Mojmír Hampl

Poslanecká sněmovna zvolila [13.7.] někdejšího viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla předsedou Národní rozpočtové rady. Hampla, který dosud působil jako člen NRR, do funkce navrhla vláda.

Vysoká inflace a nedostatečný příjem do státního rozpočtu rozhoupaly politiky k překvapivým návrhům. Poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal hovořit o zdanění nadměrných zisků energetických společností, se vyrojily i další nápady. Ministr práce a sociálních věcí a předseda lidovců Marian Jurečka navrhne kabinetu zdanění vyšších příjmů v rámci tzv. progresivního zdanění. To by však znamenalo porušení jak volebního programu koalice Spolu, tak i programového prohlášení vlády. Návrhy…

Energetické firmy budou ohledně sektorové daně „prvními pány na holení“, nicméně ani banky by neměly situaci podceňovat.

Když přichází pandemie nebo válka, ekonom vidí hodně mlhy a v ní jen nějaké obrysy. Jeho úkolem je upozorňovat, že nelze mít vše, že je vždy něco za něco, protože politici to říkají jen neradi. „My jako voliči tohle nechceme slyšet. My máme rádi, když je nám prezentováno, že můžeme mít všechno najednou a nic to stát nebude,“ řekl Mojmír Hampl, člen Národní rozpočtové rady v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

Už před ruským vpádem na Ukrajinu jsme žili ve státě, který nebyl ufinancovatelný. Nepočítejme proto s tím, že státní finance se s koncem války a energetické krize dočkají obrody.

Nejhorší chvíle politika nastávají, když jeho sliby narazí na realitu. Zejména pokud se jedná o sliby zásadní, které ho vynesly na vrchol. Přesně to se nyní děje premiérovi Petru Fialovi, koalici Spolu a vlastně celé vládě.

Vládní koalice zvažuje zavedení speciální daně pro energetické firmy, které mají kvůli rostoucím cenám stále vyšší výdělky. Nová daň by prý mohla přinést do státního rozpočtu zhruba 10 až 20 miliard korun ročně. Odborníci ale varují, že nové zdanění by mohlo ceny elektřiny pro koncové zákazníky ještě zvýšit.

Strach z nekončícího zdražování a dříve nemyslitelných cen všeho od potravin po energie se uhnízdil v hlavě většiny Čechů. Ti proto často bez rozmyslu nakupují, protože sázejí na to, že brzy bude ještě hůř. Zvrácení fenoménu utrácení a ukotvení inflačních očekávání je tak podle převládajících názorů odborníků prioritou. Proto jak mezi politiky, tak na trzích vzrůstají obavy z toho, jak bude vypadat měnová politika pod vedením nového guvernéra Aleše Michla, který v těchto dnech usedá do čela…

Ještě nedávno pravicová vláda Petra Fialy (ODS) ujišťovala, že žádné daně zvyšovat nebude. Dnes už začíná připouštět, že kvůli složité rozpočtové situaci bude muset ke zvýšení daní přistoupit. Poprvé v dějinách České republiky se začalo uvažovat o sektorové dani uvalené na energetické společnosti, případně na banky, které se těší z mimořádných zisků.

Zdá se, že přibývá hlasů, které upozorňují na to, že při současném rozsahu sociálního státu a veřejných služeb je neudržitelné, aby daň z příjmu fyzických osob zůstala na současné úrovni, na ...

Omezení prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035 není správnou politikou. Myslí si to bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS uvedl, že si trh o „geniální technologii“ má říci sám.

Ministr financí Zbyněk Stanjura zváží, jestli by v současné situaci rekordně vysoké inflace a prudce zdražujících energií nebylo rozumné uvalit speciální daň z příjmu na zisky firem, které na současné situaci výrazně vydělávají. Ty zisky jim nepřinesly jejich vlastní výkony, ale prudký růst cen po covidových lockdownech, přetrhání globálních obchodnících vazeb a válka na Ukrajině.

Do pěti až osmi let vláda lidem zvedne daně. Zdanění fyzických osob bude muset vrátit tam, kde bylo před covidem, myslí se ekonom Mojmír Hampl. Další peníze by si vláda podle něj měla stáhnout z bank a energetických firem.

Jak získat peníze od firem, které v důsledku inflace vydělávají více? Někteří vládní politici připouštějí zavedení speciální sektorové daně. Platit by ji mohly třeba energetické společnosti nebo banky. ODS, nejsilnější strana vládní pětikoalice, je ale zatím k tomuto kroku skeptická.

V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada.

Je už zřejmé, že i přes předvolební sliby vláda Petra Fialy (ODS) možná přistoupí ke zvyšování daní. A to ať těch přímých, nebo nepřímých. V době stále rostoucí inflace a energetické krize se navíc čím dál reálnějším stává také sáhnutí po sektorové dani. Tedy dodatečném zdanění zisků energetických hráčů, které díky rozbouřeným cenám elektřiny a plynu vystřelily nahoru. Ačkoliv nápad prosazovali nejdříve hlavně Piráti, postupně se začíná ujímat i u ekonomické pravice. Podpořil ho jak někdejší…

V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.

ČEZ je příliš ziskový, pojďme mu část peněz odčerpat. Takový názor se stále víc šíří mezi politiky, komentátory i ekonomy. Zavedení takzvané sektorové daně má však i skalní odpůrce, kteří hovoří o návratu k socialismu a doporučují spíše výplatu vyšší dividendy. Akcie ČEZ začaly s ohledem na riziko dodatečné daně klesat.

Miliardové injekce pro Kiwi.com a Ataccamu; logo okřídleného šípu patří už jen Škodě Auto; PPF je zpátky v zisku; stát chce od ČEZu vyšší dividendu; soudní ťafka pro Metrostav; elektrárny mají být víc státní, řekl premiér Fiala; firmy a domácnosti dostanou pomoc od státu; rozpočtovou radu povede Hampl; Wolt bude ještě víc doručovat s Wolt Drive; na burzu START vstoupil výrobce designových dveřních klik a kování M&T 1997; realitní 4fin přebírá franšízovou Century 21 a Nike definitivně končí v Rusku.

Český stát se v současné době potýká s extrémně vysokými rozpočtovými schodky a ani příští roky nevypadají z pohledu veřejných financí dobře. Podle Mojmíra Hampla, bývalého viceguvernéra ČNB, dnes člena Národní rozpočtové rady, od prvního července šéfa Národní rozpočtové rady, čeká stát volba mezi drastickými škrty, nebo zvýšením daní či zavedením nových.

Další ex-centrální bankéř míří do křesla šéfa Národní rozpočtové rady. Mojmír Hampl vystřídá Evu Zamrazilovou, která se vrací do bankovní rady České národní banky.

Evu Zamrazilovou v čele Národní rozpočtové rady vystřídá bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl, rozhodla o tom dnes vláda. Po avizovaném odchodu Zamrazilové, kterou prezident Miloš Zeman jmenoval viceguvernérkou ČNB, rada zatím nebude kompletní. Ministerstvo financí na twitteru informovalo, že Hampla navrhlo pro jeho profesní schopnosti, manažerské zkušenosti a z důvodu zachování kontinuity vedení rady. Zamrazilová se vzdala funkce k 30. červnu.

V nedávných rozhovorech Tomáše Holuba i Jiřího Rusnoka, o českých komentátorech na Twitteru nebo mimo něj nemluvě, je cítit (někdy mezi řádky, jindy otevřeně), že z nového guvernéra ČNB – eufemisticky řečeno – nikdo nadšením neskáče.

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky (ECB), šokovala slovy o tom, že tato finanční instituce má půjčovat na zelené projekty a podporovat bezuhlíkovou transformaci. Takovéto ideologické vystupování je daleko za hranou mandátu ECB, což sama Lagardeová přiznala. Banka tedy chce namísto primárního boje se zdražováním dohlížet také na to, jak EU plní své zelené cíle. Někdejší viceguvernér české centrální banky Mojmír Hampl upozorňuje na velké nebezpečí politizace. „Jako obyvatel…

Je Česká republika připravena vstoupit do eurozóny? Co může změnit negativní postoj Čechů k přijetí eura a vstoupí ČR nakonec do eurozóny „ze zoufalství“?

Ministr financí Zbyněk Stanjura nedávno veřejně představil myšlenku, že by české firmy mohly od roku 2024 vést účetnictví a platit daně jak v korunách, tak v eurech. Dosud je to možné pouze v korunách. Je to součástí programového prohlášení vlády. Je to změna k lepšímu? Část firem to považuje spíše za nepodstatné, za marketing vlády.

Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v Evropě. Prudké zdražování způsobily především dramaticky zvyšující se ceny energií a rozhazovačná politika předchozí vlády. Centrální banka proti inflaci postupuje zvedáním hlavní úrokové sazby, kterou máme nyní na pěti procentech druhou nejvyšší v EU. Ekonom Jan Švejnar v nedávném rozhovoru pro Týdeník Echo prohlásil, že značnou část viny za růst inflace nese právě ČNB svým chováním. Na to ostře reagoval bývalý viceguvernér Mojmír Hampl, který…

Euro za míň než 24 korun? I to je možné! O vývoji kurzu koruny budou již tuto středu diskutovat ekonomové na Investiční snídani pořádané společností EMUN. Vystoupí mimo jiné přední odborník na měny Petr Krčil z Art of Finance nebo bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Byznysový server newstream.cz je mediálním partnerem akce.

Šest týdnů trvající válka na Ukrajině znamená pro Rusko strategickou katastrofu obrovských rozměrů, protože dosažené výsledky rozhodně neodpovídají strašlivým ztrátám osob i techniky, které Rusko zaznamenává, píše Lukáš Visingr v novém vydání Týdeníku Echo. Většina západních odborníků ruské ozbrojené síly a jejich schopnost vést moderní bojové operace dlouhodobě velmi přeceňovala.

Už řecký dramatik Aischylos si všiml, že první obětí každé války je pravda. Německý kancléř Bismarck ono antické poznání se svým typickým cynickým nadhledem a brilantním pozorovacím talentem rozšířil a okořenil: „Nikdy se tolik nelže jako za války, před volbami a po lovu.“ Svět se věru moc nemění.

Bankovní radu České národní banky letos čekají změny. Nejvíce se spekuluje o tom, kdo nahradí současného guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, kterému na konci června končí druhý mandát. Prezident Zeman doposud žádné jméno nezveřejnil. Zeptali jsme se proto na názor ekonomických odborníků.

Vláda by měla zastropovat ceny pohonných hmot, řekla ve speciálním vysílání na CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) obvinila z ekonomického amatérismu. Ekonom a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) recepty Švihlíkové označil za nereálné a nezodpovědné. Kolegyni doporučil, aby jako expert vážila slov a nedělala politiku.

Mojmír Hampl byl v prosinci 2021 jmenován členem Národní rozpočtové rady (NNR). Ve finančním sektoru se pohybuje od roku 1998, ať již jako analytik v měnové sekci ČNB, makroekonom v České spořitelně – ERSTE Group či jako člen představenstva a vrchní ředitel České konsolidační agentury. V roce 2006 byl zvolen členem Bankovní rady ČNB, kde od března 2008 do listopadu 2018 zastával funkci viceguvernéra. Od roku 2019 do roku 2021 byl ředitelem služeb pro finanční sektor společnosti KPMG Česká republika. Je též pedagogem na VŠE v Praze a na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Zaměstnanci České národní banky si ještě předtím, než se tuzemsko začalo potýkat s vysokou inflací, vyjednali prozíravou kolektivní smlouvu.

Minulá vláda část peněz neutrácela na pomoc těm, kdo byli zasaženi pandemií, ale prostě rozhazovala, protože to bylo politicky výhodné a protože to přinášelo nějaké body, říká člen Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Nová vláda hledá úspory. Online deník Aktuálně.cz oslovil odborníky s dotazem, jaké státní úřady jsou podle nich zralé na sloučení či úplné zrušení.

Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal komentují dění v českém byznysu. Přinášíme vám zkrácenou webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Praha je jedno z prvních velkých měst, ve kterých je jasné, že koalice Spolu půjde spolu i do podzimních komunálních voleb. Jenže zatím marně hledá, kdo by společnou kandidátku vedl.

ODS hledá pro koalici Spolu kandidáta na pražského primátora. Někdejší vedoucí bankéři ČNB Miroslav Singer a Mojmír Hampl kandidaturu odmítli. Dle průzkumu by volby v metropoli vyhrála právě koalice Spolu před ANO, STAN a Piráty.

Většina populace je přesvědčena, že rok 2022 bude lepší než ten loňský. Zároveň se ale bojíme, že drahota sníží kupní sílu našich příjmů. Za největší hrozby považujeme zostřující se projevy klimatických změn a hackerské útoky. Nejméně nás děsí přílet mimozemšťanů nebo srážka Země s asteroidem.

Boj s inflací není jen věcí centrální banky a závisí do značné míry i na tom, jak vláda zkrotí rozhazovačné veřejné finance, říká Mojmír Hampl.

Tlaky na růst cen přetrvají i v příštím roce. O to razantněji zřejmě zakročí centrální banky – nejen u nás, ale ve všech klíčových zemích. Utahování opasků nás ale nečeká. „Žádná katastrofa, pořád porosteme, ale budeme brzdit,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ekonom Mojmír Hampl. Nedostatek zaměstnanců bude přetrvávat, ztráta práce podle něho tedy v dohledné době nehrozí.

Novou českou vládu čeká několik těžkých úkolů v oblasti financí - revidovat rozpočet, pomoci lidem zasaženým energetickou krizí i těm, na jejichž příjmy dopadají koronavirové zákazy. Co s tím?

Po úspěchu ve sněmovních volbách přemýšlí koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), koho nasadit jako jedničku kandidátky do pražských komunálních voleb, které se uskuteční už příští rok na podzim. ODS, která je z tří stran v hlavním městě nejsilnější, se poohlíží i mimo své stranické struktury. Podle informací deníku Echo24 byli s nabídkou kandidovat na pražského primátora osloveni Mojmír Hampl a Miroslav Singer. Oba jsou ekonomové a také pracovali ve vedení České národní banky (ČNB). Zatímco…

Poslanci na návrh Senátu zvolili někdejšího viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla novým členem Národní rozpočtové rady. V ní Mojmír Hampl nahradí Richarda Hindlse.

Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v lednu stane členem Národní rozpočtové rady. Sněmovna v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců. Jak Hampl vnímá současný schodek vlády? A jak se staví k podpůrným covidovým programům? Na to Hampl serveru newstream.cz odpovídal letos v létě. Rozhovor se uskutečnil před Hamplovou přednáškou pro desítky mladých lidí na akci, kterou pořádal konzervativní Občanský institut.

V Poslanecké sněmovně pokračuje jednání nově ustavené dolní komory parlamentu. Poslanci si mají zvolit předsedy stálých sněmovních komisí a člena Národní rozpočtové rady. Schválit by měli i rozpočet státního fondu životního prostředí.

Cena silové elektřiny se po několika týdnech poklesu opět vydala vzhůru. Megawatthodina se na evropské burze prodává téměř za 190 eur. To je asi dvakrát více než na začátku září a trojnásobek oproti úrovni z jara letošního roku. „Období, kdy jsme se o ceny energií nemuseli starat, jsou definitivně za námi,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ekonom Mojmír Hampl.