Michail Sergejevič Gorbačov

Ruský thriller v podobně napínavém duchu jako Apollo 13 ukazuje hrdinství a zoufalství kosmonautů sovětské éry, kteří měli za úkol poprvé přistát s bezpilotním objektem ve vesmíru. To je ve stručnosti příběh, který zachycuje pět let starý snímek režiséra Klima Šipenka s názvem Saljut-7: Vesmírná krize.

Autoři zaparkovali v Lochotíně před okny Veřejné bezpečnosti a na kapotu vylepili papír: „Prodej zpěvníků od 3 do 4 hodin“. Okamžitě tu byla fronta.

Podle studie serveru Takije děla zveřejněné loni v srpnu emigrovalo z Ruska v letech 2000 až 2020 mezi 4 a 5 miliony lidí. V nedávné době odcházelo ročně ze země na 300 000 lidí. V končícím týdnu musel emigrovat velmi známý spisovatel a publicista Viktor Šenderovič.

"Celý svět ke mně chová respekt, jen vlastní rodina mi působí bolest," svěřil se na jednom večírku Leonid Brežněv svému kolegovi. První tajemník ÚV KSS mohl svým dětem poskytnout skvělé zázemí i to nejlepší vzdělání. Problém byl, že o to vůbec nestály.

Ruští nacionalisté už vysvětlují, že to, co se děje v Kazachstánu, je výsledkem spiknutí různých „elit“ a že v tom nepochybně mají prsty i zahraniční síly. Tvrdí, že něco podobného se může dít i v Rusku a že je třeba na to dát pozor. Zřejmě by to znamenalo nějaké čistky.

Lednové víkendy zatím nevypadají bůhvíjak, takže se nabízí řešení před televizí. A po delší době je to spíš HBO, které přebírá otěže, zatímco Netflix spoléhá na tituly menší svítivosti.

Pokud by se zfilmoval životní příběh manželky posledního prezidenta Sovětského svazu Michaila Sergejeviče Gorbačova, která by v těchto dnech oslavila devadesáté narozeniny, mohl by z toho být hollywoodský trhák. Na rozdíl od jiných žen bývalých sovětských lídrů Raisa vypadala skutečně reprezentativně a stejně tak se i chovala. Zatímco Západ si ji oblíbil a zamiloval, v Rusku čelila posměškům. Její život bohužel vyhasl předčasně.

Žena Michaila Gorbačova byla moudrá, s vytříbeným módním vkusem a silným sociálním cítěním. V socialistickém Rusku by ji ale raději neviděli.

Návrat podstatných rysů stalinismu je v dnešním Rusku v plném proudu. Opoziční politici jsou vězněni, nebo je jim bráněno kandidovat, jejich organizace jsou zakázány, režimu nenakloněná média jsou šikanována, jakákoli demonstrace proti Putinovu režimu je hned rozehnána.

V posledním roce své existence zaujímal Sovětský svaz známý pod zkratkou SSSR s rozlohou 22,4 milionu km2 šestinu zemského povrchu a žilo v něm 293 milionů lidí – to bylo ještě o 40 milionů více, než měly v té době Spojené státy americké.

Ruské ministerstvo obrany vzalo sirotky z internátní školy v Černci v Ivanovské oblasti na projížďku na odpalovacím zařízení mezikontinentální balistické rakety Jars s jadernou hlavicí.

Ruský Nejvyšší soud v úterý nařídil zavřít nejstarší ruskou organizaci na ochranu lidských práv Memorial, protože údajně opakovaně porušovala zákon o zahraničních agentech.

První a poslední prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov se domnívá, že sovětské orgány podcenily rozsah mezietnických problémů v Sovětském svazu a potřebu reformovat zemi.

Ruský prezident Vladimir Putin vzbudil letos v prosinci rozruch, když označil rozpad Svazu sovětských socialistických republik za tragédii. Historici se s ním však na tomto názoru příliš neshodují. Skutečnost, že sovětská komunistická říše nakonec zkolabovala relativně nenásilně, byl spíše vánoční zázrak.

Rezignace prezidenta potvrdila 25. prosince 1991 zánik Sovětského svazu. Nad Kremlem zavlála vlajka Ruska.

Některé události byly pro miliony lidí doslova vánočním dárkem. Staly se právě na Štědrý den a ve velké míře ovlivnily osud lidstva.

Gulag byl podle Lenina jediné řešení, jak napravit problematické občany, kteří nesouhlasili se systémem. Odstavili je mimo veřejnost a nasadili do pracovních táborů.

Lidé v tehdejším Československu se v poklidu opalovali pod radioaktivním mrakem a o tom, že je jejich zdraví a možná dokonce i životy v sázce, neměli nejmenšího tušení. Jak dlouho a jakými způsoby se mocenským orgánům v tehdejším Sovětském svazu podařilo havárii ututlat, je až neuvěřitelné. Dokonce ji dokázali i využít jako anti-americkou propagandu, kreativitě se tehdy zkrátka meze nekladly.

Šíření prokremelských dezinformací se snaží zakrýt skutečný rozsah a záměry, které stojí za ruským vojenským posilováním v blízkosti Ukrajiny.

Česká televize odvysílala rozhovory s covidovými pacienty, kteří – sotva jim sundali přístroje na podporu dýchání – i nadále tvrdili, že covid je podvod. Oběti nejen covidu, ale i dezinformační kampaně.

Když padne jeho jméno, lidem se vybaví i jeho nerozlučný parťák Jiří Hanzelka. Ten opustil svět v roce 2003. Miroslav Zikmund se k němu přidal včera.

Kalifornská Tesla je nejdražší automobilkou světa a stala se ikonou. Přitom v roce 2010 sjel z její výrobní linky teprve tisící kousek sportovního modelu Roadster a měla jen pár showroomů v Kalifornii.

Život Alexandra Dubčeka je příběhem smělých nadějí i hořkých zklamání. Byl populární tváří pražského jara, velkým poraženým okupace ze srpna 1968, faktickým spolupachatelem násilí na demonstrantech o rok později. Ale nejen to. Muž s pověstí ustrašeného naivky, od jehož narození uplynulo přesně 100 let, taky bojoval ve Slovenském národním povstání, později studoval s Gorbačovem. O jeho pestrém osudu vypráví v rozhovoru pro CNN Prima NEWS historik Milan Bárta.

Borovicový les poblíž městečka Katyň odhalil zlo páchané sovětskou NKVD na polských obyvatelích.

Ruští nositelé Nobelovy ceny za mír bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov a známý novinář Dmitrij Muratov vyzvali prokuraturu, aby ustoupila od svého návrhu na zákaz společnosti Memorial. Jejich výzvu zveřejnil opoziční list Novaja gazeta, jejímž je Muratov zakladatelem a šéfredaktorem.

I když se někteří myslitelé shodují na tom, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží, tento výrok je dosti nespravedlivý vůči všem těm, co se snaží, aby jim vládli politici, jichž si mohou vážit a respektovat je nebo je alespoň demokraticky tolerovat.

Češi žijí už 32 let v demokracii, tvrdá diktatura však leží nedaleko. Slavíme 17. listopadu, diktátor Alexandr Lukašenko ale vězní 869 politických vězňů. Nemáme místo oslav svobody spíše protestovat proti totalitě v Bělorusku? „Obávám se, že pokud v Moskvě nepadne režim Vladimira Putina, nezmění se ani Bělorusko. Během sametové revoluce byly karty rozdány jinak,“ porovnává jedna z předních studentských vůdkyň sametové revoluce Monika MacDonagh Pajerová (55).

Motivy, proč někam zvát s projevem Václava Klause, jsou poněkud záhadné. Je těžko představitelné, že by nějaká jeho řeč obsahovala jiné názory, než jaké vykládá už mnoho let.

Jako bermudský trojúhelník, nebo také ďáblův trojúhelník, je označována oblast ležící mezi Miami, Portorikem a Bermudami na pomezí Mexického zálivu a západního Atlantiku. Zahrnuje tak i část Sargasového moře a protéká jím Golfský proud. Pojem se stal populárním zejména díky tomu, že se v této oblasti beze stopy ztrácejí letadla a lodě. Jednou z nich byla i sovětská ponorka K-219, jejíž ztráta vyděsila Gorbačova i Reagana.

V Sovětském svazu byl pojem první dáma prakticky neznámý. Politika byla doménou mužů zvučných jmen jako Vladimir Lenin, Josif Stalin nebo Michail Gorbačov. Přesto se manželky a partnerky vysokých komunistických pohlavárů zapojovaly do chodu země. Jelikož ale všude panovala cenzura, nemohli se lidé dozvědět o různých pikantnostech z jejích soukromí.

V dubnu 1989 přijíždí do Moskvy první muž československých komunistů, generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. S Michailem Gorbačovem, vůdcem Sovětského svazu, se poměrně dobře zná. Echo zveřejnilo větší část sovětského protokolu poslední Jakešovy návštěvy u Gorbačova. Dokumenty získal laskavostí sovětského disidenta Vladimíra Bukovského z jeho archivu. Pro speciál Týdeníku Echo text přeložil Libor Dvořák.

Před 200 roky se narodil jeden z největších spisovatelů všech dob Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Komplikovaný génius, který ve svém díle dokázal skvěle popsat i nejskrytější hlubiny ruské duše. Co v jeho strhujících knihách z 19. století vyčteme o současné ruské povaze? A proč si Dostojevského tak zamiloval i prezident Vladimir Putin? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to rozebírá překladatel Libor Dvořák, uznávaný odborník na Rusko.

S režisérem dokumentu o Gorbačovovi Vitalijem Manským: o tom, jak střední Evropa naložila se svobodou, o Putinovi i životu v exilu

Soustava sovětských trestných táborů na Kolymě byla bezkonkurenčně nejhorší místo v celém Gulagu a nikde jinde úmrtnost nedosáhla taky vysokých hodnot a zoufalství nebylo tak hluboké jako tam. Odhaduje se, že z táborových přídělů se dalo přežít průměrně dva roky, nejzazší dobou byly čtyři roky, pátý rok už nebyl vězeň schopný pracovat a umíral hlady.

V nové marvelovce Eternals se představí desítka zbrusu nových superhrdinů. Gorbačov. Ráj je intimní portrét muže, který svými rozhodnutími změnil svět. Film Lidi krve sleduje osudy obyvatel bývalé německé obce. Animovaný Barevný sen je o ztrátě a znovunalezení svobody. Sny o toulavých kočkách je filmové putování po světě proslulého autora a ilustrátora dětských knih Petra Síse. Osudy dvou disfunkčních rodin se protínají ve filmu Hrana zlomu. Někdo na druhé straně je švédský horor.

Kromě většiny vítězných snímků z fyzické Ji.hlavy, je k vidění i výběr toho nejzajímavějšího, co program letos nabídl.

"Rusko na začátku Putinovy éry a to dnešní jsou naprosto odlišné země," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Vitalij Manskij.

Jubilejní pětadvacátá Ji.hlava rozdala ceny, dokumentární radost však zdaleka nekončí. V neděli 31. října odstartovala čtrnáctidenní Ji.hlava Online. Ta nabídne více než stovku filmů z programu letošního ročníku.

Jihlavský festival dokumentárních filmů rozdal ceny a ve své „živé“ verzi skončil. Navazuje však on-line vysíláním, která bude trvat celé dva týdny, a náročnější diváci tak mohou (nejen) oceněné snímky dohnat.

Nejlepším českým dokumentem 25. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava se dnes stal snímek Bratrství. V sekci Česká radost uspěl v konkurenci dalších 18 snímků. V sekci Opus Bonum, ve které soutěžilo 16 světových dokumentů, porotce nejvíc přesvědčil slovenský snímek Čiary režisérky Barbory Sliepkové.

Vítězné Bratrství vypráví příběh bosenských bratrů, kteří vyrůstají pod otcovým dohledem v přísných pravidlech islámu.

Nejlepším českým dokumentem 25. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava se dnes v Jihlavě stal snímek Bratrství. V sekci Česká radost uspěl v konkurenci dalších 18 snímků. V sekci Opus Bonum, ve které soutěžilo 16 světových dokumentů, porotce nejvíc přesvědčil slovenský snímek Čiary režisérky Barbory Sliepkové. Cenami byl obraz vytvořený robotem zachycující emocionální podobu twitterového účtu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. V dalších letech by to podle ředitele festivalu Marka Hovorky měl být přímo obraz vítězného snímku.

Na Pražském hradě se v posledních 103 letech servírovalo ledasco, strůjce pádu komunismu v Evropě Michail S. Gorbačov třeba dostal kuřecí plátek s ananasem. Nyní Hrad osiřel a odpadá i recepce ke státnímu svátku 28. října. Okuste proto speciality prezidentské kuchyně alespoň prostřednictvím Archivu Kanceláře prezidenta republiky. Co třeba na Hradě obědval syrský či zambijský prezident?

Moskva znovu zavírá restaurace a obchody, Vladimir Putin ale odmítá výzvy k povinnému očkování.

Putinův režim se může zhroutit pod vlastní vahou, mohou ho podkopat vnitřní konflikty, soudí Vladislav Leonidovič Inozemcev, ruský akademik, který je ředitelem moskevského Centra pro výzkum postindustriálních společností.

Pětadvacátý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava bude zahájen v úterý 26. října. Diváci a divačky se mohou těšit na tři stovky filmů. Na to nejnovější z českého i světového dokumentu. Na portrét posledního prezidenta SSSR. Na přehlídku rumunského experimentu nebo na retrospektivu americké myslitelky a esejistky Susan Sontag. Na Inspiračním fóru pak vystoupí například legenda z oboru genderových studií Judith Butler.

Karel Křivan tentokrát o tom, proč bychom české sociální sítě a názory na nich neměli brát tak vážně. Otázka ovšem zůstává, kdo s tím nadhledem začne.

Očista Zuzany Piussi je jedním z titulů, které uvede Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava (26. až 31. října). Zabývá se rozkladem justice a stavem demokracie na Slovensku.

Diváci pětadvacáté dokumentární Ji.hlavy se mohou těšit na tři stovky filmů. Na to nejnovější z českého i světového dokumentu.

Ruští nacionalisté se obávají, že jim Západ chce rafinovaně ukrást mládež. Intrika spočívá v tom, že do mladých se nalejí zhoubné západní ideje s cílem rozložit Rusko.