Pavel Hubený

Bezzásahová oblast šumavského Boubínského pralesa by se mohla v budoucnosti zvětšit. Vědci zjistili, že se pralesní stromy nacházejí i na jiných místech rezervace. Oblast,…

Správa NP Šumava informovala o výzkumu, který odhalil velmi staré dřeviny i mimo oplocené území této národní přírodní rezervace Boubínský prales. Podle odborníků by se tak bezzásahové jádro rezervace mohlo rozšířit.

Bezzásahová oblast šumavského Boubínského pralesa by se mohla v budoucnosti zvětšit. Vědci zjistili, že se pralesní stromy nacházejí i na jiných místech rezervace.

Projekt skiareálu na Samotách, o jehož vybudování se deset let snaží investiční a developerská firma Trigema s městem Železná Ruda, opětovně pozastavilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Nesouhlasí s pronájmem pozemků, které Trigema potřebuje k vybudování lanovky, jež by proti současné byla o 250 metrů delší. Město i investor se podle něj proti verdiktu MŽP odvolají.

Při založení Národních parků Šumava před třiceti lety si odborníci kladli řadu otázek, souvisejících s tím jak se příroda vyvíjí bez lidského zásahu. Třeba jestli se les dokáže sám obnovit, zda jsou znovu vysazené populace zvířat životaschopné a jaké biotopy pro svůj život potřebuje tetřev hlušec.

Ekosystémy na Šumavě se zotavují z okyselení na konci 20. století rychleji, než se předpokládalo, a to i v dobách klimatických změn.

Zástupci národních parků Šumava a Bavorský les představili výsledky výzkumu, který sledoval proměnu těchto míst po dobu několika desítek let. Les se zmlazuje sám a tetřev potřebuje komfort, tak zní jen některé z výstupů projektu.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by přivítal, pokud by se ani po volbách neměnilo vedení šumavského národního parku. Podle něj se v posledních letech uklidnila dříve vyhrocená situace na Šumavě. Brabec to uvedl v Českých Budějovicích na tiskové konferenci hnutí ANO, které povede na jihu Čech jako lídr kandidátní listiny do podzimních parlamentních voleb.

Nejen školy budou využívat nové prostory, které dnes představila Správa NP Šumava. Lesní dílna se nachází v obci Stožec na Prachaticku a zájemci ji najdou v objektu, kde je mimo jiné informační středisko.

Šumavský národní park otevře ve Stožci bezbariérovou učebnu environmentální výchovy. Ve středisku s názvem Lesní dílna si návštěvníci vyzkouší výrobu jednoduchých předmětů nebo se seznámí s historií Šumavy a Bavorského lesa.

Obnovy 13 rašelinišť a pramenišť ze 47 plánovaných zatím dosáhl Národní park Šumava (NPŠ) za 2,5 roku fungování projektu LIFE for MIRES. Na obnově celkem 2059 hektarů ploch, z nichž čtyři lokality jsou v Bavorském lese, spolupracuje s bavorským národním parkem. Sedmiletý projekt za 150 milionů korun, který má vrátit vodu do krajiny, podpořila v programu LIFE Evropská unie, řekla ČTK vedoucí programu Iva Bufková z NPŠ. Projekt podpořilo i ministerstvo životního prostředí 40 miliony. Na území Šumavy, která je významnou zásobárnou vody, je odvodněno přes 50 procent mokřadů, a rašelinišť dokonce asi 70 procent.

Národní park (NP) Šumava vypořádal téměř 800 připomínek k zásadám péče o park. Do dokumentu, který upravuje režim zón, zapracoval park 29 procent připomínek. Dokument je veřejně přístupný, ještě ho musí schválit Rada NP Šumava a pak ministerstvo životního prostředí. Zásady péče budou platit pro roky 2022 až 2040, uvedl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Národní park (NP) Šumava vypořádal téměř 800 připomínek k zásadám péče o park. Do dokumentu, který upravuje režim zón, zapracoval park 29 procent připomínek. Dokument je veřejně přístupný, ještě ho musí schválit Rada NP Šumava a pak ministerstvo životního prostředí. Zásady péče budou platit pro roky 2022 až 2040.

Národní parky, potažmo celou českou přírodu, trápí množství odpadků, které v ní po návštěvnících zůstane. Právě v národních parcích je tento problém o to palčivější, že se jedná o turistické magnety s obrovskou návštěvností. Těch nevhodně se chovajících turistů není sice vysoký podíl, ale v absolutních počtech jde o velké množství lidí. Navíc při představě, jak dlouho odhozené odpadky v přírodě přežívají, je obava o českou přírodu na místě. Každoročně se konají sběračské akce, aby následky nevhodného chování turistů napravily. Ale ideální by samozřejmě bylo, kdyby se žádné takové akce vůbec konat nemusely. O kampani, která tomu má pomoci, informují české národní parky.

Do osvětové kampaně Není zvěř jako zvěř 2021, která má omezit znečišťování přírody, se letos zapojí všechny české národní parky.

Mezinárodní porota soutěže Czech Nature Photo udělila titul Fotografie roku fotografovi Igoru Mikulovi za snímek s názvem Kos černý. Do soutěže se přihlásilo 267 autorů, kteří zaslali 2300 fotografií.

V sobotu 20. března oslavil Národní park Šumava třicet let od svého vyhlášení. Vyniká především jedinečnou přírodou plnou vzácných rostlin, ale i výjimečných živočichů. Jedná se například o hořce panonského, hořečka mnohotvarého-českého nebo tetřívka obecného.

Přesně 30 let od svého založení oslaví v sobotu Národní park Šumava. Vyhlášen byl na základě nařízení vlády 20. března 1991. S rozlohou 68 064 hektarů je největší ze čtyř tuzemských národních parků. Šumavský národní park je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Před rokem 1990 byla většina jeho území nepřístupná, šlo o vojenský prostor. Na území NP bylo vyhlášeno 24 státních přírodních rezervací a jiných maloplošných chráněných území. Národní park musel čelit i přírodním katastrofám. Ať už se jednalo o kůrovcovou kalamitu nebo orkán Kyrill, který území zdevastoval v roce 2007.

Kromě hlubokých odborných znalostí přírody a hlavně Šumavy je i vynikajícím malířem a hudebníkem. Svůj hudební sluch uplatňuje například pří určování ptačích druhů. Řeč je o řediteli Národního parku Šumava. Pavla Hubeného teď v rozhovoru vyzpovídala Drbna.

Šumavská příroda se uzdravuje. Ani dvě gradace kůrovce, před 25 nebo 10 lety, ji neproměnily v poušť. Naopak, podle správy šumavského národního parku jsou ekosystémy horského lesa stále zdravější. A odumřelé smrky k tomuto ozdravování nebrání, ale naopak výrazně pomáhají. Bezzásahovost se tak podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného ukázala jako velmi vhodnou a funkční cestou k uzdravení krajiny.

Na Šumavě se opět začali vyskytovat tesařík javorový a trnoštítec horský. Jde o druhy vzácných brouků, které v minulosti na Šumavě žili. Zmizeli však před několika desítkami let, uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Krkonošský národní park zažil letos v červenci historicky nejvyšší návštěvnost, celkem 251 111 lidí. Na některých místech tak kvůli přemíře turismu dochází k devastaci přírody, což je v rozporu s posláním národních parků. Zájem lidí o pobyt v přírodě je ale zároveň pozitivní. Pokud mají lidé přírodu chránit, potřebují s ní mít osobní kontakt. Tento konflikt ochrany přírody a turismu byl v říjnu předmětem kulatého stolu v parlamentním výboru pro životní prostředí. Virtuálně se u něj sešli ředitelé našich čtyř národních parků, ředitel AOPK, další odborníci a politici.

Krkonošský národní park zažil letos v červenci historicky nejvyšší návštěvnost, celkem 251 111 lidí. Na některých místech tak kvůli přemíře turismu dochází k devastaci přírody, což je v rozporu s posláním národních parků. Zájem lidí o pobyt v přírodě je ale zároveň pozitivní. Pokud mají lidé přírodu chránit, potřebují s ní mít osobní kontakt. Tento konflikt ochrany přírody a turismu byl v říjnu předmětem kulatého stolu v parlamentním výboru pro životní prostředí. Virtuálně se u něj sešli ředitelé našich čtyř národních parků, ředitel AOPK, další odborníci a politici.

Byla to obrovská pohroma! Zasáhla do osudů mnoha lidí. Ve svém románu Ze světa lesních samot ji popsal i Karel Klostermann. Dnes je to přesně 150 let, kdy Šumavu zasáhla a zpustošila silná vichřice. Večer 26. října roku 1870 přestala být Šumava takovou, jak ji její obyvatelé znali. Po vichřici začala Šumavu devastovat ještě kůrovcová kalamita nevídaných rozměrů.

Bezzásahová plocha šumavského národního parku by v roce 2060 měla dosáhnout tří čtvrtin jeho rozlohy. K tomuto stavu park směřuje na základě zásad péče, které by měly platit od příštího roku. Navrhovaný dokument ještě musí schválit Rada Národního parku Šumava a následně také ministerstvo životního prostředí.

Na sjezdovce školní, mezi bázumkými lakami a Obrovcem po dvou letech opět zněla hudba několika žánrů, nechybělo mluvené slovo, prezentace Šumavy a zpestřením byl silově vytrvalostní trojboj v zajímavých disciplínách.

Kde a jaké druhy hub rostou na Šumavě, se nově dozvědí turisté i na webu www.houby-bez-hranic.eu. Ten nabízí celkem 1200 tisíc fotografií, mapy výskytu 4200 druhů hub a popisy tři tisíc druhů hub.

Od roku 2015 se přirozeně vracejí do bavorsko-českého příhraničí vlci, kteří zde byli vyhubeni. Správy národních parků Bavorský les a Šumava jejich pohyb sledují především díky fotopastím. Ty zároveň dokazují, že se v pohraničí pohybují dvě vlčí smečky.

Ne jedna, ale hned dvě vlčí smečky se pohybují v příhraniční oblasti Šumavy mezi Českem a Bavorskem. Kdysi vyhubení vlci se na Šumavu přirozeně vrátili v roce 2015. Rozsáhlé monitorování oblasti prostřednictvím fotopastí a rozborů genetických vzorků nyní přineslo nová zjištění. Region těchto dvou velkých přeshraničních chráněných území využívají zcela nezpochybnitelně dvě vlčí rodiny.

První smečku na Šumavě zaznamenali ochránci v roce 2017.

Druhá vlčí smečka se objevila na Šumavě, v příhraniční oblasti mezi Bavorskem a Českem.

Vlci, kteří zde byli kdysi vyhubeni, se od roku 2015 přirozeně vracejí do příhraniční oblasti mezi Bavorskem a Čechami. Proces velmi pečlivě sledují zejména odborní pracovníci Správ národních parků Bavorský les a Šumava. Pomáhají jim v tom mimo jiné fotopasti a také rozbory genetických vzorků. Rozsáhlé monitorování nyní přineslo nová zjištění. Region těchto dvou velkých přeshraničních chráněných území již nevyužívá jen jedna, ale dvě vlčí smečky. Informuje o tom Národní park Šumava.

Na Šumavě se zase rozhořívá boj o budoucnost. Komunita pro duchovní rozvoj, o. p. s., Hnutí Život, z. s., Zachraňme Šumavu, z. s., svolaly demonstraci ve Vimperku před sídlem vedení Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Důvod? Chtějí chránit přírodu. Proti nim stál ředitel NP a CHKO Šumava Pavel Hubený a tvrdil, že i oni chtějí chránit přírodu na Šumavě. Spor se rozhořel kolem kůrovce na Boubíně. Boubín je totiž chráněn takzvanou bezzásahovostí. Člověk do rozvoje tamního lesa nesmí zasáhnout. Což se demonstrantům nelíbí, protože park nezasahuje proti kůrovci, a my jsme tak na pokraji zničení celé vzácné oblasti.

Milovníci Šumavy a sběratelé fotografických publikací ze Šumavy by měli zpozornět. Správa Národního parku (NP) Šumava totiž vydala novou knihu popisující území svého přeshraničního souseda – Národní park Bavorský les.

Vážení demonstrující, dovolte, abych vám sdělil své postřehy a úvahy k výzvě, kterou jsem od vás obdržel dne 12. 8. 2020 na demonstraci konané před vchodem do Správy Národního parku Šumava ve Vimperku. Přenesu se přes skutečnost, že jste mi neumožnili dostatečně vyjádřit svůj postoj přímo vám právě na vaší demonstraci, koneckonců, čas, který jste mi poskytli pro vyjádření, mi pomohl lépe, hlouběji a stručněji vystihnout to, co jsem vám chtěl sdělit už na místě.

Účastníci včerejší demonstrace ve Vimperku na Prachaticku žádají snížení bezzásahové plochy rezervace šumavského Boubínského pralesa. Letos se navýšila o 55 hektarů na přibližně 139 hektarů. Podle demonstrantů, jichž se sešlo zhruba 20, je rozhodnutí špatné mimo jiné proto, že brzdí a znemožňuje účinné zásahy proti kůrovci.

Účastníci demonstrace ve Vimperku na Prachaticku žádají snížení bezzásahové plochy rezervace šumavského Boubínského pralesa. Letos se navýšila o 55 hektarů na přibližně 139 hektarů. Podle demonstrantů, jichž se sešlo zhruba 20, je rozhodnutí špatné mimo jiné proto, že brzdí a znemožňuje účinné zásahy proti kůrovci. ČTK to řekl organizátor dnešní akce Petr Martan.

Účastníci dnešní demonstrace ve Vimperku na Prachaticku žádají snížení bezzásahové plochy rezervace šumavského Boubínského pralesa. Letos se navýšila o 55 hektarů na přibližně 139 hektarů.

Účastníci dnešní demonstrace ve Vimperku na Prachaticku žádají snížení bezzásahové plochy rezervace šumavského Boubínského pralesa. Letos se navýšila o 55 hektarů na přibližně 139 hektarů. Podle demonstrantů, jichž se sešlo zhruba 20, je rozhodnutí špatné mimo jiné proto, že brzdí a znemožňuje účinné zásahy proti kůrovci. ČTK to řekl organizátor dnešní akce Petr Martan.

Populace tetřívka obecného je na území Šumavy doslova na hranici přežití. V národním parku žije zhruba 50 kohoutků tetřívka a dalších 30 se vyskytuje ve vojenském prostoru Boletice. Vyplývá to z monitoringu, který byl zakončen v roce 2019. Tetřívek obecný v současné době, tedy v květnu, prožívá jednu z nejcitlivějších fází svého života – období toku.

Soutěž fotografií přírody Czech Nature Photo vyhrál Petr Slavík se snímkem Ve stínu. Výstava v pražském Czech Photo Centre by se mohla otevřít 12. května, doufají pořadatelé.

Pozorovat vlky, rysy nebo jeleny v šumavských výbězích mohou návštěvníci již od svátečního prodlouženého víkendu. Během května a června se pak postupně otevřou všechna informační a turistická centra v našich národních parcích, samozřejmě za dodržení protikoronavirových bezpečnostních opatření.

Národní parky v České republice se od 1. května začnou pozvolna vracet ke standardnímu režimu. Některé z nich po omezení souvisejícím s koronavirem otevřou návštěvnická a informační centra. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí, zástupci národních parků a jeskyní ČR.

Nejméně sedmero vlků, z toho minimálně tři loňská mláďata, se pohybuje v centrální části Šumavy. Tento počet byl potvrzen v terénu při sledování stopní dráhy vlků a následně z fotopastí. Bohužel aktuálně jeden vlk na území Šumavy nepřežil střet s autem.

Na Šumavě přibyli další vlci. Celkem už by jich mělo být v centrální oblasti sedm, kdy kamera zachytila i tři loňská mláďata. Bohužel jeden vlk uhynul, protože ho srazilo auto. Informoval o tom zoolog Správy Národního parku Šumava Jan Mokrý.

V centrální části Šumavy se pohybuje nejméně sedmero vlků, z toho minimálně tři loňská mláďata. Tento počet byl potvrzen v terénu při sledování stopní dráhy vlků a následně z fotopastí. Bohužel aktuálně jeden vlk na území Šumavy nepřežil střet s autem.

Společný projekt Správy Národního parku Šumava a Grantové služby Lesů ČR potvrdil existenci rozptýlených porostů pralesovitého charakteru na desítkách zkoumaných ploch na území Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Výzkumníci potvrdili existenci rozptýlených starých pralesovitých porostů na desítkách zkoumaných ploch hospodářských lesů na území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Podle výzkumníků je pravděpodobné, že takových starých pralesovitých porostů může být po Šumavě rozeseto mnohem více. Projekt potvrdil, že je možné, aby se lesnická a ochranářská organizace domluvily na hledání společných řešení, která na základě zkoumání navrhnou vědci – konkrétně odborníci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ). Informuje o tom NP Šumava.

Stále častěji se objevují zprávy o tom, že hřebeny Šumavy, na kterých odumřela většina dospělých smrků kvůli kůrovci a vichřicím, způsobují sucho v českém vnitrozemí. Nejrůznější vědecká měření však nic takového nenaznačují a ani meteorologové nepotvrzují, že by odumřelé horní stromové patro nějak významně ovlivňovalo počasí v České republice. Informuje o tom Národní park Šumava.