Nejvyšší kontrolní úřad

Pokud veřejné instituce přesně vědí, co a proč požadovat od digitalizace své agendy, mohou tím výrazně ušetřit a navíc občanům i úředníkům zjednodušit život. Jak důležitá je role product ownera, ukazuje první díl seriálu o veřejných IT zakázkách, který Lupa připravuje ve spolupráci s Asociací softwarových agentur (ASWA).

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) by mohl od příštího roku přijít o policejní ochrannou službu. Počítá s tím návrh ministerstva vnitra, o kterém ve středu informoval server Seznam Zprávy. Úřad by si podle webu musel v budoucnu platit soukromou ochranu, která bude podle předběžných propočtů stát zhruba dvacet milionů korun ročně. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v reakci uvedl, že návrh nevychází z politického rozhodnutí, ale z bezpečnostní analýzy policie.

Kombinace průšvihu, v němž jde o desítky milionů z eráru, a odkladu plnění ikonických slibů je pro politika velmi nepříjemná - a pro jeho politickou budoucnost potenciálně nebezpečná.

Ministerstvo práce je vyšetřováno pro střet zájmů a podezření na lobbing.

Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s tím, že část projektů kvůli možnému střetu zájmů bývalé poradkyně ministra Aleše Juchelky (ANO) Alexandry Semancové nevykáže k proplacení z unijních peněz. Financování zajistí ze státního rozpočtu. Po dokončení kontrol pak vyhodnotí případnou škodu, podle toho bude postupovat, sdělilo oddělení komunikace resortu práce. Podle opoziční ODS by měl Juchelka podat trestní oznámení, pokud o záležitosti nevěděl, nebo sám vyvodit osobní zodpovědnost.

Hnutí STAN na základě zjištění Seznam Zpráv podalo trestní oznámení kvůli střetu zájmů bývalé poradkyně ministra práce Aleše Juchelky (ANO). Její působení stálo stát téměř 64 milionů korun na unijních dotacích.

Prezident Petr Pavel řekl rázné ne vládnímu návrhu na změnu rozpočtových zákonů. Hlava státu vetovala spornou novelu, která měla vládě rozvázat ruce při utrácení veřejných peněz. Podle Pavla by úprava vážně ohrozila dlouhodobou udržitelnost státních financí a oslabila kontrolu ze strany Poslanecké sněmovny. Zákon se tak vrací zpět poslancům.

Ministerstva zdravotnictví a financí prověřují vyplácení odchodného pro exmanažery Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZMPV). Podle informací, které získal Český rozhlas Radiožurnál, dva z nich dostali přes dvacet milionů korun. Pojišťovna s 1,3 milionu pojištěnců je přitom několik let ve ztrátě v řádech stovek milionů. Resort zdravotnictví je ve věci připraven podat trestní oznámení, komentoval to šéf úřadu Adam Vojtěch (za ANO). Je podle něj třeba prověřit, zda nebyl spáchán trestný čin, například porušení povinností při správě cizího majetku.

Aktuální průzkum veřejného mínění přináší pro Českou národní banku výjimečně pozitivní zprávu. Důvěra občanů v instituci měnové politiky vzrostla na 77 procent, což představuje nejlepší výsledek za posledních deset let. Zlepšení přichází v době, kdy se ekonomická situace postupně stabilizuje a inflace se vrací k cílovým hodnotám.

Vláda letos uspořádá cyrilometodějské oslavy na hradě Děvín a oslavy svrchovanosti ve Staré Bystrici. Zatímco akce na Děvíně má být podle dostupných informací oficiální státní událostí hlavně pro ústavní činitele a pozvané hosty, oslavy svrchovanosti zůstávají tradičním veřejným regionálním programem.

Letecká služba Policie ČR (PČR) měla už osm let používat minimálně tři nové lehké vrtulníky. Měly sloužit k zajištění nepřetržité pohotovosti a záchranné služby. Měla mít i nejméně dva velkokapacitní vrtulníky schopné přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Ještě loni v prosinci ale nemělo ministerstvo vnitra tyto vrtulníky k dispozici. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které resort vynaložil na leteckou službu. Peníze na policejní drony vynaložilo vnitro účelně. Ministerstvo v reakci uvedlo, že letecká služba funguje plnohodnotně a že podniká veškerá opatření, aby měla dostatek techniky.

Český trh s elektromobilitou stále roste, ale stejně se v evropském měřítku propadáme. Češi prostě nemají elektroauta rádi, ani pro ně nemáme zdaleka tak dokonalou infrastrukturu jako u našich sousedů....

Změnou financování veřejnoprávních médií současná vláda pouze plní svůj program, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dodal, že nevidí důvod, proč by Česká televize a Český rozhlas neměly ušetřit 15 procent svého nynějšího rozpočtu, jak s tím počítá vládní návrh zákona o financování veřejnoprávních médií.

Česko má málo elektromobilů a v dobíjecí infrastruktuře neplní část cílů, upozornil NKÚ. Ministerstvo dopravy tvrdí, že jde jen o přechodný stav a že plánované dobíjecí stanice stát zvládne dokončit včas.

Možná už brzy ušetříte na kávu nebo dvě měsíčně. Vládní kabinet s velkou slávou schválil konec televizních a rozhlasových poplatků. To na první pohled vypadá jako skvělá zpráva pro peněženku každého z nás. Jenže jak už to tak v politice bývá, nic na tomto světě není úplně zadarmo.

Včerejší jednání vlády Andreje Babiše (ANO) přineslo několik klíčových rozhodnutí. Financování České televize a Českého rozhlasu se má podle vládního návrhu změnit. Kabinet schválil návrh zákona, který počítá se zrušením koncesionářských poplatků a jejich nahrazením příspěvkem ze státního rozpočtu.

Současný stav zavádění jednotného evropského zabezpečovače (ETCS) je podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nedostatečný. Z plánovaných přínosů výhradního provozu se podle úřadu podařilo splnit jediný. Zvýšila se bezpečnost a spolehlivost provozu na tratích transevropské železniční sítě. Naopak ale zatím nedošlo ke zvýšení kapacity tratí, zrychlení provozu a kratším dojezdovým časům na železnici.

Vláda v pondělí schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média, informoval po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Napojena budou na státní rozpočet. Česká televize má podle Klempíře hospodařit s 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun. Částky vychází z rozpočtu k roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech. Fakticky to znamená, že se vrací na úroveň roku 2008. Ředitelé obou institucí se obávají propouštění a omezení výroby.

Zpětná kontrola hospodaření veřejnoprávních médií ze strany NKÚ neproběhne. Rozhodl o tom ústavně-právní výbor (ÚPV), který zamítl pozměňovací návrh Tomia Okamury (SPD). Stejně tak neuspěly opoziční návrhy, které usilovaly o to, aby Česká televize a Český rozhlas získaly status ústavní instituce. K neúspěchu těchto změn přispělo především to, že se většina poslanců zdržela hlasování.

Hospodaření České televize a Českého rozhlasu NKÚ zpětně nezkontroluje. Poslanci ústavně-právního výboru zamítli pozměňovací návrh Tomia Okamury (SPD). Ústavní institucí se veřejnoprávní média ale také nestanou. Také tyto pozměňovací návrhy opozice byly zamítnuté. U většiny bodů se poslanci zdržovali hlasování, a proto nakonec neprošly. Vyplynulo to z jednání ústavně-právního výboru (ÚPV) sněmovny.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele upozornilo na tristní neschopnost (nebo snad neochotu?) státu snižovat administrativu spojenou s podnikáním. Co víc, připomenulo, že úřady nejen neumí vaše data sdílet, ale nedokážou je ani ochránit před úniky.

Vláda dostala k vyjádření poslanecký návrh zákona, který má Nejvyššímu kontrolnímu úřadu umožnit kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Předloha doplňuje souběžně projednávanou senátní novelu ústavy. Ta by sama o sobě nestačila k tomu, aby mohl úřad veřejnoprávní média začít kontrolovat. Návrh předložili poslanci Ondřej Babka (ANO), Jan Richter (ANO), Gabriela Sedláčková (Motoristé sobě) a Patrik Nacher (ANO). Ve sněmovně je veden jako tisk 217. Poslancům byl doručen 5.…

Posoudit přínos dotací, které poskytlo ministerstvo životního prostředí na lepší hospodaření se srážkovou vodou, není spolehlivě možné. Důvodem je nejednotný systém měření dopadů. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontroloval podporu, která má pomoci přizpůsobit se změně klimatu. Týkalo se to let 2022 až 2024, tedy období bývalé vlády Petra Fialy (ODS).

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.

Málo se zadlužujeme. To není vtip, to je skutečná argumentace vlády, proč chce zvyšovat deficity. Prý se jinak nevyhrabeme z krize. Absurdní? Jistě. Ale nezdá se, že by ji jakýkoli věcný argument přiměl změnit názor. Článek Schmarcz: Co oči nevidí, to srdce nebolí? Vláda tlačí zákon, jež jí umožní nás šíleně zadlužit se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné kolo projednávání vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Opozice ji kritizovala, obává se umožnění nekontrolovatelného zadlužování a posunu ve vztahu výkonné a zákonodárné moci. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla, že by nemyslela na další generace. Dolní komora dále projednala ve druhém čtení senátní ústavní novelu, která rozšiřuje prověrkovou působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i na Českou televizi a Český rozhlas. Jednání o protiobstrukčních úpravách sněmovního jednacího řádu sněmovna přerušila do pátku.

Stát se chystá odložit důležité digitální projekty, jejichž spuštění zavánělo průšvihem. Vlády do nich vložily miliardy, aniž by je dokázaly dotáhnout do konce. Další doklad o tom, jak lehkomyslně v Česku pálíme peníze a mrháme časem.

Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) šla většina peněz vynaložených na Agenturu pro sociální začleňování na vlastní provoz a nikoli k potřebným lidem. Ministryně to uvedla na své čtvrteční tiskové konferenci.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) upozornil, že Česko zatím nemá dostatečně připravené podmínky pro efektivní výstavbu vysokorychlostních tratí. Za hlavní problémy označil nevyřešené financování, chybějící dohody se sousedními státy a nedostatečně doložené přínosy celého projektu.

Česko zatím není připraveno na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil věcné podmínky pro výstavbu sítě, neurčil zdroje financování, neukončil jednání se sousedními státy o jejich propojení ani neprokázal plně očekávané přínosy. Předpokládané úspory nákladů mohou být výrazně nižší nebo se vůbec nepotvrdí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva dopravy jsou ale závěry NKÚ překonané, protože projekt rychlých spojení je už aktualizovaný.

Česko zatím není připraveno na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železnic (VRT). Tu plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil podmínky pro výstavbu a neurčil ani zdroje financování. Neukončil jednání se sousedními státy o jejich propojení a neprokázal očekávané přínosy. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole peněz na přípravu výstavby rychlých železničních spojení.

Kontrolní závěr zpochybňuje i odhadované přesuny zboží a cestujících na železnici.

Ministryně kultury Martina Šimkovičová pod tlakem veřejnosti couvla od drastických škrtů, které od začátku roku dostaly řadu divadel, galerií, muzeí a knihoven do krizového režimu. Na pondělním jednání parlamentního kulturního výboru oznámila, že ministerstvo do konce května institucím doplatí peníze, o které je připravilo, a slíbila také udržitelnější rozpočet.

Radní České televize chtějí osobně jednat s ministrem kultury Otou Klempířem za Motoristy sobě o návrhu nového zákona o médiích veřejné služby a o financování České televize. Návrh vládní koalice kritizoval Syndikát novinářů České republiky, generální ředitel Českého rozhlasu i odborová organizace České televize. Proti se staví i sněmovní opozice. Návrh Radiožurnálu zdůvodnil předseda Poslanecké sněmovny a také předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) v úterý představil po dlouhodobém tlaku koaličních partnerů podrobnosti plánu na zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Financování by mělo přejít pod státní rozpočet a pravidelně se valorizovat o inflaci.

Konec rozhlasových a televizních poplatků od domácností, financování ze státního rozpočtu a kontrola ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. To jsou hlavní body nového zákona, jímž se mají od příštího roku řídit Česká televize a Český rozhlas a které dnes představili zástupci vládní koalice v čele s ministrem kultury Oto Klempířem. Deník přináší odpovědi na nejdůležitější související otázky.

Ministerstvo kultury představilo návrh zákona, který ruší koncesionářské poplatky a nahrazuje je přímým financováním ze státního rozpočtu. Nový systém má začít platit od roku 2027.

Koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média se ruší, jsou zastaralé, oznámil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) na úterní tiskové konferenci, kde představil vládní návrh zákona o médiích ve…

České vlády udržují při životě systémy postavené na iluzích. Fungují a ještě fungovat budou. Ale jen do doby, dokud bude co projídat. Tohle syrové varování obsahuje nejnovější zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v roce 2025 ukázaly, že vysoké veřejné investice často nepřinášejí odpovídající výsledky. Ve výroční zprávě úřad uvedl, že v roce 2025 dokončil 32 kontrol a u 142 subjektů prověřil majetek a peněžní prostředky státu za více než 96 miliard korun.

Státu se navzdory vysokým investicím nedaří modernizovat klíčové oblasti jeho fungování. Digitalizace veřejné správy složité procesy nezjednodušila. Stát nezavedl účinné nástroje, které by zmírňovaly škody způsobené přetíženými kamiony, a armáda zaostává ve výcviku i modernizaci. Nejvyšší kontrolní úřad to uvádí ke své výroční zprávě za uplynulý rok.

Druhá největší ekonomika světa, Čína, se z globální výrobny stává postupně také obchodní a technologickou velmocí. Tohoto boomu využívají i čeští zákazníci. Z průzkumu agentury STEM/MARK pro pořad České televize Bilance vyplývá mimo jiné to, že 65 procent dotázaných někdy nakoupilo přes čínský internetový obchod a čínskou elektroniku využívá 57 procent lidí.

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.

Kverulant dlouhodobě upozorňuje, že zadavatelé veřejných zakázek nezohledňují zájmy daňových poplatníků, protože při zadávání veřejných zakázek přehlížejí riziko podkapitalizovaných dodavatelů, jak to požaduje zákon o finanční kontrole. Tuto skutečnost také dlouhodobě kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad. Poslanci jsou neteční, v praxi zadavatelů se ale nic nemění. Zpravodajské služby se neangažují, přestože škody jsou stále více patrné a jdou do milionů.

Na obnovu místních silnic a cest šlo v letech 2019 až 2025 celkem 4,7 miliardy korun. Ministerstvo pro místní rozvoj je poskytlo městům a obcím na 2150 projektů. Na kontrolovaném vzorku se ale ukázalo, že ve víc než polovině případů měla tato podpora minimální přínos pro řešení dopravní situace.

„Už to, že do toho chceme jít a že budou probíhat hromadné kontroly, je určitým preventivním krokem,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o meziresortní spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Jejím cílem je mimo jiné zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet. „Je to potřeba, ale srovnejte si informace a data,“ vyzval Schillerovou exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Debatovali spolu v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Dotační programy zaměřené na protipovodňová opatření a zadržování vody v krajině podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesplnily v plné míře svůj hlavní cíl. Vyplývá to z kontroly hospodaření ministerstva zemědělství, které v letech 2020 až 2024 rozdělilo na tyto projekty celkem 7,1 miliardy korun. Ministerstvo se závěry kontrolorů nesouhlasí a tvrdí, že projekty přinesly reálné výsledky, i když v některých případech brzdil jejich rozsah nedostatek peněz.

U dotačních programů na protipovodňová opatření, která měla zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu, se nepodařilo tento cíl dostatečně zajistit. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz, které vynaložilo ministerstvo zemědělství (MZe) na podporu protipovodňové ochrany a zadržování vody v krajině. Resort se závěry nesouhlasí, projekty podle něj pomohly, v některých případech ale chyběly peníze.

Hackujstat.cz 7.1 již není jen jednorázovou soutěží připravenou nadšenci na Nejvyšším kontrolním úřadu, ale vyzrálým ekosystémem fungujícím na profesionální úrovni.

Za posledních sedm let vzniklo 1000 nových stání pro nákladní automobily.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.

Vláda porušila vlastní lhůtu pro předložení rozpočtu, překročila pravidla rozpočtové odpovědnosti o 64 mld. Kč a při projednávání parlamentních kapitol nerespektovala ani zákon o rozpočtových pravidlech.

Praha - Sněmovna podpořila dnes v úvodním kole změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává Sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Další opoziční strany vznášejí k úpravám výhrady a chystají pozměňovací návrhy. Novelu jednacího řádu posoudí tři výbory, a to ústavně-právní, mediální a petiční. Nynější schůze Sněmovny skončila.

Ministerstvo vnitra nevytvořilo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ani po osmi letech funkční systém ochrany škol, nákupních či kulturních center nebo nemocnic, byť to předpokládala koncepce ochrany měkkých cílů pro léta 2017 až 2020. Také podle úřadu zanedbávalo svou koordinační roli a splnilo jen dva ze čtyř pilířů, na nichž měl systém stát. Úřad o závěrech své prověrky informoval v tiskové zprávě.

Praha - Největší důvěře občanů se v Česku nadále těší hasiči. Věří jim téměř kompletní dospělá populace. Následují policie, Česká národní banka, místní samosprávy a armáda. Na opačném konci jsou členové vlády, kterým důvěřuje necelá třetina lidí. Nízkou důvěru mají i Sněmovna a Senát. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM. Konal se v lednu a zúčastnilo se ho 1061 lidí.

Česká armáda se už dvě dekády nedokáže vymanit z učebnicového vendor lock-inu u lehkých kulometů MINIMI, které dodává překupník z Borku u Českých Budějovic. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu i podle auditu Ministerstva obrany chybělo dlouhodobé plánování, smlouvy neodpovídaly zadávacím podmínkám a armáda si k miliardové zakázce ani nezajistila náhradní díly pro životní cyklus zbraní. Přesto tentýž prostředník dodává kulomety už ve třetí etapě nákupů, zatímco Vojenské zpravodajství i parlamentní dohled mlčí a daňový poplatník jen přihazuje další stovky milionů.

Širší vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), takzvané kolegium, by mohl doplnit bývalý soudce Ústavního soudu Radovan Suchánek. Navrhl ho prezident úřadu Miloslav Kala. Členy kolegia volí Sněmovna. Suchánek byl ústavním soudcem v letech 2013 až 2023. Nyní vedle advokátní praxe vyučuje například na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. The post Kdo zasedne ve vedení NKÚ? Kandidátem je bývalý ústavní soudce Suchánek appeared first on Česká justice.