NATO

Ukrajinský prezident zopakoval, že se země nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska. Z Londýna Zelenskyj odletěl do Bruselu na jednání s vedením NATO a Evropské unie.

Místopředseda ruského parlamentního výboru pro obranu Alexej Žuravljov vyhrožuje České republice úderem na rozhodovací centra v Praze, pokud prezident Petr Pavel dá příkaz k sestřelu ruských letounů. Žuravljov to řekl serveru Gazeta v reakci na rozhovor českého prezidenta pro britský deník The Sunday Times, kde uvedl, že NATO možná bude muset proti ruským provokacím reagovat silněji, včetně sestřelů ruských letadel, která naruší vzdušný prostor aliance.

Rusko v neděli ocenilo novou americkou bezpečnostní strategii, kterou Bílý dům zveřejnil v pátek. Spojené státy v dokumentu mimo jiné vyjadřují „odpor vůči současnému směřování Evropy“, usilují o „obnovení strategické stability s Ruskem“ a odmítají další rozšiřování NATO. Podle Moskvy je dokument „povzbudivý“.

Spojené státy americké tlačí na evropské spojence, aby nejpozději do roku 2027 převzali na svá bedra velkou část kolektivní obrany Severoatlantické aliance (NATO). Informuje o tom agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Američané měli tento požadavek sdělit diplomatům evropských států během tohoto týdne ve Washingtonu. Evropané by si podle nich měli vzít na starost takřka všechno – od protivzdušné obrany po vojenské zpravodajství.

Německo míří k tomu, aby vytvořilo nejsilnější armádu v Evropě. Vojenský stratég popsal, jak by vypadala válka Ruska s NATO.

K veřejnému oznámení řešení střetu zájmů dotlačil Babiše prezident Pavel. Prezidenta jeho řešení uspokojilo. Babiš následně řešení sdělil veřejnosti. Oprávněné pochybnosti odborníků ale přetrvávají.

Další ruský paradox. Rusko útočí na bezpečnost nejen Ukrajiny, ale i dalších zemí Evropy – a obraně proti útokům říká hrozba národní bezpečnosti.

Evropa jako hlavní síla NATO? To by už brzy měla být realita Severoatlantické aliance. Spojené státy stanovily Evropě ambiciózní termín nejpozději do roku 2027, kdy má převzít většinu konvenční obrany v rámci NATO. Podle informací agentury Reuters, kterou potvrdilo několik diplomatických zdrojů, požaduje Washington po evropských spojencích, aby zajistili rozhodující část aliančních kapacit – od zpravodajství přes logistiku až po raketové systémy. Někteří evropští představitelé však považují…

Německý obranný gigant Rheinmetall očekává budoucí růst i bez války na Ukrajině. Generální ředitel Armin Papperger zdůraznil, že mírové řešení konfliktu by na byznys firmy nemělo zásadní dopad – hlavním motorem růstu zůstávají zakázky od NATO a rostoucí evropské výdaje na obranu.

Moskva uvítala novou strategii národní bezpečnosti USA, která byla minulý týden představena. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ve vysílání propagandistického pořadu Moskva. Kreml. Putin na televizním kaná…

Americká Národní bezpečnostní strategie, jejíž novou verzi zveřejnil Bílý dům minulý čtvrtek, vzbudila v Rusku pochvalné reakce. Podle Moskvy je dokument „v souladu s její vizí“. Plyne to z nedělního vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Materiál, který například nevybíravě kritizuje EU, ruskou agresi na Ukrajině označuje jako „ukrajinskou válku“ a vybízí k omezení expanze NATO, by podle Peskova mohl být malou zárukou, že Rusko a USA budou moci „dál konstruktivně spolupracovat v otázce Ukrajiny“. Bývalý prezident Dmitrij Medvěděv si postoj USA vykládá jako ochotu diskutovat o nové bezpečnostní architektuře.

Koncem října 2025 se v bruselském sídle NATO uskutečnil první specializovaný dialog o obranné průmyslové spolupráci mezi Aliancí a Japonskem. Toto historické setkání představuje významný krok v prohlubování vztahů mezi euroatlantickým a indopacifickým bezpečnostním prostorem v době, kdy tradiční geopolitické hranice rychle ztrácejí svůj význam. Dialog otevírá nové možnosti pro sdílení technologií, standardizaci výzbroje a posilování dodavatelských řetězců v oblasti obrany.

V kontextu současných geopolitických výzev, kdy Česká republika posiluje svou roli v NATO a řeší hybridní hrozby i modernizaci armády, je výběr ministra obrany klíčový pro zajištění kontinuity a efektivity.

Více než osm miliard korun vykáže ministerstvo dopravy z letošních útrat jako výdaje na obranu. Vytipovalo dvacet staveb, které by v případě potřeby sloužily armádě. V týdnu to jednomyslně schválili poslanci rozpočtového výboru.

Spojené státy chtějí, aby Evropa nejpozději od roku 2027 převzala většinu konvenčních obranných schopností NATO - od špionáže až po rakety. Zástupci Pentagonu to řekli tento týden ve Washingtonu evropským představitelům, informovala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Evropané podle nich považují takto brzký termín za nereálný.

Nová obranná dohoda mezi Velkou Británií a Norskem, kterou obě strany označily za historickou, vnímá Rusko podle svého velvyslance v Oslu jako hrozbu pro svou národní bezpečnost. Země NATO mimo jiné p…

ROZHOVOR: „Bylo by smutné, kdyby to u nás dopadlo jako na Slovensku, kde měli výbornou prezidentku Zuzanu Čaputovou, ale útoky extremistů a populistů na ni byly tak silné, že se rozhodla svůj mandát neobhajovat,“ říká předseda Milionu chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. V rozhovoru pro server PrahaIN.cz také hodnotí současnou politickou situaci po volbách.

Výpady proti NATO i celní výhružky. Představitelé evropské krajní pravice a populisté řeší, jak skloubit ideologickou shodu s americkým prezidentem s jeho kroky, které Evropě ubližují.

Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že pokud se ukrajinská armáda nestáhne z Donbasu, dojde k vojenské ofenzivě. Během návštěvy Indie zároveň odmítl části mírového plánu USA a potvrdil, že jednání s Trumpovým vyslancem pokračují bez výsledku.

Nasazení německých Eurofighterů v Polsku působí promyšleně a přesně. Vzdušná pohotovost NATO reaguje na napětí bez zbytečného prodlení.

Švédské námořnictvo se podle slov svého velitele setkává skoro týdně s ruskými ponorkami v Baltském moři a připravuje se na jejich nárůst. Zvýšená ostraha NATO má na bezpečnost oblasti vliv.

Náměstek ministra zahraničí USA Christopher Landau varoval, že prosazování zelené agendy ze strany nedemokratické EU a vynucování technologických pravidel a cenzury vůči americkým firmám podkopává transatlantickou alianci. „Buď jsou velké národy Evropy našimi partnery v obraně západní civilizace, kterou jsme po nich zdědili, nebo nejsou. „Tato nekonzistentnost nemůže pokračovat,“ zdůraznil Landau.

V obrovském katalogu improvizovaných inovací, které přinesla válka na Ukrajině, je jen málo z nich tak objevných jako rozhodnutí Ruska řešit jednu z hlavních slabin svých bezpilotních letounů. V podstatě proměnilo letoun Šáhid-136 v rudimentární protiletadlovou stíhačku.

Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich prohlásil, že kontinent si poradí i s menším počtem amerických vojáků. Jeho slova přicházejí v době, kdy Trumpova administrativa zvažuje přesun až 10 000 vojáků z východní Evropy do Indo-Pacifiku. Jenže mezi sebevědomým prohlášením a realitou může být propast.

Nová americká bezpečnostní strategie překvapivě neoznačuje Rusko za hrozbu. Moskva krok uvítala a mluví o „pozitivním signálu“.

Když v Londýně padají závěry o ruském státním teroru, v Praze sklízí potlesk muž, který se do jedné z nejznámějších operací ruských tajných služeb zapojil v opačném gardu, než jak se sluší na preziden…

Skutečnou inspirací pro ikonický román Toma Clancyho z období studené války, který následně vedl k filmu Hon na Rudý říjen, byl incident Valerie Michajloviče Sablina a jeho únos válečné fregaty Storoževoj.

Z Polska se v současnosti stává geopolitický šampion středovýchodní Evropy. Na ruskou hrozbu reaguje s rozhodností, které ostatní státy regionu nedosahují. Rychlé kroky ve zbrojení, posílení teritoriální obrany a tlak na zásadní proměnu evropské bezpečnostní architektury vytvářejí prostředí, v němž se musí orientovat i Česká republika. Ve chvíli, kdy se region tříští a Visegrád přestává být funkční platformou, vstupuje Varšava na mezinárodní scénu jako nezávislá sebevědomá mocnost.

Incidenty s drony v okolí evropských letišť či kritické infrastruktury neustávají a některé státy potvrzují pravděpodobný původ v Rusku. V souvislosti s tím se vedou i debaty o tom, jak letiště lépe chránit. „Co potřebují, jsou radarové a obrazové identifikační systémy, schopné drony v ideálním případě detekovat co nejdále od nich,“ nastiňuje pro iROZHLAS.cz Johan Gröne Christensen, odborník na hybridní konflikty z univerzity v dánském Aarhusu.

V době, kdy se geopolitické napětí v Evropě neustále stupňuje a ruské provokace na východní hranici NATO jsou na denním pořádku, přichází zpráva, která podtrhuje neochvějnou jednotu a odhodlání Severoatlantické aliance. Od 6. prosince zahájily německé stíhací letouny Eurofighter Typhoon své bojové mise na 22. letecké základně v Malborku, čímž významně posilují kritickou misi NATO pro střežení vzdušného prostoru Aliance.

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě, uvedl v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Americký dokument mimo jiné volá po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem a tvrdí, že se už nebude rozšiřovat Severoatlantická aliance.

NATO oznámilo zásadní změnu své strategie v oblasti včasného varování a sledování vzdušného prostoru. Aliance se rozhodla upustit od plánovaného nákupu amerických letounů Boeing E-7 Wedgetail, což otevírá cestu evropským alternativám a zdůrazňuje snahu o větší obrannou autonomii Evropy v následujících desetiletích.

NÁZOR / Pokud už se někdo probudil z dlouhého spánku, není to ruský medvěd ani americký orel, ale evropský býk. Navzdory všem alarmujícím zprávám, které čteme o nedostatku naší obranyschopnosti. Jsou…

Letiště v litevském hlavním městě Vilniusu v sobotu večer znovu přerušilo provoz. Stalo se tak poté, co se ve vzduchu opět objevily meteorologické balony, uvedl server Delfi.lt. Vilnius se připravuje…

Spojené státy zůstávají největším spojencem EU, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na okraj konferenci v katarském hlavním městě Dauhá. Washington zveřejnil novou bezpečnostní strategii, kterou agentura AFP označila za výrazně nacionalistickou. Evropa podle dokumentu čelí civilizačnímu úpadku a chybí jí sebejistota, Evropskou unii popisuje jako antidemokratickou.

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.

Ukrajinské síly při nočním ruském útoku zneškodnily 30 střel a 585 dronů, uvedla agentura AP s odvoláním na ukrajinské vzdušné síly. Kvůli útoku se v Polsku rozezněly i sirény a vzlétlo tamní letectvo, které podpořily české vrtulníky. Ruské údery zranily nejméně osm lidí a způsobily rozsáhlé výpadky proudu, mimo jiné v jaderné elektrárně v Záporoží, uvedla agentura Reuters. Rusko informovalo o ukrajinském útoku na Rjazanskou a Voroněžskou oblast.

Dauhá - Spojené státy zůstávají největším spojencem EU, uvedla dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na okraj konferenci v katarském hlavním městě Dauhá. Washington zveřejnil novou bezpečnostní strategii, kterou agentura AFP označila za výrazně nacionalistickou. Evropa podle dokumentu čelí civilizačnímu úpadku a chybí jí sebejistota, Evropskou unii popisuje jako antidemokratickou.

Kvůli nočnímu ruskému náletu na Ukrajinu byla v sobotu v pohotovosti i česká vrtulníková jednotka. Tři české vrtulníky Mi-171Š pomáhají od září na východní hranici Polska s obranou východního křídla Severoatlantické aliance (NATO). Kvůli ruskému náletu vzlétlo i polské letectvo. „Z preventivních důvodů ochrany východní hranice Polska byla aktivována česká vrtulníková jednotka, aby pomáhala polskému letectvu.

Při útocích na Ukrajinu utrpělo zranění nejméně osm lidí. Ruské síly zasáhly 29 míst, z toho také některé elektrárny a zařízení na distribuci energie.

Kvůli nočnímu ruskému náletu na Ukrajinu byla dnes preventivně aktivována i česká vrtulníková jednotka. České televizi to sdělila ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS). Tři české vrtulníky Mi-171Š pomáhají od září na východní hranici Polska s obranou východního křídla Severoatlantické aliance (NATO). Nad Polskem nakonec žádná hrozba nebyla a jednotka se vrátila na základnu, uvedla Černochová. Kvůli ruskému náletu vzlétlo i polské letectvo.

Kvůli nočnímu ruskému náletu na Ukrajinu byla preventivně aktivována i česká vrtulníková jednotka. České televizi to sdělila ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS). Tři české vrtulníky Mi-17…

Kvůli ruskému raketovému a dronovému útoku na Ukrajinu v noci na sobotu preventivně vzlétly také české vrtulníky, které mají od září za úkol pomáhat při ochraně vzdušného prostoru Polska. Ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS) to řekla České televizi s tím, že nemusely zasahovat, protože hrozba nad Polskem se nepotvrdila. Ukrajinské síly při nočním ruském útoku zničily 30 střel a 585 dronů, uvedla tamní armáda.

Praha - Kvůli nočnímu ruskému náletu na Ukrajinu byla dnes preventivně aktivována i česká vrtulníková jednotka. České televizi to sdělila ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS). Tři české vrtulníky Mi-171Š pomáhají od září na východní hranici Polska s obranou východního křídla Severoatlantické aliance (NATO). Nad Polskem nakonec žádná hrozba nebyla a jednotka se vrátila na základnu, uvedla Černochová. Kvůli ruskému náletu vzlétlo i polské letectvo.

V době, kdy se bezpečnostní situace v Evropě neustále vyvíjí, se Polsko ocitá na prahu jedné z nejzajímavějších akvizic v historii své armády. Spojené státy nabídly Polsku prodej 250 použitých kolových obrněných transportérů Stryker za symbolický jeden dolar, a Varšava se podle ministra národní obrany a vicepremiéra Władysława Kosiniaka-Kamysze připravuje tuto nabídku přijmout.

Laserově naváděné rakety APKWS II na ukrajinských F-16 zvyšují přesnost zásahů a snižují náklady v boji proti dronům a lehkým cílům.

Kanada se stala první zemí mimo Evropskou Unii, která získala přístup do unijního obranného programu SAFE. Získá tak nejen miliardové obchodní příležitosti. Program je klíčovým pilířem iniciativy Readiness 2030, která má zvýšit obranyschopnost Unie skrze rozsáhlé investice do společných zbrojních projektů.

Evropská unie v polovině listopadu 2025 představila balíček opatření pro zlepšení vojenské mobility, označovaný jako první krok k „vojenskému Schengenu“ – prostředí, v němž bude možné rychleji a předvídatelněji přesouvat jednotky a výzbroj napříč kontinentem. Politickým cílem je do roku 2027 vytvořit tzv. EU-wide Military Mobility Area, tedy prostor, který armádám usnadní pohyb díky harmonizovaným procesům a odolné infrastruktuře s duálním využitím. Foto: Tzv.

Po šesti letech napjatého diplomatického a vojenského patu se na obzoru rýsuje jeden z nejvýznamnějších geopolitických posunů v posledních letech. Turecko, klíčový člen NATO, se podle vyjádření amerických úřadů chystá učinit strategický obrat, který by mohl zásadně redefinovat jeho obrannou strategii a vztahy se západními spojenci. Jedná se o opuštění ruských protiletadlových raketových systémů S-400 ve prospěch návratu do exkluzivního programu stíhaček páté generace F-35.

Maďarské vzdušné síly dokončily své čtyřměsíční nasazení na letecké základně Šiauliai v Litvě, kde zajišťují ochranu spojeneckého vzdušného prostoru nad Pobaltím. Maďarský oddíl byl od srpna 2025 nasazen v Litvě se čtyřmi stíhacími letouny JAS-39C Gripen a přibližně 80 zaměstnanci jako vedoucí oddíl pro kontrolu vzdušného prostoru a pracuje po boku oddílu španělských stíhaček Eurofighter...

Ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev se ostře pustil do německého kancléře Friedricha Merze. Reagoval tak na uniklý přepis jeho hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, v němž Merz mluví o tom, že Američané s oběma „hrají hry“. Dmitrijev nyní německého kancléře mimo jiné obvinil ze „sebevraždy západní civilizace“ a vmetl mu, že on ani ve hře není.

Rusko slíbilo Dánsku tvrdou reakci na zahájení výstavby první ukrajinské zbrojovky na území země Severoatlantické aliance. Továrna na výrobu tuhého paliva do raket dlouhého doletu, které jsou schopné…

Dolní komora německého parlamentu, Bundestag, schválila zákon, který nově upravuje podmínky vojenské služby. Má zvýšit stavy armády o 80 tisíc vojáků, aby odpovídaly novým požadavkům aliance NATO v reakci na sílící napětí mezi Západem a Ruskem. Radiožurnálu to přiblížila Zuzana Lizcová, germanistka z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podle Globálního indexu míru (GPI) za rok 2025 dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války. I tak ale na světě najdeme země, které lze považovat za nejbezpečnější – či slovy indexu „nejmírumilovnější“.

Litevská premiérka Inga Ruginienéová považuje vyhlášení nouzového stavu za „nejlepší postup v této době“. Vládě krok, který musí schválit parlament, umožní využít dodatečné zdroje na boj proti horkovzdušným balonům z Běloruska.

Reflex ve spolupráci s magazínem e15 uspořádal druhého prosince konferenci s názvem Obrana a bezpečnost. V hlavním panelu, který moderoval šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský, se sešli odborníci ze státního a soukromého sektoru, aby probrali zásadní otázky, kterým naše země v této turbulentní době čelí. Panelu předcházel proslov budoucího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO). Na něj pak navázala debata výkonného ředitele holdingu CSG Davida Choura, vrchní ředitelky sekce průmyslové spolupráce ministerstva obrany Radky Konderlové a viceprezidentky Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Kristýny Helm. Jak se požadavky českého průmyslu potkávají s vizemi nastupující vlády? Jak a do čeho má investovat česká armáda? Věnujeme tu dost pozornosti i prostředků na výzkum a vývoj? Jak zabránit „tupým“ investicím? A co bude s muniční iniciativou? Nejen to rozebírá odborný panel, jehož diskuzi si můžete pustit jako speciál podcastu Padni komu padni.

Ekonomické problémy Evropy jsou "zastíněny mnohem drsnější perspektivou vymazání civilizace" v příštích 20 letech, píše se v dokumentu.

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.

Evropskému kontinentu hrozí totální kulturní a civilizační rozklad, za který bude odpovědná Evropská unie a migrace, tvrdí americký prezident Donald Trump a jeho administrativa v nově zveřejněné Národní bezpečnostní strategii. Dokument varuje, že během 20 let bude evropská civilizace vymazána. Materiál jde zároveň na ruku Moskvě, neboť obsahuje body o „omezení expanze NATO“ a ruskou agresi na Ukrajině nazývá „ukrajinskou válkou“.

Jelikož Spojené státy převracejí globální řád, který samy vytvořily, Německo možná nemá jinou možnost, píše The Atlantic.