Pavel Hubený

Po více než čtvrt století objevili mykologové na tlejících kmenech smrků v šumavském Boubínském pralese houbu s názvem ohňovec rezavohnědý. Jde o vzácný pralesní druh choroše, který byl poprvé nalezen v roce 1964 a který vědci nacházeli až do roku 1995. Pak se ale po pralesní houbě slehla zem.

Pořadatelé soutěže Czech Nature Photo dnes vyhlásili nominace v sedmém ročníku. Porota vybírala snímky přírody z více než 2400 fotografií. Do soutěže své práce poslalo 254 fotografů z České a Slovenské republiky. Skoro 1500 snímků poslali studenti a školáci do soutěže Czech Photo Junior. Soutěž pořádá společnost Czech Photo, která organizuje i prestižní fotožurnalistickou akci Czech Press Photo. Vítězné snímky přírody pořadatelé vyhlásí 10. května.

Vědci objevili na tlejících kmenech v šumavském Boubínském pralese houbu ohňovec rezavohnědý. Jedná se o vzácný pralesní druh choroše, který se vyskytuje v Evropě jen na několika místech a především ve vyšších pohořích.

Vědci objevili na tlejících kmenech v šumavském Boubínském pralese houbu ohňovec rezavohnědý. Jedná se o vzácný pralesní druh choroše, který se vyskytuje v Evropě jen na několika místech a především ve vyšších pohořích. Novináře dnes o tom informoval v tiskové zprávě mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Ceny energií stále rostou a účet za plyn nebo elektřinu nedá leckomu spát. Naši předkové však více než na bankovní konto spoléhali na své ruce: těžili a sbírali palivové dřevo. Zdrojem tepla byla i rašelina. U nás se roky smí těžit rašelina jen pro lékařské a lázeňské účely a za těžbu na topení hrozí vysoká pokuta. V řadě zemí se tato prastará surovina dobývá dodnes, například ve Skandinávii nebo v Británii.

Přání mnoha turistů zůstává nadále nevyslyšeno. Legendární hraniční přechod Modrý sloup, propojující Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese, zůstane nadále nepřístupný. Ministerstvo životního prostředí jako odvolací orgán zastavilo řízení a možném zpřístupnění této stezky. Přednost před turisty opět dostala ochrana tetřeva hlušce.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako odvolací orgán zastavilo řízení o možném zpřístupnění šumavského Modrého sloupu. Stezka Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem tak zůstane pro turisty zřejmě zavřená. Novináře o tom informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Na Šumavu se podařilo navrátit extrémně vzácného živočicha. Potvrzují to ochránci přírody, kteří už čtyři roky pozorují návrat kornatce velkého na území, kde žil naposledy před více než sto lety. Vzácný brouk, entomology přezdívaný velký piškot, se v Česku vyskytuje pouze na několika málo místech.

V České republice se vyskytuje jen na několika málo místech. Někteří entomologové mu přezdívají Velký piškot, protože právě to jeho tělo velikostí připomíná. Extrémně vzácný kornatec velký se nyní znovu objevuje v Národním parku Šumava.

Dosavadní letošní turistická sezona v Národním parku Šumava je slabší než loni. V západní části Šumavy byl červen návštěvnicky zhruba poloviční oproti loňskému červnu. Na vině může být podle správců parku i inflace a růst cen. Neumí odhadnout, do jaké míry se projeví na prázdninové návštěvnosti. Na návštěvníky je ale Šumava připravena, řekl ředitel Správy NP Šumava Pevel Hubený.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a v příštích letech hrozí pádem, uzavřel Národní park (NP) Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Asi 1,5 kilometru dlouhý úsek míří do strmého kopce nad Otavou se stometrovým převýšením. Cesta se v několika zatáčkách klikatí a podél ní je na 700 souší. Pokud by je park odstranil, aby nebyly pro turisty nebezpečné, vznikla by rozsáhlá holina na ploše tří až pěti hektarů, řekl ČTK náměstek ředitele správy parku Jan Kozel. Trasa bude uzavřena několik let.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a hrozí pádem, uzavřel Národní park Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Trasa bude uzavřena zřejmě několik let.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a v příštích letech hrozí pádem, uzavřel Národní park (NP) Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Asi 1,5 kilometru dlouhý úsek míří do strmého kopce nad Otavou se stometrovým převýšením. Cesta se v několika zatáčkách klikatí a podél ní je na 700 souší. Pokud by je park odstranil, aby nebyly pro turisty nebezpečné, vznikla by rozsáhlá holina na ploše tří až pěti hektarů, řekl dnes ČTK náměstek ředitele správy parku Jan Kozel. Trasa bude uzavřena několik let.

Od příští sezony by turisté mohli v letních měsících vyrazit na šumavskou stezku na Modrý sloup. Trasa se však otevře jen v případě, že se zvýší klidové území šumavského národního parku. Druhou podmínkou je, že v NP Šumava a NP Bavorský les bude minimálně 735 tetřevů. Při posledním sčítání z let 2016 až 2018 jich bylo 605, další sčítání se uskuteční v zimě. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Od příštího léta by se mohla pro turisty otevřít zatím přísně střežená a nepřístupná část Šumavy. Lidé se nově dostanou z Březníku po cestě vedoucí skrz Luzenské údolí až k hraničnímu přechodu Modrý sloup. Informovala o tom Státní správa NP Šumava. Budou však platit značná omezení.

„Mým největším snem je označit stezku k Modrému sloupu,” říkával legendární Šumavák Emil Kintzl. On už se bohužel zpřístupnění hraničního přechodu, propojujícího šumavský Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese, nedočkal. Ale zdá se, že teď by se konečně jeho sen mohl splnit.

Rozloha německého národního parku Bavorský les, který na hranicích s Českem sousedí se Šumavou, se zvýší o 605 hektarů. Nově bude mít rezervace rozlohu 24 945 hektarů. Rozhodl o tom Bavorský zemský sněm, o čemž informoval mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Vážená paní ministryně, dovolte mi, abych Vás nejprve srdečně pozdravil a dovolil si Vás oslovit ve věci Zásad, které budete vydávat podle zákona O ochraně přírody i pro Národní park Šumava, které Rada parku neschválila i přes skutečnost, že velkou část členů rady si ze zákona jmenuje ředitel této organizace.

Pád jednoho stromu může způsobit, že k zemi půjdou i další v jeho okolí. Dřevem teď postupují nejrůznější houby, ale pro život v Boubínském pralese to neznamená zkázu. Proces totiž láká nejrůznější druhy hmyzu, který je potravou pro ptáky. Proto je podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného důležité, aby v území zůstalo maximum odumřelých stromů. V rozhovoru pro Budějckou Drbnu vysvětluje, co se děje v území, kde jsou od minulého týdne uzavřené turistické trasy.

Rada šumavského národního parku se nedohodla na zásadách péče o NP Šumava. Pro dokument, který má stanovit pravidla péče o přírodu v letech 2022…

Rada šumavského národního parku se nedohodla na zásadách péče o Národní park Šumava. Pro dokument, který má stanovit pravidla péče o přírodu v letech 2022 až 2040, se vyjádřilo 23 členů rady. Pro kladné stanovisko bylo třeba 24 hlasů. NP Šumava pošle zásady péče s vyjádřením rady ke schvální ministerstvu životního prostředí. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Rada šumavského národního parku se nedohodla na zásadách péče o NP Šumava. Pro dokument, který má stanovit pravidla péče o přírodu v letech 2022 až 2040, se vyjádřilo 23 členů rady. Pro kladné stanovisko bylo třeba 24 hlasů. NP Šumava pošle zásady péče s vyjádřením rady ke schvální ministerstvu životního prostředí.

Bezzásahová oblast šumavského Boubínského pralesa by se mohla v budoucnosti zvětšit. Vědci zjistili, že se pralesní stromy nacházejí i na jiných místech rezervace. Oblast,…

Správa NP Šumava informovala o výzkumu, který odhalil velmi staré dřeviny i mimo oplocené území této národní přírodní rezervace Boubínský prales. Podle odborníků by se tak bezzásahové jádro rezervace mohlo rozšířit.

Bezzásahová oblast šumavského Boubínského pralesa by se mohla v budoucnosti zvětšit. Vědci zjistili, že se pralesní stromy nacházejí i na jiných místech rezervace.

Projekt skiareálu na Samotách, o jehož vybudování se deset let snaží investiční a developerská firma Trigema s městem Železná Ruda, opětovně pozastavilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Nesouhlasí s pronájmem pozemků, které Trigema potřebuje k vybudování lanovky, jež by proti současné byla o 250 metrů delší. Město i investor se podle něj proti verdiktu MŽP odvolají.

Při založení Národních parků Šumava před třiceti lety si odborníci kladli řadu otázek, souvisejících s tím jak se příroda vyvíjí bez lidského zásahu. Třeba jestli se les dokáže sám obnovit, zda jsou znovu vysazené populace zvířat životaschopné a jaké biotopy pro svůj život potřebuje tetřev hlušec.

Ekosystémy na Šumavě se zotavují z okyselení na konci 20. století rychleji, než se předpokládalo, a to i v dobách klimatických změn.

Zástupci národních parků Šumava a Bavorský les představili výsledky výzkumu, který sledoval proměnu těchto míst po dobu několika desítek let. Les se zmlazuje sám a tetřev potřebuje komfort, tak zní jen některé z výstupů projektu.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by přivítal, pokud by se ani po volbách neměnilo vedení šumavského národního parku. Podle něj se v posledních letech uklidnila dříve vyhrocená situace na Šumavě. Brabec to uvedl v Českých Budějovicích na tiskové konferenci hnutí ANO, které povede na jihu Čech jako lídr kandidátní listiny do podzimních parlamentních voleb.

Nejen školy budou využívat nové prostory, které dnes představila Správa NP Šumava. Lesní dílna se nachází v obci Stožec na Prachaticku a zájemci ji najdou v objektu, kde je mimo jiné informační středisko.

Šumavský národní park otevře ve Stožci bezbariérovou učebnu environmentální výchovy. Ve středisku s názvem Lesní dílna si návštěvníci vyzkouší výrobu jednoduchých předmětů nebo se seznámí s historií Šumavy a Bavorského lesa.

Obnovy 13 rašelinišť a pramenišť ze 47 plánovaných zatím dosáhl Národní park Šumava (NPŠ) za 2,5 roku fungování projektu LIFE for MIRES. Na obnově celkem 2059 hektarů ploch, z nichž čtyři lokality jsou v Bavorském lese, spolupracuje s bavorským národním parkem. Sedmiletý projekt za 150 milionů korun, který má vrátit vodu do krajiny, podpořila v programu LIFE Evropská unie, řekla ČTK vedoucí programu Iva Bufková z NPŠ. Projekt podpořilo i ministerstvo životního prostředí 40 miliony. Na území Šumavy, která je významnou zásobárnou vody, je odvodněno přes 50 procent mokřadů, a rašelinišť dokonce asi 70 procent.

Národní park (NP) Šumava vypořádal téměř 800 připomínek k zásadám péče o park. Do dokumentu, který upravuje režim zón, zapracoval park 29 procent připomínek. Dokument je veřejně přístupný, ještě ho musí schválit Rada NP Šumava a pak ministerstvo životního prostředí. Zásady péče budou platit pro roky 2022 až 2040, uvedl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Národní park (NP) Šumava vypořádal téměř 800 připomínek k zásadám péče o park. Do dokumentu, který upravuje režim zón, zapracoval park 29 procent připomínek. Dokument je veřejně přístupný, ještě ho musí schválit Rada NP Šumava a pak ministerstvo životního prostředí. Zásady péče budou platit pro roky 2022 až 2040.

Národní parky, potažmo celou českou přírodu, trápí množství odpadků, které v ní po návštěvnících zůstane. Právě v národních parcích je tento problém o to palčivější, že se jedná o turistické magnety s obrovskou návštěvností. Těch nevhodně se chovajících turistů není sice vysoký podíl, ale v absolutních počtech jde o velké množství lidí. Navíc při představě, jak dlouho odhozené odpadky v přírodě přežívají, je obava o českou přírodu na místě. Každoročně se konají sběračské akce, aby následky nevhodného chování turistů napravily. Ale ideální by samozřejmě bylo, kdyby se žádné takové akce vůbec konat nemusely. O kampani, která tomu má pomoci, informují české národní parky.

Do osvětové kampaně Není zvěř jako zvěř 2021, která má omezit znečišťování přírody, se letos zapojí všechny české národní parky.

Mezinárodní porota soutěže Czech Nature Photo udělila titul Fotografie roku fotografovi Igoru Mikulovi za snímek s názvem Kos černý. Do soutěže se přihlásilo 267 autorů, kteří zaslali 2300 fotografií.

V sobotu 20. března oslavil Národní park Šumava třicet let od svého vyhlášení. Vyniká především jedinečnou přírodou plnou vzácných rostlin, ale i výjimečných živočichů. Jedná se například o hořce panonského, hořečka mnohotvarého-českého nebo tetřívka obecného.

Přesně 30 let od svého založení oslaví v sobotu Národní park Šumava. Vyhlášen byl na základě nařízení vlády 20. března 1991. S rozlohou 68 064 hektarů je největší ze čtyř tuzemských národních parků. Šumavský národní park je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Před rokem 1990 byla většina jeho území nepřístupná, šlo o vojenský prostor. Na území NP bylo vyhlášeno 24 státních přírodních rezervací a jiných maloplošných chráněných území. Národní park musel čelit i přírodním katastrofám. Ať už se jednalo o kůrovcovou kalamitu nebo orkán Kyrill, který území zdevastoval v roce 2007.

Kromě hlubokých odborných znalostí přírody a hlavně Šumavy je i vynikajícím malířem a hudebníkem. Svůj hudební sluch uplatňuje například pří určování ptačích druhů. Řeč je o řediteli Národního parku Šumava. Pavla Hubeného teď v rozhovoru vyzpovídala Drbna.

Šumavská příroda se uzdravuje. Ani dvě gradace kůrovce, před 25 nebo 10 lety, ji neproměnily v poušť. Naopak, podle správy šumavského národního parku jsou ekosystémy horského lesa stále zdravější. A odumřelé smrky k tomuto ozdravování nebrání, ale naopak výrazně pomáhají. Bezzásahovost se tak podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného ukázala jako velmi vhodnou a funkční cestou k uzdravení krajiny.

Na Šumavě se opět začali vyskytovat tesařík javorový a trnoštítec horský. Jde o druhy vzácných brouků, které v minulosti na Šumavě žili. Zmizeli však před několika desítkami let, uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Krkonošský národní park zažil letos v červenci historicky nejvyšší návštěvnost, celkem 251 111 lidí. Na některých místech tak kvůli přemíře turismu dochází k devastaci přírody, což je v rozporu s posláním národních parků. Zájem lidí o pobyt v přírodě je ale zároveň pozitivní. Pokud mají lidé přírodu chránit, potřebují s ní mít osobní kontakt. Tento konflikt ochrany přírody a turismu byl v říjnu předmětem kulatého stolu v parlamentním výboru pro životní prostředí. Virtuálně se u něj sešli ředitelé našich čtyř národních parků, ředitel AOPK, další odborníci a politici.

Krkonošský národní park zažil letos v červenci historicky nejvyšší návštěvnost, celkem 251 111 lidí. Na některých místech tak kvůli přemíře turismu dochází k devastaci přírody, což je v rozporu s posláním národních parků. Zájem lidí o pobyt v přírodě je ale zároveň pozitivní. Pokud mají lidé přírodu chránit, potřebují s ní mít osobní kontakt. Tento konflikt ochrany přírody a turismu byl v říjnu předmětem kulatého stolu v parlamentním výboru pro životní prostředí. Virtuálně se u něj sešli ředitelé našich čtyř národních parků, ředitel AOPK, další odborníci a politici.

Byla to obrovská pohroma! Zasáhla do osudů mnoha lidí. Ve svém románu Ze světa lesních samot ji popsal i Karel Klostermann. Dnes je to přesně 150 let, kdy Šumavu zasáhla a zpustošila silná vichřice. Večer 26. října roku 1870 přestala být Šumava takovou, jak ji její obyvatelé znali. Po vichřici začala Šumavu devastovat ještě kůrovcová kalamita nevídaných rozměrů.

Bezzásahová plocha šumavského národního parku by v roce 2060 měla dosáhnout tří čtvrtin jeho rozlohy. K tomuto stavu park směřuje na základě zásad péče, které by měly platit od příštího roku. Navrhovaný dokument ještě musí schválit Rada Národního parku Šumava a následně také ministerstvo životního prostředí.

Na sjezdovce školní, mezi bázumkými lakami a Obrovcem po dvou letech opět zněla hudba několika žánrů, nechybělo mluvené slovo, prezentace Šumavy a zpestřením byl silově vytrvalostní trojboj v zajímavých disciplínách.

Kde a jaké druhy hub rostou na Šumavě, se nově dozvědí turisté i na webu www.houby-bez-hranic.eu. Ten nabízí celkem 1200 tisíc fotografií, mapy výskytu 4200 druhů hub a popisy tři tisíc druhů hub.

Od roku 2015 se přirozeně vracejí do bavorsko-českého příhraničí vlci, kteří zde byli vyhubeni. Správy národních parků Bavorský les a Šumava jejich pohyb sledují především díky fotopastím. Ty zároveň dokazují, že se v pohraničí pohybují dvě vlčí smečky.

Ne jedna, ale hned dvě vlčí smečky se pohybují v příhraniční oblasti Šumavy mezi Českem a Bavorskem. Kdysi vyhubení vlci se na Šumavu přirozeně vrátili v roce 2015. Rozsáhlé monitorování oblasti prostřednictvím fotopastí a rozborů genetických vzorků nyní přineslo nová zjištění. Region těchto dvou velkých přeshraničních chráněných území využívají zcela nezpochybnitelně dvě vlčí rodiny.

První smečku na Šumavě zaznamenali ochránci v roce 2017.

Druhá vlčí smečka se objevila na Šumavě, v příhraniční oblasti mezi Bavorskem a Českem.

Vlci, kteří zde byli kdysi vyhubeni, se od roku 2015 přirozeně vracejí do příhraniční oblasti mezi Bavorskem a Čechami. Proces velmi pečlivě sledují zejména odborní pracovníci Správ národních parků Bavorský les a Šumava. Pomáhají jim v tom mimo jiné fotopasti a také rozbory genetických vzorků. Rozsáhlé monitorování nyní přineslo nová zjištění. Region těchto dvou velkých přeshraničních chráněných území již nevyužívá jen jedna, ale dvě vlčí smečky. Informuje o tom Národní park Šumava.

Na Šumavě se zase rozhořívá boj o budoucnost. Komunita pro duchovní rozvoj, o. p. s., Hnutí Život, z. s., Zachraňme Šumavu, z. s., svolaly demonstraci ve Vimperku před sídlem vedení Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Důvod? Chtějí chránit přírodu. Proti nim stál ředitel NP a CHKO Šumava Pavel Hubený a tvrdil, že i oni chtějí chránit přírodu na Šumavě. Spor se rozhořel kolem kůrovce na Boubíně. Boubín je totiž chráněn takzvanou bezzásahovostí. Člověk do rozvoje tamního lesa nesmí zasáhnout. Což se demonstrantům nelíbí, protože park nezasahuje proti kůrovci, a my jsme tak na pokraji zničení celé vzácné oblasti.