NATO

Možnost přímé ruské eskalace války na Ukrajině směrem k NATO už podle bezpečnostních expertů nelze považovat jen za hypotetický scénář. Seznam Zprávy zjišťovaly, co by v takové situaci čekalo Českou republiku a její obyvatele.

Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády a současný ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj varoval Evropu před iluzemi o bezpečnosti a rozpadem dosavadního mezinárodního řádu. Ve svém projevu na konferenci Křehká bezpečnost Českého rozhlasu Plus uvedl, že zkušenost Ukrajiny ukazuje nutnost zásadně přehodnotit přístup k obraně, fungování státu i moderním válkám.

Německo po jednání ministrů zahraničí NATO ve švédském Helsingborgu vyzvalo spojence k masivnímu navýšení finanční podpory Ukrajině. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul navrhl, aby členské státy aliance poskytly Kyjevu nejméně dalších 90 miliard eur a vyrovnaly tím schválený "úvěr" EU. Podle Wadephula je důležité vyslat Moskvě i Kyjevu jasný signál, že podpora Ukrajiny bude pokračovat i v dalších letech. Před samotným jednáním německý ministr zároveň mluvil o mechanismu dlouhodobé podpory…

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 23. května 2026.

Mark Rutte si už nebral servítky. Pokud Rusko použije proti Ukrajině jaderné zbraně, reakce bude „zničující“. Generální tajemník NATO to prohlásil v okamžiku, kdy Rusko a Bělorusko zahájily společná vojenská cvičení – což je podle Moskvy odpověď na „hrozbu agrese“ ze Západu. Článek Šéf NATO mluví o „zničujících důsledcích“ pro Rusko se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Silnější odpověď na ruské provokace chce prezident Petr Pavel. V rozhovoru pro britský deník Guardian urgoval Severoatlantickou alianci k tomu, aby ukázala na své východní hranici sílu. Navrhl například odříznutí Ruska od internetu nebo aktivní sestřelování ruských stíhaček, které naruší vzdušný prostor NATO.

I když se může zdát, že vláda má o české účasti na summitu NATO v Ankaře jasno a prezident Petr Pavel zůstane stranou, ve skutečnosti je »tahle hra« stále otevřená. Hlava státu trvá na tom, že zastupování České republiky navenek není politická dekorace, ale ústavní pravomoc a zároveň povinnost. Vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský nyní připustil variantu, že by do Ankary mohli jet prezident i premiér. Podle poradce prezidenta pro mezinárodní vztahy a bývalého diplomata Petra Koláře by právě to bylo nejrozumnější řešení sporu, který se proměnil v přetahovanou mezi vládou a Hradem.

Ještě není čas chladit šampaňské. V Putinově válce na Ukrajině se nicméně možná blíží bod zlomu. A my bychom měli být připraveni.

Bylo by velice těžké přijít před alianční partnery jako třeba jediná členská země NATO, jejíž návrh obranných výdajů pro tento rok je nižší než dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). V sobotním…

Írán varuje Spojené státy před obnovením války. Hlavní vyjednavač Muhammad Ghálíbáf tvrdí, že Teherán během příměří obnovil své ozbrojené síly a na případný další útok odpoví „drtivým způsobem“. Katar a Pákistán se mezitím snaží zabránit nové eskalaci napětí.

Praha - Bylo by velice těžké přijít před alianční partnery jako třeba jediná členská země NATO, jejíž návrh obranných výdajů pro tento rok je nižší než dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). V dnešním diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova to řekl vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský. Zároveň odmítl spekulace, že má nahradit v čele ministerstva obrany Jaromíra Zůnu (za SPD).

Komentář: Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský list The Guardian uvedl, že Severoatlantická aliance by měla vůči ruským provokacím na východním křídle postupovat významně tvrději. NATO by podle něj mělo takzvaně »ukázat zuby« a reagovat rozhodněji, jinak hrozí, že Moskva bude hranice alianční tolerance dál testovat. Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor ale pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že v současné fázi války na Ukrajině je podle něj klíčové především hledat cestu k jejímu ukončení. Varuje, že tvrdší rétorika i případné akce mohou v atmosféře rostoucí nervozity v Rusku přispět k nebezpečné eskalační spirále.

Brannost není jen historický pojem spojený s odvody, vojenskými cvičeními nebo ideologickou výchovou minulého režimu. Ve stále nejistějším bezpečnostním prostředí získává nový význam, jako schopnost společnosti čelit krizím, převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost a budovat odolnost. Právě tomu se věnovala dvoudenní odborná konference Tváře brannosti, kterou v Armádním muzeu Žižkov uspořádal Vojenský historický ústav Praha.

NATO musí podle Petra Pavla tvrději reagovat na ruské provokace na východním křídle aliance. Český prezident v rozhovoru pro The Guardian řekl, že aliance má „ukázat zuby“ – ve hře podle něj mohou být i asymetrické kroky včetně odpojení bank nebo sestřelování letadel narušujících vzdušný prostor spojenců.

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle aliance. Prezident Petr Pavel to řekl britskému listu Guardian.

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle aliance, uvedl podle britského listu The Guardian Petr Pavel. NATO by v reakc…

Výdaje na obranu, summit NATO a investice do armády – taková témata probrala moderátorka Bára Divišová v pořadu Za pět minut dvanáct s hosty, kterými byli vládní zmocněnec pro plnění závazků NATO Jakub Landovský a dosluhující náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka.

Zhruba v polovině roku přistane v Česku první ze dvou obřích transportních letounů C-390 Millennium. Před několika dny stroj absolvoval v Brazílii úspěšný zkušební let. Celý tento bleskový posun v modernizaci vzdušných sil doprovází i logistický rébus. Armáda totiž musí během několika měsíců masivní strategické letouny integrovat do své dosavadní struktury.

Ruské provokace podle prezidenta Petra Pavla testují hranice Severoatlantické aliance i její schopnost reagovat jednotně. NATO by proto mělo vůči Moskvě postupovat důrazněji a v krajním případě nevylučovat ani sestřelení ruských letadel při závažném narušení vzdušného prostoru. Pavel to uvedl v rozhovoru pro britský deník The Guardian.

NATO by mělo tvrději reagovat na ruské provokace na východním křídle Aliance, uvedl prezident Petr Pavel pro britský Guardian. Podle něj Moskva rozumí hlavně „jazyku síly“ a Západ nesmí působit nerozhodně.

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle aliance, aby zkoušelo odhodlání NATO, uvedl podle britského listu The Guardian český prezident Petr Pavel.

Londýn/Praha - Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle aliance, aby zkoušelo odhodlání NATO, uvedl podle britského listu The Guardian Petr Pavel. NATO by v reakci na opakované ruské provokace mělo "ukázat zuby", cituje deník českého prezidenta, který navrhl řadu možností, včetně vypnutí internetu, odpojení bank od globálních finančních systémů i sestřelování letadel, jež naruší vzdušný prostor spojenců. V rozhovoru poskytnutém britskému listu Pavel vyzval NATO k "dostatečně rozhodným, potenciálně i asymetrickým" reakcím, které by čelily provokativnímu chování Moskvy. Jinak podle českého prezidenta hrozí, že Kreml ještě zesílí své počínání.

Nové záběry z Černého moře zachycují ruský Su-27 nebezpečně blízko u letounu NATO. Tak malý odstup ve vzduchu málokdy zůstává jen gestem.

Rusové u Kaliningradu budují nové kryty pro vojenská letadla. Satelitní snímky naznačují, proč je základna Čkalovsk pod drobnohledem.

Český prezident Petr Pavel vyzval Severoatlantickou alianci (NATO), aby v reakci na podle něj opakované ruské provokace na svém východním křídle „ukázala zuby“. Pavel v pátek prohlásil, že na testování západního odhodlání ze strany Moskvy je nutné odpovědět tvrdým postojem. Mezi odvetnými kroky jmenoval sestřelování narušitelských ruských letounů, vypnutí tamního internetu nebo odpojení ruských bank od globálních finančních systémů, informuje o tom britský deník The Guardian.

F-35A Husarz přináší Polsku stealth, výkonné senzory a novou roli ve vzdušné obraně NATO. Nejde jen o letoun, ale o nový zdroj převahy.

Vojenský přístav Severodvinsk je domovem jedné nenápadné nákladní lodi jménem Zvezdočka. Její náklad a účel by však mohly být stejně nebezpečné jako atomové ponorky, vedle kterých kotví.

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoli jen pro země na východním křídle Severoatlantické aliance (NATO), uvedla představitelka běloruských demokratických sil Svjatlana Cichanouská. Režim běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.

Rusko obvinilo Ukrajinu z teroristického útoku na obsazenou školu, přestože byla využívána jako vojenská základna.

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle Severoatlantické aliance (NATO), řekla v rozhovoru ČTK představit…

Praha - Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle Severoatlantické aliance (NATO), řekla v rozhovoru ČTK představitelka běloruských demokratických sil Svjatlana Cichanouská. Režim běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.

Tuzemský zbrojní průmysl masivně profituje z evropských investic a splnit závazky vůči NATO je v národním zájmu Česka, říká Manfred Weber, šéf nejsilnější politické frakce v Evropském parlamentu.

Ruské jaderné zbraně mohou zasáhnout téměř všechna americká města, varoval norský ministr. NATO je podle něj klíčové i pro USA Foto: Ruská ponorka | Wikimedia Commons / Public domain V době rostoucí nejistoty kolem budoucí vojenské role Spojených států v Evropě zaznělo na jednání NATO ve Švédsku ostré varování. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide prohlásil, že ruské jaderné zbraně představují přímou hrozbu pro téměř všechna americká města.

Po několika dnech transatlantického napětí Donald Trump ve čtvrtek změnil kurz a potvrdil vyslání 5 000 vojáků do Polska pouhých sedm dní poté, co zrušil plánované vyslání 4 000 vojáků...

NÁZOR / Podle Andreje Babiše stát (tedy zřejmě on a jeho političtí souputníci) zvažuje prodej pardubické Explosie. Firma je významný výrobce výbušnin a zájem už prý projevila Francie a další evropské…

NÁZOR / Na setkání ministrů zahraničních věcí členských států NATO ve švédském Helsingborgu měl šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé sobě) spojence ujistit, že „členství v NATO je pro nás věcí…

Opozice ostře kritizuje náhlý úmysl premiéra Andreje Babiše (ANO) prodat pardubickou společnost Explosia, kterou přitom v minulosti stát kupoval právě od Babišova holdingu Agrofert s argumentem, že jd…

Nejvyšší velitel spojeneckých sil v Evropě 19. května poprvé veřejně připustil, že NATO zvažuje roli v Hormuzském průlivu. Formální plán neexistuje, ale ekonomický tlak mění politické kalkulace rychleji, než kdokoli čekal.

Generální tajemník NATO Mark Rutte v Bruselu otevřeně pohrozil Moskvě „zničujícími“ následky za případné použití jaderné zbraně proti Ukrajině. Co přesně by odveta obnášela, záměrně neřekl.

Jediný zářijový incident stál Polsko víc než jen nervy. Odhalil, že každý sestřelený dron za pár tisíc dolarů spolkne raketu za milion.

Rusko v dubnu 2026 poprvé od poloviny roku 2023 čistě ztratilo území na Ukrajině. Ukrajinský ministr zahraničí mluví o zlomovém momentu, a čísla mu dávají částečně za pravdu.

Mark Rutte v Helsingborgu veřejně kritizoval spojence, kteří na Ukrajinu „nedávají dost“. Česko nejmenoval, ale Babišova vláda do popisu sedí přesně.

Oleksandr Syrskyj oznámil spojencům v NATO, že Rusko od ledna přišlo o více než 141 tisíc vojáků, a za hlavní nástroj vyčerpávání označil dronové jednotky, které Moskva nedokáže spolehlivě zastavit.

Když český premiér Andrej Babiš v pátek potvrdil, že vláda vážně uvažuje o prodeji státního výrobce výbušnin Explosia francouzskému strategickému partnerovi, otevřel tím téma, které daleko přesahuje hranice středoevropského státu.

Prezidenta Petr Pavla znepokojuje nejistota a nepředvídatelnost v Severoatlantické alianci (NATO). V dnešní diskusi na okraj bezpečnostní konference Globsec v Praze tak reagoval na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o vyslání dalších 5000 amerických vojáků do Polska. Pavel zmínil, že dříve se spojenci o jakýchkoliv změnách v počtu vojáků a jejich rozmístění informovali.

Protesty proti sudetoněmeckému sjezdu, který se poprvé koná v České republice, ukazují, že obě strany čeká ještě hodně práce na usmíření. Na okraj dnešního zasedání ministrů zahraničí zemí NATO ve Švédsku to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Agentura DPA poznamenala, že šéf německé diplomacie se snaží bouřlivou situaci v Česku uklidnit. Proti sjezdu v Brně dnes demonstrovalo asi 200 lidí, na internetu pak petice podepsaly tisíce lidí. Sněmovna minulý týden hlasy vládní…

Tři desítky příslušníků ozbrojených sil Belgie, Francie, Slovinska, Velké Británie a Spojených států se v uplynulých dnech zapojily do mezinárodního velitelsko-štábního cvičení Yellow Cross 2026. Spolu s nimi se pak cvičení účastnili také vojáci liberečtí, z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany generálmajora Oskara Starkoče.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 22. května 2026.

Praha - Prezidenta Petr Pavla znepokojuje nejistota a nepředvídatelnost v Severoatlantické alianci (NATO). V dnešní diskusi na okraj bezpečnostní konference Globsec v Praze tak reagoval na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o vyslání dalších 5000 amerických vojáků do Polska. Pavel zmínil, že dříve se spojenci o jakýchkoliv změnách v počtu vojáků a jejich rozmístění informovali.

Finsko, jako nejnovější člen NATO, čelí neustálým ruským provokacím a hybridním útokům. Janne Kuusela, tajemník finského ministerstva obrany, v otevřené debatě s novináři na konferenci GLOBSEC v Praze varoval, že Evropa musí po desetiletích škrtů drasticky zvýšit výdaje na obranu. A popsal, jak se jeho země připravuje na nejhorší scénáře.

Přesuny amerických vojáků v Evropě nejsou formou trestu. Řekl to dnes podle médií šéf americké diplomacie Marco Rubio na jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že pošle dalších 5000 vojáků do Polska, USA však již před třemi týdny ohlásily, že o stejný počet sníží velikost svých jednotek v Německu. Média v minulosti spekulovala, že důvodem stažení vojáků z Německa je Trumpova snaha potrestat evropské spojence za jejich…

Volební vítězství nedává Andreji Babišovi právo chovat se ke státu jako k vlastní firmě. Explosia není toustový chleba z regálu Agrofertu, ale strategický podnik, jehož rozprodej může nenávratně poškodit bezpečnost i budoucnost České republiky.

Úvahy premiéra Andreje Babiše (ANO) o prodeji pardubické Explosie odmítají zástupci opozice. O prodeji firmy ve strategickém odvětví, na který jako první upozornil Ekonomický deník, by se v současné situaci vůbec nemělo přemýšlet. Podle exministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) by stát neměl opakovat chyby z minulosti.

Možný prodej státní Explosie francouzskému strategickému partnerovi se na první pohled může jevit jako pragmatický obchod. Stát získá peníze, podnik investora a český obranný průmysl napojení na silnější evropské řetězce. Jenže u výroby výbušnin a prachových náplní nejde o běžné podnikání. Evropské zkušenosti ukazují, že privatizace kritických zbrojních kapacit často nevede k větší bezpečnosti, ale k dlouhodobé závislosti. Pardubický podnik tak může formálně přejít do soukromých rukou, fakticky však zůstane pod vlivem státu — jen už ne českého, nýbrž francouzského.