Paolo Gentiloni Silveri

Státům Evropské unie se letos v ekonomické oblasti bude dařit lépe, než Evropská komise předpovídala loni na podzim. Sedmadvacítka se tak letos pravděpodobně vyhne recesi. Vyplývá to z pravidelné zimní makroekonomické předpovědi Evropské komise. Hrubý domácí produkt v členských státech by měl letos růst, v Česku ale méně než ve většině ostatních zemí.

Poláci budou moci využívat nulové daně z přidané hodnoty (DPH) u základních potravin alespoň do poloviny roku 2023. V úterý to oznámil tamní premiér Mateusz Morawiecki. Z levnějších nákupů se tak mohou ještě několik měsíců těšit nejen místní obyvatelé, ale také Češi, kteří ve snaze ušetřit jezdí do sousední země nakupovat.

Poláci učinili rozhodnutí týkající se tamních cen potravin. Od ledna tam v některých segmentech skončí snížená DPH.

Poláci učinili zásadní rozhodnutí. Od ledna tam v některých segmentech skončí snížená daň z přidané hodnoty (DPH). Nulová daň však zůstane u základních potravin, což je dobrá zpráva pro Čechy, kteří do Polska jezdí nakupovat. Podle českého ministerstva financí jde o rozhodnutí Poláků, které dále nechtělo komentovat.

Pokračující válka na Ukrajině způsobuje v Evropě složitou energetickou a ekonomickou situaci, která testuje solidaritu jednotlivých zemí. Komisař EU pro ekonomiku Paolo Gentiloni vyzval k jednotnému postupu.

Trefný titulek ze zprávy o 13. summitu německého strojírenského průmyslu jsme si vypůjčili z deníku FAZ, který výstižně a objektivně hodnotí současnou situaci v nejdůležitějším odvětví našich sousedů. Němečtí průmyslníci od jara hlasitě žádali spolkovou vládu o ráznou pomoc, až dostali 200 miliard eur!

Německý plán na ochranu domácností a podniků před prudkým nárůstem cen elektřiny a plynu, který na pomoc vyčlenil 200 miliard eur, byl Evropskou komisí a členskými státy EU ostře kritizován za to, že jde o samostatný, nekoordinovaný přístup.

Tažení českého předsednictví za společným řešením energetické krize opět naráží. Už v pátek mají jednat v Praze lídři unijních zemí o dalším postupu, zatímco uvnitř Evropské komise začíná situace vřít. Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni a komisař pro vnitřní trh Thierry Breton se obořili veřejně proti německé „injekci“ do vlastního hospodářství, které další země nemohou konkurovat. Francouzsko-italská dvojice tak varuje před tím, že Německo, které se navíc podle kritiků zásadně podílelo…

Dva vrcholní představitelé Evropské komise (EK) vyzvali všech 27 členských států Evropské unie, aby si vzaly společnou půjčku, ze které by se financovala reakce na energetickou krizi ohrožující unijní ekonomiku. Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni a komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v listě Irish Times uvedli, že nový dluh by mohl být vytvořen po vzoru společného dluhu z doby pandemie covidu-19 na podporu pracovních míst, která by jinak zanikla, upozornila agentura Reuters. Unijní státy však mají na další společné zadlužování rozdílné názory, což potvrdila debata ministrů financí.

Den D. Tím se zdá být pátek 9. září. V Bruselu se schází evropští lídři a energetičtí experti, aby dojednali společné unijní řešení energetické krize. A v Praze probíhá setkání evropských ministrů financí a guvernérů. Téma? Očekávaná recese. Té přitom podle slov evropského komisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho lze ještě zabránit.

Německá společnost Siemens Energy je podle ruské plynárenské společnosti Gazprom připravena pomoci s opravou zařízení kompresorové stanice odstaveného plynovodu Nord Stream 1. Informovala o tom agentura Reuters. Německý podnik na to ale zareagoval oznámením, že k dnešku od Gazpromu žádný pokyn k opravě neobdržel. Gazprom je provozovatelem plynovodu.

Německá společnost Siemens Energy je podle ruské plynárenské společnosti Gazprom připravena pomoci s opravou zařízení kompresorové stranice odstaveného plynovodu Nord Stream 1. Informovala o tom agentura Reuters. Německý podnik na to ale zareagoval oznámením, že dosud od Gazpromu žádný pokyn k opravě neobdržel. Gazprom je provozovatelem plynovodu, Siemens Energy dodavatelem kompresorových turbín.

Růst ekonomiky Evropské unie bude v příštím roce proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu.

Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to v sobotu podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Chorvatsko je podle Evropské komise připravené přijmout euro. V zemi by se s ním mohlo začít platit už od příštího roku. Podle ekonomů se ale pro tisíce Čechů, kteří do země každoročně jezdí na dovolenou, prakticky nic nezmění.

Růst české ekonomiky letos bude činit jen 1,9, procenta, a bude tedy slabší než průměr Evropské unie, uvedla v pondělí ve své pravidelné prognóze hospodářského vývoje v Evropské unii Evropská komise. Výrazně tak snížila svůj únorový odhad, který činil 4,4 procenta. Růst v České republice bude podle komise brzdit nejistota a zvyšování cen.

Letošní růst ekonomiky Evropské unie bude proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajině. Ve své jarní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Unijní exekutiva nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky členských zemí o 2,7 procenta, zatímco krátce před začátkem války v únoru předpovídala čtyři procenta.

Evropská unie bude usilovat o splnění stanovených cílů, které předpokládají, že do konce letošního roku sníží závislost na ruské ropě a plynu o dvě třetiny a do konce roku 2027 na nulu. V dnes zveřejněném rozhovoru s italským deníkem Il Messaggero to řekl eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni. Bývalý italský premiér také uvedl, že EU sníží odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok z dosud uváděných čtyř procent. Jarní výhled Evropská komise (EK) zveřejní 16. května.

Evropská unie hledá řešení problémů, které před ni postavily důsledky ruské invaze na Ukrajinu. Náklady na obranu a energetiku může financovat prodejem dluhopisů.

Růst ekonomiky Evropské unie bude proti odhadům z loňského podzimu letos pomalejší, hlavně kvůli vysoké inflaci a nedostatku některých zdrojů. Ve čtvrtek to uvedla Evropská komise (EK). Ta nyní očekává růst HDP sedmadvacítky unijních zemí o čtyři procenta, což je o tři desetiny bodu méně, než předpovídala na podzim. České ekonomice ovšem EU předpovídá rychlejší růst než loni.

V Itálii se dnes odpoledne sejdou poslanci, senátoři a zástupci regionů, aby zvolili nového prezidenta. Dosavadní hlava státu Sergio Mattarella se už o další mandát neuchází. Jméno nového prezidenta bude pravděpodobně známo až za několik dní.

Evropská komise ve středu zahájila řízení s Polskem, které podle ní porušuje unijní právo. Polsko se brání, že se snaží chránit svou suverenitu. Sporů mezi orgány EU a Polskem přibývá a panují obavy, že země je na začátku cesty z Evropské unie.

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Země Evropské unie (EU) budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se v úterý shodli unijní ministři financí.

Země EU budou moci snížit DPH u více produktů, než dosud. Unijní ministři se shodli na pravidlech, které dovolí snížit daň například u základních potravin nebo léků. Českem plánovanou nulovou sazbu u energií ale zavést nepůjde.

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se v úterý shodli unijní ministři financí.

Mohl by si miliardář, mediální magnát, italský expremiér i odsouzený zločinec Silvio Berlusconi do svého životopisu ještě doplnit titul hlavy státu? Agentura AFP se na to měsíc před volbami zeptala italských politologů.

Země eurozóny by měly v příštím roce pokračovat v podpoře hospodářského oživení po covidové krizi, avšak zároveň brát více ohled na to, aby peníze směřovaly do ekologicky udržitelných projektů. Ve svém pravidelném hodnocení stavu ekonomik Evropské unie to doporučila Evropská komise, která hodlá i v roce 2022 ponechat uvolněná fiskální pravidla. Podle unijní exekutivy v příštím roce pomůže státům v investicích mimořádný fond obnovy, který bude financovat téměř čtvrtinu všech podpůrných opatření.

Česko se potýká s novou vlnou epidemie covid-19, která má negativní vliv na ekonomiku. Nedobrý je i výhled evropské ekonomiky, na které je Česko závislé.

Evropská komise ve své aktuální ekonomické prognóze pracuje s termínem expanze. U růstu HDP ale i uvádí, že ten bude nejnižší v Německu. Druhý nejnižší pak bude podle EK ten český.

V Evropské unii probíhá debata o tom, jak pomoci lidem hradit účty za energie, jejichž ceny prudce rostou, případně prudce porostou v nejbližší době. Co doporučuje Evropská komise? Evropská komise minulý týden publikovala sadu doporučení členským zemím EU, jak čelit prudce rostoucím cenám energií.

Vláda tímto krokem reaguje na rostoucí ceny elektřiny a plynu. Domácnost, která za elektřinu zaplatí 1000 korun měsíčně, ve vyúčtování ušetří za listopad a prosinec zhruba 350 korun, uvedla Schillerová.

Babišova vláda se rozhodla, že před svým odchodem rozdá ještě poslední miliardy. Vzhledem k rostoucím cenám energií chce totiž například na letošní listopad a prosinec odpustit všem DPH na elektřinu. Tyto kroky rozhodně nejsou zadarmo. Kolik nás to bude stát? To vám popíše Lukáš Kovanda ve svém komentáři.

Pro energie nyní platí sazba DPH 21 procent. Vláda tímto krokem reaguje na rostoucí ceny elektřiny a plynu.

Na ochranu domácností a firem v Česku před vysokou cenou elektřiny či plynu padne jen v nejbližších měsících až zhruba osmnáct miliard korun. Babišova vláda v pondělí rozhodla zmocnit ministryní financí Alenu Schillerovou, aby mohla rozhodnout o odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) za měsíce listopad a prosinec letošního roku.

Polský premiér tak reagoval na snahy Evropské unie sankcionovat Polsko za kontroverzní justiční reformu.

Evropská komise (EK) odloží plán na zavedení digitální daně jako dalšího zdroje svých příjmů. V pondělí to na tiskové konferenci v Bruselu uvedl její mluvčí. Komise návrh chtěla původně představit tento měsíc.

Evropská komise (EK) odloží plán na zavedení digitální daně jako dalšího zdroje svých příjmů. Dnes to na tiskové konferenci v Bruselu uvedl její mluvčí. Komise návrh chtěla původně představit tento měsíc.

Volání některých zemí Evropské unie po dalším společném stimulu pro ekonomiky zasažené koronavirovou krizí je předčasné. Prohlásila to dnes místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, podle které se nyní musí unie zaměřit na úspěšné využití schváleného fondu obnovy. Část eurokomisařů přitom nezastírá, že balík o objemu 750 miliard eur (přes 19 bilionů korun) může být prvním krokem k trvalému společnému dluhu.

Ekonomika Evropské unie letos kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Podle makroekonomické předpovědi Evropské komise (EK) zveřejněné ve čtvrtek vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 3,7 procenta, zatímco listopadový odhad počítal s růstem o 4,1 procenta.

Propad ekonomiky Evropské unie, tvrdě zasažené opatřeními proti šíření nového koronaviru, bude proti dosavadním odhadům letos mírnější. I tak ale dosáhne rekordních 7,4 procenta.

Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise využít peníze ze vznikajícího krizového fondu na klimaticky šetrné či digitální projekty. Unijní exekutiva dnes zveřejnila prioritní oblasti, kam by měly peníze z fondu obsahujícího 750 milliard eur (téměř 20 bilionů Kč) zamířit. Státy mají Bruselu své investiční plány, na jejichž základě bude komise o přidělování peněz rozhodovat, posílat od poloviny října do konce dubna. Finance by měly být k dispozici od příštího roku.

Rychlost obnovy hospodářství v zemích Evropské unie je nejistá a oživování ekonomiky po koronavirové krizi je nerovnoměrné. Dnes to v Berlíně po jednání ministrů financí zemí platících eurem prohlásil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.

Evropská komise opět jednala o záchranném fondu na pomoc s revitalizací ekonomiky po pandemii koronaviru. Shodla se na tom, že balíček bude členským státům k dispozici od začátku příštího roku.

Fond pro oživení evropských ekonomik postižených koronavirovým výpadkem by měl být k dispozici začátkem příštího roku společně s příštím sedmiletým rozpočtem EU. Členské země bloku by měly pomoc dostávat ve formě půjček, přímých grantů a finančních záruk, které by měly být v celkovém rámci plánu obnovy vyvážené. Shodla se na tom dnes Evropská komise, která chce návrh rozpočtu i samotného záchranného fondu předložit v příštích týdnech.

Debata o parametrech oživení evropské ekonomiky po koronavirovém výpadku čeká dnes Evropskou komisi. Členové unijní exekutivy budou jednat o chystaném návrhu příštího sedmiletého rozpočtu, s nímž má být spojen i podpůrný fond požadovaný členskými zeměmi. O jejich konkrétní podobě však dnes komisaři nerozhodnou, předsedkyně komise Ursula von der Leyenová ji chce představit někdy do poloviny května.

Španělská vláda navrhne svým unijním partnerům, aby byl vytvořen fond obnovy v objemu 1,5 bilionu eur (skoro 41 bilionů Kč) financovaný permanentním dluhem. Pomoct by měl zemím nejvíce zasaženým současnou koronavirovou krizí. Vyplývá to z návrhů, které má k dispozici agentura Reuters.

Ministři financí zemí Evropské unie se dnes dohodli na tom, že státy eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat záchranný fond ESM.

Země Evropské unie by měly vytvořit nový společný fond, který by pomohl unijním ekonomikám zotavit se z následků koronavirové krize. Státy by do něj mohly získávat peníze vydáváním společných dlouhodobých dluhopisů nebo do něj nasměrovat část svých daňových příjmů. Ve společném prohlášení to v pondělí uvedli eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni.

Země Evropské unie by měly vytvořit nový společný fond, který by pomohl unijním ekonomikám zotavit se z následků koronavirové krize. Státy by do něj mohly získávat peníze například vydáváním společných dlouhodobých dluhopisů nebo do něj nasměrovat část svých daňových příjmů. Ve společném prohlášení to uvedli eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni. Nástroje ke zmírnění očekávané recese budou v úterý hledat během videokonference unijní ministři financí a takzvané koronové dluhopisy budou jedním z diskutovaných témat.