Michal Stehlík

Do klání o filmové ceny Oscar posíláme Bratry, tedy film o Mašínech. Pokud zdejší kinematografie v soutěži zabodovala, bolo to s filmy s výrazně historickými náměty — Obchod na korze, Ostře sledované vlaky, Kolja. Proč se historické filmy těší takové popularitě u diváků i filmařů a co jimi říkáme o dnešku? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak doporučení na Oppenheimera a Angelu.

Uplatňování kolektivní viny a dehumanizace celých skupin obyvatel. Ne, to nemluvíme o druhé republice, třetí říši, protektorátu nebo antisemitismu politických procesů 50. let. Mluvíme o dnešku. Tak se pojďme kouknout, jak to většinou končilo. V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak vracíme k několika výrokům z horka, které v poslední době vtáhly historii do veřejného prostoru. Třeba, kdo byl český Prigožin? 

Čeká nás do voleb už jenom festival politické bezradnosti? Druhá část záznamu vystoupení z pražské La Fabriky 29. srpna 2023. Dobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národa [https://eshop.pametnaroda.cz/obchod/tricka/triko-muzu-to-dorict-bile-p-s]

Říkali jí „Velká vdova“ nebo „Vdova čtyř umění“. Poslední femme fatale habsburské monarchie. Milenka Gustava Mahlera, Waltera Gropia, Franze Werfela nebo Oskara Kokoschky. V dokudramatu účinkují Kristýna Frejová, Kamil Halbich, Petra Hřebíčková... Hovoří historik Michal Stehlík.

2023). Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.

Hledání viníků během 2. světové války i v období poválečném se soustředilo také na německé obyvatele tehdejšího Československa. Mezi ně byli zařazeni, a to takřka jednomyslně, také Němci, kteří na našem území žili. Čekal je odsun, který byl ve znamení principu kolektivní viny. Bohužel právě tento neospravedlnitelný princip byl pak po únorovém převratu 1948 využíván proti dalším skupinám obyvatel.

V létě roku 1914 se rukovalo do Velké války. My ji dnes vidíme skrze především naše dějiny - legie, rozpad monarchie, Švejk… Ale byly tu i další známé i pozapomenuté děje, které se ve stejné době děly na evropském kontinentu a s válkou tak či onak souvisely. V bonusu na Gazetistu a na Herohero pak probereme mumraj historických výkřiků, který provázel odchod Milana Kundery. 

Mohly by se okolnosti, za nichž tisícům klientů zdejších cestovních kanceláří náhle skončila dovolená v Řecku, promítnout v budoucnu do smluv o cestovním pojištění? Jak vážná jsou obvinění, která vznesla americká federální prokuratura proti exprezidentu Trumpovi v kauze utajovaných státních dokumentů? Jaký „iniciační moment“ představovalo pro historika Michala Stehlíka první setkání s Toulkami českou minulostí? Co oceňuje na stylu, jakým tento seriál pojal autor Petr Hořejš?

Dlouho už jsme tu neměli díl zaměřený na konkrétní osobnost. Ale blogy Radkina Honzáka se historickými paralelami hemží tolik a tak zběsile, že na ně jednou dojít muselo. A v bonusu na Gazetistu a HeroHero jsme samozřejmě nemohli minout přejmenování Koněvovy ulice. Kdo byl vlastně ten Hartig? 

Pusťte si rozhovor včetně bonusu: https://www.pickey.cz/p/fa8e5a4e02c0d060025408d1fa9b7f71 [https://www.pickey.cz/p/fa8e5a4e02c0d060025408d1fa9b7f71] • Ladislav Vrabel před soudem, Jindřich Rajchl snažící se blokovat vládní budovy nebo někdejší předseda Zelených Matěj Stropnický v symbióze s Trikolórou i komunisty. U toho všeho byl Martin Bartkovský jako reportér Reflexu. Bonus na Pickey.cz bych shrnul do tří bodů: Život v Děčíně, život v Reflexu a život s Petrosem a Bohumilem Pečinkou. --- Send in a voice message: https://podcasters.spotify.com/pod/show/akordyvaclavahnatka/message

Na svých cestách po republice dorazil 19. dubna podcast Přepište dějiny do Chomutova. Došlo na rodáky české i německé, poválečné vysídlení, zemi Františka Josefa a další témata. V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak rozproudila debata o místní identitě a jejím prožívání i o tom, kdy se rány dvacátého století konečně zacelí. 

Martin Groman a Michal Stehlík tvoří úspěšný podcast Přepište dějiny, v němž se vypořádávají s překrucováním historie v podání nejen našich politiků. Mohli nekomunisté v únoru 1948 uspět? Co a pro koho dnes znamená Těšínsko? Kdo byl náš nejlepší prezident? A co si zapsala dvacetiletá holka do deníčku v den útoku na Heydricha? Pusťte si rozhovor včetně bonusu: https://www.pickey.cz/p/41e51fe998ab59313019d14ff3c9cad9 [https://www.pickey.cz/p/41e51fe998ab59313019d14ff3c9cad9] --- Send in a voice message: https://podcasters.spotify.com/pod/show/akordyvaclavahnatka/message

Před sto lety umřel a před sto čtyřiceti narodil Jaroslav Hašek. A tak jsme se na oslavu vydali za ním na Lipnici. Trochu jsme hledali klíče od jeho domku, trochu koukali po kraji a nakonec se s kastelánem a místostarostou Lipnice Markem Hanzlíkem prošli Haškovým bytem. Na oslavu flamendra, humoristy a bohéma, ale i bolševického komisaře nebo legionáře dnešní reportážní díl komplet pro všechny. 

Synagoga v Polné hostila 24. března setkání více než stovky posluchačů s podcastem Přepište dějiny. Téma bylo nasnadě - případ Anežky Hrůzové a Leopolda Hilsnera, ale hlavně role T. G. Masaryka v něm. Co o případu psaly dobové noviny? Kdo brojil proti Masarykovi? A kdo to vlastně vyhrál? A stejné téma také tento týden ve středu v Deníku N. Bonus na Gazetisto nebo Přepište dějiny | Herohero [https://herohero.co/prepistedejiny]

V novém dílu podcastu Kolaps jsme si povídali o sexu za socialismu, ale především o ženské emancipaci a legislativních změnách po Únoru 1948. Jak vypadaly zákony týkající se genderových aspektů rozvoje společnosti s nástupem socialismu? Odpovídá realitě spíš představa o asexuálních soudruzích v uniformních pracovních oděvech, nebo překvapivě radikální proměna každodenních životů za socialismu? Máme tady revoluční změny práv žen a sexuálních menšin, nebo naopak posílení konzervativních aspektů společenského vývoje? Nebo snad obojí? O tom jsme si v podcastu Kolaps povídali se socioložkou Kateřinou Liškovou, která před časem napsala knihu Sexual Liberation, Socialist Style. Communist Czechoslovakia and the Science of Desire, 1945–1989 v nakladatelství Cambridge University Press. Nyní kniha vychází v českém překladu Jana Škroba v nakladatelství Host pod názvem Politika touhy. Sex a věda v komunistickém Československu. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Podcast Přepište dějiny vyjel zase po čase do regionů a přinášíme vám fascinující dějiny Žďáru nad Sázavou. Místo, které známe jako památku UNESCO na Zelené hoře je ale místem obrovské a strukturální změny mezi léty 1948 a 1960. Na zámku Kinských potkáme v roce 1938 lorda Runcimana na jeho misi, ale to zásadní se odehraje po druhé světové válce. Výstavba Žďárských strojíren a sléváren promění místo, které má v roce 1930 sotva čtyři tisíce obyvatel v centrum okresu, které má v 70. letech přes dvacet tisíc. Takový malý Magnitogorsk na Vysočině.    

Dohodlo se na tom Německo s Evropskou komisí. Ustoupí Brusel kritikům i v případě normy Euro 7, která postupně omezuje některé emise nových aut už od roku 2025? Debatovat budou člen představenstva společnosti Škoda Auto odpovědný za oblast prodeje a marketingu a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn a výkonný ředitel Asociace pro elektromobilitu České republiky Lukáš Hataš. Moderuje Lukáš Matoška.

První twitterová válka. A taky youtubová, instagramová, telegramová. Jaký je odraz ruské invaze na sociálních sítích? Jakou moc má propaganda? A existují v Rusku ještě nějaká svobodná média? Odpovídá ruský opoziční novinář a šéfredaktor webu iStories Roman Anin.

Nový díl podcastu Kvóty se zaměří na blížící se protesty proti nízkým a nedůstojným mzdám na fakultách humanitních a společenskovědních oborů. Ty jsou poslední měsíce hojně diskutované a pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci a pracovnice trvale upozorňují na to, že mzdové, pracovní ani materiálové podmínky nejsou adekvátní. O tom, čemu všemu čelí zaměstnanci těchto fakult mluví v Kvótách historička Daniela Tinková z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Tinková se specializuje na kulturní, sociální a intelektuální dějiny 17. – 19. století a je jedna z největších odbornic na osvícenství českých zemí, francouzskou revoluci, dějiny vědy a medicíny. ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

V dnešním díle Kolapsu se zaměříme na téma, které se do českého mediálního prostoru vrací periodicky a které většinou vyvolává velké emocionální reakce - Ústav pro studium totalitních režimů! V posledních dnech sílí kritika vedení v čele s ředitelem Ladislavem Kudrnou, který odvolal vedoucího oceňovaného edukačního oddělení stejně jako celou redakční radu revue Paměť a dějiny. O tom všem si mluvil historik Michal Stehlík, známý nejen z podcastu Přepište dějiny. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Paralyzovaná Francie. Opakovaně stávkují letoví dispečeři, popeláři, učitelé, strojvedoucí, řidiči a tak dále. Nelíbí se jim pozdější odchody do důchodu. Ale Emmanuel Macron je neoblomný. Nemůže mu to zlomit vaz? Otázky pro zpravodaje ČRo v Paříži Martina Baluchu.

Odvolává, odvolává a kritiku odmítá. Šéf Ústavu pro studium totalitních režimů. Rozhádali se v něm už zase historici. Kvůli čemu? Jak vlastně zkoumat dějiny? A potřebujeme na to speciální ústav? Téma pro historika Michala Stehlíka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Co podle hostů debaty tohoto muže nejzřetelněji charakterizuje? Jaké jsou důrazy jeho působení na papežském stolci? Co je u něj typické a jedinečné? S čím vstupuje na pole ekonomiky a politiky? Proč je právě tento papež tak silným globálním hráčem? Tyto a další otázky v debatě Vertikály, moderuje Eva Hůlková.

Po třiceti letech zazněl v pražské katedrále slavnostní hymnus Te Deum u příležitosti inaugurace prezidenta. Má v ní mít náboženský obřad místo? Otázka v první části Vertikály pro historika Michal Stehlíka. Starokatolická církev podporuje ratifikaci Istanbulské úmluvy. Zástupci křesťanů v Izraeli a Palestině odsuzují násilí a vyzývají k respektování mezinárodního práva. Sídlo mnichovského arcibiskupství prohledala policie. Moderuje Naděžda Hávová.

A taky Gottwalda. Začátek března roku 1953 přinesl v rychlém sledu dvě nečekaná úmrtí dvou diktátorů. Jak to tehdejší společnost prožívala? A jak se v Kremlu následovníci rvali o vedení? A je už tady někdy začátek konce stalinismu? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak podíváme blíže na to, jak o těchto událostech psalo Rudé právo a kdo všechno nad rakví básnil. S téma dvou velkých pohřbů také tento týden v Deníku N. Bonusy: Přepište dějiny | Herohero [https://herohero.co/prepistedejiny] / Přepište dějiny (gazetis.to) [https://prepiste-dejiny.gazetis.to/]

Osud uznávané komediální herečky připomínal spíše tragédii. Přes všechno, co ke konci života prožila, zůstala ale silnou a nezlomenou ženou. Díky síle své osobnosti. V dokudramatu účinkují Olga Kaštická, Marek Adamczyk nebo Viktor Javořík. Hovoří spisovatelka a publicistka Martina Bittnerová.

Manželství s dcerou nepřítele trvalo jen necelé čtyři roky. Proč zemřela druhá ze čtyř manželek Karla IV. tak mladá?

Manželství s disidentem a pozdějším prezidentem Václavem Havlem nebyla žádná idylka. Olga Havlová přese všechno zůstala lidská. A právě svým obyčejným lidstvím okouzlila davy. V dokudramatu účinkují Kristýna Frejová, Jana Stryková nebo Václav Šanda. Hovoří historik Michal Stehlík.

Československo prožilo pouze malou část své existence v demokratickém uspořádání. Možná i proto se s nadějí a možná i nostalgií díváme na období první republiky. Ta existovala pouhých 20 let a v řadě parametrů byla vzorem i v tehdejším světě. Přesto ale můžeme nacházet jisté paralely s tak často kritizovanou současností.

6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvádí historik Michal Stehlík: „Doposud nebyla v Československu podobná aktivita a nebezpečná byla jak pro signatáře, tak se také v ohrožení cítil režim.“ Ostatně hned následující den přijal Ústřední výbor Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) usnesení, na které navazovaly úkoly pro představitele justice a prokuratury. (Repríza pořadu.)

Portrét poválečné poslankyně Národního shromáždění a členky ÚV KSČ odsouzené v 50. letech během politických procesů. Komunistické přesvědčení Marii Švermovou provázelo celý život. Prožila ho na výsluní i ve stínu. Také její milostné vztahy proběhly vlastně pouze v prostředí strany. Byla přitažlivá, a to jí taky málem stálo život... V dokudramatu účinkují Jitka Ježková, Martin Myšička, Aleš Procházka a Alexej Pyško. Hovoří historik Michal Stehlík.