Ornitologie

Objevte české ptačí parky, které fungují jako záchranné oázy života pro vzácné a ohrožené druhy. Česká společnost ornitologická (ČSO) buduje po celé republice unikátní lokality, které chrání ohrožené ptáky, ale i vzácné obojživelníky a hmyz. Zjistěte, kam vyrazit do přírody a jaké unikáty u nás můžete spatřit!

Dokážou se pohybovat nocí téměř bez jediného zvuku, jejich velké oči pronikají tmou a hlavu otáčejí způsobem, který působí téměř nepřirozeně. Sovy se proto po tisíciletí objevují po boku bohů, čarodějnic i duchů zemřelých.

Záchranáři vyjížděli k hnízdu v jetelovém poli u Mokrouš s přesvědčením, že pomáhají motákovi lužnímu. Vejce se podařilo vylíhnout a dvě mláďata připravit k adopci. Při kroužkování ale přišlo překvapení - nešlo o motáka lužního, ale o většího motáka pochopa. Mláďata nakonec našla náhradní hnízdo u Jankova.

Při sekání pole s jetelem se na poslední chvíli podařilo objevit a před zničením zachránit opuštěné hnízdo ohrožených motáků se třemi vejci. Stalo se tak už začátkem června nedaleko od Tymákova na Plzeňsku. Vejce putovala do líhně a podařilo se odchovat dvě mláďata. Velké překvapení ovšem čekalo na experty ze záchranné stanice, když mladé dravce chtěli adoptovat do náhradních hnízd.

Letos opustilo hnízdiště v Jeseníkách nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii. Hnízdilo 22 párů a vyvedlo rekordních 46 mláďat. Počet párů je stejný jako v předchozím roce, ale počet mláďat je oproti roku 2025 o sedm vyšší.

Při první snůšce odchovali čtyři a napodruhé dokonce pět mladých. Takový je výsledek druhého hnízdění v jedné z ptačích budek, které jsou u Novosedel na Mikulovsku umístěny speciálně pro dudky. Těm se začíná na jižní Moravě zase dařit. Velký podíl na návratu krásného ptáka do zdejší přírody mají podmínky, které mu tu připravují vinaři.

Vznik velkých ploch obdělávané půdy změnil v průběhu let tvář naší krajiny. Připravil ji o její mozaikovitost a mnohé živočichy o útočiště, jež nacházeli v remízkách, alejích či na mezích. Tato homogenizace v zemědělství měla za následek úbytek biodiverzity.

Když dva kamarádi z Valtic, amatérští fotografové, instalovali na mýtinu v lese obří pítko pro ptáky, plánovali, že to bude fotopoint, místo, kde si snadno vyfotí zdejší ptačí život. Fotopast, kterou poblíž namontovali, nakonec ukázala, že v suchých a extrémně horkých dnech napájí celý les.

Česká společnost ornitologická (ČSO) letos slaví 100 let od svého založení. Přečtěte si, jak se z malého odborného spolku stala organizace s tisíci členy, jak probíhá ochrana ptactva a jak se můžete zapojit i vy.

Letos opustilo hnízdiště v Jeseníkách nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii. Hnízdilo 22 párů a vyvedlo rekordních 46 mláďat. Počet párů je stejný jako v předchozím roce, ale počet mláďat je oproti roku 2025 o sedm vyšší. Toto číslo meziročně kolísá, například v roce 2024 to bylo jen 32. Pro stabilitu populace je nejdůležitější, že počet hnízdících párů neklesá. Za čtvrtstoletí sledování od roku 2001 jeseničtí sokoli vyvedli celkem 506 mláďat.

Letos opustilo hnízdiště v Jeseníkách nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii. Hnízdilo 22 párů a vyvedlo rekordních 46 mláďat.

Několik dní bez kapky vody a potravy strávil čáp v Dětřichově na Liberecku, kterému v krku uvízlo namotané klubko průmyslových gumiček. Vyčerpaného ptáka se zástupcům liberecké Archy Zoo a ornitologům podařilo odchytit až na třetí pokus při včerejší pozdně večerní akci, kterou iniciovali všímaví sousedé.

Dlouhodobý monitoring a ochrana vzácných ptačích druhů spojuje lesníky z rumburské správy Lesů ČR s místními ornitology. Mláďata včelojeda lesního okroužkovali v pondělí 3. srpna. „Propojujeme lesnické hospodaření s ochranou přírody, což je ideální pro zachování mnoha živočišných druhů v českých lesích. I díky úzké spolupráci s odborníky se tu podařilo včelojedům vyvést už druhou generaci,“ řekl zástupce lesního správce Jakub Šulák. Kroužkování přihlíželo i několik dětí, které si vyslechly vyprávění o způsobu života i významu tohoto dravce z čeledi jestřábovitých, ale taky třeba o sledované podzimní migraci loňského páru včelojedů do Afriky a jejich letošním jarním návratu zpět. Celou zprávu najdete zde.

Nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii opustilo letos hnízdiště v Jeseníkách. Celkem 22 párů tam vyvedlo rekordních 46 mláďat. Počet párů je stejný jako v předchozím roce, ale počet mláďat je oproti roku 2025 o sedm vyšší. Toto číslo meziročně kolísá, například v roce 2024 to bylo jen 32. Pro stabilitu populace je nejdůležitější, že počet hnízdících párů neklesá. Za čtvrtstoletí sledování od roku 2001 jeseničtí sokoli vyvedli celkem 506 mláďat.

Sokoli stěhovaví v Jeseníkách a Rychlebských horách letos vyvedli 46 mláďat, nejvíce od zahájení systematického sledování v roce 2001. Za celou tu dobu jich…

Hnízdiště v Jeseníkách opustilo v letošním roce nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii. V nejvyšším moravském pohoří hnízdilo 22 párů, které vyvedly rekordních 46 mláďat. V roce 2025 jich bylo 39, o rok předtím hnízda v Chráněné krajinné oblasti opustilo 32 mláďat.

Dvacítka dobrovolníků strávila jarní noci na jesenických stezkách poslechem sovího houkání. Rok předtím se jim ozvala kriticky ohrožená sova, kterou znají jen z jediného místa v pohoří – a i letošní poslech přinesl nečekaný nález.

Mladí čápi po celé České republice v těchto dnech opouštějí svá mateřská hnízda a vydávají se na své první lety. Pro veřejnost jde o atraktivní podívanou, pro samotné ptáky však o náročnou zkoušku dospělosti v prostředí přetvořeném člověkem. Národní síť záchranných stanic, koordinovaná Českým svazem ochránců přírody (ČSOP), přijala během července a prvních srpnových dnů do své péče již 36 čápů. Ochránci přírody zdůrazňují, že o úspěšném vyvedení mláďat nerozhoduje jen dění na samotném hnízdě, ale především stav jeho okolí.

Neuvěřitelné štěstí, které mu zachránilo život, měl v uplynulých dnech mladý orel královský, který v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok na Břeclavsku vypadl z hnízda. Shodou okolností se jej podařilo najít, nakrmit a po důkladné veterinární prohlídce vrátit zpět. Matka mládě přijala, takže má velké šance na úspěšný odchov.

V Královéhradeckém kraji se usazuje ohrožený ptačí druh dudek chocholatý, donedávna známý z jižnějších částí Evropy. Jeho návrat souvisí i s oteplováním klimatu, řekl…

Co všechno najdete ve čtvrteční literární a kulturní příloze deníku Právo?

Také na území Bavorského lesa i Šumavy se uskutečnilo testování a sběr dat pro novou mobilní aplikaci BirdNET Live, která slouží k rozpoznávání zvuků zvířat. Skvěle rozpoznává například druhy ptáků podle jejich zpěvu. Němečtí vývojáři na aplikaci spolupracovali i se strážci Národního parku Bavorský les. Teď už si může aplikaci každý zájemce stáhnout a vyzkoušet.

Sedm hnízd v roce 2025 vyvedlo trojčata, což je u tohoto vzácného dravce mimořádná vzácnost. Jádrem výskytu zůstávají lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje, odkud jeden mladý orel doletěl až do jižní Francie.

Typické klapání dlouhých zobáků se často rozléhá záchrannou stanicí v Pavlově u Ledče nad Sázavou. Letos našlo druhý domov v zařízení na Havlíčkobrodsku nebývalé množství čápů bílých. Malí dráčci ale od května pořádně vyrostli a někteří už dělají letová cvičení po okolí. Další osud čtyř z dvanácti zachráněných čápat budou ornitologové sledovat pomocí vysílaček.

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.

Na budově úřadu městské části Praha 4 letos zahnízdily poštolky obecné. Mláďata se v současnosti učí létat. Není výjimkou, že sedí na zemi a odpočívají. Radnice vyzvala obyvatele, aby na ptáky nesahali a nikam je nepřenášeli. Praha 4 o tom informovala na svém webu. Úřad Prahy 4 se nachází nedaleko metra Budějovická v ulici Antala Staška a sdílí budovu s Poliklinikou Budějovická.

Obalit kmen stromu lepící páskou či ho pomazat lepidlem je bohužel velmi častý nešvar. Ovocnáři se tak snaží ochránit dozrávající ovoce (nyní třeba meruňky) před mravenci či jiným lezoucím hmyzem. Pražská zvířecí záchranka i záchranné stanice však proti těmto postupům varují. Lepící pasti na hmyz zabíjejí ptáky, veverky, netopýry a to je nejen kruté ale i nezákonné.

Ohromující množství v Česku vzácných druhů ptáků se letos na jaře objevilo na Opavsku na Kozmických ptačích loukách. Lidé zde spatřili v jeden časový okamžik až tři tisíce ptáků. Některé se jim podařilo dokonce natočit, jako např. kolpíka bílého. Pozorovali ale i lžičáky, ostralky, břehouše, orla mořského, volavku stříbřitou, ale také moudivláčka. Některé zachycené druhy jsou v Česku raritou či jsou kriticky ohrožené.

Na hrad, do pralesa, za výstavou, pozorovat ptáky nebo se přiučit se o literárním dědictví. Kam se v létě vydáte vy? Přinášíme vám tipy na výlety po Česku. Místa, která jsme vybrali, spojuje aktivita lidí, kteří usilují o záchranu jedinečných míst.

Sokol stěhovavý u nás v sedmdesátých letech kvůli jedům z polí úplně vyhynul. Dnes v Česku znovu pravidelně hnízdí přes sto párů a čím dál častěji si k hnízdění vybírá komíny a věže velkých měst.

Čápi bílí zažili v Česku rekordní rok. Podle ČSO úspěšně vyvedlo mladé 838 párů z 1 034 sledovaných hnízd, což je o 21 párů více než loni. Celkem vylétlo 2 373 mláďat. Šlo o druhou nejúspěšnější sezónu za 11 let systematického sledování, jak potvrdila koordinátorka Gabriela Dobruská.

Nedaleko ptačího parku Zbudovská blata se letos podařil mimořádný úspěch. Vyhnízdili tam kriticky ohrožení tenkozobci opační i vzácné pisily čáponohé. O jejich mláďata se postarala nejen příroda, ale také ochranáři, kteří v pravý čas zasáhli a zabránili zničení hnízd.

Krásný den, milí čtenáři. Máme tu další čtvrtek a s ním i další článek z rubriky Akce na víkend. Tady jsou naše tipy, kam o víkendu zajet. Těšit se můžete na divadelní představení, královskou atmosféru na zámku v Tovačově nebo kousek historie na Sovinci. O vstup si můžete dokonce i zasoutěžit.

Pokud chcete jít cestu, kde nemusíte řešit trasu, ale přitom nechcete potkávat davy turistů, je tato stezka vedoucí Českým středohořím pro vás ideální.

Tři až pět miliard ptáků žilo v Severní Americe ještě v polovině 19. století. O padesát let později zbývala jediná samice v kleci zoologické zahrady v Cincinnati.

Letošní léto si s našimi okřídlenými sousedy vůbec nebere servítky a připravilo jim hotové peklo na zemi. Nejdřív přišla úmorná vedra, ze kterých se točila hlava, a hned vzápětí udeřily brutální bouřky doprovázené krupobitím a přívalovými dešti. Otevřená hnízda na vysokých komínech a střechách se tak během několika minut proměnila v nebezpečnou past, kde šlo doslova o krk. Ornitologové teď naléhavě prosí každého, kdo má oči, aby pomohl spočítat, kolik čápat tenhle divoký tanec přírodních živlů vlastně zvládlo přežít.

Zelený samec a červená samice téhož druhu. Rozdíl tak markantní, že ornitologové je přes sto let popisovali jako dva samostatné druhy.

Česká společnost ornitologická (ČSO) zahájila další práce na Střimické výsypce. Ornitologové v největším ptačím parku v Česku, který funguje už druhý rok, plánují prosvětlení tůní, vytvoření hadníků či kamenných hromad pro bělořity šedé a hlavně zavedení extenzivní pastvy velkých kopytníků.

V okolí Brna se v dudnicích, tedy speciálních budkách vytvořených pro hnízdění dudků chocholatých, letos vylíhlo nejméně 47 mláďat. Dosavadní loňské maximum projektu je 36 mláďat, sdělila brněnská zoologická zahrada, která je zapojená do záchranného programu tohoto silně ohroženého druhu. Umisťování dudníků začalo v roce 2017, kdy k tomu jihomoravští ochranáři po vzoru svých kolegů z Rakouska vytipovali pět lokalit. Celkový počet mláďat od té doby přesáhl hranici stovky jedinců.

Petr Šrámek ze Zoo Brno letos při obchůzkách napočítal nejméně 47 vylétlých dudčat. To je číslo, jaké ochranáři u jihomoravské metropole ještě nezažili. Loňských 36 ptáčat, dosavadní rekord projektu, tak padlo s velkou rezervou.

První ptačí park na Vysočině se chystá vyhlásit Česká společnost ornitologická (ČSO). Má vzniknout u obce Jihlávka v nivě Hamerského potoka, kde jsou rašeliniště, podmáčené louky a mokřady. Na výkup 6,3 hektaru pozemků, které budou tvořit základ nového parku, vybrala společnost potřebných 2,5 milionu korun ve veřejné sbírce. Území parku by chtěla rozšiřovat podle toho, jak se podaří domlouvat s vlastníky pozemků. Půjde o osmý ptačí park v Česku. ČTK to řekla Věra Sychrová z ČSO.

Devadesát procent obsazených budek v jediné sezóně, to je výsledek, který české ornitologické projekty běžně nevykazují.

Vysočina bude mít konečně svůj vůbec první ptačí park, který zachrání mizející divočinu. Pobočka České společnosti ornitologické se pustila do ambiciózního plánu mezi obcemi Jihlávka, Horní Dubenky, Kaliště a Býkovec. Na ploše v nivě Hamerského potoka vyroste chráněný ráj plný podmáčených luk, tajuplných rašelinišť a divokých mokřadů.

První ptačí park na Vysočině se chystá vyhlásit Česká společnost ornitologická (ČSO). Má vzniknout u obce Jihlávka v nivě Hamerského potoka, kde jsou rašeliniště, podmáčené louky a mokřady. Na výkup 6,3 hektaru pozemků, které budou tvořit základ nového parku, vybrala společnost potřebných 2,5 milionu korun ve veřejné sbírce. Území parku by chtěla rozšiřovat podle toho, jak se podaří domlouvat s vlastníky pozemků. Půjde o osmý ptačí park v Česku. ČTK to dnes řekla Věra Sychrová z ČSO.

Poslední dny byly pro čapí rodiny v Česku skutečnou zkouškou odolnosti. Po vyčerpávajících vlnách veder, kdy dospělí ptáci museli svá mláďata stínit vlastním tělem před přehřátím, přišel prudký obrat. Intenzivní bouřky a lokální krupobití proměnily otevřená hnízda na mnoha místech republiky v nebezpečnou past.

Mláďata čápů v celém Česku musela v minulých dnech čelit extrémním teplotám, po kterých přišly intenzivní bouřky a lijáky. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se zapojila do kontroly hnízd v rámci programu Čapí hnízda na www.birdlife.cz/capi. Ornitologové tak zjistí důležité údaje o tom, jak se čapí populaci podařilo nepříznivé počasí ustát a kolik mláďat vylétne z hnízd.

Mláďata čápů v celém Česku musela v minulých dnech čelit extrémním teplotám, po kterých přišly intenzivní bouřky a lijáky. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se zapojila do kontroly hnízd v rámci programu Čapí hnízda na www.birdlife.cz/capi. Ornitologové tak zjistí důležité údaje o tom, jak se čapí populaci podařilo nepříznivé počasí ustát a kolik mláďat vylétne z hnízd.

Bahňáci. Rozmanitá skupina ptáků, kteří jsou zpravidla vázaní na vodu, mokřady a podmáčené louky a kteří vlivem intenzivního způsobu hospodaření z české krajiny ubývají. Česká společnost ornitologická (ČSO) se během tří let zaměří na podporu hnízdních i potravních biotopů pro vzácné ptáky jakými jsou čejka chocholatá, vodouš rudonohý, bekasina otavní, kulík říční, břehouš černoocasý či pisila čáponohá.

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.

Ani tropické počasí nezastavilo důležitou práci ornitologů. V Černé v Pošumaví se o víkendu uskutečnilo vůbec první kroužkování mláďat čápa bílého, která letos vyrůstají v hnízdě na budově pivovaru.

Je to jeden z nejvzácnějších ptáků, kteří v Česku hnízdí. Čáp černý je velmi plachý, proto si staví hnízda hluboko v lesích a vysoko v korunách stromů, třeba v Brdech. Najít je není tak snadné jako jejich příbuzného čápa bílého. Přírodovědci ale ze zkušenosti vědí, kam zaměřit svou pozornost. V těchto dnech kroužkují mláďata, která zatím tráví čas na hnízdě. Rostou ale velmi rychle. Mláďata čápa černého kroužkovali experti také na Plzeňsku.

Pár orlů mořských se usadil v Hradci Králové, a dokonce tam vyvedl mláďata. Podle ornitologů je to nejspíš první případ, kdy se tento kriticky ohrožený druh usadil v katastru nějakého města.