Ornitologie

Zoopark v obci Zájezd na Kladensku pomáhá obnovení populace kriticky ohrožené koroptve polní. Dosud tamější chovatelé vypustili do přírody 22 zvířat, v příštích letech budou pokračovat. Zatímco před 100 lety žilo na území dnešní ČR kolem pěti milionů koroptví, teď jich je méně než 1,3 procenta původního stavu.

Velký labutí samec přezdívaný "trenér", který v minulých letech pronásledoval kanoisty trénující na Radbuze v Plzni, se znovu vrátil do lokality poblíž centra města. Labuťáka, který nalétával na kanoisty, přitom letos 8. dubna zvířecí záchranáři odchytili a i s jeho partnerkou převezli na Horní Kokotský rybník u Rokycan. Tentokrát jsou oba na řece Mži pod Lochotínskou lávkou a mostem Generála Pattona, řekl Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů Plzeň.

Dnes ráno zemřel ve věku 65 let přírodovědec Jiří Flousek, předseda České společnosti ornitologické (ČSO). Působil také jako vědecký pracovník v Krkonošském národním parku. Věnoval se ekologii obratlovců, zejména ptáků a savců. Je autorem či spoluautorem řady odborných a populárně naučných článků a knih, jako jsou Atlas hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš, Krkonoše - příroda, historie, život nebo Atlas krkonošské fauny. O Flouskově úmrtí informovala ornitologická společnost na twitteru.

Ústí nad Labem dostalo pokutu od České inspekce životního prostředí v souvislosti s případem rorýsů zazděných při rekonstrukci školy. Pokutu dostal také zhotovitel stavebních prací. Oba účastníci se proti rozhodnutí odvolali. ČTK to řekla mluvčí inspekce Miriam Loužecká. Pokuta městu je 100 000 korun, řekla ČTK mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová.

Jedna vlaštovka sice jaro nedělá, ale setkání s ptáky nebo poslouchání jejich zpěvu zlepšuje duševní pohodu, uvádějí vědci. Studie, kterou vedli experti z londýnské King's College, také zjistila, že každodenní setkání s ptáky zlepšuje náladu jak lidem s depresí, tak širší populaci, napsal zpravodajský server The Guardian.

Do Beskyd se ve větší míře začal vracet vzácný dravec sokol stěhovavý. Letos tam podle ochránců hnízdily tři páry, které odchovaly devět mláďat. Je to největší zaznamenaný výskyt tohoto dravce za posledních 50 let, uvedla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Sokol v tuzemsku ve druhé polovině minulého století zmizel zejména kvůli zamoření krajiny insekticidem DDT. V celé České republice nyní hnízdí více než stovka párů.

Jihočeský kraj chce na vybraných rybnících instalovat plovoucí ostrovy pro vodní ptactvo. Projekt má vytvořit lepší podmínky pro život některých druhů ptáků. Jihočeský kraj na tom spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. ČTK to řekl mluvčí krajského úřadu Radek Šíma.

Sokoli stěhovaví, kteří zahnízdili v Jeseníkách, letos vyvedli 28 mláďat. Oproti loňské sezoně je jich méně, tehdy jich ochránci přírody napočítali rekordních 41. Počet hnízdících párů je však posledních pět let stabilní a pohybuje se kolem dvou desítek, řekl ČTK vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj. Sokoli letos zahnízdili v Jeseníkách podvaadvacáté. První hnízdění v novodobé historii se datuje do roku 2001, od té doby opustilo hnízda v Jeseníkách na 350 mláďat.

Zastávky městské hromadné dopravy v Pardubicích, které stojí u parků a další zelených ploch, budou mít speciální design. První prototypy zastávkových přístřešků mají grafické prvky, které eliminují nárazy ptáků do skel. Zároveň jde o grafiku, která zlepšuje orientaci slabozrakých, sdělila mluvčí dopravního podniku Jitka Malinská.

Dnešní tip na nejen víkendový výlet je určený hlavně pro ty, kteří se zajímají o ekologii, ochranu přírody, botaniku a ornitologii. Tyto všechny body splňuje Lesní naučná stezka Chaloupky, kterou mohou bez problémů projít i malé děti.

Lesy ČR odchovaly a vypustily v Beskydech do přírody 14 tetřevů. Pokračují tak v projektu, jehož cílem je podpořit a zachránit populaci tetřeva hlušce v této oblasti. Zástupci Lesů ČR to řekli novinářům v odchovně tetřevů v osadě Řepčonka v Krásné na Frýdecko-Místecku.

Milion ptáků ročně zahyne v Česku po nárazu do prosklené překážky. Vyplývá to z odhadů tuzemských ornitologů. Česká společnost ornitologická (ČSO) proto žádá veřejnost o pomoc s mapováním rizikových míst. Osvětová akce Týden skleněného zabijáka bude od 3. do 9. října, sdělila ČSO. Pomáhat lze ale celoročně.

V těchto dnech se v polích na Olomoucku, Prostějovsku a Vyškovsku můžete setkat s neobvykle zbarvenou poštolkou. Jde o poštolku rudonohou, která k nám vzácně zalétá koncem léta. Díky kroužkování se zjistilo, že někteří ptáci pocházejí z Maďarska, kde hnízdí v otevřené krajině.

V závislosti na tom, kam vás algoritmus TikToku zavál, je velmi pravděpodobné, že i na vás vyskočil tento rozkošný emu, který se stal nedílnou součástí života jedné ženy.

V posledních dnech se na členy Moravského ornitologického spolku obracejí lidé s dotazem, co je to za ptáky, kteří jim v noci hvízdají na sídlištích a v zahradách u domů. Málokdo ví, že jde o mláďata sov - kalousů ušatých.

Noční pronikavé hvízdání na městských sídlištích, ale i v zahradách domů překvapilo v těchto dnech obyvatele Přerova. Naříkavé zvuky mají podle ornitologů na svědomí mláďata kalouse ušatého, který se usídlil například v Žižkově ulici či na sídlišti Osmek. Hvízdání musejí zdejší obyvatelé vydržet ještě pár dní, než mláďata přestanou žadonit o potravu. Netradiční pronikavé zvuky zažili loni i obyvatelé místní části Penčice, kde se usídlil chřástal polní.

Tři čápata, která museli na začátku června evakuovat hasiči z jejich hnízda v Rapotíně na Šumpersku, byla včera znovu vypuštěna do volné přírody. Stalo se tak po jejich takřka tříměsíčním pobytu v záchranné stanici v Rudě nad Moravou, kde se tamnímu odborníkovi podařilo všechna čápata zachránit a "vypiplat". Jejich novým domovem se stala oblast v Litovelském Pomoraví, řekla ČTK pracovnice stanice Jitka Maixnerová. Odborníci se čápat ujali poté, co přišli o jednoho z rodičů. Čápům byly tehdy pouhé tři týdny a s jedním rodičem neměli šanci přežít.

Emu a pštros jsou nelétaví ptáci patřící do čeledi kasuárovití. Jsou to největší žijící nelétaví ptáci, a proto jsou často zaměňováni. Nepomáhá jim ani to, že jsou si tak podobní, mají velké oči, půvabně přitroublé obličeje a dlouhé, štíhlé krky a nohy.

Jedním z nejkrásnějších a nejzajímavějších ptáků je páv. I když mnozí znají tohoto výjimečného ptáka díky jeho dlouhému, barevnému peří, existuje o něm daleko víc zajímavostí než je jeho chlouba.

Možná víte, že papoušci umí napodobovat řeč, ale věděli jste, že umí zpívat i moderní hudbu?

Pastva uherského stepního skotu pomáhá ptačímu parku Kosteliska na Hodonínsku. Za pět měsíců, kdy krávy na území pobývají, se zadařilo výrazně potlačit výskyt invazivní rostliny. Díky změně jsou v parku lepší podmínky pro život zvířat.

Vlaštovky cíleně nevyhazují ze svých hnízd vejce cizích ptáků. Vyhnout se péči o nevlastní mládě jim ale pomáhá jejich smysl pro pořádek - cizího vejce se občas zbaví při důkladném úklidu hnízda. Vyplývá to z výzkumu vědců z Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) Akademie věd ČR (AV), kteří studovali chování 150 vlaštovčích párů v jižních Čechách. Studii publikoval časopis Animal Cognition.

Snímky ptáků ze všech kontinentů s výjimkou Antarktidy, kteří jsou zapletení do odpadků, nebo je používají k hnízdění, už zaslali lidé z celého světa do internetového projektu nazvaného Ptáci a odpadky. Vědci, kteří projekt spustili, uvedli, že se jim sešly snímky ptáků zapletených do všeho možného, od provazů a rybářských šňůr až po provázky z balónků či plážové žabky, napsal server BBC News.

Ochránci přírody apelují na lidi, aby kvůli vysokým teplotám umožnili přístup k vodě volně žijícím živočichům, jako jsou ježci, zajíci, ptáci nebo včely. Na zahradách, ve vnitroblocích nebo parcích stačí například položit na zem misku s vodou a pravidelně ji obměňovat. Během veder nejvíce trpí mláďata rorýsů, kteří hnízdí v dutinách pod střechami domů a kvůli vedrům se tlačí u vletových otvorů a vypadávají ven, uvedl Český svaz ochránců přírody.

Lepicí pasti na hmyz, které se používají k jeho hubení v zahradách a sadech, mohou být nebezpečné hlavně pro ptáky a další drobné obratlovce. Hrozí jim, že se při nesprávném použití pastí mohou zranit, nebo dokonce uhynout. Ministerstvo zemědělství (MZe) upozornilo na to, že za nesprávné použití pastí hrozí pokuta až tři miliony korun.

Labutě a kachny v Teplicích utýral k smrti neznámý pachatel, uvedla policie. Kvůli úhynu vodního ptactva v rybníku v Zámecké zahradě se na policii obrátilo město. Pitva, kterou dělal Státní veterinární ústav, zjistila, že ptactvo nezemřelo přirozeně, ale následkem zranění na hrudníku a krku. Lidé, kteří si všimli v období od 10. do 15. července, nebo i předtím, něčeho podezřelého, se mají obrátit na linku 158 nebo kteroukoliv policejní služebnu.

Za úhyn vodních ptáků v Zámecké zahradě v Teplicích mohou lidé. Zpráva Státní veterinární správy potvrdila, že ptáci neměli ptačí chřipku. Odbor životního prostředí teplického magistrtátu proto podá trestní oznámení na neznámého pachatele. Informoval o tom mluvčí města Robin Röhrich.

Česká společnost ornitologická (ČSO) plánuje v příštích 20 letech vybudovat minimálně dalších devět ptačích parků, kde chce lidem zpřístupnit bohatství přírody. Zatím má společnost čtyři parky, celkem jich tedy má být minimálně 13, jeden v každém kraji kromě Prahy. V parku Kosteliska se například objevil vzácný orlík krátkoprstý, který se v ČR běžně nevyskytuje, řekl ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek.

Ornitologové našli v ČR od počátku letošního roku 32 otrávených ptáků, většinou dravců. Více než polovina otrávených ptáků byly káně lesní, vedle toho byl otráven orel mořský, moták pochop, jestřáb lesní a deset krkavců velkých. Ve většině případů zvířata zemřela po otravě zakázaným karbofuranem, uvedla Česká ornitologická společnost (ČOS). Za celý loňský rok ornitologové zaznamenali 73 otrávených ptáků.

Kriminalisté dopadli muže, který podle nich trávil na Břeclavsku zvířata, včetně kriticky ohrožených dravců, nebezpečným karbofuranem. Na případu pracovali 15 měsíců. Karbofuran je velmi silný jed a jeho držení je zakázané, uvedl policejní mluvčí David Chaloupka.

Obavy místních z toho, že Cvikov na Českolipsku přijde o čápy po zlikvidování původního hnízda, se nenaplnily. Pár obsadil i nově vybudované hnízdo a má tři mláďata, informoval místostarosta města Petr Vrabec.

Vědci zkoumají rozdíly v hlase sýčka obecného. Hlasový monitoring může pomoci šetrně získat záznamy o vývoji populace sýčků. Poznatky jsou nutné k účinné ochraně těchto sov, sdělily Česká společnost ornitologická (ČSO) a Akademie věd ČR (AV). Na výzkumu spolupracují experti z ČSO, AV a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JČU). Sýček patří v Česku mezi kriticky ohrožené druhy. V zemi žije zhruba stovka párů.

Ochránci přírody na Vysočině letos v polích zachránili přes 50 hnízd čejek chocholatých. Místa s hnízdy vyznačili dvoumetrovými tyčemi a na jejich polohu upozornili zemědělce, kteří tam hospodaří. Počty čejek se v Česku podle Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) od roku 1980 snížily o čtyři pětiny, patří mezi ptačí druhy, jichž ubývá nejrychleji. Z některých oblastí čejky vymizely úplně. Zachraňovat se je snaží také ochránci na Benešovsku.

Tři třítýdenní čápy včera odpoledne evakuovali hasiči z hnízda v Rapotíně na Šumpersku. Stalo se tak poté, co jednoho z rodičů srazilo auto a čáp střet nepřežil. Podle odborníků by přeživší dospělý pták péči o mláďata sám nezvládl, hasiči je proto předali do tamní záchranné stanice, kde jim bude bude poskytnuta náležitá péče. ČTK o tom informovala mluvčí hasičů Lucie Balážová. Čapí pár se na uměle vybudované hnízdo v Rapotíně vracel řadu let. Pracovníci stanice ČTK řekli, že v péči budou mít čápata zřejmě až do konce prázdnin.

Už nevíte, kam vyrazit na zajímavý výlet? Rozhledny v okolí už znáte jako své boty, všechny známé vrcholky a údolí jste prochodili, hrady a zámky zase nebaví děti a toužíte se vydat za dobrodružstvím do přírody, ale zatím neznáte konkrétní cíl? Pak zkuste birdwatching neboli výlet s cílem sledovat různé druhy volně žijícího ptactva. Tento koníček, který celosvětově narůstá na popularitě, vás totiž může zavést na místa, která byste jinak nenavštívili.

Česká společnost ornitologická (ČSO) žádá o pomoc s pozorováním chřástala polního. Získaná data pomohou k lepší ochraně tohoto ohroženého druhu. Chřástal hnízdí v lukách s vysokou a hustou trávou, dává o sobě vědět nočním voláním, které připomíná zvuk dřevěné řehtačky. Z afrických zimovišť přilétli chřástalové do Česka během května. V Česku je podle odhadu 1200 až 1400 volajících samců.

Distribuční společnost eg.d začala ve spolupráci s ornitology a obcemi stěhovat čapí hnízda ze stožárů vysokého i nízkého napětí. Jedním z míst, kde opatření testuje, jsou i Přítluky na Břeclavsku.

Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o malé druhy pěvců s pestře zbarveným peřím. Vyplývá to z výzkumu, na kterém spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výsledky publikoval prestižní časopis Proceedings of the Royal Society B, sdělili zástupci Akademie věd. Tým shromáždil informace o 1700 druzích pěvců.

Na komíně teplárny v Komořanech u Mostu se vylíhly tři samičky kriticky ohroženého sokola stěhovavého. Do hnízdní budky ve výšce 130 metrů se sokoli vrátili podeváté, uvedla mluvčí teplárny Miloslava Kučerová.

Čapí hnízdo ve Zvířeticích v Bakově nad Jizerou na Mladoboleslavsku nově snímá kamera. Záběry na hnízdo, ve kterém žijí dvě samice a dva samci čápa bílého kvůli svému handicapu celoročně, mohou lidé sledovat na webu. Čápy s poraněním křídel přivezla do Česka pražská zoo ze záchranné stanice v Bulharsku, řekl spolumajitel Hrnčířského dvora ve Zvířeticích Michal Kořínek, který se o čápy stará.

Tři malá čapí mláďata ve středu zachránili hasiči a pracovníci plzeňské záchranné stanice živočichů ve Šťáhlavech na Plzeňsku. Jeden až tři dny stará čápata přišla o jednoho z rodičů - čapího samce zabil elektrický výboj z trafostanice u řeky Úslavy, 150 metrů od paty komína, na kterém čápi hnízdili. Pokud u čápů zůstane jen jeden z rodičů, není v jeho silách takto malá mláďata úspěšně odchovat, řekl ČTK vedoucí záchranné stanice Karel Makoň.

Pokud žijete na vesnici nebo na okraji města, možná jste si stihli všimnout, že ptačí zpěv po ránu už není takový, co býval ještě před několika lety. My nyní víme, proč tomu tak je.

Tučňák galapážský je od roku 2000 zařazen Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) do kategorie ohrožených druhů a je jedním z nejmenších druhů tučňáků na světě.

Nová studie v časopise The Condor zjistila, že některé druhy vrabců do jednoho století vyhynou v důsledku klimatických změn. Strnadec pobřežní (Ammospiza maritima) a strnadec ostrochvostý (A. caudacuta) jsou blízce příbuzné druhy a patří mezi pouhých pět ptačích druhů, které jsou po celý svůj život téměř zcela omezeny na pobřežní slané bažiny.

Na Českolipsku se nezvykle brzo vylíhla mláďata jeřába popelavého. Ornitologové je zaznamenali u Holanských rybníků 10. dubna, což je nejranější termín dosavadních pozorování v Česku. Nalezená mláďata navíc byla již přibližně pět dní stará, informovala zakladatelka projektu Jeřábí život a terénní ornitoložka Zoo Ostrava Markéta Ticháčková.

Darcy Ogadaová ze svého domu v centrální Keni zahlédne dravce už jen zřídka. Tito ptáci byli v průmyslovém městě Thika, jež leží 40 kilometrů severně od Nairobi, kdysi běžným jevem, v regionu ale rychle ubývá lesů a několik zbývajících populací dravců ohrožuje lidská činnost i jedy, napsal list The Guardian.

Je to každoroční předzvěst jara. Ptáci zpívají, staví hnízda a snášejí vejce. Časový rozvrh se však postupně mění. Nová studie zjistila, že mnoho druhů ptáků staví hnízda a snáší vejce téměř o měsíc dříve než před sto lety.

Ještě před 50 lety žily ve volné přírodě pouze čtyři známé poštolky mauricijské. Dnes se počet jednoho z nejvzácnějších dravců na světě obnovil na přibližně 350 volně žijících poštolek.

Na Maltě nemůže začít jarní lovecká sezóna hrdličky divoké. Tento pták je totiž v rámci ochrany ptactva vnímán jako zranitelný, je tedy na pokraji ohrožení. Maltská ornitologická společnost (BirdLife Malta) se proto obrátila na soud, aby lovu hrdliček zamezil. V dlouhodobém boji za zákaz lovu tažných ptáků na Maltě to znamená pro ochránce přírody velký úspěch, zákaz lovu ptáků se dosud nedařilo prosadit. BirdLife Malta to oznámili ve své tiskové zprávě.

V přírodní rezervaci Věstonická nádrž, která je součástí novomlýnských nádrží na jihu Moravy, zahnízdili vzácní kormoráni malí, jde o téměř 40 párů. Je to poprvé, co tento druh vodního ptáka v Česku zahnízdil, uvedl jednatel Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Gašpar Čamlík. Až do letošního roku čeští ornitologové kormorány malé pozorovali pouze vzácně.

Policie nenašla viníka únorové otravy tří káňat a dvou lišek v okolí Horažďovic na Klatovsku. Věc proto odložila. Pitvy prokázaly, že dravce a lišky někdo otrávil, v těle všech se našly stopy nebezpečného jedu karbofuranu. O případu informovala klatovská policejní mluvčí Dana Ladmanová. Policisté věc prověřovali pro podezření z týrání zvířat.

Pozorovat hnízdění ptáků na komínech můžete také on-line.

Pětina samic jakobínů bělokrkých má nápadné opeření podobné samcům, které jim může pomoci dostat se k většímu množství potravy.

Ústí nad Labem bude kácet stromy na Bukově v menším rozsahu, než původně plánovalo, protože do jejich korun létá sýček obecný. Po upozornění občanů na zvláště chráněného opeřence vydala Česká inspekce životního prostředí předběžné opatření proti kácení dřevin ve Vojnovičově ulici. Rada města rozhodla, že bude kácení rozděleno do dvou etap. V první dá radnice pokácet tři stromy v Návětrné ulici, namísto 15 stromů se ve Školní ulici odstraní čtyři a ve Vojnovičově prozatím žádný. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Pavel Tošovský (ODS).

Po pěti měsících bez vody se zámecký rybník v Lednici na Břeclavsku opět pomalu plní vodou. Práce na jeho obnově za 100 milionů korun budou pokračovat na podzim, nyní musí ustoupit hnízdícím ptákům. ČTK to řekla kastelánka zámku Ivana Holásková. Správa zámku postup prací dozoruje.

Sledovat dění v čapím hnízdě na pivovarském komíně v Holešově na Kroměřížsku mohou lidé díky kameře, kterou radnice nechala instalovat na vedlejší komín. S umístěním kamery pomohli hasiči. Záběry na hnízdo, ve kterém se už usídlil čapí pár, jsou v přímém přenosu k vidění na Youtube. ČTK to dnes sdělila mluvčí radnice Hana Helsnerová.

Ve Žďáru nad Sázavou rozvěsí pracovníci příští měsíc 35 ptačích budek na 11 místech, které radnice vytipovala s ochránci přírody. U dvou budek budou kamery, které umožní sledovat ptačí osazenstvo v přímém přenosu na internetu. Počty budek by chtěla radnice zvyšovat, výhledově až do čtyř desítek lokalit. Chce přispět k tomu, aby se zpěvným ptákům ve městě dařilo. Novinářům to dnes řekl starosta Martin Mrkos (Žďár-živé město).

Ochranáři po roce opět uzavřeli okolí Býčí skály v Moravském krasu kvůli hnízdění vzácného sokola stěhovavého, uzavřená je i část turistické cesty. Strážci přírody o tom informovali na svém webu. Omezení potrvá nejpozději do 15. června, řekl dnes ČTK za dobrovolné strážce přírody Radovan Mezera. Býčí skálu si k hnízdění dravci poprvé vybrali už před několika lety. Za porušení zákazu hrozí pokuty.