Mojmír Hampl

Ministerstvo spravedlnosti připravilo plán, jak zlepšit situaci českých věznic. Chce, aby soudy povinně dávaly peněžité tresty některým lidem, kteří by jinak poprvé skončili za mřížemi. Ukazuje to pracovní verze resortního materiálu.

Nerovnováha důchodového systému je největší problém veřejných financí, upozorňuje v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada.

Senát ve středu podle očekávání schválil sporné snížení červnové valorizace důchodů, které navrhla vláda kvůli nutnosti nezvyšovat neúměrně výdaje státu. Průměrný důchod se tak má od června zvýšit o zhruba 760 korun měsíčně, zatímco bez novely by se v návaznosti na míru inflace zvýšil o 1770 korun. Návrh ještě posoudí nastupující prezident Petr Pavel, který slíbil stanovisko zveřejnit v pátek.

Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.

Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu. ČTK to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.

Tři z deseti Čechů zvažují, že si v nadcházejících pěti letech koupí dům nebo byt. Zároveň ale více než třetina lidí kvůli zdražení hypoték a energií v posledních letech nákup nemovitosti zrušila nebo odložila. Vyplývá to průzkumu agentury Ipsos pro společnost Broker Consulting, podle kterého lidé očekávají, že letos ještě porostou úrokové sazky hypoték. Výsledky průzkumu byly představeny na tiskové konferenci v Praze.

Na stát se nelze plně spolehnout a lidé by si sami měli odkládat peníze na důchod. Tak zní názory ekonomů, kteří upozorňují na potřebu důchodové reformy. Jenže i s úpravou penzijního systému by si lidé v aktivním věku měli na stáří spořit. Jaká je ale měsíční částka, která nám ve stáří zajistí odpovídající životní standard?

Jsou důchodci v současnosti státem privilegovanou skupinou? O tom se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS pohádali předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a ekonom Štěpán Křeček s odborářem Vítem Samkem. Vášně ve veřejném prostoru zvedá debata o vládním návrhu na snížení červnové valorizace penzí.

Chceme méně úředníků a snížení množství agend. Alespoň tak hovoří premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS). Stanjura začátkem února v České televizi řekl, že počet státních úředníků přesahuje 82 tisíc. Řekl k tomu, že uznává, že takové množství je příliš vysoké. Platy všech státních zaměstnanců, kterých jsou celkem stovky tisíc, si letos vyžádají přes čtvrt bilionu korun. Analytička Národní rozpočtové rady (NRR) Tereza Dlouhá deníku Echo24 řekla, že pokud chce stát…

Živnostníci jsou často překvapeni, jak malý důchod berou. Bylo ale jejich rozhodnutím odvádět na důchod jen minimální částku a řešení problému není „hodit to“ na všechny ostatní, píší v komentáři Mojmír Hampl a Lenka Lakotová.

V současné situaci je to Česká národní banka, který by měla nejvíce bojovat s inflací. Jde o její povinnost, která vychází již z Ústavy, která stanoví, že Česká národní banka se stará o měnovou stabilitu. Mnozí experti však současnou politiku ČNB kritizují a výroky například guvernéra ČNB Aleše Michla tomu nepřispívají.

Česko se v rozpočtové politice chová od pandemie jinak. Problém rozpočtu spočívá v závislosti na deficitech, s čímž je třeba něco dělat, říká Mojmír Hampl. Zároveň je inflace stále vysoko za inflačním cílem centrální banky.

Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, řekl v neděli v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech, měla by ji zvýšit, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.

Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, řekl v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech, měla by ji zvýšit, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.

Vládou schválený schodek rozpočtu ve výši 295 miliard, o němž ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že ho nějak udrží, je nereálný. Nejméně o dvacet miliard ho zvedne mimořádná valorizace důchodů, daleko větší jsou ale systémové problémy, které lze v rozpočtu pro letošní rok sledovat. Deníku Echo24 to řekl šéf Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. O případných úsporách mluví podle expertů vláda spíše mlhavě, stamiliardové schodky se dají čekat i v dalších letech.

S takovou nedůvěrou a pochybnostmi o správnosti politiky se ČNB za dobu své existence ještě nikdy nesetkala

Přitvrdit v monetární politice je nutné, a i když je třeba dávat pozor na oslabení ekonomiky, jednoznačný zásah proti vysoké inflaci je prioritou. Tak se vyjadřuje Mezinárodní měnový fond (MMF) k růstu cen, který je v Česku stále utržený ze řetězu a je jedním z nejvyšších v EU. Bankovní rada pod vedením guvernéra Aleše Michla je však se svou politikou nezvyšování úrokových sazeb spokojená. Michl dokonce přichází s výroky o tom, že nikdo tak tvrdě nebojoval s inflací jako současná ČNB, hájí…

Vloni to byla daň z mimořádných příjmů, letos DPH a valorizace důchodů a výše výchovného na děti. Vláda Petra Fialy (ODS) v posledních několika měsících oznámila či už provedla několik zásadních zásahů do státního rozpočtu, do něhož ale nezapočítala právě mimořádné valorizace penzí ani třeba podstatnou část investic do dopravní infrastruktury. Proto bude schodek až o 50 miliard vyšší, než původně plánovaných 295 miliard. Alespoň si to myslí Národní rozpočtová rada (NRR). Ministr financí…

Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený pro letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost to uvedl šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil zvýšení daní, byť hovořil o možnosti časového omezení opatření.

Česká koruna ve středu prolomila hranici 24 za euro. Kurz tuzemské měny se tak již nyní blíží historicky nejsilnější úrovni mírně pod 23,90 CZK/EUR, které bylo dosaženo zhruba v polovině roku 2008, tedy v předvečer globální finanční krize.

Francouzská inflace skončila v prosinci výrazně pod odhady. Spotřebitelské ceny po listopadovém růstu o 0,4 procenta v průměru meziměsíčně klesly o 0,1 procenta. V meziročním vyjádření se inflace snížila na 6,7 procenta po rekordních 7,1 procenta v říjnu a listopadu. Tržní konsensus přitom počítal s další akcelerací na 7,3 procenta.

Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Plyne to z vyjádření vyjednavačky ministerstva obrany Blanky Cupákové. Záležet podle ní bude ale také na vývoji kursu koruny k dolaru a dalších okolnostech.

Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený při letošní rok, není realistický. V debatě Institutu pro politiku a společnost to v úterý uvedl Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká.

Nákup stíhaček z USA, který Fialův kabinet zvažuje, by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu. Stav veřejných financí komentuje ekonom Lukáš Kovanda.

Češi letos zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. A i příští rok čeká českou ekonomiku další citelné zdražování, i když cenové šoky už asi nepřijdou takové jako letos a míra inflace má podle optimističtějších očekávání klesat na jednotky procent. Tu zatím nadále táhnou hlavně násobné ceny energií, které nebývale zatěžují výdaje domácností, a také potravin, které navyšují hlavně nákladům neúměrně vysoké marže zemědělců a potravinářů, jak jsme…

Zdanění alkoholických nápojů v Česku stagnuje a je podprůměrné. Přitom je jejich užívání u nás jedno z nejvyšších v rámci Evropské unie. V případě tichých vín je daň zcela odpuštěna, čímž se ale podporuje především dovoz, a nikoliv tuzemští vinaři. „Zdaněním by se dalo vybrat dvě až pět miliard korun a mohli bychom odstupňováním daně stejně jako u piva zvýhodnit menší vinaře,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál sociolog Daniel Prokop.

Máme za sebou rok největšího pádu životní úrovně a zdražování v historii České republiky. Jak ven z této pasti? A co čekat od roku příštího? V Salonu Týdeníku Echo hledají odpovědi viceguvernér České národní banky Marek Mora, jeho předchůdce ve funkci a současný šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Debata se uskutečnila 13. prosince ve čtyři hodiny odpoledne. Ještě před embargem na vyjádření členů bankovní rady před měnovým zasedáním.

Policie se zabývá podnikáním ambiciózního startupu Xixoio, jehož kampaň k lákání investorů opanovala veřejný prostor. Podle dokumentů vyšetřovatelů ale mělo jít o podvod. Podrobnosti přinášejí reportéři Seznam Zpráv.

Dosluhující prezident Miloš Zeman znatelně promluví do směřování ekonomiky na několik let dopředu. Na konci svého mandátu totiž bude vybírat dva nové členy bankovní rady České národní banky (ČNB). Jedná se o prestižní posty, které vybraní ekonomové budou zastávat nejméně do roku 2029. Ovlivnit mohou například fakt, jak dlouho se budeme potýkat s vysokou inflací. Důsledky Zemanova rozhodnutí nás budou provázet až šest let po jeho konci v úřadu prezidenta.

Novým členem Národní rozpočtové rady (NRR) se stal 25. listopadu 2022 ekonom Petr Musil. V Radě nyní bude působit společně s jejím předsedou Mojmírem Hamplem a druhým členem, Janem Pavlem. Pozice člena NNR se uvolnila poté,  co odešla její předsedkyně Eva Zamrazilová do funkce viceguvernérky ČNB a novým předsedou NRR se stal její dosavadní člen Mojmír Hampl. „Chci poděkovat všem zákonodárcům a dnes speciálně i paní předsedkyni Pekarové za projevenou důvěru, které si velice vážím. Členem Rady…

Při valorizaci důchodů by měla být kladena menší váha na růst reálných mezd a měl by se reflektovat také jejich pokles. Jde o jeden z návrhů skupiny NERV, který by měl zpomalit růst výdajů státního rozpočtu. Dopad na samotné důchodce by nebyl natolik významný, jak se na první pohled zdá.

Novým členem Národní rozpočtové rady se stane Petr Musil. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna. Schválila tak návrh Senátu na Musilovo jmenování z letošního října.

Novým členem Národní rozpočtové rady byl zvolen ekonom Petr Musil, moderátor pořadu Co na to vaše peněženka a redaktor webu CNN Prima NEWS. Rozhodla o tom na svém středečním zasedání Poslanecká sněmovna, která tak schválila návrh Senátu z října tohoto roku. Výkonu funkce se ujme složením slibu do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny.

Ti tři se v posledních týdnech neshodnou skoro na ničem. Předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl je v Česku mozkem daně z neočekávaných zisků, známé jako windfall tax. Jan Juchelka a Tomáš Salomon jsou generálními řediteli Komerční banky a České spořitelny, dvou ze šesti největších bank, které se mají stát terči této daně. V  letech 2023 až 2025 by měla sebrat 60 procent zisků, které o víc než pětinu překračují průměr zisků z let 2018 až 2021…

Jak válečná daň zachrání chudé domácnosti před strmým nárůstem poplatků za energie. Nejde o revoluční, ale konzervativní řešení, které vymyslela ikona evropské pravice, baronka Margaret Thatcherová. Těmito slovy vysvětloval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) takzvanou windfall tax, která od příštího roku postihne firmy s mimořádnými zisky. Ideologickým argumentem ovšem nevysvětlil složitý mechanismus, jak bude nová daň z neočekávaných zisků fungovat a jak zajistí rovnováhu rozpočtu, případně jak zachrání chudé domácnosti před strmě rostoucími poplatky za energie. Tak se na to pojďme podívat. DVA ÚDERY ENERGETIKŮM Daň skrytá pod názvem windfall tax, případně zkratkou WFT, zasáhne, jak známo, v první řadě výrobce elektrické energie….

Současný systém valorizace penzí byl nastaven v dobách, kdy si prakticky nikdo neuměl představit 17procentní inflaci.

Ekonomické špičky z NERVu připravily pro vládu 28 nápadů, kde škrtat a kde danit. Podle ekonoma Mojmíra Hampla by krizi měli pocítit všichni, nejen zaměstnanci, ale i penzisté.

Ministr financí tomu marketingově říká válečná daň. Válkou na Ukrajině se před voliči snaží omluvit, že kabinet Petra Fialy přišel s návrhem na zvýšení daní ani ne po roce od chvíle, kdy loni v říjnu vyhrál volby mimo jiné slibem, že žádné daně nezvedne. Válečná, to má být výjimečná, neočekávaná, mimořádná. Anglicky se jí říká windfall tax, daň ze zisků, které firmám spadly z nebe. Z mimořádné situace, která jim přinesla něco, co nemohly očekávat.

Bankéři bojují proti nové dani z mimořádných zisků na všech frontách. Autor myšlenky zvláštního zdanění bank v Česku Mojmír Hampl ho hájí jako progresivní.

Veřejné finance nejsou v dobré kondici, je ale stále ještě čas s tím něco udělat, řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti.

Období rozpočtových deficitů ve stovkách miliard ročně jen tak neskončí. Vláda ale nemá odvahu ani šetřit, ani zvyšovat daně

Slavná mimořádná daň, tzv. windfall tax, jejímž pomyslným otcem je šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a kterou se snaží prosadit ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), to podle očekávání nebude mít se schvalováním lehké. Mimořádné zdanění zisků některých firem je silně citlivé téma, přijít mohou o desítky miliard. Podstatou windfall daně je odčerpání zdrojů od těch, kdo na rozbouřených cenách na trhu vydělávají. Výklady, co přesně to znamená, se však přirozeně liší a od postižených…

Daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, je pouze dočasnou náplastí, skutečnou podstatu problémů však nevyřeší, shodli se ekonomové v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Pravým důvodem současné ekonomické situace, který je potřeba řešit, je podle nich zanedbání energetického mixu v rámci Evropské unie.

Energetická krize sílí, vláda nekomunikuje jednotně aktuální nařízení a na výhledovém řešení se mají problém shodnout jen koaliční politici. Na ideálním postupu se neshodli ani hosté pořadu 360° předseda odborářů a kandidát na Hrad Josef Středula, předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, ekonomka Ilona Švihlíková, a hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Ve studiu došlo k ostré hádce.

Člověk sledující zblízka evropské dění zažívá nutně při pohledu na dnešní energetickou krizi pocit déjà vu. Tak už je to zase tady! Jen v jiné oblasti, na jiném trhu. Pokolikáté už.

Chceme udělat všechno proto, abychom o existující bohatství a životní standard nepřišli. A to, i kdyby to mělo znamenat, že budeme ničit a destruovat kousek budoucnosti. Nesoulad mezi příjmy a výdaji veřejného sektoru stále zvětšuje. „Nechci být úplně špatným prorokem, ale zdá se mi, že to nepůjde úplně lehce zastavit, že to není věc, která je zase jednoduše přepnutelná nazpátek,“ říká v rozhovoru bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.

Ministr práce musí přesvědčit dostatečný počet svých kolegů, že argument „na důchody bude vždy“ musí zmizet ze scény. Jinak si Česko nenávratně podváže veškerý potenciál růstu.

Zastropování cen energií na úrovni dodavatelů nejenže přichází pozdě, ale ani nestačí. Vláda měla už dříve ceny zastropovat u výrobců. Kdyby to udělala, nemusela by teď složitě uvalovat mimořádnou daň se sporným přínosem. Právu to řekla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Obměněná bankovní rada ČNB, včetně nového guvernéra Aleše Michla, má za sebou sto dní u moci. Zatím „vládne“ tak, jak se očekávalo a nezvedá úrokové sazby. Její „novou“ politiku ale může změnit turbulentní světové dění.

Letošní topná sezóna začala kvůli chladnému počasí mnohem dříve. Odborníci dlouho před letošní topnou sezónou varovali, ale začínají se ozývat hlasy, podle nichž ta příští může být ještě náročnější než ta letošní. Toto téma řešili experti v pořadu Naše Česko.

Česko se zadlužuje nebývalým tempem. Minulý rok byla rychlost zadlužení České republiky vyšší než tempo Řecka. Právě Řeckem se zde mnoho let zpátky strašilo, když se v politických kampaních řešila úsporná opatření, či naopak rozdávání ze státního rozpočtu. Hrozí nyní Česku řecký scénář?

Česko se dál rychle zadlužuje, Podle posledního návrhu vládní koalice by se měl schodek státního rozpočtu vyšplhat už na 375 miliard korun, do většího minusu oproti původním plánům se má propadnout i v následujících letech. Někteří ekonomové už varují, že Česko je na cestě napodobit „řecký scénář“. Co dělat, abychom ho odvrátili? Zeptali jsme se expertů.

Pomohlo by Česku od inflace euro? O tom debatovali ve čtvrtečním pořadu Naše Česko šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, viceprezident svazu průmyslu Radek Špicar a bývalá zástupkyně ČR u Světové banky Jana Matesová.