Nejvyšší kontrolní úřad

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám, sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze…

Ačkoliv ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poskytlo v rámci dotačních programů téměř devět miliard korun na podporu rodin, nemá krom počtu podpořených rodin zmapovány přínosy této podpory. Zjistil to nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zaměřil na dva dotační tituly z let 2018 až 2020.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám, sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. V tiskové zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který kontroloval rozdělení devíti miliard korun mezi roky 2018 a 2020.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám – sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. V tiskové zprávě to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který kontroloval rozdělení devíti miliard korun mezi lety 2018 a 2020.

Příspěvky na podporu rodinné politiky pomohly lidem jen částečně. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž nastavilo systém rozdělování pomoci tak, aby došlo k vyčerpání co největší části z téměř devítimiliardového rozpočtu. Nezajímal ho ale „kvalitativní přínos“. Také nestanovilo dílčí cíle. V pondělí o tom informoval Nejvyšší kontrolní úřad.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám, sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval rozdělení devíti miliard korun mezi roky 2018 a 2020. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí.

Vláda prozatím rezignovala na konsolidaci veřejných financí. Až k ní přistoupí, bude tato konsolidace trvat déle, než by bylo nezbytně nutné. Jedním z důvodů budou opatření, která zvyšují povinné výdaje státu, jako je třeba plánované zvyšování počtu státních zaměstnanců, nebo takzvané výchovné, tedy příspěvek k důchodu za vychované dítě.

Vláda prozatím rezignovala na konsolidaci veřejných financí. Až k ní přistoupí, bude tato konsolidace trvat déle, než by bylo nezbytně nutné. Jedním z důvodů budou opatření, která zvyšují povinné výdaje státu, jako je třeba plánované zvyšování počtu státních zaměstnanců nebo takzvané výchovné, tedy příspěvek k důchodu za vychované dítě.

Stát bude zabavené vozy prodávat - nebo je přistižený musí vykoupit zpět

Thierra je novým hráčem na českém stavebním trhu. Vznikla letos na jaře a stojí za ní zakladatel developera Domoplan Tomáš Vavřík a zakladatel stavební společnosti Alglas Václav Stehno. Pro Domoplan už staví několik rezidenčních projektů. „Chceme se ale posunout i do segmentu kancelářských, logistických a průmyslových staveb. V plánu máme také vstup do dopravního stavitelství,“ říká Václav Stehno, ředitel holdingu Thierra.

Budoucí prezident a jeho lidé, které si nová hlava státu vezme na Pražský hrad, to zřejmě nebudou mít jednoduché. Současný kancléř Vratislav Mynář totiž odstartoval personální čistky a výměny dlouholetých vedoucích pracovníků, kteří se starají o chod Hradu. Vedení prezidentské kanceláře svá rozhodnutí hájí tím, že je potřeba šetřit. Navíc prý s prací dotyčných nebylo spokojeno.

Účtenková loterie, tzv. Účtenkovka, byla podle ministerstva financí úspěšným projektem a do rozpočtu přinesla desítky milionů korun ročně. V roce 2018 kvantifikovalo ministerstvo financí přínos účtenkové loterie na cca 163 mil. Kč. Po odečtení nákladů spojených s účtenkovou loterií ve výši 87 mil. Kč vyčíslilo pozitivní efekt účtenkové loterie na 76 mil. Kč. Vyplývá to z materiálů, které ministerstvo financí poskytlo pro účely kontroly Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a které zveřejnilo na základě žádosti o poskytnutí informací.

Státní zástupce potvrdil, že platit z veřejných peněz soukromý spor Miloše Zemana není trestným činem. Možná je to věc pro NKÚ, napsal.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) požaduje po ministerstvu dopravy, aby důkladně analyzovalo neúspěchy nebo nenaplněné cíle při financování nových cyklostezek z uplynulých let. Podle kontrolorů jde o nezbytný krok k tomu, aby mohla být výstavba cyklistické infrastruktury z veřejných prostředků nadále podporována.

Prezident NKÚ Miloslav Kala v dopise vyzval české poslance, aby pracovali – a navrhli nové jméno na post viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten je neobsazený už více než půl roku. Jak na odpověď, tak i na zvolení svého zástupce však Kala zatím čeká marně. Pokud se právnička Simeona Zikmundová na jaře těšila na to, že se

Soud poslal minulý týden do vazby dva z celkem sedmi obviněných šéfů a zaměstnanců IT firmy CCA Group, která od roku 1995 dodává software a spravuje informační systémy v české justici včetně soudů a státních zastupitelství. Právu to v pondělí potvrdila šéfka pražských vrchních žalobců Lenka Bradáčová, jejíž podřízený případ dozoruje.

Resort spravedlnosti za posledních pět let pokročil v elektronizaci justice jen minimálně. Vyplývá to ze závěrů kontroly provedené Nejvyšším kontrolním úřadem. Na digitalizaci přitom ministerstvo spravedlnosti a Probační a mediační služba v letech 2016 až 2021 vynaložily 332 milionů korun. Klíčové informační systémy jsou nedokončené, anebo s nimi resort ani nezačal. Především chybí nový systém elektornické spisové služby. Bez toho, jak konstatují kontroloři, je úspěšné dokončení elektronizace…

Národní kontrolní úřad v letech 2016 až 2021 prověřoval, zda resort spravedlnosti  efektivně nakládá s penězi státu a Evropské unie při elektronizaci justice. Pětiletá analýza dopadla katastrofálně. Ministerstvo spravedlnosti a Probační a mediační služba splnily z jasně specifikovaných cílů strategie pouze dva. Současně resort dokončil pouze osm z 37 plánovaných aktivit.

V digitalitaci justice ministerstvo spravedlnosti a Probační a mediální služba téměř nepokročili, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Ten dále uvedl, že klíčové oblasti pro úspěšnou elektronizaci ministerstvo buď nedokončilo, nebo někde ani nezačalo.

Na elektronizaci justice vydalo v letech 2016 až 2021 ministerstvo spravedlnosti 331,5 milionu korun, v rozvoji eJustice ale pokročilo jen minimálně. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Teď navíc ještě hrozí, že rezort bude muset vracet dotace z EU.

Na elektronizaci justice vydalo v letech 2016 až 2021 ministerstvo spravedlnosti (MSp) 331,5 milionu korun, v rozvoji eJustice ale pokročilo jen minimálně. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle kontrolorů úřad klíčové informační systémy nedokončil nebo s jejich zapojením ani nezačal. Resort tak stále využívá technicky i morálně zastaralé, vzájemně nekompatibilní a na správu finančně náročné informační systémy. NKÚ vyhodnotil plnění strategie eJustice včetně jejího řízení jako neefektivní, sdělila dnes v tiskové zprávě mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Ministerstvo uvedlo, že práce pokračují, a za průtahy jsou objektivní skutečnosti.

Podle Babiše hrozí, že příští hlava státu jinak půjde na ruku kabinetu, přitom má být pro všechny občany.

Letošní ročník plzeňského hackathonu otevřených dat ukázal velký potenciál studentů středních škol v práci s daty. Ve dnech 21.–22. října 2022 proběhl další ročník Hackathonu otevřených dat Plzeňského kraje pro žáky odborných středních škol a gymnázií v Sušici. Akce se zúčastnilo 20 týmů ze 17 středních škol.

Výstavní plocha se oproti minulosti ztrojnásobila.

Za účasti válečných veteránů, prezidenta Miloše Zemana a dalších politiků se v Praze otevřelo zrekonstruované Armádní muzeum Žižkov. Po dnešní ceremonii se pro veřejnost otevře až 28. října. Návštěvníkům nabídne novou expozici zachycující vojenské dějiny českého území od osídlení Slovany až po současnost. Výstavní plocha se oproti minulosti ztrojnásobila, rekonstrukce vyšla na více než 900 milionů korun.

Prezident Miloš Zeman v březnu skončí po deseti letech ve své funkci. Náležet mu bude podle zákona měsíční renta ve výši 50 tisíc korun a také paušální úhrada na další výdaje ve stejné výši. Vedle toho bude pobírat svůj běžný starobní důchod.

V České republice jsou stále z evropských dotací financovány projekty, jejichž přínos nelze změřit. Často dochází i k tomu, že jsou propláceny nezpůsobilé výdaje. Konstatoval to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v rámci zprávy o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR.

Česká republika nadále neumí nastavit cíle a vyhodnotit přínos evropských dotací, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Při 13 kontrolách zjistil nedostatky za 142 milionů korun. Téměř o dvě třetiny meziročně přibylo případů takzvaných nezpůsobilých výdajů, tedy peněz uhrazených přestože dané výdaje nesplňovaly podmínky dotačního programu. V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělila mluvčí NKÚ Hana Kadečková.

Slovensko na konci října bude ve volbách vybírat starosty, primátory, lokální poslance i předsedy samosprávných krajů. O post předsedy Žilinského samosprávného kraje se uchází i bývalý primátor Žiliny a exposlanec parlamentu Igor Choma, který na župana kandiduje s podporou strany Smer – Sociálna demokracia (Smer – SD).

Jak vysoký je aktuální plat poslance? Podle jakých hodnot se při výpočtu platu vychází? Zvýší se plat poslance v roce 2023?

Šéf Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí Vojtěch Weis na konci roku skončí ve funkci. Seznam Zprávám potvrdil, že už nechce pokračovat.

Na neefektivnost řady dotací upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval podporu průmyslového výzkumu v letech 2016 až 2022. Poukázal například na to, že nejmenovaná firma na vývoj speciálních typů průmyslových šicích strojů v letech let 2007 až 2021 čerpala v rámci dotací na vývoj a inovace 454,5 milionu korun. Od ministerstva průmyslu dostala v posledních letech 20 milionů korun. A loni skončila v konkurzu.

Státní podpora průmyslového výzkumu, vývoje a inovací v letech 2016 až 2022 nevedla k očekávaným ekonomickým přínosům. Informoval o tom v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad. Na projekty v gesci ministerstva průmyslu a obchodu šlo zhruba 10 miliard korun. Vyjádření ministerstva průmyslu agentura ČTK shání.

Státní podpora průmyslového výzkumu, vývoje a inovací v letech 2016 až 2022 nevedla k očekávaným ekonomickým přínosům v praxi. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) to dnes uvedl v tiskové zprávě po kontrole tří národních programů v gesci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), z nichž bylo v této době vynaloženo zhruba deset miliard korun. Vyjádření ministerstva průmyslu ČTK shání.

Už rok trvá napsání odůvodnění rozsudku v kauze ostravského podnikatele, označovaného za lobbistu, Martina Dědice. Ten si loni 5. října vyslechl u Krajského soudu v Ostravě trest osmi let vězení a propadnutí veškerého majetku. Rozsudek měl být dle zákona písemně odůvodněn už loni v říjnu.

Kauzu manipulace zakázek považuje Lukáš Vondrovic za příležitost restartovat komunikaci s obcemi vytipovanými pro stavbu hlubinného úložiště.

Hackuj stát, vyzval už počtvrté zájemce o otevřená data Nejvyšší kontrolní úřad. Jak letošní hackathon veřejné správy dopadl? Jak co nejlépe využít otevřená data státu? Vytěžit co nejvíce se po covidové pauze snažili účastníci čtvrtého Hackathonu veřejné správy, který proběhl o prvním říjnovém víkendu v prostorách Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v Praze.

Když se řekne „labutí píseň osobních tatrovek“ nebo „poslední výkřik z Kopřivnice“, určitě si vybavíte honosný sedan T700. Jenže jak moc dobře jej znáte? Víte, kdy se začal vyrábět, kdo stojí za jeho designovým přepracováním nebo kolik stály přední sedadla do nejdražšího kusu? Otestujte se!

Dvojice podnikatelů z Poznaně údajně falšovala dokumentaci a prodávala výrobcům technické tuky, které se nesmějí používat v potravinářství.

Téměř polovinu žádostí o odškodnění v posledních šesti letech vypořádalo ministerstvo spravedlnosti až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo často podle kontrolorů rozhodlo o úhradě škod způsobených v soudních řízeních, neoprávněným stíháním nebo nesprávným úředním postupem až tehdy, kdy poškozený podal žalobu. V krajním případě čekal poškozený na vypořádání více než tři roky. Vyjádření ministerstva se zjišťuje.

Téměř polovinu žádostí o odškodnění v posledních šesti letech vypořádalo ministerstvo spravedlnosti až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Často ministerstvo podle kontrolorů rozhodlo o úhradě škod způsobených v soudních řízeních, neoprávněným stíháním nebo nesprávným úředním postupem až tehdy, kdy poškozený podal žalobu. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka uvedl, že se zdůvodněním kritiky úřad nesouhlasí a že zpoždění vznikají hlavně kvůli nedostatku pracovníků pro vyřizování odškodnění.

Téměř polovinu žádostí o odškodnění v posledních šesti letech vypořádalo ministerstvo spravedlnosti až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Často ministerstvo podle kontrolorů rozhodlo o úhradě škod způsobených v soudních řízeních, neoprávněným stíháním nebo nesprávným úředním postupem až tehdy, kdy poškozený podal žalobu. V krajním případě čekal poškozený na vypořádání více než tři roky. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka ČTK sdělil, že zpoždění vznikají hlavně kvůli nedostatku pracovníků pro vyřizování odškodnění.

Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu ukázala, že Ministerstvo spravedlnosti vypořádává žádosti o odškodnění se zásadním zpožděním. Zhruba polovina prošetřovaných spisů z let 2016 až 2021 byla vypořádána až po půlročním zákonném termínu, v některých případech přišlo vyřízení i s téměř tříletým zpožděním.

Odškodňování vyplývající z nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu ministerstvo spravedlnosti řešilo pozdě a často i po zákonných lhůtách. V řadě případů začal resort jednat až ve chvíli, kdy čelil žalobě. Plyne to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zabýval odškodňováním v letech 2016 až 2021.

Ekonomická i vojenská logika podporují, aby stát ve svém vyzbrojování spoléhal zejména na domácí průmysl. Utracené peníze díky tomu fungují jako investiční stimul a armáda je v používání systému nezávislá na dodavateli mimo teritorium, které kontroluje. Obranný průmysl středního státu velikosti ČR ale nevyrábí zdaleka vše, a tak musí být vyzbrojovací zakázky pro zahraniční výrobce nezbytné.

Čtvrtý ročník Hackathonu veřejné správy proběhne v pátek a sobotu 7. a 8. října v sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v Praze. Účastníci budou mít k dispozici řadu datasetů ze státních institucí a pokusí se za 24 hodin vytvořit funkční prototypy užitečných aplikací, které by je mohly využít. „Hackathon už několik ročníků ukazuje, jaké přínosy a výhody může mít pro stát i občany to, když stát otevře a zpřístupní svá data. Jak se tato data dají využít k novým poznatkům, k tvorbě aplikací a…

Populisté typu Andreje Babiše vytrvale v lidech budují pocit, že mají neustále na něco nárok, že se o ně stát musí postarat za všech okolností a že měřítkem dobrého vládnutí je vlastně jen to, ...

KOMENTÁŘ. Populisté typu Andreje Babiše vytrvale v lidech budují pocit, že mají neustále na něco nárok, že se o ně stát musí postarat za všech okolností a že měřítkem dobrého vládnutí je vlastně jen to, kolik se nasype z „eráru“ do jejich kapes. Prostě musíte něco dělat pro naše lidi. Záběry z Otrokovic, kde se na premiéra Petra

odčí tribunál se sídlem v Londýně vydal v květnu 2022 rozhodnutí, podle kterého musí Česká republika zaplatit firmě Diag Human zhruba 16 miliard korun. Z toho činí 12 miliard jen úroky z prodlení. Stát se sice odvolal, ale tím jenom oddálil definitivní porážku.  ČR prohrává v kauze Diag Human jeden spor za druhým. Stát se však stále tváří, že se nic neděje, a nepodniká nic, co by alespoň zastavilo růst úroků z prodlení. Ty tak rostou tempem 1,3 milionu Kč denně. Cílem Kverulanta je tento stav změnit. V únoru 2020 se obrátil na Nejvyšší kontrolní úřad. V prosinci 2020 podal na liknavé politiky a jejich úředníky trestní oznámení za to, že ani nezastavili úročení dluhu. V lednu 2022 vyzval ministra zdravotnictví nové vlády, aby úročení zastavil on. Vše marně. The post Kauza Diag Human je časovaná bomba first appeared on kverulant.org.

Předseda ANO se opět představil v disciplíně, ve které s ním nelze soutěžit

Koncem loňského roku publikovalo otevřená data 53 státních organizací a toto číslo v budoucnu výrazně vzroste. Ministerstvo vnitra, odbor Hlavního architekta eGovernmentu, připravil Výroční zprávu o stavu otevřených dat v České republice. Zpráva informuje o vývoji v oblasti otevřených dat v České republice, ať už se to týká legislativního nastavení, aplikační praxe, nebo dalších aktivit týmu národního koordinátora otevřených dat v roce 2021.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) uhradilo v loňském roce minimálně 3,6 milionu korun, protože nesplnilo soudem uložené povinnosti ve vztahu k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Vyplývá to z kontroly údajů závěrečného účtu, vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky za rok 2021, kterou provedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Ministerstvo financí předložilo první návrh státního rozpočtu na rok 2023. Počítá s příjmy ve výši 1 749,5 miliardy korun a výdaji 2019,5 miliard korun. Odhaduje se tedy deficit 270 miliard ...

Státní podniky v podobě, jak je známe dnes jsou prostředkem, jak stát realizuje výkon svého vlastnického práva, provoz podniku v souladu s hospodářskou politiku státu. Výjimkou z uvedeného není ani VOP CZ, s. p. Podle hodnocení společnosti Transparency International dostal tento podnik zřizovaný Ministerstvem obrany v roce 2020 nejhorší možnou známku.

Schválení Digitální a informační agentury (DIA), která se podle představ místopředsedy vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše má stát klíčovým prostředkem pro změny ve státním IT, ve sněmovně prozatím neprošlo. Vládní strany chtěly potřebné zákony prosadit urychleně. To ale zablokovaly opozoční strany ANO a SPD. Dokončeno nebylo ani úvodní kolo projednávání. O DIA se bude dál jednat v dalších dnech. Ze strany ANO padlo několik výtek, dokonce zazněl návrh vrácení novely vládě k přepracování. Dále…

Kvůli ignoraci zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím uhradilo v roce 2021 Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] na exekucích minimálně 3,6 milionu korun.

Ministerstvo zdravotnictví loni uhradilo na exekucích minimálně 3,6 milionu korun, protože nezajistilo svobodný přístup k informacím. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zabýval závěrečným účtem ministerstva za rok 2021. MZd průběžně opravovalo další problémy, které kontroloři zjistili, účetní uzávěrka byla proto podle NKÚ nakonec bez významnějších nedostatků. Reakci ministerstva ČTK zjišťuje.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš měl v pátek na závěr mnohahodinového řečnického maratonu ve Sněmovně, který předcházel hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS), potřebu reagovat na vystoupení ministrů, kteří se do debaty zapojili. Další z obsáhlých vystoupení přitom opět nepostrádalo prvky absurdity.

[KOMENTÁŘ] Jedno z Babišových hesel byl “lepší výběr daní”. Jak ale ukázala studie Evropské komise, právě za vlády Babišova kabinetu začaly daňové úniky narůstat. Zatímco v roce 2017, na jehož konci se stal Andrej Babiš premiérem, byla mezera ve výběru DPH nejnižší v historii ČR, a to 13,1 %, po dvou letech Babišova vládnutí stoupla na 14,3 %. Průměrná daňová mezera v EU přitom v těchto letech klesala.

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 231,1 miliardy Kč z červencových 192,7 miliardy Kč. Loni ke konci srpna rozpočet vykázal schodek 298,1 miliardy korun, což byl nejhorší srpnový výsledek od vzniku ČR. Informovalo o tom ministerstvo financí.