Mojmír Hampl

Češi mají tendenci držet si od velkých světových událostí odstup. "V každém z nás je malý hobit, který má rád pohodlí své nory," říká ekonom Mojmír Hampl. Takový přístup je ale podle něj iluzorní. Globální krize se české reality dotýkají mnohem víc, než si připouštíme – od cen energií až po dostupnost surovin. (Repríza rozhovoru z 21. 4. 2026)

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce „významně pod 400 miliardami korun“. Oznámil to premiér Babiš. Opozice plánovaný deficit kritizuje, ekonomové zároveň varují před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Jaká vidí rizika? Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ řekl tento týden předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Jeho kabinet pro letošek počítá se schodkem 310 miliard korun, na příští rok zatím premiér odhaduje deficit „významně pod 400 miliardami“. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) bude přesnější odhad možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy. Premiér uvedl, že chce své ministry tlačit k provozním úsporám. Zároveň očekává investice do zdravotnických zařízení, výstavby dálnic i obchvatů měst. Potvrdil i výdaje na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zástupci opozice plány vlády zkritizovali s obavami, že růst deficitu bude dál pokračovat na úkor budoucnosti země. Podle předsedy ODS Martina Kupky rozpoutali Babiš a Schillerová „rozpočtový armagedon“. Kupka výrokem narážel také na novelu upravující sestavování veřejných rozpočtů, kterou se vládní koalice chystá prosadit i přes veto prezidenta. Před tím už varovala i dvacítka českých ekonomů, včetně předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla. Skupina odborníků v úterý dopisem apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli kterým prezident Petr Pavel návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti vetoval. Rozpočtová pravidla jsou podle nich standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Šéfka státní kasy Schillerová kritiku odmítla. Stejně tak premiér Babiš, který výzvu označil za politické prohlášení. „Toto je skutečně něco jiného než drobná změna pravidel. Toto je i jiná situace než za minulé vlády, kdy jsme byli velmi kritičtí k tomu, jakým způsobem exministr financí Zbyněk Stanjura přistupoval k některým rozpočtovým položkám. Ale tam to byl občas pokus o zamaskovaný faul, nebo hra offside. Teď je to úplně jiná úroveň. Teď říkáme, že máme čáry z toho hřiště úplně umazat,“ reagoval v Ptám se já Hampl . Co by vyřešilo problémy s rozpočtem? Je šance, že se ještě někdy ze spirály rozpočtových schodků dostaneme? A jak to, že si to Češi, kteří jinak nemají rádi dluhy, tohle nechají líbit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Dluhy jsou odedávna něčím, co nikdo nechce mít, ale prakticky všichni je v některé části svého života dělají a potřebují. „Je to nástroj, lidský vynález stejný jako sirky, nůž nebo auto. Kdo s tím umí zacházet tak, aby to bylo k užitku, ať to klidně používá,“ radí v pořadu Řečí peněz Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a autor knihy Finanční jednohubky. Dluhy jsou podle něj stejně staré jako lidstvo samo, podobně archaický je ale i jejich morální a společenský odsudek.

Po čase znovu s Mojmírem Hamplem, předsedou Národní rozpočtové rady v momentě, kdy sněmovna schválila změny fiskálních pravidel a vláda získává prostor pro vyšší deficity. Proč vláda říká, že chce snižovat dluhy, ale nejdřív si k tomu potřebuje více půjčit? Kam až mohou rozpočet posunout výjimky na obranu, dopravní infrastrukturu nebo Dukovany? Kdo zaplatí vyšší výdaje na obranu i narůstající obsluhu dluhu? A proč se Mojmír Hampl připojil k otevřenému dopisu premiérovi kvůli transformaci ČEZ?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

„Češi jsou hospodáři začátečníci. Spousta peněz se nám pořád válí na běžných účtech, někteří z nás si je nechávají v penzijním připojištění. Z toho je vidět, že mnozí lidé si pořád nedávají pozor na výnosnost těch peněz,“ všímá si ekonom České spořitelny Michal Skořepa, který ve své knize Finanční jednohubky definoval tři základní pravidla pro zodpovědné spravování vlastních financí – rezervu, revanš a porozumění.

Od pátku mohou poslanci projednávat zákon o rozpočtových pravidlech, který do Sněmovny v pozměněné podobě vrátil Senát. S největší pravděpodobností nakonec pravidla, která mají Česko chránit před extrémním zadlužováním, rozvolní. „Je to teď zvláštní svět, ve kterém mnoho států ve vyspělých zemích navyšuje zadlužení. Já jsem pro to držet veřejné finance dlouhodobě v mezích, abychom někdy nenarazili na zeď,“ nesouhlasí v Řečí peněz předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun. Dnes o tom informovalo Ministerstvo financí. Má vláda rozpočet pod kontrolou? A jak se jí daří investovat? Otázky Jiřího Václavka na ekonoma Mojmíra Hampla. ►https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/226411058040701/

Možná se minoritní část akcií ČEZ Energy už příští rok objeví na burze. Rozhodne jen maximální cena, politické pokyny nedostáváme, říká v rozhovoru pro Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Do ČEZ Energy se má přesunout zákaznická část majetku a služeb, tedy distribuční sítě či obchod. Výnos z prodeje ČEZ Energy by měl podle Beneše stačit na výkup 30 procent soukromých akcionářů z celé firmy, jak požaduje vláda.

Poslanecká sněmovna schválila nová rozpočtová pravidla, která obsahují výjimku na investice státu do dopravních staveb. Nově se tak nemusí započítávat do limitů výdajů státního rozpočtu, podobně jako část výdajů na obranu či na nové jaderné zdroje. „Jsme z toho nervózní, protože výjimky může vláda zneužít. Dělala to i ta minulá,“ varuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Tehdy šlo o desítky miliard, nyní podle něj o stovky.

Ceny benzinu a nafty se budou i dál regulovat. Marže bude moci být o něco vyšší, než je teď, ale regulace zůstane. A trochu se změní výpočet regulované ceny. Má vláda - ať už sama, nebo prostřednictvím Ministerstva financí - diktovat ceny? Poroste díky vládní regulaci cen pohonných hmot ekonomika víc a inflace míň? A je potřebné, aby si kabinet zavedl méně přísná pravidla pro zadlužování země? Otázky pro předsedu Národní rozpočtové rady a dřívějšího viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla.