Ornitologie

Ambiciózní plán ornitologů postupně přeměnit zanedbané území výsypky nedaleko Mostu v plnohodnotný ptačí park je zase o něco blíž ke splnění. Během jednoho roku, kdy Česká společnost ornitologická (ČSO) o území pečuje, se podařilo úspěšně rozběhnout obnovu přírody. Zásadně v tom pomohl projekt podpořený v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, jehož součástí byl výkup pozemků, jejich první úpravy i otevření návštěvnické stezky.

Luňák červený (Milvus milvus), elegantní dravec s výrazným vidlicovitým ocasem, se po desetiletích úbytku znovu hlásí o místo v evropské krajině. Přestože jeho početnost pomalu roste, stále čelí celé řadě antropogenních hrozeb a každoročně tak značná část luňáků hyne přímo či nepřímo vinou člověka. Evropský projekt LIFE EUROKITE za pomoci telemetrie zjišťuje, jak velký podíl mají na úhynech luňáků právě příčiny způsobené člověkem a jak lze tato rizika účinně omezit. Jedním z partnerů projektu je Česká společnost ornitologická.

Čápi bílí letos zažili druhou nejúspěšnější sezonu v jedenáctileté historii programu Čapí hnízda, během něhož veřejnost sleduje průběh jejich hnízdění. Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s dobrovolníky zaznamenala celkem 838 hnízd s již vzrostlými čapími mláďaty. Rekordní byl počet 1262 zapojených dobrovolníků, kteří ornitologům pomáhají získávat stále přesnější data o hnízdění čápů v Česku.

Atraktivní papoušci se z domácích mazlíčků stali invazními vetřelci volně žijícími ve městech po celé Evropě. Tito inteligentní exotičtí ptáci původně z Jižní Ameriky a Asie buď ulétli, nebo byli záměrně vypuštěni a rychle se adaptovali na městské prostředí. Jaké jsou nejznámější invazní druhy papoušků v Evropě a proč se jim daří dobývat nová území, kde vytlačují původní druhy?

Dudci chocholatí zažili na Břeclavsku mimořádně úspěšnou hnízdní sezonu. V dudnících, speciálních budkách instalovaných ochranáři, letos vyvedli 25 mláďat. Je to šestnáct více než loni. Podobně se dařilo i projektu na jihu Moravy, kde Zoo Brno v létě oznámila rekordních 36 vylíhnutých mláďat.

Zemědělská krajina jižní Moravy trpí nedostatkem přírodních prvků, které poskytují útočiště volně žijícím živočichům. Břeclavští ochránci přírody proto už více než 40 let vracejí do polí přirozené predátory hrabošů – dravce a sovy. Díky instalaci speciálních hnízdních budek, z nichž je v regionu dnes přes 200, se daří podporovat jejich populace a posilovat ekologickou rovnováhu. V rámci letošního projektu se kontrolovali 80 budek, z nichž 59 % bylo úspěšně obsazeno, nejčastěji poštolkami obecnými a kalousy ušatými.

V dudnících na Břeclavsku, tedy speciálních budkách vytvořených pro hnízdění dudků chocholatých, dudci letos úspěšně vyvedli 25 mláďat. Proti loňskému roku je to o 16 více. ČTK to dnes řekl Libor Opluštil z Českého svazu ochránci přírody Břeclav. Obdobný projekt mají na jihu Moravy i ochranáři ve spolupráci se Zoo Brno. V létě zoo informovala, že v jejich dudnících se letos vylíhlo 36 mláďat, proti loňskému roku o 20 více.

Ibis hnědý se k nám velmi vzácně zatoulá a nejčastěji se objevuje v mokřadech a u vypuštěných rybníků. Jeho nejbližší hnízdiště jsou v deltě Dunaje u Černého moře, což je vzdušnou čarou asi 1000 km, ale více než 2600 km pokud k nám letí proti proudu Dunaje a řeky Moravy, což je velmi pravděpodobné.

Provozovatel přenosové soustavy se zapojil do projektu zajištění bezpečných hnízdišť pro raroha velkého, který realizuje Oblastní muzeum v Ústí nad Labem. Na jeho stožárech velmi a zvlášť vysokého napětí bylo v rámci projektu nainstalováno 100 hnízdních podložek pro tohoto celosvětově ohroženého dravce, který v České republice doposud hnízdil pouze v omezeném počtu. Projekt přinesl velmi potěšitelné výsledky – v ČR letos prokazatelně zahnízdilo rekordních 8 párů, z toho 6 využilo právě tyto uměle vytvořené podložky.

Ornitologové letos v ČR evidovali 34 párů kriticky ohrožených orlů královských, které měly 38 mláďat. Jádrem výskytu je oblast Soutok, informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a Česká společnost ornitologická. Orlů královských v ČR přibývá, například v roce 2022 šlo o 18 párů, které vyvedly 19 mláďat. O návrhu, který zpochybňuje vyhlášení chráněné krajinné oblasti na soutoku Moravy a Dyje, příští týden vyhlásí rozhodnutí Ústavní soud.

První noční mrazíky jsou tady, a tak je nejvyšší čas připravit krmítko pro drobné pěvce, kteří u nás zůstávají přes zimu. Pozorování a přikrmování ptáků se věnuje stále více lidí, ale ne každý ví, co mají ptáci v zimě nejraději a co v žádném případě do krmítka nepatří.

Do Záchranné stanice Falco se dostala skutečná ptačí rarita. Buřňák severní je ptákem Atlantického oceánu, v České republice nebyl zatím nikdy pozorován. Až do 9. října, kdy zbloudilého, totálně vysíleného buřňáka srazil v Děčíně vlak. Od té doby bojuje o život v záchranné stanici Falco. Pokud tento boj vyhraje, bude nezbytné ho dopravit zpět k oceánu. Pokud ne, stane se muzejním exponátem prokazujícím první výskyt tohoto druhu u nás.

Asi před rokem mi vyprávěl fotograf přírody Jaromír Kříž, že mu doma zahnízdily vlaštovky v ptačí budce pro rehky. Nechtělo se mi tomu vůbec věřit. Každý přece ví, že vlaštovky v budkách nehnízdí, že si staví vlastní hnízda z bláta a to uvnitř budov, nejčastěji ve stájích.

Zpěvačka Marta Jandová rozhodně nezahálí. Když zrovna nekoncertuje, vyráží s manželem na túry, maluje akvarelem květiny a ptáčky, chodí na tenis i plavat. Do toho vede dceru ke čtení, vstává v půl sedmé a večer padá do postele vyčerpaná, ale šťastná. V otevřeném rozhovoru prozradila, proč je jí bližší horská túra než mořské lehátko a jak se připravuje na nabité koncertní turné.

Do výzkumu ptáků v milovické rezervaci velkých kopytníků nasadili vědci lotos poprvé moderní technologie. Namísto pracného a zdlouhavého určování hlasů ptáků uchem ornitologa zaznamenává ptačí zpěv specializovaný přístroj.

Od pondělí 22. do neděle 28. září probíhá Týden skleněného zabijáka, kampaň České společnosti ornitologické (ČSO). Upozorňuje na problém skleněných ploch, o které se zabíjejí a zraňují ptáci. ČSO v rámci ní vyzývá veřejnost ke kontrole rizikových míst a v případě nálezu zraněného nebo uhynulého ptáka o jeho zaznamenání do faunistické databáze Avif na birds.cz nebo prostřednictvím formuláře v mobilu. Shromážděná data poskytnou ornitologům přesnější přehled o rozsahu problému a pomohou při jednání s majiteli rizikových objektů.

Pracovníci záchranné stanice Pavlov v Nadějově na Jihlavsku vypustili o víkendu do přírody mládě orla mořského s telemetrickou vysílačkou. Ve stanici byl od června, protože vypadl z hnízda. Ornitologové budou prostřednictvím vysílačky sledovat jeho pohyb. ČTK to řekl Zbyšek Karafiát ze záchranné stanice Pavlov.

Vlha pestrá je našim nejbarevnějším ptákem, ale málokdo ví, že hnízdí v zemních norách, které si hloubí vlastním zobákem. Největším hnízdištěm vlh na střední Moravě je Ptačí park Malá Lipová u Přerova.

Soutěž o nejlepší ekologický projekt v Česku letos vyhrály Ptačí parky, uspěly v konkurenci více než dvou stovek přihlášených. Z finálové šestice v soutěži E.ON Energy Globe vybrala vítěze hlasováním veřejnost. Slavnostní vyhlášení se uskutečnilo včera na ekologickém festivalu v Brně. ČTK to oznámil mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Loni v soutěži zvítězila milovická rezervace velkých kopytníků.

V lesích nad Riviérou v Brně letos opět zahnízdil ostříž lesní, ornitology potěšila i mláďata kriticky ohroženého morčáka velkého. V tiskové zprávě o tom informovala iniciativa Černá křídla nad Brnem, která nesouhlasí se záměrem výstavby lanovky z Pisárek k univerzitnímu kampusu v Bohunicích s mezistanicí Riviéra. Ornitologové se obávají kolizí ptáků s nosnými lany a skleněnými plochami i rušení všech živočichů.

Závěry aktualizované zprávy Indikátory běžných a lesních druhů ptáků za rok 2024 ukazují na hlubší změny ve stavu naší přírody. Ptáci totiž patří mezi klíčové ukazatele zdraví ekosystémů.

Choceň na Orlickoústecku začne na podzim s obnovou Doskočilovy vyhlídky, která je na opukové skále v parku Peliny. Má vybranou firmu, která práce za 1,1 milionu korun provede. Dřív začít nemůže, protože tam teď hnízdí ptáci a stavební činnost by je rušila. ČTK to řekl starosta Jan Pažin (Živá Choceň).

Téma změny pohlaví se v lidském světě stalo jedním z kulturních sporů. Tento článek se lidské sexuality nijak netýká. Nový výzkum zjistil, že fenomén se objevuje nejen u člověka, ale také u zvířat – konkrétně ptáků. Samozřejmě u nich tato změna není způsobená chirurgicko-farmaceutickým zákrokem, ale přirozenými procesy.

V blízkosti německého města Lüneburg jedna žena úmyslně dronem rušila chráněné čápy v jejich hnízdě. Teď kvůli podezření z porušení zákona o ochraně přírody čelí vyšetřování, informovala agentura DPA. Žena podle policie čápy rušila pomocí bezpilotního letounu na přelomu května a června.

V přírodě jižní Moravy se opět daří dudkům. Tento nápadný pták se světle oranžovým peřím, černobílými křídly a typickou chocholkou zažívá úspěšnou hnízdní sezónu – i díky spolupráci s brněnskou zoologickou zahradou. Letos se v dudnících, tedy speciálně připravených budkách, vylíhlo o dvacet mláďat více než v loňském roce.

Martin Šálek pochází z Písecka a celý svůj život zasvětil přírodě. Působí v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, kde se věnuje ochranářské biologii a výzkumu drobných savců a ptáků v zemědělské krajině. V rozhovoru pro Drbnu vysvětlil, proč mizí zajíci a sýčci z české krajiny, jaký vliv na přírodu má homogenizace krajiny a proč by města měla být zelenější.

Ptačí mláďata opustila průmyslové areály Orlen Unipetrol. V hnízdech na komínech se jich vylíhlo rekordních 12, po čtyřech v Litvínově, Kralupech nad Vltavou a Pardubicích. Kromě sokolů stěhovavých letos v litvínovské rafinérii úspěšně zahnízdily poštolky obecné, odchovat se podařilo pět mláďat. Firma o tom informovala ČTK.

Sýčci obecní vyvedli v jádrové oblasti na severozápadě Čech 75 mláďat, což je podobný počet jako v loňském roce. Populace této kriticky ohrožené sovy tak sice neklesá, ale ani nijak výrazně neroste, a sýček se i nadále pohybuje na hraně vyhynutí. Nejvíce ho ohrožuje špatný stav zemědělské krajiny a technické pasti v okolí hnízdišť. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) proto ve spolupráci s farmáři vyvěšují hnízdní budky, instalují berličky a domlouvají vhodné způsoby hospodaření. Veřejnost může sýčkům pomoci především zabezpečením technických pastí, jako jsou svisle postavené roury, nádrže na vodu, prosklené plochy a další nástrahy.

Kdo už se stal ptákem roku a proč? Česká ornitologická společnost každý rok upozorňuje na ptačí druhy, kterým hrozí nebezpečí nebo které jsou symbolem aktuálně palčivých ekologických témat. Od vlaštovky přes čápa až po různé dravce… Příběhy těchto ptáků jsou silnou výzvou k ochraně přírody.

Kriminální policie se na několika místech v Česku aktuálně zabývá případy nelegálního zabíjení volně žijících živočichů. Mezi oběťmi jsou i chránění orli mořští, luňáci červení nebo kriticky ohrožený orel královský. Na případech spolupracuje psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která se jako jediná v Česku specializuje na vyhledávání otrávených návnad a živočichů za pomoci dvou speciálně vycvičených psů.

Ostrůvek Drangey ležící uvnitř severoislandského Skagafjordu je sice malý jako dlaň, jeho návštěva ale stojí za to. Nad mystickým kusem skály se vznáší duch hrdinských příběhů starého Islandu.

Ve volné přírodě je úmrtnost mláďat labutí běžná a přirozená, způsobuje ji například rušení hnízd, nemoci, ale i přikrmování. Problém nastává jinde. Pokud k mortalitě dochází v důsledku lidské činnosti, je potřeba to řešit, říká ornitolog Jan Havlíček.

Na jihu Čech probíhá téměř půlstoletí unikátní ptačí výzkum, do kterého se může aktivně zapojit i veřejnost. Akce je nejstarší svého druhu v Evropě a nabízí jedinečnou možnost pozorovat ptáky zblízka.

Společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK) nechala na fasádu svého sídla na Vinohradech nainstalovat budky pro rorýse, kterým ubývají místa pro hnízdění kvůli rekonstrukcím budov.

Chystáte se na dovolenou po Česku? Připojte se ke stovkám dobrovolníků a pomozte České společnosti ornitologické (ČSO) s kontrolou hnízd čápů bílých nejen během prázdninových výletů. Mapu čapích hnízd najdete na webu birdlife.cz/capi. Právě nyní nastává období, kdy můžete ornitologům pomoci získat cenná a klíčová data pro vyhodnocení úspěšnosti hnízdní sezony čápů.

Plovoucí ostrov, který ochrání vzácné ptáky před predátory a umožní jejich úspěšné hnízdění, instaloval Plzeňský kraj v přírodní rezervaci Zbynické rybníky na Klatovsku. Žijí tam desítky vzácných druhů - například husa velká, potápka roháč, moták pochop, slavík modráček a chřástal vodní. Nový ostrov o ploše 32 metrů čtverečních má pomoci vrátit na hladiny i téměř vymizelé druhy jako racek chechtavý a rybák obecný, řekl ČTK krajský radní Petr Fišer (ANO).

Česká společnost ornitologická (ČSO) slavnostně otevřela ptačí park Střimická výsypka a nový návštěvnický okruh. Park je již sedmým, a se svou rozlohou 251 hektarů i největším. Nachází se na území zaniklé obce Střimice v Ústeckém kraji, která byla v padesátých letech zcela zničena kvůli těžbě hnědého uhlí. Výsypka prošla v minulosti rekultivací, ale bez ohledu na přírodu a původní biotopy. ČSO tu postupně obnovuje druhově bohaté lesy, louky i ovocný sad a vytváří pestrou krajinu, kde najde útočiště množství ptáků i dalších živočichů, včetně ikony ptačího parku – dudka chocholatého.

První hnízdění sokolů ve Žďárských vrších po desítkách let bylo úspěšné. Přežila obě mláďata a už dobře létají. Ochranná zóna bude u skalního útvaru Čtyři palice v této chráněné krajinné oblasti do konce června, protože se sokoli ke skále ještě vracejí a vytvářejí si k lokalitě vazbu, řekl ČTK Václav Hlaváč, ředitel pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na Vysočině.

Významné množství ptáků, ale i dalších živočichů, každoročně zahyne v pastech, které jim lidé ve svém okolí nevědomky připravují. Nejčastěji se jedná o skleněné plochy, nádrže s vodou, nezabezpečené roury nebo různé sítě. V poslední době se záchranné stanice také čím dál častěji setkávají s ptáky uvíznutými v lepových pastech. Česká společnost ornitologická (ČSO) apeluje na veřejnost, aby si více všímala potenciálních pastí ve svém okolí a snažila se je odstranit nebo vhodně zabezpečit.

Birdwatching neboli pozorování ptáků. Zní to možná trochu starosvětsky, ale zdání klame. Miliony lidí po celém světě zjistily, že jde o činnost, která dokáže zpomalit hektický den, zostřit naše smysly a nabídnout nový pohled na svět kolem nás.

Mrtvá rodina orlů mořských byla nalezena koncem května v chráněné krajinné oblasti Železné hory. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se spolu s kroužkovatelem z České společnosti ornitologické vydali označit mládě na hnízdě. To bylo ukryto v rozsáhlých lesích u městysu Včelákov. Namísto radosti z úspěšného hnízdění vzácného dravce je však čekal šok. Mrtvý rodičovský pár ležel na zemi pod hnízdem a v koruně vysokého stromu bylo na hnízdě mrtvé mládě.

Vlha pestrá a břehule říční mají jedno společné – hnízdí v norách, které si nejčastěji hrabou do písčitých stěn. Zatímco populace vlh se na jihu Čech postupně rozrůstá, počty břehulí v posledních desetiletích dramaticky klesají.

V chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko letos opustilo hnízda deset sokolích mláďat, což je v regionu průměrný počet. Na Broumovsku zahnízdilo devět párů sokolů stěhovavých, z toho tři byly úspěšné a u dalších dvou hnízd stále existuje šance, že z nich mláďata vyletí, řekl zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka. Na Broumovsku bývá v posledních letech většina hnízd v Adršpašsko-teplických skalách.

Pisila čáponohá je velmi zvláštní a nádherný bahňák, který žije v jižní Evropě a zimuje v Africe. V posledních letech hnízdí několik párů i na jižní Moravě. Na střední Moravě poprvé zahnízdila v roce 2020 na štěrkovně u obce Majetín.

V ptačí rezervaci Malá Lipová u Přerova, která je domovem kolonie vlh pestrých, vyrostla nová ptačí pozorovatelna. Milovníci přírody z ní tak mohou nerušeně pozorovat na stěně pískovny nejen tyto pestrobarevné chráněné ptáky, ale například i břehule říční.

Velkou radost přinesla ochráncům přírody kontrola speciálních budek pro sýčky obecné na sloupech elektrického vedení distribuční společnosti EG.D, člena skupiny E.ON, na jižní Moravě. V jedné z nich právě dospívá sedm mladých sýčků. Ve druhé budce byl při kontrole zaznamenán hnízdní pár se třemi mláďaty. Ochranáři s energetiky spolupracují už přes tři roky a ve spolupráci chtějí pokračovat i v dalších letech.

Orlosup je jedním z nejzajímavějších ptáků, které můžeme potkat na evropském nebi. Vypadá jako z dávných časů, majestátně létá nad horami a živí se něčím, co by většinu z nás ani nenapadlo – kostmi. Navíc má v přírodě důležitou roli, kterou bychom neměli přehlížet. Bohužel mu ale čím dál víc hrozí, že z našich hor jednou úplně zmizí.

Veterináři v Česku zintenzivňují monitoring výskytu ptačí chřipky u uhynulých volně žijících ptáků, a to kvůli dlouhodobě zhoršené nákazové situaci v Evropě související s ptačí chřipkou. Monitoring spočívá v odebírání a následném testování vzorků od nalezených uhynulých volně žijících ptáků ve státních veterinárních ústavech. Státní veterinární správa (SVS) žádá při monitoringu o spolupráci také občany, obce, policii, hasiče, ornitology nebo myslivce. Vyzývá je, aby v případě nalezení uhynulých ptáků informovali krajskou veterinární správu.

Hnízdění sokola stěhovavého v CHKO Broumovsko letos předčasně skončilo na třech z devíti hnízd. Na vině je zřejmě přirozený faktor, zásah predátorů. ČTK to řekl zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Kvůli hnízdění sokolů je nadále zakázaný přístup na Frýdlantskou vyhlídku na hoře Ostaš, naopak v Teplických skalách omezení pro turisty skončilo.

Mapa čapích hnízd se pozvolna zaplňuje oranžovými tečkami, které označují hnízda s právě vylíhlými mláďaty. Lidé pozorovali čapí mláďata již na 164 hnízdech; většina zbývajících párů sedí na vejcích. K pozorování čapích rodin však někteří lidé používají drony. Tím ptáky ruší v kritickém období hnízdění a mohou dokonce ohrozit celé hnízdění. Česká společnost ornitologická (ČSO) upozorňuje, že se jedná o porušení zákona, a apeluje na veřejnost, aby se zejména v době hnízdění chovala v blízkosti hnízd ohleduplně a čápy nerušila.

Česká společnost ornitologická (ČSO) a Jihočeský kraj chtějí na Zbudovských blatech na Českobudějovicku vytvořit podmínky k tomu, aby se tam trvale vrátily některé ohrožené druhy ptáků. Projekt počítá například s obnovou meandrů na Bezdrevském potoce, který lokalitou protéká, čímž by nevysychaly mokřiny na blatech. ČTK to řekl Kryštof Chmel z ČSO.

Na komínech výrobních areálů v Litvínově, Kralupech nad Vltavou a Pardubicích se vylíhlo 12 mláďat sokola stěhovavého, v každém hnízdě čtyři. Počet je rekordní, informovala Tereza Stříbrná ze skupiny Orlen Unipetrol. Ornitologové mláďata okroužkovali, všechna jsou zdravá a zdárně rostou.

Kriminalisté se zabývají případem uhynulého orla mořského, lišky a káněte nalezených v Klučenicích na Příbramsku. Mají podezření, že zvířata někdo otrávil vysoce nebezpečným jedem karbofuranem, uvedl na webu středočeské policie mluvčí Pavel Truxa.

Sokolí pár, který hnízdí na skalním útvaru Čtyři palice v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, má dvě mláďata. V minulých dnech je pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR okroužkovali, aby ptáky bylo možné v budoucnu jednoznačně identifikovat. Stáří mláďat odhadli zhruba na 14 dní, jedná se o samce a samici.

Mláďata sokolů stěhovavých v Moravském krasu by z hnízd mohla vylétnout do konce května. Daří se jim dobře, ochránci přírody se ale obávají, že by je mohli napadnout výři, řekl René Bedan, který sokoly v této lokalitě sleduje už několik let. Jedno z hnízd sokolů letos už výr velký napadl, zahubil i samici.

Nebeská koza neboli bekasina otavní je ptačí druh, zástupce bahňáků. Tohoto nenápadného bílo-hnědého ptáčka o velikosti kosa můžeme dobře poznat podle nápadně krátkých nohou a úzkého tenkého zobáčku. Tajemné lidové označení „nebeská koza“ pak odkazuje k unikátnímu zvukovému projevu, díky kterému je tento druh nejen nepřehlédnutelný, ale také velmi populární.

V jaderné elektrárně Temelín se nedávno vylíhla čtyři mláďata sokola stěhovavého. Sokolí pár je na svět přivedl v budce na druhé nejvyšší stavbě v areálu, stometrovém ventilačním komíně, a to čtvrtým rokem po sobě. Stav mláďat zkontroloval ornitolog, který je také okroužkoval, informoval temelínský mluvčí Marek Sviták. Na záchraně kriticky ohroženého sokola stěhovavého spolupracuje ČEZ s ornitology od roku 2011.

Malá Lipová (u Přerova ) - V ptačí rezervaci Malá Lipová u Přerova, která je domovem kolonie vlh pestrých, vyrostla nová ptačí pozorovatelna. Milovníci přírody z ní tak mohou nerušeně pozorovat na stěně pískovny nejen tyto pestrobarevné chráněné ptáky, ale například i břehule říční. Nové zázemí pro návštěvníky vybudovala Česká společnost ornitologická (ČSO) za pomoci ZOO Olomouc. Práce stály zhruba půl milionu korun. Přispěli na ně právě návštěvníci zoologické zahrady zakoupením vstupenek, řekli dnes novinářům zástupci ČSO a ZOO Olomouc.

Ochránci přírody z Břeclavi nabízí zájemcům možnost nahlédnout a poodhalit taje života jedné z našich sov - kalousů ušatých. S využitím kamer s nočním viděním instalovaných k jejich hnízdu sledují výchovu mláďat a chování těchto zajímavých a užitečných živočichů. Přenos je umístěn na www.budkyonline.cz a je doplněn o komentované videozáznamy s těmi nejzajímavějšími situacemi.