Pavel Hubený

Z české části Šumavy je to do samého centra Užanského Národního parku na Ukrajině vzdušnou čarou více než 650 kilometrů, přesto mají obě chráněná území mnoho společného. Podle ředitele Správy NP Šumava jde například o charakterech prostředí i podobnou historii. Do budoucna chtějí správy parků společně pracovat na monitoringu ekosystémů. Třeba sledovat škody na lesních porostech.

Rada šumavského národního parku schválila nová klidová území, jejichž rozsah se zmenší. Turisté se tak podívají do řady dosud nepřístupných lokalit. Rozhodnutí ještě musí posvětit ministerstvo životního prostředí.

Šumavský národní park připravuje na letošek projekt s názvem Rok tlejícího dřeva. Chce tím upozornit na význam ponechávání popadaných stromů v lese. Šumavský národní park ponechává tlející dřevo na 44 procentech rozlohy území.

Šumavský národní park připravuje na letošek projekt s názvem Rok tlejícího dřeva. Chce tím upozornit na význam ponechávání popadaných stromů v lese. Šumavský národní park ponechává tlející dřevo na 44 procentech rozlohy území, řekl mluvčí parku Jan Dvořák.

Rada šumavského národního parku schválila novou podobu klidových území. Z 19 procent klesne jeho rozloha na 17,6 procenta. Turisté se tak dostanou v parku na řadu dosud nepřístupných míst. Klidové území bude ještě schvalovat ministerstvo životního prostředí, informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Členové Rady Národního parku Šumava dnes odsouhlasili novou podobu klidových území na Šumavě. Nová pravidla pohybu návštěvníků Šumavy už čeká poslední krok – jejich vyhlášení opatřením obecné povahy.

Rada šumavského národního parku schválila novou podobu klidových území. Zmenší se z 19 na 17,6 procenta. Turisté se tak budou moci podívat na řadu dosud nepřístupných míst, třeba na Žďárské slatě. Prakticky bez omezení se jim otevře také velké území mezi Kvildou a Strážným, kde bude jen několik časově omezených území, aby turisté nerušili tok chráněného tetřívka. Návrh ještě musí schválit ministerstvo životního prostředí.

Rada šumavského národního parku schválila novou podobu klidových území. Z 19 procent klesne jeho rozloha na 17,6 procenta. Turisté se tak dostanou v parku na řadu dosud nepřístupných míst. Klidové území bude ještě schvalovat ministerstvo životního prostředí. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Nově by se turistům prakticky bez omezení mělo otevřít velké území mezi Kvildou a Strážným.

Rozloha klidových území Národního parku Šumava se zmenší. Návštěvníci se tak nově dostanou například na Žďárské slatě, pokud plán správy parku schválí i ministerstvo životního prostředí.

Petr Pavel podpořil otevření Modrého sloupu na Šumavě. Hraniční přechod je pro turisty nepřístupný, protože zde žije kriticky ohrožená populace tetřeva hlušce. Prezident přislíbil, že záležitost probere s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL).

Mimořádně s patnáctiminutovým zpožděním dorazila kolona s prezidentem Petrem Pavlem k návštěvnickému centru v šumavské obci Srní. Důvodem zpoždění byl spadlý strom, který blokoval silnici asi 12 kilometrů od Srní. Krátce po příjezdu na místo vyrazil prezident ve sportovnějším oblečení k vyhlášenému výběhu s vlky.

Jeden z nejvzácnějších brouků Evropy, trnoštítec horský (Tragosoma depsarium), je doma na Šumavě. Prokázal to rozsáhlý monitoring, jenž probíhal na Šumavě po celé léto.

Celé léto probíhal na Šumavě rozsáhlý monitoring zaměřený na velmi vzácný druh bezobratlého živočicha – trnoštítce horského (Tragosoma depsarium). Jedná se o velmi vzácného brouka, který se vyskytuje jen na několika málo místech v Evropě a to ještě v malých populacích. V Národním parku Šumava byl ale jeho výskyt prokázán na skoro celém území, s hlavním těžištěm na jihu.

Lesy na Šumavě se za posledních víc než 150 let příliš nezměnily. Dokládají to desítky historických lesnických map, které letos správa parku vydala v nové knize Atlas historických lesních map Šumavy. Obsahuje reprodukce map, které šumavští lesníci ručně malovali na území většiny dnešní chráněné krajinné oblasti a téměř celého Národního parku Šumava, řekl ČTK ředitel správy parku Pavel Hubený.

Národní park (NP) Šumava projednává možnost omezení vstupu lidí do oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní. Správce parku k tomu vede neukázněné chování řady turistů, kteří nerespektují režim vstupů do klidových území. Oblast je nejcennější lokalitou pro ohroženého tetřeva hlušce. Omezení vstupu, které by mohlo platit už letos na podzim, se týká oblasti od Mokrůvek po Ždánidla, řekl ČTK mluvčí parku Jan Dvořák. Strážci parku navíc ještě zesílili dohled v dané oblasti. Omezení vstupu se podle ředitele parku Pavla Hubeného v žádném případě nedotkne žádné existující turistické stezky.

Někteří turisté a sportovci si národní park pletou s parkem městským. Na Šumavě na to reagují. Nerespektování vstupů do klidových území vede Správu Národního parku Šumava k zásadním opatřením. V nejcennějším území pro populaci tetřeva hlušce, v oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní zvyšuje dohled strážců a projednává omezení vstupu v této lokalitě.

Národní park (NP) Šumava projednává možnost omezení vstupu lidí do oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní. Správce parku k tomu vede neukázněné chování řady turistů, kteří nerespektují režim vstupů do klidových území. Oblast je nejcennější lokalitou pro ohroženého tetřeva hlušce. Omezení vstupu, které by mohlo platit už letos na podzim, se týká oblasti od Mokrůvek po Ždánidla, řekl dnes ČTK mluvčí parku Jan Dvořák. Strážci parku navíc ještě zesílili dohled v dané oblasti. Omezení vstupu se podle ředitele parku Pavla Hubeného v žádném případě nedotkne žádné existující turistické stezky.

Prioritou pro Národní park Šumava i pro tamní podnikatele je zpřístupnit turistům Luzenské údolí a Modrý sloup. Uvedl to v pátek ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na Modrý sloup lidé zatím nemohou. Cesta Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. Otevřená by mohla být podobně jako na německé straně, tedy od poloviny července do poloviny listopadu.

Roklanská chata na Šumavě se letos určitě bourat nebude, řekl včera novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nechá posoudit stav chaty třemi odborníky. Prověří i historii chaty a její vznik. Možné je i to, že by chata byla na jiném místě, uvedl Hladík. Správa Národního parku (NP) Šumava chtěla chatu zbourat, má i demoliční výměr. Hladík také řekl, že jednoznačně podporuje ředitele NP Šumava Pavla Hubeného. Spekulace, že ho odvolá, označil ministr za lživé. Hubený uvedl, že s postojem MŽP souhlasí. Posudky o stavu chaty, jež má Správa NP Šumava, jsou dva roky staré. Chatu správci parku ještě víc zabezpečí, aby se tam nikomu nemohlo nic stát, řekl ředitel.

Prioritou pro Národní park (NP) Šumava i pro tamní podnikatele je zpřístupnit turistům Luzenské údolí a Modrý sloup. Novinářům to dnes řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na Modrý sloup lidé zatím nemohou. Cesta Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. Otevřená by mohla být podobně jako na německé straně, tedy od poloviny července do poloviny listopadu. Ředitel NP Šumava Pavel Hubený ČTK řekl, že údolí a Modrý sloup by mohly být přístupné za několik let. Populace tetřeva hlušce se Šumavě zvyšuje, řekl ředitel.

Šumavský národní park v pátek oficiálně navštívil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Spekulovalo se, že se chystá odvolat z postu ředitele největšího českého národního parku Pavla Hubeného. Zároveň se také rozhodl odložit likvidaci Roklanské chaty. „Politici vidí chatu jako záchytný bod, kterým by mohli argumentovat, že to bude osvěžovna pro turisty. Je ale ve velmi cenné oblasti,“ soudí přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd České republiky.

Správa národního parku Šumava počká s vypsáním výběrového řízení na demolici Roklanské chaty až po páteční návštěvě ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL). Záměr správy zbourat objekt ze třicátých let minulého století schválil v minulém týdnu stavební úřad v Kašperských Horách, má však i řadu odpůrců.

Zájemci se mohou po více než roční pauze opět podívat do Boubínského pralesa. Umožňuje to nová stezka, kterou vybudovaly Lesy ČR. Trasa vede k jezírku a investice do ní vyšla na zhruba půl milionu korun.

Dvě nové stále expozice a jedna dočasná výstava jsou nově zpřístupněné ve třech podlažích oblíbené šumavské rozhledny Poledník u Prášil. Stálé výstavy se věnují vojenské historii Poledníku a samovolnému vývoji horských smrčin. V nejspodnějším ze tří prstenců věže je dočasná výstava o spisovateli Karlu Klostermannovi, od jehož úmrtí uplyne letos 100 let, řekl referent cestovního ruchu Národního parku (NP) Šumava a autor stálých expozic Josef Štemberk.

Dvě nové stále expozice a jedna dočasná výstava jsou ode dneška oficiálně zpřístupněné ve třech podlažích oblíbené šumavské rozhledny Poledník u Prášil. Stálé výstavy se věnují vojenské historii Poledníku a samovolnému vývoji horských smrčin, v nejspodnějším ze tří prstenců věže je dočasná výstava o spisovateli Karlu Klostermannovi, od jehož úmrtí uplyne letos 100 let. ČTK to řekl referent cestovního ruchu Národního parku (NP) Šumava a autor stálých expozic Josef Štemberk.

Tradiční Den Národního parku Šumava je letos celý věnován oslavě šedesáti let od vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Šumava. Odehrávat se bude u informačního centra Rokyta nedaleko Srní v sobotu 1. července a bohatý program zakončí odpoledním koncertem zpěvačka Lenka Dusilová.

Už v průběhu června by se mohli turisté opět dostat do národní přírodní rezervace Boubínský prales. Lesy ČR tam budují dřevěné chodníky a most, které zájemce zavedou až k Boubínskému jezírku. Hotovo by mělo být koncem měsíce.

V roce 2017 bylo na Šumavě potvrzeno první novodobé rozmnožování vlků. První vlčí teritorium vzniklo v oblasti centrální Šumavy – tzv. Srnská smečka. Po šesti letech sledujeme, jak stárnutí některých jedinců tuto vlčí rodinu zásadně proměňuje.

Vlkům se na Šumavě daří. V roce 2017 tu bylo potvrzeno jejich první novodobé rozmnožování. První vlčí teritorium vzniklo v oblasti centrální Šumavy – tzv. Srnská smečka. Po šesti letech odborníci z Národního parku Šumava sledují, jak stárnutí některých jedinců tuto vlčí rodinu zásadně proměňuje.

Na území Národního parku Šumava se od roku 2017 vyskytlo postupně šest vlčích teritorií. Správa parku je cíleně monitoruje, díky čemuž může lépe poznat nejen proměny jednotlivých smeček vlivem stárnutí, ale také čím se převážně krmí nebo odkud jednotlivá zvířata pocházejí.

Údaj se může během roku měnit v souvislosti s narozením nových vlčat, odchodem mladých vlků na nová neobsazená teritoria, případně úhynem.

Populace vlků na Šumavě nyní čítá podle odhadů zoologů 36 zvířat. Je to zhruba o čtvrtinu víc než v roce 2021. Údaj se může během roku měnit v souvislosti s narozením nových vlčat, odchodem mladých vlků na nová neobsazená teritoria, případně úhynem. Zoologové správy národního parku Šumava potvrzují aktuálně šest vlčích teritorií, v pěti z nich se vlci množili, informoval v úterý v tiskové zprávě mluvčí parku Jan Dvořák.

Populace vlků na Šumavě nyní čítá podle odhadů zoologů 36 zvířat. Je to zhruba o čtvrtinu víc než v roce 2021. Údaj se může během roku měnit v souvislosti s narozením nových vlčat, odchodem mladých vlků na nová neobsazená teritoria, případně úhynem. Zoologové správy Národního parku Šumava potvrzují aktuálně šest vlčích teritorií, v pěti z nich se vlci množili, informoval dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí parku Jan Dvořák. Výskyt vlků zoologové monitorují v cyklu "vlčího roku", který trvá od začátku května do konce dubna roku následujícího. Šelmy sledují pomocí fotopastí, rozbory genetických vzorků a také prací v terénu.

Po více než čtvrt století objevili mykologové na tlejících kmenech smrků v šumavském Boubínském pralese houbu s názvem ohňovec rezavohnědý. Jde o vzácný pralesní druh choroše, který byl poprvé nalezen v roce 1964 a který vědci nacházeli až do roku 1995. Pak se ale po pralesní houbě slehla zem.

Pořadatelé soutěže Czech Nature Photo dnes vyhlásili nominace v sedmém ročníku. Porota vybírala snímky přírody z více než 2400 fotografií. Do soutěže své práce poslalo 254 fotografů z České a Slovenské republiky. Skoro 1500 snímků poslali studenti a školáci do soutěže Czech Photo Junior. Soutěž pořádá společnost Czech Photo, která organizuje i prestižní fotožurnalistickou akci Czech Press Photo. Vítězné snímky přírody pořadatelé vyhlásí 10. května.

Vědci objevili na tlejících kmenech v šumavském Boubínském pralese houbu ohňovec rezavohnědý. Jedná se o vzácný pralesní druh choroše, který se vyskytuje v Evropě jen na několika místech a především ve vyšších pohořích.

Vědci objevili na tlejících kmenech v šumavském Boubínském pralese houbu ohňovec rezavohnědý. Jedná se o vzácný pralesní druh choroše, který se vyskytuje v Evropě jen na několika místech a především ve vyšších pohořích. Novináře dnes o tom informoval v tiskové zprávě mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Ceny energií stále rostou a účet za plyn nebo elektřinu nedá leckomu spát. Naši předkové však více než na bankovní konto spoléhali na své ruce: těžili a sbírali palivové dřevo. Zdrojem tepla byla i rašelina. U nás se roky smí těžit rašelina jen pro lékařské a lázeňské účely a za těžbu na topení hrozí vysoká pokuta. V řadě zemí se tato prastará surovina dobývá dodnes, například ve Skandinávii nebo v Británii.

Přání mnoha turistů zůstává nadále nevyslyšeno. Legendární hraniční přechod Modrý sloup, propojující Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese, zůstane nadále nepřístupný. Ministerstvo životního prostředí jako odvolací orgán zastavilo řízení a možném zpřístupnění této stezky. Přednost před turisty opět dostala ochrana tetřeva hlušce.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako odvolací orgán zastavilo řízení o možném zpřístupnění šumavského Modrého sloupu. Stezka Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem tak zůstane pro turisty zřejmě zavřená. Novináře o tom informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Na Šumavu se podařilo navrátit extrémně vzácného živočicha. Potvrzují to ochránci přírody, kteří už čtyři roky pozorují návrat kornatce velkého na území, kde žil naposledy před více než sto lety. Vzácný brouk, entomology přezdívaný velký piškot, se v Česku vyskytuje pouze na několika málo místech.

V České republice se vyskytuje jen na několika málo místech. Někteří entomologové mu přezdívají Velký piškot, protože právě to jeho tělo velikostí připomíná. Extrémně vzácný kornatec velký se nyní znovu objevuje v Národním parku Šumava.

Dosavadní letošní turistická sezona v Národním parku Šumava je slabší než loni. V západní části Šumavy byl červen návštěvnicky zhruba poloviční oproti loňskému červnu. Na vině může být podle správců parku i inflace a růst cen. Neumí odhadnout, do jaké míry se projeví na prázdninové návštěvnosti. Na návštěvníky je ale Šumava připravena, řekl ředitel Správy NP Šumava Pevel Hubený.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a v příštích letech hrozí pádem, uzavřel Národní park (NP) Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Asi 1,5 kilometru dlouhý úsek míří do strmého kopce nad Otavou se stometrovým převýšením. Cesta se v několika zatáčkách klikatí a podél ní je na 700 souší. Pokud by je park odstranil, aby nebyly pro turisty nebezpečné, vznikla by rozsáhlá holina na ploše tří až pěti hektarů, řekl ČTK náměstek ředitele správy parku Jan Kozel. Trasa bude uzavřena několik let.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a hrozí pádem, uzavřel Národní park Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Trasa bude uzavřena zřejmě několik let.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a v příštích letech hrozí pádem, uzavřel Národní park (NP) Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Asi 1,5 kilometru dlouhý úsek míří do strmého kopce nad Otavou se stometrovým převýšením. Cesta se v několika zatáčkách klikatí a podél ní je na 700 souší. Pokud by je park odstranil, aby nebyly pro turisty nebezpečné, vznikla by rozsáhlá holina na ploše tří až pěti hektarů, řekl dnes ČTK náměstek ředitele správy parku Jan Kozel. Trasa bude uzavřena několik let.

Od příští sezony by turisté mohli v letních měsících vyrazit na šumavskou stezku na Modrý sloup. Trasa se však otevře jen v případě, že se zvýší klidové území šumavského národního parku. Druhou podmínkou je, že v NP Šumava a NP Bavorský les bude minimálně 735 tetřevů. Při posledním sčítání z let 2016 až 2018 jich bylo 605, další sčítání se uskuteční v zimě. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Od příštího léta by se mohla pro turisty otevřít zatím přísně střežená a nepřístupná část Šumavy. Lidé se nově dostanou z Březníku po cestě vedoucí skrz Luzenské údolí až k hraničnímu přechodu Modrý sloup. Informovala o tom Státní správa NP Šumava. Budou však platit značná omezení.

„Mým největším snem je označit stezku k Modrému sloupu,” říkával legendární Šumavák Emil Kintzl. On už se bohužel zpřístupnění hraničního přechodu, propojujícího šumavský Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese, nedočkal. Ale zdá se, že teď by se konečně jeho sen mohl splnit.

Rozloha německého národního parku Bavorský les, který na hranicích s Českem sousedí se Šumavou, se zvýší o 605 hektarů. Nově bude mít rezervace rozlohu 24 945 hektarů. Rozhodl o tom Bavorský zemský sněm, o čemž informoval mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Vážená paní ministryně, dovolte mi, abych Vás nejprve srdečně pozdravil a dovolil si Vás oslovit ve věci Zásad, které budete vydávat podle zákona O ochraně přírody i pro Národní park Šumava, které Rada parku neschválila i přes skutečnost, že velkou část členů rady si ze zákona jmenuje ředitel této organizace.

Pád jednoho stromu může způsobit, že k zemi půjdou i další v jeho okolí. Dřevem teď postupují nejrůznější houby, ale pro život v Boubínském pralese to neznamená zkázu. Proces totiž láká nejrůznější druhy hmyzu, který je potravou pro ptáky. Proto je podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného důležité, aby v území zůstalo maximum odumřelých stromů. V rozhovoru pro Budějckou Drbnu vysvětluje, co se děje v území, kde jsou od minulého týdne uzavřené turistické trasy.

Rada šumavského národního parku se nedohodla na zásadách péče o NP Šumava. Pro dokument, který má stanovit pravidla péče o přírodu v letech 2022…

Rada šumavského národního parku se nedohodla na zásadách péče o Národní park Šumava. Pro dokument, který má stanovit pravidla péče o přírodu v letech 2022 až 2040, se vyjádřilo 23 členů rady. Pro kladné stanovisko bylo třeba 24 hlasů. NP Šumava pošle zásady péče s vyjádřením rady ke schvální ministerstvu životního prostředí. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Rada šumavského národního parku se nedohodla na zásadách péče o NP Šumava. Pro dokument, který má stanovit pravidla péče o přírodu v letech 2022 až 2040, se vyjádřilo 23 členů rady. Pro kladné stanovisko bylo třeba 24 hlasů. NP Šumava pošle zásady péče s vyjádřením rady ke schvální ministerstvu životního prostředí.

Bezzásahová oblast šumavského Boubínského pralesa by se mohla v budoucnosti zvětšit. Vědci zjistili, že se pralesní stromy nacházejí i na jiných místech rezervace. Oblast,…