Volby do poslanecké sněmovny 2021

Haiti opět odložilo prezidentské a parlamentní volby, jejichž první kolo se má uskutečnit v červenci 2027. Poslední prezidentské volby se v zemi konaly v roce 2016. Karibská země, která nemá zvoleného prezidenta ani funkční parlament, se dlouhodobě potýká s politickou nestabilitou a násilím ozbrojených gangů. Ty ovládají většinu hlavního města Port-au-Prince a rozšiřují svůj vliv do dalších oblastí země, což komplikuje přípravy hlasování.

Strana Likud izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obvinila politické strany izraelských Arabů, že „ukradly“ parlamentní volby, napsala agentura AFP. Uskupení Jednotná kandidátka sdružující několik stran izraelských Arabů je připraveno podpořit vládu složenou z opozičních stran, řekl jeho šéf. Po sečtení 84,5 procenta hlasů vede v izraelských parlamentních volbách Netanjahův vládní blok, většinu mu ale dílčí výsledky neslibují a opozice by ji nezískala bez Arabů.

V Izraeli probíhají první parlamentní volby od teroristického útoku v říjnu 2023, v nichž voliči rozhodují mezi setrváním pravicové koalice Benjamina Netanjahua a nástupem opozice pod vedením Gadiho Eisenkota. Dosavadní premiér Netanjahu čelí silné kritice za selhání obrany při útoku Hamásu, justiční reformu i průběh vojenského tažení v Gaze, zatímco sám vyzdvihuje své úspěchy v boji proti Íránu a jeho spojencům. Předvolební průzkumy sice mírně favorizují opoziční blok, avšak bez zisku jasné většiny mandátů, což dává klíčovou roli arabským stranám odmítajícím spolupráci se současným premiérem.

V Izraeli se v úterý konají klíčové parlamentní volby, v nichž dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu těží z otevřené podpory amerického prezidenta Donalda Trumpa. Průzkumy veřejného mínění však věští mimořádně těsný souboj. Netanjahuova strana Likud svádí boj o každé křeslo s opoziční stranou Jašar bývalého náčelníka generálního štábu Gadiho Eisenkota.

Po téměř dvou letech masových protestů musel dlouholetý srbský lídr Aleksandar Vučić uznat drtivou porážku v parlamentních volbách. Vítězná „Studentská kandidátka“ získala v 250členném parlamentu pohodlnou většinu. Brusel na historický zvrat zareagoval okamžitě. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová i komisařka pro rozšíření Marta Kosová nabídly Bělehradu plnou podporu a obnovení zamrzlých přístupových jednání.

V Bělehradě a dalších městech v Srbsku vypukly oslavy po volební prohře dlouholetého vůdce země Aleksandara Vučiče. Studentské hnutí, které v posledních bezmála dvou letech stálo v čele protivládních demonstrací, dosáhne podle projekcí na parlamentní většinu. Vučić již v neděli uznal, že byl v předčasných parlamentních volbách poražen.

Dlouholetý srbský vůdce Aleksandar Vučić v neděli večer přiznal porážku v předčasných parlamentních volbách. Podle jeho vlastního odhadu zvítězila konkurenční Studentská kandidátka, která by měla získat většinu v 250členném parlamentu. Vučićovo uskupení Jednotné Srbsko má podle něj získat přibližně 105 mandátů. Oficiální výsledky zatím nejsou známé. Volby provázela mimořádně vysoká účast, ale hlášená byla také řada nesrovnalostí či násilných incidentů.

Tři roky po útoku Hamásu zamíří Izraelci v úterý k parlamentním volbám, které jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších v dějinách státu. Právě 7. říjen dominuje kampani jak u vládního, tak i opozičního tábora. Zatímco Likud v rámci domácí politiky vyzdvihuje zajištění bezpečnosti, opoziční síly slibují zřízení vyšetřovací komise. V kampani rezonuje i otázka odvodů ultraortodoxních židů. Volby jsou nicméně především jakýmsi referendem o premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Opozice slibuje změnit kurz. Izraeli ale hrozí politický pat.

Historický zájem veřejnosti provází předčasné parlamentní volby v Srbsku, které mnozí označují za referendum o politické budoucnosti dlouholetého populistického vůdce Aleksandara Vučiče. Jde o souboj mezi Vučičovým uskupením a hnutím studentů, kteří proti němu téměř dva roky protestují. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí. První předběžné výsledky se očekávají přibližně dvě hodiny po uzavření volebních místností ve 20 hodin.

Sněmovna se v pátek večer dostala k projednávání návrhu zákona o změně financování České televize a Českého rozhlasu, který má přinést zrušení koncesionářských poplatků. Stalo se tak po řadě hodin vyplněných výstupy opozičních poslanců s přednostním právem. Sněmovna by měla na návrh svého předsedy Tomia Okamury v prvním kole o zrušení mediálních poplatků hlasovat v sobotu nad ránem.

Srbové půjdou v neděli k parlamentním volbám, které by se mohly stát referendem o pokračování dlouholeté vlády pravicového populisty Aleksandara Vučiče. Koalici kolem jeho Srbské pokrokové strany (SNS) totiž zřejmě čeká těsný souboj se Studentskou kandidátkou (SL), která vzešla z protestního protivládního hnutí a slibuje radikální změny. Vučić vede proti SL agresivní kampaň a bez důkazů mluví o jejím ovlivňování ze zahraničí. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí.

Statisíce příznivců protestního studentského hnutí se ve čtvrtek v Srbsku sešly na závěrečném předvolebním shromáždění před nedělními parlamentními volbami, které představují výzvu pro populistického vůdce země Aleksandara Vučiče. Informovala o tom agentura AP.

Povolební účet je jednoduchý: Vládu čeká leštění stranických značek, opozici střízlivění z euforie.

Ceny pohonných hmot jsou velmi vysoké, přičemž nafta již nyní překonává maxima z dob Fialovy vlády. Tolik realita Babišova předvolebního slibu, že „zatočí s drahotou“. Co vy na to, milí voliči?

Ve volbách do Poslanecké sněmovny by v srpnu s 29,5 procenta voličů zvítězilo hnutí ANO, jeho podpora ale klesá a je nejnižší od letošního května. Výrazně posílilo druhé hnutí STAN, které by volilo 17 procent voličů, nárůst zaznamenala také ODS, která by s 12,5 procenta skončila třetí. Podpora SPD zůstává na 9 procentech a podobně Piráti zůstávají na 7,5 %. Podpora Motoristů mírně vzrostla a aktuálně dosahuje 5 procent. Průzkum provedla společnost Median.

Hnutí ANO by sněmovní volby stále vyhrálo, jeho podpora ale dál klesá. Podle říjnového průzkumu NMS by získalo 28,8 procenta hlasů, nejméně od února. Naopak STAN posílil na 18,8 procenta a upevňuje si pozici hlavního opozičního vyzyvatele Andreje Babiše.

Voliči na Děčínsku už příští týden k urnám nejspíše nepůjdou. Podle předběžných propočtů má stávající senátor Zbyněk Linhart (STAN) přes 50 procent hlasů a mandát tak obhájí už v 1. kole. Druhý Michal Hejcman z ANO má kolem 20 procent hlasů.

V senátním okrsku Louny, pod který spadá i Rakovnicko, jsou už sečteny hlasy z více než čtyř pětin okrsků. O křesle senátora tu rozhodne druhé kolo. V něm se utká obhájce mandátu, lékař z Rakovníka Ivo Trešl (zvolený za STAN), který má velký náskok před druhým v pořadí, zemědělcem Jaroslavem Mikolášem. Ten jako bezpartijní kandiduje za ANO a zatím získal 26 procent hlasů.

Voliči rozhodli o složení zastupitelstev a třetiny Senátu. Výsledky už politici hodnotí, na konečné sečtení měst si ale budou muset ještě počkat, někde až hluboko do noci. Dění ve štábech sledujte v galerii.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyzval občany, kteří dosud nehlasovali, aby vyrazili k volbám. „Dnes ještě můžete volit do 14:00,“ připomněl na svém facebookovém profilu a poděkoval těm, kteří už svůj hlas odevzdali. Ostatní vyzval, ať jdou ještě volit. Lidé vybírají místní zastupitele a třetinu senátorů.

Kandidátka Labouristické strany premiéra Andyho Burnhama zvítězila ve čtvrtečních doplňovacích volbách do britské Dolní sněmovny v londýnském obvodu Holborn a St Pancras, informovala agentura Reuters. Křeslo, které uvolnil bývalý lídr labouristů a někdejší premiér Keir Starmer, získala Sagal Abdiová-Waliová se ziskem 45 procent hlasů. Porazila tak šéfa levicových Zelených Zacka Polanského, který považoval volby za klíčové. Ten obdržel 33 procent hlasů.

STAN i jako druhá největší vládní strana v minulých volbách překvapivě uspěl, od té doby ještě posílil a zkouší se prezentovat jako nejsilnější subjekt v současné opozici. Co je základem tohoto úspěchu? A v čem je háček?

Hnutí STAN má našlápnuto k tomu stát se hlavní opoziční silou, ale cesta k tomu byla křivolaká, plná zvratů, dramat, kliček a změn. Co s v ní ztratilo? A kam vede?

Izraelský nejvyšší soud v pátek povolil dvěma kandidátkám s převažujícím arabským voličstvem, aby se zúčastnily parlamentních voleb na konci října. Píše to agentura AFP. Strany čelily snaze ústřední volební komise o vyloučení z voleb. Jednoho z arabských politiků ale soud přiměl na kandidaturu rezignovat.

Slovenský prezident Peter Pellegrini ve středu odvolal ministra životního prostředí Tomáše Tarabu. Sněmovna mu v úterý hlasy poslanců opozice a nejmenší vládní strany SNS, za níž se Taraba do vlády dostal, vyslovila nedůvěru. Ministerstvo z rozhodnutí hlavy státu dočasně povede premiér Robert Fico (Smer). Ten je podle prohlášení předsednictví své strany připraven ve spolupráci s vedením SNS dořešit jmenování jejího kandidáta novým ministrem.

Denní přehled Seznam Zpráv.

V Madridu protestovaly tisíce lidí proti vládnímu řešení červencového hromadného příchodu běženců do španělské exklávy Ceuta na severu Afriky. Levicový kabinet také demonstrující obviňovali z toho, že nechrání hranice, a požadovali předčasné parlamentní volby, napsala agentura AFP. Podle zástupce vlády přišlo asi dvacet tisíc osob, organizátoři odhadují účast na 180 tisíc. Jiná sobotní demonstrace ve španělské metropoli pak mířila na lepší ochranu nájemníků v době rostoucích nákladů na bydlení.

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.

Pár dní před volbami by každému voliči měly dorazit do schránky volební lístky. Co dělat, když nepřijdou nebo když je ztratíte? A jak se v komunálních a senátních volbách správně vyplňují?

O výsledku klíčových parlamentních voleb v židovském státě mohou koncem října rozhodnout i desítky tisíc Izraelců pobývajících v cizině. Strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua požádala ústřední volební komisi o zablokování americké iniciativy, která pomáhá Izraelcům dostat se rychle a levně do vlasti, aby mohli hlasovat. Likud mluví o „volební korupci“ a nelegální operaci financované z ciziny. Organizace America Israel Democracy (AID), která za projektem stojí, ale tvrdí, že zákon neporušuje, a trvá na své nezávislosti.

O parodii na volby v režii ruských čekistů, autorových vlastních „volebních“ zážitcích z východního Mordoru a zkušenostech s tamní mentalitou a společenskou atmosférou.

Švédská středolevá opozice zvítězila v parlamentních volbách, které se uskutečnily minulou neděli. Uvedla to ve středu švédská veřejnoprávní televize SVT na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů. Podle volební prognózy stanice už strany dosud vládního pravicového bloku prakticky ztratily naději na získání většiny v parlamentu.

Rusové jsou stále více znepokojeni dopady války na běžný život. Nervozitu posilují útoky ukrajinských dronů. Lidé kvůli nim kupují ochranné fólie i třeba pojištění proti válečným škodám. Před volbami dosáhla míra úzkosti v ruské společnosti nejvyšší úrovně od mobilizace v roce 2022. Ruskou veřejností se před parlamentními volbami šíří úzkost vyvolaná válkou s Ukrajinou.

Hnutí ANO si podle modelu agentury STEM stále drží výrazný náskok nad ostatními stranami, ačkoliv jeho podpora mírně klesá. Naopak Starostové jako jediní z hlavních politických subjektů od června posílili.

Parlamentní volby ve Švédsku by mohl těsně vyhrát současný vládní blok premiéra Ulfa Kristerssona, informovala v neděli večer agentura Reuters. Kristerssonova koalice by měla mít o jedno parlamentní křeslo víc než středolevý blok vedený opozičními sociálními demokraty. Volební účast dosáhla podle průběžných údajů 80,4 procenta.

Kdyby se nyní konaly sněmovní volby, většinu v Poslanecké sněmovně by získaly opoziční strany STAN, ODS a Piráti, ukázal průzkum veřejného mínění.

Švédsko čekají 13. září parlamentní volby, které ještě před několika týdny vypadaly jako téměř rozhodnutý souboj. Středolevá opozice vedená sociální demokratkou Magdalenou Anderssonovou měla v průzkumech náskok kolem deseti procentních bodů. V posledních dnech se ale situace výrazně proměnila. Nejnovější průzkumy ukazují mnohem těsnější rozdíl a připouštějí, že vláda současného premiéra Ulfa Kristerssona může mandát obhájit. Poprvé ve švédské historii se součástí vládní koalice může stát krajně pravicová strana.

Hnutí ANO potřebuje silného kandidáta na Hrad. Andrej Babiš tam možná sám nechce, ale jeho kandidatura je pro ANO jediná logická volba. Pomůže mu totiž vysát koaliční partnery.

Vyloučení opoziční strany Jabloko z ruských zářijových parlamentních „voleb“ poukázalo na nejistotu a strach Kremlu, myslí si disident Vladimir Kara-Murza. Rozhodnutí soudu se opíralo o žalobu prokremelské strany Rodina, která Jabloko označuje za „extremistické“. Nyní je již jasné, jakým ze vznesených obvinění soud vyhověl. Jabloko je v současnosti jedinou stranou v Rusku, která vyjadřuje protiválečné postoje, čímž si vysloužila sympatie především mladých lidí.

Podle průzkumů chybí silná a věrohodná opozice. Ať už přinesou parlamentní volby v roce 2029 jakýkoliv výsledek, už teď je jasné, že česká politika akutně potřebuje silný hlas, který dokáže vráti do systému rovnováhu.

Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, kterému by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má k dispozici tisková agentura ČTK.

Červencový volební model agentury Median potvrdil dominanci hnutí ANO, které by volilo 34 procent lidí. Druhé místo drží STAN před občanskými demokraty. Do Sněmovny by naopak neprošli vládní Motoristé ani lidovci.

Ruský nejvyšší soud vyloučil opoziční stranu Jabloko z nadcházejících voleb. Na jejím vyloučení má podíl strana Rodina, která vznesla vůči liberální opoziční straně řadu obvinění. Jabloko se proti rozhodnutí soudu odvolá.

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu oznámil vznik nové parlamentní frakce se čtyřiceti zákonodárci. Stalo se tak po rozkolu ve straně Právo a spravedlnost (PiS) ohledně dalšího směřování hlavní polské opoziční síly. Morawiecki uvedl, že zůstává v opozici, současnou vládu premiéra Donalda Tuska považuje za hroznou, uvedla agentura PAP. Spor mezi Morawieckým a šéfem PiS Jarosławem Kaczyńským podle průzkumů rozdělil i voliče strany.

Zveřejnění videa vytvořeného pomocí umělé inteligence Robertem Vannaccim vyvolalo na Apeninském poloostrově novou kontroverzi. Generál ve výslužbě je v něm zobrazen v Koloseu jako římský císař a vedle něj sedí současná italská premiérka Giorgia Meloniová. Uprostřed amfiteátru čekají na jeho verdikt čtyři političtí oponenti: předseda Hnutí pěti hvězd Giuseppe Conte, generální tajemnice Demokratické strany Elly Schleinová, bývalý premiér Romano Prodi a někdejší předsedkyně italské Poslanecké sněmovny Laura Boldriniová.

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.

Izraelský nejvyšší soud zmrazil části sporného zákona o reformě mediálního průmyslu, který parlament narychlo schválil minulý týden těsně před svým rozpuštěním. Informuje o tom server Times of Israel (ToI). Podle kritiků zákon posílí vládní vliv na média před volbami. Kabinet naopak tvrdí, že otevře mediální trh dalším subjektům a zvýší konkurenci.

K volbám by podle volebního modelu agentury Median přišlo v červnu 59 procent oprávněných voličů.

Pokud by se v červnu konaly volby do Poslanecké sněmovny, ovládlo by je hnutí ANO s 34 procenty hlasů. Druhá ODS by dostala 13 procent a třetí STAN 12,5 procenta. Poslance by získali také SPD a Piráti a s 5 procenty i Motoristé, uvedla v průzkumu agentura Median.

Volby do sněmovny by v případě jejich konání v květnu vyhrálo hnutí ANO, které by získalo 35,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN se ziskem 14,5 procenta, ODS by získala dvanáct procent hlasů. V dolní parlamentní komoře by usedli ještě Piráti a SPD, vyplývá z průzkumu společnosti Median. Vládní Motoristé skončili pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny, uvedl průzkum.

Robert Fico stojí v čele Směru od jeho vzniku a elektorát je z velké části navázán právě na něj. „Dá se říct, že Směr je jednou z nejpersonalizovanějších stran na Slovensku,“ říká šéf agentury Focus Martin Slosiarik.

Maďarští poslanci souhlasili s ústavním dodatkem, který má omezit dobu, po kterou je možné být šéfem kabinetu. Nově bude člověk smět být premiérem maximálně osm let.

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.

Kreml prý připravuje Vladimira Putina na nepříjemné zprávy: Rusové jsou čím dál nespokojenější a před zářijovými parlamentními volbami se to nezlepší. Tuto informaci přinesl Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na interní dokumenty, které se podle něj dostaly do rukou ukrajinské rozvědky. Článek Putinovi konečně řekli nepříjemnou pravdu. A v Kremlu zavládla nervozita se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Zástupci opoziční ODS řešili na víkendové ideové konferenci, jak bude vypadat jejich nový program po prohraných parlamentních volbách a výměně vedení. Představili tzv. Modrý kodex ODS - souhrn deseti ideových hodnot, který má být sborníkem názorových jak liberálních tak i konzervativních proudů ODS. Sjezd v rozhovoru popsal politický reportér serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší, který vše sledoval.

Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl v sobotu na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá. Připustil však, že nadešel čas, aby vedení začala přebírat mladší generace, informovaly agentury Reuters a DPA.

Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá, informovala agentura Reuters.

Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl v sobotu na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá,...

Na stranickém sjezdu Fideszu hlasovalo pro Orbánovo znovuzvolení 729 z 737 delegátů a neměl žádného protikandidáta. Také řekl, že přebírá plnou zodpovědnost za prohru ve volbách.