NATO

Někdo mluví o přehnaném obdivu, jiný o přirozené úlevě. Když se společnost nadechne po náročném období, bývá to obvykle vidět víc.

Evropa podle německého generála čelí rostoucímu tlaku, přičemž situaci komplikuje také politická nejistota ve Spojených státech.

Americký politický analytik Jason Jay Smart ve svém komentáři na YouTube tvrdí, že Rusko vstoupilo do „nejnebezpečnější fáze celé války“. Hrozba podle něj nepřichází z fronty na Ukrajině, ale zevnitř…

Šest milionů lidí. Rusko na hranicích, Bělorusko za zády, Kaliningrad jako ruská enkláva v srdci regionu. Armáda čítající čtyřicet tisíc vojáků. A teď si k tomu přidejte amerického prezidenta, který se hádá s Dánskem o Grónsko a nahlas zpochybňuje smysl NATO. Přesně v této situaci se nachází pobaltské státy – a jejich reakce je překvapivě klidná. Přinejmenším navenek. Článek Připraveni bojovat hned dnes večer. Pobaltí varuje před křehkostí NATO se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

NÁZOR / SPD teď pilně šíří krátkou ukázku z diskuse Tomia Okamury a předsedy senátu Miloše Vystrčila o obraně. Točí se to tam pořád dokola. Vystrčil tvrdí, že výdaje na obranu v posledním návrhu rozpo…

Představte si, že se dva sousedé dohodnou na stavbě společného domu. Nakoupí materiál za stovky miliard, najdou architekty, přizvou i třetího partnera. A pak se tři roky hádají o to, kdo bude držet kladivo. Přesně to se děje s nejambicióznějším evropským obranným projektem posledních dekád – stíhačkou budoucnosti FCAS. Článek Evropská stíhačka za 100 miliard? Francie a Německo se hádají o velení se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Na první pohled to vypadá jako rutina, další přesun techniky v regionu, kde je americká přítomnost skoro trvalý stav. Jenže v posledních dnech se skládá mozaika, která působí až nepříjemně soustředěně. A nejzajímavější dílek není to, co je největší a nejviditelnější na satelitních snímcích. Foto: E-3 Sentry AWACS | Ministerstvo války USA V Arabském moři už operuje úderná skupina letadlové lodě USS Abraham Lincoln (CVN‑72).

Málo se to ví, ale po skončení studené války existoval dokument, který popisoval rizika budoucího vývoje v Evropě a jako jedno z řešení pro ochranu České republiky navrhoval vyvinout vlastní jaderné zbraně. Projekt se jmenoval Kladivo a jeho autorem byl generál Radovan Procházka. Deník přibližuje, jak reálné je, že by Česko vyrobilo vlastní atomovou bombu.

Evropa se sice má stát hlavním garantem své bezpečnosti, to ale neznamená, že by kvůli tomu měla upřednostňovat vlastní zbrojovky. Spojené státy jí v takovém případě jim vyhrožují tvrdou odplatou a re…

Španělsko musí přidat ve výdajích na svou obranu. To bylo hlavní poselství, které přednesl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius při návštěvě místního parlamentu. Vyvolal tím vlnu negativních reakcí. Zákonodárci jej obvinili z přehnaného militarismu a zpochybňovali transatlantické spojenectví. Kritická debata o výdajích na obranu se týká i Česka.

Na sociálních sítích se na přelomu ledna a února začalo šířit tvrzení, že na Ukrajině padly „stovky polských žoldáků“ a jejich rakve byly s vojenskými poctami převezeny do Polska. Příspěvky doprovází obrázek vojáků nesoucích rakve přikryté polskými vlajkami a letadlo s nápisem „Polish Air Force“. Ja

Dokáže Evropa sestřelovat drony, které stojí pár tisíc, aniž by přitom pálila rakety za miliony? Pětice klíčových spojenců v Krakově právě podepsala dohodu, která má od základů změnit tvář moderní války. Využijí při tom drsné zkušenosti z ukrajinské fronty a umělou inteligenci.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski pro německý deník Der Spiegel ve středu řekl, že Evropu musí řídit kromě jejich západních členů také její východní členové. Francie a Německo se dle Sikorské…

Postoje lidí k obraně země, armádě i otázkám obranných výdajů se ve světle pokračující války Ruska proti Ukrajině mění. Meziročně výrazně ubylo lidí, kteří považují obranné výdaje za zbytečné a zatěžující stát. Ukázalo to šetření CVVM.

Země NATO navyšují obranné výdaje a britský BAE Systems z toho těží naplno. Silná objednávková kniha i očekávaný růst volného cash flow posilují důvěru investorů.

Zatímco se Evropa opájí iluzí, že Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině jsou oslavou sportovního ducha a alpské tradice, realita v zákulisí připomíná spíše nepřátelské převzetí krachující korporace.

Společnost Excalibur International, která je součástí zbrojařské skupiny CSG podnikatele Michala Strnada, dodá členské zemi NATO v západní Evropě desetitisíce kusů dělostřelecké a minometné munice v celkové hodnotě nižších stovek milionů eur (100 milionů eur odpovídá zhruba 2,42 miliardy korun). O podpisu smlouvy s ministerstvem obrany nespecifikované země v pátek skupina CSG informovala v tiskové zprávě.

Policie prověřuje nákup deseti dronů pro pyrotechniky Vojenské policie. Ministerstvo obrany zaplatilo zálohu 17,6 milionu firmě, která poté zkrachovala. Stát teď – i s úroky z penále – uplatňuje pohledávku kolem 70 milionů.

„Great job,“ vzkázal Trump z Truth Socialu Petru Macinkovi. V Česku to zní jako triumf. V Evropě ale může jít spíš o varovný signál než o medaili. Proč na tom záleží právě teď?

Jak odstrašit nepřítele od útoku? Podle Severoatlantické aliance třeba bleskovým přesunem tisíců vojáků. Právě to teď NATO procvičuje se svými silami rychlé reakce v Německu. „Jsou připraveni na všechny možné druhy krize. V NATO se tomu říká 360 stupňů, to znamená kdykoliv, kamkoli,“ přibližuje generál Václav Vlček z velitelství pro operace. Největšího letošního aliančního cvičení se účastní také dvě stovky českých vojáků.

Dne 16. března 1978 došlo v Římě k operaci, která svou precizností připomínala spíše zásah elitních jednotek než akci podzemní guerilly „Rudé brigády“. Dodnes je událost zahalena závojem tajemství.

Zakázka byla udělena nespecifikovanou členskou zemí NATO v západní Evropě na základě urychleného zadávacího řízení. Důvodem je naléhavá potřeba doplnit zásoby munice ozbrojených sil členské země NATO.

Americká administrativa tlačí na NATO, aby ukončilo svou misi v Iráku už v září letošního roku. Jde o první viditelný krok v širší kampani Bílého domu, která má alianci vrátit k původnímu účelu: obraně euroatlantického prostoru. Mise v Kosovu, partnerství s Ukrajinou i spolupráce s indo-pacifickým regionem – to vše má podle Washingtonu jít stranou. Diplomaté v Bruselu tomu říkají „návrat k továrnímu nastavení". Článek Konec globálního NATO? Washington chce alianci zúžit, Irák a Kosovo mají padnout první se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Společnost Excalibur International ze skupiny CSG podepsala smlouvu s ministerstvem obrany členské země NATO v západní Evropě na dodávky desetitisíců kusů dělostřelecké a minometné munice v celkové hodnotě nižších stovek milionů eur.

Návštěva ministra zahraničí Petr Macinky ve Spojených státech není jen rutinní diplomatickou cestou. V době proměn americké politiky a pokračující války na Ukrajině jde o test směru české zahraniční politiky i její schopnosti vyvažovat vztahy mezi Washingtonem a Bruselem.

Česká diplomacie se tento týden ocitla přímo uprostřed amerického politického dění. Ministr zahraničí Petr Macinka jednal ve Washingtonu s šéfem americké diplomacie Markem Rubiem, zúčastnil se prvního zasedání nové Trumpovy Rady míru a po ostré výměně názorů s Hillary Clintonovou sklidil veřejnou pochvalu prezidenta Donalda Trumpa. Česko nyní stojí před otázkou, zda se k nové americké iniciativě připojí.

Bluszcz spojuje hybridní pohon a autonomní řízení pro dálkové kladení protitankových min a posiluje obranné schopnosti Polska i NATO.

Praha - Společnost Excalibur International, která je součástí zbrojařské skupiny CSG podnikatele Michala Strnada, dodá členské zemi NATO v západní Evropě desetitisíce kusů dělostřelecké a minometné munice v celkové hodnotě nižších stovek milionů eur (100 milionů eur odpovídá zhruba 2,42 miliardy korun). O podpisu smlouvy s ministerstvem obrany nespecifikované země dnes skupina CSG informovala v tiskové zprávě.

Mírová jednání o ukončení války na Ukrajině se stále více podobají politickému divadlu. Ukrajina i Rusko mají podle listu společný cíl: vyhnout se nelibosti amerického prezidenta Donald…

Finské ministerstvo obrany oznámilo, že mnohonárodní štábní prvek pozemních sil NATO vznikne ve městě Rovaniemi na severu země. Rozhodnutí je součástí širšího posilování alianční přítomnosti v oblasti vysokého severu a Arktidy.

Colt CZ Group v roce 2025 oznámila, že její dceřiná společnost Colt Canada podepsala významnou smlouvu s Dánskou organizací pro obranné akvizice a logistiku (DALO) na dodávku 26 000 pušek C8 MRR (Modular Rail Rifle). Dánské ministerstvo obrany nyní využilo smluvní opci a rozšířilo celý program na více než 50 000 pušek pro Dánské ozbrojené síly a jednotky domobrany. Dodávky v rámci tohoto programu již probíhají na základě smlouvy uzavřené v létě 2025.

Bezpečnostní architektura střední Evropy čelí zásadní proměně, ve které může hrát důležitou roli francouzský a britský jaderný arzenál. Německý kancléř Friedrich Merz totiž vnesl do mezinárodní politiky téma, které bylo po dekády tabu, a nastínil budoucnost kontinentální obrany bez přímé závislosti na Washingtonu.

Ředitel sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany Petr Šnajdárek zatím nedostal nabídku na post šéfa generálního štábu, ani s ní nepočítá. Na otázku, zda by ji přijal, odpověděl, že ne. „Myslím si, že jsou jiní kolegové – kandidáti, kteří jsou připravenější a zkušenější zastávat tento nejvyšší armádní post,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou. Šnajdárek také míní, že reakce Česka na bezpečnostní výzvy se za poslední období poměrně zrychlila. Důležité je podle něj vybudování robustní sítě pro sdílení dat a informací, kde je možné při ztrátě jednoho typu spojení přejít na další. Za nákupem amerických letounů F-35 jednoznačně stojí, pomohou podle něj k vzájemné komunikaci mezi spojenci NATO a také synchronizovat postup v obraně.

Britský obranný koncern BAE Systems uzavřel rok 2025 s rekordními tržbami, ziskem i historicky nejvyšší objednávkovou knihou. Zakázky za více než 83 miliard liber (okolo 2,3 bilionu korun) zajišťují výrobu na řadu let dopředu.

Do Česka se dere nová softwarový armádní dodavatel. Rusko blokuje WhatsApp a Telegram. První disk s PCIe 6.0. Zprávy z IT, každý pátek na Lupě.

Dokážou evropští spojenci zajistit svou bezpečnost, aniž by se museli spoléhat hlavně na americké zbraně? Spojené státy po třech desetiletích opatrnosti překvapivě mění tón. Washington nyní otevřeně podporuje posilování evropského obranného průmyslu, i kdyby to znamenalo méně zakázek pro americké firmy.

Velká Británie zdvojnásobí počet vojáků nasazených v Norsku, Severoatlantická aliance spustila novou misi Arctic Sentry. Spojenci tak reagují na sílící ruskou vojenskou aktivitu v Arktidě, obnovování základen z dob studené války i koncentraci jaderných sil na poloostrově Kola. Představitelé norské armády připouštějí, že nelze vyloučit možnou ruskou invazi.

Někdejší nejdéle sloužící europoslanec, dnes vysloužilý politik a poradce vládních Motoristů sobě, se ve svém komentáři na sociálních sítích vrátil do Mnichova. Hádku mezi Petrem Macinkou a exministry…

Rozhovor s německým kancléřem Friedrichem Merzem vyvolal ostrou reakci belgického ministra obrany Thea Franckena. Spor se týká jak jaderného odstrašení, tak budoucnosti evropského programu stíhacího l…

FV-014 od Rheinmetallu spojuje přesnou navigaci a schopnost koordinovaného nasazení více strojů v prostředí intenzivního rušení.

Víkendová slovní přestřelka ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) s Hillary Clintonovou na Mnichovské bezpečnostní konferenci přitáhla pozornost řady amerických konzervativních médií. U příležitosti své návštěvy Spojených států nyní ministr své postoje rozvedl v komentáři pro pravicový bulvární deník New York Post, kde představil sedm doporučení pro budoucnost Západu.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio sklidil za svůj projev v Mnichově „ovace vestoje“. Podívejme se na některé reakce. Celkově asi bude důležitější, jak si to leckdo sesumíroval s mírným odstupem a rozmyslem, než to, jestli všichni v momentální reakci tleskali, protože jim Rubio nevynadal tolik jako J. D. Vance před rokem.

Ministr obrany Jaromír Zůna se vyhýbá setkání s ukrajinským protějškem Mychajlem Fedorovem. Podle týdeníku Respekt Ukrajinci už čtyřikrát neformálně zjišťovali, zda se mohou sejít na akci, které se budou oba účastnit. Češi ale nikdy neprojevili zájem.

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Do evropské debaty o jaderném odstrašení se zapojil polský prezident. Podpořil myšlenku polského jaderného arzenálu. Podle expertů by šlo o risk a bez souhlasu USA zřejmě nerealizovatelný a politicky výbušný projekt na desetiletí.

Měli bychom si konečně říct pravdu: je nutné opětovně zavést určitou formu vojenské služby. Řada zemí v našem okolí to přitom už dělá. V rozhovoru pro HN to říká odborník na bezpečnost a strategická studia Matúš Halás z Ústavu mezinárodních vztahů.

Před pěti lety omezila Čína výskyt importovaných aut u svých vojenských objektů. Nyní se situace obrátila a za bezpečnostní riziko jsou považována čínská auta. Podle Polska jde o preventivní opatření v rámci standardů NATO.

Kdo v příštích letech bude určovat směr a rétoriku klíčového bezpečnostního orgánu dolní parlamentní komory? Strategicky důležitý výbor povede velmi pravděpodobně exministryně obrany Jana Černochová (ODS). Po dlouhém čekání dnes prošla tajnou volbou natolik přesvědčivě, že jí museli dát hlas i někteří její největší rivalové z vládní koalice.

Evropa varuje před Ruskem, ale zároveň jeho zbrojní výrobu nepřímo podporuje. Nová zjištění ukazují, jak západní technologie pomáhají modernizovat a udržovat v chodu ruskou vojenskou mašinérii.

Raději odletěl do Dubaje a na hokej zapomněl. Rekordman v počtu vstřelených gólů v NHL Alexandr Ovečkin po návratu do Washingtonu oznámil, že olympijský turnaj v Itálii ho vůbec nezajímá.

Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé sobě) v komentáři pro americký bulvární deník The New York Post (NYP) navrhl sedm bodů, které podle něho pomohou zachránit Západ. Navázal tím na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, kde se mimo jiné kvůli woke ideologii dostal s Hillary Clintonovou do slovní přestřelky, kterou na sítích viděly miliony lidí.

Ukrajinské nebe podle investigativních zpráv údajně křižuje tajná formace stíhaček F-16, kterou v tichosti sestavilo ukrajinské letectvo. Zatímco zákulisní informace naznačují, že za kniply sedí zkušení západní veteráni, velení vzdušných sil Ukrajiny takové zprávy rázně odmítá.

Brno - Konflikt na Ukrajině obnažil limity i sílu mezinárodních institucí, uvedl odborník Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity. Například NATO podle něj prokázalo značnou míru jednoty a schopnost rychlé adaptace. Kříž, který se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku, to řekl ČTK ke čtyřletému výročí zahájení konfliktu.

Za pár dní opustí stíhací letouny vojenskou základnu u Čáslavi. Celé letiště i se zázemím se totiž začne rekonstruovat a připravovat na přílet nových letadel F-35. První ze čtyřiadvaceti požadovaných nadzvukových strojů by měly být české armádě dodány v roce 2029.

Generál Zalužnyj v rozhovoru pro AP prohlásil, že protiofenzíva v roce 2023, kterou plánoval s pomocí partnerů z NATO, selhala, protože Zelenskyj a další představitelé Ukrajiny nedokázali přidělit armádě potřebné zdroje.

Švédská vojenská zpravodajská a bezpečnostní služba MUST ve své výroční zprávě varuje před rostoucí vojenskou hrozbou ze strany Ruska v horizontu příštích 12 měsíců. Podle hodnocení služby se bezpečnostní situace zhoršuje a riziko eskalace může narůstat.

Polsko zakáže vozům vyrobeným v Číně vjezd do vojenských zařízení. Obává se, že by se jejich palubní senzory mohly dát použít ke sběru citlivých dat. S odkazem na úterní sdělení polské armády o tom informuje agentura Reuters. Omezení mají preventivní charakter a jsou v souladu s postupy používanými členy NATO a dalšími spojenci. Cílem je zajistit vysokou ochranu obranné infrastruktury, dodala armáda.

Kanada se rozhodla zrychlit tempo růstu výdajů na obranu. Premiér Mark Carney oznámil, že země dosáhne dvouprocentního podílu na hrubém domácím produktu už letos na jaře, tedy o deset let dříve, než bylo původně plánováno. Země, kterou USA a další spojenci kritizují za nedostatečné výdaje v této oblasti, chce také posílit domácí obranný sektor. Aktuálně vynakládá zhruba sedmdesát procent rozpočtu na americké zbraně a zbytek na domácí produkci. Ottawa chce tento poměr během dekády otočit.

V souvislosti se spory mezi Spojenými státy americkými a jejich evropskými spojenci ohledně budoucnosti Grónska se v politické, mediální a veřejné diskusi objevily rovněž scénáře týkající se možného zabrání arktického ostrova americkou armádou, a to v případě, že Dánsko nevyhoví požadavkům Washingtonu. Americký prezident a jeho administrativa byli v tomto ohledu dlouhou dobu nejednoznační, což vyvolalo řadu otázek.

Bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj poprvé promluvil o roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to ve středu agentura AP, podle níž generál hovořil o napjatých vztazích s hlavou státu v rozhovoru, kde řekl, že napětí gradovalo v roce 2022, kdy do jeho kanceláře přišli agenti tajné služby SBU.