Michal Stehlík

Před nějakým časem nám pan Milan Klenor poslal několik magnetofonových pásků, na které si před lety natočil diskusi s prognostikem Valtrem Komárkem. Místo i doba vzniku nahrávky nás ale překvapily. Kritika stavu československé ekonomiky zazněla ve druhé polovině 80. let na předsednictvu federální vlády. S historikem Václavem Ramešem pak v bonusu dobové myšlenky okomentujeme. Unikátní díl, nenechte si ho ujít.

Dějiny neznamenají pouze velké rozhodování vlád a prezidentů, říká v debatě Vertikály historik Michal Stehlík. Příkladem podle něj jsou kněží Josef Toufar, Václav Drbola a Jan Bula, kteří jen žili své životy a opírali se o své svědomí. Spisovatel Miloš Doležal pak doplňuje, že tito duchovní nemoralizovali a nepovyšovali se a nedělali rozdíly mezi věřícími a nevěřícícmi. Rozumíme dnes tomu, co tito mučedníci komunistického režimu v našich novodobých dějinách představují?

V recenzní části se mimo jiné podíváme na obsáhlou publikaci od historika Michala Stehlíka Zápotocký - Příliš mnoho životů. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Děláme, co nás baví a jestli to baví lidi, tak je to strašně fajn,“ říká historik Michal Stehlík, který spolu s publicistou Martinem Gromanem stojí za podcastem Přepište dějiny. Letos slaví pět let a doba, kdy točili jednou za čtrnáct dní dvacetiminutové díly, je podle Gromana dávno pryč. „Bylo to krásné a pak se to rozjelo,“ vzpomíná. Dnes už mají za sebou přes sto padesát míst po celé republice, kde mluvili s lidmi o české historii. Taková práce je přitom celoživotní učení, ale ne každý akademik by byl nejspíš ochoten se touhle cestou vydat. „Je to vysilující i fyzicky. A rodině musíte vysvětlit, že třeba každou středu večer nebudete doma,“ dodává Groman. Autoři podcastu mluví i o tom, proč je dnes historie tak přítomná v každodenní debatě. „Je to obrovský ohňostroj historických přirovnání, analogií a směrování do minulosti,“ popisuje Stehlík to, jak jsou v dnešní době někteří lidé čím dál nejistější a proto psychologicky potřebují hledat ujištění třeba právě v historii. Zároveň oba tvůrci podcastu sledují, jak se minulost stává nástrojem politiky i veřejného prostoru. Když přichází řeč na současnost, zmiňují i konkrétní jména. „Dominik Duka by měl podle mě rád stavovštější stát, kde bude silný vliv církve na zákony a školství a k tomu to směřuje,“ říká Stehlík. O tváři Motoristů Filipu Turkovi pak mluví jako o symbolu dnešní doby. „Je to reakce, kdy pro mnoho lidí on může znamenat to, že konečně někdo něco říká a nebojí se. A je vlastně trošku jedno, co říká,“ vysvětluje s tím, že se možná spousta lidí jednoduše brání tlaku na korektnost ve veřejném prostoru. Pokud jde o zlehčování nacistické symboliky, která se v souvislosti s Turkem diskutuje, podle Stehlíka s Gromanem takové chování nelze omlouvat. Jde o jasnou zprávu o jeho autorovi - kdo je a kde stojí. „Můžete udělat kravinu, ale můžete se za ni omluvit nebo ji už nedělat,“ dodává Groman. Jak se pozná, kdy se minulost začíná opakovat? Proč tolik lidí hledá jistotu v analogii a symbolech, které měly být varováním? A co o nás vypovídá, že se nenávistná gesta znovu objevují ve veřejném prostoru? Poslechněte si rozhovor s Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem z podcastu Přepište dějiny.

Kde jinde byste hledali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém než v Přepište dějiny. Jaké role tento komunistický a odborářský boss v životě plnil? A jaké to bylo mít tohoto notorického řečníka doma? Protože témat je na jeden díl až až, budou z toho díly dva.

Před 79 lety, 1. října 1946, skončil první norimberský proces. Jaký měl ale význam pro Německo, pro mezinárodní právo apro všechny pozdější válečné tribunály. A uvědomujeme si dnes vůbec, co všechnoje válečný zločin? V bonusu na HeroHero, Forendors a Opinio se pak blíže podíváme na jednu výraznou českou stopu v Norimberku.

Pro nový projekt vlny.cz jsme připravili šestidílný speciál o místech spojených s květnem a létem roku 1945. Ne všude bylo osvobození spojeno jen s těmi šeříky a mírem. Vlastně skoro nikde. Ale v tomhle díle vám popíšeme pár míst, kam jsme se díky natáčení dostali a kam se můžete taky vypravit. Některá jsou dost bizár.

Jak vypadaly kampaně, když noviny ještě neuměly ani tisknout fotky? A která politická strana vytáhla do kampaně mrtvého předsedu? A proč vlastně dělat kampaň, když se k volbám muselo povinně? Byly kampaně minulosti v něčem vůbec lepší než ty současné? A nebyly nejlepší nakonec až v těch devadesátkách?

Tento díl míří hlavně na učitele středních škol, kteří ještě netuší o Ceně Bronislavy Müllerové, kterou už dvacet let udílí Vzdělávací nadace Jana Husa. Proč by vás měla zajímat, jakcena vznikla, co může vašim studentům všechno přinést a kdo vlastně byla Bronislava Müllerová? O tom všem přišel povyprávět Stanislav Zajíček.

Tak prý je spojení Stačilo a ČSSD opakováním slučovacího sjezdu z roku 1948 a Jana Maláčová je nový Fierlinger. Není to ale podceňování toho starého padoucha Fierlingera? A kde je dnešní Václav Majer? A má tohle vůbec ještě smysl? Plnou a plnotučnou verzi si můžete poslechnout na HeroHero, Forendors a Opinio.

Nejstarší a zároveň nejmenší z brněnských vil, kam jsme se vydali, je Arnoldova vila. Její nově zpřístupněnou expozicí, ale také osudy jejích majitelů nás provedli Veronika Smyslová a ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.

Tentokrát nás speciální minisérie zavede rovnou na Pražskýhrad a naše toulání sídlem prezidentů začneme s historičkou Masarykova ústavu a archivu AV ČR Dagmar Hájkovou. A rovnou v pracovně T. G. Masaryka.

Srpnové středy budou v našem podcastu patřit hned čtyřem brněnským vilám a jejich silným příběhům. Všechny spojuje osud místních textilních magnátů a jejich tragické osudy. Začínáme ve vile Stiassni, kde nám bude průvodkyní kastelánkaKateřina Konečná.

Tradiční prázdninový díl z altánu jsme letos pojali jako letní kino a pustili jsme si Okres na severu. Jak by taky ne, když v srpnu uplyne sto let od narození Evžena Sokolovského. Jak se to stalo, že někdo na něj pohlíží jako na režiséra normalizačních otupujících seriálů jako Muž na radnici, Nejmladší z rodu Hamrů, či Gottwald, a jiní vzpomínají na skvělého divadelního mága? V bonusu na Opinio, HeroHero a Forendors okomentujeme také kus Okresu na severu.

Budovy bank a spořitelen formovaly a formují tvář českých měst. Například budova postavená pro Spořitelnu českou na dnešní Národní třídě do dálky říká, zde sídlí významná a silná instituce (dnes tedy Akademie věd). Stejně tak budova vRytířské ulici, která je výstavní ukázkou bankovní architektury své doby. Obě tyto budovy navštívíme s historikem architektury Richardem Bieglem.

Vysloveně záchranou pro Voskovce a Wericha v Americe bylajejich práce pro americké rádiové vysílání do Evropy. Než ale USA vstoupily do války, přes koho vysílali? A jak to dopadlo v Hollywoodu a je Voskovec jediné Werichovo dvojče? Večer na Kampě s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem se dál točí kolem amerického pobytu V+W, ale válka už se chýlí…

Přestože Jiřího Voskovce a Jana Wericha se snažili komunistépřisvojit a udělat z nich levicové klauny, bylo v nich mnohem více Ameriky a Západu obecně, než si dodnes myslíme. V červenci si budeme ve Werichově domě na pražské Kampě o Werichovi, Voskovcovi, Zdence, Janě i Fanči Werichových povídat s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem. První večer jsme strávili ještě v Praze od prvních amerických gramodesek až po parník plující za oceán.

Sledujte tok peněz — i tak se dá nahlížet na dějiny, o což se v našem malém seriálu pokusíme. Není totiž náhodou, že Spořitelna česká vznikla zrovna před 200 lety. Mělo to svou dobovou logiku hledání stálosti a jistoty po letech krizí. Obrozenecké hnutí kladlo mimo jiné důraz na jednotu, proto snaha, aby všichni Češi spořili v jedné instituci měla svou dobovou logiku. Od nobility se centrum moci a společnosti přesouvá k širším vrstvám, což má samozřejmě dopad také na peněžní ústavy.

Životy Jiřího Rumla a Ivana Medka se v mnohém liší, ale překvapivě mají i dost společného a nejen narození v červenci před sto lety. Nejen Charta 77, exil vnitřní či vnější, nejen výkon na poli novinářství nebo v politice po roce 1989. Byl by to vlastně zajímavý paralelní životopis. V bonus na Gazetistu, HeroHero a Forendors se pak ještě ohlédneme za životem Jana Tesaře.

Před 30 lety se přičiněním tehdejšího ředitele Rádia Svobodná Evropa Pavla Pecháčka přestěhovala stanice z Mnichova do Prahy. My jsme si o tom, jak RFE/RL v Praze působila a působí povídali přímo v jejím sídle na pražském Hagiboru s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem provýchodní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, vedoucím ruského vysílání Andrejem Šarijem, Maryanou Drach, která vede ukrajinské vysílání, zastihli jsme také Ainuru Asankojoevu z kyrgyzské redakce. Z archivní nahrávky jsme kvyprávění přizvali i Pavla Pecháčka, s nímž jsme se na Hagiboru setkali už po roce 2000, kdy jsme o Přepište dějiny neměli ještě ani tušení.

Jak probíhaly represe proti odpůrcům nacismu? Proč se téměř neví o úspěšném atentátu na Hauptsturmführera SS Augusta Gölzera? A můžeme o konci války hovořit jako o osvobození, nebo šlo o přechod do nové, rodící se diktatury? Ikonickými místy spjatými s nacistickou okupací a dobou poválečného účtování se před několika dny v brně v rámci festivalu Meeting Brno vydal i podcast Přepište dějiny. Chcete se přidat? Tak nastupovat, autobus vyráží…

Konec války před 80 lety znamenal nejen finální fázi letitého soužití Čechů a Němců, ale také často dnes zapomenuté nebo nepřipomínané konce starých světů. Příkladem může být jediná absolutní deportace celé národnostní menšiny unás — moravských Chorvatů. Po čtyřech stoletích života na jižní Moravě se právě v roce 1945 začala uzavírat jejich existence coby sourodého etnika. V bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors vám pak čeká malá upoutávka na naši nedávnou slovenskou cestu.

Večerníčkovi je 60… A Česká televize nás pozvala do party šesti podcastů, které se na tenhle fenomén podívají vždy po svém. U nás je to jasné, Večerníček a dějiny. Trautenberk je takový povinný základ, ale my se koukli na i Večerníčky podleWolkera, Olbrachta, Majerové, Vančury, Řezáče, Fučíka a - ano, tušíte správně - i podle Antonína Zápotockého vznikla jedna pohádka na dobrou noc. Ještě teď se bojíme usnout.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl přímé jednání mezi Kyjevem a Moskvou. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je nyní ochotný s Ruskem jednat, aniž by Moskva přijala návrh na příměří. „Ukrajina dělá správně, že na to přistoupí. Ukazuje vůli v tomto ohledu jednat,“ komentuje pro Český rozhlas Plus Michal Smetana, výzkumník Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy a ředitel Peace Research Center Prague. „Ale nečekal v příštích dnech rozuzlení,“ doplňuje.

„Řekněte v čínských obchodních halách nebo na veletrzích jméno Donald Trump a z různých koutů se ozve tiché uchechtnutí,“ píše BBC ve své reportáži z Číny. Prezident Si Ťin-pching dává Spojeným státům najevo, že Peking nemá v plánu v celní válce ustupovat. „Je to trochu performativní. Ve skutečnosti situace pro Čínu nevypadá zas tak růžově,“ komentuje sinolog Martin Hála.

V těchto dnech by 100. narozeniny oslavila Marie Kabrhelová.Jestli vám to nic neříká, tak je to vlastně dobrá zpráva. A taky tak trochu doklad toho, že i politicky angažovaní jednotlivci spojení jen se svou dobou a funkcí z dějin nakonec tak či tak vypadnou. A tak se tentokrát podíváme na několik ve své době obávaných žen-komunistek, které ze společné paměti vlastně překvapivě rychle zmizely.