Oceán

Úhoř říční se rodí v Sargasovém moři, putuje tisíce kilometrů do Evropy, dokáže přežít roky bez potravy a na konci života se vydává zpět, aby dokončil svůj reprodukční cyklus. Dnes ale tento druh stojí na pokraji vyhynutí.

Když se řekne koncert pod širým nebem, většina lidí si představí festival a rozlévané pivo. Keporkaci ale pořádají vlastní hudební show hluboko pod hladinou oceánu, bez vstupenek, zato s repertoárem, který se neustále mění.

Hans Kretschmer v roce 1972 surfoval u pobřeží Kalifornie jako tisíce jiných lidí před ním. Během několika vteřin se ale ocitl tváří v tvář jednomu z největších predátorů oceánu. Divoká kosatka ho ve vodě kousla a mladý surfař jen zázrakem přežil.

V moři je spousta energie, ale těžit ji není snadné. Španělská společnost IDOM vyvíjí konvertor energie vln, který se jako veliký válec pohupuje na vlnách. V současné době testují u pobřeží Biskajského zálivu prototyp MARMOK-A-5 o celkové výšce 42 metrů a výkonu asi 30 kW

Obří chobotnice dlouhé až 19 metrů mohly před 100 miliony let patřit mezi nejnebezpečnější predátory pradávných oceánů. Nový výzkum odhaluje, že tito...

Po potopení USS Indianapolis zůstaly stovky amerických námořníků uvězněny uprostřed oceánu bez jídla, vody i naděje na rychlou pomoc. Čtyři dny bojovali s vyčerpáním, spalujícím sluncem a žraloky, kteří kroužili pod hladinou kolem živých i mrtvých.

Plovoucí šelf obrovského ledovce Thwaites se velmi rychle rozpadá. Pokud tato důležitá ledová bariéra zcela zmizí, stoupne hladina oceánů. Za nebezpečnou destabilizací stojí především neustálé ohřívání oceánské vody.

Legendární loď, která byla považována za nepotopitelnou a jejíž dny byly sečteny nárazem do ledovce. První a poslední plavba, která ji posmrtně proslavila. Film, který o Titanicu natočil James Cameron, ovšem zasáhl každého diváka.

Vypadá jako useknutý v půlce, váží přes dvě tuny a chybí mu ocas. Měsíčník svítivý je nejbizarnější obří ryba oceánů. Zjistěte, proč se rád opaluje na hladině a kde s ním můžete zažít ponor života.

Temná voda, rezivějící vraky a nehybné objekty ukryté pod hladinou.

V roce 1820 zaútočil obrovský vorvaň na americkou velrybářskou loď Essex a poslal ji ke dnu. Tím ale skutečný horor teprve začal. Posádku čekaly měsíce hladovění, smrt i zoufalý boj o přežití, který inspiroval slavný román Bílá velryba.

Pod hladinou rovníkového Tichého oceánu se hromadí výjimečně velká zásobárna teplé vody.

Maledivský resort Dhigali láká na bungalovy u pláže, šnorchlování, západy slunce i služby, které z dovolené dělají zážitek.

Příběh, který by klidně mohl být vymyšlený, se ale opravdu stal. Magellanský tučňák jménem Dindim se už víc než deset let vrací za mužem, jenž mu kdysi pomohl přežít. Každý rok kvůli tomu urazí dlouhou cestu oceánem a znovu se objeví na stejném místě v Brazílii.

Teplota oceánu roste a formuje se mimořádně silné El Niño. Tento jev zhorší extrémní sucha, rozsáhlé záplavy a požáry. Experti očekávají v roce 2027 rekordní teploty po celé planetě.

Intenzivní období sopečných erupcí v andském pohoří by mohlo být klíčem k vysvětlení jednoho z velkých ochlazení, které naše planeta zažila zhruba před sedmi miliony let.

Chobotnice je jedno z nejinteligentnějších zvířat na světě – umí používat nástroje, procházet neznámými prostory a otevírat zavřené nádoby. Tyto dovednosti využila také Inky – chobotnice novozélandská, která naplánovala a realizovala útěk z akvária.

Drsná strana Barbadosu! Navštívil jsem Bottom Bay, ale místo ráje mě čekal zuřivý oceán a řasy. Přečti si mé autentické zážitky z cestování po východním pobřeží.

Své jméno Porto Santo, jež v portugalštině znamená „svatý přístav“, získal malebný ostrůvek uprostřed Atlantiku díky námořníkům, které jeho břehy v roce 1418 šťastnou náhodou zachránily při prudké bouři. Dodnes mu dostojí, panuje tu opravdu svatý klid.

Třicet metrů pod hladinou, v převrácené lodi plné vody a ticha, čekal muž na svou smrt. Bez světla, bez jistoty, že ho někdo hledá. Přesto vydržel víc než dva dny – a když k němu konečně dorazili potápěči, nemohli uvěřit vlastním očím.

Vědci odhalili skrytou antarktickou hrozbu. Hluboko pod plovoucími šelfovými ledovci se nacházejí dlouhé kanály, které zachycují teplejší oceánskou vodu a výrazně urychlují tání ledu. Podle výzkumníků mohou současné klimatické modely kvůli tomu podceňovat budoucí vzestup hladiny světových moří.

Pokaždé, když si jdete zaplavat, zůstane po vás v moři trocha ochranného krému proti slunci. Během rekreačních vodních aktivit se spláchne odhadem čtvrtina naneseného opalovacího krému, kterého se jen v oblastech korálových útesů uvolní zhruba pět tisíc tun ročně. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Environmental Health Perspectives, píše agentura AP.

Umělá inteligence je hladová. Její boom s sebou přinesl obrovské nároky na elektřinu a vodu potřebnou k chlazení datových center. Většina firem se snaží stavět další a další obří haly na souši, ale naráží na to, že ne vždy je kde budovat, získat povolení trvá roky a místní komunity se často bouří. Kde tedy vzít energii a prostor pro výpočetní výkon, který bude svět v následujících letech nutně potřebovat? Odpověď možná leží v části planety, jíž se zatím lidstvo v tomto ohledu vyhýbalo. Řeč je o otevřeném oceánu.

Oslabení oceánského proudění může přinést severozápadní Evropě kruté zimy. Kolaps mořských proudů zároveň urychlí probíhající globální oteplování. Vědci potřebují k definitivnímu potvrzení tohoto trendu další desetiletí.

Byl jeden oceán a v něm si plavala mořská víla Koralinka. Každý den měla spoustu práce. Zametala korálové útesy, povídala si s hejnem rybiček, rozplétala

Záhadný zlatavý útvar z hlubin oceánu u Aljašky, o kterém jsme rovněž v roce 2023 informovali, má po dvou a půl letech vysvětlení. Vědci zjistili, že nejde o neznámý organismus ani vajíčko, jak se původně spekulovalo. Ve skutečnosti je pozůstatkem hlubokomořské sasanky.

Příroda dokázala řadu živočichů vybavit nesmírně důmyslnými a složitými mechanismy pro lov i obranu. Plž jménem homolice mapová spoléhá na svůj jed. Není to ale jed ledajaký, právě naopak.

Na první pohled nenápadný had, který se pomalu vlní mezi korály. Ve skutečnosti dokonale přizpůsobený predátor, jehož život se odehrává tam, kde by většina plazů nepřežila ani den.

Výhled na oceán, soukromý přístup k útesům a vyhřívaný infinity bazén s nočním osvětlením. Casa da Sereia v brazilské Garopabě je místo, které vám bude připadat jako sen. Tato minimalistická vila dokazuje, že opravdový luxus se neměří počtem hvězdiček, ale tím, co cítíte, když ráno otevřete okno.

Z Timmyho příběhu se momentálně stal technologický thriller odehrávající se v divoké přírodě v přímém přenosu. Podle informací od záchranné iniciativy vyslal Timmyho vysílač během tří dnů po vypuštění 25 pingů. Co tato zpráva znamená?

Na hladině oceánu žije drobný plž, který vypadá jako z pohádky. Glaukus atlantský je ale všechno, jen ne neškodný. Jed své kořisti dokáže využít tak, že se ho vyplatí obdivovat jen z dálky.

V posledních dnech sledoval svět se zaujetím příběh keporkaka Timmyho. Díky tomu se opět dostaly do popředí otázky na to, jak vlastně kytovci vnímají svět. Napovědět může jejich jazyk.

AI data centra míří na širé moře. Startup Panthalassa získal 140 milionů dolarů od Petera Thiela na stavbu plovoucích compute nodes poháněných vlnami oceánu.

Celý nápad stojí na jednoduché myšlence – když už plast neumíme z přírody dostat úplně, můžeme ho aspoň chytře využít.

Velryba, kterou tým dobrovolníků minulý týden vyprostil z mělčiny v Baltském moři a pak vypustil v Severním moři, nejspíš uhynula. V úterý to uvedli odborníci z Německého mořského muzea ve Stralsundu. Podle nich nejsou od sobotního rána k dispozici žádné ověřené údaje o výskytu keporkaka, kterého německá média překřtila na Timmyho. Jeho boj o život sledoval s Němci celý svět.

Přemnožení medúz v pobřežních vodách patří k nočním můrám rekreantů i podnikatelů na nich závislých. Jedním z druhů, který umí bolestivě žahnout a žije i kolem evropských břehů, je talířovka svítivá.

Obří stejnonožec z Atlantského oceánu patří mezi typické „uklízeče“ mořského dna. Jeho tělo i chování jsou dokonale přizpůsobené životu v chladu, tmě a nedostatku potravy.

Záhadný útvar z mořských hlubin nemá mimozemský původ. Vědci pomocí genetiky potvrdili živočišný původ tohoto materiálu. Ve skutečnosti jde o opuštěnou schránku obří hlubokomořské sasanky.

V hloubkách, kam nepronikne sluneční světlo, žijí tvorové, kteří působí skoro mimozemsky. Jedním z nich je žralok šotek – nenápadný predátor s překvapivě účinným způsobem lovu.

Mladý keporkak, kterého v Německu pojmenovali Timmy, strávil poslední týdny v Baltském moři — místě, kam nepatří a kde měl jen malou naději na přežití. Ale nevzdal to. Záchranáři ho teď vypustili do Severního moře.

Soltýn barakuda patří mezi vrcholové predátory tropických moří. Vyniká rychlostí, ostrým chrupem a lovem ze zálohy. Zároveň je i jedním z nejvíc nepochopených predátorů oceánu.

Posádka nákladního člunu vypustila na moře velrybu Timmy, kterou tento týden dobrovolníci vyprostili z mělčiny na severu Německa. Informuje o tom německý bulvární deník Bild. Německý server News5 s odkazem na dronové záběry uvedl, že velryba se nachází ve vodách Severního moře.

Po týdnech nejistoty, kdy keporkak Timmy uvízl v mělčinách a bojoval o život, se konečně vrací do oceánu. Nejtěžší krok ho však teprve čeká. Dokáže se po vypuštění zorientovat, nabrat síly a žít dál, nebo se naplní obavy odborníků?

Začátek léta v Evropě se blíží a v médiích se proto jako každý rok začínají množit zprávy o pozorování žraloků. Částečně jde jistě o jistou bulvárnost, celý fenomén ale stojí za prozkoumání.

Jako jediný čistě bílý keporkak proslul Migaloo od 90. let jako pozoruhodný úkaz australských vod. Jeho výjimečnost z něj udělala „velrybí celebritu“, kvůli které ochranáři i úřady zavedli speciální pravidla.

Africký kontinent se pomalu rozděluje na dvě části kvůli pohybu tektonických desek. Geologický proces může v budoucnu vést ke vzniku zcela nového oceánu.

Jeden z největších ledovců moderní historie se po téměř 40 letech existence mění v drobné úlomky. Satelitní snímky ukazují jeho rychlý zánik. Upozorňuje na to web 100+1.

Žije stovky metrů pod hladinou, pohybuje se pomalu nad mořským dnem a místo ostrých zubů má drtivé destičky. Chiméra podivná je zvláštní, ale dokonale přizpůsobená svému světu.

Tvorové s měkkým tělem, chapadly a pravděpodobně pozoruhodnou inteligencí ovládali vody před 100 až 72 miliony let a svou velikostí se řadí mezi největší bezobratlé živočichy, kteří kdy byli popsáni....

Nodavirus z vodních živočichů poprvé infikoval člověka a poškozuje zrak. Většina lidských infekcí souvisí s konzumací nebo zpracováním syrových plodů. Ochrání vás především důkladná tepelná úprava a používání ochranných pomůcek.

Člověk prokazatelně přispívá k nezanedbatelné části případů úmrtí kytovců uvázlých na mělčinách a plážích. Na druhou stranu ale existují i čistě přírodní příčiny. Vyznat se v tom, co hraje jak velkou roli, je skoro nemožné.

Francouzští rybáři v sobotu 18. dubna viděli necelý kilometr od pobřeží u Port-la-Nouvelle na jihu země desetimetrového žraloka velikého. Spatřit toto ohrožené zvíře je velmi vzácné a milovníci moře jsou nadšení. Jen o den později viděli lidé stejný druh žraloka dokonce dvakrát. Jednou u Argelès-sur-Mer a podruhé u nedaleké španělské Barcelony.

Nešťastník bojoval s oceánem tak srdnatě, že jeho nápady a postupy pak začala používat i celá světová námořnictva.

Záhadná „zlatá hrouda“ z hlubin oceánu nejprve vypadala jako neznámá forma života a zmátla i zkušené vědce. Její skutečný původ odhalil až detailní genetický rozbor.

Vědci identifikovali na Marsu pozůstatky pobřežního mělkého mořského dna, které naznačují, že třetinu planety kdysi pokrýval obrovský oceán. Tento geologický útvar připomíná usazeniny na dně vypuštěné vany a je mnohem širší i odolnější než dříve studované linie pobřeží. Pokud se jeho existence potvrdí, půjde o zásadní důkaz, že Mars měl v minulosti stabilní vodní cyklus podobný tomu pozemskému, a tedy i příznivější podmínky pro vznik života.

Neobíhá kolem Země ani se neskrývá pod horami skal. Nejambicióznější čínská laboratoř pluje na vodě a jejím cílem je proměnit otevřený oceán v trvalý experimentální prostor.

Kritických milníků oteplení planety můžeme dosáhnout dříve, než se ještě nedávno čekalo. Naznačují to nové studie, podle kterých jsou výjimečné teploty posledních let příznakem významného zrychlení tempa oteplování Země.

Tři dny uvězněný třicet metrů pod hladinou, v naprosté tmě a bez jistoty, že ho někdo najde. Příběh ukazuje, jak tenká je hranice mezi životem a smrtí a jak neuvěřitelnou sílu může mít lidská vůle přežít i tam, kde už naděje téměř neexistuje.