NATO

Americký Kongres povolil prodej různých typů raket protivzdušné obrany Varšavě, oznámil ve čtvrtek polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Oznámení přišlo poté, co v polovině března prodej schválil i Pentagon. Ten tehdy informoval, že Varšava by mohla získat zhruba 1700 raket za celkem 3,68 miliardy dolarů (téměř 94 miliard Kč).

Hnutí STAN svou předvolební kampaní parazituje na vládě. Podle lidoveckého poslance Pavla Bělobrádka, kdyby to dělaly stejně všechny koaliční strany, vláda by se rozpadla. V pořadu Politalk také vysvětluje, proč je Marian Jurečka dobrý ministr, ale špatný předseda KDU-ČSL.

Komentář: Ruský imperátor Vladimir Putin opět sehrál svou velmi oblíbenou roli moudrého vládce a mírotvůrce, kterou dle potřeby střídá s polohou bojovného vojevůdce. Nyní tvrdí, že Rusko nezaútočí na země NATO a že Češi mohou být v klidu. Lidovecký europoslanec a přítel Ukrajiny Tomáš Zdechovský varuje ty, kdo by byli v pokušení Vladimiru Putinovi věřit. Pro portál ŽivotvČesku.cz zdůraznil, že ruský car je usvědčený lhář.

Kyjev na dnešním mimořádném zasedání Rady NATO-Ukrajina požádal o další dodávky pro protivzdušnou obranu v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinskou infrastrukturu, informovalo ukrajinské zastoupení při NATO na síti X. Moskva zintenzivnila v posledních týdnech údery na ukrajinské území, dnes v noci zaútočila drony i raketami, uvedlo ukrajinské letectvo. Škody hlásí úřady z Charkova nebo Záporoží.

Vladimir Putin opakovaně ukázal, že se mu věřit nedá, varoval před slovy ruského prezidenta premiér a šéf ODS Petr Fiala. Putin ve středu prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Polsko, baltské státy ani na Česko. Podobně o jeho slovech ale pochybují i další ministři a předsedové stran.

Kandidáti na slovenského prezidenta se poprvé před druhým kolem střetli v duelu. Ve veřejnoprávním rozhlase došlo mezi Petrem Pellegrinim a Ivanem Korčokem k ostrým slovním výměnám.

Existuje téměř stoprocentní jistota, že Vladimir Putin nezná dílo Jana Vodňanského. Přesto vzkřísil v ruských podmínkách mistrův proslulý název fiktivního obrazu Královna Alžběta beseduje s traktoristy.

O nástupci nynější prezidentky Zuzany Čaputové Slováci rozhodnou 6. dubna.

Dá se Putinovi věřit? Odpověď je jednoduchá, ukazují jeho minulé výroky.

Česká zbrojovka Colt během půl roku spolkne výrobce střeliva Sellier & Bellot. Míří mezi top trojku největších producentů ručních palných zbraní na světě. Pustí se do vývoje nového typu střeliva, který doletí dál a cílí přesněji.

Zatímco Velká Británie se odsunula do pozadí vystoupením z Evropské unie a německou vládu sužuje rozkol, francouzský prezident Emmanuel Macron se se svým ostrým postojem vůči Rusku staví do role hlavy evropské zahraniční politiky. Agentura Bloomberg ovšem uvádí, že se tento vývoj nesetkal u všech spojenců nadšením. Obzvlášť Američanům vadí například to, že Macron svou snahou vypadat odhodlaně k porážce Ruska za každou cenu tamnímu prezidentovi Vladimiru Putinovi pouze odhalil, kde má Západ nastavené „červené linie“.

Česká armáda modernizuje své tankové vojsko a plánuje pořídit 76 tanků 2A8 Leopard. Kolem roku 2030 až 2032 by měla mít mít 120 tanků Leopard všech typů. Uvedl to první náměstek ministerstva obrany František Šulc na zasedání výboru na obranu. Šulc rovněž výbor informoval o úspěšném zařazení 14 tanků Leopard 2A4 do výzbroje. Česká armáda tyto tanky získala jako dar od německé vlády, píše web CZdefence.cz. Německo následně rozšířilo svou nabídku daru o další vozidla a možnost odkoupit další…

Komentář: Za »naprostý nesmysl« označil ruský prezident Vladimir Putin varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. Při středečním setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml, Putin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než dva roky vede válku. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí. Ohledně toho, jak se Putinovi v kontextu jeho vyjádření dá věřit, poskytl pro ŽivotvČesku.cz komentář Andor Šándor.

Za „naprostý nesmysl“ označil ruský prezident Vladimir Putin možnost, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním projevu k pilotům ruského letectva ujišťoval, že Rusko nemá v plánu napadnout žádnou členskou zemi NATO, včetně Polska, Pobaltí či Česka. Zároveň však pohrozil, že pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny.

Za "naprostý nesmysl" prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že Rusko může zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml. "Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly," řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance.

Za „naprostý nesmysl“ prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že Rusko může zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na čtvrtek informoval Kreml.

"Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly," řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance.

Nasazení západních bojových letounů F-16 na ukrajinské straně nezmění situaci na bojišti. Prohlásil to šéf Kremlu Vladimir Putin během středečního projevu k vojenským pilotům. Tyto letouny však jsou schopny nést jaderné zbraně, čemuž Rusko přizpůsobí svou strategii, uvedl podle RBK.

Moskva - Za "naprostý nesmysl" označil ruský prezident Vladimir Putin varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. Při středečním setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml, Putin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než dva roky vede válku. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí.

Suvalský koridor odděluje Bělorusko od ruského Kaliningradu.

KOMENTÁŘ / Dost se nyní zabýváme situací sousedního Slovenska. Nejen kvůli prezidentským volbám. Opravdu je Česko tak jinde, jak nám dává slovenská politika i její voliči najevo? A je to naše chyba, a…

Prohlášení členských států NATO o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu přibližuje riziko třetí světové války, řekl v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Jeho slova jsou ozvěnou rétoriky Kremlu, že přítomnost vojáků Severoatlantické aliance by byla eskalací situace a vedla by k přímému konfliktu mezi NATO a Ruskem, poznamenal ukrajinský server Jevropejska pravda.

Prohlášení členských států NATO o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu přibližuje riziko třetí světové války, řekl v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom, že by při napadení Lotyšska či Estonska zaútočil i na celou strukturu NATO. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to pronesl publicista a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák. Připomněl i slova ruského podnikatele Michaila Chodorkovského, že v šéfovi Kremlu „je racionalita i tiché nacionalistické šílenství“. V souvislosti s teroristickým činem v Moskvě uvedl, že mezi ruskými špičkami se dokonce hovoří o obnovení trestu smrti.

Slovenský politolog Branislav Kováčik tvrdí, že se Peter Pellegrini jako možný prezident nemusí Ficovi podvolit.

Slovenský premiér Robert Fico se v Bratislavě setkal s vrchním velitelem spojeneckých sil Severoatlantické aliance (NATO) v Evropě, americkým generálem Christopherem G. Cavolim. Informoval o tom sám šéf slovenské vlády prostřednictvím svého úřadu. Po jednání Fico zopakoval, že Slovensko bude Ukrajinu podporovat všemi dostupnými prostředky, vyjma posílání smrtících zbraní.

Armáda má s letištěm své plány, chce tam postavit logistické centrum pro české vojáky i NATO a základnu aktivních záloh krajského vojenského velitelství.

Ministr obrany Grant Shapps prohlásil, že k takové situaci by nedošlo, jelikož je Británie součástí NATO. Odkázal se na článek 5.

Rusko v noci znovu ostřelovalo Ukrajinu. Na Charkovskou, Sumskou a Kyjevskou oblast vypustilo nejméně 13 dronů. Deset z nich zlikvidoval systém protivzdušné obrany. Ruské rakety ohrožují i státy v okolí, například Polsko. Spojené státy varovaly, že jsou připraveny hranice členských států NATO bránit.

Firma PlaneStation musí do dvou měsíců od obdržení rozsudku vyklidit záložní vojenské letiště Líně. Rozhodl o tom krajský soud. Nájemce, který letiště od roku 2000 provozuje, ve středu uvedl, že se ještě dovolá k Nejvyššímu soudu. Dovolání ale nemá odkladný účinek. Armáda má s letištěm své plány, chce tam postavit logistické centrum pro české vojáky i NATO a základnu aktivních záloh krajského vojenského velitelství.

Více než 1600 letadel ve východně Evropě se během dvou dnů potýkalo s problémy s navigací, když prolétaly kolem ruského Kaliningradu.

Na sociální síti to napsal slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba.

Podcast Odtajněno Jaroslava Mareše popisuje průšvihy našich dějin. Druhý díl se vrací do konce 40. let, kdy se tragicky zvrtla akce StB.

Nové testové otázky mají zabránit antisemitům v získání německého občanství.

ROZHOVOR / Jiří Dolejš byl ještě členem "staré KSČ", do které vstoupil v roce 1989. Kromě toho hned po studiích pracoval ve známém Prognostickém ústavu, kolem kterého lze narazit na řadu osob později…

Na sociálních sítích se objevily zprávy o levném, ale převratném mateřském dronu, který nosí do boje sebevražedné FPV drony. Díky tomu, že funguje jako komunikační uzel pro spojení mezi FPV dronem a operátorem, nabízí značné rozšíření operačního využití FPV dronů, které se tím pádem mohou stát ještě významnějším bojovým prostředkem.

V Severoatlantické alianci se analyzují různé scénáře včetně sestřelování ruských raket, které se ocitnou velmi blízko hranic zemí NATO, řekl v úterý rádiu RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Vyjádřil se tak v souvislosti s nedělním narušením polského vzdušného prostoru, kdy do země podle polské armády na chvíli vletěla ruská střela.

V Severoatlantické alianci se analyzují různé scénáře včetně sestřelování ruských raket, které se ocitnou velmi blízko hranic zemí NATO, řekl rádiu RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Vyjádřil se tak v souvislosti s nedělním narušením polského vzdušného prostoru, kdy do země podle polské armády na chvíli vletěla ruská střela.

V malé pobaltské zemi se třetina obyvatelstva hlásí k ruské národnosti. Vláda Lotyšska je ale považuje za bezpečnostní hrozbu a stále zpřísňuje podmínky pro to, aby mohli v členské zemi EU a NATO zůstat.

V současnosti často slýcháme zkratku "IPSO", což je zkratka pro "speciální informační a psychologickou operaci", která je však částečně zneužívána. Koneckonců ne každá falešná zpráva na Facebooku nebo manipulativní zpráva v západních médiích musí být nutně speciální operací. Existují však i příklady skutečných IPSO - právě teď jsme svědky skutečné "master class". Řeč je o dělostřelecké munici, kterou administrativa českého prezidenta Petra Pavla a ministerstvo obrany země našly kdesi "mimo EU"…

„Vlastenec už nemá svého kandidáta.“ Tato slova uvedl na svém telegramovém kanálu poražený účastník slovenských prezidentských voleb Štefan Harabin. Právě jeho hlasy mohou 2. kolo, kam postoupili exministr zahraničí Ivan Korčok a předseda Národní rady Peter Pellegrini, rozhodnout. Harabin však odmítá oba zbylé kandidáty a naznačuje svým voličům, ať za dva týdny raději zůstanou doma.

Nedaleko hranic s Ukrajinou, ve městě Swidnik v Lublinské vojvodství, plánuje Polsko vybudovat novou leteckou základnu, kde budou rozmístěny vojenské vrtulníky, informuje RBC-Ukraine.

Náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil Wiesław Kukuła v pondělí uvedl, že incident, při kterém ruská raketa vstoupila do polského vzdušného prostoru, Poláci berou jako „do velké míry záměrný čin.“ Uznal ovšem, že na vině může stále být „relativní nepřesnost“ ruských raket.

Dva prezidenti pobaltských států vyzvali spojence, aby se více připravili na možnou válku s Ruskem. Navrhují zvážit vše od vrácení branné povinnosti až po výrazné zvýšení vojenských výdajů. Od začátku…

Teroristický útok v Moskvě se krátce po zadržení pachatelů snaží ruský totalitní režim spojit s Ukrajinou, kterou předloni zákeřně napadl. Prezident Vladimír Putin se pokouší hrát na tuto podivnou strunu. Podle bezpečnostního poradce generála Andora Šándora ale nic nenasvědčuje tomu, že viníkem je někdo jiný než odnož Islámského státu, jak naznačil pro eXtra.cz.

Po bombardování NATO v Jugoslávii nebyl nikdy stanoven přesný počet obětí ani neexistuje žádný oficiální seznam všech civilistů, kteří zahynuli. Politikům to nahrává k manipulacím, uvádí v analýze server Balkan Transitional Justice. Ani Severoatlantická aliance (NATO) se přesný počet obětí svých náletů nesnažila zjistit a nijak je nikdy neodškodnila. Od bombardování Jugoslávie v neděli uplynulo 25 let.

Tisíce lidí se připojily k petici za zastavení developerského projektu na místě budovy generálního štábu v Bělehradě, který představil zeť bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner. Podle organizátorů podpisové akce jde o urážku důstojnosti. Budovu v centru srbské metropole zničilo v roce 1999 bombardování NATO.

Po ruském ranním útoku byly v Kyjevě nalezeny trosky dvou ruských raket Cirkon. Je to nemodernější a nejutajovanější střela ve výzbroji Ruské federace. Je to již druhý veřejně známý pokus o její použití. Poprvé na Kyjev letěla 7. února, tehdy i teď byla sestřelena ukrajinskou protivzdušnou obranou.

Nečekaně hladce zvítězil v prvním kole prezidentských voleb na Slovensku exministr zahraničí Ivan Korčok. Předsedu parlamentu Petera Pellegriniho porazil o 5,5 procentního bodu. „Korčokovi se podařilo přilákat nevoliče, zklamané voliče, dočasně usmířit liberály a konzervativce. Získal jak liberály ve velkých městech, tak i silné konzervativní bašty. Proto neočekávaně zvítězil v prvním kole,“ přibližuje pro Radiožurnál sociolog Michal Vašečka.

Jak vypadá jaderný arzenál NATO v 21. století? Tři země NATO v současné době vlastní jaderné zbraně. Jsou to Spojené státy, Velká Británie a Francie. Formálně jsou jaderné zbraně na Západě považovány za strategické zbraně, které nejsou určeny k přímému použití na bojišti.

Varšava - Ruský velvyslanec Sergej Andrejev dnes ignoroval předvolání na polské ministerstvo zahraničí, které požaduje vysvětlení nedělního incidentu, kdy ruská střela vletěla do Polska. Uvedla to média s odvoláním na mluvčího polské diplomacie. Varšava nyní podle něj zvažuje, zda velvyslanec plní pokyny z Moskvy a zda je schopen správně reprezentovat zájmy Ruska v Polsku. Velvyslanec podle ruských médií uvedl, že se nedostavil, protože Polsko nepředložilo žádné důkazy na podporu tvrzení, že by Rusko mělo s incidentem cokoliv společného. Polská armáda už v neděli uvedla, že ruské střely útočící na západní Ukrajinu sledovaly její radary.

Oči většiny Evropy jsou upřené na slovensko-ukrajinskou hranici a zemi s druhou největší armádou na kontinentu, kterou napadl soused s tou největší. Rusko-Ukrajinská válka však není tím jediným, co hýbe mezinárodní bezpečnostní politikou. Je tu ještě Blízký východ a také další část Asie. Místo, kde se možná rozhodne o budoucím osudu světa.

Ukrajinské továrny před ruskou invazí zbraně prakticky nevyráběly. Teď produkují granáty, náboje i vojenská vozidla.

Iniciativa České republiky na dodání stovek tisíc dělostřeleckých granátů na Ukrajinu nabírá na intenzitě. Přidalo se do ní už na dvacet zemí, které mimo současné programy EU a NATO shánějí vlastním způsobem důležitou vojenskou výbavu mimo státy unie. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) se to českým vyjednavačům daří i v zemích, které s Moskvou jinak udržují přátelské vztahy.

KOMENTÁŘ / Příčiny masové obliby či „respektu“ ke krvavým diktátorům typu Hitlera, Stalina, Putina, Si Ťin-pchinga, Kim Čong-una a dalších světu nebezpečných kreatur s prstem na spoušti, ať už jaderné…

Šíření dezinformací na internetu vnímá jako závažný problém 77 procent Slováků. Vychází to z posledního průzkumu CEDMO Trends, který realizuje agentura Ipsos. Byl zveřejněn ještě před prvním kolem pre…

Mají za sebou roky strávené v covidové pandemii, s energetickou krizí anebo vysokou inflací. S touto nabytou zkušeností se právě možná letos nebo příští rok chystají porpvé k volebním urnám – a aktuální data naznačují, že by se mladí lidé mohli rozhodovat jinak, než jak bychom si dříve mysleli.

Vítězstvím v prvním kole prezidentských voleb na Slovensku exministr zahraničí Ivan Korčok zdramatizoval nadcházející rozhodující duel, ve kterém bude o hlasy voličů soupeřit s dosavadním favoritem a předsedou parlamentu Peterem Pellegrinim. O výsledku druhého kola přímé volby hlavy státu 6. dubna rozhodne schopnost mobilizovat voliče a to, zda příznivci v pořadí třetího nejsilnějšího kandidáta ze sobotní volby Štefana Harabina přijdou hlasovat pro Pellegriniho. Řekl prezident nevládního…