Náboženství

Tvrdí se, že si křesťané místo Boha Izraele vyrobili Ježíše jako nového boha. Zní to chytře, jenže při poctivém čtení Nového zákona začne být zřejmé, že problém není v křesťanství, ale v jeho ledabylé kritice.

Život v mennonitských komunitách může vypadat jako návrat k jednoduchosti, víře a pevným hodnotám. Jenže za tím se v některých konzervativních skupinách skrývá realita, která je dost děsivá.

Když papež Lev XIV. zakončuje svou apoštolskou cestu do Alžírska, Kamerunu, Angoly a Rovníkové Guiney, kardinál George Koovakad, prefekt Dikasteria pro mezináboženský dialog, přemýšlí o papežově návrhu, aby náboženství budovala spravedlnost, sociální stabilitu a pokojné soužití mezi lidmi. Přečtěte si vše

Kdykoli se v českém veřejném prostoru objeví téma katolické církve, debata se obvykle rychle rozdělí na zastánce a kritiky. Mezi oběma póly pak stojí témata jako restituce, medializované kauzy nebo hodnotové rozdíly. Rok 2025 přinesl celou řadu událostí, které toto téma znovu otevřely. Když se ale podíváme blíž na data, zjistíme, že rozdělení společnosti není tak ostré, jak se zdá.

Papež Lev XIV. se loučí s Rovníkovou Guineou a s ní i s celou Afrikou, když slouží mši na stadionu v Malabu, což je poslední událost jeho 11denní apoštolské cesty do čtyř afrických zemí. Přečtěte si vše

Při poslední mši své apoštolské cesty do čtyř afrických zemí papež Lev XIV. povzbuzuje církev v Rovníkové Guineji, aby „pokračovala v misi Ježíšových prvních učedníků s radostí“, a zdůrazňuje, jak je důležité nechat Písmo odhalit smysl našich životů. Přečtěte si více.

Šimon Magus napsal text, který chce působit jako učená pitva Nového zákona. Jenže místo pevného důkazu nabízí hlavně směs zkratek, přehozených pojmů a několika odvážných skoků, které mají větší sebevědomí než oporu.

Náboženská svoboda patří k pilířům demokratických společností a je chráněna zákonem i mezinárodními úmluvami. Jenže v praxi stále častěji naráží na otázku, kde končí právo a začíná porušování práv.

Druhý den své apoštolské cesty do Rovníkové Guineje slaví papež Lev XIV. mši v Mongomu a vyzývá křesťany, aby hlásali evangelium a budovali budoucnost naděje a usmíření pro svou zemi bohatou na zdroje. Přečtěte si vše.

Život Amišů bývá často vykreslován jako návrat k jednoduchosti, víře a rodinným hodnotám. Za tímto obrazem se však skrývá mnohem složitější a někdy i temnější realita.

Jedním z největších problémů a zároveň výzev, které se týkají všech velkých náboženství, je profesionalizace duchovního života. Ta s sebou často přináší nadměrnou institucionalizaci a mechanickou ritualizaci víry. Výsledkem je… The post Ježíš nechtěl profesionály víry, ale svobodné Boží děti appeared first on Proboha!.

Fr Inocencio Moisés, Claretian z Malaba, přemýšlí o významu přítomnosti papeže Lva XIV. v zemi s katolickou většinou a zdůrazňuje klíčové způsoby, jakými se církev v Rovníkové Guineji změnila od poslední návštěvy papeže v roce 1982. Přečtěte si vše.

Během setkání s kulturním světem v malaboském kampusu Univerzity León XIV v Rovníkové Guineji papež Leo zdůraznil dokonalou komplementaritu víry a rozumu a kritizoval, když je Kristus redukován na „náboženský únik před intelektuálními snahami“. Přečtěte si vše.

Zásah federálních agentů proti sektě ve Waco v roce 1993 skončil katastrofou. Po přestřelkách a požáru zůstaly desítky mrtvých včetně dětí – a Amerika dodnes hledá odpovědi.

Příběh křesťanství je dalek od nějakého tolerantního náboženství, které dobrovolně oslovilo srdce věřících.

Během letu z Angoly do Rovníkové Guineje papež Lev odpovídá na otázky tří angolských novinářů, ujišťuje je, že s prezidentem hovořil o společném úsilí církve a státu v oblasti zdravotnictví a vzdělávání. Co se týče možného konkláve, vysvětluje, že „zatím není rozhodnuto, kdy budou vytvořeni noví kardinálové.“ Přečtěte si vše

Známe židovskou a křesťanskou apokalyptiku. Ale co islámská apokalyptika? Jak vlastně vidí apokalypsu muslimové? Podobně či odlišně od křesťanů a Židů? Zkusme se na to podívat na základě pár pramenů.

V Luandě, během setkání s biskupy, duchovenstvem, muži a ženami v náboženském řádu a pracovníky v pastoraci, papež zdůrazňuje odvahu angolské církve, která „odhaluje metlu války“, a varuje: „tato zodpovědnost ještě neskončila!“ Vyzývá všechny, aby přispěli k vybudování společnosti založené na svobodě a spravedlnosti, a zdůrazňuje hodnotu katechetů, „inspiraci pro katolické komunity po celém světě.“ Přečtěte si vše.

Za celé moderní dějiny se tak nestalo. Papež Benedikt XVI. odešel sám.

Papež Lev XIV. navštívil domov důchodců v angolském městě Saurimo a připomněl, že kvalita národa se pozná podle toho, jak se stará o své nejslabší. Přečtěte si více.

Když se dnes mluví o diskriminačních zákonech minulosti, většina lidí si vybaví především období nacismu.

Během své návštěvy Angoly se papež Lev XIV. modlí s poutníky v historickém svatostánku Mamã Muxima a vyzývá mladé lidi, aby z mariánské úcty čerpali závazek k spravedlnosti, solidaritě a míru ve společnosti. Přečtěte si více.

Jak se mění náboženský život ve střední a východní Evropě v době nejistoty? Mezinárodní konference nabídla pohled na aktuální výzkum – od islámu v Evropě přes alternativní religiozitu až po vztah náboženství a politiky.

Slavní věrozvěsti Cyril a Metoděj přinesli v 9. století na naše území nový jazyk - staroslověnštinu. Jde o nejstarší spisovný jazyk, který vznikl z tehdejšího soluňského nářečí. Jaký je jeho odkaz pro dnešek?

Tuto otázku nelze zodpovědět bez řádného historického a filozofického vzdělání.

Židovského boha křesťané nechtěli, tak si museli vymyslet vlastního.

Velšská anglikánská církev se po letech debat rozhodla udělat z dosud dočasného opatření trvalou součást své praxe. Požehnání stejnopohlavním párům tak získává pevné místo v liturgii, zároveň ale otevírá otázky, jak rychle se podobných změn dočkají i další církve.

Křesťané se pokusili vymazat historii.

Posoudit míru náboženského fanatismu je doslova překladatelský oříšek.

Christianizace Velké Moravy nebyla jednorázová událost, ale dlouhý proces plný kompromisů, střetů i tichých proměn. Archeologické nálezy i historické prameny odhalují, jak se nová víra prosazovala v každodenním životě tehdejší společnosti.

Většina dnešních církví v konec světa nevěří.

Pět dílů série o biblických proroctvích za námi. Desítky zaškrtnutých míst. A teď ta nepohodlná otázka: k čemu to vlastně celé bylo?

Dějiny islámu na území dnešního Ruska v kostce. V článku se konkrétně zaměřuji na období od 7. století až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Bývalý harvardský fyzik Michael Guillén argumentoval, že Bůh by mohl mít fyzické místo, které se nachází v dalekém vesmíru.

Buddha tvrdil, že žádné pevné a trvalé „já“ neexistuje. Moderní neurověda dnes potvrzuje, že to, co považujeme za svou identitu, je jen proud proměnlivých myšlenek, pocitů a vzpomínek – pomíjivá iluze, která se neustále mění.

Jsem přesvědčen, že každý jsme Boží dar a máme na tomto světě poslání, říká ve své svědectví pro rubriku Zkušenosti...

Je křesťan povinen strpět křivdu? Co o tom stojí v Bibli? Někteří vykladači Bible si nejprve vytvoří nějaký názor a poté vyzobávají z Bible citáty, které jsou s jejich názorem…

Vejce, zajíček i pomlázka možná působí jako křesťanské tradice. Ve skutečnosti ale sahají hluboko do pohanských rituálů, které církev jen přetvořila.

Podle autora není krize současného světa krizí samotného pojetí moci. Kapitalismus i socialismus mohou skončit v rukou elit, které ztratily morální měřítko. Skutečnou alternativou je proto návrat k řádu služby a k absolutním hodnotám.

Britská výzkumná agentura YouGov před časem zveřejnila průzkum, podle kterého se stále více mladých Britů obrací ke křesťanství. Kvůli špatné metodologii byla tato studie později zpochybněna, avšak nová zjištění ukazují, že možná nebyla až tak úplně mimo.

Na Boží hod velikonoční slavil arcibiskup Josef Nuzík mši svatou na Svatém Kopečku u Olomouce, kterou Česká televize přenášela na...

Ženy byly podle evangelia první u prázdného hrobu Ježíše Krista. V kázání arcibiskupa Graubnera se z této skutečnosti stal argument pro tradiční dělení rolí mezi pohlavími.

Zde vám nabízím své velikonoční kázání. Požehnané velikonoce. Kristus žije!

Jan z Patmu nepsal horor. Jeho šifry pochopil každý, kdo je četl ve správné době. Kromě nás. Zjevení není kniha budoucnosti. Je to kniha odporu psaná lidem, kteří žili pod tlakem moci, jež si nárokovala vše.

Nedělní zmrtvýchvstání je největším svátkem roku.

Nejdůležitější krok iniciace probíhá pátý den, kdy dochází ke konzumaci velké dávky drceného kořene ibogy. Iniciovaný je nesmírně vyčerpaný: po celou dobu několikadenního zasvěcování nejí, pije pouze čistou vodu a spí jen minimálně.

ROZHOVOR: Mezi nejstarší a nejvýznamnější svátky křesťanského kalendáře patří Velikonoce a v českých zemích mají tradici, která sahá hluboko do minulosti. Slaví se připomínka zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale i zvyky připomínající dávné oslavy jara. „Velikonoce jsou povzbuzením, že člověk má cíl svého života, že jeho pozemské putování není vždycky jenom něco příjemného,“ řekl serveru PrahaIN.cz pražský biskup, signatář Charty 77 a někdejší disident Václav Malý.

Ježíš Kristus o Velikonocích za lidstvo položil život, proč?

Bílá sobota je zvláštní den mezi bolestí a radostí, mezi koncem a novým začátkem. Navenek se zdá, že se nic neděje, ale právě v tom tichu často dozrává to nejdůležitější. A tomu dnešní člověk rozumí možná víc, než si připouští.

Bílá sobota věřícím připomíná den uložení Ježíše do hrobu. V minulosti v tento den lidé v domácnosti uklízeli a připravovali obřadní nebo sváteční pokrmy.

O Ježíšovi slyšel každý, i ten, kdo není věřící. Ježíš však nebyl jedinou důležitou postavou z Bible. Některé biblické příběhy znají i věční ateisté.

Velikonoční Velký pátek je pro Jeruzalém výjimečný. Na nejdůležitější křesťanské svátky se sem sjíždějí křesťanští poutníci z celého světa, aby mohli v modlitbách projít poslední cestu svého spasitele Ježíše Krista.

Kristus byl odsouzen k ukřižování zbožnými lidmi, kteří hluboce věřili v Boha a proto nemohli nečinně přihlížet tomu, jak Kristus znevažuje Boha a biblické učení…

Zde vám nabízím pašijové čtení podle Janova evangelia s mým kázáním, kterým prokládám jednotlivé oddíly.

Říkat, že Ježíš s politikou neměl nic společného, zní čistě, ale je to příliš jednoduché. Nechtěl moc, nepsal program a nekandidoval. Přesto jeho slova o pravdě, svědomí a spravedlnosti dodnes zneklidňují každou moc.

Pontius Pilát je jediný Říman jmenovaný v křesťanských vyznáních víry. Evangelia ho líčí jako váhavého soudce, starověcí Židé jako krutého správce. Archeologické nálezy i literární prameny odhalují překvapivě složitější obraz.

KOMENTÁŘ / Když je klid, když se nehroutí světový řád, člověk může mít dojem, že Velikonoce jsou jen normální svátky. Křesťanské Velikonoce, ne ty pomlázkové. Ale když se okolo vás začnou hroutit jist…