Petr Horálek

Srpnová obloha nabízí jedinečnou podívanou. Od sobotního rána bude pouhým okem pozorovatelný naoranžovělý Mars v těsné blízkosti hvězdokupy zvané Přezka na boty. Celou událost doplní trpasličí planeta Ceres a meteorický roj Perseidy. Konec prázdnin p

Záhy po zatmění Slunce přichází další astronomická podívaná. Perseidy, zřejmě nejznámější meteorický roj, bude aktivní právě v noci ze středy na čtvrtek. Pravidelně jsou ze Země vidět mezi 17. červencem a 24. srpnem. Největší podívanou by přitom měl roj nabídnout od půlnoci až do ranních hodin, letos k tomu navíc panují ideální podmínky.

Meteorický roj Perseidy vyvrcholí jen několik hodin po částečném zatmění Slunce. Lidé z Česka událost spatří zejména nad ránem.

Česko čeká ve středu 12. srpna mimořádný astronomický večer. Krátce před západem Slunce bude možné pozorovat jeho výrazné částečné zatmění a jen o několik hodin později vyvrcholí meteorický roj Perseid. Podmínky mají být tentokrát mimořádně příznivé – noční pozorování Perseid nebude rušit svit Měsíce a podle Českého hydrometeorologického ústavu má být nad Českem jasno nebo jen minimum oblačnosti. Podobná souhra okolností se má zopakovat až v roce 2045. Odborníci pak také upozorňují, že při pozorování zatmění je třeba nutně chránit zrak.

Z Česka bude ve středu 12. srpna viditelné částečné zatmění Slunce. Podmínky pro pozorování se ale liší podle míst. Zatímco na západě Čech budou téměř ideální, na východě Moravy se lidé maxima jevu nemusí vůbec dočkat. Zájemci mohou navštívit některé

Přesně 4. října nastane opozice – Saturn se dostane do protisměru vůči Slunci a bude vidět prakticky celou noc po celý říjen. Dalekohledem navíc uvidíte i jeho tenké prstence a měsíc Titan.

Každoroční světelná podívaná v podobě Perseid nejvíce rozzáří oblohu v noci z 12. na 13. srpna. Řada hvězdáren chystá speciální programy. Pozorování meteorického roje často spojí i se zatměním Slunce.

Ve středu 12. srpna zakryje Měsíc nad Českem víc než 86 procent slunečního disku. Nic výraznějšího střední Evropa neuvidí dalších bezmála padesát let.

Na mimořádnou astronomickou podívanou se mohou lidé těšit ve středu 12. srpna. Česko čeká výrazné částečné zatmění Slunce a v noci pak bude možné pozorovat meteory z meteorického roje Perseid. Roj bude mít ideální pozorovací podmínky, protože Měsíc bude krátce po novu a nebude svým svitem rušit noční oblohu. Stejná situace se znovu ve světě odehraje až v roce 2045, ale v USA. Novináře o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Na mimořádnou astronomickou podívanou se mohou lidé těšit ve středu 12. srpna. Česko čeká výrazné částečné zatmění Slunce a v noci pak bude možné pozorovat meteory z meteorického roje Perseid. Roj...

Praha - Nad Českou republikou bylo večer možné pozorovat velmi výrazné částečné zatmění Slunce. Ojedinělý vesmírný jev provázelo jasné počasí i mimořádný zájem veřejnosti. Měsíc začal zakrývat Slunce po 19:18, maximální fáze nastala o necelou hodinu později, zhruba ve 20:11. Na západě a jihu Čech v tu dobu Měsíc zakryl víc než 85 procent slunečního kotouče. Na východě republiky ale Slunce zapadlo za obzor dříve, než zatmění dosáhlo své maximální fáze.

Z opuštěné pláže u Sečské přehrady vznikl snímek, který na první pohled připomíná scénu ze sci-fi filmu. Astrofotograf Petr Horálek zachytil periodickou kometu 10P/Tempel 2 a spolu s ní i velmi vzácný úkaz, který se podaří vyfotografovat jen za mimoř

Mimořádný okamžik se podařil zachytit astronomovi Petru Horálkovi na poli u Proseče, místní části Seče na Chrudimsku. V noci na sobotu vyfotil na obloze takzvané červené skřítky, nadoblačné výboje, které se výjimečně objevují při bouřce. V tomto případě šlo o bouřku, která z Ostravska přecházela dál na východ. Byla tak silná, že donutila pořadatele festivalu Colors of Ostrava přerušit program.

Astronom Petr Horálek vyfotil v noci na sobotu v Proseči u Seče na Chrudimsku na obloze červené skřítky, nadoblačné výboje, které se výjimečně objevují při bouřce. Byly nad silnou bouří, která v té době přecházela z Ostravska na východ, uvedl Horálek.

Stačí zlomek sekundy a jsou pryč - i proto je velmi těžké červené skřítky, unikátní jev na obloze, který vzniká za bouřky, zachytit. Fotografovi Petru Horálkovi, jehož snímky si už několikrát vybrala i americká NASA, se to podařilo.

Český astronom vyfotil na Chrudimsku červené skřítky, zvláštní typ blesku vznikající nad bouřkou. Stejná bouřka přerušila program festivalu Colours of Ostrava.

V úterý mohli lidé na Pardubicku a Vysočině pozorovat na obloze ohnivou duhu. Mimořádně vzácný atmosférický jev lze vidět pouze v době slunovratu okolo…

V Česku se v úterý objevil vzácný atmosférický jev, takzvaná ohnivá duha. Aby ji bylo možné pozorovat, je nutné, aby se sešlo několik okolností.

Vzácné planetární setkání Merkuru, Jupiteru, Venuše s Měsícem mohou lidé z Česka pozorovat už ve středu 17. června po setmění. Astronomové radí začít sledovat oblohu už za soumraku. Pozorovatelé s dalekohledy si podívanou mohou ještě obohatit o hvězd

Španělsko čeká již v srpnu první úplné zatmění Slunce viditelné z oblíbené letní dovolenkové destinace. Letos spatří úkaz lidé ze třinácti různých regionů. Fenomén se nad jihoevropskou zemí objeví také v dalších letech. Češi, kteří chtějí událost vid

Na obloze nad Českem se v červnu mohou objevit noční svítící oblaka. Nejlepší podmínky pro sledování nejspíš přijdou během letního slunovratu. Podmínkou je tmavá obloha bez níže položených mraků. Jev bývá viditelný i pouhýma očima. Blíží se také plan

Českému astrofotografovi se náhodou podařilo získat zcela unikátní záběr. Při fotografování přeletu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) před Sluncem se mu v hledáčku zároveň mihlo letadlo. Šance na napodobení vzniklé fotografie v budoucnu je podle autora mizivá.

V úterý 9. června se nejjasnější planety Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter – na večerní obloze přiblíží na úhlovou vzdálenost jen zhruba tří měsíčních úplňků vedle sebe. Samotné maximální přiblížení nastane za denního světla ve 14:35 SELČ, ale po soumraku budou ještě úhlově dost blízko.

Jen několik stupňů nad obzorem se v polovině června odehraje neobvyklé nebeské setkání. Na krátkou dobu se vedle sebe seřadí tři planety a Měsíc. Tím vytvoří podívanou, která na večerní obloze rozhodně nezůstane bez povšimnutí. Kdy přesně se podívat a proč astronomové mluví o mimořádně fotogenické podívané?

V červnu mohou lidé na večerní obloze vidět v blízkosti nejjasnější planety Sluneční soustavy Venuši a Jupiter. Nejtěsněji budou vůči sobě v úterý 9. června, kdy je bude dělit jen přibližně 1,5 úhlového stupně. Červen je také měsíc, v němž se za soumraku i za úsvitu mohou zejména nízko nad severním oborem objevovat noční svítící oblaka, informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

Červnová noční obloha nabídne hned několik pozoruhodných úkazů. Nejjasnější planety Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter – se 9. června přiblíží na pouhých 1,5 úhlového stupně a budou nepřehlédnutelné pouhým okem i z měst.

Poslední květnová obloha nabídne vzácný astronomický jev v podobě modrého mikroúplňku. Kdy je ideální čas pozorování úplňku i jaký je skutečný důvod jeho jména?

Měsíční modrý úplněk se na noční obloze objeví v poslední květnový večer. Navzdory svému jménu se ale barevně nebude lišit od běžného svitu Měsíce. Název totiž souvisí se vzácnou událostí. Navíc se jedná o takzvaný mikroúplněk.

Ve čtvrtek večer se nad Českem odehrála výjimečná astronomická podívaná. V úzkém pásu bylo možné pozorovat zhruba sekundový přelet Mezinárodní kosmické stanice přímo před Měsícem. Díky ideální poloze stanice byla příležitost ji spatřit „velmi ojedinělá,“ komentuje astronom a fotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Lidé tak mohli zpozorovat například i solární panely stanice.

Ve čtvrtek večer bylo možné v Česku zachytit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), jak letí před měsíčním kotoučem; celá situace trvala pouhou sekundu. K takovému úkazu u nás sice dochází i několikrát do měsíce, nicméně v tomto případě byla ISS dost vysoko na to, aby bylo možné zachytit i detaily její konstrukce, jako solární panely či větší moduly.

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pátek vydal prestižní Astronomický snímek dne fotku Kometa R3 PanSTARRS před Rigelem, kterou vyfotili čeští astronomové. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Druhá polovina dubna 2026 nabídla na ranní obloze neobvyklou podívanou. Z našich zeměpisných šířek byla tehdy krátce viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V jedné z posledních příležitostí k jejímu pozorování ji na okamžik „proťal“ jasný bolid. Unikátní úkaz zaznamenali čeští astronomové.

Duben patří jednomu z nejstarších známých meteorických rojů zvanému Lyridy. V tomto týdnu vrcholí, svého maxima dosáhne v noci na čtvrtek. Astronomické podmínky pro sledování sice budou vhodné, počasí ale může pozorování ztížit.

V noci ze středy na čtvrtek bude vrcholit meteorický roj Lyrid. Podle astronomů budou letos k jeho pozorování velmi dobré podmínky, protože nebude příliš rušit svým svitem Měsíc.

V noci ze středy na čtvrtek bude vrcholit meteorický roj Lyrid. Podle astronomů se letos k jeho pozorování čekají velmi dobré podmínky, protože nebude příliš rušit svým svitem Měsíc. Informoval o tom astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

V noci ze středy na čtvrtek bude vrcholit meteorický roj Lyrid. Podle astronomů budou letos k jeho pozorování velmi dobré podmínky, protože nebude příliš rušit svým svitem Měsíc. V pondělí o tom informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Zelená kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se rozjasnila natolik, že ji lidé z Česka mohou při správných podmínkách spatřit pouhýma očima. Příležitostí ale zbývá jen málo. Těleso totiž v následujících dnech zmizí z obzoru. Po průletu kolem Slunce a Země se vydá mimo Sluneční soustavu.

U příležitosti podpisu Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Broumovsku pořádá Strategická rada regionu Broumovsko ve čtvrtek 16. 4. od 18 hodin v Městské knihovně v Broumově veřejný program věnovaný ochraně nočního prostředí. Jeho součástí bude přednáška odborníka na světelné znečištění Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a také přednáška astrofotografa Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě s názvem Tajemství snímků NASA. Následovat bude slavnostní podpis memoranda a při příznivém počasí i ukázka astronomické fototechniky a pozorování noční oblohy v klášterní zahradě, kterým provedou Petr Horálek a členové místního astronomického klubu.

U příležitosti podpisu Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Broumovsku pořádá Strategická rada regionu Broumovsko ve čtvrtek 16. 4. od 18 hodin v Městské knihovně v Broumově veřejný program věnovaný ochraně nočního prostředí. Jeho součástí bude přednáška odborníka na světelné znečištění Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a také přednáška astrofotografa Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě s názvem Tajemství snímků NASA. Následovat bude slavnostní podpis memoranda a při příznivém počasí i ukázka astronomické fototechniky a pozorování noční oblohy v klášterní zahradě, kterým provedou Petr Horálek a členové místního astronomického klubu.

Nad ránem mohou lidé z Česka pozorovat tisíciletou kometu C/2025 R3 (PanSTARRS). Příležitosti využívají i obyvatelé dalších zemí, kteří sdílejí snímky zeleně zářícího tělesa, jež se každým dnem zjasňuje. Experti odhadují, že kometa postupně může být viditelná i pouhým okem. Po průletu kolem Slunce a Země se vydá mimo Sluneční soustavu.

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.

Na ranní obloze v souhvězdí Pegase je nyní možné vidět zjasňující kometu PanSTARRS. Pozorovatelná bude přibližně do 21. dubna. Kometa každý den zjasňuje, a je tak velmi pravděpodobné, že ji zkušení pozorovatelé budou moci vidět i pouhýma očima. Méně zkušení mohou využít turistické triedry nebo divadelní kukátka, jak poznamenal astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Nejde o jedinou podívanou, na kterou se v letošním roce můžeme těšit.

Na ranní obloze v souhvězdí Pegasa je nyní možné vidět zjasňující kometu PanSTARRS. Pozorovatelná bude přibližně do 21. dubna. Kometa každý den zjasňuje, a je tak velmi pravděpodobné, že ji zkušení pozorovatelé budou moci vidět i pouhýma očima. Méně zkušení mohou využít turistické triedry nebo divadelní kukátka. Novinářům to v úterý sdělil astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Petr Horálek patří mezi nejvýraznější české astrofotografy. V rozhovoru popisuje, jak se rodí jeho snímky, proč lpí na fyzikální věrnosti a jak ho k hvězdám přivedla i bolestná zkušenost se šikanou.

Během jarní rovnodennosti mohou lidé z Česka vyhlížet zvířetníkové světlo. Pokud počasí dovolí, vzniknou ideální podmínky pro pozorování. Pro spatření slabě zářícího jevu astronomové doporučují navštívit místa bez světelného smogu z měst.

Na obloze se v následujících dnech odehraje hned několik pozoruhodných úkazů, které potěší nejen astronomy, ale i běžné pozorovatele. Ve čtvrtek půjde o obtížné pozorování velmi tenkého srpku Měsíce, v pátek pak o jeho výrazné přiblížení k Venuši. Viditelné bude i zodiakální světlo, které se v našich podmínkách objevuje jen výjimečně. Podmínkou bude trpělivost, dobrý výhled a také trochu štěstí na počasí.

V těchto dnech lze na večerní obloze pozorovat poměrně vzácný astronomický jev, zvířetníkové neboli zodiakální světlo. Neostrý kužel bělavé záře nad západním obzorem vzniká rozptylem slunečního světla na prachových částicích poletujících Sluneční soustavou.

Na večerní obloze v těchto dnech svítí zvířetníkové neboli zodiakální světlo. Jde o sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině ekliptiky, tedy v rovině zemské dráhy. Částice pocházejí například z ohonů komet, drolících se asteroidů nebo planety Mars. Úkaz bude možné vidět do 20. března.

Na večerní obloze svítí v těchto dnech zvířetníkové neboli zodiakální světlo. Jde o sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině ekliptiky, tedy v rovině zemské dráhy. Částice pocházejí například z ohonů komet, drolících se asteroidů nebo planety Mars. Ve čtvrtek o tom informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Úkaz bude možné vidět do 20. března.

Připrav si kalendář a speciální brýle. Obloha nám letos nabídne skutečně exkluzivní podívanou.

Město, které obvykle spojujeme s historií hornictví, se promění v vesmírnou oázu. Městské kulturní centrum Příbram zve všechny nadšence noční oblohy, fotografování i rodiny s dětmi na unikátní akci „Vzhůru na Měsíc“, která se uskuteční v úterý 24. února. Prostor Kina A. Dvořáka a okolí Divadla A. Dvořáka se promění v centrum astronomického dění, jehož hlavní hvězdou bude světoznámý astrofotograf Petr Horálek.

Slatiňany - O svých zkušenostech s pozorováním vesmírných úkazů bude vyprávět ve čtvrtek 19. února úspěšný astrofotograf Petr Horálek v pořadu zaměřeném na vesmír a jedinečné fotografie, které obletěly celý svět. Zážitkový večer začíná v 19 hodin ve Společenském domě ve Slatiňanech. Petr Horálek přiblíží posluchačům veškeré dění, které provází vznik výjimečných fotografií. Jak vznikají oceněné snímky noční oblohy? Co všechno se skrývá za fotografiemi, které se dostaly do prestižního výběru Astronomického snímku dne NASA? Vstup: zdarma číst dál

Dvě zajímavé podívané se pozorovatelům noční oblohy nabídnou letos v únoru. Nejprve v polovině měsíce vznikne konjunkce tří planet s Měsícem, poté lze na přelomu s březnem vyhlížet takzvané planetární zarovnání šesti světů Sluneční soustavy. Pro spatření všech těles bude nutné použít dalekohled.

Intenzivní polární záře z noci na 20. ledna patřila mezi vzácnosti viditelné z Česka. V posledních zhruba třech letech mohli lidé spatřit i několik dalších dobře pozorovatelných fenoménů také známých jako aurora borealis. Vděčili za to vrcholícímu slunečnímu cyklu, který ale v současnosti klesá. Tím se také četnost září na několik let sníží. Letošek může být posledním významným rokem pro pozorování.

Pondělní noc nabídla obyvatelům Moravskoslezského kraje výjimečnou podívanou na polární záři. Za tímto vzácným úkazem stála silná sluneční erupce. Díky jasné obloze byla polární záře viditelná i z osvětlených měst. Přestože se v nejbližších dnech úkaz nebude opakovat, odborníci nevylučují další šance v nadcházejících měsících.

Lidé mohou v roce 2026 spatřit celkově dvě zatmění Slunce. Už v únoru bude mimo Evropu viditelný částečný zákryt, koncem léta pak i Evropané mohou spatřit úplné zakrytí hvězdy Měsícem, což se stane největší letošní plánovanou astronomickou událostí. Ještě zajímavější eklipse nastane v příštím roce, bude nejdelší na následujících téměř devadesát let.

Rovnou tři meteorické jevy je možné pozorovat o prvním víkendu roku 2026. Z Česka bude na noční obloze viditelný takzvaný vlčí Měsíc, o kterém některé zdroje mluví jako o superúplňku, ačkoliv zcela nesplňuje specifikace. Blízko něj se objeví i planeta Jupiter a po celou noc budou po obloze prolétat meteory z roje Kvadrantidy. Jejich spatření je ale složitější.

V nadcházejícím roce nás čeká doslova vesmírná show. Dočkáme se zatmění Slunce, padání hvězd i částečného zatmění Měsíce.