Mojmír Hampl

Dosluhující prezident Miloš Zeman znatelně promluví do směřování ekonomiky na několik let dopředu. Na konci svého mandátu totiž bude vybírat dva nové členy bankovní rady České národní banky (ČNB). Jedná se o prestižní posty, které vybraní ekonomové budou zastávat nejméně do roku 2029. Ovlivnit mohou například fakt, jak dlouho se budeme potýkat s vysokou inflací. Důsledky Zemanova rozhodnutí nás budou provázet až šest let po jeho konci v úřadu prezidenta.

Novým členem Národní rozpočtové rady (NRR) se stal 25. listopadu 2022 ekonom Petr Musil. V Radě nyní bude působit společně s jejím předsedou Mojmírem Hamplem a druhým členem, Janem Pavlem. Pozice člena NNR se uvolnila poté,  co odešla její předsedkyně Eva Zamrazilová do funkce viceguvernérky ČNB a novým předsedou NRR se stal její dosavadní člen Mojmír Hampl. „Chci poděkovat všem zákonodárcům a dnes speciálně i paní předsedkyni Pekarové za projevenou důvěru, které si velice vážím. Členem Rady…

Při valorizaci důchodů by měla být kladena menší váha na růst reálných mezd a měl by se reflektovat také jejich pokles. Jde o jeden z návrhů skupiny NERV, který by měl zpomalit růst výdajů státního rozpočtu. Dopad na samotné důchodce by nebyl natolik významný, jak se na první pohled zdá.

Novým členem Národní rozpočtové rady se stane Petr Musil. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna. Schválila tak návrh Senátu na Musilovo jmenování z letošního října.

Novým členem Národní rozpočtové rady byl zvolen ekonom Petr Musil, moderátor pořadu Co na to vaše peněženka a redaktor webu CNN Prima NEWS. Rozhodla o tom na svém středečním zasedání Poslanecká sněmovna, která tak schválila návrh Senátu z října tohoto roku. Výkonu funkce se ujme složením slibu do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny.

Ti tři se v posledních týdnech neshodnou skoro na ničem. Předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl je v Česku mozkem daně z neočekávaných zisků, známé jako windfall tax. Jan Juchelka a Tomáš Salomon jsou generálními řediteli Komerční banky a České spořitelny, dvou ze šesti největších bank, které se mají stát terči této daně. V  letech 2023 až 2025 by měla sebrat 60 procent zisků, které o víc než pětinu překračují průměr zisků z let 2018 až 2021…

Jak válečná daň zachrání chudé domácnosti před strmým nárůstem poplatků za energie. Nejde o revoluční, ale konzervativní řešení, které vymyslela ikona evropské pravice, baronka Margaret Thatcherová. Těmito slovy vysvětloval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) takzvanou windfall tax, která od příštího roku postihne firmy s mimořádnými zisky. Ideologickým argumentem ovšem nevysvětlil složitý mechanismus, jak bude nová daň z neočekávaných zisků fungovat a jak zajistí rovnováhu rozpočtu, případně jak zachrání chudé domácnosti před strmě rostoucími poplatky za energie. Tak se na to pojďme podívat. DVA ÚDERY ENERGETIKŮM Daň skrytá pod názvem windfall tax, případně zkratkou WFT, zasáhne, jak známo, v první řadě výrobce elektrické energie….

Současný systém valorizace penzí byl nastaven v dobách, kdy si prakticky nikdo neuměl představit 17procentní inflaci.

Ekonomické špičky z NERVu připravily pro vládu 28 nápadů, kde škrtat a kde danit. Podle ekonoma Mojmíra Hampla by krizi měli pocítit všichni, nejen zaměstnanci, ale i penzisté.

Ministr financí tomu marketingově říká válečná daň. Válkou na Ukrajině se před voliči snaží omluvit, že kabinet Petra Fialy přišel s návrhem na zvýšení daní ani ne po roce od chvíle, kdy loni v říjnu vyhrál volby mimo jiné slibem, že žádné daně nezvedne. Válečná, to má být výjimečná, neočekávaná, mimořádná. Anglicky se jí říká windfall tax, daň ze zisků, které firmám spadly z nebe. Z mimořádné situace, která jim přinesla něco, co nemohly očekávat.

Bankéři bojují proti nové dani z mimořádných zisků na všech frontách. Autor myšlenky zvláštního zdanění bank v Česku Mojmír Hampl ho hájí jako progresivní.

Veřejné finance nejsou v dobré kondici, je ale stále ještě čas s tím něco udělat, řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti.

Období rozpočtových deficitů ve stovkách miliard ročně jen tak neskončí. Vláda ale nemá odvahu ani šetřit, ani zvyšovat daně

Slavná mimořádná daň, tzv. windfall tax, jejímž pomyslným otcem je šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a kterou se snaží prosadit ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), to podle očekávání nebude mít se schvalováním lehké. Mimořádné zdanění zisků některých firem je silně citlivé téma, přijít mohou o desítky miliard. Podstatou windfall daně je odčerpání zdrojů od těch, kdo na rozbouřených cenách na trhu vydělávají. Výklady, co přesně to znamená, se však přirozeně liší a od postižených…

Daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, je pouze dočasnou náplastí, skutečnou podstatu problémů však nevyřeší, shodli se ekonomové v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Pravým důvodem současné ekonomické situace, který je potřeba řešit, je podle nich zanedbání energetického mixu v rámci Evropské unie.

Energetická krize sílí, vláda nekomunikuje jednotně aktuální nařízení a na výhledovém řešení se mají problém shodnout jen koaliční politici. Na ideálním postupu se neshodli ani hosté pořadu 360° předseda odborářů a kandidát na Hrad Josef Středula, předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, ekonomka Ilona Švihlíková, a hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Ve studiu došlo k ostré hádce.

Člověk sledující zblízka evropské dění zažívá nutně při pohledu na dnešní energetickou krizi pocit déjà vu. Tak už je to zase tady! Jen v jiné oblasti, na jiném trhu. Pokolikáté už.

Chceme udělat všechno proto, abychom o existující bohatství a životní standard nepřišli. A to, i kdyby to mělo znamenat, že budeme ničit a destruovat kousek budoucnosti. Nesoulad mezi příjmy a výdaji veřejného sektoru stále zvětšuje. „Nechci být úplně špatným prorokem, ale zdá se mi, že to nepůjde úplně lehce zastavit, že to není věc, která je zase jednoduše přepnutelná nazpátek,“ říká v rozhovoru bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.

Ministr práce musí přesvědčit dostatečný počet svých kolegů, že argument „na důchody bude vždy“ musí zmizet ze scény. Jinak si Česko nenávratně podváže veškerý potenciál růstu.

Zastropování cen energií na úrovni dodavatelů nejenže přichází pozdě, ale ani nestačí. Vláda měla už dříve ceny zastropovat u výrobců. Kdyby to udělala, nemusela by teď složitě uvalovat mimořádnou daň se sporným přínosem. Právu to řekla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Obměněná bankovní rada ČNB, včetně nového guvernéra Aleše Michla, má za sebou sto dní u moci. Zatím „vládne“ tak, jak se očekávalo a nezvedá úrokové sazby. Její „novou“ politiku ale může změnit turbulentní světové dění.

Letošní topná sezóna začala kvůli chladnému počasí mnohem dříve. Odborníci dlouho před letošní topnou sezónou varovali, ale začínají se ozývat hlasy, podle nichž ta příští může být ještě náročnější než ta letošní. Toto téma řešili experti v pořadu Naše Česko.

Česko se zadlužuje nebývalým tempem. Minulý rok byla rychlost zadlužení České republiky vyšší než tempo Řecka. Právě Řeckem se zde mnoho let zpátky strašilo, když se v politických kampaních řešila úsporná opatření, či naopak rozdávání ze státního rozpočtu. Hrozí nyní Česku řecký scénář?

Česko se dál rychle zadlužuje, Podle posledního návrhu vládní koalice by se měl schodek státního rozpočtu vyšplhat už na 375 miliard korun, do většího minusu oproti původním plánům se má propadnout i v následujících letech. Někteří ekonomové už varují, že Česko je na cestě napodobit „řecký scénář“. Co dělat, abychom ho odvrátili? Zeptali jsme se expertů.

Pomohlo by Česku od inflace euro? O tom debatovali ve čtvrtečním pořadu Naše Česko šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, viceprezident svazu průmyslu Radek Špicar a bývalá zástupkyně ČR u Světové banky Jana Matesová.

Svět ve vnímání mnoha voličů není tím, čím vždy byl, ale pravým opakem: předvídatelným, bezpečným a pohodlným místem, v němž je vše nárokové a snadno dostupné.

Hrozí České republice v důsledku ekonomické krize řecký scénář? Například ekonom Mojmír Hampl se obává, že by se Česko v následujících letech mohlo skutečně dostat do situace, kdy nebude schopno ufinancovat své dluhy, pokud něco neudělá. Podle exministra financí Vlastimila Tlustého dokonce vláda dělá vše pro to, aby přišel co nejrychleji státní bankrot. Jeho obavy však v pořadu 360° na CNN Prima NEWS mírnil ekonom Vladimír Pikora.

Nejdřív pandemie, nyní inflace a šokující dopady války na Ukrajině. To vše mění nákupní návyky Čechů a Slováků a musejí na to reagovat také obchodníci a prodejci. Jak se jim daří naplňovat představy dlouhodobě sleduje Jiří Beran, zakladatel mistoprodeje.cz. „Vidíme velké změny zejména u nákupních center, která se mění v zábavní centra. A i menší prodejny se snaží zážitek z nakupování obohatit například přidruženým prodejem kávy,“ vysvětluje Jiří Beran. O své zkušenosti se podělí 18. října na konferenci Boost your business!, kterou spolupořádá server newstream.cz.

Státní podpora stavebního spoření by se měla zrušit nebo reformovat, změnit by se měla také například podpora individuálního důchodového připojištění. V nedělních Otázkách Václava…

Současné příjmy státního rozpočtu podle odborníků nemohou ufinancovat veřejný sektor. Musí se tak zvýšit příjmová stránka rozpočtu. Vzrůst by mohla například daň z majetku.

Úroveň zdanění fyzických osob se musí vrátit na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Shodli se na tom ekonom a předseda Národní rozpočtové rady vlády Mojmír Hampl a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a kandidát na prezidenta Josef Středula v nedělních Otázkách Václava Moravce. Jinak hrozí podle Hampla rozvrat veřejných financí.

Rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2020 vytvořilo prostor pro nezodpovědnou fiskální politiku. Vláda tak nemá dostatek motivace ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Ve dnes zveřejněné Zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2021 to konstatovala Národní rozpočtová rada. Upozornila, že materiály ministerstva financí nepočítají v nejbližších letech s výraznějším snížením strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se ještě prohloubí. Postarají se o to dotace, kompenzace a cenové stropy. Obrat směrem k udržitelnosti financí přitom není na obzoru.

Dramatický propad státního rozpočtu a žádné světlo na konci tunelu. K tomu blížící se nástup silných ročníků do důchodu. Národní rozpočtová rada doporučuje, jak zachránit české důchody. Poslední zpráva, kterou 15. září 2022 vydala Národní rozpočtová rada (NRR) pod vedením ekonoma Mojmíra Hampla, se nečte vůbec dobře. Její závěry snad nikdy nezněly tak varovně a naléhavě, jako teď. Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se zvětšuje a obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru.

Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí. Dnes je všemu jinak.

ANALÝZA. Tučný rozpočet, spousta majetku a městských firem, primátor bez silných kompetencí, extrémně složitá byrokracie a metropole rozdrobená do 57 městských částí. Důvody, proč Prahu nejde řídit a je místem pro šíření korupce.

Mojmír Hampl je prozíravý ekonom. Ne nadarmo byl deset let viceguvernérem České národní banky. Když teď z pozice šéfa rozpočtové rady vlády vydá prohlášení, že vláda nedělá nic k ozdravení veřejných financí, těžko s tím polemizovat. Má pravdu.

Důchodový systém v Česku se beze změn propadne v příštích desetiletích do vysokých deficitů. Koncem 50. let by saldo mohlo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních cenách by tak výdaje na penze byly vyšší než příjmy o víc než 250 miliard korun. Zatímco nyní stát dává teď do důchodů asi devět procent HDP, v polovině století to bude téměř 13 procent. Vyplývá to ze zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR).

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v Česku zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. To jsou klíčové závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada.

Nerovnováha mezi příjmy a výdaji českého státu je už tak velká, že se dá odstranit jenom zvýšením daní, varuje Národní rozpočtová rada. Od 30. let hrozí, že Česko nezvládne financovat svůj dluh.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v Česku zvětšuje a obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada.

Předseda ANO se opět představil v disciplíně, ve které s ním nelze soutěžit

Aktuální diskuse o tzv. windfall tax v zásadě předpokládá, že by stát zdanil zisky podniků z té části, o kterou se tyto podniky jaksi nezasloužily. Je celkem jasné, že náklady na výrobu energií nevzrostly, ceny však lámou rekordy v nesmyslných výškách a ten rozdíl plyne někomu do kapsy. Článek Švehla: Kde se vzala „válečná daň“ se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Často se říká, že vláda špatně komunikuje, ale bezradnost se prezentuje špatně, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý ministr financí za ANO Ivan Pilný. Rýpl si také do premiéra Petra Fialy (ODS) kvůli jeho příspěvku na Twitteru. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl následně představil tři cesty, kterými by se Česko mohlo v době energetické krize vydat. Důležité je se co nejdříve rozhodnout.

Energetická krize se vyhrotila do stavu, kdy mnozí varují před kolapsem ekonomiky a rozkladem společnosti. Odpověď na to, co s tím, hledají v Salonu Týdeníku Echo předseda představenstva státní energetické společnosti ČEPS Martin Durčák, předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl a expremiér Mirek Topolánek, který se dlouhodobě věnuje energetice.

Miloslav Kala má na starosti hospodaření státu. Nyní se nezvykle ostře vyjádřil k enormnímu zadlužování, kterým se minulá i současná vláda snaží řešit propad životní úrovně lidí. Naopak pochválil kraje za přebytkové hospodaření.

Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.

Za posledních pět let se veřejný sektor zvětšil o 54 tisíc zaměstnanců placených z veřejných peněz. V roce 2021 pro stát pracovalo na plný úvazek 880 tisíc lidí, z toho 464 tisíc bylo placeno přímo ze státního rozpočtu. Nejvíce lidí pracuje ve školství, vyplývá ze studie Národní rozpočtové rady, která vyšla v červnu tohoto roku.