Pásmo Gazy

Do Pásma Gazy ve středu vypluly desítky lodí ze španělské Barcelony. Více než tisícovka členů posádek veze humanitární pomoc obyvatelům palestinské enklávy zčásti kontrolované teroristickým hnutím Hamás a zčásti izraelskou armádou. Poslední pokus této flotily dostat se do Gazy se udál před necelým rokem, izraelská armáda jej tehdy zmařila. Špatné počasí letos flotilu donutilo odložit vyplutí, to bylo původně plánováno už na 12. dubna.

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.

Česko by se mohlo zapojit do poválečné obnovy Pásma Gazy. Vyplynulo to během návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) v Izraeli, kde jednal s tamními představiteli o posílení bezpečnostní i ekonomické spolupráce. Součástí návštěvy byla také debata o zapojení českých firem do budoucích rekonstrukčních projektů.

Nejméně šest obětí si vyžádala izraelská palba v Pásmu Gazy, mezi nimi byly i děti. Tyto útoky podrývají dohodu o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás, kterou loni na podzim zprostředkovaly Spojené státy.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.

Policie v New Yorku v pondělí zadržela desítky demonstrantů, kteří protestovali proti prodeji zbraní Izraeli a kteří požadovali zastavit vojenskou podporu této země. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters s tím, že mezi zadrženými byla i Chelsea Manningová, která před změnou pohlaví ještě jako voják americké armády Bradley Manning poskytla serveru WikiLeaks statisíce tajných vojenských a diplomatických dokumentů.

Petr Macinka chce v Izraeli jednat o možné spolupráci firem z obou zemí v obranném průmyslu. Bude jednat se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem, premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem.

Bez podpory Spojených států by Izrael zřejmě nedokázal dlouho přežít. Nepřízeň Američanů, kterou potvrdily nejnovější průzkumy, je tak pro židovský stát rozhodně větším nebezpečím než prchavá jaderná hrozba íránských ajatolláhů.

Ministr zahraničí Petr Macinka večer odlétá na návštěvu Izraele. Podrobnosti o programu nejsou z bezpečnostních důvodů známy, z dřívějších náznaků lze ale vyčíst, že se Praha přihlásí k ještě těsnějšímu spojenectví s Jeruzalémem.

Izraelskou blokádu Pásma Gazy se pokusí prolomit další humanitární flotila. Ta v neděli vyplula z Barcelony. Předchozí flotilu plavící se pod označením Global Summud Flotilla, ke které se připojila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová, izraelské námořnictvo v říjnu zastavilo.

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.

Členové Rady míru založené a vedené americkým prezidentem Donaldem Trumpem se zavázali, že na poválečnou správu Gazy přispějí dohromady 17 miliard dolarů (353,3 miliardy korun). Z této sumy ovšem zatím rada obdržela pouhý zlomek. Z deseti států, které se k poskytnutí financí zavázaly, tento závazek zatím splnily pouze tři – Spojené arabské emiráty, Maroko a USA.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvinil Španělsko z nepřátelství vůči Izraeli a rozhodl o jeho vyloučení z civilně-vojenského koordinačního centra (CMCC), které dohlíží na dodržování příměří v Pá…

Benjamin Netanjahu obvinil Španělsko z nepřátelství a vyloučil ho z centra pro dohled nad příměřím v Gaze. Izrael tak reaguje na španělskou kritiku války a snahy Madridu prosadit v Evropské unii protiizraelské sankce.

Izrael, který se teď účastní války v Perském zálivu, má speciální ženskou jednotku Red Unit, jež funguje jako nepřátelský simulátor pro vlastní ozbrojené síly IDF. Není určena k nasazení v ostrém boji, ale při cvičení podobných útvarů má za úkol se chovat jako nepřítel.

Izraelská armáda v západní části Pásma Gazy zabila při dronovém útoku novináře televize al-Džazíra. Izrael to ve čtvrtek podle agentury AFP potvrdil a prohlásil, že šlo o člena teroristické organizace Hamás, jenž se skrýval za novinařinu. Katarská stanice smrt svého novináře odsoudila a označila izraelský útok za úmyslný a cílený zločin, jehož záměrem bylo zastrašit novináře. Izraelská armáda už dříve zveřejnila řadu dokumentů, které údajně potvrzují spojení zpravodajské stanice s teroristickým hnutím. V podobném duchu se po prozkoumání důkazů vyjádřil také nezávislý izraelský soud.

Zabitého novináře Mohammada Višáha Izrael obvinil z výroby raket a zbraní pro Hamás. „Jedná se o nové a zjevné porušení všech mezinárodních zákonů a norem,“ uvedla v reakci katarská stanice Al-Džazíra.

Rasismus a antisemitismus – dvě skvrny historie, kterým se nedokáže vyhnout ani dnešní Francie. Obě patologie se teď skloňují v souvislosti s krajně levicovou stranou Nepoddajná Francie, i když každá s opačným znaménkem. Zatímco její čerstvě zvolený starosta afrického původu čelí rasistickým urážkám, stranická europoslankyně je obviněná ze schvalování protižidovského terorismu.

Zatímco Evropa diskutuje o etice zbrojního průmyslu, Srbsko chystá otevření továrny na drony ve spolupráci s izraelským Elbit Systems – firmou, která čelí obviněním ze spoluviny na válečných zločinech v Pásmu Gazy. Projekt má strategický rozměr, ale přináší i významná reputační rizika. Článek Srbsko staví továrnu na drony s izraelským gigantem se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Guvernér Floridy Ron DeSantis v pondělí podpisem uzákonil opatření, podle kterého má spolu s několika dalšími představiteli státu pravomoc označovat organizace za teroristické. Zároveň pak může vykázat studenty, kteří tyto organizace podporují. Občanskoprávní skupiny bijí na poplach, že nový zákon omezí svobodu slova.

Bejrút - Izrael by mohl udělat s jihem Libanonu to, co již provedl s Pásmem Gazy během dvouleté války s Hamásem. Dnes před tím varoval podle agentur libanonský prezident Joseph Aún. Vyzval také k diplomatickému jednání. Izrael dal najevo, že chce obsadit jižní část země, tvrdí, že z bezpečnostních důvodů. Na jihu izraelský útok dnes podle agentury AFP usmrtil sedm lidí, včetně šesti členů jedné rodiny.

Pásmo Gazy opustily jako předčasní novorozenci, teď se do něj vrátily jako batolata. Se svými rodiči se desítka dětí z Gazy znovu shledala po více než dvou letech. Území opustily, když Izraelci bojovali u nemocnice Šífa, pod kterou se podle nich nacházelo velitelské centrum teroristů. Nemocnice vinou izraelského obklíčení trpěla nedostatkem elektřiny i zásob, nefunkční inkubátory nahradily postele, do kterých ošetřovatelé ukládali několik dětí najednou, aby se zahřívaly navzájem. Východisko z neudržitelné situace tehdy poskytl Egypt, který nabídl, že se několika novorozenců ujme.

Rozšiřování „nárazníkové zóny“ vyvolává mezi Libanonci obavy z dlouhodobé okupace ze strany Izraele, jež by mohla prohloubit nestabilitu už tak křehkého státu. Arabská média mluví o „gazafikaci“ jižního Libanonu ve smyslu masivního vysídlování a demolic. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac pohrozil, že všechny jiholibanonské vesnice v pohraniční oblasti budou srovnány se zemí po vzoru Gazy, aby byl sever Izraele „bezpečný“. Někteří experti ale varují, že snahy odzbrojit Hizballáh silou mohou teroristy paradoxně posílit, případně spustit občanskou válku.

Dvě izraelská letadla zaútočila ve městě Chán Júnis na jihu Gazy na dvě policejní stanoviště. Jedná se o nejnovější vlnu násilí mezi Izraelem a Hamásem, i přes příměří, které loni v říjnu zprostředkovaly USA.

Dva izraelské letecké údery na dvě kontrolní stanoviště policejních sil v Pásmu Gazy pod vedením palestinského teroristického hnutí Hamásu si vyžádaly smrt nejméně šesti Palestinců, včetně jednoho dítěte. S odvoláním na tamní zdravotníky to v neděli napsala agentura Reuters. Izraelská armáda se k úderům zatím nevyjádřila. Jde o nejnovější vlnu násilí navzdory příměří mezi Izraelem a Hamásem, které loni 10. října zprostředkovaly USA.

Zatímco izraelská armáda se soustředí hlavně na údery proti Íránu a operace proti proíránskému hnutí Hizballáh v Libanonu, v Pásmu Gazy se stále více na veřejnosti objevují ozbrojenci Hamásu. Na ovládaném území upevňují svou kontrolu pomocí metody cukru a biče. Druhá fáze plánu, kdy se mělo teroristické hnutí začít odzbrojovat a předávat moc, tak začala jen teoreticky. Upozorňuje na to izraelské nevládní Zpravodajské a protiteroristické informační centrum Meira Amita (ITIC). Izrael zatím pokračuje ve vzdušných úderech zdůvodněných porušováním podmínek příměří.

Americké ministerstvo zahraničí převedlo 1,25 miliardy dolarů (přes 26,5 miliardy Kč) z fondů na zahraniční pomoc při katastrofách či udržování míru na účet Rady míru prezidenta Donalda Trumpa. Upozornil na to tamní zpravodajský web Semafor.

Zatímco kamery celého světa jsou namířeny na Írán a jižní Libanon, násilí proti Palestincům se v tichosti stupňuje.

Po premiéře na festivalu v Benátkách publikum tleskalo 23 minut. V jádru filmu Hlas Hind Radžab, který nově promítají česká kina, je lidská tragédie přesahující debaty o izraelsko-palestinském konfliktu.

Izraelská armáda bude mít pod kontrolou celý jižní Libanon až po řeku Lítání, prohlásil podle agentury Reuters a deníku Ha'arec izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Armáda tam podle něj ustanoví „bezpečnostní zónu“. To by znamenalo rozšíření pozemních bojů se šíitským hnutím Hizballáh na území Libanonu. Francouzský ministr zahraničí se proti Kacově plánu ohradil.

Velká část moderních válečných tažení se odehrává v kyberprostoru. Jakou roli hraje internet a jeho síla v konfliktu na Blízké východě? Už díky propojenému světu jsme měli téměř přímý přenos války na...

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanic…

Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.

Bouře zasáhla města Chán Júnis a Gaza.

Jemenští Húsiové pohrozili, že na podporu Íránu zablokují průliv Bab al-Mandab, úzkou vodní cestu mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. Narušili by tak spojení Evropy s Asií přes Suezský průplav, což by mohlo výrazně ovlivnit mezinárodní obchod, včetně dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu.

Nejméně osm členů policie spadající pod hnutí Hamás zahynulo po nedělním útoku Izraele na Pásmo Gazy. V Gaze platí od loňského podzimu mezi Hamásem a Izraelem příměří, obě strany se však obviňují z jeho opakovaného porušování.

V Amsterdamu způsobil menší škody výbuch u židovské školy. Podle starostky nizozemského města šlo o záměrný útok na židovskou komunitu. Nebyl to první útok v Nizozemsku. V Rotterdamu vybuchla nálož před synagogou.

Ve čtvrtek 12. března 2026 byl v Izraeli uzavřen jeden z nejkontroverznějších případů týkajících se porušení etického kodexu izraelské armády (IDF) jejími příslušníky. Jde o kauzu „Sde Teiman“.

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.

Izrael čelí balistickým střelám z Íránu, které jsou násobně ničivější než rakety, které na židovský stát dříve odpalovalo teroristické hnutí Hamás z Pásma Gazy. Obyvatele na útoky vždy upozorní telefon, druhou fázi poplachu již ohlašují sirény a lidé se musí schovat do krytů. Tyto situace jsou náročné pro rodiny s dětmi, před raketami se s nimi musí schovávat několikrát denně. Přes den se sousedé snaží děti rozptýlit. Zato v noci panuje v krytech ticho – lidé v polospánku čekají na konec poplachu s vědomím, že za pár hodin je to čeká znovu.

Příběhy z Pásma Gazy, Ukrajiny i Běloruska nabídne letošní ročník filmového festivalu o lidských právech Jeden svět, který začíná tuto středu 11. března.

Neděle byla nejtragičtější den, pokud jde o izraelské údery v Pásmu Gazy od začátku americko-izraelských útoků na Írán před týdnem – usmrceni byli tři Palestinci. Podle Reuters to řekl šéf nemocnice Šífa Muhammad abú Salmía.

Pokud se někdo pustí do oprávněné kritiky Izraele, nemusí to být nutně antisemitismus. Na druhou stranu platí, že ve světě silné protižidovské nálady existují.

Za rok 2025 bylo po celém světě zabito 129 novinářů, informoval dnes Výbor na ochranu novinářů (CPJ) se sídlem v New Yorku, přičemž dvě třetiny těchto případů organizace spojuje s Izraelem a válkou v Pásmu Gazy. Rok 2025 je z pohledu této statistiky druhý nejhorší rok v řadě za posledních 30 let, kdy výbor údaje sleduje. V roce 2024 bylo zabito 124 žurnalistů.

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee v interview naznačil, že židovský stát má „biblický nárok“ na kontrolu velké části Blízkého východu, píší s odkazem na v pátek zveřejněný rozhovor agentura Reuters a web stanice BBC. Diplomatova slova o víkendu odsoudilo několik aktérů a zemí regionu i mimo něj, když je označili za „nebezpečná“ či „pobuřující“. Jde podle nich rovněž o ohrožení snah ukončit válku v Pásmu Gazy.

Organizace spojených národů je v dnešní podobě mrtvým, nefunkčním a místy až škodlivým projektem, ačkoliv za dobu své existence vykonala mnoho dobrého. Nahradí OSN nová Rada míru? Těžko, ale možná bychom se projektu neměli předčasně vysmívat.

Ministr zahraničí Petr Macinka se během vůbec prvního jednání Rady míru setkal s několika představiteli Spojených států amerických. Hovořil se svým americkým protějškem Marcem Rubiem, viceprezidentem J. D. Vancem i prezidentem Donaldem Trumpem.

Na prvním zasedání Rady míru se vybíraly peníze na Pásmo Gazy. Řešilo se i to, kdo na území pošle vojáky. Účastnilo se i Česko.

Americký prezident Donald Trump na čtvrtečním prvním zasedání Rady míru oznámil, že devět států poskytne sedm miliard dolarů (přibližně 144 miliard Kč) na obnovu Pásma Gazy. Pět zemí souhlasilo s vysláním svých vojáků v rámci Mezinárodních stabilizačních sil (ISF), které mají na palestinské území dohlížet. Trump doplnil, že Spojené státy přispějí na Radu míru deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard Kč), a na zasedání komentoval také napjaté vztahy s Íránem.

Americký prezident Donald Trump má za sebou první zasedání takzvané Rady míru, tedy orgánu, který si sám vytvořil, má jej doživotně vést a za poplatek do něj přizval řadu světových lídrů i s jejich státy. Při prvním setkání bylo hlavním tématem Pásmo Gazy, pro které má obrovské plány – novou policii, kompletní rekonstrukci, přičemž region na obnovu dostane miliardy dolarů. Kromě toho Trump posunul i fungování relativně nových jednotek – Mezinárodních stabilizačních sil – a k tomu přidal varování pro Írán, které se může dočkat amerického úderu.

Americký prezident Donald Trump na čtvrtečním prvním zasedání Rady míru oznámil, že devět států poskytne sedm miliard dolarů (přibližně 144 miliard korun) na pomoc Pásmu Gazy. Pět zemí souhlasilo s vysláním svých vojáků v rámci Mezinárodních stabilizačních sil (ISF), které mají na palestinské území dohlížet.

Pět zemí se dosud zavázalo vyslat své vojáky do Mezinárodních stabilizačních sil (ISF) pro Pásmo Gazy, oznámil ve čtvrtek velitel ISF Jasper Jeffers. Jednotky pro mnohonárodní síly, které mají vést be…

Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami korun.

V posledních týdnech jednali Američané a Íránci kvůli jadernému programu. Americký prezident Donald Trump nyní uvedl, že se do deseti dní rozhodne, jestli k ní dojde. Varuje, že pokud žádná smysluplná dohoda nevznikne, bude zle.

Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun), uvedl na prvním zasedání této organizace americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami korun), informovaly zpravodajské agentury a americká média.

Americký prezident Donald Trump si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Prohlásil to ve čtvrtek v úvodu prvního zasedání své Rady míru ve Washingtonu. V obsáhlém projevu zmínil současné „dobré“ rozhovory s Teheránem, zopakoval nicméně, že Írán nesmí vlastnit jadernou zbraň. Pokud dohoda nebude, bude zle, varoval šéf Bílého domu.