Ornitologie

Město Písek představilo netradiční řešení problému s přemnožením holubů. V polovině února nechala radnice na dva teplárenské komíny instalovat budky určené pro sokoly stěhovavé.…

Dva komíny v areálu písecké teplárny jsou nově osazeny sokolími budkami. Město chce jednak podpořit populaci chráněných dravců a také snížit počet holubů ve městě. Budky už přilákaly dva páry sokolů a je velmi pravděpodobné, že tu zahnízdí.

Na první pohled nenápadný šedý pták, kterého snadno přehlédnete v hustém keři. Jakmile ale otevře zobák, je jasno. Flétnový, překvapivě silný zpěv se rozlije zahradou nebo lesním podrostem a jaro je oficiálně tady. Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá – a symbolicky tak usedá na pomyslný trůn v roce, kdy Česká společnost ornitologická slaví sto let existence.

Město Hradec Králové, žárová zinkovna Wiegel a Okrašlovací spolek Svobodné Dvory se dohodly na spolupráci při ochraně Bohdaneckého rybníka na západním okraji města. Na rybníku je jediné hnízdiště husy velké v Hradci Králové, regionálně výjimečné hnízdění moudivláčka lužního a dalších mokřadních a vodních ptáků. Zúčastněné subjekty přichystaly ke společné ochraně memorandum, uvedla hradecká radnice.

Už 10. února byl letos zaznamenán v Libereckém kraji návrat jeřába popelavého z „teplých krajin“. Už dávno ale neplatí, že na podzim míří na své tradiční trasy do jihozápadní Evropy nebo Francie. Vlivem mírnějších zim totiž stále více jedinců zimuje například v sousedním Německu. Páry, které se vracejí, se ozývají typickým troubením a svůj vztah upevňují společnými „tanci“. V České republice byl tento pták v minulosti vyhuben, dnes stále patří mezi kriticky ohrožené. Největší populace žije v Libereckém kraji, na Českolipsku. V tomto týdnu tam ochranáři napočítali na nocovištích přes 130 jedinců.

Být za východu slunce na lodi uprostřed řeky je vždy velký zážitek. A pokud takovou plavbu uskutečníte v severním Senegalu v přírodní rezervaci Djoudj během zimního období, čeká vás neuvěřitelné setkání s milionem a půl tažných ptáků. Stačí se jen kochat štěbetáním a pozorovat různorodá ptačí hejna.

Na dvou komínech písecké teplárny přibyly v polovině února speciální budky určené pro sokoly stěhovavé. Dravci na sebe nenechali dlouho čekat a nové hnízdiště objevili prakticky okamžitě. Odborníci předpokládají, že sokoli pomohou s regulací populace holubů ve městě.

Pěnice černohlavá, nenápadný ptáček s flétnovým hlasem, se stala ambasadorkou české přírody pro rok 2026. Česká společnost ornitologická (ČSO) ji udělila prestižní titul Pták roku nejen pro její krásný zpěv, ale i jako symbol stého výročí své existence. Pěnice černohlavá totiž zdobí logo společnosti a její latinské jméno Sylvia nese i její odborný časopis. Pěnici černohlavé také vděčíme za jeden vánoční symbol.

Je jen o kousek větší než vrabec, váží sotva čtyřicet gramů, a přesto patří k nejvýraznějším ptákům české krajiny. Kdo ho někdy zahlédl, většinou si pamatuje jen modrý záblesk těsně nad hladinou. Řeč je o ledňáčkovi říčním, drahokamu mezi ptáčky, který má však poněkud těžký život.

Letošní rekordní ptačí hodinky se účastnilo rekordních téměř 40 000 lidí. Celkem bylo zaregistrováno 28 000 hodinových sčítání, při kterých dobrovolníci sečetli celkem více jak 800 000 ptáků. Jde o vůbec nejvyšší čísla ze všech osmi uplynulých ročníků. A jak to dopadlo? První pozice sýkory koňadry je nadále neochvějná, druhý kos černý však posunul sýkoru modřinku až na 3. místo a bohužel se také ukázalo, že ze zimních krmítek mizí zvonek zelený. Akci organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO).

Zima na zahradě má své kouzlo. Ticho přeruší jen křídla sýkorek, vrabci se hádají o místo u krmítka a člověk má pocit idylky. Jenže právě tento hezký obrázek má často i druhou stránku. Stačí pár stop ve sněhu, nenápadný pohyb v keři a je jasné, že krmítko nesledují jen ptáci a vy.

Sklo ptáci nevnímají jako překážku. Česká společnost ornitologická radí, jak jejich životy zachránit.

Téměř 40 tisíc lidí si o druhém lednovém víkendu našlo hodinu času a zapojilo se do Ptačí hodinky České společnosti ornitologické (ČSO). Během 28 tisíc hodinových sčítání pozorovali dobrovolníci více než 800 tisíc ptáků, což je dosud nejvyšší počet ze všech osmi uplynulých ročníků projektu. Prvenství mezi nejčastěji pozorovanými druhy obhájila sýkora koňadra, kterou zaznamenalo téměř 90 % sčitatelů. Druhé místo poprvé v historii projektu obsadil kos černý se 71 %, který předběhl sýkoru modřinku.

Nenápadná, a přece výjimečná. Pěnice černohlavá nás svým flétnově znějícím zpěvem provází zahradami, sady i lesními lemy, aniž bychom jí vždy věnovali patřičnou pozornost.

Nečekanou podívanou zažili lidé, kteří procházeli kolem jezera Most. Trojice labutí opustila vodu a vydala se po chodníku směrem k beach hřišti. Působily naprosto rozhodně, jako by měly jasný plán. Dvě z nich zamířily přímo do branky, kde se okamžitě usadily, zatímco třetí zůstala o metrů dál a působila jako jejich tichá podpora.

První čápi už se vracejí ze zimovišť domů na svá hnízda. Nádherné fotografie pořídila webkamera sledující čapí hnízdo na komíně v malé obci Neukirchen beim Heiligen Blut. Ta se nachází pět kilometrů od česko-německé hranice nedaleko Nýrska na Klatovsku. Čapí pár se tam spokojeně rozhlíží ze svého hnízda a v pozadí je vidět stále ještě zasněžený známý lyžařský areál Hohen Bogen.

Když ptáci náhle mění chování a létají nezvykle nízko, lidé si často řeknou, že „bude pršet“. Jenže vědci dnes upozorňují, že ptáci dokážou vycítit i mnohem závažnější události – silné bouře, extrémní větry a v některých případech dokonce blížící se přírodní katastrofy.

Občas se na Městskou policii v Karlových Varech lidé obracejí se žádostí o pomoc ve chvíli, kdy si všimnou nápadného předmětu na krku labutě. Pro ptáky ale nepředstavuje žádné riziko.

Na pomyslném trůnu střídá konipasa horského a její flétnový zpěv patří k nejkrásnějším melodiím, které můžete v české přírodě zaslechnout. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila ptákem roku 2026 pěnici černohlavou.

Česká ornitologie slaví významné jubileum a k této příležitosti symbolicky korunovala nového krále ptačí říše. Na pomyslný trůn po loňském konipasu horském usedá pták, jehož silueta je s ochranou přírody v tuzemsku spjata už celé století: pěnice černohlavá.

Velmi vzácnou návštěvu měla na přelomu ledna a února ostravská zoo. U jednoho z rybníků se tam objevil obdivuhodný ptačí elegán - chřástal vodní. Tohoto drobného vodního ptáka je možné v přírodě spíše slyšet, než vidět, protože žije v hustých bažinných porostech. Navíc na zimu odlétá do jihozápadní Evropy. I když je to drobek, tak ho nelze přeslechnout - kvičí totiž podobně jako sele.

Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2026 pěnici černohlavou. Pěvec, lidově zvaný černohlávek, svým flétnovým zpěvem každé jaro oživuje naše lesy i zahrady. Pro svůj libozvučný zpěv získal ostatně celý rod pěnic své jméno. Původně lesní druh se dokázal přizpůsobit změnám prostředí způsobeným lidskou činností, a dnes se s ním běžně setkáváme i v městských parcích a zahradách. Přestože patří mezi hojné druhy, čelí pěnice černohlavá řadě hrozeb, včetně přetrvávajícího nelegálního lovu ve Středomoří.

V Českém Krumlově můžete při troše štěstí spatřit kosa, který se na první pohled liší od všech ostatních. Je černo‑bílý.

Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2026 pěnici černohlavou. Oblíbený pěvec, známý svým flétnovým zpěvem, se stal symbolem 100 let existence ČSO a připomíná, že i běžné druhy čelí vážným hrozbám.

Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, která vyniká svým zpěvem, lidově zvaná černohlávek. Rozhodla o tom ČTK Česká společnost ornitologická (ČSO), která tento čestný titul každoročně uděluje. Loni byl ptákem roku konipas horský.

Vlaštovky nemají vrozenou představu o tom, jak mají jejich vejce vypadat, přesto se snaží cizí vejce ze svého hnízda odstranit. Při experimentu to zjistili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV ČR). Jejich studii publikoval časopis Biology Letters, ústav o tom informoval na webu.

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) představuje v české krajině jeden z nejvýraznějších a zároveň nejkontroverznějších ptačích druhů současnosti. Tento zdatný rybolovec, jehož silueta s roztaženými křídly neodmyslitelně patří k břehům našich řek, přehrad a některých rybníků, v sobě spojuje fascinující biologické adaptace s komplikovanou historií soužití s člověkem. Zatímco pro biology a ornitology představuje úspěšný příklad návratu dříve vyhubeného druhu do středoevropské přírody, pro rybářské hospodářství se stal symbolem ekonomických ztrát a narušení rovnováhy v rybích společenstvech. Pochopení tohoto konfliktu však vyžaduje hlubší pohled na biologii kormorána i na historii jeho šíření.

Praha - Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, která vyniká svým zpěvem, lidově zvaná černohlávek. ČTK to dnes sdělila Česká společnost ornitologická (ČSO), která tento čestný titul každoročně uděluje. Loni byl ptákem roku konipas horský.

Využili jsme lednového mrazivého počasí, pěkně z ledu zatloukli do dna přírodní rezervace celkem 36 kovových pozinkovaných trubek, do kterých přijde zasunout další díl nového pletivového oplocení chránící hnízda, snůšky a mláďata racků chechtavých.

Straky mají pověst zlodějek. Jak je to ale doopravdy? Odpověď přinesl zajímavý vědecký experiment.

Chladné počasí přimělo kvakoše a některé další ptáky běžně žijící v národní přírodní památce Slanisko u Nesytu na Břeclavsku k migraci. Bez opeřenců ale lokalita nezůstala. Až od polárního kruhu přiletěl třeba brkoslav severní, který si vystačí s nejrůznějšími bobulemi. Nesyt, jenž je největším rybníkem na Moravě, je významnou ornitologickou lokalitou. Jeho atraktivitu pro ptáky by měli zvýšit i buvoli, kteří se tam od loňska pasou. ČTK to řekl Vlastimil Sajfrt z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

ROZHOVOR: Zdeněk Machař obětoval celý život záchraně raněných zvířat, především ptáků. Vstává ve dvě nebo ve čtyři ráno, spát chodí takzvaně se slepicemi. Bez jediného dne volna či dovolené takto funguje nepřetržitě už 35 let. Pomohl padesáti tisícům zvířat. Ta jsou v jeho náručí na videích ze sociálních sítí nezvykle klidná. „Asi chápou, že je mám od malička rád,“ říká v rozhovoru pro PrahaIN.cz pětašedesátiletý Machař.

V centru jihomoravské metropole se poměrně dobře daří rorýsům a poštolkám. Na sedmnáct domů ve správě městské části Brno-střed a na sedm soukromých objektů bylo od roku 2021 umístěno celkem 218 hnízdních budek, o které se radnice stará společně s ornitology. Hnízdění a běžný života ptactva na adrese Francouzská 22 dokonce Brňané mohou sledovat v přímém přenosu.

Sedlec (Břeclavsko) - Chladné počasí přimělo kvakoše a některé další ptáky běžně žijící v národní přírodní památce Slanisko u Nesytu na Břeclavsku k migraci. Bez opeřenců ale lokalita nezůstala. Až od polárního kruhu přiletěl třeba brkoslav severní, který si vystačí s nejrůznějšími bobulemi. Nesyt, jenž je největším rybníkem na Moravě, je významnou ornitologickou lokalitou. Jeho atraktivitu pro ptáky by měli zvýšit i buvoli, kteří se tam od loňska pasou. ČTK to dnes řekl Vlastimil Sajfrt z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Na řece Moravě v Kvasicích na Kroměřížsku uhynulo v uplynulých dnech několik labutí. Laboratorní testy prokázaly, že příčinou jejich úmrtí byla ptačí chřipka. ČTK to řekl ředitel krajské veterinární správy Michal Kamarád. Jde o vysoce patogenní virus H5N1, který se v České republice objevuje v posledních letech i ve velkochovech a malochovech. V souvislosti s výskytem nákazy nepřijali veterináři žádná mimořádná opatření, chovatele drůbeže v okolí však nabádají k obezřetnosti.

Od sýkorek po šedavky – díky těmto odborným tipům proměníte svou zahradu v ráj pro volně žijící ptáky.

Na konci roku 2025 zajistilo město Ostrava opakované čištění ptačích budek v rámci projektu „Ptačí budky pro Ostravu!!!“. Součástí prací bylo nejen odstranění starých hnízdních výstelek a ptačích parazitů, ale také kontrola technického stavu budek a pevnosti jejich uchycení ke stromům. Tyto činnosti pro město realizovala společnost Ostravské městské lesy a zeleň, která zároveň zaznamenávala údaje o obsazenosti jednotlivých budek. Dvacet těchto ptačích domečků bylo zároveň z důvodu nevyhovujícího stavu vyměněno.

Vábeni ranním sluncem na východě ukrajujeme kilometr za kilometrem na trase Praha–Hortobágy. Železniční násep lemuje jemně zvlněnou silnici a společně s ní tvoří asi tříkilometrovou hráz mezi dvěma jezery Tisza-tó. Za chvíli duní pod koly auta most a jeho železná konstrukce rámuje výhled na řeku Tisu, která se jako líný hnědavý plaz sune kamsi na jihozápad. A pak už silnice číslo 33 míří rovně k obzoru a vede nás přímo do ptačího království.

Ptačí budky rozmístěné po Ostravě měly v loňském roce nejvyšší obsazenost od zahájení jejich instalace v roce 2021. Ptáci zahnízdili ve 211 z 251 budek a obsadili tak téměř 84 procent z nich. Novinářům to sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

Východočeské muzeum v Pardubicích zve na konci ledna na ornitologickou vycházku k písníkům Oplatil a Čeperka. Účastníci se mohou těšit na pozorování zimujících vodních ptáků i vzácných hostů ze severu, a to s odborným výkladem i dalekohledem.

Jak funguje ptačí rozhlas a mají ptáci vlastní gramatiku? Na dotazy čtenářů ABC odpovídá etolog Ondřej Fišer z projektu Zeptej se vědce. Zjistěte, proč špačci napodobují mobily a jak sýkory varují před nebezpečím.

Zvýšit počet dutinových ptáků, kteří vyhledávají listožravý i podkorní hmyz, a chránit tak les i snižovat kalamitní riziko, je cílem Lesů ČR a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). V Jizerských horách už od 90. let minulého století společně vytvářejí systém budek, o něž každoročně pečují.

Máte na zahradě krmítko, ale zeje prázdnotou? Možná podceňujete detaily, které ptáci vnímají velmi citlivě. Odhalte tajné triky zkušených ornitologů- od správné výšky umístění až po kritickou kontrolu plísní- a zajistěte si pestrobarevnou ptačí podívanou přímo za vaším oknem.

Hlava i pařáty oddělené od zbytku těla, vše „zakonzervováno“ v několika centimetrové vrstvě ledu. Pohled při kterém není člověku zrovna dvakrát do smíchu.

V řece plné nebezpečných ledových ker se na některých úsecích uskutečnilo každoroční zimní sčítání vodního ptactva zimujícího na řece Berounce. Do akce vyrazily celkem čtyři posádky v kánoích. Jejich cílem bylo během dopoledne urazit 56 říčních kilometrů a sečíst vodní ptáky od soutoku řek Radbuzy a Mže u Štruncových sadů až po řece Berounce do Zvíkovce.

V Hradci Králové na Plačickém písníku v minulých dnech uhynulo několik labutí. Vyšetření u nich potvrdilo úhyn na ptačí chřipku. Novinářům to řekla primátorka Pavlína Springerová (Hradecký demokratický klub). První tři uhynulé labutě lidé v Plačicích našli v pátek, později přibylo ještě několik mrtvých labutí.

Vánoční soutěž Živá zahrada, kterou už od roku 2004 pořádá Český svaz ochránců přírody (ČSOP), už má první výsledky. Z nich vyplynulo, že nejběžnějším ptačím druhem na našich zahradách je sýkora koňadra. Rapidně ale ubývá zejména zvonků zelených a na špatný rok to vypadá i pro kosa černého.

Jako každý rok, i letos vyrazily celkem čtyři posádky v kánoích na sčítání vodních ptáků zimujících na řece Berounce. Akce za DES OP se konala v sobotu 17. 1. 2026 a posádky ve čtyřech kánoích měly za úkol urazit za dopoledne 56 říčních kilometrů a sečíst vodní ptáky od soutoku řeky Radbuzy a Mže z Plzně (Štruncových sadů) po řece Berounce až do Zvíkovce.

Když se řekne královská rodina, většina lidí si představí ceremoniální akce, jízdy kočárem a blahosklonné kynutí rukou z balkonu. Jenže i mezi dědici světových trůnů najdete takové, kteří překvapí civilní prací mimo protokol.

Díky teplotám klesajícím až k minus 20 stupňům Celsia zamrzly i velké vodní plochy. Na Novomlýnských nádržích toho využívají stovky lidí. Vstupují i na chráněný Kostelní ostrov, před čímž varují ornitologové.

Osmého ročníku celorepublikového sčítání ptáků nejen na krmítkách se 9.–11. ledna podle průběžných výsledků zúčastnilo přes 31 tisíc sčitatelů. Celkové číslo ještě poroste. Lidé mají čas odevzdat výsledky svého víkendového pozorování do 18. ledna na ptacihodinka.cz. Poté je začne Česká společnost ornitologická (ČSO) odborně vyhodnocovat. Očekává, že finální očištěné výsledky bude mít do konce ledna. Díky velkému množství dobrovolníků, kteří se do Ptačí hodinky zapojili, ČSO získá důležité údaje o ptácích, kteří v Česku zimují.

Dolní Věstonice (Břeclavsko) - Mrazy posledních dnů umožnily bruslařům rozjet se i po velkých vodních nádržích včetně těch Novomlýnských na Břeclavsku. Některé láká i ostrůvek s kostelíkem svatého Linharta a jeho okolí ve střední nádrži. Jde však o ptačí oblast a chráněnou přírodní rezervaci a vůči přezimujícím ptákům je pohyb po střední nádrži bezohledný, řekl ČTK předseda jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra. Pokud chtějí být lidé k ptákům ohleduplní, měli by si vybrat k bruslení dostatečně velké plochy horní nebo dolní nádrže.

Letošní sčítání ptáků, kteří s námi sdílejí zahrady, balkony a parky, vyšlo na víkend, kdy je na krmítkách obzvlášť živo. V takovém počasí… Kdo nasypal, bude mít do neděle co pozorovat. Což nám připomíná, že když jsme nedávno hodnotili výkony končící vlády Petra Fialy, na jeden nesplněný slib se pozapomnělo. Jmenovitě ODS slibovala výběr národního ptáka, který by pak vstoupil i do státní symboliky.