Nejvyšší kontrolní úřad

„Kdo nepracuje pro agenturu CzechTourism, okrádá rodinu,“ tradovalo se v určitých kruzích kolem vlády Andreje Babiše [ANO]. Tato slova nyní nepřímo potvrdily závěry kontroly NKÚ.

Ministerstvo pro místní rozvoj podle Nejvyššího kontrolního úřadu nedostatečně kontrolovalo činnost a hospodaření svých organizací. Kontroloři se zaměřili na činnost České centrály cestovního ruchu - CzechTourism, Centra pro regionální rozvoj a Horské služby mezi lety 2015 a 2020. Kontroloři nedostatky vyhodnotili jako porušení rozpočtové kázně celkově ve výši téměř 100 milionů korun.

Trojnásobný reprezentant celkem v německé lize absolvoval 168 zápasů a dal devět gólů.

Írán odmítá, že by byl do útoku na Salmana Rushdieho jakkoli zapojen.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) selhalo ministerstvo pro místní rozvoj v kontrole České centrály cestovního ruchu – CzechTourism a Horské služby ČR. Kontrola zaměřená na hospodaření v letech 2015 až 2020 odhalila řadu pochybení, na něž ministerstvo v rámci interních kontrol nepřišlo.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) neodhalilo chyby v zakázkách Horské služby ČR a agentury CzechTourism za skoro 100 milionů korun. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). MMR podle něj dostatečně nekontrolovalo hospodaření organizací. NKÚ prověřoval zakázky z doby, kdy MMR vedly ministryně za hnutí ANO Karla Šlechtová a Klára Dostálová. Kvůli podezřelým zakázkám CzechTourism policie stíhá několik lidí. Současný ministr Ivan Bartoš (Piráti) ČTK v reakci na kontrolu sdělil, že MMR v řízení organizací selhávalo. Bartoš proto nařídil interní audity a změnil strukturu vedení MMR.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se v dalším šetření zaměřil na hospodaření vybraných organizací Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v letech 2015 až 2020, a to konkrétně České centrály cestovního ...

Téměř rok trvá napsání odůvodnění rozsudku v kauze ostravského podnikatele, označovaného za lobbistu, Martina Dědice. Ten si loni 5. října vyslechl u Krajského soudu v Ostravě trest osmi let vězení a propadnutí veškerého majetku. Rozsudek měl být dle zákona písemně odůvodněn už loni v říjnu.

Rekonstrukce některých železničních tratí se zpožďují o roky, a proto se výrazně prodražují. Náklady na některé projekty vzrostly téměř dvojnásobně. Vyplývá to z dnes zveřejněných závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle ministerstva dopravy ale přípravu oprav prodlužuje mnoho vnějších faktorů, například správní řízení a následné změny projektů. Náklady podle ministerstva nelze jednoduše porovnávat. Proti závěrům kontroly se ohradila i Správa železnic.

Podle závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu se rekonstrukce některých železničních tratí zpožďují o roky, a proto se výrazně prodražují. Podle Ministerstva dopravy ale nelze náklady takhle jednoduše porovnávat. Proti závěrům kontroly se ohradila i Správa železnic.

Rekonstrukce některých železničních tratí se zpožďují o roky, a proto se výrazně prodražují. Náklady na některé projekty vzrostly téměř dvojnásobně. Vyplývá to ze zveřejněných závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle ministerstva dopravy ale přípravu oprav prodlužuje mnoho vnějších faktorů, například správní řízení a následné změny projektů. Náklady podle ministerstva nelze jednoduše porovnávat. Proti závěrům kontroly se ohradila i Správa železnic.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval financování oprav některých železničních tratí. Některé projekty se podle něj zpožďují o roky, díky čemuž významně rostou náklady. Důvodem zvýšení cen jsou ale i úpravy v jednotlivých projektech. Úřad o tom informoval v pondělní tiskové zprávě. Náklady podle ministerstva nelze jednoduše porovnávat. Proti závěrům kontroly se ohradila i Správa železnic.

Ve stanoveném termínu bylo splněno jen 9 z 39 definovaných projektů, tedy ani ne čtvrtina.

Rekonstrukce některých železničních tratí se zpožďují o roky, a proto se výrazně prodražují. Náklady na některé projekty vzrostly téměř dvojnásobně. Vyplývá to ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zveřejněných v pondělí.

Rekonstrukce některých železničních tratí se zpožďují o roky, a proto se výrazně prodražují. Náklady na některé projekty vzrostly téměř dvojnásobně. Vyplývá to ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle ministerstva dopravy ale přípravu oprav prodlužuje mnoho vnějších faktorů, například správní řízení a následné změny projektů. Náklady podle ministerstva nelze jednoduše porovnávat. Proti závěrům kontroly se ohradila i Správa železnic.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se ve svém dalším šetření zaměřil na to, jak Ministerstvo dopravy (MD) a Správa železnic (SŽ) rozdělovaly od roku 2016 do poloviny roku 2021 státní i evropské peníze ...

Zástupci někdejší komunistické organizace pro děti a mládež se v demokratickém zřízení rozhodně neztratili. Od roku 1998 si z veřejných prostředků načerpali téměř 700 milionů korun. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nebyly tyto prostředky poskytovány transparentně a spravedlivě. Navíc NKÚ objevil v čerpání dotací Pionýra několik podvodů. Kverulantovým cílem je nejen rozkrýt problematické financování Pionýra, ale také prosadit nastavení jasných a transparentních pravidel na rozdělování peněz pro práci s dětmi. Proto před měsícem napsal novému ministrovi školství Vladimírovi Balašovi. Nyní mu od ministra přišla odpověď z které vyplývá, že pro nastavení transparentních pravidel neudělá naprosto nic The post Problematické financování pionýra z veřejných zdrojů bude pokračovat i za nového ministra školství first appeared on kverulant.org.

Byl říjen 2017 a Andrej Babiš odmítl, že by měl velkou moc. V rozhovoru pro časopis Forbes se rozohnil nad otázkou redaktorů ohledně svého vlivu na chod státu vyplývající z pozice byznysmena, politika a mediálního magnáta. Prohlásil doslova: „Tak si řekněme, kdo tady má moc. Kdo nominuje šéfa BIS? Kdo nominoval šéfa antimonopolního úřadu? Kdo šéfa NKÚ? Kdo má rozvědku? A kdo nominoval policejního prezidenta, kdo šéfa GIBS? Všechno ČSSD. Oligarchie. To je efektivní moc, kterou oni zneužívají. Já…

Bezmála milion korun pokuty udělil Úřad pro ochranu osobních údajů ministerstvu vnitra. Důvodem bylo neoprávněné policejní zpracovávání údajů o lidech v izolaci kvůli koronaviru.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nedávno zkritizoval ministerstvo zdravotnictví za to, že se během posledních pěti let příliš nezvládlo popasovat s ochranou nemocnic proti útokům (více jsme psali zde).

KOMENTÁŘ. Když si senioři stěžují Andreji Babišovi – při jeho prezidentské kampani-nekampani – na to, jak strašně jim podražily nákupy, málokdo z nich chápe, že před nimi stojí ten, kdo na tom v mnoha směrech získává. Potraviny meziročně silně nadprůměrně zdražily v segmentech, kde dominují firmy Babišova holdingu Agrofert a naštvaný volič je pro populistické politiky, jakým Babiš

Propustit desítky tisíc státních zaměstnanců nebo zrušit příspěvek na stavební spoření. Kabinet Petra Fialy (ODS) dostal od bývalých šéfů dvou stran současné vládní koalice desatero doporučení, jak napravit zdevastované státní finance.

Rozdělování dotací na podporu sociálních podniků provázela řada nedostatků. Dotace mnohdy pomáhaly spíše příjemcům než sociálně ohroženým lidem, zjistila kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Dotace na sociální podniky provázela řada nedostatků NKÚ se podíval na to, jak ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Centrum pro regionální rozvoj (CRR) rozdělovaly v letech 2015 až 2021 veřejné peníze na podporu sociálních podniků ze dvou operačních…

Peníze na podporu sociálních podniků dostaly i neúčelné a neefektivní projekty a dotace mnohdy pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ale má smysl podporovat sociální podnikání, protože dává příležitost handicapovaným lidem zapojit se zpět na trh práce a zlepšit kvalitu života. MMR se snaží kontroly projektů zlepšovat tak, aby dotace nebyly zneužívány, reagoval na závěry kontroly NKÚ mluvčí ministerstva Vilém Frček.

Bezmála miliarda korun, která v letech 2015 až 2021 směřovala na podporu sociálních podniků, byla zčásti využita neúčelně a neefektivně. Konstatoval to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval poskytování dotací v letech 2015 až 2021.

Peníze na podporu sociálních podniků dostaly i neúčelné a neefektivní projekty. Dotace mnohdy pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ale má smysl podporovat sociální podnikání, protože dává příležitost handicapovaným lidem zapojit se zpět na trhu práce a zlepšit kvalitu života. MMR se snaží kontroly projektů zlepšovat tak, aby dotace nebyly zneužívány, napsal ČTK mluvčí ministerstva Vilém Frček. Ministerstvo práce (MPSV) uvedlo, že se se závěry NKÚ neztotožňuje.

Z výsledků kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zaměřené na podporu tzv. sociálních podniků vyplynulo, že při rozdělování financí vládla nejasná pravidla, selhávaly kontrolní mechanismy, a ...

Všimli jste si toho, že v posledních několika letech prakticky zmizely zprávy o větších teroristických útocích páchaných radikálními islamisty? Pokud ano, tak nejde jen o váš dojem a příčinou ...

Dovolujeme si požádat vás o laskavou podporu naší watchdogové činnosti. Jen díky velkorysým lidem můžeme pokračovat. Buďte jedním z nich a podarujte nás alespoň malým darem. Zde je přehled naší práce z poslední doby. The post Podpořte Kverulanta first appeared on kverulant.org.

Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil výsledky kontroly příspěvkových organizací Ministerstva kultury ČR za léta 2018–2020. Konkrétně šlo o Národní galerii a Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Úřad ...

Nejvyšší kontrolní úřad odhalil řadu chyb v hospodaření Národní galerie v Praze. Zásadní problémy se podle něj týkaly veřejných zakázek. Galerie nezadávala výběrová řízení, obcházela zákon o registru smluv a postupovala netransparentně. Svému generálnímu řediteli dokonce napřímo přidělila zakázku za 1,1 milionu korun. A problematický byl i vznik nového loga. Podle mluvčí galerie Evy Sochorové jsou zjištěné problémy spojené s předchozím vedením.

Menší nedostatky kontroloři odhalili také u pražského Uměleckoprůmyslového musea.

Obcházení zákona o veřejných zakázkách, zákona o registru smluv i další pochybení zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v hospodaření Národní galerie v Praze (NG) v letech 2018 až 2020. Podle NKÚ se dokonce mohlo jednat o porušení rozpočtové kázně.

Národní galerie v Praze (NG) obcházela v letech 2018 až 2020 zákon o registru smluv a ignorovala zadávací řízení při výběru dodavatelů na některé služby, uvádí ve zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kromě veřejných zakázek vykazovalo závažné nedostatky i hospodaření galerie. Menší nedostatky kontroloři odhalili i u Uměleckoprůmyslového muzea v Praze (UPM).

Podle zjištění NKÚ ignorovala Národní galerie v kontrolovaném období zadávací řízení mimo jiné při výběru dodavatelů na právní služby.

Národní galerie v Praze (NG) obcházela v letech 2018 až 2020 zákon o registru smluv a ignorovala zadávací řízení při výběru dodavatelů na některé služby, uvádí ve zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kromě veřejných zakázek vykazovalo závažné nedostatky i hospodaření galerie. Menší nedostatky kontroloři odhalili i u Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM). Do dubna 2019 byl generálním ředitelem NG historik umění Jiří Fajt.

Národní galerie v Praze (NG) obcházela v letech 2018 až 2020 zákon o registru smluv a bez soutěže uzavírala smlouvy na některé služby, uvedl dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Zásadní problémy podle něj provázely i hospodaření galerie. Podle mluvčí NG jsou zjištěné problémy spojené s předchozím vedením a galerie pracuje na jejich nápravě. Menší nedostatky kontroloři odhalili také u další příspěvkové organizace ministerstva kultury, Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM).

Přestože se u nás problematika ukládání odpadů na skládky řeší na legislativní úrovni přibližně od roku 1999 a v posledních letech se na ni soustředí více pozornosti, je skládkování stále nejrozšířenější formou nakládání s odpady. V roce 2020 v Česku skončilo okolo 49 procent veškerého komunálního odpadu právě tam.

Zvyšovat v době krize jakékoli finanční požadavky na domácnosti bez toho, že by se vedla seriózní debata o jiných možných cestách, na prvním místě o úsporách, považuji za neobhajitelné, ...

Televizní stanice se předhánějí v nadšených reportážích z letních filmových a hudebních festivalů, avšak většinou zamlčují, že stojí daňové poplatníky miliony korun.

Ministerstvo zdravotnictví se (stejně jako ministerstvo vnitra a kultury) v uplynulých pěti letech příliš nezvládlo popasovat s investicemi do ochrany měkkých cílů, v tomto případě nemocnic. Ačkoliv bylo na neinvestiční projekty zaměřené na ochranu nemocnic vyčleněno 106 milionů, vyčerpáno bylo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jen 60 milionů.

V Česku stále chybí komplexní systém ochrany takzvaných měkkých cílů před teroristickými útoky. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřoval, jak ministerstva vnitra (MV), kultury (MK) a zdravotnictví (MZd) rozdělovala v letech 2016 až 2021 peníze na systém ochrany měkkých cílů, tedy například škol a veřejných prostranství, nemocnic nebo kulturních zařízení před teroristickými a dalšími útoky.

V Česku stále chybí komplexní systém ochrany takzvaných měkkých cílů před teroristickými útoky. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřoval, jak ministerstva vnitra (MV), kultury (MK) a zdravotnictví (MZd) rozdělovala v letech 2016 až 2021 peníze na systém ochrany měkkých cílů, tedy například škol a veřejných prostranství, nemocnic nebo kulturních zařízení před teroristickými a dalšími útoky.

V Česku stále chybí komplexní systém ochrany takzvaných měkkých cílů před teroristickými útoky. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zjišťoval, jak ministerstva vnitra, kultury a zdravotnictví rozdělovala v letech 2016 až 2021 peníze na systém ochrany měkkých cílů, tedy například škol a veřejných prostranství, nemocnic nebo kulturních zařízení před teroristickými a dalšími útoky. Resort vnitra se ohradil, že kontrola byla zaměřena na podporu zvýšení odolnosti měkkých cílů, nikoliv na celý systém.

V Česku stále chybí komplexní systém ochrany takzvaných měkkých cílů před teroristickými útoky. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřoval, jak ministerstva vnitra (MV), kultury (MK) a zdravotnictví (MZd) rozdělovala v letech 2016 až 2021 peníze na systém ochrany měkkých cílů, tedy například škol a veřejných prostranství, nemocnic nebo kulturních zařízení před teroristickými a dalšími útoky. Ministerstvo vnitra v reakci uvedlo, že kontrola byla zaměřena na podporu zvýšení odolnosti měkkých cílů, nikoliv na celý systém. Ministerstvo kultury podotklo, že postupovalo v souladu s pokyny ministerstva vnitra.

Přestože se u nás problematika ukládání odpadů na skládky řeší na legislativní úrovni přibližně od roku 1999 a v posledních letech se na ni soustředí více pozornosti, je skládkování stále nejrozšířenější formou nakládání s odpady. V roce 2020 v Česku skončilo okolo 49 % veškerého komunálního odpadu právě tam. Značnou část ho tvoří biologicky rozložitelný odpad (BRO). Namísto toho, aby se BRO využíval v energetických zařízeních, zbytečně přispívá k produkci metanu. A nejen to. Bioodpad způsobuje nestabilitu skládek a značně navyšuje jejich kapacitu, a tím snižuje jejich životnost jako celku.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá, že by udržováním účtenkové loterie v chodu, přestože už losování cen neprobíhalo, plýtvala penězi daňových poplatníků. Nesouhlasí tak se závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který upozornil, že na účtenkovou loterii stát zbytečně vynaložil 14 milionů korun. „Rozhodla jsem o zrušení loterie, když nastoupil covid. Tím jsme ušetřili 65 milionů korun,” řekla v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.

Kontrolovat živnostníky za záminkou narovnání podnikatelského prostředí spěje pomalu do konce. Někdejší ministr financí, premiér a dnes poslanec Andrej Babiš (ANO) totiž v minulosti zavedl chorvatský model kontroly v podobě Elektronické evidence tržeb, přes kterou se daly kontrolovat tržby obchodníků. Nová vláda však dopředu deklarovala, že hodlá EET zrušit kvůli vysoké byrokracii a také kvůli tomu, že není dodnes jasné, kolik do státní kasy přivedla příjmů. Už dříve skončila státní loterie…

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zkontroluje evropské dotace rozdělované z operačního programu Rybářství 2014-2020. Kontrola začne v červenci a skončit by měla v dubnu příštího roku. NKÚ to uvedl na svém webu. Kontroloři zamíří na ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a do Zařízení služeb MZe. V programu bylo připraveno k čerpání téměř 1,1 miliardy korun, sdělil ČTK mluvčí úřadu Václav Kešner.

Ministerstvo financí platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu.

Ministerstvo financí (MF) platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Ministerstvo financí (MF) platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Tímto způsobem zbytečně zaplatilo 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Uvedla to mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Podle NKÚ také ministerstvo nezvládlo dobře připravit některé investiční akce a nedostatky NKÚ zjistil i při pronájmu pozemků.

Ministerstvo financí tak zbytečně zaplatilo 14 milionů korun, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad.

Ministerstvo financí platilo účtenkovou loterii, která byla zavedena v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb, i v době, kdy neprobíhala. Resort ani nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní, což měl být její smysl. Zjistila to kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Ministerstvo financí (MF) platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Ministerstvo financí platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo podle NKÚ také nezvládlo dobře připravit některé investiční akce a nedostatky úřad zjistil i při pronájmu pozemků.

Konec skládkování až v roce 2030, stále příliš nízké poplatky za uložení odpadu na skládky nebo devět miliard z EU, které ale nakládání s odpady v Česku nijak zásadně nevylepšily. Skládkování stále vede. To jsou zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu v oblasti odpadové politiky, která kromě toho potvrdila i úniky na poplatcích za nebezpečný odpad.

Ministerstvo financí (MF) platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). ČTK o nich informovala mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Podle NKÚ také ministerstvo nezvládlo dobře připravit některé investiční akce a nedostatky NKÚ zjistil i při pronájmu pozemků. Výsledky kontroly bere MF na vědomí, současná vláda se od účtenkové loterie distancovala. Nesouhlasí ale s tvrzením, že by dopady loterie nevyhodnotilo. Ohradilo se i proti další kritice NKÚ. ČTK to napsal mluvčí MF Tomáš Weiss. Podle předchozí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jsou závěry NKÚ absurdní.

Zhruba čtrnáct milionů korun vyhodilo ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové do kanálu. Exministryně se za své chyby překvapivě neomlouvá, předkládá absurdní konstrukci, že naopak ...