Michal Stehlík

S výjimkou publikace popisující detailně život prezidenta Gustáva Husáka žádná důkladná biografie některého z dalších komunistických prezidentů dosud nevznikla. Změnit to chce historik Michal Stehlík. Už nyní v archivech nachází zajímavé informace o muži, který mimo jiné podepsal desítky rozsudků smrti a naopak omilostnil nacistické vrahy. Zápotocký je podle historiků „docela složitý případ“. „Žil poměrně dlouho a

Polemika filosofa Martina Rittera s textem Michala Stehlíka a Samuela Zajíčka o osvícenství, iracionalitě a (ne)očkování.

A jiné velké příběhy z nejzajímavějších historických knih vydaných v roce 2021.

Historik Michal Stehlík v rozhovoru vysvětluje, od kdy jsou Vánoce konzumní a proč si Češi tolik oblíbili trávení svátků před televizní obrazovkou.

Režisér Steven Spielberg patří mezi nejvýznamnější tvůrce v oblasti filmové režie. Kdo by si nevzpomněl na jeho Čelisti, nebo Jurský park, že? Proto by mohlo být zajímavé podívat se na milníky jeho osobního i profesního života. Kromě této biografie najdeme v aktuální nabídce knihu básní a textů sochaře Kurta Gebauera, atlas indiánských kmenů Jižní Ameriky či audioknihu Jaroslava Rudiše.

Odmítání racionálních, vědeckých a moderních řešení pandemie koronaviru považuje část lidí za iracionální. Pro samotné odmítače ale smysl dává a dokonce je pro ně racionální. Jen jinak.

K přepisování dějin dochází, jako Češi v nich hledáme roli obětí, bojíme se převzít zodpovědnost za naše činy, říkají autoři podcastu.

Politický proces, který se v Třebíči odehrál před 70 lety, ode dneška připomíná pamětní deska na budově bývalého třebíčského kina. V takzvaném druhé babickém procesu bylo souzeno 17 lidí. Kromě trestů vězení v součtu 251 let byl vynesen i jeden trest doživotí a jeden trest smrti, ke kterému byl odsouzený římskokatolický farář z Rokytnice nad Rokytnou Jan Bula. Soudní proces se v tehdejším kině konal od 13. do 15. listopadu 1951.

„Ne že by říkali, jak je všechno skvělé, ale žádné zásadní informace o jeho zdraví nešly ven,“ popisuje informování o zdraví prvního československého prezidenta historik Michal Stehlík.

Univerzita Karlova má nové vedení. Do rektorského křesla usedne lékařka Milena Králíčková, která na univerzitě slibuje změny. Jaké budou?

Novou rektorkou Karlovy univerzity byla v pátek zvolena dosavadní prorektorka Milena Králíčková. Stane se tak první ženou ve funkci. Ve vedení vystřídá na konci ledna příštího roku rektora Tomáše Zimu. Dopadla volba senátorů podle představ stávajícího rektora? Jaké budou jeho plány do budoucna? To prozradil v Press klubu.

Z páteční volby Akademického senátu UK vyplynulo, kdo převezme po osmiletém působení Tomáše Zimy vedení největší české univerzity.

Dosavadní protektorka Univerzity Karlovy (UK) Milena Králíčková se dnes stala novou rektorkou. Se ziskem 55 hlasů od 69 přítomných členů se stane první ženou, která povede nejstarší a největší vysokou školu v Česku. Do své funkce by měla nastoupit v únoru 2022. Vysokou školu by pak měla vést do roku 2026. Ve vedení nová rektorka vystřídá Tomáše Zimu.

Do čela Univerzity Karlovy zvolili senátoři dosavadní prorektorku Milenu Králíčkovou. Stala se tak první ženou v této funkci. „Chci, aby to znamenalo, že se blížíme k rovným příležitostem,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Novou rektorkou Univerzity Karlovy (UK) byla v pátek zvolena dosavadní prorektorka Milena Králíčková. Od akademického senátu získala 55 hlasů z celkem přítomných 69 členů. Poté, co ji ve funkci potvrdí prezident, se stane první ženou v čele nejstarší a největší vysoké školy v ČR.

Novou rektorkou Univerzity Karlovy byla zvolena dosavadní prorektorka Milena Králíčková. Od akademického senátu získala 55 hlasů od jeho 69 přítomných členů. Poté, co ji ve funkci potvrdí prezident, se stane první ženou v čele nejstarší a největší vysoké školy v ČR. Funkce by se měla ujmout v únoru 2022 a školu by měla vést do roku 2026. Nová rektorka ve vedení univerzity vystřídá Tomáše Zimu.

Akademický senát Univerzity Karlovy bude dnes volit nového rektora či rektorku školy. O funkci se ucházejí prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková a bývalý…

Novou rektorkou Univerzity Karlovy (UK) byla dnes zvolena dosavadní prorektorka Milena Králíčková. Od akademického senátu získala 55 hlasů od jeho 69 přítomných členů. Poté, co ji ve funkci potvrdí prezident, se stane první ženou v čele nejstarší a největší vysoké školy v ČR. Funkce by se měla ujmout v únoru 2022 a školu by měla vést do roku 2026. Nová rektorka ve vedení univerzity vystřídá Tomáše Zimu.

Univerzita Karlova (UK) si bude v pátek 22. října volit nového rektora, který nahradí stávajícího šéfa této největší tuzemské VŠ Tomáše Zimu. Fakultní akademické senáty nominovaly současnou prorektorku pro studijní záležitosti Milenu Králíčkovou a bývalého děkana Filozofické fakulty UK Michala Stehlíka.

„Investice do budoucnosti, to není jen beton, dálnice, stavební infrastruktura; je třeba investovat hlavně do lidí a jejich vzdělávání,“ říká historik Michal Stehlík, kandidát na rektora Univerzity Karlovy, který dnes působí jako náměstek ředitele Národního muzea, byl děkanem Filozofické fakulty a znát ho můžete i díky úspěšnému podcastu Přepište dějiny.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Také nestíháte přečíst všechny zprávy o dění v Česku i ve světě? Právě proto je tu podcast Trafika. Zprávy tohoto týdne v odlehčeném zpravodajském kvízu Konstantina Sulimenka glosovali historici a autoři podcastu Přepište dějiny.

Lékařka a stávající prorektorka Univerzity Karlovy (UK) Milena Králíčková řeší problém kolem publikace svých odborných textů v takzvaných „odpadních“ časopisech. Upozornil na ně spolek Věda žije. Králíčková, která je favoritkou blížící se říjnové volby nového rektora největší české vysoké školy, se rozhodla, že dané texty stáhne, avšak není si vědoma žádného pochybení.

Letošní volby do Sněmovny nejsou tak osudové, jak politici prezentují v kampani. Myslí si to historik a kandidát na rektora Univerzity Karlovy Michal Stehlík. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS mluvil o tom, proč někteří lidé nechtějí jít k volbám a co je pro společnost největší hrozbou.

O funkci rektora Univerzity Karlovy (UK) v dalších letech se ucházejí dva lidé. Současnou hlavu této zejména pražské školy Tomáše Zimu, který na začátku příštího roku ve funkci skončí, by mohla vystřídat prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková či bývalý děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík. Volba nové hlavy univerzity proběhne 22. října.

Krásné ráno, ranní ptáčátka. I dnes jsme tu s vámi a přinášíme novinky ze světa. Herečka Uma Thurman prozradila své největší tajemství. Tipnete si jaké? Jan Hamáček žádá kompenzaci pro Českou poštu za obrovské ztráty během pandemie.

O funkci rektora Univerzity Karlovy (UK) v dalších letech se ucházejí dva lidé. Současnou hlavu školy Tomáše Zimu, který na začátku příštího roku ve funkci skončí, by mohla vystřídat prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková či bývalý děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík. Dnes v 18:00 vypršel termín pro podání návrhů na pozici. ČTK to sdělil předseda Akademického senátu UK František Zahálka. Zima řídí univerzitu druhé volební období. Volba nové hlavy školy bude 22. října.

K výročí 20 let, které uplynuly od teroristických útoků v USA, oslovila redakce Novinek i osobnosti vědy, aby se se čtenáři podělily o vzpomínku, kde a kdy se o přelomových událostech moderních dějin dozvěděly a co se jim při tom honilo hlavou.

Je to třiapadesát let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. O událostech z této doby přetrvává podle historika Michala Stehlíka řada mýtů. Jenže vše je mnohem barvitější, upozorňuje v rozhovoru s Deníkem N náměstek ředitele Národního muzea, který se letos rozhodl podruhé kandidovat na rektora Univerzity Karlovy.

Josef Nerušil se funkce radního nevzdá, nabízí ovšem, že až do voleb nebude na zasedáních hlasovat.

"Jít se očkovat jen kvůli privilegiím je stejně morální jako vstoupit v 80. letech do KSČ," šířilo se nedávno po Facebooku. Rozum zůstal stát a historie dostala na frak. Martin Groman a Michal Stehlík ji připomínají v novém dílu podcastu.

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu je naprosto unikátní. A to nejen tím, že se jedná o největší výstavu artefaktů ze starověkého Egypta, na které mohou návštěvníci vidět exponáty z Egyptského muzea v Káhiře, z Velkého egyptského muzea v Gíze, z muzeí v Berlíně, Lipsku, Hannoveru, Heidelbergu, Hildesheimu a Frankfurtu nad Mohanem. Jedná se také o jednu z nejúspěšnějších výstav, které Národní muzeum pořádá.

Historici Martin Groman a Michal Stehlík se v podcastu zamýšlejí nad stopou, kterou po sobě v českých dějinách zanechali nejbohatší z Čechů.

„Přepisování dějin chápeme v našem podcastu jako ohýbání historické reality podle aktuální potřeby a také jako pragmatické využívání historických mýtů a resentimentů, které především politici, ale také novináři či školy, udržují ve hře, protože jim vyhovují,“ shodují se historici Michal Stehlík a Martin Groman, s jejichž rubrikou Přepište dějiny navazující na stejnojmenný podcast se můžete pravidelně setkávat v časopisu Mladý svět. Co jsou tedy ty největší mýty v české historii?

Hvězdárna a planetárium Brno a Piranha Film připravují celovečerní dokument o prvním československém kosmonautovi Vladimíru Remkovi. Ten se 2. března v roce 1978 stal prvním kosmonautem z jiné země než z USA nebo Sovětského svazu, bývá také označován za prvního evropského kosmonauta.

Masarykova univerzita v Brně si i letos připomene odkaz prvního československého prezidenta. Příští týden ve středu a ve čtvrtek uspořádá druhý ročník akce Masarykovy dny, motto letošního ročníku zní Masaryk a ti druzí.

Historik Michal Stehlík poskytl delší rozhovor Janu Jandourkovi. Klíčová je poslední pasáž, kde vysvětluje, že si stojí za svým posudkem, který přispěl k vyhození předmluvy z knihy Františka Čuňase Stárka a Ladislava Kudrny. Autoři v ní kritizovali názory levicových historiků, že za normalizace již nedocházelo k násilí na občanech. Jejich kniha o násilném potlačování příznivců undergroundu, kterou vydává Ústav pro studium totalitních režimů, totiž ukazuje zločinnou povahu komunistického režimu i v éře normalizace.

Michal Stehlík, historik a bývalý děkan Filozofické fakulty UK, v rozhovoru pro Forum 24 odpovídá na otázky, které se týkají současného sporu o hodnocení období komunistického režimu u nás. Polemika bývá spojována se jmény Michala Pullmanna a Muriel Blaive, ale nejde jen o ně.

Národní muzeum v Praze zahájilo egyptologickou výstavu Sluneční králové. Návštěvníci na ní spatří na 300 předmětů z oblasti Abúsíru.

Na výstavě Sluneční králové budou moci návštěvníci Národního muzea spatřit téměř 300 historických předmětů ze starověkého Egypta starých až 5000 let.

Na výstavě Sluneční králové budou moci návštěvníci Národního muzea spatřit téměř 300 historických předmětů ze starověkého Egypta starých až 5000 let. Výstava se veřejnosti otevře v pondělí, potrvá do 7. února a mimo jiné představí i nejvýznamnější objevy českých vědců v egyptské lokalitě Abúsír.

K Tématu týdne s docentem Ústavu českých dějin a zástupcem ředitele Národního muzea o bourání soch, antisemitismu Jana Nerudy, terorismu Jana Žižky a také o tom, že definitivní verze dějin neexistuje.

V sobotu uplyne 70 let od popravy Milady Horákové. Právnička a politička byla v komunisty zinscenovaném procesu 8. června 1950 odsouzena k trestu smrti za falešné obvinění „záškodnického spiknutí proti republice“. Oběsili ji 27. června na nádvoří pankrácké věznice. Po své smrti se stala symbolem boje za demokracii a politických procesů 50. let minulého století.

Objekty Národního muzea jsou sice zavřené, ale jeho pracovníci už otevírají virtuální výstavy na internetu. První jsou výstavy Sametová revoluce – Říká se jí sametová a Labyrint informací a ráj tisku.

Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze Jan Palach chtěl dát najevo svůj nesouhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy a s apatií ve společnosti. Před 51 lety - 16. ledna 1969 - se u Národního muzea na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil. Popáleninám podlehl o tři dny později v nemocnici.

Okamura zneužívá historii. Srovnávat nacistickou říši s EU je za hranou reality i účelové manipulace, kritizuje šéfa SPD historik Michal Stehlík.