Ornitologie

Prosklené pláště budov, výlohy obchodů, zimní zahrady nebo průhledné zastávky hromadné dopravy – to vše může pro ptáky znamenat smrtelné riziko. Každý rok zahyne podle odhadů České společnosti ornitologické (ČSO) jen v Česku nárazem do skleněné plochy jeden milion ptáků. V celé Evropě jde o zhruba sto milionů a celosvětově vědci mluví dokonce o více než miliardě ptáků ročně.

Jaro se rozjelo, na Velikonoce se nám ukázalo svou přívětivou tváří. Ranní ticho zasněžené krajiny vystřídaly sluneční paprsky, pestré vůně a zejména jemné trylky i výrazné melodie opeřenců. Zaposlouchat se do veselého zpěvu a na chvíli vydechnout může každý. Ale není to jen příjemná kulisa. Za ptačím zpěvem se skrývá mnohem více.

Jaro je tady a s ním každodenní zvuková kulisa, které nerozumíme. Někdo zpívá za oknem, v parku, v zahradě — ale kdo? Existuje aplikace pro smartphony, která vám odpoví během několika sekund. Jmenuje se Merlin Bird ID, je zdarma a používají ji miliony lidí po celém světě. Tahle AI totiž zvládne to, co dřív uměli jen zkušení ornitologové.

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.

Na sedmnáctimetrovou ocelovou sochu v Hranicích na Přerovsku se o víkendu vrátil čáp, ve srovnání s loňskem si dal na čas. Umělecké dílo sochaře Jana Dostála loni nahradilo starý domov čápů, kvůli stavbě parkovacího domu šel k zemi sloup, kde dřív hnízdili.

Ornitoložka Alena Klvaňová přivítala moderátorku Patrici Strouhalovou přímo v pražské kroužkovací stanici, aby ji ukázala, jak se kroužkuje například takový mlynařík dlouhoocasý. „Kroužek umístíme na nožku ptáka, potom ho musíme uzavřít. Ptáčka musíme zvážit, změřit, podívat se, jestli má tukové zásoby,“ ukazuje vedoucí oddělení monitoringu a výzkumu ornitologické společnosti. Co nám ptáci říkají o světě, ve kterém žijeme?

Žádná ptačí idylka, ale drsné MMA! V Bohuslavicích se přes hodinu čapí dámy rvaly o hnízdo. Kdo vyhrál Bohdana i luxusní adresu na komíně?

Sto let práce pro ptáky, přírodu i společnost si letos připomíná Česká společnost ornitologická (ČSO), která byla založena 5. dubna 1926. Díky tisícům členů, dobrovolníků a podporovatelů se ČSO dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i zapojování veřejnosti do péče o přírodu. Její význam vyniká o to více v době, kdy ptáci z české i evropské krajiny rychle ubývají.

Mezi Čechy narůstá zájem o ornitologii, řada z nich se zapojuje jako dobrovolníci nebo členové do činnosti České společnosti ornitologické (ČSO), největší české ochranářské nevládní organizace. ČSO slaví 5. dubna 100 let od založení. Zatímco v prvních letech měla pár desítek členů, v současnosti je to podle odbornice na členství v ČSO Dity Hořákové kolem 8300 členů. V roce 2004 přesáhl počet členů 2000. Výraznější přírůstek nastal od roku 2019, ve kterém byl spuštěn program Ptačí hodinka. Za rok přibude v členské základně okolo 600 členů.

Mezi Čechy narůstá zájem o ornitologii, řada z nich se zapojuje jako dobrovolníci nebo členové do činnosti České společnosti ornitologické, největší české ochranářské nevládní organizace.

Minule jsme se věnovali nejběžnější sově naší krajiny – puštíku obecnému. Tentokrát zamíříme do lesů vyšších poloh, kde žije jedna z nejpůvabnějších menších sov: sýc rousný.

Každý rok na 1. dubna připadá Mezinárodní den ptactva. Možná to zní jako apríl, ale tenhle svátek rozhodně není žádný žert. Naopak - patří mezi nejstarší ekologicky zaměřené dny na světě a jeho hlavním cílem je upozornit na význam ptáků v přírodě i na to, že jejich život není vždy tak bezstarostný, jak se může zdát.

Dnes slavíme Mezinárodní den ptactva a Český svaz ochránců přírody (ČSOP) při této příležitosti vyhlašuje pro milovníky opeřenců soutěž Velký rok zahradní. Malí i velcí mohou soutěžit o to, kdo během 365 dní zaznamená na své zahradě nejvíce ptačích druhů.

V areálu nejvýznamnější české památky žijí desítky druhů ptáků a stovky druhů hmyzu. Některé ze stovek druhů rostlin jsou dokonce starší než sám Hrad, pochutnávat si na nich mohli i mamuti.

Ptáci obývající evropská města se daleko víc bojí žen než mužů. Zjistila to mezinárodní skupina vědců, která se zaměřila na jednoduchou otázku: existuje rozdíl v tom, jak opeřenci reagují na blížící se zástupce obou pohlaví? Měřítkem pro jejich výzkum byla tzv. FID, tedy vzdálenost od blížícího se člověka, která už ptáka motivuje k odletu. Proč se vědci souvislostí děsu opeřenců s genderem vlastně zabývali, ve své studii neuvádějí. Nepochlubili se ani tím, zda na svůj výzkum získali grant.

Pět let existující velká přírodní rezervace Janovský mokřad vedle dálnice D5 u Nýřan za Plzní láká turisty na desítky tažných ptáků, pratury a exmoorské pony, což je divoké plemeno koně domácího. Návštěvníci, jichž už jsou ročně tisíce, ji označují jako zoo ve volné přírodě. Zvířata včetně tisíců tažných ptáků mohou sledovat ze tří rozhleden, ale vidí je i projíždějící řidiči, řekl správce mokřadu a ornitolog David Melichar.

V Moravském krasu po roce opět zahnízdili sokoli stěhovaví. Pár, který dlouhodobě obývá lokalitu kolem Jáchymky a Býčí skály, si letos vybral hnízdiště na Jáchymce. Samice už sedí na čtyřech vejcích, řekl ČTK René Bedan, který sokoly v této lokalitě sleduje dlouhodobě. Turistická trasa u jeskyně je tak uzavřená, aby lidé sokoly nerušili.

Vzácní sokolové stěhovaví si v Moravském krasu opět vybrali své tradiční hnízdiště. Pár, který dlouhodobě obývá okolí Jáchymky a Býčí skály, se letos rozhodl…

Nejrychlejší dravec planety se vrátil na Jáchymku. Sokoli stěhovaví opět hnízdí v Moravském krasu – samice už týden sedí na čtyřech vejcích. Sokolí pár střídá dvě hnízdiště u Jáchymky a Býčí skály, letos dal přednost prvnímu z nich.

Orel bělohlavý — symbol americké svobody — překvapí svým bohatým sociálním životem. Kamery u hnízd i zimní hromadné noclehárny pro stovky ptáků ukazují, že tenhle dravec rozhodně není samotář.

Ochránci životního prostředí rozmístili na Písecku speciální dřevěné budky pro vzácné dudky chocholaté. Od běžných ptačích budek se výrazně liší. Váží asi 30 kilogramů a nezavěšují se na stromy, ale pokládají se na zem. Dudek chocholatý hnízdí v dutinách velkých stromů. Sám si ale dutinu vytesat neumí, a právě dudníky s úzkým vletovým otvorem mu takové stromy nahrazují.

V Milíně mají lidé možnost znovu sledovat díky nainstalované kameře čapí hnízdo na komíně. Na komíně, kde už léta hnízdí bílí čápi, se tentokrát objevuje i jeho vzácný příbuzný a dělá pořádný rozruch. Občas tam totiž zavítá čáp černý. A domácí čápi se ho bojí.

Ornitologii a pop music se podařilo Zdeňku Svěrákovi a Miloni Čepelkovi spojit v rozhlasové hitparádě s názvem Šest na bidýlku. Následovníka vinárny U Pavouka připravovali od listopadu roku 1969 do ledna 1970 v rámci rozhlasového magazínu pro mládež Meteor. „Byl to náš ilegální průnik k rozhlasové práci, kterou už jsme po roce 1969 nesměli dělat,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák.

Přírodovědci zjistili, že v areálu Pražského hradu žije více než 40 druhů ptáků, 220 druhů hmyzu, 700 druhů rostlin a že je půda plná vzácných roztočů.

Stovky příznivců sledují dění v hnízdě na vrcholu desítky metrů vysokého modřínu na Hejnicku v Jizerských horách. Z teplých krajin se sem letos už popáté před pár dny vrátil pár vzácných čápů černých. A ornitologové jen tak tak stihli umístit fotopoint, aby i letos mohli znovu sledovat jejich život.

Hadilov písař je jedním z nejpozoruhodnějších ptáků africké savany. Místo ladného letu tráví většinu života na zemi, kde trpělivě prochází krajinou a s překvapivou přesností loví i nebezpečné hady.

V okolí Písku vznikla nová šance pro návrat jednoho z nejzajímavějších ptáků české přírody. Město nechalo instalovat speciální hnízdní budky, takzvané dudníky, které mají pomoci dudku chocholatému znovu najít své místo v krajině.

V Plzeňském kraji jsou čtyři nové vypouštěcí voliéry pro kriticky ohrožené sýčky obecné. Instalovala je tam skupina odborníků a dobrovolníků, kteří tyto sovy zachraňují. „Loni se ve volné přírodě uhnízdilo pět párů. To je určitě dílčí úspěch,“ zhodnotil ornitolog Jiří Vlček z krajského odboru životního prostředí.

Opatrně postupovalo v pondělí dopoledne k vodní hladině písníku u Stéblové na Pardubicku čtrnáct labutí, které měli v péči přes zimu pracovníci Záchranné stanice Pasíčka na Chrudimsku. Většina z nich jsou mláďata, která doplatila na letošní tuhou zimu.

Na skále Kozel v Chřibech, která patří mezi oblíbené lezecké lokality, se uhnízdil kriticky ohrožený sokol stěhovavý. Pro úspěšné vyvedení mláďat je zásadní, aby měl dravec v okolí hnízdiště klid. Kraj proto spolu s ochránci přírody žádá návštěvníky oblasti, aby respektovali dočasné omezení vstupu. Skála je u červené turistické značky u Koryčan na Kroměřížsku.

Komín nedaleko sokolovského nádraží zdobí párek čápů. Samička si dala na čas a přiletěla o 14 dní později. Poprvé ji spatřili lidé v pondělí 16. března. Přesto je zde mnohem dříve než vloni, kdy přiletěla až v dubnu. Jsou zde zhruba poosmé a z toho se několikrát povedlo čapí rodince přivést na svět mladé.

Racci mají pověst drzých zlodějů. Nový výzkum ale ukazuje, že většina z nich vaše hranolky vůbec nechce — a ti, co je chtějí, jsou překvapivě chytří.

Šťastný návrat na vodní hladinu čekal v pondělí labutí kamarády nedaleko Stéblové a Čeperky na Pardubicku. Dohromady 14 vyčerpaných kusů dostalo novou šanci na život v Záchranné stanici Pasíčka a po několika měsících péče už mláďata v doprovodu jednoho dospělého samce spokojeně brázdí 34hektarové jezero.

S příchodem jarního počasí se do Česka postupně vracejí i jedni z nejvýraznějších poslů jara, čápi bílí. Na svá hnízda přilétají ze zimovišť a jejich návrat je už nyní v plném proudu. Podle údajů ornitologů na našem území obsadili nejméně 141 hnízd a na některých se usadily celé páry. Se sledováním čapích návratů může opět pomoci i veřejnost.

Africká savana je domovem predátorů, kteří spoléhají na rychlost, nenápadné maskování nebo drtivý stisk čelistí. Ne však hadilov písař. Jeho jméno v doslovném překladu znamená „lukostřelec hadů“ a v ptačí říši je skutečným unikátem. Netvoří žádné poddruhy a stojí zcela osamoceně ve vlastní čeledi.

Plzeňský kraj chce posílit velmi nízké počty sýčků obecných, kriticky ohroženého druhu. S výrobcem autobusů Daimler Buses postavil u Plzně vypouštěcí voliéru. Pomůže posílit poslední malou divokou populaci asi pěti párů sýčků v Plzeňském kraji, která přežívá jižně od Nýřan. ČTK to řekl krajský radní Petr Fišer (ANO).

Na dvaapadesátimetrový komín pivovaru v Mladé Boleslavi tento týden horolezci vynesli a připevnili čapí hnízdo, které minulý týden upletli ve spolupráci s ekocentrem Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Klenice žáci základní školy Pastelka v Mladé Boleslavi. Komín pivovaru nedaleko říčky Klenice zvolili ochránci přírody proto, že čáp se na něm loni několikrát objevoval, otvor ale nebyl zakrytý, proto nezahnízdil. Ochránci přírody už v minulosti upletli dvě hnízda, jedno je na komíně v části Debř, druhé v Jabkenicích, řekla ČTK předsedkyně ČSOP Klenice Milada Vrbová.

Na svá tradiční hnízdiště na rybníce Nový Vrbenský v přírodní rezervaci Vrbenské rybníky u Českých Budějovic se i letos vrátili kolpíci bílí. Díky kamerám s online přenosem mohou odborníci a všichni zájemci sledovat jejich návrat a průběh celé hnízdní sezóny prakticky v přímém přenosu.

Provizorní most přes odlehčovací rameno řeky Dyje v Břeclavi na cestě do Poštorné a zpátky není mezi místními oblíbený. Ještě nějaký čas musí ale řidiči, cyklisté i pěší vydržet. Nový most otevřou silničáři v polovině prázdnin. Ve středu tady začali silničáři osazovat obří betonové nosníky.

V ploché kotlině u obce Kařez se rozkládá soustava vodních ploch, která představuje jeden z nejcennějších přírodních koutů Rokycanska. Hlavní slovo zde

Do Česka se s teplejším počasím vrací čápi bílí. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se i letos zapojila do jejich sčítání v rámci programu Čapí hnízda. V současnosti ornitologové evidují 141 hnízd a předpokládají, že tento počet bude narůstat.

V chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko je od 11. března kvůli hnízdění sokolů dočasně uzavřen přístup na Frýdlantskou vyhlídku na hoře Ostaš. Ochranáři na Broumovsku zákaz vstupu do dalších míst zvažují. ČTK to řekl zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Sokol stěhovavý patří k ohroženým druhům, který pravidelně v oblasti hnízdí. Při hnízdění potřebuje klid. Na Broumovsku hnízdí zpravidla v Adršpašsko-teplických skalách, které jsou častým cílem turistů.

V těchto dnech se k nám ze svých zimovišť začínají ve větších počtech vracet čápi bílí. Ornitologové zatím evidují 141 obsazených hnízd, v následujících dnech jich ale bude kvapem přibývat, a tak Česká společnost ornitologická (ČSO) opět povolává „do zbraně“ všechny nadšence a milovníky přírody, aby se zapojili do jejich pozorování a sčítání.

Spolu s jarním počasím se vrátili do Česka i čápi bílí, kteří ve velkém přilétají ze svých zimovišť. Ornitologové evidují už 141 obsazených hnízd a s postupujícím jarem budou další navrátilci rychle přibývat. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se i letos zapojila do jejich sčítání v rámci programu Čapí hnízda. Mapu čapích hnízd najdou lidé na stránce www.birdlife.cz/capi.

Do Česka se s teplejším počasím vracejí čápi bílí. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se i letos zapojila do jejich sčítání v rámci programu Čapí hnízda. V současnosti ornitologové evidují 141 hnízd a předpokládají, že tento počet bude narůstat. Informovali o tom v tiskové zprávě.

Praha - Do Česka se s teplejším počasím vrací čápi bílí. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se i letos zapojila do jejich sčítání v rámci programu Čapí hnízda. V současnosti ornitologové evidují 141 hnízd a předpokládají, že tento počet bude narůstat. Informovali o tom v tiskové zprávě. Mapu čapích hnízd najdou lidé na stránce www.birdlife.cz/capi.

Plzeňský kraj se pustil do záchranné mise kriticky ohroženého sýčka obecného, kterého v celé České republice žije už jen 75 párů. Ve spolupráci s…

V pořadí svou jedenáctou knihu dovedl Zdeněk Mrkáček k dokonalosti (ano, netřeba volit jiný výraz). Po úspěšných knihách o krajině, flóře a fauně Českého ráje, a to včetně celovečerního dokumentárního filmu Jedinečný Český ráj, je jeho zatím poslední publikace věnována jeho velké vášni – ptačí říši. Tento velký lokální patriot, dlouholetý profesionální ochranář přírody, ornitolog,

V pořadí svou jedenáctou knihu dovedl Zdeněk Mrkáček k dokonalosti (ano, netřeba volit jiný výraz). Po úspěšných knihách o krajině, flóře a fauně Českého ráje, a to včetně celovečerního dokumentárního filmu Jedinečný Český ráj, je jeho zatím poslední publikace věnována jeho velké vášni – ptačí říši. Tento velký lokální patriot, dlouholetý profesionální ochranář přírody, ornitolog,

Každý rok s blížícím se jarem netrpělivě sledují obyvatelé Kačice čapí hnízdo na komíně bývalého Koulova mlýna. Letos se dočkali o pár dní dříve než minulý rok. Čáp přiletěl v úterý 10. března. Jeho čekání na partnerku, společný život a dění v hnízdě včetně líhnutí mláďat mohou zájemci díky společnosti Otevřený mlýn pozorovat celé dny online.

Moře rákosí, vzácní ptáci i tajemné skalní průrvy ze středověku. Novozámecký rybník u Zahrádek na Českolipsku patří k nejzajímavějším mokřadním krajinám v

V Praze i dalších městech Česka se v posledních týdnech stalo tématem, co dělat s všudypřítomnými holuby. Zatímco někteří občané si na ně stěžují a města na jejich popud holuby usmrcují, aktivisté proti tomu protestují.

Ve Žďárských vrších začíná znovu hnízdit pár sokolů stěhovavých. Loni tam po desítkách let sokoli vyvedli dvě mláďata. Po roce se vrátili na hnízdiště na skalním útvaru Čtyři palice, potřebují mít klid. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) ve středu omezila vstup do této přírodní rezervace.

Brdy hlásí mimořádnou zprávu. Do zdejších lesů se vrátil čáp černý a podle dosavadních pozorování jde vůbec o prvního jedince tohoto druhu, který se letos objevil na území České republiky. Vzácný a velmi plachý obyvatel hlubokých lesů zimuje v Africe a jeho návrat je vždy jedním z prvních skutečných signálů přicházejícího jara.

Ve Žďárských vrších začíná znovu hnízdit pár sokolů stěhovavých. Loni tam po desítkách let sokoli vyvedli dvě mláďata. Po roce se vrátili na hnízdiště na skalním útvaru Čtyři palice, potřebují mít klid. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) ve středu omezila vstup do této přírodní rezervace. Turisté mohou chráněné území navštívit po značené stezce po obvodu skalního útvaru. ČTK to sdělil ředitel regionálního pracoviště agentury Václav Hlaváč.

Sokoli stěhovaví se po desetiletích znovu vracejí do Žďárských vrchů. Pár těchto vzácných dravců začal hnízdit na skalním útvaru Čtyři palice, kde loni úspěšně vyvedl dvě mláďata. Aby měli ptáci v období toku a snášení vajec potřebný klid, ochránci přírody omezili vstup do části přírodní rezervace.

Vydejte se po stopách Jana Nepomuckého, naslouchejte nočním sovám nebo se nechte pobavit ochotnickým divadlem. Vyberte si z pestré nabídky regionu.