Michal Stehlík

Mimořádná série podcastu Přepište dějiny vzniká přímo na palubě Legiovlaku – historického vlaku, který se za jízdy, tažený parní lokomotivou, stává kulisou i součástí vyprávěnío československých legiích. V prvním díle se Martin Groman a Michal Stehlík zaměří na počátky legionářského příběhu: kdy a proč českoslovenští vojáci začali bojovat v zahraničí, z jakých skupin se rodily první jednotky a jak se z dobrovolníků postupně formovalo hnutí, které mělo zásadně ovlivnit vznikČeskoslovenska. Hosty jsou vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.

Jako každé léto i letos Přepište dějiny vysílá z altánu. Tentokrát nepůjde o jednu historickou událost ani konkrétní osobnost, ale o historii samotnou – o to, jak vzniká historické poznání, s jakými prameny historici pracují, jak kladou otázky minulosti a proč se jejich odpovědi mohou v čase proměňovat. Letní rozhovor o metodologii dějin zve k zamyšlení nad tím, co vlastně znamená poznávat minulost a jaké jsou možnosti i limity historické práce.

Kompletní epizodu najdete na HeroHero, Forendors nebo Opinio. Odkazy v našem BIO.Vrchol naší brazilské cesty nás zavede do Batatuby, města, kde Jan Antonín Baťa začal budovat svůj nový svět. Projdeme se ulicemi někdejšího „malého Zlína“, navštívíme jeho hrob v Piracaii, otevřeme brány čtyřicet let opuštěné továrny a nahlédneme do archivů, které před očima doslova mizí v prachu, vlhku a rozpadajících se střechách. Potkáme také poslední pamětníky baťovské éry. Paulo ještě jako chlapec Jana Antonína Baťu osobně viděl, Mauricio vypráví o generaci dělníků, kterým továrna změnila život, a Marie Klátilová nás překvapí češtinou, kterou si uchovala od dětství stráveného mezi baťováky v Brazílii. Zatímco část místních se snaží zachránit odkaz Jana Antonína Bati, opuštěná továrna i její archivy připomínají, jak snadno mohou velké příběhy zmizet. Právě tady se nejvíc ukazuje, co z Baťova brazilského snupřežilo – a co už nenávratně mizí. Překlad čtou: Tomáš Černý a Renata Volfová.

Druhý díl naší brazilské série začíná v Česko-brazilské kulturní unii a zaměřuje se na fenomén českých a slovenských krajanů v Brazílii. Jak si udržovali vztah ke staré vlasti? Co pro ně třeba znamenají lidové kroje a co ukrývá jejich archiv? Hostem bude mimo jiné Jose Hlavnička, vnuk někdejšího generálního ředitele firmy Baťa Josefa Hlavničky. Pokračujeme také v příběhu Jana Antonína Bati, který nás tentokrát zavede do dramatických válečných let. A protože kolem Baťova osudu nechybějí ani složité právní otázky, vrací se i náš průvodce po jejich zákoutích David Kolumber.

Nebyla ničím výjimečná. Přesto se do historie zapsala jako femme fatale básníka Jiřího Ortena. Byla mu inspirací a múzou, dokud jejich vztah nenarušila nacistická okupace. V dokudramatu Ivany Chmel Denčevové a Hynka Pekárka účinkují Taťjana Medvecká, Pavel Rímský, Klára Issová, Tomáš Bareš a Anežka Kubátová. O osudovém vztahu básníka a herečky hovoří historik Michal Stehlík.

Záznam živého vystoupení podcastu Přepište dějiny zkvětna 2026 v Brně, které se uskutečnilo v rámci programu historicky prvního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky. Michal Stehlík a Martin Groman se v debatě zaměřili nikoli na samotné dějinysudetských Němců, ale především na to, jak byl a je „sudetský Němec“ zobrazován v českém veřejném prostoru – jako politický strašák, symbol zrady, oběť, nebo soused, jehož příběh jsme dlouho nechtěli slyšet.

Po roce 1945 přišel konec světa, jak jej po generace znaly české pohraniční regiony. Jak probíhalo vyhnání Němců? Kdo odcházel, kdo zůstával a jaké byly lidské důsledky kolektivního trestu? Jak se o vyhnání mluvilo za komunismu a jak po roce 1989? Poslední díl se bude věnovat nejen historii samotné, ale také tomu, proč se téma sudetských Němců vrací do veřejných debat dodnes a jak ovlivňuje české chápání vlastní minulosti.

V nové epizodě se vydáme do zvláštního světa komunistických elit, sovětské diplomacie a slovenské kultury. Hlavní postavou bude Zora Zorinová, dcera sovětského diplomata a Stalinova muže pro střední Evropu Valeriana Zorina, která se stala druhou manželkou slovenského básníka, překladatele a pozdějšího komunistického ministra kultury Miroslava Válka. V bonusové části probereme vzpomínky Petera Colotky na její osud i další životní zákruty ministra Válka.

V pražském Cervantesově institutu je přes celé prázdniny k vidění výstav Kriegel lékař – politik – fotograf. Výstava je portrétem Františka Kriegla, lékaře z Mezinárodních brigád, který pomáhal občanům různých zemí. K vidění je spousta fotek z jeho španělské nebo asijské či kubánské etapy. Výstavou nás provedla její spoluautorka Hana Bortlová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V roce 1946 byla nastoupena cesta ke komunistickému státu, byť to tehdy téměř nikdo netušil. Výrazné vítězství komunistů znamenalo jejich klíčovou roli ve vedení státu, ale jejich tehdejší volební program nenaznačoval, že by chtěli změnit demokratický charakter státu. Byl to tedy podvod na voličích? A proč se parlamentní volby v Československu uskutečnily tak pozdě po skončení války? Poslechněte si Jak to bylo doopravdy s historikem Michalem Stehlíkem. (Vysíláme v repríze.)

Jaká byla a jaká je role veřejné debaty ve společnosti? Kde jsou počátky disputací? Chybí nám dnes diskuze? A jak to bylo v dějinách se svobodou slova? Diskutuje J. Šesták s historiky Milenou Bartlovou a Michalem Stehlíkem a soudcem Ústavního soudu Jiřím Přibáněm.

Naděžda Hávová se svými hosty rozebírá dění kolem pravoslavného metropolity Ilariona a papeže Lva XIV. Také se ptá na spolupráci v oblasti prevence zneužívání v církvi, na které se dohodla Česká biskupská konference se spolkem Někdo ti uvěří. Odpovídají arcibiskup Stanislav Přibyl a předseda spolku Jiří Kylar.

V sobotu byl dokončen proces blahořečení kněžích Jana Buly a Václava Drboly. Jejich osudy rozebírali v listopadové Vertikále spisovatel Miloš Doležal a historik Michal Stehlík. Debatu si nyní můžete poslechnout v upravené repríze. „Venkovští chlapíci, kteří prošli tvrdou zátěžovou zkouškou, okupací, nastupujícím stalinismem a nedělali si žádné iluze o totalitních režimech a lidech,“ řekl Doležal o Bulovi a Drbolovi.

Století a půl je po smrti František Palacký. Kdo v něm českému národu tehdy vlastně umřel a jak vypadal jeho pohřeb? Palacký je pochovaný v Lobkovicích, což je dnes část Neratovic. Ve městě spojeném hlavně s chemickým průmyslem by hrobku Otce národa asi čekal málokdo. A už skoro vůbec nikdo netuší, proč se během jeho pohřbívání účastníci funusu porvali o věnce. Byla to mela.

Účelovka, kampaň, podraz… Ani první republika na tom nebyla se střetem zájmů o moc lépe než dnešek. Možná v lecčemsvlastně hůře, protože pojem střet zájmů neměl ještě tak vyhrocený zvuk. A tak byla uhelná afér, lihová aféra, benzínová aféra… Uplácelo se, odkloňovalo, fixlovalo. Jeden rozdíl tu ale byl. Někdy k vyřazení muže ve střetu zájmů z politiky stačilo, že mu ruku nepodal TGM. Nebo to taky bylo složitější?

Nedávné volby v Maďarsku ukázaly, jak se dá i více než sto let staré téma politicky využívat. Trianon je pro Maďary skutečnětraumatický moment moderních dějin. A tak není divu, že se na něj váže spousta mýtů a legend. Jak proběhla největší potupa Maďarska a proč na ní mají svůj zásadní podíl? A co na to Beneš a Osuský? A co Orbán?

Druhá série rozhovorů s českými, moravskými a slezskými historičkami jde do finále. A protože v předešlých dílem byla několikrát řeč o Denise Nečasové, nemůžeme končit jinak než setkáním s ní. Co obnášel koncept nového socialistického člověka, jak do něj zapadaly ženy a proč třeba byl feminismus po roce 1990 vnímám jako nový vymyšlenost importovaná k nám tentokrát ze západu. A slyšeli jste už někdy pojem “revoluční rajc”?

Svátek lásky i svátek práce. Čím vším je 1. květen pro dnešního člověka? A proč se symbolem pro tuzemský 1. květen stal Máj Karla Hynka Máchy? Známe z něj víc, než jen notoricky známé úryvky? A co nového je možné dozvědět se o samotném Máchovi? Hostem Interview ČT24 byl ředitel Památníku národního písemnictví - Muzea literatury a historik Michal Stehlík.

26. dubna 1986 otřásla Černobylem exploze čtvrtého reaktoru místní jaderné elektrárny, největší havárie v dějinách civilní jaderné energetiky. V novém dílu podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman připomínají nejen průběh katastrofy, ale také to, jak o ní informovala tehdejší média – kdy se svět vlastně dozvěděl, co se stalo, jak reagoval sovětský režim a jak se černobylská tragédie odrazila v médiích v Československu i na Západě. A proč se neměl jíst šťovík?

Adéla Jůnová Macková, která je další historičkou u našeho mikrofonu, se věnuje orientu, Čechům na Blízkém Východě, ale také třeba postavení žen ve vědě. Rozhodně ale nezapře ani svou vlastní vášeň pro cestování a také pro cestovatele a jejich osudy.

Před stoletím se narodila Alžběta II. Na to, že jednou bude vládnout Velké Británii, by asi vsadil tehdy málokdo. My se alezaměříme u této příležitosti na něco trochu jiného. Jak se o Alžbětě II. psalo a mluvilo u nás před rokem 1989? Kde se vzala všechna na nostalgie po britské koruně, kterou jsme už nějaký čas zavalováni. Můžou za to filmy a seriály jako Královna, Crown nebo Audience u královny? A jaká v nich je česká stopa?

Pochází ze Slovenska, žila v Karviné, píše o dělnickém divadle v ostravských koloniích nebo o osobnostech Karvinska a Těšínska a pracuje ve Vojenském historickém archivu. Archivářka s až nakažlivým nadšením pro dějiny přijala pozvání do dalšího dílu naší série hovorů s historičkami.

15. duben mohl být celkem významné datum, toho dne roku 1948 zemřel generál Radola Gajda. Pár týdnů po komunistickém puči odešel hrdina bitvy od Zborova… Mohlo to být velkolepé, to by ale nesmělo být to všechno mezi tím. Rok 1926, který stál Gajdu jeho armádní kariéru nebo následný nástup do čela českých fašistů. A proč český fašismus vlastně vždycky připomínal a připomíná tak trochu kabaret?

Kateřina Portmann působí v Liberci, ale často ji můžete potkat také ve Vídni, dlouhodobě se věnuje československýmdějinám 20. století. Ve svém výzkumu se zabývá mimo jiné poválečnou spravedlností, retribučními soudy, politickými procesy a také osudy lidí v pohraničí – včetně příběhů židovské komunity v Liberci nebo těch, kteří se po válce ocitli na okraji společnosti. Do série rozhovorů s historičkami v podcastu Přepište dějiny přijala pozvání, aby mluvila nejen o velkých dějinách, ale i o těch lokálních – a často velmi osobních.

Předseda poslanecké sněmovny nedávno prohlásil, že T. G. Masaryk byl přítel přímé demokracie. Tak se pojďme podívat, co o plebiscitu prezident myslel a říkal. Nebo jak se k plebiscitu postavila ústava roku 1920. A jak dopadly plebiscitní komise na Těšínsku, na Spiši, na Oravě… A co referendum roku 1938? Samá přímá demokracie.

Marii Domke znáte možná ze sítě X jako @simtefamily. Autorka projektu i knihy Borci z krypty přijala pozvání do naší série hovorů s historičkami, i když historii vystudovanou nemá. Má ale ráda knížky a doma má výsadkáře, takže projekt věnovaný operaci Anthropoid byl jaksi nasnadě. Jak se to stane, že žena udělá online obsah o operaci druhé světové války, který nakonec přiláká přes půl milionu lidí… A co komu vadilo na faktu, že “borci” měli v kryptě kýbl?

Už dlouho jsme vám nedali pár tipů na knížky, které nás v poslední době zaujaly. Takže to vezmeme pěkně od Aše až po… Užhorod. Dojde na podnikání po česku i na slovenský pohled na třetí republiku, na osudy Němců po válce či na nový pohled na podzemní církve. Prostě pár tipů do knihovničky…

Seriál s českými a moravskými historičkami tentokrát míří do Masarykova ústavu a archivu za Magdalenou Sedlickou, která se věnuje moderním židovským dějinám, holocaustu u nás, antisemitismu a to vše v několika mezinárodních a místních projektech. Po některých českých městech už dnes díky ní můžete putovat ve stopách zmizelých židovských obyvatel. Jak se s tím vším kloubila a kloubí rodina a mateřství?

V lednu letošního roku se Michal Stehlík a Martin Groman vydali do Jihlavy, aby pohovořili o několika místních rodácích a vůbec zajímavých osobnostech Vysočiny. Jádrem debaty se stal Jan Zrzavý a jeho pestré osudy. Dokonce došlo na to, co měl malíř společného přímo s Jihlavou. A že toho bylo… dost málo.

Po olympiádě a po krizi ve Venezuele jsou teď sítě plné znalců Blízkého Východu. Na ty si hrát nebudeme, necháme to odvážnějším, ale na jeden aspekt současné krize a jejího českého vnímání si upozornit dovolíme. Po sítích se šíří mnoho videí, kde Irán před ajatolláhem vypadá jako západní země, minisukně, rock, obchody plné zboží. Jak je ale možné, žetehdejší šáh byl stejně tak vítán ve Washingtonu, jako v Praze? A proč o něj stál už Edvard Beneš stejně jako Gustáv Husák?

Před padesáti lety, v lednu 1976 se do Prahy vrátil agent StB Pavel Minařík. Léta působil ve Rádiu Svobodná Evropa a oblafl tam vlastně leckoho. Jaký byl jeho příběh a jak vznikla oslavná píseň Josefa Laufera na tohoto muže, který po roce 1989 objevil kouzlo kapitalismu a následně šel před soud za úniky na daních?

V Brně je do poloviny dubna v Moravském zemském muzeu k vidění výstava o spolupráci britských intelektuálů amístním disentem, o podzemní univerzitě i o galerii pro zakázané umělce umístěné v drogerii. Osudy brněnského disentu nás provedly kurátorky výstavy Petra Pichlová a Romana Dominika Hrbatová a především organizátor podzemní univerzity Petr Oslzlý.

Před 70 lety se ve východní Evropě děly věci. Všechno to začalo v únoru XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu, kde Nikita Chruščov na tajném zasedání pronesl projev odsuzující kult osobnosti a Stalina. Co ho k tomu vedlo, co tím sledoval a kdo všechno měl z jeho slov v Kremlu vítr nebo dokonce smrt?

Markéta Šichtařová tuhle přirovnala půjčku EU Ukrajině k Marshallovu plánu, kterým si prý po válce USA upevňovaly pozici v Evropě za cenu stagnace západních ekonomik, kde zablokoval soukromé investice. Jak to vlastně myslel Marshall s tím plánem a proč tohle srovnání historicky hapruje?

Nominace do naší tradiční soutěže běžely až do konce roku, konkurence byla nevídaně tvrdá. Takže kdo se probojoval do finále? A získá si vaše srdce spíš pravice Filipa Turka, vymírání Česka jako za starého Říma nebo TGM volící Stačilo?

Jo s Vláďou Menšíkem to bývaly Silvestry, ne jako dneska… Častý povzdech starší generace, ale kolik těch legendárních televizních estrád s Menšíkem vlastně bylo a proč se staly tak oblíbenými? Jak se televize prala se zadáním pobavit poslední den roku celý národ a proč moderátoři většinou brali úkol uvádět Silvestra v televizi jako Černého Petra? S Milanem Krumlem jsme probrali mnoho aspektů televizní zábavy před rokem 1989 i po něm.

Těsně před Vánocemi vystoupil podcast Přepište dějiny letos naposledy. V pražské Rock Café se křtila pátá kniha Přepište (místní) dějiny a také si Michal Stehlík a Martin Groman povídali s Dagmar Hájkovou o tom, jak to měla s regiony první republika a co všechno zažíval prezident Masaryk při svých cestách po vlastech českých, moravských, slezských i slovenských.

Byl možná lidový, ale nikoliv lidský, připomíná historik Michal Stehlík. Autor rozsáhlé životopisné publikace s názvem Zápotocký – Příliš mnoho životů je hostem pořadu Ex libris.

Filip Turek se sešel s prezidentem republiky, aby obhájil svou nominaci na ministra životního prostředí - neuspěl. A prezident ho nadále nechce jmenovat členem vlády, pokud ho Andrej Babiš navrhne. Kdy bude vláda kompletní? Jak si vyjasnila komunikaci s vicepremiérem a ministrem obrany Zůnou? A kdy chce mít jasno o rozpočtu? Probereme v debatě 4 politiků v úvodu - Denise Doksanského za ANO, Ivana Davida z SPD, předsedy lidovců Marka Výborného a pirátky Olgy Richterové. ***Turbulentní dny po jmenování nové vlády a přelomové události letošního roku pak probereme i se čtveřicí hostů z různých oborů - bývalým guvernérem centrální banky Miroslavem Singerem, historikem Michalem Stehlíkem a dvěma kolegy novináři - Terezou Povolnou ze serveru Seznam Zprávy a Miroslavem Koreckým z MF DNES.

Seriál s českými a slovenskými historičkami jsme sice plánovali minulý týden ukončit, ale začaly se nám ozývat i další, že by k tomu také chtěly něco říct. A tak jsme pozvali Danielu Tinkovou a mimo jiné probrali postavení žen v 18. století a co z té doby vlastně přebíráme v ženské otázce dodnes. Tak to vypadá, že téma žen v dějinách a žen historiček není zdaleka vyčerpané. Třeba v roce 2026 ještě navážeme.

Od kdy patří vánoční pohádka České televize k štědrovečerní tradici? A zvládli bychom místo ní třeba Smrtonosnou past? A co Tři oříšky pro Popelku? Proč jsou stále tak populární u nás i v Německu, že se o ně televize perou? O tradici televizní pohádky jsme si povídali s historikem televizního vysílání Milanem Krumlem.

Před pár dny se roztrhl pytel s nostalgickými vzpomínkami některých politiků na Ludvíka Svobodu. Je na místě připomínat jen těch několik jeho světlých okamžiků a zamlčovat temná místa jeho kariéry? Netrpíme tu až příliš selektivní pamětí? Jaká byla role Svobody v roce 1945, pustil do armády agenty NKVD a nebyl to vlastně především snadno manipulovatelný politik?

Tentokrát se do seriálu s českými a slovenskými historičkami zapojí žena, která si na nedostatek mediálního prostoru nemůže stěžovat - spolu s Jarem Valentou má vlastní, na Slovensku velmi populární podcast Dejiny. Jak se dějiny politizují na Slovensku a jak v Česku? A liší se to, nebo vlastně pořád ze Slovenska tak trochu děláme kolonii plnou bizárů?

Před nějakým časem nám pan Milan Klenor poslal několik magnetofonových pásků, na které si před lety natočil diskusi s prognostikem Valtrem Komárkem. Místo i doba vzniku nahrávky nás ale překvapily. Kritika stavu československé ekonomiky zazněla ve druhé polovině 80. let na předsednictvu federální vlády. S historikem Václavem Ramešem pak v bonusu dobové myšlenky okomentujeme. Unikátní díl, nenechte si ho ujít.