Ornitologie

Jako každý rok, i letos vyrazily celkem čtyři posádky v kánoích na sčítání vodních ptáků zimujících na řece Berounce. Akce za DES OP se konala v sobotu 17. 1. 2026 a posádky ve čtyřech kánoích měly za úkol urazit za dopoledne 56 říčních kilometrů a sečíst vodní ptáky od soutoku řeky Radbuzy a Mže z Plzně (Štruncových sadů) po řece Berounce až do Zvíkovce.

Když se řekne královská rodina, většina lidí si představí ceremoniální akce, jízdy kočárem a blahosklonné kynutí rukou z balkonu. Jenže i mezi dědici světových trůnů najdete takové, kteří překvapí civilní prací mimo protokol.

Díky teplotám klesajícím až k minus 20 stupňům Celsia zamrzly i velké vodní plochy. Na Novomlýnských nádržích toho využívají stovky lidí. Vstupují i na chráněný Kostelní ostrov, před čímž varují ornitologové.

Osmého ročníku celorepublikového sčítání ptáků nejen na krmítkách se 9.–11. ledna podle průběžných výsledků zúčastnilo přes 31 tisíc sčitatelů. Celkové číslo ještě poroste. Lidé mají čas odevzdat výsledky svého víkendového pozorování do 18. ledna na ptacihodinka.cz. Poté je začne Česká společnost ornitologická (ČSO) odborně vyhodnocovat. Očekává, že finální očištěné výsledky bude mít do konce ledna. Díky velkému množství dobrovolníků, kteří se do Ptačí hodinky zapojili, ČSO získá důležité údaje o ptácích, kteří v Česku zimují.

Dolní Věstonice (Břeclavsko) - Mrazy posledních dnů umožnily bruslařům rozjet se i po velkých vodních nádržích včetně těch Novomlýnských na Břeclavsku. Některé láká i ostrůvek s kostelíkem svatého Linharta a jeho okolí ve střední nádrži. Jde však o ptačí oblast a chráněnou přírodní rezervaci a vůči přezimujícím ptákům je pohyb po střední nádrži bezohledný, řekl ČTK předseda jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra. Pokud chtějí být lidé k ptákům ohleduplní, měli by si vybrat k bruslení dostatečně velké plochy horní nebo dolní nádrže.

Letošní sčítání ptáků, kteří s námi sdílejí zahrady, balkony a parky, vyšlo na víkend, kdy je na krmítkách obzvlášť živo. V takovém počasí… Kdo nasypal, bude mít do neděle co pozorovat. Což nám připomíná, že když jsme nedávno hodnotili výkony končící vlády Petra Fialy, na jeden nesplněný slib se pozapomnělo. Jmenovitě ODS slibovala výběr národního ptáka, který by pak vstoupil i do státní symboliky.

Rozpoznání ptačích hlasů, správné přikrmování opeřenců v zimě nebo pomoc zraněnému ptákovi se stanou hlavním tématem série akcí, které chystá pro milovníky přírody olomoucké interaktivní muzeum Pevnost poznání. Během ledna zájemcům nabídne tematické workshopy, výstavy, přednášky nebo komentované prohlídky, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Vysloužilová. Muzeum se tímto programem zapojí pošesté do celorepublikového projektu Ptačí hodinka České společnosti ornitologické (ČSO). Letošní 11. ročník se uskuteční od pátku do neděle.

Jak správně v zimě přikrmovat ptáky, co dělat, když najdu zraněného opeřence, a jaké jsou charakteristické hlasy jednotlivých druhů, které u nás žijí? Olomoucká Pevnost poznání se o víkendu opět zapojí do celorepublikové akce Ptačí hodinka a během celého ledna pak nabídne workshopy, výstavy, přednášky nebo komentované prohlídky.

Bělořit šedý vypadá nenápadně a snadno ho přehlédnete, přesto patří k nejpozoruhodnějším ptákům, které můžete v české krajině potkat. Každý rok podniká cestu dlouhou tisíce kilometrů, překonává moře i pouště a na jaře se vrací zpět – často na stejné místo, kde se vylíhnul.

Od pátku se můžete zapojit do 8. ročníku Ptačí hodinky – a pomoci tak zjistit víc o chování přezimujících ptáků. Programu občanské vědy České společnosti ornitologické se každoročně účastní desítky tisíc lidí, kteří věnují hodinku sledování krmítka.

Mrazivé počasí nutí ptáky migrovat. Ti, kteří žijí v Česku, se vydávají na jih a jiné druhy naopak ze severu přilétají. Podle ornitologů jsou…

Dnes začíná osmý ročník akce Ptačí hodinka, při které se mohou lidé zapojit s ornitology do sčítání ptáků. Pozorovat mohou ptáky, kteří přiletí do krmítek na okně či balkoně, na zahradu, do parku a dalších míst. Akci, která potrvá do neděle, pořádá Česká společnost ornitologická (ČSO). Cílem je informace o ptácích, kteří přezimovávají v blízkosti lidí.

Na pozorování stačí pouhá hodina. Česká společnost ornitologická si připravila vzdělávací materiály i zápisové formuláře, zúčastnit se může každý.

O pět hektarů se rozšířil ptačí park Mnišské louky u České Lípy, který spravuje Česká společnost ornitologická. Cílem rozšíření je vytvořit podmínky pro hnízdění málo známého ptáka, bekasiny otavní, jejíž populace v Česku se zmenšuje.

Venku mrzne, jako když praští, takže zahradnické práce nechávám na teplejší dny. Konečně je čas trochu snít. A když tak koukám z okna na krmítko, které mi kdysi věnoval s nápisem Louis Vuitton můj muž, uvědomuju si, že mít na zahradě ptáky prostě chcete.

Praha - Dnes začíná osmý ročník akce Ptačí hodinka, při které se mohou lidé zapojit s ornitology do sčítání ptáků. Pozorovat mohou ptáky, kteří přiletí do krmítek na okně či balkoně, na zahradu, do parku a dalších míst. Akci, která potrvá do neděle, pořádá Česká společnost ornitologická (ČSO). Cílem je informace o ptácích, kteří přezimovávají v blízkosti lidí.

Od 9. do 11. ledna se veřejnost může již poosmé zapojit do sčítání ptáků nejen na krmítkách.

Od 9. do 11. ledna se veřejnost může již poosmé zapojit do sčítání ptáků nejen na krmítkách.

Od 9. do 11. ledna se veřejnost může již poosmé zapojit do sčítání ptáků nejen na krmítkách.

Každý leden se zahrady, parky i balkóny v celém Česku stávají dějištěm fascinující události. Zimní ptactvo se stahuje blíž k lidským obydlím a my máme jedinečnou šanci nahlédnout do jejich světa. Právě v tomto čase probíhá Ptačí hodinka.

V zimě mnoho lidí s dobrým úmyslem plní krmítka a snaží se ptákům v chladných a mrazivých dnech přilepšit. Ideálním krmivem do krmítka jsou semena slunečnice, která mají vysoký podíl zdravých tuků a bílkovin. Někteří lidé ale dělají chyby, které mohou opeřencům spíše uškodit. Na co si dát pozor, proč nekrmit kachny rohlíky a čím vším může být nebezpečná obyčejná síťka od lojové koule?

Stačí hodina času, obyčejné krmítko a chuť dívat se kolem sebe. Ptačí hodinka znovu propojí lidi s přírodou a pomůže ornitologům zjistit, jak se zimním ptákům v Česku skutečně daří. Osmý ročník slibuje víkend plný pozorování, radosti i překvapení.

Již tento týden od 9. do 11. ledna se uskuteční osmý ročník programu Ptačí hodinka, každoročního sčítání ptáků pořádaného Českou společností ornitologickou. Účastníci mohou sledovat ptáky nejen na krmítkách, ale i v parcích či u řek. Výsledky se zadávají online a pomohou vědcům dozvědět se více o výskytu ptáků na našem území.

Mrazivé počasí nutí ptáky migrovat. Ti, kteří žijí v Česku, se vydávají na jih. Podle ornitologů jsou důvodem jejich přesunu do teplejších končin především zamrzající vodní plochy. Zimu by zdejší ptáci měli přečkat bez větších obtíží, vybaveni jsou několika vrstvami peří. Mrazy mohou naopak přilákat severní vzácné druhy.

Vypadá jako živá fosilie. Pohybuje se s děsivým klidem a jeho pohled působí, jako by přicházel z jiné éry. Člunožobec africký, patří mezi nejpodivnější ptáky planety.

O Vánocích 2025 opět proběhlo soutěžní kolo Živé zahrady – zřejmě našeho nejstaršího projektu občanské vědy v oblasti přírody, který organizuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP) od roku 2004. Toto dlouhodobé pozorování divokých zvířat na zahradách mimo jiné dokládá, že ze zahrad neobvykle rychle mizí dříve běžný obyvatel - zvonek zelený. Pokles se oproti minulým rokům výrazně zrychlil. Také kos černý ze zahrad najednou zmizel – obdobně jako v letech 2018-2019, kdy v Česku řádil virus USUTU.

Ptáci v Česku zvládají běžný chlad dobře, pokud mají dostatek potravy, řekl ornitolog Václav Beran z ústeckého muzea.

Ptáci v Česku zvládají běžný chlad dobře, pokud mají dostatek potravy, řekl ČTK ornitolog Václav Beran z ústeckého muzea. Do krmítek radí dávat slunečnici. Klimatická změna podle něj postupně mění chování opeřenců, někteří se pokoušejí s ohledem na předchozí teplé zimy přezimovat na domácích stanovištích a Česko se stává cílovou zimní destinací ptáků ze severských zemí.

Ptačí hodinka je zábavná, užitečná a současně vzdělávací akce, která bude bavit celou vaši rodinu! Organizuje ji Česká společnost ornitologická a zúčastnit se jí může kdokoli. Navíc není třeba nikam jezdit, sčítání lze provést přímo z vašeho domova. Ptačí hodinka začíná dnešním dnem a potrvá až do neděle. Pomozte vědcům získat reálný obraz o stavu našeho ptactva!.

Mrazivé počasí nutí ptáky migrovat. Ti, kteří žijí v Česku, se vydávají na jih a jiné druhy naopak ze severu přilétají. Podle ornitologů jsou důvodem jejich přesunu do teplejších končin především zamrzající vodní plochy, mrazy sem však naopak mohou přilákat severní vzácné druhy, které se v těchto končinách vyskytují výjimečně. Zimu by však měli zdejší ptáci přečkat bez větších obtíží, vybaveni jsou na ni několika vrstvami peří, řekl ČTK místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Zimní krmení ptactva může proměnit vaši zahradu, terasu nebo balkon v krásné přírodní kino, pokud víte, čím ptačí hosty krmit. Stačí dodržet několik kroků doporučovaných ornitology a brzy se dočkáte pestrobarevné podívané.

Zima je obdobím, kdy lidé ptákům pomáhají. Bohužel často špatně – nevhodným krmením, špinavými krmítky nebo nebezpečnými lojovými koulemi. Poradíme, jak opeřencům přilepšit, aby jim naše snaha skutečně prospívala. A protože se blíží Ptačí hodinka, vysvětlíme, jak správně sčítat ptáky.

Většinu nejběžnějších druhů dobře známe, vyrůstali jsme s nimi na zahradách, u krmítek, v parcích nebo při procházkách kolem vody. Přesto si však některé druhy často pleteme.

V zimě to na zahradě často vypadá, jako by někdo zmáčknul tlačítko pauza. Všechno šedé, tiché, trochu ospalé. A člověk si říká, kam se poděly všechny ty živé, žlutobílé kuličky energie, které v létě visely na krmítku hlavou dolů?!

Od pátku 9. do neděle 11. ledna se české zahrady a parky promění ve vědecké laboratoře. Tisíce dobrovolníků se zapojí do sčítání Ptačí hodinka pod dohledem České společnosti ornitologické.

V zimě Češi s dobrým úmyslem vytahují krmítka a snaží se ptákům přilepšit. Řada z nich ale dělá chyby, které opeřencům spíše škodí. Ornitologové informují, na co si dát pozor, proč nekrmit kachny rohlíky a jak může přírodu ohrozit obyčejná síťka od lojové koule.

Česká společnost ornitologická vyhlásila nový ročník Ptačí hodinky, kdy se lidé mohou zapojit do sčítání ptáků nejen na krmítkách. Letos to bude od 9. do 11. ledna, s krmením ptáků na krmítkách se ale pojí mnoho lidských zlozvyků, které opeřencům škodí. Jak jim při „sčítacím krmení“ prospět? Co smíme nasypat do krmítka a co nikdy? Proč bychom neměli krmit kachny a labutě pečivem a čím jsou nebezpečné síťky od lojových koulí?

Zima může být pro ptactvo dost náročná. Víme to, a tak se snažíme přilepšit jim. Za odměnu je smíme pozorovat z tepla našeho domova. Občas dostanou zrní, jindy třeba proužek loje s kůží. Můžeme jim ale dávat i zbytky jídla?

Změna klimatu a mírnější zima se promítá i do chování některých ptáků. Druhy, které dříve odlétaly do teplých krajů, teď zůstávají v Česku po celou zimu. Ornitologové to pozorují například v Brně u rehků domácích. Počet rehků zůstávajících přes zimu v Česku se každý rok zvyšuje. „Je to Brňák se vším všudy,“ glosuje pro Český rozhlas Plus ornitolog.

Jak už z příběhu o bukové stráni vyplynulo, v koruně jednoho z rozdvojených osamocených smrků si tady kdysi dávno vybudoval hnízdo čáp černý.

Malou červenku mají rádi všichni. Není divu, je to ptáček hezký, důvěřivý, emancipovaný a zpívá i v zimě. Podle legendy červenka dokonce zachránila Ježíška. Ale člověk by se neměl nechat zmást příjemným vzhledem, v malém těle je duše sebevědomého bojovníka.

Dudek chocholatý, jeden z nejpůvabnějších ptáků české přírody, se u nás postupně šíří. Nejlépe se mu daří na jižní Moravě, kde mu břeclavští ochránci přírody už šestým rokem pomáhají instalací speciálních hnízdních budek nahrazujících chybějící dutiny stromů. S podporou programu Ochrana biodiverzity letos kontrolovali 27 vybraných budek a pět z nich dudci obsadili, přičemž v nich úspěšně vyvedli 25 mláďat. Tyto aktivity přispívají k posilování populace dudka u nás a dokládají význam spolupráce ochránců přírody a lesníků v regionu.

Orel korunkatý patří k nejnebezpečnějším dravcům světa. Ne pro svou agresivitu vůči člověku, ale kombinací extrémní síly, velikosti kořisti, kterou běžně loví a způsobu útoku.

Prostě si jen tak sypete ptáčkům, pozorujete je za okny a máte radost z jejich opeřeného hemžení. Jenže ona to není jen zábava, je to i zatraceně velká zodpovědnost. Že vás teď zbytečně děsím? Stejně nás vyděsili ornitologové na nedávné vycházce.

Jak má vypadat správná ptačí budka, aby byla pro ptáky bezpečná a skutečně plnila svůj účel? Klub skalničkářů Praha letos vyhlásil soutěž Postavte budku, kterou podpořil i náš časopis. Odborné zhodnocení přihlášených výrobků…

Poklidné období adventu si mnoho lidí již tradičně spojuje s vyvěšením ptačích krmítek a “přilepšením” opeřeným

Ambiciózní plán ornitologů postupně přeměnit zanedbané území výsypky nedaleko Mostu v plnohodnotný ptačí park je zase o něco blíž ke splnění. Během jednoho roku, kdy Česká společnost ornitologická (ČSO) o území pečuje, se podařilo úspěšně rozběhnout obnovu přírody. Zásadně v tom pomohl projekt podpořený v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, jehož součástí byl výkup pozemků, jejich první úpravy i otevření návštěvnické stezky.

Luňák červený (Milvus milvus), elegantní dravec s výrazným vidlicovitým ocasem, se po desetiletích úbytku znovu hlásí o místo v evropské krajině. Přestože jeho početnost pomalu roste, stále čelí celé řadě antropogenních hrozeb a každoročně tak značná část luňáků hyne přímo či nepřímo vinou člověka. Evropský projekt LIFE EUROKITE za pomoci telemetrie zjišťuje, jak velký podíl mají na úhynech luňáků právě příčiny způsobené člověkem a jak lze tato rizika účinně omezit. Jedním z partnerů projektu je Česká společnost ornitologická.

Čápi bílí letos zažili druhou nejúspěšnější sezonu v jedenáctileté historii programu Čapí hnízda, během něhož veřejnost sleduje průběh jejich hnízdění. Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s dobrovolníky zaznamenala celkem 838 hnízd s již vzrostlými čapími mláďaty. Rekordní byl počet 1262 zapojených dobrovolníků, kteří ornitologům pomáhají získávat stále přesnější data o hnízdění čápů v Česku.

Atraktivní papoušci se z domácích mazlíčků stali invazními vetřelci volně žijícími ve městech po celé Evropě. Tito inteligentní exotičtí ptáci původně z Jižní Ameriky a Asie buď ulétli, nebo byli záměrně vypuštěni a rychle se adaptovali na městské prostředí. Jaké jsou nejznámější invazní druhy papoušků v Evropě a proč se jim daří dobývat nová území, kde vytlačují původní druhy?

Dudci chocholatí zažili na Břeclavsku mimořádně úspěšnou hnízdní sezonu. V dudnících, speciálních budkách instalovaných ochranáři, letos vyvedli 25 mláďat. Je to šestnáct více než loni. Podobně se dařilo i projektu na jihu Moravy, kde Zoo Brno v létě oznámila rekordních 36 vylíhnutých mláďat.

Zemědělská krajina jižní Moravy trpí nedostatkem přírodních prvků, které poskytují útočiště volně žijícím živočichům. Břeclavští ochránci přírody proto už více než 40 let vracejí do polí přirozené predátory hrabošů – dravce a sovy. Díky instalaci speciálních hnízdních budek, z nichž je v regionu dnes přes 200, se daří podporovat jejich populace a posilovat ekologickou rovnováhu. V rámci letošního projektu se kontrolovali 80 budek, z nichž 59 % bylo úspěšně obsazeno, nejčastěji poštolkami obecnými a kalousy ušatými.

V dudnících na Břeclavsku, tedy speciálních budkách vytvořených pro hnízdění dudků chocholatých, dudci letos úspěšně vyvedli 25 mláďat. Proti loňskému roku je to o 16 více. ČTK to dnes řekl Libor Opluštil z Českého svazu ochránci přírody Břeclav. Obdobný projekt mají na jihu Moravy i ochranáři ve spolupráci se Zoo Brno. V létě zoo informovala, že v jejich dudnících se letos vylíhlo 36 mláďat, proti loňskému roku o 20 více.

Ibis hnědý se k nám velmi vzácně zatoulá a nejčastěji se objevuje v mokřadech a u vypuštěných rybníků. Jeho nejbližší hnízdiště jsou v deltě Dunaje u Černého moře, což je vzdušnou čarou asi 1000 km, ale více než 2600 km pokud k nám letí proti proudu Dunaje a řeky Moravy, což je velmi pravděpodobné.

Provozovatel přenosové soustavy se zapojil do projektu zajištění bezpečných hnízdišť pro raroha velkého, který realizuje Oblastní muzeum v Ústí nad Labem. Na jeho stožárech velmi a zvlášť vysokého napětí bylo v rámci projektu nainstalováno 100 hnízdních podložek pro tohoto celosvětově ohroženého dravce, který v České republice doposud hnízdil pouze v omezeném počtu. Projekt přinesl velmi potěšitelné výsledky – v ČR letos prokazatelně zahnízdilo rekordních 8 párů, z toho 6 využilo právě tyto uměle vytvořené podložky.

Ornitologové letos v ČR evidovali 34 párů kriticky ohrožených orlů královských, které měly 38 mláďat. Jádrem výskytu je oblast Soutok, informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a Česká společnost ornitologická. Orlů královských v ČR přibývá, například v roce 2022 šlo o 18 párů, které vyvedly 19 mláďat. O návrhu, který zpochybňuje vyhlášení chráněné krajinné oblasti na soutoku Moravy a Dyje, příští týden vyhlásí rozhodnutí Ústavní soud.

První noční mrazíky jsou tady, a tak je nejvyšší čas připravit krmítko pro drobné pěvce, kteří u nás zůstávají přes zimu. Pozorování a přikrmování ptáků se věnuje stále více lidí, ale ne každý ví, co mají ptáci v zimě nejraději a co v žádném případě do krmítka nepatří.

Do Záchranné stanice Falco se dostala skutečná ptačí rarita. Buřňák severní je ptákem Atlantického oceánu, v České republice nebyl zatím nikdy pozorován. Až do 9. října, kdy zbloudilého, totálně vysíleného buřňáka srazil v Děčíně vlak. Od té doby bojuje o život v záchranné stanici Falco. Pokud tento boj vyhraje, bude nezbytné ho dopravit zpět k oceánu. Pokud ne, stane se muzejním exponátem prokazujícím první výskyt tohoto druhu u nás.