Ornitologie

V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do Česka stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.

Orel mořský, který se vážně zraněný po pádu do nezabezpečené meliorační šachty dostal do péče Třeboňské záchranné stanice pro volně žijící živočichy na podzim loňského roku, se nyní konečně navrátil do volné přírody.

Do budky na dvousetmetrovém komíně teplárny společnosti Ško-Energo v Mladé Boleslavi se po dvou letech vrátil pár ohroženého sokola stěhovavého. Na začátku března v ní samice vyvedla tři vejce. Letos šlo o první vejce v Česku na místech, která monitoruje společnost Alka Wildlife. Sokolí budku nechala společnost Ško-Energo na komín instalovat v roce 2013, první sokoli v ní zahnízdili v roce 2015. Budka ve výšce zhruba 168 metrů je druhou nejvýše položenou na českých průmyslových komínech. Dosud v ní sokoli odchovali 21 mláďat, řekla ČTK Martina Vulcová z externí komunikace Ško-Energo.

Otázka potenciální nebezpečnosti větrníků pro ptactvo je obtížně zodpověditelná. Odpovědí se totiž nabízí mnoho, a každý si může vybrat tu, která se mu zrovna argumentačně zrovna víc hodí. Pravdou je, že o skutečné mortalitě ptáků, způsobené větrnými elektrárnami, dnes víme jen velmi málo. A že i ona přímo způsobená úmrtí asi nejsou tím největším problémem větrníků pro ptačí populace.

Do opravy strojního zařízení na spodní výpusti největšího moravského rybníku se dají ochranáři. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), která Nesyt na Břeclavsku spravuje, využije toho, že je plocha přes zimu vypuštěná. Lokalita je známá hnízděním vzácných ptáků.

V okolí Pavlova na Havlíčkobrodsku budou ornitologové s pomocí dobrovolníků tento víkendudohledávat hnízda lesních dravců a sov, aby je neohrozila těžba dřeva. Od konce února začíná hnízdit několik druhů, jako první orli mořští, následují je výři velcí, sýci rousní a jestřábi lesní. Vyrušování jim škodí, sdělila Petra Hulvová ze Stanice Pavlov, která se stará o zraněná nebo oslabená zvířata.

V neděli uhynula labuť zpěvná, která jako první zahnízdila v České republice. Ornitologové ji pojmenovali Zpěvanka. Labuť se vyskytovala na rybnících v Tovačově a v Kojetíně na Přerovsku, v Chropyni a v Záhlinicích na Kroměřížsku nebo na řece Moravě v Kroměříži. V tiskové zprávě to sdělil místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Jsou studie přelomové, které s trochou nadsázky dokáží měnit běh světa. A pak ty ostatní. Experiment, realizovaný psychology z univerzity v britském Derby, k těm mimořádným zásadním spíš patřit nebude. Rozhodně je ale zajímavá. Je totiž o hodnocení lidského uspokojení ze sledování ptactva na zahradě.

Ptákem roku 2023 ornitologové vyhlásili poláka velkého. Polák je středně velká potápivá kachna, lidé ho mohou pozorovat na vodních plochách, především rybnících. Podle České ornitologické společnosti (ČOS) se populace poláků v Česku za posledních 30 let snížila o třetinu a z nejpočetnější kachny se stal ohrožený druh. Udělením titulu polákovi velkému chtějí ornitologové upozornit na neutěšený stav rybniční krajiny a na to, že polák v České republice stále patří mezi lovné druhy, a to i přesto, že je celosvětově ohrožený, uvedla ČOS na svém webu. Ptákem loňského roku byl zvonek zelený.

V podhůří Sierry de Guadarrama severně od Madridu se vznášejí čápi a krouží v hejnu nad skládkou. Pak přijede popelářské auto a vyklopí obsah. Ptáci se jeden po druhém vrhají k zemi - snídaně je tady. Evropští čápi bílí kdysi odlétali na zimu na jih do africké oblasti Sahelu a Španělsko pro ně bylo jen krátkou občerstvovací zastávkou na jejich dlouhé cestě. Vzhledem k vyšším teplotám způsobeným změnami klimatu a dostatku potravy na skládkách pod širým nebem se ale většina dospělých čápů na tuto dlouhou a vyčerpávající cestu už nevydává.

Island je ostrovní stát ležící mezi Grónskem a Norskem. Je obklopen severním Atlantickým oceánem a Norským mořem. Většina obyvatel Islandu žije v hlavním městě Reykjavíku, které se nachází na jihozápadním pobřeží. V této zemi bylo nalezeno více než 300 druhů ptáků, ale existuje pouze jeden národní pták. A tím je raroh lovecký.

Sojka chocholatá je vrabcovitý pták, který pochází ze Severní Ameriky a vyskytuje se také ve východní a střední části Spojených států. Některé populace tohoto ptáka jsou dokonce tažné. Tento druh sojky je velice inteligentní a dokáže napodobit i volání jestřábů.

Sovy pálené jsou nejznámějším zástupcem čeledi sov, které jsou známé svou bílou tváří a strašidelným voláním. Patří k nejrozšířenějším ptačím druhům na Zemi, které udržují populaci hlodavců na uzdě především tím, že loví krysy a myši. V mnoha kulturách jsou považovány za předzvěst smrti nebo symbolizují posmrtný život.

Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku napočítali nejméně jedinců za dobu sčítání - 247. Bylo jich 13 druhů, sdělil mluvčí správy parku Radek Štěpánek. Podle ornitologů je za nízkým počtem teplá zima, kdy ptáci vegetují i na nezamrzlých vodních hladinách mimo národní park. Loni ornitologové napočítali v parku 861 vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí a stejně jako letos 13 různých druhů. Vědci vodní ptáky v parku sčítají od roku 2005, v některých letech šlo o tisíce kusů.

Vlhovití jsou středně velcí ptáci, kteří pochází z Afriky, Asie, jižní Evropy a Austrálie. Obývají širokou škálu biotopů, od polootevřených lesů až po tropické deštné lesy. Tito ptáci jsou velmi společenští, často se rozmnožují a hnízdí ve velkých koloniích.

Slyšeli jste někdy charakteristické houkání sovy? Je to jedno z nejznámějších a nejoblíbenějších ptačích volání. Přesto nezní všechna houkání stejně a jejich houkání může vyjadřovat různé významy. Sovy houkáním označují své teritorium a varují potenciální konkurenty, aby se drželi dál. Co když je však den a vy uslyšíte to známé houkání zpoza okna? Mohl by to být jiný pták, který zní jako sova?

Jen si to představte, máte krásnou zahradu, vaše terasa směřuje k hustému lesu a máte pěkný bazén, který vás v horkých letních dnech ochladí. Protože žijete na venkově, mohou se vaši domácí mazlíčci včetně kočky venku pohybovat podle libosti.

Tenkozobec patří k brodivých ptáků, kteří žijí v blízkosti sladkovodních i mořských vodních ploch po celém světě. Díky svým dlouhým šlachovitým nohám vypadá, jako by chodil na chůdách! Pokud má tento opeřenec na výběr, dává zřejmě přednost slaným stanovištím před sladkovodními, ale oba typy stanovišť jsou pro jeho potřeby vhodné.

Ochránci přírody našli u Lednice na Břeclavsku otráveného orla mořského, letos jde o první případ otravy dravce na jihu Moravy. Ornitologové loni v kraji evidovali čtyři otravy dravců. ČTK to řekla uvedla psovodka České společnosti ornitologické Klára Hlubocká.

Sova pálená je noční druh sovy, který se vyskytuje po celém světě. O tomto fascinujícím ptačím druhu se toho můžete dozvědět tolik. Pojďme se podívat na deset fascinujících faktů o sovách pálených, které vás ohromí!

Pohled na tohoto známého mořského ptáka a jeho mohutné rozpětí křídel letící vysoko nad vodami uchvátil lidskou představivost a inspiroval mýty a folklór po celém světě po mnoho staletí. Je to opravdový trosečník s nejrůznějšími schopnostmi, které mu umožňují zvládat stresující zátěže při dlouhém pobytu na moři. Konkurence s lidmi o potravu však způsobila, že jejich počty rychle klesají.

Nejpočetnějším ptačím druhem u českých krmítek je opět sýkora koňadra. Ke krmítkům často přilétají také vrabci polní nebo vrabci domácí. Vyplývá to z výsledků takzvané Ptačí hodinky, sčítání ptáků, kterého se na začátku ledna zúčastnilo přes 28 000 dobrovolníků, sdělila Česká společnost ornitologická (ČSO), která akci organizuje.

Ary škraboškové patří mezi papoušky Nového světa, což znamená, že jejich přirozený areál výskytu se nachází v Americe. V minulosti žili modří arové v Brazílii, ale nyní jsou na pokraji vyhynutí. Existuje pro ně ještě šance na záchranu?

Jedním z nejobávanějších vrcholových predátorů na světě je velký bílý žralok. Tyto oceánské šelmy jsou známé řadou ostrých zubů, korálkovýma očima a neutuchající potřebou zabíjet. Přestože si Hollywood z těchto tvorů udělal monstrum, v některých věcech se trefil!

Každého z nás dovede vytočit nějaká maličkost, ať už je to dotěrný soused, blikající světlo u vašeho domu nebo spolupracovník. A nejinak je na tom muž na následujícím videu, kterému na nervy leze úplně něco jiného.

Ornitologové v Česku i ve světě budou o víkendu sčítat vodní ptáky. Kromě Česka se zapojí dalších 143 zemí. Díky sesbíraným údajům odborníci mimo…

Ornitologové v Česku i ve světě budou o víkendu sčítat vodní ptáky. Kromě Česka se zapojí dalších 143 zemí. Díky sesbíraným údajům odborníci mimo jiné zjistí, kde se nachází významná zimoviště vodních ptáků. Počítat se bude na řekách, rybnících, přehradách, jezerech i mořských pobřežích, uvedla dnes Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, která akci organizuje v ČR. V neděli 15. ledna mají lidé zároveň poslední šanci odevzdat výsledky sčítání ptáků na krmítkách pro program Ptačí hodinka.

Kriticky ohrožení orli královští loni v Česku vyvedli 19 mláďat. Je to nejvíce od roku 1998, kdy v Česku tento dravec začal hnízdit. Zatímco v předcházejících sezonách hnízdili výhradně na jižní Moravě, loni poprvé orli královští zahnízdili v ČR i mimo tuto oblast, na střední Moravě a v jižních Čechách, uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO). Předloni vyvedli orli na jihu Moravy 11 mláďat.

Pokud si myslíte, že připravit večeři pro rodinu je těžké, podívejte se, co se stalo tomuto jestřábovi. Zrovna když si myslel, že má k jídlu něco chutného, hada, kterého právě ulovil, karty se v mžiku obrátily.

Kriticky ohrožení orli královští loni v Česku vyvedli 19 mláďat. Je to nejvíce od roku 1998, kdy v Česku tento dravec začal hnízdit. Zatímco v předcházejících sezonách hnízdili výhradně na jižní Moravě, loni poprvé orli královští zahnízdili v ČR i mimo tuto oblast, na střední Moravě a v jižních Čechách. Česká společnost ornitologická (ČSO) o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Předloni vyvedli orli na jihu Moravy 11 mláďat.

Ze zemědělské půdy mizí ptačí druhy, upozornili vědci z Akademie věd ČR (AV). Důvodem jsou podle nich změny v zemědělství a přeměna farem do podoby, která není vhodná pro život ptáků. Zemědělské farmy jsou podle vědců pro ptáky útočištěm, které je chrání před nehostinným prostředím okolní obhospodařované krajiny.

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky láká i ornitology ze zahraničí. Území je významným hnízdištěm, zastávkou na tahu a zimovištěm ptáků. Potýká se ale s…

Kvůli šířící se nákaze ptačí chřipky v Česku doporučují odborníci omezit nebo zcela vyloučit krmení divoce žijících vodních ptáků jako jsou kachny a labutě. Při krmení dochází k velkému shlukování ptáků a vytváří se tak ideální podmínky k šíření nákazy, řekl ČTK Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. Lidé se podle něj nemusí obávat krmení ptáků na krmítkách, protože ptačí chřipka je onemocnění, které napadá vodní ptáky a volně žijící hrabavé druhy, například koroptve. Není také nutné se při dodržování základních hygienických návyků obávat k přenosu na člověka, uvedl.

V Německu dnes začala Hodinka zimního ptactva, kdy veřejnost do neděle pomáhá ornitologům v obydlených oblastech se sčítáním ptáků. Ornitologové akci označují za největší vědeckou spolupráci v Německu, loni se k ní připojilo na 176 000 lidí. Stejné sčítání se koná mimo jiné i v Česku, kde je letos pátý ročník, v Německu už třináctý.

Dnes začíná pátý ročník Ptačí hodinky, programu občanské vědy České společnosti ornitologické. V něm budou tisíce lidí v celém Česku od 6. do 8. ledna sledovat svá ptačí krmítka a zapisovat opeřené návštěvníky. Pomocí dlouhodobého projektu ornitologové ve spolupráci s veřejností zjistí více o chování a populacích zimujících ptáků, významu přikrmování a odhalí další zajímavé výsledky.

Startuje pátý ročník tak zvané Ptačí hodinky. Sčítání ptáků na krmítku se odehraje 6. – 8. ledna a pod drobnohledem pozorovatelů se tak ocitnou kosi, vrabci, sýkorky, hrdličky, holubi a desítky a stovky dalších návštěvníků krmítek. Přidat se může každý.

O víkendu mohou zájemci sčítat ptáky na krmítkách a svými záznamy přispět do programu Ptačí hodinka. Česká společnost ornitologická (ČSO) pořádá pátý ročník této akce, která se letos uskuteční od pátku 6. ledna do neděle 8. ledna. Díky údajům od účastníků programu ornitologové zjistí více informací o chování ptáků přezimujících v Česku, jako například kteří ptáci v zimě ubývají, nebo naopak přibývají.

O vánočních svátcích se mohou vlastníci zahrad zapojit do soutěže v pozorování ptáků. V pátek startuje zimní kolo soutěže Živá zahrada, kterou pořádá Český svaz ochránců přírody (ČSOP).

Důležitý dokument pro ochranu ptáků ve městech vznikl ze spolupráce České společnosti ornitologické a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Tzv. standard Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiály nabízí řešení pro existující i nově vznikající budovy, aby jejich prosklené plochy nebyly nebezpečné pro ptáky. Nárazy ptáků do průhledných nebo zrcadlících oken a fasád patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ptáků. Odborníci odhadují, že nárazem do skla se v Česku ročně zabije milion ptáků. Standard, schválený 1. prosince 2022, je výsledkem dlouhodobého úsilí České společnosti ornitologické o systémové opatření, aby stavby v Česku byly pro ptáky bezpečnější.

Nová studie, na níž se významně podíleli pracovníci z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, odhaluje pravděpodobné příčiny poruch chování u inteligentních opeřenců. Za jejich apatií či sebepoškozováním je evoluční ztráta genu CNR2, který reguluje záněty v mozku. I slabá infekce tak může ovlivnit vyladění, ve kterém ptáci vyhodnocují podněty ze svého okolí. O studii, která vyšla ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B, informuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

V CHKO Jeseníky se podle Společnosti přátel Jeseníků zřejmě usídlil vzácný orel skalní, kterého ochránci přírody v posledních letech opakovaně zahlédli vznášet se nad horskými hřebeny. "V CHKO Jeseníky se nám při pravidelném monitoringu podařilo zdokumentovat také výskyt dalších druhů orlů, a sice velmi vzácného orla křiklavého a orla nejmenšího," řekl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík, podle kterého byli v Jeseníkách zaznamenáni také rys ostrovid a vlci.

V zimě jsou krmítka pro ptáky opravdu důležitou pomocí, jak přečkat chladné období. Špatně udržované a zanedbané krmítko může být pro opeřence místem, kde se nakazí nějakou pro ně smrtelnou chorobou. Přinášíme základní informace, které byste měli vědět, pokud nechcete, aby vaše krmítko bylo zdrojem nákazy.

Zoopark v obci Zájezd na Kladensku pomáhá obnovení populace kriticky ohrožené koroptve polní. Dosud tamější chovatelé vypustili do přírody 22 zvířat, v příštích letech budou pokračovat. Zatímco před 100 lety žilo na území dnešní ČR kolem pěti milionů koroptví, teď jich je méně než 1,3 procenta původního stavu.

Velký labutí samec přezdívaný "trenér", který v minulých letech pronásledoval kanoisty trénující na Radbuze v Plzni, se znovu vrátil do lokality poblíž centra města. Labuťáka, který nalétával na kanoisty, přitom letos 8. dubna zvířecí záchranáři odchytili a i s jeho partnerkou převezli na Horní Kokotský rybník u Rokycan. Tentokrát jsou oba na řece Mži pod Lochotínskou lávkou a mostem Generála Pattona, řekl Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů Plzeň.

Dnes ráno zemřel ve věku 65 let přírodovědec Jiří Flousek, předseda České společnosti ornitologické (ČSO). Působil také jako vědecký pracovník v Krkonošském národním parku. Věnoval se ekologii obratlovců, zejména ptáků a savců. Je autorem či spoluautorem řady odborných a populárně naučných článků a knih, jako jsou Atlas hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš, Krkonoše - příroda, historie, život nebo Atlas krkonošské fauny. O Flouskově úmrtí informovala ornitologická společnost na twitteru.

Ústí nad Labem dostalo pokutu od České inspekce životního prostředí v souvislosti s případem rorýsů zazděných při rekonstrukci školy. Pokutu dostal také zhotovitel stavebních prací. Oba účastníci se proti rozhodnutí odvolali. ČTK to řekla mluvčí inspekce Miriam Loužecká. Pokuta městu je 100 000 korun, řekla ČTK mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová.

Jedna vlaštovka sice jaro nedělá, ale setkání s ptáky nebo poslouchání jejich zpěvu zlepšuje duševní pohodu, uvádějí vědci. Studie, kterou vedli experti z londýnské King's College, také zjistila, že každodenní setkání s ptáky zlepšuje náladu jak lidem s depresí, tak širší populaci, napsal zpravodajský server The Guardian.

Do Beskyd se ve větší míře začal vracet vzácný dravec sokol stěhovavý. Letos tam podle ochránců hnízdily tři páry, které odchovaly devět mláďat. Je to největší zaznamenaný výskyt tohoto dravce za posledních 50 let, uvedla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Sokol v tuzemsku ve druhé polovině minulého století zmizel zejména kvůli zamoření krajiny insekticidem DDT. V celé České republice nyní hnízdí více než stovka párů.

Jihočeský kraj chce na vybraných rybnících instalovat plovoucí ostrovy pro vodní ptactvo. Projekt má vytvořit lepší podmínky pro život některých druhů ptáků. Jihočeský kraj na tom spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. ČTK to řekl mluvčí krajského úřadu Radek Šíma.

Sokoli stěhovaví, kteří zahnízdili v Jeseníkách, letos vyvedli 28 mláďat. Oproti loňské sezoně je jich méně, tehdy jich ochránci přírody napočítali rekordních 41. Počet hnízdících párů je však posledních pět let stabilní a pohybuje se kolem dvou desítek, řekl ČTK vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj. Sokoli letos zahnízdili v Jeseníkách podvaadvacáté. První hnízdění v novodobé historii se datuje do roku 2001, od té doby opustilo hnízda v Jeseníkách na 350 mláďat.

Zastávky městské hromadné dopravy v Pardubicích, které stojí u parků a další zelených ploch, budou mít speciální design. První prototypy zastávkových přístřešků mají grafické prvky, které eliminují nárazy ptáků do skel. Zároveň jde o grafiku, která zlepšuje orientaci slabozrakých, sdělila mluvčí dopravního podniku Jitka Malinská.

Dnešní tip na nejen víkendový výlet je určený hlavně pro ty, kteří se zajímají o ekologii, ochranu přírody, botaniku a ornitologii. Tyto všechny body splňuje Lesní naučná stezka Chaloupky, kterou mohou bez problémů projít i malé děti.

Lesy ČR odchovaly a vypustily v Beskydech do přírody 14 tetřevů. Pokračují tak v projektu, jehož cílem je podpořit a zachránit populaci tetřeva hlušce v této oblasti. Zástupci Lesů ČR to řekli novinářům v odchovně tetřevů v osadě Řepčonka v Krásné na Frýdecko-Místecku.

Milion ptáků ročně zahyne v Česku po nárazu do prosklené překážky. Vyplývá to z odhadů tuzemských ornitologů. Česká společnost ornitologická (ČSO) proto žádá veřejnost o pomoc s mapováním rizikových míst. Osvětová akce Týden skleněného zabijáka bude od 3. do 9. října, sdělila ČSO. Pomáhat lze ale celoročně.

V těchto dnech se v polích na Olomoucku, Prostějovsku a Vyškovsku můžete setkat s neobvykle zbarvenou poštolkou. Jde o poštolku rudonohou, která k nám vzácně zalétá koncem léta. Díky kroužkování se zjistilo, že někteří ptáci pocházejí z Maďarska, kde hnízdí v otevřené krajině.

V závislosti na tom, kam vás algoritmus TikToku zavál, je velmi pravděpodobné, že i na vás vyskočil tento rozkošný emu, který se stal nedílnou součástí života jedné ženy.

V posledních dnech se na členy Moravského ornitologického spolku obracejí lidé s dotazem, co je to za ptáky, kteří jim v noci hvízdají na sídlištích a v zahradách u domů. Málokdo ví, že jde o mláďata sov - kalousů ušatých.

Noční pronikavé hvízdání na městských sídlištích, ale i v zahradách domů překvapilo v těchto dnech obyvatele Přerova. Naříkavé zvuky mají podle ornitologů na svědomí mláďata kalouse ušatého, který se usídlil například v Žižkově ulici či na sídlišti Osmek. Hvízdání musejí zdejší obyvatelé vydržet ještě pár dní, než mláďata přestanou žadonit o potravu. Netradiční pronikavé zvuky zažili loni i obyvatelé místní části Penčice, kde se usídlil chřástal polní.

Tři čápata, která museli na začátku června evakuovat hasiči z jejich hnízda v Rapotíně na Šumpersku, byla včera znovu vypuštěna do volné přírody. Stalo se tak po jejich takřka tříměsíčním pobytu v záchranné stanici v Rudě nad Moravou, kde se tamnímu odborníkovi podařilo všechna čápata zachránit a "vypiplat". Jejich novým domovem se stala oblast v Litovelském Pomoraví, řekla ČTK pracovnice stanice Jitka Maixnerová. Odborníci se čápat ujali poté, co přišli o jednoho z rodičů. Čápům byly tehdy pouhé tři týdny a s jedním rodičem neměli šanci přežít.

Emu a pštros jsou nelétaví ptáci patřící do čeledi kasuárovití. Jsou to největší žijící nelétaví ptáci, a proto jsou často zaměňováni. Nepomáhá jim ani to, že jsou si tak podobní, mají velké oči, půvabně přitroublé obličeje a dlouhé, štíhlé krky a nohy.