Mojmír Hampl

Většina populace je přesvědčena, že rok 2022 bude lepší než ten loňský. Zároveň se ale bojíme, že drahota sníží kupní sílu našich příjmů. Za největší hrozby považujeme zostřující se projevy klimatických změn a hackerské útoky. Nejméně nás děsí přílet mimozemšťanů nebo srážka Země s asteroidem.

Boj s inflací není jen věcí centrální banky a závisí do značné míry i na tom, jak vláda zkrotí rozhazovačné veřejné finance, říká Mojmír Hampl.

Tlaky na růst cen přetrvají i v příštím roce. O to razantněji zřejmě zakročí centrální banky – nejen u nás, ale ve všech klíčových zemích. Utahování opasků nás ale nečeká. „Žádná katastrofa, pořád porosteme, ale budeme brzdit,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ekonom Mojmír Hampl. Nedostatek zaměstnanců bude přetrvávat, ztráta práce podle něho tedy v dohledné době nehrozí.

Novou českou vládu čeká několik těžkých úkolů v oblasti financí - revidovat rozpočet, pomoci lidem zasaženým energetickou krizí i těm, na jejichž příjmy dopadají koronavirové zákazy. Co s tím?

Po úspěchu ve sněmovních volbách přemýšlí koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), koho nasadit jako jedničku kandidátky do pražských komunálních voleb, které se uskuteční už příští rok na podzim. ODS, která je z tří stran v hlavním městě nejsilnější, se poohlíží i mimo své stranické struktury. Podle informací deníku Echo24 byli s nabídkou kandidovat na pražského primátora osloveni Mojmír Hampl a Miroslav Singer. Oba jsou ekonomové a také pracovali ve vedení České národní banky (ČNB). Zatímco…

Poslanci na návrh Senátu zvolili někdejšího viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla novým členem Národní rozpočtové rady. V ní Mojmír Hampl nahradí Richarda Hindlse.

Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v lednu stane členem Národní rozpočtové rady. Sněmovna v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců. Jak Hampl vnímá současný schodek vlády? A jak se staví k podpůrným covidovým programům? Na to Hampl serveru newstream.cz odpovídal letos v létě. Rozhovor se uskutečnil před Hamplovou přednáškou pro desítky mladých lidí na akci, kterou pořádal konzervativní Občanský institut.

V Poslanecké sněmovně pokračuje jednání nově ustavené dolní komory parlamentu. Poslanci si mají zvolit předsedy stálých sněmovních komisí a člena Národní rozpočtové rady. Schválit by měli i rozpočet státního fondu životního prostředí.

Cena silové elektřiny se po několika týdnech poklesu opět vydala vzhůru. Megawatthodina se na evropské burze prodává téměř za 190 eur. To je asi dvakrát více než na začátku září a trojnásobek oproti úrovni z jara letošního roku. „Období, kdy jsme se o ceny energií nemuseli starat, jsou definitivně za námi,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ekonom Mojmír Hampl.

Pandemie koronaviru ovlivnila obsah českých peněženek a dosud nejoblíbenější tisícikoruna přišla o své prvenství. Která bankovka ji na pomyslném trůnu vystřídala?

Pokud máte hypotéku a v příštích dvanácti měsících vám bude končit fixace, připravte se, že si pořádně připlatíte. Dramatické zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou se už začíná propisovat do ceníku komerčních bank. A výjimkou nejsou hypotéky se sazbou kolem pěti procent. Měsíční splátka se pro lidi, co měli sazby kolem dvou procent, může zvednout i o několik tisíc korun. Když se k tomu přidají vyšší výdaje za energie, domácnost s hypotékou se musí připravit na pořádnou zátěž.

Centrální bankéři se zvyšováním úroků snaží dostat pod kontrolu rychlý růst cen, který zatím dosáhl k pěti procentům. ČNB ho chce držet u hranice dvou procent.

Víc než čtvrtina Češek a Čechů si od začátku epidemie finančně pohoršila. Největší propad zažívají lidé s nízkým příjmem. Celkem asi 45 procent domácností má vážný i menší problém s příjmem vyjít. Naopak desetina lidí je na tom lépe než před covidovou nákazou. Ukázal to zářijový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG. Ve výsledcích se neodráží skokový růst cen energií.

Prezident německé centrální banky Jens Weidmann ke konci letošního roku rezignuje na svou funkci. Své rozhodnutí vysvětlil osobními důvody. Kritik politiky Evropské centrální banky skončí také v Radě guvernérů, která je rozhodovacím orgánem Evropské centrální banky, a jíž je Bundesbanka členem.

Růst cen v Česku dál zrychluje, v září činila inflace 4,9 procenta. Cíl České národní banky tam překročila o téměř dva procentní body. Lze proto očekávat další zvyšování úrokových sazeb.

Je to asi poprvé v moderních dějinách, kdy ministr financí bez uzardění říká, že nechce, aby se zvyšovaly sazby, protože jemu by to zvýšilo náklady na obsluhu dluhu, říká partner poradenské společnosti KMPG Mojmír Hampl.

Osobnosti ze studia SZ Byznys v Burzovním paláci zhodnotily vliv inflace na každodenní byznys. V čem vidí největší rizika pro Česko?

V pondělí zveřejní statistici údaje o inflaci za září. Podle analytiků bude o několik desetin vyšší než srpnová, kdy ceny meziročně rostly o 4,1 procenta.

Dalším hostem předvolebního Press klubu Frekvence 1 byl premiér České republiky a lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Jaká je pravda o kauze Panama Papers? Proč se k ní premiér nechce dále vyjadřovat? Co hnutí ANO splnilo? S kým po volbách nehodlá spolupracovat? A co podle jeho slov hlásají Piráti?

Navyšování státních výdajů a platů nad rámec aktuální už vysoké inflace je přesně ten moment, kdy se začíná inflační spirála roztáčet, říká bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok v pořadu České televize Otázky Václava Moravce prohlásil, že výrok paní ministryně je naprosto nekompetentní. Ekonom a bývalý viceguvernér ČNB  Mojmír Hampl byl ještě tvrdší.

Ministryni financí Aleně Schillerové se v poslední době nedaří. Když po vzoru svého šéfa Andreje Babiše začala veřejně komentovat měnovou politiku České národní banky, několikrát se do svých vyjádření zamotala způsobem, že i poučení laici začali pochybovat o její skutečné kompetenci k vykonávání takto zodpovědné funkce.

Zpravidla zdrženliví centrální bankéři se v nedělních Otázkách Václava Moravce v ČT neudrželi a nebývalé příkře komentovali výroky ministryně financí.

Někdejší viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl společně se současným guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem zkritizovali v Otázkách Václava Moravce na České televizi vyjadřování a práci ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO). Její slova ohledně kritiky zvyšování základních úrokových sazeb jsou podle nich nekompetentní. Až se budou podle Hampla psát novodobé české dějiny hospodářské politiky Schillerové možná připadne místo nejhoršího ministra financí.

Někdejší viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl v rozhovoru pro FORUM 24 připomíná, že nejdůležitější mandatorní výdaj, který předbíhá z hlediska významu i důchody, jsou náklady na obsluhu státního dluhu.

Při sledování politického dění v České republice se nelze ubránit dojmu, že pokud je jedna otázka, která ovlivňuje volební rozhodování velkého množství lidí, je to zvyšování důchodů. Má to svoji logiku. Populace stárne a starší ročníky jsou zároveň zvyklé chodit k volebním urnám spíše než ty mladší. Politika je tak stále více určovaná právě touto voličskou skupinou. Výsledek je jednoduchý: vše se orientuje na současnost a aktuální životní úroveň, budoucnost dostává na frak.

Chceme zdaňovat technologické firmy, shodli se šéfka rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM) a místopředseda hnutí STAN a také starosta Dolních Břežan Věslav Michalik v pořadu Jak volí vaše peněženka televize CNN Prima NEWS. Ekonoma Mojmíra Hampla pak překvapila další shoda zástupců komunistů a Starostů, a to téma podpory reinvestice zisků.

Premiér Andrej Babiš je v poslední době pod vlnou kritiky, že jeho vláda přispívá vysoké inflaci. Na jednu stranu to rezolutně popírá, na straně druhé však odmítá kroky, které by zvyšování spotřebitelských cen snížily. Spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou totiž chtějí, aby Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby. Někdejší viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl pro Echo24 uvedl, že kroky obou politiků dávají jasné sdělení, že jim inflace nevadí a chtějí její pokračování…

Strany a hnutí kandidující v nadcházejících sněmovních volbách ve svých programech prohlašují, že chtějí řešit nerovnováhu českých veřejných rozpočtů. Málokdo však otevřeně hovoří o nutnosti zvyšovat daně. A když, tak jen velmi okrajově. Není divu, hlasy by tím asi politici nezískali. Slibují proto raději škrty v provozních výdajích státu. Podle ekonomů je to ale nerealistické.

Mimořádně vysoký růst cen v České republice je důsledkem zdražování klíčových komodit na světovém trhu, ale i příliš uvolněné rozpočtové politiky české vlády. Inflaci se nepodaří zkrotit, pokud stát nepřestane razantněji mírnit růst svých výdajů a nezačne prosazovat rychlejší snižování rozpočtového schodku. Shodla se na tom většina ekonomů oslovených redakcí CNN Prima NEWS.

Při podzimních volbách do Poslanecké sněmovny by mohl důležitou roli hrát postoj politických stran k otázce přijetí eura. Češi se v názorech dělí na dva tábory, politici se však shodují na jednom – v dalších čtyřech letech euro v Česku nebude. Jaké však mají politické subjekty plány do budoucna? Některé strany euro zavrhují, jiné ho za určitých podmínek nevylučují.

Snížení DPH nižší ceny potravin nepřinese. Ceny potravin v Česku totiž ovládají zahraniční koncerny. V pořadu Jak volí vaše peněženka na CNN Prima NEWS to řekla ekonomka Ilona Švihlíková. Řešením by podle ní byla odpovědná politická rozhodnutí.

Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl varuje před velkými ekonomickými problémy. Vláda podle něj lidem neustále „šlape na fiskální plyn“.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) i nadále „šlape na fiskální plyn“ a rozdává lidem peníze, přestože jsme v takové fázi, kdy bychom už dávno měli brzdit a řešit ekonomické problémy. V pořadu K věci to řekl ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl. Problém vidí mimo jiné v tom, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) problém nevidí a netuší, co Česko čeká. Kritický je ale i k dalším politickým stranám, které se podle něj bojí provést radikální, ale potřebný krok.

Soukromá zpravodajská stanice CNN Prima News oznámila rozšíření předvolebního servisu. Od 30. srpna nasadí každý všední den v premiéře od 18:00 a v repríze od 22:25 vysílací blok věnovaný volbám. Jeho páteří budou tři nové pořady: Jak volí vaše peněženka, Co Čech, to politik! a Divoká karta. Jak volí vaše peněženka – každé pondělí a středu budou centrem pozornosti ekonomická témata. V první části budou moderátoři vysvětlovat divákům vybrané téma a jeho dopady společně s odborníky, kterými…

Šéf automobilky Tesla Elon Musk oznámil, že v příštím roce nejspíše uvede na trh humanoidního robota. Tesla Bot by měl být schopen vykonávat stereotypní, nudnou a namáhavou práci, ale také vyzvedávat nákup v obchodě. „Hlavně nesmí být příliš drahý,“ řekl americký vizionář.

Lidé by si mohli zvolit, zda půjdou do důchodu dříve, zároveň by ale stát měl zvýhodnit takzvané přesluhování. Je o tom přesvědčen například Věslav Michalik, kandidát na ministra financí za Piráty a STAN. Momentálně až na výjimky není možné odejít do důchodu dříve než v 60 letech.

Ačkoliv životní úroveň je na bezprecedentní úrovni, vnímání hospodářské situace Česka se zhoršilo.

Životní úroveň domácností je téměř stejná jako před pandemií. Zatímco z epidemického hlediska covidová krize nejsilněji udeřila v letošním prvním čtvrtletí, hodnocení životní úrovně domácností se od loňska znatelně zlepšilo. Index finanční situace domácností, který dlouhodobě mapuje agentura STEM ve spolupráci s KPMG, je srovnatelný s hodnotami z roku 2019. Vnímání hospodářské situace Česka se ale vzhledem k loňskému roku zhoršilo, vyplývá z aktuálního indexu STEM a KPMG, který má ČTK k dispozici.

Reforma penzijního systému by podle řady expertů měla obsahovat klíč, podle kterého by docházelo k postupnému zvyšování věku odchodu do důchodu. Někteří si pak dovedou představit, že by žádný takový věk neexistoval a každý by si mohl okamžik odchodu do penze libovolně zvolit. A to s vědomím, jak vysoký důchod by mu náležel.

Tak už je to tady, ministryně financí Alena Schillerová představila státní rozpočet na následující rok. Jak chvályhodné. Mnozí lidé se ptají jednoduše jedinou otázkou. Jaký bude schodek? Neuvěřitelných 390 miliard.Až k nevíře, co všechno se dá schovat za Covid-19. Někde se bude muset solidně šetřit. Kde? Na to se podíváme v následujících řádcích.

Premiér Andrej Babiš tvrdí, že jeho vláda nezadlužuje příští generace. Vysvětluje to výhledem české ekonomiky a také tím, že od svého nástupu do politiky až do koronavirové pandemie snižoval státní dluh. Opoziční strany ovšem dlouhodobě poukazují na pravý opak. Stát v Babišově područí podle opozičních politiků různými kroky mnohdy jen přidělal problémy do budoucna.

Za pár let plošně klesnou důchody, protože seniorů bude mnohem více, tvrdí část ekonomů a politiků. Je to ale jediný možný scénář? Shoda na tom nepanuje a část z nich je dokonce přesvědčena, že Česko situaci bez větších problémů zvládne.

Podle Jany Maláčové je třeba najít 200 miliard korun, zvyšovat daně pracujícím ale odmítá. Současně odmítá omezovat výdaje na zdravotnictví nebo privatizovat penzijní systém.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) má plán na zkrácení pracovní doby. Podle ní by si Češi mohli užívat delší víkend už do konce této dekády. „Do roku 2030 se musíme připravit na to, že budeme muset zavádět čtyřdenní pracovní týden,“ řekla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Český veřejný sektor je velký a drahý. Koronavirová krize navíc ukázala, že je také neefektivní v roli, kvůli které vlastně existuje. „Stát je velký, ale slabý a pomáhá málo a pomáhá špatně. Soukromý sektor v koronavirové krizi fungoval lépe,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky a současný šéf sektoru poradenských služeb v KPMG. Naznačil také, jak by se měl změnit penzijní systém, aby byl dlouhodobě udržitelný, a vysvětlil, proč se nemáme bát robotizace.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhne zvýšení důchodů o 200 až 300 korun nad zákonnou valorizaci. Řekla to v pořadu Partie na televizi Prima. Zvýšení minimální mzdy podle ní není nyní na stole, bude se řešit v srpnu. Jakékoliv zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci je nerealistické a populistické, reagoval ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Podle ministryně je také šance schválit návrh důchodové reformy ještě do podzimních voleb.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhne navýšení důchodů o 200 až 300 korun nad rámec zákonné valorizace. Uvedla to v nedělní Partii na Primě. Nebyla by naopak pro jednorázový příspěvek.

Je potřeba se bavit o velikosti státu a nezvyšovat nerovnováhu veřejných financí dalšími výdaji, tvrdí bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Potěšilo mě, že vláda na krizi nereagovala škrty jako v minulosti. Přešli jsme ale do opačného extrému, kdy se protrhla hráz,“ varoval Hampl v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhne zvýšení důchodů o 200 až 300 korun nad zákonnou valorizaci. Řekla to dnes v pořadu Partie na televizi Prima. Zvýšení minimální mzdy podle ní není nyní na stole, bude se řešit v srpnu. Jakékoliv zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci je nerealistické a populistické, reagoval ekonom KPMG Mojmír Hampl.

Státu chybí ve státním rozpočtu asi 200 miliard korun ročně. Úkolem vlády je najít způsob, jak veřejné finance dostat zpět do rovnováhy. „Je třeba posílit příjmovou stránku,“ řekla Jana Maláčová (ČSSD), ministryně práce a sociálních věcí v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla je ale třeba omezit velikost státu.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se znovu vydala do boje za své nápady, které mají sociální demokracii přinést nějaké hlasy navíc v parlamentních volbách.

Lidé nemohou odejít do důchodu dříve než v 60 letech, i když mají odpracovaných povinných 35 let. A kdo jde do předčasného důchodu kvůli zdraví, je zase finančně trestán. Určitou změnu by mohla přinést aktuální reforma.

Nezaměstnanost se daří v České republice držet na poměrně nízké úrovni. Děje se tak především díky masivní podpoře vlády, a to v podobě programu Antivirus, v jehož rámci stát přispívá firmám na udržení pracovních míst. „Do voleb a ani do konce tohoto roku se vládní programy nevypnou,“ odhadl bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.

Koronavirová krize způsobila nárůst rozdílů mezi bohatými a chudými. Je o tom přesvědčen předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Úspory domácností přitom během minulého roku rekordně narostly. „Nevypovídá to o tom, že se máme dobře,“ řekl Josef Středula v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.

Strop důchodového věku není nutný a lidé by si sami měli zvolit, kdy skončí v práci, říká renomovaný ekonom Mojmír Hampl. Obratem ale dodává, že je zároveň nutné od určitého věku podporovat pracující seniory a více sankcionovat důchody předčasné. V rozhovoru pro České důchody také uvádí, že důchody a ekonomika spolu dýchají, a pokud se ekonomice nebude dařit, můžeme na bohatnoucí důchodce rychle zapomenout.

Centrální banky budou muset veřejnost přesvědčit, že budou s inflačními tlaky bojovat

„Kryptoměny jsou hezkou avantgardou a zlato v devizových rezervách centrálních bank je historickým reliktem,“ říká v rozhovoru bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl. Lidé jsou dnes podle něj znejistěni obřími dluhy a obávají se velké inflace: „Obrovským výprodejem dluhopisů od začátku letošního roku trh dává najevo, že se vlastně rizika potenciální vyšší inflace a výše úrokových sazeb velmi bojí.“