Pavel Tykač

Článek Alberta Málka. Lov zvířat lukem, který má umožnit připravovaná novela, je podle resortu zemědělství i lovců ke zvířatům šetrný. Veterinární správa oponuje, že přinese akorát více zraněných a trpících zvířat. Přes 30 tisíc jelenů, 170 tisíc divokých prasat a 110 tisíc srnců. Tolik zvířat podle Českého statistického úřadu zastřelili v uplynulé sezoně čeští myslivci. Zatím mohli využívat jen některé palné zbraně. Dlouho očekávaná novela mysliveckého zákona připravovaná Ministerstvem zemědělství by ale mohla do honiteb dostat i lov lukem a šípy. Argumentů pro tento druhu lovu je podle resortu hned několik. Třeba ten, že lov lukem je tišší než střelba z pušek. Celý článek čtěte zde  [https://www.seznamzpravy.cz/clanek/236455] * Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy [https://www.seznamzpravy.cz/].  * Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   * Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter [http://twitter.com/seznamzpravy] // Facebook [http://facebook.com/seznamzpravy] // Instagram [http://instagram.com/seznamzpravy]. * Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Ač si to Vladimir Putin jistě toužebně přál, po faktickém přerušení dodávek ruského plynu do Evropy starý kontinent neumrzl a jeho ekonomika se nezhroutila. Jsou však tací, co se obávají, že zima, která nás čeká, by mohla být svízelnější a obtížnější. Než se dostaneme k meritu takovýchto obav, připomeňme si, díky čemu Evropa v nevyhlášené plynové válce s Ruskem zatím vítězí.

Víkendové šarvátky na afghánsko-íránské hranici přinesly mrtvé, zraněné a velké vzrušení v Kábulu i Teheránu. Na vině je mimo jiné řeka Hilmand. Řeka, která je životně důležitá jak pro afghánské, tak pro íránské zemědělce. Bez její vody hrozí hladomor. Války o vodu jsou realitou v mnoha oblastech světa. Čeká podobný scénář i nás? Hostem Filipa Titlbacha ve Studiu N je politický geograf Michael Romancov.

Moskva oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk, vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev už Moskvě odpověděl svými podmínkami. Jde Putinovi opravdu o mír? A jak by měla Ukrajina zareagovat? Vítek Svoboda mluví se zahraniční reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou.

Příroda už reaguje na změnu klimatu. Odhady říkají, že své místo působení už začalo měnit mezi 25 a 85 procenty všech druhů na planetě. K jakým konkrétním změnám nutí rostliny a živočichy klimatická krize? Filip Titlbach se ptá redaktorky Deníku N Karolíny Klinkové, která se tématu věnovala.

Pavel Tykač se dostal mezi tisícovku nejbohatších lidí světa. Na našem webu jsme přinesli tři velké texty, ve kterých mapujeme jeho cestu mezi podnikatelskou špičku, její problematická místa i podezřelé transakce přes offshorové struktury. Proč bychom se měli o Tykačův byznys zajímat? A proč chce koupit vydavatelství Mafra? V podcastu mluvíme s investigativní reportérkou Deníku N Eliškou Hradilkovou Bártovou.