Michail Sergejevič Gorbačov

Sovětský svaz dokázal jako vůdce zcela proměnit. Otevřel dveře kapitalismu a demokracii. Zahraniční politika se zcela změnila a bezbřehá víra v socialismus se stala staromódním přežitkem. Michail Sergejevič Gorbačov tak v podstatě řídil rozpad sovětského impéria. Studená válka i díky němu skončila a všechny změny proběhly v míru.

V současné politice jednotné Číny se objevují tendence, které naznačují, že se stále nejedná o svobodný režim. Masivní pouliční konflikty v Hong Kongu a hrozba Tchaj-wanu možná připomínají zárodek problému, který se stal před 31 lety. Událost známá jako masakr na náměstí Nebeského klidu se totiž proměnil v krvavé peklo.

Sergej Krikaljov byl zrovna na vesmírné stanici Mir, když se zhroutil Sovětský svaz. Jeho návrat domů zkomplikovaly velké dějinné události, kde jeden člověk není až tak důležitý......

V posledních týdnech se světoví komentátoři věnovali kromě koronavirové krize mimo jiné otázce, zda není „na spadnutí“ nová studená válka mezi USA a Čínou; česká média tuto diskusi reflektovala rovněž. V této souvislosti si můžeme připomenout, kdy a za jakých okolností skončila ta zatím poslední „Cold War“ mezi USA a Sovětským svazem. Právě na dnešní den totiž připadá jedno zajímavé výročí.

Sergej Krikaljov je bývalý sovětský a ruský kosmonaut, který absolvoval za svůj život šest kosmických letů a osm výstupů do vesmíru. Sergej měl velké štěstí a odvahu. Během jednoho z letů došlo ke zhroucení Sovětského svazu a on se nemohl vrátit zpátky domů. Na stanici Mir strávil dvakrát delší dobu, než bylo plánováno. Za svůj život ve vesmíru strávil celkem 803 dní.

V pátek uplyne 30 let od chvíle, kdy Boris Jelcin stanul v čele Ruska.

Jeho příběh šokoval svět. V malém sportovním letadle přeletěl přísně střežené hranice SSSR a z Helsinek se dostal se až na Rudé náměstí v Moskvě. Věznili ho a velitelé sovětské armády kvůli němu rezignovali. Letos uplynulo třiatřicet let od kaskadérského kousku Mathiase Rusta.

Když se řekne jméno Roman Abramovič, jistě se každému fotbalovému fanouškovi vybaví fakt, že se jedná o majitele fotbalového klubu Chelsea. Ten ho právě v roce 2003 zachránil před krachem. Dnes se tento klub pyšní svým úspěchem a tituly Premier League.

Restaurace dnes po dvouměsíční nucené odstávce otvírají alespoň venkovní zahrádky. Kondici domácího gastrotrhu v koronavirové krizi hodnotí legendární plzeňský sládek Václav Berka.

V ruském městě Tver byly v době výročí konce druhé světové války odstraněny dvě pamětní desky věnované obětem takzvaného katyňského masakru, který znamenal smrt tisíců Poláků zavražděných před 80 lety sovětskou tajnou policií. Varšava proti počínání ruských úřadů protestuje. Podle agentury DPA by se mohlo jednat o odvetu Ruska za odstraňování pomníků Rudé armády v Polsku či v Česku.

Pro mou generaci byl nejdůležitější historickou událostí pád Berlínské zdi, který odstartoval rozpad sovětského impéria a konec studené války a zároveň nám přinesl po dlouhých 21 letech ruské okupace to nejcennější – svobodu. Největším traumatem generace mých rodičů pak byl naopak vpád vojsk Varšavské smlouvy pod velením armády SSSR v roce 1968, který ruskou poválečnou dominanci nad politickým vývojem v Československu nejen potvrdil, ale i zpečetil. V obojím měl maršál Koněv prsty.

V roce 1987 sovětský list Pravda šokoval čtenáře, když na první stránce otiskl fotografii ženy. Ke všemu to nebyla ani kosmonautka, ani padlá válečná hrdinka, ale manželka generálního tajemníka Michaila Gorbačova. Kdekdo se ptal, kde vzala drzost se takto vystavit.

Schizofrenní situace... Evropské televizní společnosti se předhání v nabídkách, aby v časech koronavirové pandemie mohly přenášet zápas běloruské fotbalové ligy, která jako jediná na starém kontinentu dál pokračuje. Sázkové kanceláře zařazují běloruský šampionát do svých nabídek a vypisují kursy na jednotlivé zápasy. Přitom v hlavním městě Minsku probíhá právě v těchto dnech soudní proces s 35 hráči, kteří měli za úplatky ovlivňovat zápasy I. a II. běloruské ligy.

Konečně zazněly povzbudivé informace. Na dnešní tiskové konferenci šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula avizoval, že by některá z vládních opatření mohla být k 12. dubnu zrušena. Nahradit by je mohla selektivní opatření vůči konkrétním jedincům.

Dmitrij Jazov byl v letech 1987 až 1991 sovětským ministrem obrany.

V Moskvě zemřel maršál Dmitrij Jazov, který byl sovětským ministrem obrany a jedním z hlavních pučistů, kteří se v roce 1991 postavili proti prezidentu Michailu Gorbačovovi. Agentura Interfax s odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany oznámila, že zemřel ve věku 95 let po dlouhé nemoci. V letech 1979-80 Jazov velel sovětským okupačním vojskům v Československu.

Alkohol je součástí života většiny společností, pokud jim to nezakazují například náboženská pravidla nebo v dané chvíli platné zákony.

S více než půlročním předstihem pražské kino Ponrepo připomíná letošní pětasedmdesátiny slavného režiséra.

Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu odmítl úvahy, aby byl mandát hlavy státu časově neomezený. Putin, který se v Petrohradě setkal s veterány 2. světové války, podle agentury Interfax uvedl, že by nebylo dobré vracet se k sovětské praxi, kdy pohlaváři zůstávali ve funkci až do smrti.

Neobyčejně pestrou směsici aut dal dohromady svého času nejmladší ruský senátor Rauf Arašukov. Bohužel si na ně nevydělal a peníze na ně nakradl, zabaveny mu byly i se spoustou hotovosti, nemovitostí a dalšího majetku.

V případě jaderného výbuchu si lehněte na břicho na zem, nohama směrem k epicentru a hlavu si chraňte rukama. Tak zněla základní instrukce, kterou ještě před třiceti lety slýchaly české děti ve škole v hodinách branné výchovy. Mělo jít o první ochranu při jaderném útoku.

V těchto týdnech si připomínáme rovných třicet let od doby, kdy někdejší Československo po dlouhých časech více či méně tuhé totality vykročilo ke svobodě. Všechny bitvy s hroutícím se komunistickým režimem ještě nebyly dohrány, prodemokratické, prozápadní směřování státu již ale bylo nezvratné. V evropském kontextu se ČSSR symbolicky poprvé svobodně nadechlo 17. a poté 23. prosince 1989, kdy jeho ministr zahraničních věcí společně s ministrem zahraničí Rakouska, respektive Západního Německa přestřihl na hranicích dráty, bránící pohybu obyvatel mezi oběma zeměmi. Symbolický význam tohoto aktu převýšilo snad jen zvolení Václava Havla prezidentem republiky na konci roku.

Sovětská invaze do Afghánistánu ovlivní celý svět. Nehostinná země se dostane do rozvratu, který trvá takřka dodnes a stává se líhní teroristických buněk. Deset let trvající boje tlačí SSSR do izolace, úspěch se navíc nedostavuje.

Rok 1991 byl v mezinárodních vztazích přelomovým rokem. Začala válka v Perském zálivu, Kambodža uzavřela mír s Vietnamem, zhroutila se Jugoslávie a v regionu vypukla nová válka a také se definitivně rozpadl Sovětský svaz. To byla událost ze všech nejdůležitější.

Občas se setkáváme s blahosklonným nebo dokonce i negativním názorem na československou opozici vůči komunistickému režimu. O rozpad Sovětského svazu se přece zasloužil prezident Ronald Reagan (Sověty uzbrojil) a také Michail Gorbačov (se svým marným pokusem o reformu - glasnosť).

Necelé tři týdny poté, co padla Berlínská zeď, představil 28. listopadu 1989 západoněmecký kancléř Helmut Kohl ve Spolkovém sněmu desetibodový plán postupného sjednocení Německa. O spojení obou německých států přitom uvažoval dlouho předtím, než se zhroutil režim v NDR. Například při setkání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem v červnu 1989 Kohl prohlásil, že ke sjednocení jednou dojde se stejnou jistotou, s jakou vody Rýna vždy doputují do moře.

Ke stěžejním událostem, jež v listopadu 1989 v Československu pomohly svrhnout totalitní režim komunistické strany, patřila dvouhodinová generální stávka, která se uskutečnila 27. listopadu 1989. Tato stávka se konala na území celého Československa mezi 12. a 14. hodinou ve všech městech a obcích, ve většině továren, podniků a institucí. Podle průzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění se jí zúčastnilo 75 procent občanů.

Nejen britská premiérka Margaret Tchatcherová se obávala revolučních změn ve východní Evropě. Nechtěli je ani Američané.

Ke stěžejním událostem, jež v listopadu 1989 v Československu pomohly svrhnout totalitní režim komunistické strany, patřila dvouhodinová generální stávka, která se uskutečnila 27. listopadu 1989. Tato stávka se konala na území celého Československa mezi 12. a 14. hodinou ve všech městech a obcích, ve většině továren, podniků a institucí. Podle průzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění se jí zúčastnilo 75 procent občanů.

Na revoluční události v roce 1989 měl velký vliv tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov. Předkládáme vám znovu jeho vidění tehdejších událostí tak, jak je přednesl v rozhovoru s novinářkou Rádia Svobodná Evropa v roce 2009.

Jeho celé jméno znělo Lawrence Harvey Zeiger (nar. 19. 11. 1933) a svou slavnou talk show „Larry King Live“ uváděl od 3. 6. 1985 do 16. 12. 2010. Výběrem hostů a témat utvářel každodenní realitu USA, ale proslul také tím, že se aktuálně po osmé rozvádí.

Toto psal tisk před třiceti lety.

Kam dokráčela česká společnost během třiceti polistopadových let? Kdo je vítězem a kdo poraženým sametové revoluce? A zabývají se politické elity tím, co je opravdu důležité? V předvečer výročí 17. listopadu o tom Deník hovořil se socioložkou Jiřinou Šiklovou, která byla jednou z tváří převratných událostí.

Třicet let po Listopadu lze o našich vztazích se Západem říci, že jsme to od zamilovanosti a líbánek dopracovali k manželství bez sexu.

Na pád východoevropského komunismu se s odstupem 30 let díváme málem jako na nevyhnutelnou zákonitost. Podle amerického historika Marka Kramera ale nebylo do poslední chvíle jasné, jak dramatické události roku 1989 dopadnou. "Nikdy předtím neproběhla tak zásadní změna s natolik minimálním násilím," říká specialista na takzvanou studenou válku z Harvard University v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Disident, elektrikář Gdaňských loděnic, voják, zakladatel Solidarity, držitel Nobelovy ceny míru, prezident Polska, lidskoprávní aktivista. Lech Wałęsa má za sebou obdivuhodný životopis, který ale obsahuje i škraloup v podobě obvinění ze spolupráce s totalitním režimem. „Často se ptám Gorbačova, jestli věřil tomu, že lze reformovat komunismus. Vždycky se urazí a nemluví se mnou,” říká Wałęsa pro Seznam.

Propast mezi slovy a činy? Propaganda úspěchů? Slábnoucí důvěra k tomu, o čem se hovořilo z tribun, co se psalo v novinách a v učebnicích? Nic takového, povrchnost, průměrnost, formalismus a plané žvanění mělo skončit. Hovoříme o ekonomice 80. let minulého století, období, kdy se na naší straně železné opony hlásala nutnost realizace „přestavby“. Jeden z mnoha vtipů popisujících socialismus hovoří o tom, jak za podmínek socialistického hospodaření asi dopadnou tři krávy, které vlastníte.

Toto psal tisk před třiceti lety.

Bývalý polský prezident, disident, zakladatel Solidarity. Jeden z mužů, díky kterému padla železná opona v Evropě. S Lechem Wałęsou o rozdílech mezi českým a polským disentem, o příteli Michailu Gorbačovovi i o boji s demagogií. Přečtěte si první část rozhovoru, jehož plná verze vyjde na webu Seznam Zpráv už v úterý.

Most na Bornholmer Straße vypadá na první pohled jako každý jiný. Tyčí se nad železnicí, po které se válí mlha a tu a tam projede vlak. I přes svou zdánlivou obyčejnost ale tato železná stavba na severu Berlína sehrála důležitou roli v evropských dějinách. Před třiceti lety tu stál hraniční přechod, který se jako vůbec první po pádu Berlínské zdi otevřel a lidé z východního Německa mohli přejít na západní stranu.

Češi, Slováci, Poláci a Maďaři se podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera v roce 1989 chopili svobody a skoncovali s rozdělením evropského kontinentu. Svoboda Evropy je jejich zásluhou, řekl v sobotu Steinmeier v Berlíně v projevu k prezidentům zemí visegrádské čtyřky (V4), kteří si společně připomínají 30. výročí pádu Berlínské zdi.

Od chvíle, kdy se uvelebil za stolem v Mezinárodním tiskovém středisku ve východním Berlíně, Günter Schabowski působil roztěkaně a neklidně. Kamery, diktafony, mikrofony mu na stísněné náladě nepřidaly. Vzbuzoval dojem, že se musí štípnout, jestli se mu to vše nezdá.

Bývalému prezidentovi Václavu Klausovi se podařilo provokativní větou otevřít veřejnou debatu, jak vlastně došlo před třiceti lety ke změně režimu. Zda se jednalo o vítěznou revoluci, která má své hrdiny, anebo zda se komunismus sám zhroutil.

Toto psal tisk před třiceti lety.

Proč zůstal samet sametem? Někteří z komunistických papalášů přece navrhovali revoltu v listopadu '89 potlačit všemi prostředky.

Ani třicet let po sametové revoluci není zcela jisté, co a proč se v Listopadu 1989 vlastně odehrávalo. A jak už to bývá, možná se pravdu nikdy nedozvíme. Zachované dokumenty však přece jenom o mnohém vypovídají. Jedním z velmi překvapivých je záznam protokolu ze setkání generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše a sovětského vůdce Michaila Gorbačova v Moskvě, které se odehrálo v dubnu 1989, jen pár měsíců před pádem komunistického režimu v naší zemi. Přinášíme první díl naší vzpomínkové listopadové minisérie...

Cestu Václava Havla z disentu do funkce prezidenta na pozadí událostí konce 80. let představuje výstava Havel na Hrad. Příběh roku 1989, kterou pořádá Národní archiv v Praze. Od středy budou k vidění například dokumenty a fotografie z vězeňského spisu Václava Havla, originál petice za jeho propuštění, ale i počítač, který Havlovi zabavila Státní bezpečnost (StB). Výstava potrvá do 15. prosince.

Chtěl zachránit stagnující říši, nakonec jí ale neúmyslně dovedl k totálnímu kolapsu. Série ekonomických reforem Michaila Gorbačova s názvem perestrojka byla ambiciózním pokusem zachránit stagnující sovětské hospodářství. Výsledkem byl rozpad největší komunistické země na světě.

Michail Gorbačov stál v čele Sovětského svazu jako jeho poslední vůdce. Snažil se o jeho reformu a zmírnit tlak mezi SSSR a Západem. Jedním z jeho největších úspěchů bylo ukončení závodu v armádním zbrojení se Spojenými státy. Tento stav jaderného zbrojení podle něj ale zdaleka studenou válkou neskončil.

"Dokud existují zbraně hromadného ničení, především jaderné, je nebezpečí obrovské," míní Gorbačov. "

Toto psal tisk před třiceti lety.

Pryč jsou časy, kdy nejvyšší čeští představitelé slavili kulaté výročí sametové revoluce na Hradě po boku světových státníků. Tehdejší prezident Václav Havel například při desátém výročí na Hradě přivítal George Bushe a Michaila Gorbačova či Margaret Thatcherovou. Stát sám o sobě letos ani žádnou velkou oslavu na 17. listopad nepřipravuje, pouze formou dotací podpoří většinou občanské akce. Také prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem upřednostní před Prahou oslavy na Slovensku.

Na festivalu Serial Killer v Brně se střetl televizní východ se západem. Vítězné Zatemnění ukazuje přerod ruské společnosti v 90. letech.

Osmnáctého dubna 1989 Jakeše dělí už jen sedm měsíců od ztráty moci a necelých osm měsíců od potupného vyloučení z KSČ. Zatím si Václav Havel odpykává osmiměsíční vězení, k němuž byl odsouzen v únoru 1989, mezitím však protesty umělecké a vědecké obce na Havlovu podporu mění společenské klima v Československu, jak se ukázalo, nenávratně. O to zajímavější je Jakešův klid, který z protokolu vysvítá a který evidentně není hraný.

Václav Havel a jeho tým se letěli představit do Kremlu koncem února 1990, pouhé dva dny po návratu z triumfální návštěvy USA. První schůzka Michaila Gorbačova s Havlem byla poznamenaná rozpaky, ve srovnání s protokoly ze schůzek Gorbačov–Jakeš je tu patrná větší formálnost a oťukávání dvou cizích světů. Je třeba mít na paměti, že Havel byl tehdy fakticky stále ještě hlavou okupovaného státu. Na území republiky bylo 75 tisíc sovětských vojáků a 40 tisíc jejich příbuzných.