Pavel Hubený

Jeden z nejvzácnějších brouků Evropy, trnoštítec horský (Tragosoma depsarium), je doma na Šumavě. Prokázal to rozsáhlý monitoring, jenž probíhal na Šumavě po celé léto.

Celé léto probíhal na Šumavě rozsáhlý monitoring zaměřený na velmi vzácný druh bezobratlého živočicha – trnoštítce horského (Tragosoma depsarium). Jedná se o velmi vzácného brouka, který se vyskytuje jen na několika málo místech v Evropě a to ještě v malých populacích. V Národním parku Šumava byl ale jeho výskyt prokázán na skoro celém území, s hlavním těžištěm na jihu.

Lesy na Šumavě se za posledních víc než 150 let příliš nezměnily. Dokládají to desítky historických lesnických map, které letos správa parku vydala v nové knize Atlas historických lesních map Šumavy. Obsahuje reprodukce map, které šumavští lesníci ručně malovali na území většiny dnešní chráněné krajinné oblasti a téměř celého Národního parku Šumava, řekl ČTK ředitel správy parku Pavel Hubený.

Národní park (NP) Šumava projednává možnost omezení vstupu lidí do oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní. Správce parku k tomu vede neukázněné chování řady turistů, kteří nerespektují režim vstupů do klidových území. Oblast je nejcennější lokalitou pro ohroženého tetřeva hlušce. Omezení vstupu, které by mohlo platit už letos na podzim, se týká oblasti od Mokrůvek po Ždánidla, řekl ČTK mluvčí parku Jan Dvořák. Strážci parku navíc ještě zesílili dohled v dané oblasti. Omezení vstupu se podle ředitele parku Pavla Hubeného v žádném případě nedotkne žádné existující turistické stezky.

Někteří turisté a sportovci si národní park pletou s parkem městským. Na Šumavě na to reagují. Nerespektování vstupů do klidových území vede Správu Národního parku Šumava k zásadním opatřením. V nejcennějším území pro populaci tetřeva hlušce, v oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní zvyšuje dohled strážců a projednává omezení vstupu v této lokalitě.

Národní park (NP) Šumava projednává možnost omezení vstupu lidí do oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní. Správce parku k tomu vede neukázněné chování řady turistů, kteří nerespektují režim vstupů do klidových území. Oblast je nejcennější lokalitou pro ohroženého tetřeva hlušce. Omezení vstupu, které by mohlo platit už letos na podzim, se týká oblasti od Mokrůvek po Ždánidla, řekl dnes ČTK mluvčí parku Jan Dvořák. Strážci parku navíc ještě zesílili dohled v dané oblasti. Omezení vstupu se podle ředitele parku Pavla Hubeného v žádném případě nedotkne žádné existující turistické stezky.

Prioritou pro Národní park Šumava i pro tamní podnikatele je zpřístupnit turistům Luzenské údolí a Modrý sloup. Uvedl to v pátek ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na Modrý sloup lidé zatím nemohou. Cesta Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. Otevřená by mohla být podobně jako na německé straně, tedy od poloviny července do poloviny listopadu.

Roklanská chata na Šumavě se letos určitě bourat nebude, řekl včera novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nechá posoudit stav chaty třemi odborníky. Prověří i historii chaty a její vznik. Možné je i to, že by chata byla na jiném místě, uvedl Hladík. Správa Národního parku (NP) Šumava chtěla chatu zbourat, má i demoliční výměr. Hladík také řekl, že jednoznačně podporuje ředitele NP Šumava Pavla Hubeného. Spekulace, že ho odvolá, označil ministr za lživé. Hubený uvedl, že s postojem MŽP souhlasí. Posudky o stavu chaty, jež má Správa NP Šumava, jsou dva roky staré. Chatu správci parku ještě víc zabezpečí, aby se tam nikomu nemohlo nic stát, řekl ředitel.

Prioritou pro Národní park (NP) Šumava i pro tamní podnikatele je zpřístupnit turistům Luzenské údolí a Modrý sloup. Novinářům to dnes řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na Modrý sloup lidé zatím nemohou. Cesta Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. Otevřená by mohla být podobně jako na německé straně, tedy od poloviny července do poloviny listopadu. Ředitel NP Šumava Pavel Hubený ČTK řekl, že údolí a Modrý sloup by mohly být přístupné za několik let. Populace tetřeva hlušce se Šumavě zvyšuje, řekl ředitel.

Šumavský národní park v pátek oficiálně navštívil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Spekulovalo se, že se chystá odvolat z postu ředitele největšího českého národního parku Pavla Hubeného. Zároveň se také rozhodl odložit likvidaci Roklanské chaty. „Politici vidí chatu jako záchytný bod, kterým by mohli argumentovat, že to bude osvěžovna pro turisty. Je ale ve velmi cenné oblasti,“ soudí přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd České republiky.

Správa národního parku Šumava počká s vypsáním výběrového řízení na demolici Roklanské chaty až po páteční návštěvě ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL). Záměr správy zbourat objekt ze třicátých let minulého století schválil v minulém týdnu stavební úřad v Kašperských Horách, má však i řadu odpůrců.

Zájemci se mohou po více než roční pauze opět podívat do Boubínského pralesa. Umožňuje to nová stezka, kterou vybudovaly Lesy ČR. Trasa vede k jezírku a investice do ní vyšla na zhruba půl milionu korun.

Dvě nové stále expozice a jedna dočasná výstava jsou nově zpřístupněné ve třech podlažích oblíbené šumavské rozhledny Poledník u Prášil. Stálé výstavy se věnují vojenské historii Poledníku a samovolnému vývoji horských smrčin. V nejspodnějším ze tří prstenců věže je dočasná výstava o spisovateli Karlu Klostermannovi, od jehož úmrtí uplyne letos 100 let, řekl referent cestovního ruchu Národního parku (NP) Šumava a autor stálých expozic Josef Štemberk.

Dvě nové stále expozice a jedna dočasná výstava jsou ode dneška oficiálně zpřístupněné ve třech podlažích oblíbené šumavské rozhledny Poledník u Prášil. Stálé výstavy se věnují vojenské historii Poledníku a samovolnému vývoji horských smrčin, v nejspodnějším ze tří prstenců věže je dočasná výstava o spisovateli Karlu Klostermannovi, od jehož úmrtí uplyne letos 100 let. ČTK to řekl referent cestovního ruchu Národního parku (NP) Šumava a autor stálých expozic Josef Štemberk.

Tradiční Den Národního parku Šumava je letos celý věnován oslavě šedesáti let od vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Šumava. Odehrávat se bude u informačního centra Rokyta nedaleko Srní v sobotu 1. července a bohatý program zakončí odpoledním koncertem zpěvačka Lenka Dusilová.

Už v průběhu června by se mohli turisté opět dostat do národní přírodní rezervace Boubínský prales. Lesy ČR tam budují dřevěné chodníky a most, které zájemce zavedou až k Boubínskému jezírku. Hotovo by mělo být koncem měsíce.

V roce 2017 bylo na Šumavě potvrzeno první novodobé rozmnožování vlků. První vlčí teritorium vzniklo v oblasti centrální Šumavy – tzv. Srnská smečka. Po šesti letech sledujeme, jak stárnutí některých jedinců tuto vlčí rodinu zásadně proměňuje.

Vlkům se na Šumavě daří. V roce 2017 tu bylo potvrzeno jejich první novodobé rozmnožování. První vlčí teritorium vzniklo v oblasti centrální Šumavy – tzv. Srnská smečka. Po šesti letech odborníci z Národního parku Šumava sledují, jak stárnutí některých jedinců tuto vlčí rodinu zásadně proměňuje.

Na území Národního parku Šumava se od roku 2017 vyskytlo postupně šest vlčích teritorií. Správa parku je cíleně monitoruje, díky čemuž může lépe poznat nejen proměny jednotlivých smeček vlivem stárnutí, ale také čím se převážně krmí nebo odkud jednotlivá zvířata pocházejí.

Údaj se může během roku měnit v souvislosti s narozením nových vlčat, odchodem mladých vlků na nová neobsazená teritoria, případně úhynem.

Populace vlků na Šumavě nyní čítá podle odhadů zoologů 36 zvířat. Je to zhruba o čtvrtinu víc než v roce 2021. Údaj se může během roku měnit v souvislosti s narozením nových vlčat, odchodem mladých vlků na nová neobsazená teritoria, případně úhynem. Zoologové správy národního parku Šumava potvrzují aktuálně šest vlčích teritorií, v pěti z nich se vlci množili, informoval v úterý v tiskové zprávě mluvčí parku Jan Dvořák.

Populace vlků na Šumavě nyní čítá podle odhadů zoologů 36 zvířat. Je to zhruba o čtvrtinu víc než v roce 2021. Údaj se může během roku měnit v souvislosti s narozením nových vlčat, odchodem mladých vlků na nová neobsazená teritoria, případně úhynem. Zoologové správy Národního parku Šumava potvrzují aktuálně šest vlčích teritorií, v pěti z nich se vlci množili, informoval dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí parku Jan Dvořák. Výskyt vlků zoologové monitorují v cyklu "vlčího roku", který trvá od začátku května do konce dubna roku následujícího. Šelmy sledují pomocí fotopastí, rozbory genetických vzorků a také prací v terénu.

Po více než čtvrt století objevili mykologové na tlejících kmenech smrků v šumavském Boubínském pralese houbu s názvem ohňovec rezavohnědý. Jde o vzácný pralesní druh choroše, který byl poprvé nalezen v roce 1964 a který vědci nacházeli až do roku 1995. Pak se ale po pralesní houbě slehla zem.

Pořadatelé soutěže Czech Nature Photo dnes vyhlásili nominace v sedmém ročníku. Porota vybírala snímky přírody z více než 2400 fotografií. Do soutěže své práce poslalo 254 fotografů z České a Slovenské republiky. Skoro 1500 snímků poslali studenti a školáci do soutěže Czech Photo Junior. Soutěž pořádá společnost Czech Photo, která organizuje i prestižní fotožurnalistickou akci Czech Press Photo. Vítězné snímky přírody pořadatelé vyhlásí 10. května.

Vědci objevili na tlejících kmenech v šumavském Boubínském pralese houbu ohňovec rezavohnědý. Jedná se o vzácný pralesní druh choroše, který se vyskytuje v Evropě jen na několika místech a především ve vyšších pohořích.

Vědci objevili na tlejících kmenech v šumavském Boubínském pralese houbu ohňovec rezavohnědý. Jedná se o vzácný pralesní druh choroše, který se vyskytuje v Evropě jen na několika místech a především ve vyšších pohořích. Novináře dnes o tom informoval v tiskové zprávě mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Ceny energií stále rostou a účet za plyn nebo elektřinu nedá leckomu spát. Naši předkové však více než na bankovní konto spoléhali na své ruce: těžili a sbírali palivové dřevo. Zdrojem tepla byla i rašelina. U nás se roky smí těžit rašelina jen pro lékařské a lázeňské účely a za těžbu na topení hrozí vysoká pokuta. V řadě zemí se tato prastará surovina dobývá dodnes, například ve Skandinávii nebo v Británii.

Přání mnoha turistů zůstává nadále nevyslyšeno. Legendární hraniční přechod Modrý sloup, propojující Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese, zůstane nadále nepřístupný. Ministerstvo životního prostředí jako odvolací orgán zastavilo řízení a možném zpřístupnění této stezky. Přednost před turisty opět dostala ochrana tetřeva hlušce.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako odvolací orgán zastavilo řízení o možném zpřístupnění šumavského Modrého sloupu. Stezka Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem tak zůstane pro turisty zřejmě zavřená. Novináře o tom informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Na Šumavu se podařilo navrátit extrémně vzácného živočicha. Potvrzují to ochránci přírody, kteří už čtyři roky pozorují návrat kornatce velkého na území, kde žil naposledy před více než sto lety. Vzácný brouk, entomology přezdívaný velký piškot, se v Česku vyskytuje pouze na několika málo místech.

V České republice se vyskytuje jen na několika málo místech. Někteří entomologové mu přezdívají Velký piškot, protože právě to jeho tělo velikostí připomíná. Extrémně vzácný kornatec velký se nyní znovu objevuje v Národním parku Šumava.

Dosavadní letošní turistická sezona v Národním parku Šumava je slabší než loni. V západní části Šumavy byl červen návštěvnicky zhruba poloviční oproti loňskému červnu. Na vině může být podle správců parku i inflace a růst cen. Neumí odhadnout, do jaké míry se projeví na prázdninové návštěvnosti. Na návštěvníky je ale Šumava připravena, řekl ředitel Správy NP Šumava Pevel Hubený.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a v příštích letech hrozí pádem, uzavřel Národní park (NP) Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Asi 1,5 kilometru dlouhý úsek míří do strmého kopce nad Otavou se stometrovým převýšením. Cesta se v několika zatáčkách klikatí a podél ní je na 700 souší. Pokud by je park odstranil, aby nebyly pro turisty nebezpečné, vznikla by rozsáhlá holina na ploše tří až pěti hektarů, řekl ČTK náměstek ředitele správy parku Jan Kozel. Trasa bude uzavřena několik let.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a hrozí pádem, uzavřel Národní park Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Trasa bude uzavřena zřejmě několik let.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a v příštích letech hrozí pádem, uzavřel Národní park (NP) Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Asi 1,5 kilometru dlouhý úsek míří do strmého kopce nad Otavou se stometrovým převýšením. Cesta se v několika zatáčkách klikatí a podél ní je na 700 souší. Pokud by je park odstranil, aby nebyly pro turisty nebezpečné, vznikla by rozsáhlá holina na ploše tří až pěti hektarů, řekl dnes ČTK náměstek ředitele správy parku Jan Kozel. Trasa bude uzavřena několik let.

Od příští sezony by turisté mohli v letních měsících vyrazit na šumavskou stezku na Modrý sloup. Trasa se však otevře jen v případě, že se zvýší klidové území šumavského národního parku. Druhou podmínkou je, že v NP Šumava a NP Bavorský les bude minimálně 735 tetřevů. Při posledním sčítání z let 2016 až 2018 jich bylo 605, další sčítání se uskuteční v zimě. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Od příštího léta by se mohla pro turisty otevřít zatím přísně střežená a nepřístupná část Šumavy. Lidé se nově dostanou z Březníku po cestě vedoucí skrz Luzenské údolí až k hraničnímu přechodu Modrý sloup. Informovala o tom Státní správa NP Šumava. Budou však platit značná omezení.

„Mým největším snem je označit stezku k Modrému sloupu,” říkával legendární Šumavák Emil Kintzl. On už se bohužel zpřístupnění hraničního přechodu, propojujícího šumavský Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese, nedočkal. Ale zdá se, že teď by se konečně jeho sen mohl splnit.

Rozloha německého národního parku Bavorský les, který na hranicích s Českem sousedí se Šumavou, se zvýší o 605 hektarů. Nově bude mít rezervace rozlohu 24 945 hektarů. Rozhodl o tom Bavorský zemský sněm, o čemž informoval mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Vážená paní ministryně, dovolte mi, abych Vás nejprve srdečně pozdravil a dovolil si Vás oslovit ve věci Zásad, které budete vydávat podle zákona O ochraně přírody i pro Národní park Šumava, které Rada parku neschválila i přes skutečnost, že velkou část členů rady si ze zákona jmenuje ředitel této organizace.

Pád jednoho stromu může způsobit, že k zemi půjdou i další v jeho okolí. Dřevem teď postupují nejrůznější houby, ale pro život v Boubínském pralese to neznamená zkázu. Proces totiž láká nejrůznější druhy hmyzu, který je potravou pro ptáky. Proto je podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného důležité, aby v území zůstalo maximum odumřelých stromů. V rozhovoru pro Budějckou Drbnu vysvětluje, co se děje v území, kde jsou od minulého týdne uzavřené turistické trasy.

Rada šumavského národního parku se nedohodla na zásadách péče o NP Šumava. Pro dokument, který má stanovit pravidla péče o přírodu v letech 2022…

Rada šumavského národního parku se nedohodla na zásadách péče o Národní park Šumava. Pro dokument, který má stanovit pravidla péče o přírodu v letech 2022 až 2040, se vyjádřilo 23 členů rady. Pro kladné stanovisko bylo třeba 24 hlasů. NP Šumava pošle zásady péče s vyjádřením rady ke schvální ministerstvu životního prostředí. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Rada šumavského národního parku se nedohodla na zásadách péče o NP Šumava. Pro dokument, který má stanovit pravidla péče o přírodu v letech 2022 až 2040, se vyjádřilo 23 členů rady. Pro kladné stanovisko bylo třeba 24 hlasů. NP Šumava pošle zásady péče s vyjádřením rady ke schvální ministerstvu životního prostředí.

Bezzásahová oblast šumavského Boubínského pralesa by se mohla v budoucnosti zvětšit. Vědci zjistili, že se pralesní stromy nacházejí i na jiných místech rezervace. Oblast,…

Správa NP Šumava informovala o výzkumu, který odhalil velmi staré dřeviny i mimo oplocené území této národní přírodní rezervace Boubínský prales. Podle odborníků by se tak bezzásahové jádro rezervace mohlo rozšířit.

Bezzásahová oblast šumavského Boubínského pralesa by se mohla v budoucnosti zvětšit. Vědci zjistili, že se pralesní stromy nacházejí i na jiných místech rezervace.

Projekt skiareálu na Samotách, o jehož vybudování se deset let snaží investiční a developerská firma Trigema s městem Železná Ruda, opětovně pozastavilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Nesouhlasí s pronájmem pozemků, které Trigema potřebuje k vybudování lanovky, jež by proti současné byla o 250 metrů delší. Město i investor se podle něj proti verdiktu MŽP odvolají.

Při založení Národních parků Šumava před třiceti lety si odborníci kladli řadu otázek, souvisejících s tím jak se příroda vyvíjí bez lidského zásahu. Třeba jestli se les dokáže sám obnovit, zda jsou znovu vysazené populace zvířat životaschopné a jaké biotopy pro svůj život potřebuje tetřev hlušec.

Ekosystémy na Šumavě se zotavují z okyselení na konci 20. století rychleji, než se předpokládalo, a to i v dobách klimatických změn.

Zástupci národních parků Šumava a Bavorský les představili výsledky výzkumu, který sledoval proměnu těchto míst po dobu několika desítek let. Les se zmlazuje sám a tetřev potřebuje komfort, tak zní jen některé z výstupů projektu.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by přivítal, pokud by se ani po volbách neměnilo vedení šumavského národního parku. Podle něj se v posledních letech uklidnila dříve vyhrocená situace na Šumavě. Brabec to uvedl v Českých Budějovicích na tiskové konferenci hnutí ANO, které povede na jihu Čech jako lídr kandidátní listiny do podzimních parlamentních voleb.

Nejen školy budou využívat nové prostory, které dnes představila Správa NP Šumava. Lesní dílna se nachází v obci Stožec na Prachaticku a zájemci ji najdou v objektu, kde je mimo jiné informační středisko.

Šumavský národní park otevře ve Stožci bezbariérovou učebnu environmentální výchovy. Ve středisku s názvem Lesní dílna si návštěvníci vyzkouší výrobu jednoduchých předmětů nebo se seznámí s historií Šumavy a Bavorského lesa.

Obnovy 13 rašelinišť a pramenišť ze 47 plánovaných zatím dosáhl Národní park Šumava (NPŠ) za 2,5 roku fungování projektu LIFE for MIRES. Na obnově celkem 2059 hektarů ploch, z nichž čtyři lokality jsou v Bavorském lese, spolupracuje s bavorským národním parkem. Sedmiletý projekt za 150 milionů korun, který má vrátit vodu do krajiny, podpořila v programu LIFE Evropská unie, řekla ČTK vedoucí programu Iva Bufková z NPŠ. Projekt podpořilo i ministerstvo životního prostředí 40 miliony. Na území Šumavy, která je významnou zásobárnou vody, je odvodněno přes 50 procent mokřadů, a rašelinišť dokonce asi 70 procent.

Národní park (NP) Šumava vypořádal téměř 800 připomínek k zásadám péče o park. Do dokumentu, který upravuje režim zón, zapracoval park 29 procent připomínek. Dokument je veřejně přístupný, ještě ho musí schválit Rada NP Šumava a pak ministerstvo životního prostředí. Zásady péče budou platit pro roky 2022 až 2040, uvedl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Národní park (NP) Šumava vypořádal téměř 800 připomínek k zásadám péče o park. Do dokumentu, který upravuje režim zón, zapracoval park 29 procent připomínek. Dokument je veřejně přístupný, ještě ho musí schválit Rada NP Šumava a pak ministerstvo životního prostředí. Zásady péče budou platit pro roky 2022 až 2040.

Národní parky, potažmo celou českou přírodu, trápí množství odpadků, které v ní po návštěvnících zůstane. Právě v národních parcích je tento problém o to palčivější, že se jedná o turistické magnety s obrovskou návštěvností. Těch nevhodně se chovajících turistů není sice vysoký podíl, ale v absolutních počtech jde o velké množství lidí. Navíc při představě, jak dlouho odhozené odpadky v přírodě přežívají, je obava o českou přírodu na místě. Každoročně se konají sběračské akce, aby následky nevhodného chování turistů napravily. Ale ideální by samozřejmě bylo, kdyby se žádné takové akce vůbec konat nemusely. O kampani, která tomu má pomoci, informují české národní parky.