Oceán

Předkové dnešních olihní a sépií přečkali masové vymírání éry dinosaurů v hlubokém oceánu, odkud se později rozšířili do mělčích vod.

V noci se po německém pobřeží nesl zvuk, který lidskému uchu zní jako hořký pláč. Vydával ho Timmy, mladý keporkak uvázlý v zátoce u ostrova Poel. Hlas bylo slyšet až čtyři kilometry daleko.

Poklad na dně oceánů. Řeč není o pirátech a dokonce ani o nyní tak často skloňovaných vzácných zeminách. Vědci věří, že nejhodnotnější jsou tamní organismy. V budoucnu zřejmě ovlivní medicínu, bioinženýrství i zachycování CO2.

Průzkumnice Katy Croff Bell z National Geographic vytvořila interaktivní 3D glóbus s 10 000 dosud neprozkoumanými místy na dně oceánu. Mapa má nastartovat novou éru hlubokomořského průzkumu – a ukázat, co lidstvo za 70 let přehlíželo.

Žije v temnotě, kde téměř není kyslík, a místo lovu sbírá drobné zbytky potravy. Vampýrovka hlubinná ukazuje, že i mezi hlavonožci může evoluce vést úplně jinou cestou.

Předpovědi ukazují pravděpodobný příchod El Niña už letos. Jev by dokonce mohl být výjimečně silný. A i kdyby nebyl, pořád může přinést rekordní teplo. Varovnější než předpovědi je ale současnost - oceán totiž vře i bez El Niña.

Nadměrná produkce odpadu je problém, který lidstvo zatím neumí vyřešit. To sice může znít poněkud fatalisticky, ale čísla hovoří jasně. Odpad je globální problém. A není lepší důkaz než obří skládky.

/VIDEO/ Ačkoliv zoologové pozorují vorvaně již několik desítek let, porod doposud patřil k nejméně poznaným částem jejich života. Tito obří vodní savci se totiž pohybují v odlehlých oblastech rozlehlého oceánu, proto po dlouhou dobu existoval pouze jediný záznam zrození, natočený z velké vzdálenosti.

Původní ústřicové útesy, které kdysi pokrývaly dno britského Severního moře, zmizely před více než sto lety. Nyní se je ambiciózní plán snaží přivést zpět k životu pomocí spojence, který se na první pohled zdá překvapivý: 20 obrovských recyklovaných betonových bloků vhozených do oceánu u pobřeží severní Anglie.

Přestože keporkak z první mělčiny odplaval, vzápětí uvázl znovu. Tentokrát je však v místě, kde je vody ještě méně, což komplikuje záchranné práce. Podle odborníků není jeho zdravotní stav dobrý.

V hlubinách Karibiku se odehrál výjev, který věda dosud znala jen u lidí a šimpanzů. Když se devatenáctiletá samice vorvaně Rounder začala připravovat na porod, její rodina neodešla lovit. Jedenáct obřích kytovců vytvořilo neprostupnou hradbu.

Patnáctimetrový keporkak, který se po dnech vyčerpávajícího úsilí v Lübecké zátoce dostal na svobodu, znovu narazil na mělčinu. Stalo se tak jen o několik desítek kilometrů dál, v mělkých vodách Wismarské zátoky. Tento opakovaný incident v tak krátkém časovém úseku bohužel zřejmě není náhodou.

Vědci se ale stali svědky působivé události, která jim doslova vyrazila dech. Spatřili skupinu jedenácti velryb, jak se společně snaží přivést na svět novorozeně. Podívejte se na záběry, které pořídili.

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.

Nová studie odhalila, že i v tropickém ráji Baham kolují v tělech žraloků stopy drog a léčiv, které do moře přináší lidská činnost.

Šance na záchranu velryby, která v pondělí uvázla na mělčině poblíž severoněmeckého letoviska, v pátek náhle vzrostla. Keporkak využil nočního klidu a přílivu ke svému vysvobození. Vyhráno ale ještě není.

Bahamy lákají na azurové moře, pod hladinou se ale skrývá problém. Vědci zjistili znepokojivé látky v krvi žraloků.

Na marockém pobřeží severně od Agadiru leží dvě místa, o kterých se ještě pořád nemluví tolik jako o Marrákeši nebo Essaouiře. Právě Taghazout a sousední Tamraght ale rychle přitahují surfaře, digitální nomády i lidi, kteří chtějí na pár dní vypnout u oceánu. A svět si těchto míst začal všímat. Přibývají resorty, ubývá původní atmosféry.

Ze 153 lidí přežila pouze dvanáctiletá Bahia Bakari. Zraněná, sama a obklopená temnotou, vydržela dlouhé hodiny v nočním moři, než ji našli rybáři.

Cape Town spojuje město, oceán i hory do jednoho dne. Čtyři dny mezi přesuny, výlety a momenty, které nejdou naplánovat, ale zůstanou.

Na dně Norského moře, v hloubce téměř 1,7 kilometru, leží tichá připomínka studené války.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.

Na první pohled působí jako něco mezi rybou a tvorem z dávných dob. Chiméry žijí skrytě v hlubinách oceánů, kde se pohybují pomalu, tiše a s překvapivou jistotou loví svou kořist.

Africký kontinent se trhá na dvě části. Stojí za tím anomálie pod povrchem východní Afriky. Proces by mohl vést ke vzniku nového oceánu.

Japonští vědci narazili při průzkumu Tichého oceánu na zvláštní černé útvary, které byly přichycené ke skále v hloubce zhruba 6200 metrů. Na první pohled nebylo jasné, jestli jde o vejce, nebo o něco úplně jiného. Když je ale dopravili na povrch a otevřeli, čekalo je překvapení.

Vzhled krabů může některé lidi vzhledem k počtu nohou trochu znervóznět, většinou je ale máme zafixované jako relativně malé živočichy. Velekrab japonský nás přesvědčuje o opaku.

V posledních týdnech dochází k výrazné proměně globálního počasí. Chladnější fáze La Niña rychle přechází do teplejšího El Niña. Patrné je to i na průměrné teplotě světových oceánů, která dosáhla historického maxima. V přechodné fázi jde o neobvyklý vývoj, který zvyšuje riziko extrémního počasí v nadcházejících měsících. Meteorologové hovoří o možném „super El Niñu“.

Na první pohled připomínají medúzy, ale jejich skutečná podstata je mnohem zvláštnější. Trubýši nejsou jednotliví živočichové, ale kolonie specializovaných „těl“, která spolupracují při pohybu, lovu i rozmnožování.

Na samém jihu Afriky roste rozlehlý a bujný les, který už dnes pohlcuje více kysličníku uhličitého než proslulý Amazonský deštný prales. „Procházku“ si v něm můžete užít i vy – musíte se ale ponořit hluboko pod hladinu moře…

Kousek od Porta vyrostla nová expresivní stavba. Z jejích kubických balkonů se otevírají výhledy k oceánu a zeleň na nich vytváří příjemný stín.

Nevšední podívaná se v pondělí 16. března naskytla turistům i místním na francouzském ostrově Réunion v Indickém oceánu. Láva ze sopky Piton de la Fournaise dorazila až k pobřeží, kde vytvořila úchvatné scenérie při kontaktu s oceánem.

V roce 1997 zachytily podmořské mikrofony hluk tak ohlušující, že by ho muselo vydat zvíře třikrát větší než plejtvák. Co se skrývalo v temných vodách Pacifiku?

Šedé tělo, klidný pohyb, žádná nápadná kresba. Jenže právě tenhle druh patří k těm, který si vás všimne dřív, než vy jeho. Žralok galapážský je obyvatelem tropických vod. Je to tichý pozorovatel, který dokáže být stejně fascinující jako znepokojivý.

Kapverdské ostrovy tvoří souostroví v Atlantském oceánu při západním břehu Afriky. Dovolená na Kapverdech je dovolenou nekonečných pláží, přírodních krás, pohody, dokonalé relaxace a výborného jídla.

Klimatická změna zrychluje tání ledovců a přesouvá vodu k rovníku. Větší množství vody v rovníkových oblastech zpomaluje rotaci planety. Prodlužování dnů může v budoucnu způsobit vážné komplikace.

Záhadná stvoření opředená četnými mýty objevily při procházce na pláži v Mexiku dvě sestry z Texasu. V písku se zmítali dva lesklí, tři metry dlouzí živočichové s vypoulenýma očima, červenou hřbetní ploutví, kteří vypadali jako ze světa hororu.

Tento podivuhodný tvor, kterého si lidé často pletou s medúzou, patří mezi nejnebezpečnější obyvatele oceánů a dokáže způsobit bolest, na kterou se nezapomíná.

Většina lidí zná bodloka pestrého jako roztomilou a legrační Dory z populárních animovaných filmů. Ačkoliv působí mírumilovně, je to dobře vyzbrojený bojovník. A to platí o většině druhů bodloků.

Milan „Mejla“ Hlavsa by 6. března 2025 oslavil 75. narozeniny. Při této příležitosti vychází reedice alba Magická noc.

Vysoko nad oceánem stojí nenápadná stavba. Na první pohled by ji člověk snadno přehlédl, připomíná totiž zahradní boudu, kterou byste mohli vidět u staré farmy. Rezavě zbarvený plech, jednoduchý tvar a téměř žádná okázalost. Právě v této skromnosti ale spočívá její síla. Tento domek ukazuje, že architektura může být nenápadná, a přesto mimořádně působivá.

Poprask u pobřeží Cabo San Lucas v Mexiku vyvolaly dvě vzácné hlubokomořské ryby, které se bezmocně zmítaly na pláži. Šlo totiž o ryby známé pod přezdívkou „ryby soudného dne“. Pojí se s nimi totiž pověra, že když se objeví na souši, přijde katastrofa.

Plast měl být materiál, který přežije všechno – déšť, slunce i naše svědomí. Jenže oceán možná začíná psát jiný scénář. Vědci totiž narazili na mořskou houbu, která si z plastu dělá potravu.

Vědci z Wageningen odhalili zásadní chybu v globálních klimatických modelech – skutečný počet lidí žijících pod hladinou moře je více než dvojnásobný oproti dosavadním odhadům. Španělsko a Středomoří se této statistické katastrofě prozatím vyhýbají, nejvíce ohroženy zůstávají pobřežní oblasti Asie, Latinské Ameriky a Tichomoří.

Sviňucha kalifornská je považována za nejohroženější druh na planetě. Podle prognóz už měla dokonce vyhynout. Přesto se svému osudu stále vzpírá a na konci loňského roku se dokonce narodilo mládě.

Oceány pokrývají více než 70 procent povrchu Země a stále patří k nejméně prozkoumaným místům planety. Pod hladinou moře se skrývá fascinující svět plný života, ale také nebezpečných predátorů a nemusí jít třeba jen o žraloky

Mars patří mezi nejprozkoumanější tělesa Sluneční soustavy. Jde zatím o jedinou planetu, na kterou jsme vyslali pojízdné vědecké laboratoře, aby prostudovaly tamní nehostinnou krajinu. Přesto si náš planetární soused stále uchovává mnohá tajemství.

Připomíná obří mlýnský kámen a svou ploutví dokáže ohromit i zkušené námořníky. Měsíčník svítivý je fascinující mořský obr, který křižuje oceány a potápí se do stovek metrů pod hladinu. Jedna z mála příležitostí, kdy ho lze spatřit, je při rituálu v jeho unikátních podmořských lázních.

Podmořská ekologická výprava.

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.

Požárové víry, známé také jako ohnivá tornáda, patří mezi vzácné a mimořádně intenzivní přírodní jevy. Vědci nyní přišli s překvapivým nápadem využít je k likvidaci ropných skvrn. Experiment ukázal, že tato metoda dokáže ropu spalovat rychleji a s výrazně nižšími emisemi než běžně používané postupy.

Endeavor: Hlubiny moří je strategická scénářová hra, ve které budujete tým vědců, vysíláte ponorky do temných hlubin a soupeříte o co největší pozitivní dopad na světové oceány.

Antarktida před 25 miliony let vypadala jinak než dnes. Panovalo zde mnohem teplejší klima. Kontinent měl méně ledu, zjistila nová mezinárodní studie založená na vrtu v oblasti Crary Ice Rise na okraji Západoantarktického ledového příkrovu.

Devatenáct let dat, 485 velryb a analýza DNA odhalila něco nečekaného: čím víc se stádo keporkaků zotavuje z decimace sovětskými harpunami, tím víc se mění to, kdo v něm smí mít potomky.

V hlubinách oceánu se odehrává řada procesů, které přímo nevidíme, ale které jsou přesto důležité pro život na naší planetě. A to jak pro vlastní oceánský život, tak nepřímo i pro život na pevninách, včetně nás, lidí. Tyto procesy se obecně týkají recyklace a znovuvyužití biologického odpadu v mořích, tedy zbytků mrtvých živočichů a rostlin, aby se z nich mohl zrodit nový život. Fungování těchto procesů přitom není zcela samozřejmé, vyžaduje určité podmínky.

Z rekordmana, který chtěl pokořit moře, se stal jeho ochránce. Enzo Maiorca posouval hranice lidských možností, soupeřil s Jacquesem Mayolem a nakonec našel v hlubinách něco hlubšího než slávu.

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.

Houbovci patří k nejstarším živočišným skupinám na planetě. Jde o jednoduché, převážně mořské organismy živící se filtrováním mikrobiální potravy z vody. Existují ale i dravé druhy, které zaujmou bizarním zjevem.

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.