Moskva

Pouze domovské oblasti Moskvy a Petrohradu navštívil od listopadu loňského roku ruský prezident Vladimir Putin. Žádný z dalších ruských regionů nenavštívil již dlouhých 196 dní. Tento rekord již výraz…

Moskva/Kyjev - Ukrajina záměrně zaútočila na internát ve Starobilsku v Luhanské oblasti, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Ministerstvo obrany proto vyzval, aby připravilo možnosti odvety. Prezident řekl, že útok si vyžádal nejméně šest mrtvých, 39 lidí utrpělo zranění a dalších 15 je nezvěstných. Rusko ukrajinskou Luhanskou oblast okupuje. Ukrajinská armáda dnes odmítla, že by útočila na civilisty, v oblasti prý zasáhla vojenský cíl.

Návštěva Vladimira Putina v Pekingu 19.–20. května 2026, uskutečněná jen několik dní po příjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa, symbolicky podtrhla proměnu globálního mocenského uspořádání. Čína se v současnosti profiluje jako centrum velmocenské diplomacie, místo, kam „musí“ směřovat jak Washington, tak Moskva. Právě tento kontext ale současně odhaluje hlubší strukturální posun. Zatímco Peking vystupuje jako sebevědomý systémový aktér a patron Ruska, Rusko se stále zřetelněji ocitá v pozici junior klienta.

Nové ukrajinské zařízení představuje mnohem víc než munici: je důkazem toho, že Kyjev se z nutnosti stal mocností vojenských inovací.

Dne 17. května 2026 zasáhlo Moskevskou oblast přes osmdesát ukrajinských dronů. O pár hodin později mluvčí Kremlu nabídl Evropě dialog – ale s podmínkou, kdo u stolu sedět nesmí.

Ukrajinský Genštáb po nočním útoku na Moskevskou oblast poprvé veřejně pojmenoval dosud neznámou zbraň: dron-střelu BARS-SM Gladiator.

Dlouhodosahové drony v noci na 15. května zasáhly rjazaňskou rafinerii Rosněfti, po zásahu vypukl rozsáhlý požár. Závod zásobuje palivem čtvrtinu aut v moskevské aglomeraci.

Rusko spustilo největší jaderná cvičení za poslední roky. Čísla jsou působivá: přes 64 tisíc vojáků, více než 200 raketových systémů, 140 letadel, desítky lodí a ponorek. Na papíře to vypadá hrozivě. Analytici z Institute for the Study of War ale vidí něco jiného – především demonstraci síly. Moskva totiž podle nich potřebuje zakrýt mnohem méně působivou realitu: problémy své jarní ofenzivy na Ukrajině. Článek Jakmile se Kreml cítí slabý, vytáhne jadernou kartu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Alexandr Lukašenko tvrdí, že Bělorusko nechce vstoupit do války proti Ukrajině. Zároveň připustil, že je ochoten jednat s Volodymyrem Zelenským o problémech mezi oběma zeměmi. Ukrajinský prezident přitom opakovaně varuje, že Moskva se snaží Minsk do konfliktu zatáhnout.

Rusko přesouvá své jaderné hlavice a nacvičuje jejich odpálení. Spojené státy mezitím vysílají do vzduchu raketu Minuteman III. Obě mocnosti tvrdí, že jde o rutinní testy. Ve světě ale znovu sílí pocit, že se vrací jazyk studené války.

Ani přes velmi vřelé vztahy se prezidentu Vladimiru Putinovi nepodařilo v Pekingu s čínským prezidentem finálně domluvit na výstavbě společného plynovodu Síla Sibiře 2. Ropovod by přitom pokryl přes desetinu celé čínské spotřeby.

Přelomovou dohodu, která poprvé v historii otevírá lukrativní zbrojní zakázky firmám mimo starý kontinent, schválil Evropský parlament. Kanadští zbrojaři se budou moci zapojit do obranného programu SAFE, který disponuje úvěry v objemu 150 miliard eur (3,6 bilionu korun). Evropa tím získá přístup ke kapacitám kanadských loděnic, výrobců munice, ale také ke špičkovým arktickým technologiím.

Dnešní tip servíruje příběh muže, který miloval svobodu víc než vlastní zemi a kvůli tanci se stal nejhledanějším uprchlíkem Sovětského svazu. Bílá vrána (The White Crow) v režii Ralpha Fiennese je rafinované psychologické drama s příchutí špionážního thrilleru a zavede vás do doby, kdy jediný špatný krok mohl znamenat kulku do týla.

Rusko do jaderného cvičení, které ve čtvrtek končí, nasadilo strategické jaderné zbraně, oznámilo podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany.

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.

Vladimir Putin přiletěl v úterý večer do Pekingu s nabídkou, kterou Si Ťin-pching nemůže úplně odmítnout – ale ani bezvýhradně přijmout. Ruský prezident přijel slibovat spolehlivé dodávky ropy a plynu v době, kdy Blízký východ zůstává nestabilní. Čínský lídr ho přijal vstřícně – a zároveň velmi pragmaticky. Oba státníci si vyměnili zdvořilosti, podepsali desítky dokumentů a demonstrovali jednotu. V pozadí se ale odehrává tvrdá hra o vliv, energie a ekonomické přežití. Článek Putin přijel do Pekingu žádat o pomoc. Si dobře ví, kdo tahá za kratší konec se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ruská rozvědka obviňuje Lotyšsko z přípravy ukrajinských útoků na ruské území a hrozí „spravedlivou odvetou“. Členství v NATO podle Moskvy nemusí být ochranou. Jde jen o další propagandistickou rétoriku, nebo o signál, že Kreml zkouší posunout hranice zastrašování ještě dál? Článek Kreml hrozí Pobaltí „odvetou“. NATO mezitím výrazně změnilo strategii se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Na jaře 1918 ovládaly československé legie tisíce kilometrů Transsibiřské magistrály a patřily k nejorganizovanější vojenské síle v rozpadajícím se Rusku. Co kdyby se rozhodly převzít moc?

Člověk v tísni už roky pomáhá civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině, která od roku 2022 čelí celoplošné ruské invazi včetně útoků na civilní cíle a infrastrukturu. Organizace například zajistila přístup k pitné vodě už pro 150 tisíc lidí. „V místech výbuchů, vojenských operací se rozpadají vodní systémy,“ popisuje ředitel organizace Šimon Pánek, proč je na mnoha místech problém s nedostatkem vody. Kromě toho pomáhá se zajištěním tepla a dodávek energií, s opravami poškozených obydlí či podporuje vzdělávání. „Práce s učitelkami a učiteli, aby zvládli pracovat s traumatizovanými dětmi, je nesmírně důležitá,“ vysvětluje Pánek.

Ruské drony pravidelně útočí na civilní i infrastrukturní cíle na Ukrajině, ta má zase při reakcích v hledáčku především ruské ropné rafinerie. Obě země svou výrobu bezpilotních letounů neustále inovují a přizpůsobují ji „modernímu způsobu válčení“. Po nedávném krátkodobém příměří Moskva dronové útoky vůči ukrajinským městům zintenzivnila, přičemž kapacity k ničivým úderům má být i díky několikatisícové denní produkci schopna rychle doplňovat.

Letošní činnost ukrajinských dronů FP-1, AN-196 Ljutyj a FP-1 už je natolik zásadní, že Kyjev v podstatě opravdu dovolil Kremlu uspořádat přehlídku na Rudém náměstí.

Peking tvrdí, že je ve válce na Ukrajině neutrální. Německý deník Die Welt ale s odkazem na dokumenty evropských zpravodajských služeb píše, že čínská armáda tajně cvičila ruské vojáky v používání dronů, elektronických protiopatření i moderních bojových simulací.

Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov vypadl z týmu pro jednání o ukončení války na Ukrajině. Muž, který po celá desetiletí fungoval jako tvář ruské diplomacie a jeden z nejznámějších zastánců tvrdé linie Kremlu, ustupuje do pozadí. Na jeho pozici se tlačí hlavní ruský ekonomický vyjednavač Kirill Dmitrijev, ruský prezident Vladimir Putin také stále více naslouchá svému poradci pro zahraniční politiku Juriji Ušakovovi.

„Minulou noc rozbili celé město Lobňa drony. Příšerné! Máma mi volala v záplavách slz. To je prostě noční můra. A co o tom píšou v novinách? Vůbec nic, sakra, nepíšou v novinách“ rozčiloval se ruský m…

Čínská armáda v Číně tajně vycvičila několik set ruských vojáků, z nichž někteří byli nasazeni na Ukrajině. Informoval o tom německý deník Die Welt, který se odkazuje na utajené dokumenty nejmenovaných evropských zpravodajských služeb. Agentura AFP nemohla zprávu deníku nezávisle potvrdit a Spolková zpravodajská služba (BND) na její žádost o komentář dosud nereagovala. Zpráva přichází několik hodin po setkání ruského a čínského prezidenta v Pekingu.

Další Putinova cesta a další pozitivní prohlášení Kremlu o stavbě nového plynovodu z Ruska do Číny, který by mohl více než zdvojnásobit stávající kapacitu. Jenže Peking se na rozdíl od Moskvy k potrubí vyjadřuje jen výjimečně.

Když letos v květnu ukrajinské drony zasáhly cíle v okolí Moskvy, velitel ukrajinských bezpilotních sil Robert Brovdi napsal na Telegram jen krátkou větu: „Moskva už nikdy nebude spát úplně klidně“ Po čtyřech letech plnohodnotné války se rovnováha sil v dronové válce výrazně posunula ve prospěch Ukrajiny – a Rusko to začíná citelně zasahovat. Článek Levné ukrajinské drony ničí ruskou logistiku. Kreml začíná mít problém se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

V Rusku teploty stoupají nad 30 °C a na mnoha místech jsou překonávány letité rekordy. V Moskvě byl dokonce ve středu nejteplejší 20. květen v historii a překonal rekord z roku 1897.

Su-57D přidává ruskému stealth letounu druhé sedadlo a novou roli. Prototyp ukazuje ambice Moskvy i složitější budoucnost vzdušného boje.

Kreml zveřejnil video, na němž kremelský vůdce Vladimir Putin za volantem terénního vozu Aurus osobně vyzvedává svou bývalou učitelku Věru Gurevičovou u hotelu nedaleko Arbatu. Pak si ji odvezl na več…

Garri Kasparov žádá od Západu silnější podporu Ukrajiny ve válce. Bez porážky Ruska podle něj změna režimu v Moskvě sama nepřijde.

Představte si, že jednoho dne zjistíte, že váš bankovní účet je zablokovaný. Bez varování, bez vysvětlení. A než se stačíte zorientovat, dostanete příkaz opustit zemi. Jenže místo cesty domů vás čeká „rozhovor“ s úřady — a nabídka, kterou lze jen těžko odmítnout: vojenská smlouva s ruskou armádou. Zní to jako scénář thrilleru? Pro tisíce cizinců v Rusku je to podle dostupných svědectví realita roku 2026. Článek Rusko cizincům zmrazí účet a nabídne uniformu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba lídři následně zahájili jednání, píší tiskové agentury. Podle agentury AFP má setkání utužit vztahy mezi…

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba lídři následně zahájili jednání, píší tiskové agentury. Podle AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba lídři následně zahájili jednání, píší tiskové agentury. Podle AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Cestování za socialismu nebylo právě jednoduché. Vyrazit do Sovětského svazu tak pro mnoho lidí zůstávalo zvláštním zážitkem.

Ukrajinské drony v noci na 17. května zasáhly závod Angstrem v Zelenogradu, výrobce polovodičů napojeného na ruský obranný sektor. Požár zachvátil i areál přilehlého technoparku ELMA.

V noci z 16. na 17. května 2026 pronikly ukrajinské drony přes nejhustší protivzdušnou obranu v Rusku a zasáhly rafinerii, čerpací stanice i polovodičový závod v moskevském regionu.

Čínská armáda tajně vycvičila asi 200 ruských vojáků pro používání čínské vojenské techniky. Někteří z nich se po ukončení tréninku koncem loňského roku vrátili na bojiště na Ukrajině. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s odvoláním na zjištění tří evropských tajných služeb.

Moskva hledá způsob, jak pomoci domácímu diamantovému průmyslu. Nová cla se mají vztahovat jen na kameny, jejichž broušení se v Rusku ekonomicky vyplatí. Podle náměstka ministra financí Alexeje Mojsejeva by další odklad mohl znamenat ztrátu odborných znalostí.

Čínský prezident Si Ťin-pching se chystá přivítat Vladimira Putina v Pekingu pouhé čtyři dny poté, co z čínské metropole odletěl Donald Trump. Tato diplomatická choreografie není náhodná – Peking se snaží ukázat, že dokáže komunikovat s oběma stranami současného globálního napětí. Čím více se však přiklání k Moskvě, tím méně přesvědčivě působí jako neutrální hráč. Článek Trump odletěl, Putin přiletí. Peking rozehrává největší diplomatickou hru světa se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ukrajinské drony nad Moskvou ukázaly, proč je obrana velkého města technicky složitá a pro Rusko stále dražší.

V noci na neděli zažily Moskva a Moskevská oblast jeden z největších útoků dronů od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ten vyvolal řadu kritických reakcí na adresu vedení země a jeho příznivců podporuj…

Květen 1945 máme spojený s osvobozením a obnovou Československa. Až příliš často se přitom ale zapomíná na to, že zde ve skutečnosti začali okamžitě řádit agenti NKVD a unášet československé občany.

Ruské jaderné síly zahajují třídenní cvičení. Trénují přípravu a nasazení jaderných zbraní pod hrozbou agrese. Podle tiskových agentur to oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Při cvičení se počítá s odpálením raket a střel s plochou dráhou letu z ruského území.

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.

Ukrajinské drony cílily na ruskou ropnou infrastrukturu, Rusko zasáhlo přístav Izmail a obytné čtvrti v Charkově. Lidské ztráty utrpěly obě strany.

Výjimku, která umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech prodloužily Spojené státy o dalších 30 dní. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Umožní to podle něj stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.

Ukrajinské drony zaútočily na ruskou Jaroslavskou oblast severovýchodně od Moskvy, uvedl na komunikační aplikaci Telegram gubernátor regionu Michail Jevrajev a vyzval řidiče, aby z místa nejezdili do Moskvy nebo využili alternativní trasy. Informuje o tom agentura Reuters. Server Ukrajinska Pravda zase přinesl zprávu o nočním ruském dronovém útoku na Charkov, který zranil tři lidi.

Ruský prezident Vladimir Putin dorazí do Pekingu v úterý večer místního času a přivítá ho čínský ministr zahraničí Wang I. Podle Putinova poradce Jurije Ušakova se akce odehraje podle stejného scénáře jako v případě nedávné návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Ukrajinské drony v noci na 17. května zasáhly ropný závod přímo uvnitř Moskvy, ne v širší oblasti, ale v městské čtvrti Kapotňa. Rafinerie kryje zhruba třetinu palivových potřeb regionu.

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.

Po útoku dronů začal Kreml znovu mluvit o dialogu s Evropou a hledá vhodné partnery k jednání. Z Moskvy tak zní další geopolitická pohádka, ve které po sirénách a explozích náhle nastupuje úsměv, diplomacie a velmi opatrné podávání rukou.

Mezi třemi typy nasazených dronů zmínila ukrajinská armáda i letoun s označením Gladiator. Možná jde o model navazující na novinku vyráběnou teprve od loňského roku.

Běloruské ministerstvo obrany tvrdí, že běloruské jednotky společně s ruskými nacvičují dodávku jaderných hlavic. Cílem cvičení je podle něj zlepšit úroveň výcviku a otestovat připravenost vzdušných sil, Ukrajina jej odsoudila.

Běloruská armáda spolu s ruskými jednotkami nacvičuje dopravu jaderných hlavic a jejich přípravu k použití. Oznámila to v pondělí ruská státní agentura TASS s odvoláním na prohlášení běloruského ministerstva obrany.

Moskva naznačila ochotu obnovit dialog s Evropou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po masivním ukrajinském útoku na Moskevskou oblast prohlásil, že si evropské země budou muset s Ruskem „dříve či později promluvit“. Zatímco část evropských lídrů možnost obnovení kontaktů připouští, jiní varují před nekalými úmysly Kremlu.

Mohutný víkendový ukrajinský vzdušný úder proti Moskevské oblasti vzbudil frustraci a hněv ruských ultranacionalistů a vojenských komentátorů. Vadí jim, že Rusko není schopné ubránit své hlavní město.