Ornitologie

Možná víte, že papoušci umí napodobovat řeč, ale věděli jste, že umí zpívat i moderní hudbu?

Pastva uherského stepního skotu pomáhá ptačímu parku Kosteliska na Hodonínsku. Za pět měsíců, kdy krávy na území pobývají, se zadařilo výrazně potlačit výskyt invazivní rostliny. Díky změně jsou v parku lepší podmínky pro život zvířat.

Vlaštovky cíleně nevyhazují ze svých hnízd vejce cizích ptáků. Vyhnout se péči o nevlastní mládě jim ale pomáhá jejich smysl pro pořádek - cizího vejce se občas zbaví při důkladném úklidu hnízda. Vyplývá to z výzkumu vědců z Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) Akademie věd ČR (AV), kteří studovali chování 150 vlaštovčích párů v jižních Čechách. Studii publikoval časopis Animal Cognition.

Snímky ptáků ze všech kontinentů s výjimkou Antarktidy, kteří jsou zapletení do odpadků, nebo je používají k hnízdění, už zaslali lidé z celého světa do internetového projektu nazvaného Ptáci a odpadky. Vědci, kteří projekt spustili, uvedli, že se jim sešly snímky ptáků zapletených do všeho možného, od provazů a rybářských šňůr až po provázky z balónků či plážové žabky, napsal server BBC News.

Ochránci přírody apelují na lidi, aby kvůli vysokým teplotám umožnili přístup k vodě volně žijícím živočichům, jako jsou ježci, zajíci, ptáci nebo včely. Na zahradách, ve vnitroblocích nebo parcích stačí například položit na zem misku s vodou a pravidelně ji obměňovat. Během veder nejvíce trpí mláďata rorýsů, kteří hnízdí v dutinách pod střechami domů a kvůli vedrům se tlačí u vletových otvorů a vypadávají ven, uvedl Český svaz ochránců přírody.

Lepicí pasti na hmyz, které se používají k jeho hubení v zahradách a sadech, mohou být nebezpečné hlavně pro ptáky a další drobné obratlovce. Hrozí jim, že se při nesprávném použití pastí mohou zranit, nebo dokonce uhynout. Ministerstvo zemědělství (MZe) upozornilo na to, že za nesprávné použití pastí hrozí pokuta až tři miliony korun.

Labutě a kachny v Teplicích utýral k smrti neznámý pachatel, uvedla policie. Kvůli úhynu vodního ptactva v rybníku v Zámecké zahradě se na policii obrátilo město. Pitva, kterou dělal Státní veterinární ústav, zjistila, že ptactvo nezemřelo přirozeně, ale následkem zranění na hrudníku a krku. Lidé, kteří si všimli v období od 10. do 15. července, nebo i předtím, něčeho podezřelého, se mají obrátit na linku 158 nebo kteroukoliv policejní služebnu.

Za úhyn vodních ptáků v Zámecké zahradě v Teplicích mohou lidé. Zpráva Státní veterinární správy potvrdila, že ptáci neměli ptačí chřipku. Odbor životního prostředí teplického magistrtátu proto podá trestní oznámení na neznámého pachatele. Informoval o tom mluvčí města Robin Röhrich.

Česká společnost ornitologická (ČSO) plánuje v příštích 20 letech vybudovat minimálně dalších devět ptačích parků, kde chce lidem zpřístupnit bohatství přírody. Zatím má společnost čtyři parky, celkem jich tedy má být minimálně 13, jeden v každém kraji kromě Prahy. V parku Kosteliska se například objevil vzácný orlík krátkoprstý, který se v ČR běžně nevyskytuje, řekl ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek.

Ornitologové našli v ČR od počátku letošního roku 32 otrávených ptáků, většinou dravců. Více než polovina otrávených ptáků byly káně lesní, vedle toho byl otráven orel mořský, moták pochop, jestřáb lesní a deset krkavců velkých. Ve většině případů zvířata zemřela po otravě zakázaným karbofuranem, uvedla Česká ornitologická společnost (ČOS). Za celý loňský rok ornitologové zaznamenali 73 otrávených ptáků.

Kriminalisté dopadli muže, který podle nich trávil na Břeclavsku zvířata, včetně kriticky ohrožených dravců, nebezpečným karbofuranem. Na případu pracovali 15 měsíců. Karbofuran je velmi silný jed a jeho držení je zakázané, uvedl policejní mluvčí David Chaloupka.

Obavy místních z toho, že Cvikov na Českolipsku přijde o čápy po zlikvidování původního hnízda, se nenaplnily. Pár obsadil i nově vybudované hnízdo a má tři mláďata, informoval místostarosta města Petr Vrabec.

Vědci zkoumají rozdíly v hlase sýčka obecného. Hlasový monitoring může pomoci šetrně získat záznamy o vývoji populace sýčků. Poznatky jsou nutné k účinné ochraně těchto sov, sdělily Česká společnost ornitologická (ČSO) a Akademie věd ČR (AV). Na výzkumu spolupracují experti z ČSO, AV a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JČU). Sýček patří v Česku mezi kriticky ohrožené druhy. V zemi žije zhruba stovka párů.

Ochránci přírody na Vysočině letos v polích zachránili přes 50 hnízd čejek chocholatých. Místa s hnízdy vyznačili dvoumetrovými tyčemi a na jejich polohu upozornili zemědělce, kteří tam hospodaří. Počty čejek se v Česku podle Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) od roku 1980 snížily o čtyři pětiny, patří mezi ptačí druhy, jichž ubývá nejrychleji. Z některých oblastí čejky vymizely úplně. Zachraňovat se je snaží také ochránci na Benešovsku.

Tři třítýdenní čápy včera odpoledne evakuovali hasiči z hnízda v Rapotíně na Šumpersku. Stalo se tak poté, co jednoho z rodičů srazilo auto a čáp střet nepřežil. Podle odborníků by přeživší dospělý pták péči o mláďata sám nezvládl, hasiči je proto předali do tamní záchranné stanice, kde jim bude bude poskytnuta náležitá péče. ČTK o tom informovala mluvčí hasičů Lucie Balážová. Čapí pár se na uměle vybudované hnízdo v Rapotíně vracel řadu let. Pracovníci stanice ČTK řekli, že v péči budou mít čápata zřejmě až do konce prázdnin.

Už nevíte, kam vyrazit na zajímavý výlet? Rozhledny v okolí už znáte jako své boty, všechny známé vrcholky a údolí jste prochodili, hrady a zámky zase nebaví děti a toužíte se vydat za dobrodružstvím do přírody, ale zatím neznáte konkrétní cíl? Pak zkuste birdwatching neboli výlet s cílem sledovat různé druhy volně žijícího ptactva. Tento koníček, který celosvětově narůstá na popularitě, vás totiž může zavést na místa, která byste jinak nenavštívili.

Česká společnost ornitologická (ČSO) žádá o pomoc s pozorováním chřástala polního. Získaná data pomohou k lepší ochraně tohoto ohroženého druhu. Chřástal hnízdí v lukách s vysokou a hustou trávou, dává o sobě vědět nočním voláním, které připomíná zvuk dřevěné řehtačky. Z afrických zimovišť přilétli chřástalové do Česka během května. V Česku je podle odhadu 1200 až 1400 volajících samců.

Distribuční společnost eg.d začala ve spolupráci s ornitology a obcemi stěhovat čapí hnízda ze stožárů vysokého i nízkého napětí. Jedním z míst, kde opatření testuje, jsou i Přítluky na Břeclavsku.

Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o malé druhy pěvců s pestře zbarveným peřím. Vyplývá to z výzkumu, na kterém spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výsledky publikoval prestižní časopis Proceedings of the Royal Society B, sdělili zástupci Akademie věd. Tým shromáždil informace o 1700 druzích pěvců.

Na komíně teplárny v Komořanech u Mostu se vylíhly tři samičky kriticky ohroženého sokola stěhovavého. Do hnízdní budky ve výšce 130 metrů se sokoli vrátili podeváté, uvedla mluvčí teplárny Miloslava Kučerová.

Čapí hnízdo ve Zvířeticích v Bakově nad Jizerou na Mladoboleslavsku nově snímá kamera. Záběry na hnízdo, ve kterém žijí dvě samice a dva samci čápa bílého kvůli svému handicapu celoročně, mohou lidé sledovat na webu. Čápy s poraněním křídel přivezla do Česka pražská zoo ze záchranné stanice v Bulharsku, řekl spolumajitel Hrnčířského dvora ve Zvířeticích Michal Kořínek, který se o čápy stará.

Tři malá čapí mláďata ve středu zachránili hasiči a pracovníci plzeňské záchranné stanice živočichů ve Šťáhlavech na Plzeňsku. Jeden až tři dny stará čápata přišla o jednoho z rodičů - čapího samce zabil elektrický výboj z trafostanice u řeky Úslavy, 150 metrů od paty komína, na kterém čápi hnízdili. Pokud u čápů zůstane jen jeden z rodičů, není v jeho silách takto malá mláďata úspěšně odchovat, řekl ČTK vedoucí záchranné stanice Karel Makoň.

Pokud žijete na vesnici nebo na okraji města, možná jste si stihli všimnout, že ptačí zpěv po ránu už není takový, co býval ještě před několika lety. My nyní víme, proč tomu tak je.

Tučňák galapážský je od roku 2000 zařazen Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) do kategorie ohrožených druhů a je jedním z nejmenších druhů tučňáků na světě.

Nová studie v časopise The Condor zjistila, že některé druhy vrabců do jednoho století vyhynou v důsledku klimatických změn. Strnadec pobřežní (Ammospiza maritima) a strnadec ostrochvostý (A. caudacuta) jsou blízce příbuzné druhy a patří mezi pouhých pět ptačích druhů, které jsou po celý svůj život téměř zcela omezeny na pobřežní slané bažiny.

Na Českolipsku se nezvykle brzo vylíhla mláďata jeřába popelavého. Ornitologové je zaznamenali u Holanských rybníků 10. dubna, což je nejranější termín dosavadních pozorování v Česku. Nalezená mláďata navíc byla již přibližně pět dní stará, informovala zakladatelka projektu Jeřábí život a terénní ornitoložka Zoo Ostrava Markéta Ticháčková.

Darcy Ogadaová ze svého domu v centrální Keni zahlédne dravce už jen zřídka. Tito ptáci byli v průmyslovém městě Thika, jež leží 40 kilometrů severně od Nairobi, kdysi běžným jevem, v regionu ale rychle ubývá lesů a několik zbývajících populací dravců ohrožuje lidská činnost i jedy, napsal list The Guardian.

Je to každoroční předzvěst jara. Ptáci zpívají, staví hnízda a snášejí vejce. Časový rozvrh se však postupně mění. Nová studie zjistila, že mnoho druhů ptáků staví hnízda a snáší vejce téměř o měsíc dříve než před sto lety.

Ještě před 50 lety žily ve volné přírodě pouze čtyři známé poštolky mauricijské. Dnes se počet jednoho z nejvzácnějších dravců na světě obnovil na přibližně 350 volně žijících poštolek.

Na Maltě nemůže začít jarní lovecká sezóna hrdličky divoké. Tento pták je totiž v rámci ochrany ptactva vnímán jako zranitelný, je tedy na pokraji ohrožení. Maltská ornitologická společnost (BirdLife Malta) se proto obrátila na soud, aby lovu hrdliček zamezil. V dlouhodobém boji za zákaz lovu tažných ptáků na Maltě to znamená pro ochránce přírody velký úspěch, zákaz lovu ptáků se dosud nedařilo prosadit. BirdLife Malta to oznámili ve své tiskové zprávě.

V přírodní rezervaci Věstonická nádrž, která je součástí novomlýnských nádrží na jihu Moravy, zahnízdili vzácní kormoráni malí, jde o téměř 40 párů. Je to poprvé, co tento druh vodního ptáka v Česku zahnízdil, uvedl jednatel Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Gašpar Čamlík. Až do letošního roku čeští ornitologové kormorány malé pozorovali pouze vzácně.

Policie nenašla viníka únorové otravy tří káňat a dvou lišek v okolí Horažďovic na Klatovsku. Věc proto odložila. Pitvy prokázaly, že dravce a lišky někdo otrávil, v těle všech se našly stopy nebezpečného jedu karbofuranu. O případu informovala klatovská policejní mluvčí Dana Ladmanová. Policisté věc prověřovali pro podezření z týrání zvířat.

Pozorovat hnízdění ptáků na komínech můžete také on-line.

Pětina samic jakobínů bělokrkých má nápadné opeření podobné samcům, které jim může pomoci dostat se k většímu množství potravy.

Ústí nad Labem bude kácet stromy na Bukově v menším rozsahu, než původně plánovalo, protože do jejich korun létá sýček obecný. Po upozornění občanů na zvláště chráněného opeřence vydala Česká inspekce životního prostředí předběžné opatření proti kácení dřevin ve Vojnovičově ulici. Rada města rozhodla, že bude kácení rozděleno do dvou etap. V první dá radnice pokácet tři stromy v Návětrné ulici, namísto 15 stromů se ve Školní ulici odstraní čtyři a ve Vojnovičově prozatím žádný. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Pavel Tošovský (ODS).

Po pěti měsících bez vody se zámecký rybník v Lednici na Břeclavsku opět pomalu plní vodou. Práce na jeho obnově za 100 milionů korun budou pokračovat na podzim, nyní musí ustoupit hnízdícím ptákům. ČTK to řekla kastelánka zámku Ivana Holásková. Správa zámku postup prací dozoruje.

Sledovat dění v čapím hnízdě na pivovarském komíně v Holešově na Kroměřížsku mohou lidé díky kameře, kterou radnice nechala instalovat na vedlejší komín. S umístěním kamery pomohli hasiči. Záběry na hnízdo, ve kterém se už usídlil čapí pár, jsou v přímém přenosu k vidění na Youtube. ČTK to dnes sdělila mluvčí radnice Hana Helsnerová.

Ve Žďáru nad Sázavou rozvěsí pracovníci příští měsíc 35 ptačích budek na 11 místech, které radnice vytipovala s ochránci přírody. U dvou budek budou kamery, které umožní sledovat ptačí osazenstvo v přímém přenosu na internetu. Počty budek by chtěla radnice zvyšovat, výhledově až do čtyř desítek lokalit. Chce přispět k tomu, aby se zpěvným ptákům ve městě dařilo. Novinářům to dnes řekl starosta Martin Mrkos (Žďár-živé město).

Ochranáři po roce opět uzavřeli okolí Býčí skály v Moravském krasu kvůli hnízdění vzácného sokola stěhovavého, uzavřená je i část turistické cesty. Strážci přírody o tom informovali na svém webu. Omezení potrvá nejpozději do 15. června, řekl dnes ČTK za dobrovolné strážce přírody Radovan Mezera. Býčí skálu si k hnízdění dravci poprvé vybrali už před několika lety. Za porušení zákazu hrozí pokuty.

Sokol stěhovavý, kterého vypustili minulý týden na svobodu záchranáři ze záchranné stanice Huslík u Poděbrad, si podle údajů z vysílačky už sám obstarává potravu v polích na Kolínsku a Nymbursku. Naposledy vypustili záchranáři na Huslíku tento druh dravce do volné přírody v roce 2018. ČTK to za záchrannou stanici Huslík sdělila Marta Kroča Bryndová.

Období rozmnožování není ve světě zvířat jen o dvorném namlouvání, zásnubních tancích, darech a spoustě dalších pre-kopulačních investic. Dochází i k urputným soubojům. V sázce není nic menšího než možnost přenést své vlastní geny do další generace. S tím, že příležitost k páření si obvykle vydobydou jen ti nejlepší z nejlepších. Při vymezování teritorií, přístupu k omezeným zdrojům a vábení samic formou ritualizovaných zápasů s konkurenty, se samcům obvykle hodí těžkopádná výzbroj: parohy a rohy, gigantická klepeta, bodce, kly. Na sílu to zkouší sloni, jeleni, mroži, brouci nosorožíci i krabi. Ptáci na to jdou ale jinak.

Nové hnízdo a na jiném místě mají čápi ve Cvikově na Českolipsku. Předchozí hnízdo, vážící přes půl tuny, včera shodili hasiči ve spolupráci s ornitologem. Bylo třeba ho zlikvidovat, neboť se nacházelo na komíně opuštěného objektu soukromé firmy, který je v havarijním stavu. Místostarosta města Petr Vrabec ČTK řekl, že vybudováním nového hnízda chtějí zajistit, aby u nich čápi hnízdili i v dalších letech.

Vycházku za nočními ptáky pořádá Přírodovědný spolek Dobříš v pátek 4. března.

Ochránci přírody dnes v Hrachově na Příbramsku vypustili na svobodu sokola stěhovavého, kterého našli v lednu lidé zraněného u Slapské přehrady. Díky péči hrachovského centra Ochrany fauny ČR se vzácný pták mohl po uzdravení vrátit do přírody. Zachráněného dravce vypustili ochránci a starostka České obce sokolské Hana Moučková, která připomněla letošní 160. výročí založení této tělovýchovné organizace. V narážce na situaci na Ukrajině opeřenci popřála hlavně bezpečný let.

Pár čápů bílých hnízdící v chomutovském zooparku se letos po zimě shledal nezvykle brzy. Za samičkou, která chladné měsíce strávila v Česku, se sameček z teplých krajů vrátil už v polovině února. Samička v tuzemsku zůstává, protože se to naučila od svého předchozího partnera. Čápi bílí jsou zvlášť chráněný druh ptáků.

Nejpočetnějším ptačím druhem u českých krmítek byla letos opět sýkora koňadra. Ke krmítkům letos přilétlo oproti loňsku více lesních druhů ptáků - strakapoudů, sojek, brhlíků, hýlů či dlasků. Vyplývá to z výsledků tzv. Ptačí hodinky, tedy sčítání ptáků, kterého se v lednu zúčastnilo přes 35 000 dobrovolníků. Oznámila to Česká společnost ornitologická (ČSO), která akci organizuje. Účastníků bylo letos asi o 8000 více než v předchozím ročníku. Sečetli celkem přes 707 000 ptáků, meziročně skoro o třetinu více.

Na komíny elektráren a tepláren šplhá v posledních dnech ústecký ornitolog Václav Beran. Čistí tam budky pro jarní zahnízdění kriticky ohroženého sokola stěhovavého. Loni vyvedly sokolí páry na stavbách, které patří Skupině ČEZ, 19 mladých. Nejvíce se jim daří na severu Čech, řekl mluvčí společnosti Ota Schnepp.

Pořádání ornitologických exkurzí pro veřejnost v roce 2020 omezila a později i zatrhla vládní opatření proti šíření covidové epidemie. Koncem roku 2020 bylo jasné, že i v následujícím roce to může dopadnout podobně a tak vznikl nápad na pořádání malých ornitologických exkurzí. Zveřejněn byl 20. 12. 2020 na webu Moravského ornitologického spolku (MOS) a na webu BirdWatching.cz.

Až pět desítek morčáků velkých, což jsou kachnovití ptáci, kteří se v České republice vyskytují většinou pouze přes zimu, zaznamenali během letošní zimy ornitologové na řece Bečvě v Přerově. Podle nich jde o nezvyklý počet, svědčí to o tom, že v řece, která byla před půldruhým rokem postižena ekologickou havárií, je dostatek ryb. Morčák je totiž rybožravou kachnou, řekl ČTK místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Z pozorování ornitologů také vyplývá, že stále více vodních ptáků vyhledává pro své zimoviště městské řeky.

Málokdo věřil, že se vrátí na nebe – popálený a následně autem sražený orel mořský se léčil v záchranné stanici Falco na Litoměřicku. Podle vedoucího stanice Václava Tomšovského se tento majestátní dravec v péči záchranné stanice Falco objevil vůbec poprvé. Po intenzivní léčbě se vrací na svobodu opatřen vysílačkou. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody.

Pražská zoologická zahrada se postará o supa mrchožravého, kterého na cestě z Bulharska do Afriky postřelili v Libanonu, ale zachránili ho tamní ochránci přírody. Osud ohroženého dravce pojmenovaného po perské bohyni Anahita je známý díky tomu, že v Bulharsku dostal satelitní vysílač. V pražské zoo by se měl časem zapojit do chovného programu, který má posílit volně žijící populaci těchto ptáků.

Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku zahlédli osm orlů mořských, což je dosud nejvíce za dobu sčítání. Dohromady…

Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku zahlédli osm orlů mořských, což je dosud nejvíce za dobu sčítání. Dohromady napočítali 861 vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí 13 různých druhů. Správa Národního parku Podyjí to uvedla na svém webu. Sčítání se letos konalo poosmnácté.

Stovky lidí o víkendu v Česku sčítají vodní ptáky. Sčítání přispívá k poznání, jaké mají ptáci zvyky a jak reagují na změny životního prostředí a klimatu. Poznatky pomohou s jejich ochranou. V Česku sčítání organizuje Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Ptačí hodinky, při níž dobrovolníci pomáhají odborníkům se sčítáním zimujících ptáků, se do včerejších 19:00 zúčastnilo 23 400 lidí. Loni jich za stejnou dobu bylo asi o 6000 méně. Nejčastěji pozorovaným ptákem byla zatím sýkora koňadra, následují vrabec polní a vrabec domácí. Celkové průběžné pořadí akce pořádané Českou společnosti ornitologickou (ČSO) je uvedené na webu. Lidé mohou výsledky svého pozorování odevzdávat do 14. ledna.