Perná

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.

Cestování do zahraničí je sice lákavé, ale často náročné na čas i rozpočet. Přitom i v Česku existují lokality, které svou atmosférou připomínají slavné světové destinace. Sama jsem byl překvapena, jak snadno lze v tuzemsku najít místa, kde na chvíli zapomenete, že nejste v cizině. Vybrali jsme čtyři, která rozhodně stojí za návštěvu.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Pálava v posledních letech čelí rostoucímu počtu turistů, což místy způsobuje škody. Jen přírodní rezervaci Svatý kopeček navštíví kolem 200 000 lidí ročně. Nevyhnuly se jí také trendy posledních desetiletí, kdy vymizely některé rostlinné a živočišné druhy, jiné naopak přibyly, řekl ČTK vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet. CHKO, která se rozkládá na 85 čtverečních kilometrech, byla vyhlášena před půl stoletím, 19. března 1976, a to s platností od 3. května 1976.

Pod Pálavou na hlavním tahu z Brna do Vídně staví u obce Perná řetězec McDonald's svoji další restauraci. Za pár let by tudy přitom měla vést dálnice D52, která spojí Brno s Vídní. Atraktivní trasa ale není podle mluvčí řetězce důvod, proč si vybrali právě tuto lokalitu. Záměr schválila i Agentura ochrany přírody. „Naše požadavky investor zatím splnil,“ řekl ředitel regionálního pracoviště Jiří Kmet.

Jarní počasí v Česku je nevyzpytatelné a často komplikuje plánování delších výletů. Kratší pěší trasy nabízejí větší flexibilitu a možnost rychle reagovat na změny. Mezi oblíbené jarní destinace patří Pálava s vinicemi a výhledy, Kokořínsko se skalními útvary nebo rovina Třeboňska s rybníky.

Možnosti samotného občana při řešení enviromentálních problémů jsou ve skutečnosti velmi malé. Podstatně větší jsou šance, pokud řešení občan prosazuje pomocí spolků či jiných nevládních organizací a nebo obcí.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Pálava v posledních letech čelí rostoucímu počtu turistů, což místy způsobuje škody. Jen přírodní rezervaci Svatý kopeček navštíví kolem 200…

Nejen z lokální kuchyně, brzy už také z nabídky McDonald's budou vybírat místní i turisté pod Pálavou. Poblíž Perné u silnice 52 budují restauraci světového řetězce, firma už pro ni shání zaměstnance. Společnost McDonald's sdělila, že chce pobočku otevřít už v letošním roce.

Pálava v posledních letech čelí stále většímu náporu turistů. Jen přírodní rezervaci Svatý kopeček ročně navštíví asi 200 tisíc lidí, což se místy podepisuje na stavu přírody. Z území navíc vymizely některé vzácné druhy rostlin a živočichů, zatímco jiné přibyly. Nezodpovědní návštěvníci navíc mnohdy ignorují varovné cedule.

Ve druhém století se jižní Morava změnila v krvavou hranici impéria. Římské legie tu bojovaly o víc než vítězství. O budoucnost celé střední Evropy.

Nepřehlédnutelná je nová tabule zakazující vstup na louku před vrcholovou částí bradla v Soutěsce na Pálavě u Mikulova, kterou tam nyní nainstalovali ochranáři. Jde o skalní step mimořádné biologické hodnoty. Již od roku 2013 je tam vstup celoročně zakázán. Některým turistům je to ale jedno. Kvůli pořízení hezkých fotek sešlapávají klenot Pálavy.

Po sérii fotografií zdevastovaného kostela sv. Linharta uprostřed Věstonické nádrže pod Pálavou, které se v lednu objevily na sociálních sítích, začala obec Pasohlávky a Národní památkový ústav řešit, jak alespoň zakonzervovat památku, aby dál nechátrala. Svolat chtějí ochránce přírody a vodohospodáře a dát dohromady projekt na její zajištění.

V mnoha chráněných krajinných oblastech (CHKO) scházejí dobrovolní strážci přírody, kteří ve svém volném čase a zdarma dohlížejí na to, aby tyto jedinečné přírodní kouty nezničili turisté. Například na Pálavě a v loni vyhlášeném Soutoku na jihu Moravy potřebují hned po deseti strážcích, v nedalekých Bílých Karpatech mají nyní strážce jen jediného.

Správy chráněných krajinných oblastí na jihovýchodě Moravy hledají nové dobrovolné strážce přírody. Nejvíce chybějí na Pálavě a v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Na starost mají především kontrolu toho, zda návštěvníci dodržují pravidla. Podílejí se ale také na údržbě stezek nebo péči o cenné lokality. Strážců přírody je v českých národních parcích a chráněných krajinných oblastech dlouhodobě nedostatek, zatímco neukázněných turistů dle správ přibývá.

Tabulová hora na Pálavě dnes láká turisty k procházkám krásnou přírodou s širokými výhledy do okolní krajiny, ale pod jejími travnatými stráněmi se skrývá příběh, který by mohl konkurovat i románovým zápletkám. Nejnovější archeologický výzkum totiž naznačuje, že hustě osídlená pravěká lokalita na jejím vrcholu nezanikla postupným odchodem obyvatel, ale nejspíše v důsledku válečného konfliktu, který se odehrál před více než třemi tisíci lety

Na hřebeni Pavlovských vrchů stojí torzo hradu, který nikdy nepotřeboval okázalost. Sirotčí hrádek je místem, kde se historie ztrácí v kameni a krajina má poslední slovo.

Zánik dávného osídlení pálavské Tabulové hory mohl souviset s vojenským konfliktem. Jako na možnou příčinu na to ukazují výzkumy. Tabulová hora byla asi 1000 let před naším letopočtem hustě obydlená, osídlení lokality pak ale upadalo až úplně zaniklo.

Desítky uhynulých ptáků, převážně labutí, likvidovali hasiči na Novomlýnských nádržích pod Pálavou. Veterináři na situaci upozornili obce v okolí do 10 kilometrů. Žádná další opatření vyhlášena nejsou.

Česká příroda si v roce 2026 připomíná několik výročí. Jsou to sedmdesátiny chráněné krajinné oblasti Moravský kras, padesátiny CHKO České středohoří, Lužické hory, Kokořínsko-Máchův kraj a Pálava, deset let uplynulo od vyhlášení CHKO Brdy.