Ornitologie

Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku zahlédli osm orlů mořských, což je dosud nejvíce za dobu sčítání. Dohromady…

Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku zahlédli osm orlů mořských, což je dosud nejvíce za dobu sčítání. Dohromady napočítali 861 vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí 13 různých druhů. Správa Národního parku Podyjí to uvedla na svém webu. Sčítání se letos konalo poosmnácté.

Stovky lidí o víkendu v Česku sčítají vodní ptáky. Sčítání přispívá k poznání, jaké mají ptáci zvyky a jak reagují na změny životního prostředí a klimatu. Poznatky pomohou s jejich ochranou. V Česku sčítání organizuje Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Ptačí hodinky, při níž dobrovolníci pomáhají odborníkům se sčítáním zimujících ptáků, se do včerejších 19:00 zúčastnilo 23 400 lidí. Loni jich za stejnou dobu bylo asi o 6000 méně. Nejčastěji pozorovaným ptákem byla zatím sýkora koňadra, následují vrabec polní a vrabec domácí. Celkové průběžné pořadí akce pořádané Českou společnosti ornitologickou (ČSO) je uvedené na webu. Lidé mohou výsledky svého pozorování odevzdávat do 14. ledna.

Dnes začala Ptačí hodinka, při níž dobrovolníci pomohou odborníkům se sčítáním zimujících ptáků. Akce potrvá do neděle. Podle pořadatelů z České společnosti ornitologické (ČSO)…

Dnes začíná Ptačí hodinka, při níž dobrovolníci pomohou odborníkům se sčítáním zimujících ptáků. Akce potrvá do neděle. Podle pořadatelů z České společnosti ornitologické (ČSO) by lidé také měli sledovat zdravotní stav ptáků. Ptačí hodinka se letos koná počtvrté.

Ptačí hodinka se letos koná počtvrté.

Pokud budete v pátek 7. 1. až v neděli 9. 1. u nějakého ptačího krmítka a budete mít hodinu čas, můžete se zapojit do Ptačí hodinky. O akci informuje Česká společnost ornitologická.

Ptákem roku 2022 ornitologové vyhlásili zvonka zeleného. Zvonek žije v zemědělské krajině i v zahradách a parcích. Za poslední dekádu však jeho populace v…

Čtyři nové programy pro venkovní výuku dětí připravila Česká společnost ornitologická (ČSO). Žáci se v nich seznámí se životem čápů, s migrací stěhovavých ptáků…

Lidé mající zahrady mohou ode dneška do neděle pozorovat a zapisovat druhy ptáků, kteří na jejich zahradu přiletí, a zúčastnit se tak soutěže o titul Živá zahrada. Soutěž pořádá od roku 2004 Český svaz ochránců přírody a jejím cílem je, aby se lidé snažili přilákat ke svým domovům divoká zvířata a vytvořili jim prostředí, kde najdou potravu, bezpečný úkryt a místo pro rozmnožování.

Kriticky ohrožení orli královští letos na jihu Moravy vyvedli 11 mláďat. Jih Moravy je v tuzemsku jediným územím, kde hnízdí, ornitologové v lokalitě letos…

Kriticky ohrožení orli královští letos na jihu Moravy vyvedli 11 mláďat, jih Moravy je v tuzemsku jediným územím, kde hnízdí. Ornitologové v lokalitě letos napočítali 14 párů. Loni vyvedli orli na jihu Moravy sedm mláďat, uvedla Česká společnost ornitologická.

Vědci zjistili, že tři druhy čečetek jsou ve skutečnosti jediným ptačím druhem. Za odlišnosti v jejich vzhledu a zpěvu může tzv. "supergen". O výsledcích výzkumu informovala Akademie věd ČR (AV). Studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Spolupracovali na ní vědci z Česka, Islandu a Spojených států.

Třicet králíčků, dvanáct sluk, tři lelci, dva jíkavci, dva vodní chřástalové… to není jídelní lístek z opulentní středověké hostiny. Je to výčet vzácných ptačích pacientů záchranných stanic z těchto dní. Setkání z blízka by záchranářům mohl závidět nejeden ornitolog. Pro pracovníky záchranných stanic pro volně žijící živočichy je však péče o takové svěřence jako každá jiná. Mezi svými pacienty nedělají rozdíly.

Jarní zpěv ptáků v Severní Americe a v Evropě je tišší a méně různorodý než v minulosti. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli ornitologové z Česka. Článek o studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Podle vědců vede k proměnám akustických vlastností přírody úbytek ptačích populací a proměny v rozšíření druhů vlivem změny klimatu. Zdůraznili, že ptačí zpěv hraje významnou roli ve vztahu člověka k přírodě.

Ze zemí Evropské unie zmizelo od roku 1980 na 600 milionů hnízdících ptáků. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu, na kterém spolupracovali i ornitologové…

Ze zemí Evropské unie zmizelo od roku 1980 na 600 milionů hnízdících ptáků. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu, na kterém spolupracovali i ornitologové z Česka. Největší propad tým pozoroval u vrabce domácího, jeho populace poklesla o 247 milionů, sdělila Česká společnost ornitologická v tiskové zprávě (ČSO). Odborníci analyzovali údaje o 378 z 445 ptačích druhů, které jsou ve sledovaných zemích původní.

Česká inspekce životního prostředí zjišťuje, kdo je odpovědný za zazdění rorýsů při rekonstrukci mateřské školy v Ústí nad Labem. Rozhoduje se také o řízení o pokutě. ČTK to řekl mluvčí inspekce Jiří Ovečka. V budově, která patří městu, zazdili stavbaři několik hnízd, mláďata uhynula.

Sypat do krmítek zobání a věšet lojové koule až ve chvíli, kdy napadne sníh? Podle ochránců přírody omyl. Začít bychom měli teď v listopadu, protože příroda už neskýtá tolik potravy. Není to ale jen zábava, bereme na sebe i velkou odpovědnost.

Jarní zpěv ptáků v Severní Americe a v Evropě je tišší a méně různorodý než v minulosti. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém…

Do světa se rozletěla známá mláďata orlů mořských, která pochází z hnízd na území Plzeňského kraje. Ornitologové mladé a kroužkované orly pozorovali na různých lokalitách, kde našli nový domov. V zemích na severu také dlouhodobě pobývá proslulý orel Pařátek. Ten dostal po úrazu na záda batůžek s vysílačkou, která hlásí každý jeho pohyb.

Stěhovaví ptáci tráví v Evropě delší období než v minulosti, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Durhamu. Podle odborníků to vzbuzuje otázky, zda někteří ptáci přestanou v zimě podnikat cesty do teplejších krajin, informoval server BBC.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody a Společnost pro krajinu předaly tuto neděli v Záchranné stanici a Domě přírody Poodří v Bartošovicích nedaleko Nového Jičína již posedmé Cenu Ivana Dejmala. Ocenění je udělováno jednou za dva roky za mimořádný počin související s ochranou přírody. Letošním laureátem se stal senátor Petr Orel za svou dlouhodobou a příkladnou činnost na projektu návratu orla skalního do České republiky. Informoval o tom Ondřej Petrovský, ředitel Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody.

Muž z Klatovska je vinen za to, že v březnu 2019 otrávil dva orly mořské a dva krkavců. Potvrdil to krajský soud v Českých Budějovicích, ke kterému se muž odvolal poté, co ho letos v dubnu nepravomocně odsoudil okresní soud ve Strakonicích. Odvolací soud potvrdil rozsudek 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku. Je to historicky poprvé, kdy byl v Česku někdo odsouzen za trávení divoce žijících ptáků. Rozsudek je pravomocný, lze pouze podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Informaci o rozsudku odvolacího soudu uvedl deník Právo.

Početnost a druhová rozmanitost ptactva je v rakouské zemědělské krajině 1,5 krát vyšší než ve zkoumaných lokalitách v Česku. Vyplývá to ze studie vedené odborníky z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Zásadní roli hraje velikost polí, ta rakouská měla menší rozlohu. O studii, kterou zveřejnil časopis Agriculture, Ecosystems and Environment, informovali zástupci AV v tiskové zprávě. Na výzkumu spolupracovali vědci z pěti institucí.

Smutně skončil příběh čtyřleté samice čápa bílého Kryštofy. Jako jediná z několika čápů, jimž dali členové plzeňského Dobrovolného ekologického spolku ochrana ptactva a Záchranné stanice živočichů v Plzni batůžek se satelitem napájenou vysílačkou, se letos na jaře vrátila ze zimoviště v Senegalu zpět do Česka. Dokud na hnízdě v Polžicích na Domažlicku nesnesla vejce, ochránci přírody ji považovali za samce Kryštofa. Nová sledování a cenná data z další cesty do Afriky ale už neodešle. Na konci srpna Kryštofa uhynula přes péči záchranářů na rozsáhlá vnitřní zranění, která předtím utrpěla pravděpodobně pádem z velké výšky, nárazem na překážku či po střetu s automobilem. ČTK to řekl Karel Makoň ze záchranné stanice.

Porovnáním vzhledu kukaččích vajec dovedou vědci najít samici, která je snesla. Nově k tomu mohou využít program používající strojové učení. Díky němu česko-britský tým dosáhl lepších výsledků než při hodnocení pohledem, uvedli zástupci Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Novinka podle AV zjednoduší a zlevní výzkum. Kukačky si nestaví hnízda a nestarají se o svá mláďata, kvůli čemuž o nich vědci stále mnohé neví. Za Česko na projektu spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců AV a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Práci publikoval časopis Zoological Journal of Linnean Society.

Česká společnost ornitologická (ČSO) vybuduje v ptačí rezervaci Josefovské louky u Josefova na Náchodsku soustavu různě velkých mělkých tůní a ostrůvků zvanou ptačník. Dílo bude mít rozlohu tři hektary. Ornitologové tím významně rozšíří již existující mokřad, který pomůže vzácným ptákům, obojživelníkům či vážkám a přispěje k zadržení vody v krajině, uvedl správce ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek.

Obětí lesních požárů v Řecku se stávají také migrující čápi, kteří přes řecké ostrovy každoročně přelétávají na africká zimoviště. Plameny čápy zřejmě dezorientují, a ptáci pak zabloudí, zraní se nebo hynou, domnívají se vědci.

V areálech skupiny Orlen Unipetrol v Litvínově na Mostecku, Kralupech nad Vltavou a v Neratovicích na Mělnicku se letos vylíhlo deset mláďat kriticky ohroženého sokola stěhovavého. Jejich hnízdění mohli zájemci sledovat od března do června v přímém přenosu přes webkameru, uvedl mluvčí skupiny Pavel Kaidl.

Přirozeným domovem kakadu žlutočečelatého jsou australské lesy. Poslední roky se ale tento papoušek čím dál více zabydluje i ve velkých městech jako je Sydney. Vodu si obstarává v městských fontánách a potravu v popelnicích, jejichž zatížené poklopy se naučil otevírat. Tuto schopnost si podle nové studie kakaduové v současnosti předávají a učí se jí navzájem.

Díky online přenosu dění na čapím hnízdě v Oseku byli lidé svědky velmi tíživé podívané. Samice čápa bílého dlouhé dny trýznila jedno z mláďat, které nakonec uhynulo. Na základě podnětu od občana Česká inspekce životního prostředí prošetří, zda to, že zvířecí záchranáři do přírodního děje nezasáhli, bylo v pořádku.

Z hnízd v Jeseníkách letos vylétlo 41 mláďat sokolů stěhovavých, což je nejvyšší počet v novodobé historii sledování jejich hnízdění. V jesenických lesích letos zahnízdilo 21 párů a počet vyvedených mláďat byl o deset vyšší než v dosud nejúspěšnějším roce 2014, sdělil vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj.

Další smutný případ v řadě, kde hlavní roli hrál plastový provázek, řešila Pražská zvířecí záchranka v Ďáblicích. Mimo už notoricky známých rybářských vlasců, co likvidují vodní ptactvo, jsou čím dál častější případy, kdy se ptáci zamotají do odhozených plastových provázků, motouzů a vláken. Dlouho zaškrcené končetiny většinou nelze zachránit a akce zvířecích záchranářů tak končí až na výjimky milosrdným usmrcením pacienta. V Ďáblicích takto dopadla mladá poštolka.

Záchranná stanice zvířat v Pavlově na Havlíčkobrodsku se snaží zachránit čápata v Nové Vsi u Světlé. Při bouřce přišla o matku. Lidé se obávali, že je nekrmí ani samec a že pojdou hlady. Podle ředitele stanice Zbyška Karafiáta je ale v takových případech nutné postupovat obezřetně, snaha dostat je z hnízda a zachránit by je spíš mohla ohrozit. Když se záchranáři přesvědčili, že se samec k mláďatům vrací, rozhodli se mu pomoci s dokrmováním a mláďata v hnízdě ponechat.

K pozorování čapích hnízd vyzvala veřejnost Česká společnost ornitologická (ČSO). Podle ornitologů lidé letos spatřili malá čápata na 515 hnízdech, na 269 hnízdech už byla mláďata vzrostlá. Informace o velkých mláďatech čápů bílých trénujících let jsou klíčová pro vyhodnocení úspěšnosti hnízdění, uvedli zástupci ČSO v tiskové zprávě.

Na západě Čech se letos po několika slabších letech zřejmě poměrně dobře vydaří hnízdní sezona čápů bílých. Zhruba z osmi desítek sledovaných hnízd v Plzeňském a Karlovarském kraji je obsazeno kolem 50. Na řadě z nich jsou letos čtyři až pět mláďat, což je oproti předchozím letům výrazně více, řekl ČTK Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů a Dobrovolného ekologického spolku - ochrany ptactva. Čápům bílým i černým se spolek intenzivně věnuje 30 let.

Populace rybáka obecného, který hnízdí na pokusných plovoucích ostrovech Biologického centra Akademie věd ČR na lipenské přehradě, výrazně vzrostla. Zatímco loni ohrožený pták hnízdil na čtyřech místech, letos jich je sedm. Na ostrovech žije 14 mláďat rybáků. ČTK to řekl ornitolog z Jihočeské univerzity Jan Riegert.

U obce Dubňany na Hodonínsku vzniká unikátní Ptačí park Kosteliska, který vyroste na místě dříve těžko přístupného terénu. Zázemí pro zvířata a rostliny vytváří Česká ornitologická společnost (ČSO), která na projektu pracuje od minulého roku. Celkem najdete v nivě říčky Kyjovky domov až 162 druhů živočichů.

Česká společnost ornitologická (ČSO) od loňska vytváří u Dubňan na Hodonínsku Ptačí park Kosteliska. Ornitologové v něm napočítali 162 ptačích druhů. V plánu je obnova i rozšiřování biotopu tak, aby se tam dařilo nejen ptákům, ale i dalším živočichům.

Co můžete dělat, pokud se chystáte zateplovat či rekonstruovat dům, abyste přitom nezlikvidovali jejich hnízda a neporušili tak zákon o ochraně přírody a krajiny?

V části Přerova se k překvapení ornitologů usadil silně ohrožený chřástal polní. Vybral si lokalitu na louce v místní části v Penčicích, zcela nezvykle u zastavěné části obce. Podle odborníků se tento pták v regionu nevyskytuje, nejbližší hnízdiště má ve vojenském prostoru Libavá a na podhorských loukách, řekl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Chřástal na sebe upozornil sám - dva týdny nenechal obyvatele Penčic spát, především za soumraku a v noci totiž vydával opakující se pronikavý zvuk.

V podloubí domu na historickém náměstí v Telči podle tamních obyvatel tento měsíc někdo odstranil pět hnízd, v nichž právě hnízdily jiřičky obecné. Podle ochránců přírody ze záchranné Stanice Pavlov je odstraňování hnízd během hnízdní sezony nezákonné. Jak ČTK potvrdila policejní mluvčí Jana Kroutilová, případem se zabývá i policie.

V Jetřichovicích na Děčínsku vybudovala lesní správa spolu se Správou národního parku České Švýcarsko hnízdní věž pro jiřičky obecné s cílem podpořit jejich populaci. Konstrukce věže má ptákům nabídnout alternativní hnízdní příležitost, opeřenci běžně budují hnízda pod přesahy střech domů či v rozích oken, což mnohdy koliduje s jejich funkcí, uvedl mluvčí správy parku Tomáš Salov.

V objektu jedné z mateřských škol v Ústí nad Labem stavební firma zazdila o víkendu hnízdící rorýse. Na případ upozornil ústecký ornitolog Václav Beran. Několik mláďat uhynulo. Na hnízdění ptáků neupozornil firmu majitel budovy, kterým je magistrát. Případem se zabývá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), potvrdil mluvčí inspekce Jiří Ovečka. Rorýs je zvláště chráněný druh.

​K záchraně rorýse, holuba a papouška žako vyjížděly jednotky profesionálních hasičů během neděle 6. června na tři různá místa Moravskoslezského kraje – na Havířovsko, do Krnova a Třince.

Loňská zima mezi karanténami udělala milovníky ptactva i z těch, kterým jindy nestáli opeřenci na pohled. Ptáci se totiž stali jedním z mála střípků živé přírody, které jsme z nepohodlí izolace mohli sledovat. Stačilo přisypání pár drobečků na krmítko za oknem, a už tu byly ukázky letecké akrobacie spojené s přehlídkou. Krása. Jenže se to v ekologicko-biologické rovině neobešlo bez následků.

„Rasistický odkaz, který nosí mnoho ptáků“, to je název článku amerického deníku The Washington Post. Autor Darryl Fears se v něm zabývá „důležitým kulturním problémem,“ o kterém do té doby svět nevěděl, že je důležitý a mělo by se o něm mluvit. Ornitologové totiž vedou ve svých kruzích debaty o pojmenování některých ptáků. Jedná se především o ty druhy, které nesou jméno „otrokářů, rasistů a vykradačů hrobů“. Na nejnovější „antirasistickou kauzu“ poukazuje server stanice Fox News.

Moravští ornitologové se v těchto dnech pustili do plošného mapování hnízdících labutí, na pomoc k tomu vyzvali i ostatní milovníky přírody. Mapování se mělo původně uskutečnit loni červnu, ale akce byla tehdy kvůli pandemii koronaviru odložena na letošní rok. Naposledy se plošné sčítání podle odborníků uskutečnilo na Moravě před čtvrt stoletím.

Moravští ornitologové se v těchto dnech pustili do plošného mapování hnízdících labutí, na pomoc k tomu vyzvali i ostatní milovníky přírody. Mapování se mělo původně uskutečnit loni červnu, ale akce byla tehdy kvůli pandemii koronaviru odložena na letošní rok. Naposledy se plošné sčítání podle odborníků uskutečnilo na Moravě před čtvrt stoletím, informoval místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Bývalý vojenský prostor Milovice, na jehož rozsáhlé části se rozkládá rezervace velkých kopytníků, je mimořádně bohatý na vzácné druhy ptáků. Potvrzují to nová pozorování ornitologů, kteří na jaře letošního roku lokalitu opakovaně monitorovali v rámci projektu mapujícího vývoj biologické rozmanitosti v bývalých vojenských újezdech.

Sýček obecný, dříve v Česku velmi hojná sovička, nyní kriticky ohrožená, má o něco větší populaci než v minulosti. Podle výsledků jarního sčítání je počet zjištěných samečků rekordní.

Na světě žije asi 50 miliard ptáků, odhadli v novém sčítání australští vědci. Nejpočetněji zastoupenými druhy jsou vrabci domácí, špačci obecní, vlaštovky obecné a racci delawarští, od každého z těchto druhů žije na planetě více než miliarda jedinců. Zhruba desetina ptačích druhů je ale na hranici vyhynutí, protože jejich populace se snížila na méně než 5000. Napsal o tom server BBC.

Vliv změny hospodaření na stav ptactva zkoumají vědci na stovkách hektarů půdy v majetku hlavního města Prahy. Tým sleduje ptáky v polích, kde se hospodaří šetrným způsobem i na konvenčně obstarávaných plochách. Opatření byla zavedena loni. Na výzkumu spolupracují odborníci z České společnosti ornitologické (ČSO), Akademie věd ČR (AV) a České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).