Pavel Hubený

Kvůli dlouhodobé přítomnosti tetřeva je na území Šumavy přes deset procent nepřístupných míst z celé rozlohy národního parku. Tetřev hlušec patří jednoznačně mezi ikonické druhy Šumavy. Pro některé návštěvníky se ale stal nepřítelem. Aktuálně žije v národním parku zhruba 765 jedinců tetřeva a jejich populace se zvyšuje.

Významné bavorské ocenění obdržel ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený za oživení a rozvíjení přeshraniční spolupráce z rukou bavorského ministra pro evropské záležitosti Erica Beißwengera. Tato medaile je už druhým zahraničním oceněním, které Hubený obdržel. Bavorskou státní medaili za mimořádný přínos pro životní prostředí převzal už v roce 2017.

Na Šumavě se na dvou desítkách míst vyskytuje vzácný brouk trnoštítec horský. Potvrdil to letošní výzkum vědců, vyplývá z tiskové zprávy šumavského národního parku. Brouk o velikosti až 3,5 centimetru žije po celém území národního parku od Nové Pece na Prachaticku po Železnou Rudu na Klatovsku. Po roce 2020 bylo na Šumavě známo pouze osm nálezů tohoto brouka.

Na Šumavě se na dvou desítkách míst vyskytuje vzácný brouk trnoštítec horský. Potvrdil to letošní výzkum vědců, jak vyplývá z tiskové zprávy šumavského národního parku. Brouk o velikosti až 3,5 centimetru žije po celém území národního parku od Nové Pece na Prachaticku po Železnou Rudu na Klatovsku. Po roce 2020 bylo na Šumavě známo pouze osm nálezů tohoto brouka.

Kriticky ohrožený brouk trnoštítec horský si oblíbil Šumavu. Dokazuje to monitoring, který potvrdil jeho výskyt na jižní části Šumavy i na druhé straně Národního parku v oblasti Modravy a Prášil. Pro entomology jde o jakéhosi broučího Modrého Mauricia. Šumava je totiž jedním z mála míst v Evropě mimo Alpy, kde dokáže tento živočich přežívat.

Národní park Šumava byl vyhlášen v roce 1991. Jeho ředitelé se pak často střídali, zvláště za vedení Jana Stráského se tam situace silně vyostřila. Tehdy, v létě 2011, jím řízená Správa NP Šumava rozhodla začít kácet kůrovcem napadené smrky i v bezzásahových částech parku. Vzbudilo to silný odpor ekologických organizací i velké části vědců: aktivisté tehdy fyzicky blokovali cestu těžké technice a přivazovali se ke stromům, aby je vlastními těly bránili.

Na útěku zůstává poslední vlk, návštěvnické centrum se ale od prvního září otevírá veřejnosti alespoň částečně. Část lávek bude potřeba zrekonstruovat.

Národní park Šumava (NPŠ) ukončí v pátek činnost krizového štábu, který koordinoval odchyt tří vlků, kteří utekli z výběhu návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Ředitel parku Pavel Hubený štáb zřídil 12. srpna také pro pravidelné kontroly oplocení a sčítání zvířat ve tříhektarovém přírodním výběhu s vlčí smečkou. Činnosti, které štáb koordinoval, budou pokračovat v kompetenci organizačních jednotek správy parku, řekl ČTK její mluvčí Jan Dvořák. Centrum se návštěvníků částečně otevře 1. září.

Končí činnost krizového štábu na Šumavě, který ustanovil ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený 12. srpna v souvislosti s únikem vlků uprchlých z výběhu u návštěvnického centra v Srní. Štáb měl na starosti koordinaci odchytu uniklých vlků, pravidelné kontroly oplocení a sčítání zvířat v samotném výběhu.

Vlků, kteří se pohybují v širším okolí Návštěvnického centra Srní na Klatovsku a jsou jen mírně plaší, může být víc. Národní park Šumava, který provozuje centrum s tříhektarovým přírodním výběhem s vlčí smečkou, považuje za pravděpodobné, že volně se pohybující zvířata unikla z výběhu. Ředitel parku Pavel Hubený ustanovil k jejich odchytu krizový štáb. Dosud se hovořilo o jednom vlkovi, který se v okolí centra pohybuje. Ve výběhu má být třináctičlenná vlčí smečka, při posledních kontrolách…

V širším okolí návštěvnického centra Srní na Šumavě se pohybují nebojácní vlci. Zdá se, že utekli přímo z tohoto centra. Správci Národního parku Šumava lidi vyzývají, aby se šelmám vyhýbali. Pokud se o ně vlci budou sami zajímat, radí, jak je odehnat.

Vlků, kteří se pohybují v širším okolí Návštěvnického centra Srní na Klatovsku a jsou jen mírně plaší, může být víc. Národní park Šumava, který provozuje centrum s tříhektarovým přírodním výběhem s vlčí smečkou, považuje za pravděpodobné, že volně se pohybující zvířata unikla z výběhu. Ředitel parku Pavel Hubený ustanovil k jejich odchytu krizový štáb. Dosud se hovořilo o jednom vlkovi, který se v okolí centra pohybuje.

V oploceném výběhu návštěvnického centra Srní na Klatovsku je celkem třináct vlků, v úterý ráno jich správci parku však napočítali pouze devět. Zatím není jisté, zda chybějící jedinci utekli, nebo se někde na tříhektarovém pozemku schovávají, a proto je zoologové nenašli. Správci parku dosud vědí pouze o jednom vlkovi, který se pohybuje kolem plotu vlčího výběhu. Od víkendu se ho snaží odchytit.

Z výběhu u Návštěvnického centra Srní pravděpodobně uniklo několik mírně plachých vlků, uvádí Národní park Šumava. K řešení situace a odchytu v úterý ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený ustanovil krizový štáb.

Správa Národního parku Šumava zřídila krizový štáb kvůli podezření, že z výběhu u Srní uteklo více vlků. Ve smečce chybí až čtyři jedinci. Vlky se snaží odchytit, veřejnost žádá o hlášení případných setkání.

Žádný z doposud monitorovaných vlků ale podle správy parku nevykazoval chování nebezpečné pro člověka.

Kauza kolem vlka, který se na Šumavě od minulého týdne začal pohybovat v oblasti Prášil a Srní, nabírá na obrátkách. Ředitel Správy NP Šumava v úterý ustanovil krizový štáb, který má za úkol řešit odchyt vlků vyskytujících se v širším okolí Návštěvnického centra Srní a vykazujících nízkou hladinu plachosti. Po důkladném monitoringu výběhu Návštěvnického centra Srní je totiž nutné pracovat s variantou, že se může jednat o vlky chované v tomto zařízení.

Národní park Šumava zatím nezačal s rozebíráním a konzervací Roklanské chaty v nepřístupné části parku a nestihne to ani letos. Zchátralou chatu z 30.…

Národní park Šumava zatím nezačal s rozebíráním a konzervací Roklanské chaty v nepřístupné části parku a nestihne to ani letos. Zchátralou chatu z 30. let 20. století chtěl park zbourat. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) demolici zastavil a loni rozhodl, že se zakonzervují dochované části. Park mezitím doplnil posudek, podle kterého se z dřevěných částí, které se budou konzervovat, dochovala zhruba pětina. Vzhledem k tomu, že kvůli riziku rušení tetřeva lze práce provádět jen v omezené době na přelomu léta a podzimu, k rozebrání chaty se park dostane nejspíš až příští rok.

Národní park Šumava zatím nezačal s rozebíráním a konzervací Roklanské chaty v nepřístupné části parku a nestihne to ani letos. Zchátralou chatu z 30. let 20. století chtěl park zbourat. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) demolici zastavil a loni rozhodl, že se zakonzervují dochované části. Park mezitím doplnil posudek, podle kterého se z dřevěných částí, které se budou konzervovat, dochovala zhruba pětina. Vzhledem k tomu, že kvůli riziku rušení tetřeva lze práce provádět jen v omezené době na přelomu léta a podzimu, k rozebrání chaty se park dostane nejspíš až příští rok, řekl ČTK ředitel parku Pavel Hubený.

Kvilda, prameny Vltavy nebo Plešné jezero, to jsou místa, kde nikdy nebudete sami. Taky Šumava trpí takzvaným overturismem, kterému se věnujeme v našem seriálu. Některé lokality, které byly dříve dostupné jen pěším návštěvníkům, zažívají v létě nápor turistů i kvůli rozvoji elektrokol. Cyklisty vyvezou do míst, kam by bez motoru na Šumavě vyšlápli jen stěží.

Kritický nedostatek vody dočasně zastavuje Splouvání Vltavy v úseku Soumarský Most – Pěkná. Hladina Teplé Vltavy na odečtu na Soumarské Mostě letos vykazuje rekordní hodnoty. Bohužel v tom negativním smyslu. Například v pondělí 23. června bylo naměřeno pouhých 40,9 centimetru.

Hladina Teplé Vltavy, která je pro vodáky sjízdná jen při výšce nad 50 centimetrů, trhá na začátku hlavní turistické sezony negativní rekordy. Minulý týden naměřili na Soumarském mostě pouhých 40,9 centimetru. Vodáci se tak na oblíbenou trasu mezi Soumarským mostem a Pěknou mohli letos vydat jen v průběhu pěti dní. Správa parku vrací vodákům už zaplacené poplatky za splouvání.

Vodáci se letos na horní tok Vltavy téměř nedostanou. Výška hladiny dlouhodobě nedosahuje požadovaného minima a za dva měsíce byla řeka splavná jen pět dní. Správa Národního parku Šumava tak rozhodla, že nyní nebude možné na tento úsek získat registraci.

Tvrdý život lidí na staré Šumavě představuje nová expozice v podkroví hájenky na Březníku nedaleko Modravy. Výstava připomíná také asi nejslavnější román spisovatele Karla Klostermanna Ze světa lesních samot, jehož děj se právě na Březníku odehrává. Vznik expozice stál 1,3 milionu korun a správci Národního parku (NP) Šumava věří, že v letní sezoně si ji prohlédnou tisíce lidí, řekl dnes ČTK ředitel parku Pavel Hubený.

Ředitelé českých národních parků, sdružených v Asociaci národních parků ČR (ANP ČR) – Pavel Müller (NP Podyjí), Pavel Hubený (NP Šumava), Robin Böhnisch (KRNAP) a Petr Kříž (NP České Švýcarsko) děkují stovkám vědců a umělců a tisícům občanů za podporu kvalitní a efektivní ochrany české a moravské přírody.

Krajina Národního parku Šumava i celé jižní a jihozápadní Čechy procházejí výrazným obdobím sucha. Zatímco louky se zelenají, hladiny řek a podzemní vody klesají. Podle odborníků se situace může letos stát ještě horší než při extrémním suchu před deseti lety.

Plánovaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny by mohla ohrozit zařazení národního parku Šumava do skupiny celosvětově uznávaných parků. Úprava zákona by totiž…

Národní park Šumava směřuje mezi celosvětově uznávané národní parky, jako je například Yellowstone, Serengeti, nově německý Berchtesgaden a také Národní park Bavorský les.

Plánovaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny by mohla ohrozit zařazení národního parku Šumava do skupiny celosvětově uznávaných parků. Úprava zákona by totiž na Šumavě umožnila více zásahů a omezila tím přirozený rozvoj.

Plánovaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny by mohla ohrozit zařazení národního parku Šumava do skupiny celosvětově uznávaných parků. Úprava zákona by totiž na Šumavě umožnila více zásahů a omezila tím přirozený rozvoj, uvedl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

Národní park Šumava mílovými kroky směřuje do rodiny celosvětově uznávaných národních parků, jako je například Yellowstone, Serengeti, nově německý Berchtesgaden a také Národní park Bavorský les. Pokud v blízkém budoucnu dosáhne Šumava 75 procent území ponechaného přírodním procesům a získá certifikaci mezinárodně uznávaného národního parku, bude společně s Bavorským lesem celosvětově výjimečným chráněným územím.

Vimperk (Prachaticko) - Plánovaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny by mohla ohrozit zařazení národního parku Šumava do skupiny celosvětově uznávaných parků. Úprava zákona by totiž na Šumavě umožnila více zásahů a omezila tím přirozený rozvoj. ČTK to dnes řekl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

Desítky pozměňovacích návrhů k novele zákona o ochraně přírody zejména od poslanců ODS by vedly k likvidaci současné podoby národních parků. „Zahrádkářské představy se snoubí s představami developera,“ napsali ředitelé o jedné z předloh.

Otevřeným dopisem se na konci minulého týdne obrátili na poslankyně a poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ředitelé všech čtyř našich národních parků – Pavel Müller (NP Podyjí), Pavel Hubený (NP Šumava), Robin Böhnisch (KRNAP) a Petr Kříž (NP České Švýcarsko). Důvodem je aktuálně projednávaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny.

Ochránci přírody varují, že pozměňovací návrhy poslance Jana Bureše (ODS) k projednávané novele zákona o ochraně přírody a krajiny by mohly vést k likvidaci současné podoby národních parků.

Šumavský národní park žádá turisty, aby se vyhnuli trasám, které vedou přes pastviny pro dobytek. K pasoucím se stádům by se neměli lidé ani přibližovat. Jedná se o jednoduché opatření, kterým chtějí správci parku předejít možnému zavlečení slintavky a kulhavky.

Nepřibližovat se k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházet pastvinami, nesnažit se o kontakt s hospodářskými zvířaty pasoucími se na šumavských loukách. Právě taková jednoduchá opatření by v současné době, kdy hrozí vysoká míra nákazy slintavkou a kulhavkou i v České republice, měli dodržovat všichni návštěvníci Šumavy.

Kvůli možné nákaze slintavkou a kulhavkou apelují správci šumavského národního parku na veřejnost, aby se nepřibližovali k pasoucím se stádům na loukách. Zemědělci začínají vyhánět dobytek na pastviny a riziko nákazy je vysoké. Některé turistické stezky na území šumavského parku totiž procházejí skrze pastviny.

Nepřibližovat se k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházet pastvinami, nesnažit se o kontakt s hospodářskými zvířaty pasoucími se na šumavských loukách. Právě taková jednoduchá opatření by v současné době, kdy hrozí vysoká míra nákazy slintavkou a kulhavkou i v České republice, měli dodržovat všichni návštěvníci Šumavy.

Ředitelé národních parků bijí na poplach kvůli pozměňovacím návrhům poslanců k novele zákona o národních parcích. Podle nich vrací ochranu přírody o 30 let zpátky. Umožnily by například kácení v bezzásahových zónách, přinesly změnu zonace a také otevřely cestu pro developery. Sešli se proto narychlo s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), zjistil Radiožurnál. Ani ministerstvo nesouhlasí s některými návrhy.

„Nikdo tady nepochybuje o tom, že se les umí obnovit sám a není potřeba zasahovat, místní lidi to vidí a je to zřejmé i většině starostů,“ říká ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený. Jedním z důkazů je i to, že se svými názory a ve své funkci vydržel přes deset let, a stal se na pozici šéfa parku rekordmanem. Hubený zároveň vysvětluje, kolik Šumava uživí vlků a proč změnil názor a je pro otevření cesty Luzným údolím k Modrému Sloupu.

V šumavských lesích žije podle posledních průzkumů asi 800 bobrů evropských. V 19. století ho tu lidé vyhubili, před 20 lety se sem ale vrátil. Bobří hráze těchto hlodavců zadržují například v okolí povodí řeky Křemelné více než 12 tisíc krychlových metrů vody.

Na Šumavě žije až 800 bobrů evropských. Hlodavec se tam vrátil před 20 lety a od té doby se jeho populace rozšířila. Bobří hráze podle vědců zadržují jen v povodí řeky Křemelné více než 12 tisíc krychlových metrů vody. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Vimperk (Prachaticko) - Na Šumavě žije až 800 bobrů evropských. Hlodavec se tam vrátil před 20 lety a od té doby se jeho populace rozšířila. Bobří hráze podle vědců zadržují jen v povodí řeky Křemelné více než 12.000 krychlových metrů vody. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Už pojedenácté uspořádala Správa Národního parku Šumava soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy. Jmenuje se vtipně: Šumavská mozkovka. Vůbec poprvé se o čtenářské hlasy ucházely i týmy německých odborníků, které prováděly výzkumy na Šumavě a v Bavorském lese.

Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc m3 dřevní hmoty napadené kůrovcem. Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby snížily skoro o polovinu. Vedle toho se také meziročně snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech.

Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby na Šumavě snížily skoro o polovinu. Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc krychlových metrů dřevní hmoty napadené kůrovcem. Meziročně se také snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech. Ale vyhráno zdaleka ještě není.

Šumavský národní park loni vytěžil 130 tisíc krychlových metrů kůrovcového dřeva. Je to přibližně o 100 tisíc krychlových metrů méně než v roce 2023. Naznačuje to, že by mohla končit kůrovcová gradace, která na Šumavě začala v roce 2019.

Dvě třetiny návštěvníků Šumavy cítí smutek při pohledu na odumřelé dřevo. Přitom 94 procent návštěvníků souhlasí s tím, že odumřelé dřevo je klíčovou složkou biologické rozmanitosti. Takové jsou dílčí výsledky ankety, do které se zapojilo na 400 respondentů.

Většina návštěvníků Národního parku Šumava chápe, že mrtvé dřevo není znakem zkázy, ale symbolem přírodní obnovy a biologické rozmanitosti. Jak ukázalo dotazníkové šetření mezi více než 400 respondenty, 94 % z nich považuje odumřelé stromy za klíčovou součást ekosystému. Přestože téměř dvě třetiny návštěvníků přiznávají, že při pohledu na rozsáhlé plochy s odumřelým dřevem pociťují smutek, vnímají jej spíše jako součást hlubokého přírodního prožitku, který ke Šumavě neodmyslitelně patří.

Dvě v minulosti izolované populace vlka založily chov s mláďaty na Šumavě. Jde o linii vlků z oblasti německého Baltu a italských Alp. Potvrdily to výzkumy vědců. Spojení izolovaných populací představuje světový unikát.

Velkou proměnou prochází šumavské lesy, kde se zvyšuje druhová pestrost stromů. Rozšiřují se plochy smíšených lesů, přibývají velké, objemné stromy, navyšuje se podíl tlejícího dřeva. Přirozená obnova malých stromků je stále velmi hojná a struktura lesů již není tak jednolitá, jako v minulosti. Lesy se mění i díky bezzásahovosti.

V Podmolí v Národním parku Podyjí dnes byla oficiálně založena Asociace národních parků České republiky (ANP ČR). Neformální sdružení založily správy všech čtyř národních parků v Česku – Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy. Ustavující memorandum o spolupráci dnes společně podepsali ředitelé Petr Kříž (NP České Švýcarsko), Robin Böhnisch (KRNAP), Tomáš Rothröckl (NP Podyjí) a Pavel Hubený (NP Šumava).

V Podmolí v Národním parku Podyjí byla oficiálně založena Asociace národních parků České republiky (ANP ČR). Neformální sdružení založily správy všech čtyř národních parků v Česku – Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy. Ustavující memorandum o spolupráci společně podepsali ředitelé Petr Kříž (NP České Švýcarsko), Robin Böhnisch (KRNAP), Tomáš Rothröckl (NP Podyjí) a Pavel Hubený …

V Podmolí v Národním parku Podyjí byla včera oficiálně založena Asociace národních parků České republiky (ANP ČR). Neformální sdružení založily správy všech čtyř národních parků v Česku – Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy. Ustavující memorandum o spolupráci společně podepsali ředitelé Petr Kříž (NP České Švýcarsko), Robin Böhnisch (KRNAP), Tomáš Rothröckl (NP Podyjí) a Pavel Hubený (NP Šumava).

Bezzásahové území Národního parku (NP) Šumava by se mělo do deseti let rozšířit na polovinu jeho plochy. Opatření má pomoci rozmanitosti v krajině a přitáhnout více turistů. Inspirací pro park je Bavorský les, který se díky rozloze svých bezzásahových zón zařadil mezi nejvýznamnější parky, jako jsou například Yellowstone či Serengeti.

Šumavské lesy procházejí zásadní proměnou. Podle nejnovějšího monitoringu Národního parku Šumava dochází k výraznému nárůstu smíšených porostů a zvyšuje se výskyt jedle bělokoré. Tyto…

Šumavské lesy se mění. Díky bezzásahovosti, ale i jedinečnému přístupu k péči o lesy, prospívají. Zvyšuje se druhová pestrost, přibývají velké, objemné stromy, navyšuje se podíl tlejícího dřeva, přirozená obnova malých stromků je stále velmi hojná a struktura lesů již není tak jednolitá, jako v minulosti.

Do nejvyšší ligy světových národních parků, kam patří například nejstarší národní park na světě – Yellowstonský národní park, nebo třeba Národní park Serengeti v Tanzánii, vstoupil Národní park Bavorský les u našich německých sousedů. Ten už v roce 2022 dosáhl 75 procent bezzásahovosti na svém území. Čistě přírodní procesy tak probíhají na více než 18 tisících hektarech z celkových více než 25 tisíc hektarů jeho rozlohy. Díky tomu získal prestižní ocenění.