NATO

Koordinované odstoupení Estonska, Lotyšska a Litvy od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min a oznámený záměr Finska a Polska následovat tento krok v roce 2026 představují zásadní zlom v evropském přístupu k humanitárnímu odzbrojení. Nejbližší spojenci Ruska v rámci NATO tím reagují na proměněné bezpečnostní prostředí, v němž se válka vysoké intenzity znovu stala reálným scénářem.

Evropa se bojí, že ji Amerika obejde. A tak se v Bruselu rodí plán, který by ještě před rokem zněl divně: jmenovat speciálního vyjednavače, který by měl za úkol mluvit s Moskvou – nebo přinejmenším sedět u stolu, kde se o Ukrajině rozhoduje. Francie s Itálií tlačí, Komise naslouchá. Jenže čím víc se o tom mluví, tím víc otázek to vyvolává. Článek Brusel hledá svého muže na Putina. Ale koho a proč? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina.

Poslanec a čestný předseda Motoristů a nejnověji také zmocněnec vlády pro Green Deal Filip Turek vyvolal bouři kritiky svými výroky v Kyjevě o tom, že za válku může i špatná zahraniční politika velmocí a rozšiřování NATO. To, že úvahy o členství Ukrajiny v NATO přispěly k ruskému rozhodnutí zahájit agresi, ale většina expertů potvrzuje. Důležitý je ale kontext.

KOMENTÁŘ / Těžko říct, jestli šlo o záměr, nebo to zkrátka jen tak vyšlo, neboť u něj člověk nikdy neví, ale v rámci obnoveného boje o Grónsko se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařil jeden…

KOMENTÁŘ / Od začátku bylo jasné, že vláda Andreje Babiše, byť ochuzená o hranatou hvězdu Motoristů sobě Filipa Turka, důvěru sněmovny dostane. Má na to dostatek poslanců, 108. Zajímavé ovšem je, co t…

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina.

I když by se Američané pokusili získat Grónsko pod dvou kontrolu vojensky, neměli by to jednoduché. Vše totiž hraje proti nim a důsledky by byly nedozírné.

Nominant amerického prezidenta Donalda Trumpa na post velvyslance na Islandu Billy Long prohlásil, že by se ostrovní země měla stát 52. americkým státem. Tisíce Islanďanů posléze ministryni zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttirovou vyzvaly, aby jeho nominaci odmítla. Jednapadesátým americkým státem se podle amerického prezidenta má stát Kanada.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k výroku amerického protějšku Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) během čtvrtečních interpelací na půdě sněmovny na otázku, jaké jsou jeho postoje k Ukrajině a Rusku odpověděl, že plně respektuje usnesení přijaté sněmovnou v minu…

Ministerstvo obrany pod vedením Jaromíra Zůny (SPD) schválilo dvě klíčové investice do armádní infrastruktury. Hlavním bodem je rozsáhlá rekonstrukce čáslavské základny.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 15. ledna 2026.

Praha - Kolegium ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) odsouhlasilo modernizaci letiště v Čáslavi za 5,33 miliardy korun bez DPH. Před podpisem smlouvy by měla zakázku projednat vláda. Kolegium schválilo také výstavbu nového garážového dvora v Jincích za 848,4 milionu korun bez DPH. O obou zakázkách úřad informoval na svém webu.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se podle dvou svědků na soukromém novoročním setkání s lídry politických frakcí Evropského parlamentu nechala slyšet, že ačkoliv sama nepije, „možná je pravý čas s tím začít“.

Lvov (Ukrajina) - Spor o Grónsko, které chce americký prezident Donald Trump připojit k USA, lze řešit diskusí v rámci Severoatlantické aliance, řekl český prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Americké převzetí ostrova, který formálně patří Dánsku, by bylo vážnou hrozbou pro NATO. Pavel odmítl silová řešení a prohlásil, že konflikt uvnitř aliance by pouze nahrál jejím protivníkům. USA i Dánsko patří k zakládajícím členů NATO.

Ministr zahraničí Petr Macinka se chystá na klíčová jednání s dánskými diplomaty o budoucnosti Grónska. Zatímco Babiš volí cestu dialogu, evropské mocnosti již vydaly společné prohlášení na podporu dánské suverenity nad ostrovem.

Rusko je údajn znepokojeno rozmístěním evropských vojsk v Grónsku, uvedla ve středu večer ruská ambasáda v Belgii podle agentury AFP.

Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa dostat Grónsko pod americkou nadvládu podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos podporuje pouze 17 procent Američanů. Podpora pro případné nasazení amerických vojsk na ostrově je ještě výrazně nižší.

Spojené státy pokračují v upevňování svého vlivu na západní hemisféře a posilují svou pozici pro nadcházející supervelmocenské soupeření s Čínou. Novou kartou se po Venezuele opět stává Grónsko.

Národní rozpočtová rada, která má za úkol hlídat hospodaření státu, dala najevo znepokojení z toho, jak stát nakládá s výdaji na obranu. Česko si loni vymohlo spolu se čtrnácti evropskými státy výjimku, která umožňuje v rámci zbrojení porušovat rozpočtová pravidla. A Češi, jako správní Švejci, do zbrojení okamžitě zahrnuli třeba výstavbu dálnic.

Některé evropské členské státy Severoatlantické aliance vyslaly do Grónska své vojáky. Učinili tak poté, co se představitelé arktické země, Dánska a Spojených států amerických nedohodli v otázce budoucnosti ostrova. V době, kdy sílí hrozby ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, tam pořádají společné cvičení. Podle analytiků má Evropa několik možností, jak odradit USA od snah získat ostrov.

Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka se chystá sejít se s představiteli Dánska, aby zjistil jejich názory na současnou situaci v Grónsku. O autonomním území Dánského království opakovaně mluví americký prezident Donald Trump s tím, že ho chce připojit k USA.

Grónsko se stalo symbolem něčeho dosud nevídaného - možného konfliktu mezi státy NATO. Zisk ostrova je osobní ambicí prezidenta Donalda Trumpa, který nevylučuje vojenské řešení. Znepokojeno je nejen Dánsko i Grónsko, ale i ostatní evropské země. Proč je Grónsko strategicky tak důležité, jaké má historické vazby na Dánsko a co by znamenal případný konflikt mezi spojenci?

Evropská obranná politika prochází zásadním zlomem. To, co bylo ještě nedávno okrajovým tématem, se dnes stává jedním z hlavních pilířů veřejných rozpočtů i investičních strategií – a má potenciál změnit strukturu evropských kapitálových trhů na celé dekády.

Odehrává se v Arktidě diplomatická přetahovaná, nebo začátek konce NATO, jak ho známe? Dánská vláda v týdnu schválila posílení vojenské přítomnosti v Grónsku a k akci přizvala i evropské spojence. Oficiálně jde o ochranu infrastruktury, ve skutečnosti však Kodaň vysílá jasný vzkaz do Bílého domu.

Polsko podle premiéra Donalda Tuska nepošle do Grónska žádné vojáky. Tusk také varoval, že je nutné počítat s každým scénářem, protože počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je nevyzpytatelné.

Do posílených misí NATO pro kontrolu vzdušného prostoru se zapojí Turecko, které své stíhačky nasadí v Estonsku a Rumunsku. S odvoláním na turecké ministerstvo obrany o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters.

V Lotyšsku proběhl 12. ledna slavnostní ceremoniál k předání operačního úkolu. Specialisty z 53. pluku průzkumu a elektronického boje nahradí v rámci mnohonárodní brigády především vojáci 153. ženijního praporu v Olomouci, který spadá pod 15. ženijní pluk v Bechyni.

Tank Abrams M1A2 SEPv3 se poprvé zapojil do výcviku v Polsku. 1500 koní, chytrá munice a spolupráce s USA prověřily jeho výkon.

Z Německa již vyrazili vojáci na dánské cvičení jednotek několika evropských zemí. Jedná se o reakci na snahy Spojených států získat ostrov pod svou kontrolu. Rusko přítomnost vojáků označilo za militarizaci.

Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Mise je jen krátkodobá.

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.

Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance, by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval polský premiér Donald Tusk.

Český zbrojařský magnát Michal Strnad se chystá na krok, který by ještě před pár lety mnozí považovali za science fiction: jeho holding CSG vstoupí na burzu v Amsterodamu s emisí akcií za 750 milionů eur. Éra, kdy se o zbrojovkách mluvilo šeptem a investoři se jich stranili, je definitivně u konce. Dnes je obranný průmysl sexy – a Strnad to ví.

Rusko dalo najevo „vážné znepokojení“ nad vysláním dodatečných jednotek několika zemí Severoatlantické aliance do Grónska. Moskva to podle agentury AFP označila za militarizaci arktického regionu.

Narativ nezbytnosti války pocházející z Ruska není nic nového. Tutéž rétoriku měli před více jak 80 lety i Japonci, kteří se pustili do války s USA. Od těch, kteří mu věří, je to krátkozraké přebírání propagandy.

Do Grónska už přilétají vojáci z evropských zemí. První tam přistáli jen zhruba sedm hodin poté, co šéfové diplomacie Dánska a Grónska vedli neúspěšné jednání se Spojenými státy ve Washingtonu. Jako první do Nuuku v noci dorazili vojáci Dánska a Francie, vojáci dalších zemí NATO mají následovat už během čtvrtka, informuje německý list Bild.

Varšava - Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.

Když americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy „potřebují" Grónsko a nevyloučil ani vojenské řešení, Evropa se ocitla v situaci, na kterou neměla připravený scénář. Teď se snaží vymyslet balíček, který by Trumpovi umožnil prodat domácímu publiku vítězství – a zároveň zachoval NATO. Co všechno je Evropa ochotna obětovat? Článek Trump chce Grónsko. Evropa mu nabídne dohodu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Oslabením mezinárodního práva můžou Spojené státy ztratit důvěru spojenců, ale i posílit globální rivaly, varují experti.

Dánský ministr zahraničí a jeho grónský protějšek odcestovali do Washingtonu v reakci na opakované výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném získání Grónska Spojenými státy. Cílem návštěvy bylo zmírnit napětí a jednat s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.

Pouhých sedm hodin po neúspěšném konci grónského summitu ve Washingtonu dorazili v noci na Grónsko první vojáci z Evropy. Na civilním letišti v hlavním městě Nuuk přistál vojenský letoun Hercules dánské armády. Informoval o tom deník BILD, který cituje své reportéry přímo na místě.

Program F-35 Lightning II má za sebou rekordní rok 2025, kdy společnost Lockheed Martin dodala celkem 191 letounů F-35, čímž překonala předchozí rekord v dodávkách, který činil 142 stíhaček.

Použití ruské balistické střely středního doletu Orešnik proti ukrajinským cílům v lednu 2026 představuje událost, jejíž význam dalece přesahuje rámec běžného raketového útoku. Jde především o politický akt, který má smysl zejména mimo samotné bojiště. Orešnik zde nevystupuje jako kvalitativně nová ničivá síla, ale jako nástroj nátlaku zaměřený na ovlivnění rozhodovacích procesů v severoatlantickém politickém prostoru.

Nastal ideální čas ekonomicky dorazit režim Vladimira Putina a jeho schopnost financovat válku na Ukrajině. Evropská unie drží v rukou veškeré trumfy, ale stále nenachází odvahu ke skutečně razantnímu útoku na ekonomiku Ruské federace.

Začíná to tu vypadat jako „Dnesvgrónsku.cz“, ale ono bohužel vše se vším souvisí.

Velká Británie oznámila vývoj nové balistické střely Nightfall, která bude speciálně určena pro ozbrojené síly Ukrajiny.

Pokud by Donald Trump napadl Grónsko vojensky, dánský ostrov by nutně potřeboval spojence. Může se proti členovi NATO spoléhat na tento pakt? Odborníci jasno nemají. Do hry by ale mohl přijít i obranný mechanismus Evropské unie.

Drony se staly jednou z největších bezpečnostních hrozeb současnosti. Nová Babišova vláda proto stanovila protidronovou obranu jako jednu ze svých priorit. A inspiraci hledá na Ukrajině. V zemi, kde dronová válka zuří každý den.

Po vyjádření poslance Filipa Turka z minulého týdne, že jednou z příčin ruské invaze na Ukrajinu byla zahraniční politika velmocí a rozšiřování NATO, se po českých dezinformačních kanálech opět začalo šířit tvrzení, že k invazi by nedošlo, kdyby nebylo údajné snahy dostat Ukrajinu do NATO. Toto tvrzení je ale zavádějící. Ukrajina prokazatelně přestala usilovat o přijetí do NATO už v roce 2010, tedy čtyři roky předtím, než ruští vojáci v neoznačených uniformách obsadili ukrajinský Krym.

Do roka od konce války na Ukrajině může být Rusko připraveno zaútočit na NATO, řekl šéf švédského vojenského zpravodajství (MUST) Thomas Nilsson. Nejprve by šlo podle něj o akce menšího rozsahu s cíle…

Vladimir Putin chtěl válku, plánoval ji dlouho a jednání, ve které věřila a věří část evropských politiků, ho nemohla odradit. Myslí si to Olaf Scholz, který byl v době napadení Ukrajiny německým kanc…

Grónsko je v hledáčku Američanů, ale Evropané na to mají svůj názor. Zvýšená vojenská přítomnost by je mohla od jakýchkoliv akcí odradit.

Co přesně Rusové odpálením balistické rakety Orešnik na západoukrajinský Lvov zamýšleli, se odborníci poměrně shodují. Nejspíše to mělo hned několik důvodů.

Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, prohlásil po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina, která se poprvé setká v příštích týdnech. Americký prezident Donald Trump později podle médií řekl, situace ohledně Grónska se nějak vyřeší, a zopakoval, že USA ostrovní zemi potřebují kvůli národní bezpečnosti.

Že Rusko během probíhající války na Ukrajině prostřednictvím internetu a plateb v kryptoměnách verbuje napříč Evropou levné a postradatelné sabotéry, je už dlouhodobě známo. Britský think tank Royal United Services Institute (RUSI) ale v nové zprávě uvádí, že se ruské vedení v současnosti soustředí hlavně na chudé ukrajinské uprchlíky, kteří si možná ani neuvědomují, že plní úkoly Kremlu. Rusko se tímto způsobem snaží podkopat zahraniční podporu Ukrajiny.

Dánsko, Grónsko a USA se stále neshodnou v základních věcech ohledně největšího ostrova světa. Na tiskové konferenci ve Washingtonu to řekl dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Ten v Bílém domě ve středu společně se svou grónskou kolegyní Vivian Motzfeldtovou jednal se šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem. Setkání trvalo asi 50 minut. Podle stanice BBC se jednalo za zavřenými dveřmi.

V Bílém domě ve středu podle stanice BBC jednali dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen a jeho grónská kolegyně Vivian Motzfeldtová s šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem. Setkání trvalo přibližně 50 minut, uvedla poté dánská stanice TV2, která informovala o ukončení schůzky. Podrobnosti o projednaných záležitostech zatím nejsou k dispozici. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevřeně mluvila o…