Pásmo Gazy

Druhá fáze dvacetibodového plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy byla zahájena, napsal na síti X prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.

Druhá fáze dvacetibodového plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy byla zahájena, napsal ve středu na síti X prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by Pásmo Gazy spravoval.

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.

Po úspěšné první fázi plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Gaze byla zahájena fáze dvě. Oznámil ve středu prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff na síti X. Plán se nyní zaměří na odzbrojení a demilitarizaci.

Vyjednavač amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff oznámil zahájení druhé fáze 20bodového plánu na ukončení konfliktu v Gaze. První fáze byla dohodnuta a oznámena v říjnu minulého roku. Nynější fáze přesouvá iniciativu od příměří k demilitarizaci, technokratické správě a rekonstrukci území.

Washington/Káhira - Druhá fáze dvacetibodového plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy byla zahájena, napsal dnes na síti X prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by Pásmo Gazy spravoval. Výbor povede bývalý náměstek ministra dopravy Palestinské autonomie Alí Šaas, napsala agentura Reuters.

Neviditelné oběti války Válka v Pásmu Gazy, která se naplno rozhořela po útoku hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023 a následné rozsáhlé izraelské vojen

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.

Ženeva/Gaza - Od začátku příměří loni v říjnu bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně 100 dětí, uvedl dnes podle agentury AFP Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.

Po téměř dvou letech bez formálního vzdělávání se děti v Pásmu Gazy postupně vracejí do škol. Jenže školy už nejsou tím, čím bývaly. Místo tříd stany, místo lavic improvizace. A místo plného učebního plánu jen čtyři základní předměty. Přesto je to začátek. Článek Škola ve stanu. Děti v Gaze se po dvou letech vracejí k tabulím se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Generální tajemník OSN António Guterres v pátek vyzval Izrael, aby zrušil zákaz činnosti desítek humanitárních organizací poskytujících pomoc v Pásmu Gazy, píše agentura AFP. Izraelský krok podle něj ještě dále zhorší humanitární krizi, které obyvatelé pásma čelí. Podle izraelského ministerstva pro záležitosti diaspory tyto organizace nevyhověly novým požadavkům na registraci.

Ve společném prohlášení varovaly mezinárodní nevládní organizace před rozhodnutím Izraele zavést nové registrační požadavky pro organizace poskytující humanitární pomoc v Pásmu Gazy. Krok může vést k zastavení jejich činnosti.

Izrael od nového roku zakáže v Pásmu Gazy činnost 37 humanitárním organizacím, které podle něj nevyhověly jeho novým požadavkům na registraci, píše agentura AP. Podle izraelského ministerstva pro záležitosti diaspory tyto organizace nesplnily požadavky na sdílení informací o zaměstnancích, financování a činnosti.

V Pásmu Gazy nebudou od roku 2026 smět působit Lékaři bez hranic či CARE. Izrael zde zakázal činnost 37 humanitárním organizacím, které nevyhověly požadavkům na registraci. Jde o zhruba 15 procent všech organizací v pásmu.

Rok 2025 byl rokem návratu rukojmích z Pásma Gazy. Ze 251 lidí a těl unesených 7. října 2023 při teroristickém útoku Hamásu na Izrael zůstávají v Gaze k dnešnímu dni ostatky posledního Izraelce. Pro Izrael se tak letos téměř úplně uzavřela bolestivá kapitola největšího únosu jeho lidí v historii. Poslechněte si další ze silných příběhů, které napsal právě končící rok.

Brusel - Evropská unie dnes upozornila Izrael, že jeho rozhodnutí o pozastavení činnosti řady nevládních organizací poskytujících humanitární pomoc v Pásmu Gazy, které nevyhověly novým požadavkům na registraci, znemožní dodávky životně důležité pomoci na válkou zpustošené území. Informovala o tom agentura AFP.

Když izraelský premiér Benjamin Netanjahu přilétá do floridského Mar-a-Lago, není to zdvořilostní návštěva. Je to spíš pokus zachránit, co se zachránit dá. Příměří v Pásmu Gazy, které vstoupilo v platnost 10. října, visí na vlásku. A vztahy mezi Washingtonem a Jeruzalémem procházejí zkouškou trpělivosti.

Írán možná obnovuje svůj jaderný program na jiných místech, než která Spojené státy vybombardovaly v červnu během 12denní íránsko-izraelské války, uvedl v pondělí večer americký prezident Donald Trump…

Americký prezident Donald Trump bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Přeje si brzké zahájení druhé fáze mírového plánu a odzbrojení Hamásu. Teroristická organizace to odmítá.

Írán možná obnovuje svůj jaderný program na jiných místech, než která Spojené státy vybombardovaly během červnové dvanáctidenní íránsko-izraelské války, uvedl americký prezident Donald Trump v pondělí večer středoevropského času po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Pokud se podezření prokáže, USA jsou dle Trumpa připraveny „nebezpečí odstranit“. Šéf Bílého domu rovněž pohrozil teroristickému hnutí Hamás, že pokud se v krátké době neodzbrojí, nastane pro něj „peklo“.

Americký prezident Donald Trump v pondělí řekl, že chce, aby druhá fáze příměří v Pásmu Gazy začala co nejdříve, palestinské hnutí Hamás však podle něj musí být odzbrojeno. Trump jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, kterého přivítal ve svém floridském sídle Mar-a-Lago. Po schůzce uvedl, že Írán možná obnovuje svůj jaderný program na jiných místech, než které Spojené státy vybombardovaly během červnové íránsko-izraelské války.

Americký prezident Donald Trump dnes při setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago vyslal ostré varování Íránu. Podle Trumpa Spojené státy nebudou tolerovat žádné pokusy Teheránu o obnovení svého vojenského potenciálu po červnové dvanáctidenní válce.

Palm Beach (USA) - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes bude jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, přičemž hlavním bodem jejich schůzky bude situace v Pásmu Gazy a otázka přechodu do druhé fáze tamního příměří. Dalšími tématy jejich jednání by měly být také záležitosti týkající se Íránu, Sýrie a libanonského militantního hnutí Hizballáh, napsala agentura AFP. Dnešní schůzka obou státníků bude již pátou ve Spojených státech od Trumpova návratu do Bílého domu letos v lednu. Trump se s Netanjahuem setkal také při říjnové návštěvě Izraele, kdy promluvil v Knesetu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odletěl v neděli z Ben Gurionova letiště na Floridu, kde se má setkat se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Jednat by tam měli o budoucnosti Gazy a o hrozbách ze strany Hizballáhu a Íránu. Web Axios napsal, že poradci amerického prezidenta jsou stále silněji frustrováni z postupu Netanjahua, který podkopává mírový proces.

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.

Izraelská armáda ve středu oznámila, že při útoku 13. prosince zabila v Pásmu Gazy významného člena teroristického hnutí Hamás Abdal Haje Zakúta, zodpovědného za finanční operace. Napsala to agentura AFP s tím, že Zakút zahynul při stejném úderu, při kterém armáda zabila druhého nejvýše postaveného velitele Hamásu Ráida Saada.

Skupina 14 zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších 19 osad na okupovaném Západním břehu. Vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69.

Izraelská armáda ve středu oznámila, že při útoku 13. prosince zabila v Pásmu Gazy významného člena teroristického hnutí Hamás Abdala Haje Zakúta, zodpovědného za finanční operace. Napsala to agentura AFP s tím, že Zakút zahynul při stejném úderu, při kterém armáda zabila druhého nejvýše postaveného velitele Hamásu Ráida Saada.

Izrael plánuje v následujících deseti letech investovat 350 miliard šekelů (2,2 bilionu Kč) do vlastního zbrojního průmyslu. Ve středu to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Chce tak snížit závislost Izraele na jiných zemích, včetně spojenců.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí uvedl, že příští týden bude s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jednat o íránských jaderných aktivitách i o další fázi Trumpova mírového plánu pro Pásmo Gazy. Informuje o tom agentura Reuters.

Izrael pokračuje v okupaci na Západním břehu Jordánu. Bezpečnostní kabinet schválil uznání 19 dalších osad, které podle kritiků dál komplikují vznik palestinského státu.

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.

Jak obnovit válkou zničené Pásmo Gazy? S tím přišla administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa. Plány na Project Sunrise ukazují, jak udělat z poničeného území technologické i turistické centrum na Blízkém východě. Ambiciózní projekt popisuje investice do luxusních plážových resortů, vysokorychlostní železnice, chytrých energetických sítí řízených umělou inteligencí i zcela nové dopravní infrastruktury, píše americký deník The Wall Street Journal.

Při izraelském útoku ve čtvrti Túfa na východě města Gazy v pátek přišlo o život sedm Palestinců a řada dalších, včetně dětí, utrpěla zranění. Úder zasáhl bývalou školu, ve které se ukrývaly desítky vysídlených rodin, uvedla agentura WAFA. Izraelská armáda oznámila, že útok prošetřuje, a dodala, že na místě zasáhla několik podezřelých osob.

V Pásmu Gazy už nepanuje hladomor, stojí v pátečním posudku zhotoveném iniciativou Integrované klasifikace potravinové bezpečnosti (IPC). Ke zlepšení situace podle posudku vedlo větší otevření palestinského území humanitárním i komerčním dodávkám potravin po říjnovém uzavření příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ačkoliv podmínky splňující definici hladomoru už v Gaze nejsou, situace je podle IPC nadále kritická.

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.

Rakouská veřejnoprávní televize ORF, která pořádá příští ročník Eurovize, nebude vystřihovat záběry na palestinské vlajky v publiku. Stejně tak neztlumí bučení, pokud by se ozvalo během vystoupení izraelského účastníka.

Izraelské jednotky ve středu minometem zasáhly obytnou palestinskou oblast v Pásmu Gazy, a to navzdory křehkému příměří, uvedla agentura AP. Podle zdravotníků bylo zraněno nejméně deset lidí. Armáda sdělila, že případ vyšetřuje a tvrdí, že se minomet odchýlil od původního cíle. Palba se odehrála v oblasti překračující takzvanou žlutou linii vymezenou mírovou dohodou.

Spojené státy požádaly Itálii, aby vycvičila palestinské policisty, kteří by mohli být rozmístěni v Pásmu Gazy v rámci dohody o příměří, řekla v parlamentu italská premiérka Giorgia Meloniová.

Itálie by se měla zúčastnit výcviku palestinských policistů, kteří mají být rozmístěni v Pásmu Gazy v rámci dohody o příměří. Podle italské premiérky Giorgie Meloniové o to požádaly Spojené státy. Itálie by se mohla zapojit také do Mezinárodních stabilizačních sil (ISF), které by mohly v Gaze také působit, řekla v parlamentu Meloniová.

Itálie by podle žádosti Spojených států měla vycvičit padesátku palestinských policistů. Itálie kromě toho také zvažuje, že by se zapojila do Mezinárodních stabilizačních sil v Pásmu Gazy.

Pět evropských zemí oznámilo bojkot nadcházejícího ročníku pěvecké soutěže poté, co Evropská vysílací unie (EBU) povolila účast Izraele. Mnoho účastníků si ale stěžuje na postup izraelské armády v Pásmu Gazy. Země, jež soutěž s názvem Eurovize bojkotují, oznámily, že jejich účast by byla v rozporu s hodnotami soutěže.

Máme-li věřit zprávám většinových sdělovacích prostředků o situaci v Izraeli, prožívá tato země nebývalý hospodářský a sociálně-kulturní úpadek. Je to prý přirozený důsledek „nepřiměřené reakce na projevy palestinského odporu proti izraelské rozpínavosti“. Válečné tažení v Pásmu Gazy, které trvá již dva roky, údajně vysává židovský stát na dřeň a ten je na konci s dechem. Obce severního Izraele hraničící s Libanonem leží v troskách, vesnice na jihu zpustošené vpádem Hamásu marně čekají na kompletní obnovu, statisíce obyvatel opustili své domovy nadobro a tísní se nyní v přeplněných hotelích nebo u příbuzných. Průmysl převážně stojí, zasažen bombardováním, letecké spojení se světem je omezeno na minimum v důsledku hromadného bojkotu, židovské obyvatelstvo se snaží stůj co stůj opustit ohroženou vlast. Reportéři věští státu pochmurnou budoucnost, pokud vůbec nějakou bude mít.

Vysoký představitel teroristického hnutí Hamás a jeho hlavní vyjednavač Chalíl Hajja dnes potvrdil, že při sobotním izraelském útoku zahynul vojenský velitel ozbrojeného křídla hnutí Ráid Saad. Podle Hajji se jedná o porušení příměří ze strany Izraele a incident ohrožuje životaschopnost celé dohody o příměří, píše agentura Reuters. Saad je podle agentury nejvýše postaveným představitelem Hamásu, kterého Izrael od počátku příměří 10. října zabil.

Týmy pracovníků Lékařů bez hranic se po několika týdnech vrátili zpátky do města Gaza. Pryč byly zhruba tři týdny, městem totiž proběhla pozemní invaze - ta zasáhla i různá zdravotnická zařízení, což ale zdravotníky neodradilo. O svých pocitech promluvili na video samotní zdravotníci.

Izrael bere Eurovizi vážně. Nejde pouze o vlastní show, důležitější je politika. A pocit sounáležitosti s Evropou, který se z židovského státu postupně vytrácí.

Canberra v září stejně jako další západní státy uznala nezávislost Palestiny, což Izrael odsoudil. Krok reagoval na izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Elton John se ani po ukončení koncertní kariéry nestáhl. Naopak zvyšuje tlak na vlády, které podle něj ignorují řešení epidemie HIV.

Izraelská armáda dnes ve městě Gaza zabila druhého nejvýše postaveného velitele teroristického hnutí Hamás Ráida Saada, píše server The Times of Israel.

Ráid Saad byl považován za jednoho z posledních členů nejvyššího velení Brigád Kasám, které jsou ozbrojeným křídlem hnutí Hamás. Izraelský dron zasáhl jeho vozidlo, ve kterém zemřelo více osob.

Izraelská armáda v sobotu provedla vzdušný útok ve městě Gaza, jehož cílem byl klíčový člen teroristického hnutí Hamás. S odvoláním na prohlášení armády to píše server The Times of Israel (ToI) s tím,…

Gaza/Tel Aviv - Izraelská armáda dnes ve městě Gaza zabila druhého nejvýše postaveného velitele teroristického hnutí Hamás Ráida Saada, píše server The Times of Israel (ToI). Armáda již dříve oznámila, že ve městě podnikla vzdušný útok, jehož cílem byl klíčový člen Hamásu. Jméno zprvu neuvedla, později však potvrdila, že cílem byl Saad a že byl zabit. Při úderu zahynulo pět lidí a dalších 25 bylo zraněno, informovali podle agentury Reuters zdravotníci v Gaze.

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl a je nejvyšší za sledované období od roku 2017.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že na začátku roku 2026 představí jméno světového politika, který povede Mírovou radu pro správu Pásma Gazy. Podle jeho slov je o místo v radě obrovský zájem – „králové, prezidenti, premiéři, ti všichni chtějí být v Mírové radě," prohlásil Trump na středeční ekonomické schůzce v Bílém domě. „Bude to jedna z nejlegendárnějších rad vůbec," dodal s typickou sebejistotou.

Vleklý korupční proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem rozděluje izraelskou společnost. Podle expertů by prezidentská milost, o níž Netanjahu požádal, bez předchozího odsouzení či přiznání viny byla nejspíš napadena u nejvyššího soudu a vyvolala protesty. Podle průzkumů si většina Izraelců předběžné omilostnění Netanjahua bez jeho rezignace nepřeje. Židovský stát čekají příští rok volby a premiérovi hrozí až deset let vězení.

Pásmo Gazy zasáhla silná bouře Byron, která si v posledních 24 hodinách vyžádala nejméně jedenáct obětí a několik dalších zranila, informovala v pátek palestinská agentura Wafa. Kvůli silným dešťům, které v Gaze vypukly ve středu, se zřítila řada budov a záplavy se rozšířily do více částí oblasti.

Švýcarský zpěvák a vítěz loňského ročníku Eurovize Nemo na protest proti další účasti Izraele v této soutěži vrátí vyhranou trofej. Účast Izraele je podle šestadvacetiletého Švýcara v jasném rozporu se stanovenými hodnotami Eurovize, kterými jsou jednota, inkluze a důstojnost.

V Laichterově domě proběhne 16. prosince benefiční aukce pro Palestinu. Budou se dražit díla 162 tvůrců a tvůrkyň. Výtěžek bude věnován Lékařům bez hranic.

„Pokud hodnoty, které oslavujeme na pódiu, nezastáváme i mimo něj, i ty nejkrásnější písně ztrácejí smysl,“ řekl.