Petr Dolínek

Bývalý radní hlavního města pro dopravu a někdejší poslanec Petr Dolínek kvůli středečnímu rozhodnutí předsednictva strany usilovat o spojenectví s komunistickým hnutím Stačilo! vystoupil ze SOCDEM. V…

V polovině června 2021 se FN Motol prostřednictvím Věstníku veřejných zakázek obrátila na potenciální zájemce s nabídkou zakázky na snížení energetické náročnosti budovy Modrého pavilonu. Šlo o nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. PrahaIN.cz tento případ mapovala na základě policejních dokumentů ze dne 24. února, které máme k dispozici.

Pražská Technická správa komunikací (TSK) zatím nedokáže vyčíslit, kolik bude stát podepření částečně uzavřeného Libeňského mostu a s tím související další opatření, která si žádá jeho nynější havarijní stav. Zatímco před několika lety navrhovaná demolice a výstavba repliky byla odhadována na stamiliony, zachování a rekonstrukce mostu je v současnosti naceněna na 2,1 miliardy korun.

Současné uzavření Libeňského mostu kvůli jeho špatnému stavu působí trochu jako déjà vu. Ze stejného důvodu se po něm nejezdilo ani v lednu 2018. Od té doby se vedou debaty a tahanice, zda historický most rekonstruovat, či zbourat a postavit nový. V prosinci loňského roku se pražská rada rozhodla postavit místo něj repliku a zachovat některé architektonicky cenné prvky. Opoziční ANO se kvůli tomu opřelo do náměstka pro dopravu a bývalého primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Ten se hájí, že rekonstrukci mostu nikdo neřešil prakticky už od jeho postavení.

Pražský Libeňský most musel být ve čtvrtek kvůli havarijnímu technickému stavu jedné jeho části uzavřen. Není to přitom poprvé, co je v posledních letech most uzavřen. O tom, že je ve špatném až havarijním stavu, se mluví roky, problémem jsou však zdlouhavé diskuse a neschopnost pražských politiků se roky dohodnout, zda most opravit, nebo zbourat a vystavět repliku.

EXKLUZIVNĚ: Bývalý zastupitel hlavního města, Prahy 10, poslanec, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy a také náměstek ministra vnitra Petr Hulinský je zpět v politicko-byznysových kruzích metropole. Serveru PrahaIN.cz to potvrdily hned čtyři zdroje, ačkoli samotný Hulinský veškeré souvislosti odmítá.

Do Prahy se přestěhuje dalších 400 tisíc lidí a MHD na to musí reagovat, říká v rozhovoru bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheinherr.

Nový most spojující pražský Karlín a Holešovice si chtějí projít davy lidí. Podívejte se na detaily stavby.

Pražský Libeňský most má zase problémy. Alespoň to tvrdí sousedský spolek Výtoň 21, jenž zpochybňuje rekonstrukci za dvě miliardy korun, kterou prosadil mimo jiné bývalý radní pro dopravu Adam Scheinherr. Ten vystupoval proti zbourání mostu, které prosazovali v roce 2018 tehdejší politici z vedení města. Podle spolku Výtoň 21 se mezi staviteli začala šířit informace, že stavba je neopravitelná a bude muset být zbourána. Scheinherr tvrdí, že se takové informace nezakládají na pravdě.

Nezaplacené pokuty v tuto chvíli vymáhá Celní správa, ale od ledna ji s tím pomůže i policie. Ta bude buď zabavovat značky nebo nasazovat botičky.

Minimálně poslední čtyři roky strávili ve Sněmovně a teď si musejí najít novou práci. Řeč je o poslancích, kteří ve volbách neobhájili svůj mandát. Jde převážně o sociální demokraty, komunisty nebo pirátské zákonodárce.

Povinný odstup od cyklisty při předjíždění, který je od roku 2022 stanoven na 1,5 metru, řidič nemá jak poznat, říká šéf dopravní policie Jiří Zlý. Na posuzování, zda došlo k přestupku, chce spolupracovat se soudními znalci.

Ředitel dopravní policie vysvětlil, že policisté nebudou mít dokazování zachování bezpečného rozestupu lehké. Řešení už je ale v plánu.

Dokazování dodržování odstupu 1,5 metru při předjíždění cyklistů autem bude komplikované.

Dokazování dodržování odstupu 1,5 metru při předjíždění cyklistů autem bude komplikované. Policie v tomto bude spolupracovat s odborníky ze soudního znalectví a využívat některé technické pomůcky.

Praha se za bývalého radního pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD) zavázala vykoupit pozemky kolem plánovaného okruhu, aby na nich vysázela zeleň. Tomanovi si díky tomu přijdou na 110 milionů korun.

Svérázný vtípek spolku Brno autem k dodržování 1,5 metrové vzdálenosti při předjíždění cyklisty, se setkal s ostrou reakcí cyklistů okolo spolku Brno na kole. Novela…

Vyjít cyklistovi vstříc není známka slabosti, vzkázal motoristům redaktor Autosalonu Jan Blažek. Ve vysílání CNN Prima NEWS konstatoval, že zákon máme hlavě proto, aby si všichni uvědomili, jak se mají na silnicích chovat. Řidiči automobilů budou muset předjíždět cyklisty s minimálním odstupem 1,5 metru od začátku příštího roku.

Od příštího roku bude ze zákona platit, že řidiči automobilů budou muset předjíždět cyklisty s minimálním odstupem 1,5 metru. Redakce CNN Prima NEWS už upozornila na to, že v praxi nemůže takové nařízení vždy fungovat. A teď to přiznává i ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

V některých případech nebude možné dodržet 1,5metrovou vzdálenost při předjíždění cyklistů, jak požaduje kontroverzní novela zákona. Na silnicích chybí ohleduplnost, jinak by nebylo třeba psaných pravidel, řekl dopravní expert Martin Kořán. Zatímco se cyklisté mnohdy nevěnují řízení a ani nemusí absolvovat zkoušky, aby mohli na komunikace, řidiči motorových vozidel naopak vnímají lidi na kolech jako „lovnou zvěř“, dodal ve Zprávách+ na CNN Prima NEWS.

Motoristé budou muset od příštího roku objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Za porušení bude hrozit pokuta až 2000 korun, pokud řidič cyklistu neohrozí.

Přestože předepsaná vzdálenost 1,5 metru při předjíždění cyklistů ještě nevstoupila v platnost, už vzbudila řadu kontroverzí. Novela zákona přesně uvádí, kolik řidič za přestupek zaplatí, jak budou ale policisté přestupky kontrolovat, zatím neobjasnila. Nyní se ministerstvo dopravy snaží v zákoně upravit i pravidla o předjíždění cyklistů přes plnou čáru.

Bezpečná vzdálenost od jedoucích cyklistů? Stačí kosa! Tak by se dal volně přeložit příspěvek, který na sociální síti publikovala brněnská iniciativa Brno autem, jež dlouhodobě hájí práva řidičů a snaží se o rozvoj dopravy. Vtip pobavil řidiče automobilů, na druhé straně pomyslné barikády ale zažehl plamen.

Sdružení automobilových dopravců upozorňuje na to, že třeba pro autobusy bude na některých místech velký problém cyklisty předjet.

Od ledna budou nejspíš muset řidiči respektovat 1,5metrový odstup od cyklisty, kterého předjíždějí, což vzbudilo rozporuplné reakce. Existují ale i specifické situace.

Motoristé budou muset od ledna 2022 objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Za porušení bude hrozit pokuta až dva tisíce korun. Cyklisté předpis vítají, například řidiči autobusů ale tuší problémy.

Schvalování návrhu KSČM na prodloužení zákonné dovolené o týden nejméně na pět týdnů opět provázela kritika odpůrců. Sněmovna je dnes ani na třetí pokus nedokončila. O novele zákoníku práce tak poslanci v nynějším volebním období už s největší pravděpodobností hlasovat nebudou a s jeho koncem v říjnu takzvaně spadne pod stůl.

Vyloženě proti zákonu o 1,5metrovém rozestupu při předjíždění cyklistů se postavilo jen osm poslanců napříč politickým spektrem. Přes 40 se jich zdrželo. Jednou z jejich výtek bylo, že se opatření o předjíždění cyklistů bude špatně vymáhat.

Motoristé budou muset od ledna 2022 objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Ve středu to schválila Sněmovna se senátními změnami. S novelou však nesouhlasí řada řidičů a výhrady mají i odborníci. Mnozí ani netuší, jak by se měl 1,5metrový rozestup vymáhat, naopak očekávají dopravní komplikace.

Pokuta za nedodržení rozestupu měla být původně až 10 000 Kč. Poslanci se nakonec shodli, že stačit budou 2000 Kč.

Motoristé budou muset od července 2022 objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Za porušení bude hrozit pokuta až 2000 korun. Schválila to Sněmovna se senátními změnami. Mezi ně patřilo snížení maximální výše pokuty na pětinu a odklad účinnosti nového předpisu až na polovinu příštího roku. Novelu o provozu na pozemních komunikacích nyní dostane k podpisu prezident.

Motoristé budou muset od ledna 2022 objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Za porušení bude hrozit pokuta až 2000 korun. Schválila to Sněmovna se senátními změnami. Mezi ně patřilo snížení maximální výše pokuty na pětinu a odklad účinnosti nového předpisu na začátek příštího roku. Novelu o provozu na pozemních komunikacích nyní dostane k podpisu prezident.

Řidič měl za nedodržení vzdálenosti podle prvotní sněmovní verze dostat pokutu až 10.000 korun, zákaz řízení na půl roku a mohlo mu být odebráno sedm bodů. Senát ale snížil sankce na pokutu maximálně do 2000 korun, pokud řidič cyklistu neohrozí.

Za porušení bude hrozit pokuta až 2000 korun. Schválila to ve středu sněmovna se senátními změnami.

Motoristé budou muset od července 2022 objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Za porušení bude hrozit pokuta až 2000 korun. Schválila to dnes Sněmovna se senátními změnami.

Motoristé budou muset od července 2022 objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Za porušení bude hrozit pokuta až 2000 korun. Schválila to ve středu Sněmovna se senátními změnami. Mezi ně patřilo snížení maximální výše pokuty na pětinu a odklad účinnosti nového předpisu až na polovinu příštího roku. Novelu o provozu na pozemních komunikacích nyní dostane k podpisu prezident.

Motoristé budou muset od ledna 2022 objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Za porušení bude hrozit pokuta až 2000 korun. Schválila to dnes Sněmovna se senátními změnami. Mezi ně patřilo snížení maximální výše pokuty na pětinu a odklad účinnosti nového předpisu na začátek příštího roku. Novelu o provozu na pozemních komunikacích nyní dostane k podpisu prezident.

Motoristé budou muset od ledna 2022 objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Za porušení bude hrozit pokuta až 2 000 korun. Ve středu to schválila Sněmovna se senátními změnami. Mezi ně patřilo snížení maximální výše pokuty na pětinu a odklad účinnosti nového předpisu až na polovinu příštího roku. Novelu o provozu na pozemních komunikacích nyní dostane k podpisu prezident.

Schválí to do voleb, nebo ne? To je otázka, kterou žije celý obor energetiky. Na schválení ve sněmovně totiž čekají tři důležité zákony – novela energetického zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie i takzvaný Lex Dukovany. Politici napříč spektrem se shodují, že tyto zákony musí přijít na řadu přednostně, ale stále je tu riziko, že několik let práce bude zmařeno.

Facebookový post Sdružení řidičů vyvolal velkou diskuzi. Zeptali jsme se proto, k čemu by zákaz vjezdu cyklistů na některé silnice pomohl a jestli je nějaká možnost, že by mohl být opravdu zaveden.

Nové rozdělení pěstounské péče na zprostředkovanou a nezprostředkovanou může situaci některých pěstounů zkomplikovat. Například když si přechodným pěstoun chce ponechat dítě v dlouhodobé péči.

Do sítě státních benzinek EuroOil budou dál proudit miliony litrů nafty bez biosložky. Vadí to soukromým čerpadlářům, kteří musejí prodávat dražší „zelenou“ naftu a benzin.

Odměny za pěstounskou péči by se měly od roku 2022 výrazně zvýšit. Nově se začnou odvíjet od výše minimální mzdy nebo životního minima. Nebude tedy nutné, aby o každém zvýšení pravidelně rozhodovali politici.

Snímek Zákon lásky od režisérky Barbory Chalupové ukazuje, jak téma stejnopohlavních manželských svazků v Česku rozděluje společnost i politiky.

Snímek Zákon lásky od režisérky Barbory Chalupové ukazuje, jak téma stejnopohlavních manželských svazků v Česku rozděluje společnost i politiky. Spoludržitelka Ceny české filmové kritiky za snímek V síti se v časosběrném dokumentu zaměřuje zejména na dlouholetý boj iniciativy Jsme fér o přijetí zákona zajišťujícího manželství všem bez ohledu na jejich sexuální orientaci. Snímek vstoupí do kin 5. srpna. Jeho tvůrci ho dnes představili novinářům.

Ve stejný den, kdy poslanecká sněmovna schválila kontroverzní novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), která výrazně snižuje podporu solárních elektráren postavených v letech 2009 – 2010, se uskutečnil kulatý stůl zástupců demokratických politických stran ke klimatickému balíčku Evropské komise. Na něm všichni zástupci vyjádřili obnovitelným zdrojům energie podporu. Účastnili se ho ministr průmyslu, obchodu a zároveň dopravy Karel Havlíček (ANO), Petr Třešňák (Piráti), Josef Bernard (STAN), Marian Jurečka (KDU-ČSL), Petr Dolínek (ČSSD), a za Komoru obnovitelných zdrojů energie její předseda Štěpán Chalupa a analytik Komory OZE a bývalý politik za Stranu zelených Martin Bursík.

Širší vedení ČSSD na dnešním zasedání schválilo kandidátky do podzimních sněmovních voleb. ČTK o tom informovala mluvčí strany Eva Gregorová. Předseda ČSSD Jan Hamáček povede listinu ve svém domovském Středočeském kraji, v čele kandidátky v hlavním městě bude ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Poslanec Roman Onderka povede stranu do voleb v Jihomoravském kraji, ministr kultury a celostátní volební lídr z posledních voleb Lubomír Zaorálek je jedničkou v Moravskoslezském kraji.

Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), kterou dnes schválila Sněmovna. Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny deset procent a u zeleného bonusu 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 vzrostou odvody na 20 a 21 procent. Současně s tím by měla klesnout podpora fotovoltaik prostřednictvím jejich výnosnosti, takzvaného vnitřního výnosového procenta. Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) šlo 29,1 miliardy korun.

Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou ve středu schválila Sněmovna.

Poslanci odhlasovali změny v podpoře pro fotovoltaické elektrárny – majitelé panelů z let 2009 a 2010 čeká vyšší solární daň.

Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zvýší solární daň. Elektrárny z této doby totiž dosud odvodu nepodléhaly.

Poslanci a poslankyně dnes ve třetím čtení projednali novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Sněmovna většinou odmítla rozšířit vládní novelu o aukční podporu pro nové fotovoltaické elektrárny a bioplynové stanice, které navrhli Petr Dolínek (ČSSD) a Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Chudší lidé zřejmě přijdou o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí, pokud opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky. Úřady by jim z těchto dávek neuhrazené pokuty strhávaly. Předpokládá to novela opoziční ODS, kterou včera schválila po několikahodinové diskusi Sněmovna. Opoziční Piráti neprosadili zamítnutí předlohy a Jan Čižinský z lidoveckého klubu její vrácení k opětovnému projednání ve druhém čtení. Novela teď zamíří k posouzení do Senátu.

Poslanecká sněmovna se v pátek zabývala novelou zákona o hmotné nouzi, která by znamenala možnost krácení sociálních dávek u lidí, kteří neplatí pokuty za určité přestupky. Tito lidé by tak mohli přijít o část dávek na bydlení či příspěvku na živobytí, pokud jsou jejich příjemci. Úřady by tak mohly pokuty z těchto příspěvků strhávat.

Předpokládá to novela opoziční ODS, kterou schválila po několikahodinové diskusi sněmovna. Kritici zdůrazňovali potřebu sociální práce místo represe.

Předvolební boj se rozjel naplno a velkým tématem je mýtné v Praze a stále neexistující okruh kolem města.

Novely energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie míří do třetího čtení v poslanecké sněmovně. Odehrát se má v nejbližších dvou týdnech. Rozdíl mezi původním vládním návrhem a současným stavem, který 10. června doporučil hospodářský výbor, ukazuje na sílu lobbistů v energetice.

Dnes se v poslanecké sněmovně mělo rozhodovat o lesích a myslivosti. Na programu jednání byla totiž novelizace zákona o myslivosti připravená ministerstvem zemědělství. Vlastníci lesů, zemědělci a ochránci přírody si od ní slibují, že umožní snížení početních stavů spárkaté zvěře a lepší obnovu lesů zničených po rocích sucha a kůrovcové kalamity. Největší česká myslivecká organizace ČMMJ si ale velkou systémovou změnu nepřeje.

Bývalý předseda sociální demokracie Jiří Paroubek se v článku na svém blogu na serveru Vaše Věc zamyslel nad letošní kandidátkou ČSSD v Praze a nad vyhlídkami a celkovou budoucností sociálně demokratické strany.

Ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně sociálně demokratické strany Jana Maláčová má kandidovat z prvního místa stranické kandidátky v Praze. Stejně tak by se měl na druhém místě kandidátní listiny sociálních demokratů objevit i bývalý předseda Zelených Matěj Stropnický. Kandidátku pro letošní sněmovní volby tento týden schválilo vedení pražské ČSSD. Sociální demokracie dlouhodobě při výběru lídrů v hlavním městě nemá šťastnou ruku a nedaří se jí zde nasadit osobnosti, které by dokázaly získat důvěru voličů v Praze. Stačí se podívat, kdo se na předních místech její kandidátky vyskytoval v minulosti. Letos to není o nic lepší.