Ornitologie

Při rozsáhlém developerském projektu pod Rozkošskou ulicí v Havlíkově Brodě byla zbourána nevyužívaná hospodářská budova, kterou obývalo několik párů vlaštovek. Na doporučení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR byla investorovi uložena povinnost kompenzačního opatření, které spočívalo ve vybudování náhradního hnízdiště. V polovině května vlaštovky nový „vlaštovčí dům“ objevily, v současné době již sedí na snůšce.

Sedm úspěšně odchovaných mláďat sokolů stěhovavých a pět uhynulých hlásí ornitologové z chráněné krajinné oblasti Moravský kras na Blanensku. Vzácní ptačí dravci se do něj vrátili v roce 2016, a to po půl století. Od té doby se podařilo úspěšně odchovat 54 sokolíků. Letošní sezonu poznamenala tragédie, kdy jedno z hnízd vyplenil výr velký.

V tomto období se supi mrchožraví, druh ohrožený vyhynutím, obvykle vracejí do Albánie po zimě strávené v Africe. Letos však byl v této balkánské zemi spatřen zatím jen jeden pár a ornitologové v tom vidí dopad války na Blízkém východě, napsala agentura AFP.

V noci se mezi zemí a oblohou probudí k životu světelná bludička. Čtyři vteřiny svítí, potom na stejně dlouhou dobu zhasne. To celé se opakuje minutu po minutě, hodinu po hodině. Noční hladina má věrného společníka.

Čtyři mláďata sokola stěhovavého se letos vylíhla na skále Kozel v chřibských porostech Lesů České republiky. Sokoli se po roce vrátili na stejné místo, předtím ve Chřibech naposledy zahnízdili v roce 1960. Všechna mláďata, samice a tři samci, jsou už okroužkovaná. „Abychom je nerušili, tři sta metrů od skály neprovádíme do konce června žádné lesnické práce. Pak už sama hnízdo opustí,“ uvedl revírník Petr Kosíř z Lesní správy Buchlovice. Kolem skalního útvaru jsou natažené zákazové výstražné pásky, důvod opatření vysvětluje info tabule. „Místo taky monitorujeme fotopastmi, v týdnu ho namátkově kontrolujeme a o víkendech tam mají služby ornitologové. Žádáme návštěvníky, aby respektovali pokyny a nechali sokoly v klidu,“ vyzval veřejnost lesní správce Ladislav Karásek. Celý článek najdete zde.

V přírodním areálu Zoo Ostrava se vyskytují oba druhy našich šoupálků – dlouhoprstý i krátkoprstý. Hojnější je určitě šoupálek dlouhoprstý. Oba druhy se podle vzhledu určují nesnadno, jistější je rozlišení podle hlasových projevů. Zajímavý je jejich způsob pohybu po kmenech stromů i sběr potravy velmi tenkým zobákem. Neméně zajímavé je robněž hnízdění šoupálků.

Milovníci přírody mají opět možnost nahlédnout do života kalousů ušatých. Břeclavští ochránci přírody znovu spustili online přenos z hnízdění této sovy, která v budce vyvádí čtyři mláďata.…

Milovníci přírody mají opět možnost nahlédnout do života kalousů ušatých. Břeclavští ochránci přírody znovu spustili on-line přenos z hnízdění této sovy, která v budce vyvádí čtyři mláďata. Kamera umožňuje sledovat dění ve dne i v noci.

Po většinu 20. století se předpokládalo, že je vyhynulý. Teprve v roce 2014 se podařilo pořídit jeho první fotografii a poté opět zmizel. Až nyní expedice Handoko vedená indonéskou horolezeckou skupinou Kanal Buru objevila v odlehlém pohoří Kapalatmada na indonéském ostrově Buru charmozina modročelého (někdy nazývaného také buruský). Malý zelený druh loriho je charakteristický oranžovým zobákem a modrými...

Návrat čápů každoročně přitahuje pozornost lidí napříč regionem. Zatímco v Milíně už mohou lidé díky online kameře sledovat mláďata nějaký ten rok, nově se k přímému přenosu přidal také Rožmitál pod Třemšínem.

Dramatická záchrana tří čápat z vysokého komína v Třebíči se podařila. Dospělí čápi Terezka s Evženem, jak si je lidé pojmenovali, se už druhý týden starali o trojici vylíhnutých mláďat. Vše se ale změnilo, když samec nechtěl 28. května pustit samici zpátky na hnízdo. Bez lidské pomoci by vyčerpaná a hladová mláďata uhynula. Hnízdo, které je neustále pod dohledem kamery, má tisíce fanoušků. I ti přispěli k úspěšnému zásahu.

V Duchcově, na vysokém železném stožáru v soukromé zahradě rodinného domu, stojí uměle vybudované hnízdo. Právě tady si letos čapí pár vybral svůj domov a odměnou za jejich úsilí jsou hned čtyři zdravá mláďata.

Cvrlikání vlaštovek a jiřiček neodmyslitelně patří k jaru ale jejich hnízdění na domech často přináší potíže se znečištěním fasády nebo balkonu. Mnoho lidí v takové situaci uvažuje o odstranění hnízda což je však v rozporu se zákonem o ochraně přírody. Shazování obsazených hnízd je považováno za trestný čin. Naštěstí existují šetrná řešení která umožní vlaštovkám bezpečně vyvést mláďata a vám zajistí čistý dům. Klíčem je instalace ochranné podložky která trus zachytí a fasádu tak bezpečně ochrání.

Ochránci ze stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku museli z čapího hnízda v Třebíči odebrat tři mláďata. Matka u nich 24 hodin nebyla, na hnízdě zůstal jen samec. Podle pracovníka stanice Jiřího Kořínka teď mláďata stará nejvýš týden zůstanou v inkubátoru a krmit je budou lidé. O další mláďata ve stanici pečuje čápice, která je tam od loňska kvůli zraněnému křídlu.

„Díky vyvěšování hnízdních budek a naší spolupráci s ornitology v rámci dlouholetého programu Vracíme sovy lesu postupně přibývá v krajině sov. Ty přirozeně redukují počet hrabošů, což je teď důležité především v oblastech po kalamitě,“ říká Luboš Redlich, lesní správce z Horšovského Týnu, který je na západočeském Oblastním ředitelství Lesů ČR garantem programu.Celou zprávu najdete zde....

Jaké to je, když vám na prstu přistane divoký kulíšek nebo když vás křídly „vyfackuje“ agresivní soví bijec Adolf? A které sovy provozují „břišní tance“? Fotograf, cestovatel a lektor Martin Tomáš vydal neobyčejného průvodce sovím světem Dneska večer potkáš sovu, který není suchým atlasem, ale živým vyprávěním o ročním cyklu těchto tajemných tvorů. Jeho sovy nejsou abstraktními symboly moudrosti tradiční ikonografie, nýbrž konkrétními a jedinečnými živými tvory se svými instinkty, zvyky i drobnými dramaty. Kniha se právem ocitla v devítičlenném longlistu NF IOCB Tech Litery za naučnou literaturu.

Počet sokolů stěhovavých na severu Čech roste. V posledních letech si tento kriticky ohrožený druh oblíbil průmyslové areály jako náhradní hnízdiště. Letos opustí budky umístěné na výškových stavbách Skupiny ČEZ 22 mláďat, Skupina Orlen Unipetrol se těší z devíti mláďat. Informovali o tom tiskoví mluvčí společností. Všechna mláďata okroužkoval ústecký ornitolog Václav Beran, který tak má fyzicky náročnou práci s tímto ptactvem pro letošek hotovou.

Za shození vlaštovčího hnízda hrozí pokuta až sto tisíc korun. Přitom stačí prkénko pod hnízdem a problém s trusem zmizí.

V Bohumíně na Karvinsku se v uplynulých dnech objevil orel křiklavý. Jednoho z nejvzácnějších dravců v České republice zaznamenali pracovníci odboru životního prostředí tamní radnice zhruba půl kilometru od obydlené oblasti, sdělila mluvčí města Jana Končítková.

Ve Starém Bohumíně se v minulých dnech objevil vzácný návštěvník. Pracovníci odboru životního prostředí tam zaznamenali výskyt orla křiklavého, jednoho z nejohroženějších dravců v České republice. Pták byl spatřen jen zhruba půl kilometru od obydlené oblasti.

Ornitologickou raritu zaznamenali v Bohumíně na Karvinsku. Část města zvaná Starý Bohumín se zalíbila kriticky ohroženému orlu křiklavému, který z tuzemské přírody téměř vymizel. Dravec se pohyboval jen půl kilometru od rodinné zástavby.

Bohumín (Karvinsko) - V Bohumíně na Karvinsku se v uplynulých dnech objevil orel křiklavý. Jednoho z nejvzácnějších dravců v České republice zaznamenali pracovníci odboru životního prostředí tamní radnice zhruba půl kilometru od obydlené oblasti. Novinářům to dnes sdělila mluvčí města Jana Končítková.

V Bohumíně na Karvinsku se v uplynulých dnech objevil orel křiklavý. Jednoho z nejvzácnějších dravců v České republice zaznamenali pracovníci odboru životního prostředí tamní radnice zhruba půl kilometru od obydlené oblasti. Novinářům to sdělila mluvčí města Jana Končítková.

Neobvyklý návštěvník z ptačí říše se v minulých dnech objevil ve Starém Bohumíně. Pracovníci odboru životního prostředí bohumínské radnice tam zaznamenali výskyt orla křiklavého, jednoho z nejvzácnějších dravců v České republice. A to jen zhruba půl kilometru od obydlené oblasti.

Dvacet gramů peří a svalů, které každý květen ovládnou českou noc zvukem slyšitelným na stovky metrů. Slavík obecný právě teď zpívá.

Zatímco dříve byli ptáci symbolem volné krajiny a lesů, dnes stále častěji vyhledávají blízkost lidí. Pro mnohé druhy se stávají místem odpočinku a zdrojem potravy i balkony a parapety. Někteří ptáci tu dokonce i zahnízdí, a to klidně hned vedle posezení. Podle ornitologů nejde jen o náhodu. Městské prostředí totiž některým ptákům nabízí bezpečnější podmínky než otevřená krajina.

Zajímavé náhody se dějí i v případě ochranářských programů. V polovině května vyrazili pracovníci Zoo Ostrava do Bulharska, aby místním ochranářům předali k vysazení do tamních hor mladou samici orlosupa bradatého. Mladý samec, který byl na stejném místě vysazen v loňském roce se v mezidobí vydal na potulku po Evropě. Právě v době, kdy ostravští zoologové mířili na Balkán, byl díky GPS lokátoru zaznamenán mladý samec nad Tatrami a dnes dokonce necelých 30 km od Ostravy. Navíc na Den ohrožených druhů. Jak symbolické…

Jedno ze tří hnízd sokolů stěhovavých v Moravském krasu letos opět vyplenil výr velký. Obětí se pravděpodobně stala i samice, která na hnízdě seděla, stejně jako v minulosti jiné. ČTK to řekl René Bedan, který tyto vzácné dravce v Moravském krasu sleduje dlouhodobě. Sokoli v Moravském krasu zahnízdili opět po roce. Uzavřená je turistická trasa u jeskyně Jáchymka, aby lidé ptáky nerušili.

Jedno z hnízd vzácných sokolů stěhovavých v Moravském krasu letos znovu napadl výr velký. Dravec pravděpodobně zabil samici a zničil celé hnízdo se čtyřmi mláďaty. Ochranáři kvůli hnízdění dál uzavírají stezku u jeskyně Jáchymka, kde se letos daří alespoň druhému páru sokolů.

Sokolí budky na výškových stavbách Skupiny ČEZ letos opustí celkem 22 mláďat sokola stěhovavého. Úspěšně zahnízdilo sedm z dvanácti sledovaných párů, přičemž hned třikrát se narodila čtyřčata. Další p

Sokolí farma Skupiny ČEZ: Letos se do světa rozletí 22 mláďat Sečteno, podtrženo a okroužkováno; sokolí budky umístěné na výškových stavbách Skupiny ČEZ tak může opustit 22 letošních sokolíků. Z 12 hnízdících párů jich v tomto roce bylo úspěšných sedm, a to hned třikrát se čtyřčaty. Dvakrát se na svět proklubala trojčata a dvakrát dvojčata. Tradičně přitom nezklamaly páry z komínů v Teplárně Trmice, bývalé výtopně ČEZ Teplárenské v Proboštově či Elektrárně Ledvice. Letos vůbec poprvé se k nim přidal s dvojčaty i pár z Elektrárny Poříčí. Jeden pár, a to z chladicí věže Paroplynového cyklu Počerady, se bohužel rozpadnul. Takzvaná Sokolí farma Skupiny ČEZ zahrnuje 12 lokalit, a to Dětmarovice, Dukovany, Ledvice, Mělník, Počerady, Poříčí, Proboštov, Prunéřov, Temelín, Třeboradice, Tušimice a Trmice.

Ústí nad Labem - Počet sokolů stěhovavých na severu Čech roste. V posledních letech si tento kriticky ohrožený druh oblíbil průmyslové areály jako náhradní hnízdiště. Letos opustí budky umístěné na výškových stavbách Skupiny ČEZ 22 mláďat, Skupina Orlen Unipetrol se těší z devíti mláďat. Informovali o tom dnes ČTK tiskoví mluvčí společností. Všechna mláďata okroužkoval ústecký ornitolog Václav Beran, který tak má fyzicky náročnou práci s tímto ptactvem pro letošek hotovou.

Tři mláďata letos vyseděli vzácní sokoli stěhovaví ve Žďárských vrších. Ochráncům přírody se sice podařilo uhájit skalní hnízdiště v přírodní rezervaci Čtyři palice u Křižánek na Žďársku před turisty a horolezci, ale místo kroužkování mláďat pouze sčítali škody, jak upozornil Český rozhlas. Všechna mláďata postupně během několika málo dní zahubil výr velký.

Pronikavé pískání, které v první polovině května 2026 budí obyvatele u konečné tramvaje č. 1, nepochází od člověka v nouzi. Jsou to hladová mláďata sovy.

Podpora biodiverzity spolu s ekologickým hospodařením ve vinohradech má smysl a pomáhá k návratu pestrého živočišného života do přírody. V těchto dnech se o tom přesvědčuje ornitolog Libor Opluštil při kontrole ptačích budek na Mikulovsku. Z čtyřiadvaceti za jeden den kontrolovaných budek určených pro dudky chocholaté jich našel ornitolog Libor Opluštil obsazených sedm.

Hnízdění sokolů stěhovavých v Teplických skalách v CHKO Bromouvsko skončilo předčasně. Tři mláďata z hnízda zmizela. Co bylo příčinou ochranáři zjišťují. Na celém Broumovsku zaznamenali asi deset párů, většina z nich pokračuje v hnízdění, což je v posledních letech průměrný počet. ČTK to řekl zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Sokol stěhovavý patří k ohroženým druhům, který pravidelně v oblasti hnízdí. Při hnízdění potřebuje klid.

Sokolí pár, který se před několika měsíci zahnízdil ve speciální budce umístěné na komínu písecké teplárny, vyvedl před několika dny čtyři mláďata. Malé chráněné dravce již okroužkoval ornitolog.

Monitoring zpráv z myslivosti ze všech médií - noviny, časopisy, televize, rádia, internetové zdroje

Letošní rekordní počet pěti vylíhnutých čápat na komíně někdejšího Koulova mlýna v Kačici, je minulostí. Lidé sledující dění na hnízdě díky webkameře a sociálním sítím byli během uplynulého víkendu svědky smutné události. Podle záznamu nejspíše čapí samec vyhodil z hnízda nejmladší vylíhnuté mládě, které pozorovatelé pojmenovali Pětníček. Také další čápata dostala hned po vylíhnutí pracovní jména, a to podle dnů v kalendáři. Na hnízdě se tak stále daří zbylým sourozencům - Klaudii, Radkovi, Slávkovi i Standovi.

Novináři pomocí záznamů z aplikací pro pozorovatele ptáků, sociálních sítí a výpovědí pasažérů zrekonstruovali cestu expediční lodi Hondius, na níž se objevila nákaza hantavirem.

V Jaderné elektrárně Dukovany mají radost z dalšího úspěchu v oblasti ochrany biodiverzity. Sokolímu páru, který hnízdí na jednom z ventilačních komínů elektrárny, se v letošním roce podařilo úspěšně vyvést čtyři zdravá mláďata sokola stěhovavého, kriticky ohroženého druhu dravce. Za celou dobu projektu ochrany tohoto druhu se narodilo už osmnáct „dukovanských“ mláďat.

Pár sokolů stěhovavých, kteří hnízdí v areálu dukovanské elektrárny, má letos čtyři mláďata. Tito kriticky ohrožení dravci hnízdili poprvé úspěšně na jednom z ventilačních komínů v roce 2020. Od té doby tam vyvedli v součtu 18 mláďat. ČTK to sdělila Jana Štefánková, mluvčí společnosti ČEZ.

Malé dřevěné bidýlko pod vletovým otvorem najdeme na mnoha kupovaných i podomácku vyráběných budkách. Podle odborníků je ale právě tento prvek jednou z nejčastějších chyb, které lidé při výrobě budek dělají.

Na jednom z ventilačních komínů Jaderné elektrárny Dukovany letos vyrůstají čtyři mláďata sokola stěhovavého. Ohroženým dravcům se daří v umělé hnízdní budce více než 120 metrů nad zemí, kde je pravidelně sledují energetici spolu s ornitology.

Ptačí mapa Česka se dramaticky mění. Z otevřené krajiny mizí původní druhy ptáků, naopak už u nás můžete zahlédnout papoušky nebo exotické opeřence z jižních zemí. Ptáci jsou přitom indikátorem zdravého životního prostředí. Jejich četnost se v tuzemsku ale dlouhodobě snižuje.

Krajina u Jaroměře se díky práci ornitologů proměnila za dvě dekády knepoznání.Dává domov stovkám druhů ptáků, vzácným obojživelníkům i hmyzu.

S prvními teplými dny jara vystrkují u hlavní silniční magistrály v srdci Varšavy divoké kachny zobáky z křoví. Dobrovolníci, kteří situaci sledují, zastavují hustou dopravu, aby umožnili ptačímu hejnu pokojně přejít, a to i s plným souhlasem policie, napsala agentura AFP.

Podle ornitologů by byl jed stejně zbytečný, kalamitní stav hrabošů nepředpokládají. Ministerstvo tak vyslyšelo odborníky i veřejnost.

/FOTO, VIDEO/ Od pondělí se dějí na komíně bývalého Koulova mlýna v Kačici doslova zázraky přírody. Více než 1500 sledujících nemůže odtrhnout zrak od on-line přenosu, který zachycuje líhnutí letošních čápat v hnízdě. Z pěti vajec se do středečního odpoledne vyklubala už tři mláďata. Kačice žije novými přírůstky každým okamžikem.

Pár sokolů, který před několika měsíci zahnízdil v budce na komíně písecké teplárny, vyvedl čtyři mláďata. V pondělí 4. května ptáčata chráněného dravce okroužkoval ve výšce kolem 90 metrů zkušený ornitolog.

Zní to jako vtip, ale je to čistá věda. Ornitologové potvrdili, že městští ptáci prchají před ženami podstatně dříve než před muži. Jak náš oční kontakt a dokonce i vůně ovlivňují přírodu.

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením profesora Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli fascinující poznatky o chování těchto ptáků a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.

Na louce u jezera Most se objevil nezvykle početný čapí mejdan. Třicet čápů na zarostlé louce působilo, jako by tam měli domluvené setkání. Rušná silnice vedle nich ani traktor, který se právě chystal vyjet, je nijak nevyvedl z míry. Ptáci se soustředili na potravu a okolní provoz ignorovali.

Do Litvínovic se i letos vrátila labutí rodinka a tentokrát je ještě početnější. Na třetím rybníce mají labutě hned sedm mláďat, a obec proto znovu nechala u silnice instalovat výstražné značky. Řidiči by měli v místě dávat pozor, labutě totiž rády přes silnici přecházejí.

V Bavorsku se v posledních letech prudce zvýšila populace čápů. Někteří lidé si kvůli tomu stěžují na nepořádek a hluk a na to, že se hnízd nemohou snadno zbavit. Čáp již sice není ohroženým druhem, nadále je ale chráněn, takže bez souhlasu úřadů nelze žádné opatření přijmout, informovala bavorská veřejnoprávní televizní a rozhlasová stanice Bayerischer Rundfunk (BR).

Ochrana přírody, konkrétně nerušené hnízdění sokola stěhovavého a vyvedení jeho mláďat, je důvodem, proč se minimálně do poloviny června zastavily veškeré práce na obnově turistické infrastruktury Drábských světniček u Mnichova Hradiště.

Loví i za dne, sedává vysoko nad krajinou a sleduje každý pohyb pod sebou. Není nápadná, ale dokonale přizpůsobená severní přírodě, kde rozhoduje trpělivost, přesnost a schopnost přežít.

Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, které nikdo neřekne jinak než černohlávek. Tento nenápadný, ale o to hlasitější zpěvák je symbolem ochrany přírody a letos slaví velké výročí spolu s ornitology.