Ornitologie

Ptáci mohou být stejně agresivní jako roztomilí. Pokud jste někdy byli na pikniku v parku nebo na pláži, pravděpodobně jste byli svědky toho, jak se k vám pták snažil proplížit, aby vám ukradl jídlo.

V dnešním strhujícím videu se neúnavné káně stává hlavním hrdinou intenzivního vzdušného pronásledování. Zatímco kamera snímá scénu, opeřenec se uprostřed rozlehlé krajiny vysoké trávy zaměřuje na králíka.

Orel stepní obývá rozlehlé pláně na sever od Kaspického moře. Do střední Evropy se zatoulá velmi vzácně, v České republice je to podle ornitologů…

Ornitologové pozorovali na Moravě v uplynulých dnech tři vzácné ptačí druhy, které se v tuzemsku běžně nevyskytují. Na Kroměřížsku se objevil orel stepní, na Olomoucku a Přerovsku ouhorlík černokřídlý a na Novojičínsku chaluha malá, sdělil dnes ČTK místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Oba čapí sourozenci byli již okroužkováni, v budoucnu bude tedy možné sledovat jejich další cestu.

Stovky tisíc ptáků v Česku každoročně hynou po zásahu elektrickým výbojem na sloupech vysokého napětí. Stranou pozornosti, často na polích a loukách. Česká společnost ornitologická (ČSO) proto dlouhodobě spolupracuje s energetiky z distribuční společnosti EG.D, patřící do skupiny E.ON, na ochraně ptactva a vývoji zabezpečovacích prvků na nadzemních rozvodech elektřiny. Přednostně se přitom zabezpečují místa, kde se vyskytují vzácní dravci.

Plastové sáčky sesbírané u kontejnerů na ulicích, chuchvalce zamotaného rybářského vlasce, nedopalky cigaret. Ale také kusy stavební izolace anebo potrhaného oblečení. Ryze antropogenní odpadky se ve větší míře stávají materiálem pro stavbu ptačích hnízd. Je to ale vyloženě špatně?

Změny v přílohách Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků ve středu projedná vláda. Nově přijatá usnesení mají pomoct zlepšení stavu ochrany 255 druhů stěhovavého vodního ptactva. Změny byly přijaté na osmém zasedání smluvních stran v Budapešti v září loňského roku. Nové znění je dostupné na informačním webu dohody.

Životy čápů a dalších druhů ptáků by měl pomoci ochránit nový metodický pokyn ministerstva životního prostředí (MŽP). Definuje rizikové úseky elektrického vedení a stanoví postup při zviditelnění vodičů tak, aby letící ptáci mohli překážku včas zaregistrovat a dokázali se jí vyhnout. Ministerstvo dokument zveřejnilo ve věstníku, informovalo.

Celosvětově ohrožená poštolka rudonohá se téměř po 90 letech vrátila na jižní Moravu. Pár dravců vyvedl na Hodonínsku čtyři mláďata, řekl ČTK jednatel jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Gašpar Čamlík. Kromě jižní Moravy zahnízdila poštolka rudonohá letos také na střední Moravě, dlouhodobě se vyskytuje v Maďarsku nebo na hranicích Slovenska a Rakouska.

Sokoli letos v Jeseníkách vyvedli 42 mláďat, podle ochranářů jde o rekord v novodobé historii. Zahnízdilo zde celkem 23 párů sokolů, je to o dva hnízdící páry a jedno mládě více než v dosud nejúspěšnějším roce 2021. Počet vyvedených mláďat meziročně kolísá, například loni jich hnízda opustilo 28. Z pohledu stability populace je ale důležitější počet hnízdících párů, sdělili ČTK zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V Jeseníkách se první hnízdění v novodobé historii datuje od roku 2001, od té doby tu sokoli vyvedli téměř 400 mláďat.

Vycházka do Brd s ornitologem Petrem Homolkou se koná v sobotu 29. července.

Osm sokolích mláďat dvou párů vylétlo z hnízd na komínech rafinerií u Litvínova na Mostecku a v Kralupech nad Vltavou. Hnízdění sokolů a první týdny života mláďat mohli lidé sledovat v on-line přenosu. Ornitologové ptáky okroužkovali, což pomůže s identifikací, sledovat budou moci jejich další cestu a místa, kde se uhnízdí. Vyvedení osmi mláďat považují odborníci za úspěch. ČTK o tom informoval Tomáš Rada z koncernu Orlen Unipetrol, který se o hnízda v chemičkách ve spolupráci s organizací Alka Wildlife od roku 2011 stará.

Několik labutí uhynulo na rybníku ve Vojkovicích na Brněnsku. ČTK to řekla starostka Jitka Šmídová (Spolu pro Vojkovice). Podle veterinářů a pracovníka záchranné stanice, kteří byli na místě, může být příčinou úmrtí nebezpečný jed botulotoxin, který se tvoří ve vedrech ve stojatých vodách. Starostka původně uvedla, že se událostí zabývá krajská veterinární správa, později upřesnila, že nakonec se vzorky nikam neposílaly. Jed ohrožuje ptáky v okolí vod především v letních měsících.

Středisko pro záchranu volně žijících zvířat ve středním Španělsku v těchto dnech ošetřuje stovky ptáčat zasažených letními vedry, aby mohla být znovu vypuštěna do volné přírody. Vlny veder jsou v posledních letech ve Španělsku stále častější, což je součástí globálního trendu zvyšování teplot, který vědci připisují lidské činnosti, napsala agentura Reuters.

Ornitologové v minulých dnech na polích u Ludslavic na Kroměřížsku pozorovali dropa velkého, největšího polního ptáka Evropy. V České republice hnízdil na jihu Moravy do roku 1996, od té doby se v tuzemsku objevuje velmi vzácně a výjimečně, sdělil místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Ptačí hnízda z hrotů proti ptákům! I pro mě jako badatele hnízd jsou to ta nejšílenější ptačí hnízda, která jsem kdy viděl. V úterý mi spolu s kolegy vyšel článek o tomto vzpurném chování. A je to jako vyprávět vtip...

Zhruba desítka zájemců si dnes na rybnících u Lednice na Břeclavsku prohlédla na exkurzi pořádané ornitology nové plovoucí hnízdní ostrovy pro rybáky obecné. Ornitologové je na čtveřici rybníků umístili na jaře, další čtyři ještě přibudou. Na jeden ostrůvek se vejde až 30 hnízdících párů, řekl ČTK jednatel jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Gašpar Čamlík. Plovoucí ostrovy slouží jako náhradní stanoviště pro vzácné rybáky, jejichž přirozená hnízdní stanoviště v Česku mizí.

Znečištěná fasáda, všudypřítomný trus, zatarasená okna. I tak to může vypadat, když se ptáci rozhodnou vysedět a vychovat své mladé na lidském obydlí. Zahnízdili i u vás, jenže vy se s tím nemíníte smířit? Pozor, abyste se nedostali do křížku nejen s přírodou, ale také se zákonem.

V Přerově skončila rozsáhlá stavba nového zázemí Ornitologické stanice (ORNIS) Muzea Komenského, jediného specializovaného muzejního pracoviště v Česku. Odborníci se nyní pustili do přípravy nové stálé expozice s názvem Ptáci České republiky. Stanice by měla být znovu otevřena po téměř tříleté pauze v září letošního roku, řekl ČTK ředitel muzea Radim Himmler. Náklady na rekonstrukci původních prostor stanice a výstavbu nového objektu byly téměř 100 milionů korun.

Rozsáhlé mokřiny v zákrutu Ploučnice u České Lípy přeměňuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 2020 na ptačí park Mnišské louky. Jde z velké části o hospodářsky nevyužívané území na ploše 100 hektarů, kde se vyskytují černé skládky, staré úložiště kalů a zarůstající zbytky říčních ramen.

Rozsáhlé mokřiny v zákrutu Ploučnice u České Lípy přeměňuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 2020 na ptačí park Mnišské louky. Jde z velké části o hospodářsky nevyužívané území na ploše 100 hektarů, kde se vyskytují černé skládky, staré úložiště kalů a zarůstající zbytky říčních ramen. Ornitologům se zatím z darů podařilo vykoupit skoro 17 hektarů a pro ptáky a další živočichy tam vytvářejí ideální podmínky hloubením tůní, úpravou terénu a šetrnou údržbou vegetace. Ptačí park Mnišské louky poskytuje útočiště mnoha skrytě žijícím druhům mokřadních ptáků, řekl vedoucí oddělení ochrany ptáků ČSO Martin Bacílek.

Na zhruba 600 hnízdech čápů letos dobrovolníci zaznamenali mláďata. Do pozorování čapích hnízd se letos zapojilo 933 lidí, připojit se mohou i další, sdělila Česká společnost ornitologická (ČSO).

Je možné, že Jihlavačku Báru Kolmanovou znáte z jihlavského magistrátu coby úřednici. Případně si ji můžete vybavit, jak drží dalekohled v ruce a zaujatě vypráví o ptačím světě. Ať tak, či tak, Bára Kolmanová má v obou případech bohaté zkušenosti. Na odboru životního prostředí pracuje už 25 let, o ptačí svět se tato ornitoložka začala zajímat před 20 lety. A právě toto druhé téma bylo předmětem našeho povídání s naší další (Ne)obyčejnou.

První mladé mají rybáci obecní, kteří na vybraných rybnících v Jihomoravském kraji postupně osidlují nové plovoucí hnízdní ostrovy. Pracovníci jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO) zatím umístili první čtyři plovoucí ostrovy, další čtveřici nainstalují v srpnu. Plovoucí ostrovy slouží jako náhradní stanoviště pro vzácné rybáky, jejichž přirozená hnízdní stanoviště v Česku mizí.

Nadané děti se ve společnosti většinou setkávají s nepochopením. Spolek Dítě badatel je proto propojuje se stejně přemýšlivými dětmi.

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko na Náchodsku pominuly důvody pro uzavření některých lokalit kvůli hnízdění ohrožených sokolů stěhovavých. Ke zdárnému konci hnízdění se dopracovala tři hnízda, ze kterých vylétlo celkem osm mladých sokolů, informovali na webu ochranáři. Loni se na Broumovsku podařilo vyvést mláďata čtyřem sokolím párům, což bylo nejvíce za posledních 70 let.

Policie v Anglii a Walesu během tří let zaznamenala 59procentní nárůst útoků na vodní ptactvo. Mezi oběťmi je i devět labutí, kterým někdo uřízl hlavu. Napsal o tom list The Guardian, podle kterého se jedná o nejrůznější trestné činy, od střelby zábavní pyrotechnikou a vzduchovkami do kachních jezírek až po škrcení a stínání hlav.

V jaderné elektrárně Temelín se nedávno vylíhlo mládě sokola stěhovavého, dostalo jméno Laura. Sokolí pár jej na svět přivedl v budce na druhé nejvyšší stavbě v areálu, stometrovém ventilačním komíně. Stav mláděte zkontroloval ornitolog, který jej také okroužkoval. Na záchraně sokola stěhovavého spolupracuje ČEZ s ornitology od roku 2011, informoval temelínský mluvčí Marek Sviták. Sokol stěhovavý je kriticky ohroženým druhem. V Česku se sleduje asi 120 pravidelně hnízdících párů těchto dravců.

Česká společnost ornitologická (ČSO) chce založit ptačí park ve Zbudovských Blatech, která jsou na rozhraní Českobudějovicka a Prachaticka. Za pět dní na projekt věnovalo 1200 dárců tři miliony korun na vykoupení pozemků. Šlo by o pátý ptačí park ČSO v Česku, uvedl ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek.

Labutí pár s mláďaty způsobil dnes ráno kolony aut v Pardubicích. Labutí rodina se vydala na rušnou silnici I/37 v místní části Dražkovice. Policie je odchytila a auta se mohla rozjet. ČTK to řekla policejní mluvčí Markéta Janovská. Zvířata opouštějí vodní plochy kvůli potravě, lidé je krmí, tak jdou za nimi.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost muže odsouzeného za otrávení dvou orlů mořských a dvou krkavců. Okresní soud ve Strakonicích mu v roce 2021 vyměřil podmíněný trest, který je nyní definitivně potvrzený, zjistila ČTK z usnesení v databázi soudu. Česká společnosti ornitologická (ČSO) před dvěma lety kauzu označila za první soudně potrestaný případ travičství divoké zvěře v Česku.

V posledních dnech je často pozorován v oblasti Bílé louky (okolí Luční boudy) krkavec, který vyhledává blízkost lidí. Toto chování je nezvyklé a mohl by být pro něho nebezpečné, pokud přijme lidmi nabízenou potravu. Nabádáme veřejnost, aby při setkání s ním udržovali bezpečnou vzdálenost. A nekrmili jej.

V Přerově skončila rozsáhlá stavba nového zázemí Ornitologické stanice Muzea Komenského, jediného specializovaného muzejního pracoviště v Česku. Součástí bude i nová stálá expozice s názvem Ptáci České republiky. Stanice by měla být znovu otevřena po téměř tříleté pauze v září letošního roku.

V ptačí rezervaci Josefovské louky u Josefova na Náchodsku se poprvé vylíhla dvě mláďata jeřábů popelavých. Tento chráněný druh je známý svou plachostí a skrytým způsobem života. Ochranáři žádají návštěvníky lokality, aby se nepokoušeli k jeřábům v tomto období přibližovat, informovali zástupci České společnosti ornitologické (ČSO), která lokalitu spravuje. Další novinkou ptačího parku je podle nich také pozorování vzácného kolpíka bílého.

V Moravském krasu se letos poprvé nepodařilo vyvést mláďata žádnému páru sokola stěhovavého. Strážci přírody chráněné krajinné oblasti tam monitorují tři hnízda. Jedno na Býčí skále, kde vajíčka vychladla, a dvě na severu krasu, tam jsou hnízda prázdná. Sokoli by se mohli pokusit o druhou snůšku, šance jsou ale velmi malé, řekl ČTK strážce Radovan Mezera.

Případ zabité samice ohroženého orla mořského a podezření na otravu řeší pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště správa CHKO Slavkovský les. Pár orlů již pečoval o několik týdnů staré mládě, které zahynulo přímo na hnízdě. Případ šetří kriminální policie jako trestný čin. V celém Karlovarském kraji hnízdí odhadem pouze do 5 párů orlů mořských a ztráta každého dospělého ptáka i mláděte je citelná. Informuje o tom Česká společnost ornitologická.

Nejčastější příčinou úhynu dravců a sov v Česku za posledních 100 let je člověk. Rozsáhlá studie českých a slovenských ornitologů ukazuje, že přímé pronásledování člověkem je hlavním důvodem úhynu dravců, mnohé druhy navíc ohrožuje i neúmyslná úmrtnost. Uvedl to Ústav biologie obratlovců Akademie věd. Studii zveřejnil vědecký časopis Biological Conservation.

Ornitologové překonali stometrovou výšku komínu teplárny v petrochemickém závodu Unipetrol u Litvínova a opatřili čtyři mláďata sokola stěhovavého kroužky. Při této aktivitě také zjišťují, čím se dravci živí a třeba i jejich zdravotní stav. Značení pomůže odborníkům do budoucna s identifikací ptáků, mohou sledovat jejich další cestu a místa, kde se uhnízdí, řekli výzkumní pracovníci ze sdružení Alka Wildlife Michal Porteš a Václav Beran, který také působí v Muzeu města Ústí nad Labem.

Policie hledá svědky dubnového postřelení čápa bílého v Příboře na Novojičínsku. Případ kriminalisté kvalifikovali jako týrání zvířat. Možná je ale i přísnější kvalifikace - pytláctví, řekla mluvčí novojičínské policie René Černohorský. Stav ptáka se v poslední době zlepšil. Létat už ale pravděpodobně nebude.

Na Broumovsku je kvůli zahnízdění chráněných sokolů stěhovavých do poloviny června omezený přístup do některých míst ve skalních městech. V Teplických skalách jde o úsek prohlídkového okruhu v blízkosti Chrámových stěn, včetně modré turistické značky. Druhou uzavřenou oblastí je Frýdlantská vyhlídka na hoře Ostaš, průchod kolem vyhlídky je možný, informovali na webu zástupci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko. Toto opatření ochranáři vydávají v Teplických skalách každoročně, v ostatních oblastech Broumovska podle situace.

Ornitologové pozorovali v uplynulých dnech na střední Moravě trojici výjimečných druhů ptáků. Objevila se tam volavka vlasatá, lyskonoh ploskozobý a ibis hnědý, sdělil ČTK místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Výskyt vzácných opeřenců podle odborníků souvisí s vrcholícím jarním tahem ptactva na konci dubna a začátku května.

Česká společnost ornitologická (ČSO) vybudovala nákladem čtyři miliony korun v ptačí rezervaci Josefovské louky u Josefova na Náchodsku více než tříhektarovou soustavu tůní a ostrůvků zvanou ptačník.

Sokolí pár, který hnízdí na komíně výtopny českobudějovické teplárny ve Vrátě, má čtyři mláďata. Jsou to zároveň první okroužkovaná mláďata sokola stěhovavého v ČR ze sledovaných hnízdících budek. V průmyslové lokalitě na předměstí Českých Budějovic zahnízdil sokolí pár poprvé v roce 2019. Od té doby se tam každoročně vrací, informovala teplárna. Sokol stěhovavý je kriticky ohroženým druhem. V České republice se sleduje asi 120 pravidelně hnízdících párů těchto dravců.

V neděli 7. května se uskuteční ornitologická exkurze pro veřejnost, kterou pořádá Moravský ornitologický spolek.

Dytíka úhorního (Burhinus oedicnemus) u nás asi málokdo viděl naživo. Česku je veden jako zvláště chráněný kriticky ohrožený druh. Jeho počty se více než půl století drasticky snižují v celé Evropě především kvůli tomu, že naprosto ztratil své přirozené prostředí, ačkoliv by se byl schopný přizpůsobit mnoha jeho změnám. Čím by mohl dytík prospět české přírodě či lidem, pokud se v tuzemsku znovu zabydlí?

Současná doba, někdy označovaná jako "antropocén", se vyznačuje rozsáhlými změnami přírodních ekosystémů Země způsobenými člověkem. Otevřené tropické ekosystémy, jako jsou savany, polopouště nebo travnaté biotopy, jsou jednou ze základních složek globální suchozemské biodiverzity. Tyto ekosystémy a živočichové v nich žijící jsou však stále více ohrožováni lidskou činností, ať už v důsledku přeměny přírodních ekosystémů na zemědělskou půdu a pastviny, lovu nebo změny klimatu. Odhaduje se, že lidská populace poroste až do roku 2100. Proto bude v blízké budoucnosti docházet ke stále častějším interakcím mezi zvířaty a lidmi v prostředí se zvýšenou přítomností člověka.

Na ornitologickou tradici letos navážou také akce v Příbrami, Dobříši a na dalších místech.

Létací schopnosti ptáků, jejich velikost nebo prostředí, ve které žijí, hraje roli v tom, jak tolerují přítomnost člověka. Podle zjištění vědců, kteří vycházeli z pozorování stovek ptačích druhů v Africe, Jižní Americe a Austrálii, se lidským sídlům zpravidla vyhýbají plaší ptáci, kteří jsou větší a jsou výbornými letci migrujícími na velké vzdálenosti.

Ornitologové ptáky kroužkují, aby se dozvěděli kudy a kam odlétají, odkud pocházejí a kde zimují. Většina ornitologických kroužků zůstane navždy ztracena, ale občas se některý najde nebo ho někdo odečte a potom vznikne příběh o putování konkrétního jedince. Jedním z nich je i racek bělohlavý se žlutým odečítacím kroužkem a kódem PKHU.

Veselé švitoření jiřiček a vlaštovek už se opět začalo ozývat na mnoha místech republiky. Zvládly náročný let přes Saharu a teď je čeká další nelehký úkol – v těsné blízkosti lidí si postavit hnízdo a vyvést mláďata. Bohužel, každoročně se Česká společnost ornitologická (ČSO) setkává s případy cíleného shazování jiřiččích a vlaštovčích hnízd, ničení hnízdišť a zabraňování hnízdění, a to ze strany jednotlivců i organizací. To vše je v rozporu se zákonem. Ornitologové apelují na veřejnost, aby jiřičkám a vlaštovkám pomohla vytvořit příznivé a bezpečné prostředí k jejich životu.

Vyšetření veterinářů potvrdilo další výskyt ptačí chřipky u uhynulých racků, tentokrát na rybníku v Bořeticích na Břeclavsku. Letos jde o 12. místo v ČR, kde byla nákaza potvrzena u uhynulých volně žijících ptáků. ČTK to řekl zástupce tiskového mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer.

V Příboře na Novojičínsku někdo postřelil čápa. Pták skončil v péči pracovníků Záchranné stanice v Bartošovicích. Ještě před tím se podrobil operaci. Jeho stav je vážný. Zaměstnanci stanice to uvedli na svém facebookovém profilu s tím, že se v souvislosti s událostí chtějí obrátit na policii.

Již desátou sezonu zaznamenali přerovští ornitologové na zimovišti v Přerově pobyt racka bělohlavého, který pochází z hnízdiště v jižní části Polska. Příběh o jeho putování mohou detailně sledovat díky kroužkování. Jednoho z velkých druhů racků, kteří žijí převážně na mořském pobřeží severní Evropy, označili žlutým odečítacím kroužkem původně polští ornitologové v květnu 2012 u města Paczków ležícího 120 kilometrů na sever od Přerova. Od tohoto roku se v Přerově objevuje každoročně, řekl ČTK místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Svého starého známého už desátým rokem pozorují ornitologové na Přerovsku. Jde o racka bělohlavého, který na svém kroužku nese kód PKHU. Díky označení mohou odborníci pozorovat pohyb ptactva a analyzovat také jejich oblíbená zimoviště. U racka PKHU je jím právě Přerov či Tovačov.

V Českých Budějovicích uhynuly tento týden desítky racků u Vrbenských rybníků. Vyšetřením se u nich potvrdil výskyt ptačí chřipky, sdělil ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jde o čtvrtý případ této nákazy v zemi. Ve čtvrtek se prokázala také u hromadného úhynu racků na Kroměřížsku. Masivní úhyn racků způsobený ptačí chřipkou zaznamenali veterináři v uplynulých dnech i na Hodonínsku a Kladensku.

Již desátou sezonu zaznamenali přerovští ornitologové na zimovišti v Přerově pobyt racka bělohlavého, který pochází z hnízdiště v jižní části Polska.

Vyšetření hromadných úhynů racků potvrdilo nový genotyp viru ptačí chřipky. Potvrdilo se také, že genotyp napadající kolonie racků je shodný s variantou, která se objevila u mořských racků v západní Evropě, řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Masivní úhyn racků způsobený ptačí chřipkou zaznamenali veterináři v uplynulých dnech na Hodonínsku a Kladensku a včera se ptačí chřipka potvrdila také u hromadného úhynu racků na Kroměřížsku.

Úhyn desítek racků u Zámeckého rybníka v Chropyni na Kroměřížsku způsobila ptačí chřipka. Potvrdilo to vyšetření odebraných vzorků ve Státním veterinárním ústavu v Olomouci, řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Na úhyn racků v Chropyni ČTK upozornil místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.