Petr Horálek

Kolem Země prolétá asteroid s označením 2023 DZ2. Nejblíže bude v sobotu 25. března ve 20:51 SEČ, a to na vzdálenost 174 640 kilometrů, což je zhruba polovina dráhy mezi Zemí a Měsícem. Průměr tělesa činí 40 až 100 metrů, přičemž nejčastěji se uvádí údaj 64 metrů. Objeveno bylo teprve nedávno, naši planetu ale bezpečně mine.

Obloha vás může v nadcházejících nocích překvapit. Krátce po soumraku, po 19. hodině, se nad západním obzorem objeví kužel přízračného světla sahající až 60 stupňů nad obzor.

Hodinu po západu Slunce nad západním obzorem uvidíte nezvyklé divadlo. A nebudete ani potřebovat dalekohled – jen hezké počasí a tmavou oblohu.

V následujících dnech se nabízí možnost pozorovat zajímavý úkaz na noční obloze: jasnou planetu Venuši uprostřed zvířetníkového (neboli zodiakálního) světla. Nejlépe je tato scenérie vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení, tedy ideálně mimo velká města. Úkaz můžeme spatřit zhruba hodinu po západu slunce nad západním obzorem jako jasný objekt uvnitř stříbřitého kuželu světla.

Setkání nejjasnějších planet noční oblohy bude krásně vidět ve středu 1. března i následující den. Pozorování usnadňuje jasná obloha.

Ve středu prvního a ve čtvrtek 2. března mohou lidé na večerní obloze pozorovat blízké setkání Venuše a Jupiteru. Obě planety bude na pohled dělit vzdálenost půl úhlového stupně, což odpovídá velikosti Měsíce v úplňku. Otevírací dobu kvůli tomu prodlouží dvě pražské hvězdárny: Štefánikova na Petříně a hvězdárna v Ďáblicích, a to v čase mezi 18:00 a 19:00.

Na obloze se chystá nádherná podívaná. Ve středu a ve čtvrtek 1. a 2. března se tam setkají nejjasnější planety sluneční soustavy – Venuše a Jupiter. Podobné blízké setkání Saturnu a Jupiteru patrně stojí za biblickou legendou o betlémské hvězdě.

Na severu Čech byla v neděli pozdě večer k vidění polární záře. Vznikla v důsledku geomagnetické bouře, kterou způsobily erupce na Slunci. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by v noci na úterý mohla být záře ještě výraznější. Vyjádřili se k tomu i astronomové. Podle nich se úkaz v ČR ukazuje jako slabě červená záře, někdy může být i do zelena.

Pro pozorování je potřeba najít tmavé místo bez pouličního osvětlení. Mohou ji pozorovat obyvatelé severních Čech.

Na severu Čech byla v neděli pozdě večer k vidění vzácná polární záře. Vznikla v důsledku geomagnetické bouře, kterou způsobily erupce na Slunci. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a astronoma Petra Horálka by v noci na úterý mohla být záře ještě výraznější.

Erupce na Slunci a následná geomagnetická bouře daly v neděli v noci vznik úchvatnému úkazu, který patří k těm nejkrásnějším na obloze. Přestože je polární záře typická pro polární oblasti, vzácně se objevuje i u nás. Na přelomu týdne ji tak zaznamenali na severu Čech. Je šance, že by polární záře mohla nad Českem zazářit i v noci z pondělí na úterý.

Na severu Čech byla v neděli pozdě večer k vidění vzácná polární záře. Vznikla v důsledku geomagnetické bouře, kterou způsobily erupce na Slunci.

Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze.

V Česku byla v noci na pondělí vidět polární záře. Lidé ji mohli pozorovat nad českým severním obzorem. Přírodní úkaz, který je v tuzemsku poměrně vzácný, se podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě může na obloze objevit znovu v noci na úterý.

V noci z neděle na pondělí byly v České republice pozorovatelné nad severním obzorem polární záře. Vznikly v důsledku geomagnetické bouře. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a astrofotograf z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity Petr Horálek.

Na horách se očekává předpověď sněžení trvalejší.

Na severu Čech byla v neděli pozdě večer k vidění vzácná polární záře. Vznikla v důsledku geomagnetické bouře, kterou způsobily erupce na Slunci. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a astronoma Petra Horálka by v noci na úterý mohla být záře ještě výraznější.

Na severu Čech byla v neděli pozdě večer k vidění vzácná polární záře. Vznikla v důsledku geomagnetické bouře, kterou způsobily erupce na Slunci. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a astronoma Petra Horálka by v noci na úterý mohla být záře ještě výraznější. Vědci ale upozorňují, že prognózy výskytu polární záře jsou v těchto zeměpisných šířkách velmi nejisté.

V severoirské oblasti Beaghmore, která je známá seskupením megalitických kamenných kruhů, se jednomu filmaři povedlo ve středu pořídit časosběrné video, které zachycuje poměrně vzácné přiblížení planet Venuše a Jupiter, přičemž pomyslný trojúhelníkový obrazec s nimi tvořil i náš Měsíc.

Zimní oblohou se žene zelená kometa ZTF. Fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek zachytil její ohon nad vysokými Tatrami, jeho snímek zveřejnila americká NASA.

NASA každý den vyhodnocuje zajímavou fotografii, kterou zveřejní na svých stránkách. Petr Horálek vyfotografoval snímek komety na Slovensku.

V úterý 7. února 2023 publikoval americký úřad NASA jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Comet and Two Dippers“ (Kometa a dva vozy), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek vznikl 26. ledna 2023 ve Vysokých Tatrách, kam se autor snímku vydal za jasným počasím nad hladinu inverze pozorovat kometu C/2022 E3 ZTF. Kometa se v té době nacházela mezi fotogenickými hvězdnými uskupeními „Malého“ a Velkého vozu“.

Americký vesmírný úřad NASA publikoval v úterý 7. února jako Astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Comet and Two Dippers“ (Kometa a dva vozy), jejímž autorem je popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Snímek vznikl 26. ledna na Slovensku ve Vysokých Tatrách, kam se vydal za jasným počasím nad hladinu inverze pozorovat kometu C/2022 E3 (ZTF).

Snímek zelené komety vybrala americká vesmírná agentura NASA v úterý 7. února jako astronomickou fotografii dne. Pořídil ji Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

V současné době lze na obloze pozorovat kometu C/2022 E3 ZTF, která je v malých dalekohledech viditelná i z okraje měst. S dobrým zrakem a vyhledávací mapkou kometu najdete v pozdních hodinách vysoko nad obzorem i pouhýma očima, ovšem jen daleko od měst.

Na obloze bude možné pozorovat malými dalekohledy, a daleko od měst i na hranici viditelnosti pouhým okem, kometu C/2022 E3 ZTF, kterou šlo naposledy sledovat před 50 tisíci lety, kdy žili neandertálci. Nejlépe viditelná bude od druhé poloviny ledna do první poloviny února. Nejde o jasnou „vlasatici“, nicméně v malém triedru možná rozeznáme i její ohon.

Oblohu osvětlí jeden ze tří největších meteorických rojů roku. Lednové Kvadrantidy nabídnou až 200 meteorů za hodinu, k jejich pozorování si ale musíte přivstat.

V noci na středu bude vrcholit meteorický roj Kvadrantidy. Jde o jeden z nejbohatších rojů, který je téměř pravidelně aktivní hned zkraje nového roku. Kvadrantidy jsou aktivní od 1. do 10. ledna, maxima dosáhnou 4. ledna ve 4:40 SEČ. Nevhodnější podmínky pro pozorování budou ale až po páté hodině ranní, kdy zapadá Měsíc, a to zhruba do 6:00, kdy svítá.

Krátce po příchodu nového roku můžete na noční obloze pozorovat světelné představení. Zemi přilétají navštívit Kvadrantidy, jeden ze tří nejsilnějších meteorických rojů roku.

Rok 2023 přinese příjemnou nebeskou nadílku. Lidé se mohou těšit na skvělé podmínky pro pozorování meteorických rojů Lyridy, Perseidy a Geminidy, částečné zatmění Měsíce i několik jasných planet.

Rok 2022 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu krásné úkazy na obloze. Viděli jsme částečné zatmění Slunce, meteorický roj Perseidy, četné konjunkce Venuše, Jupiteru i Saturnu s Měsícem, zákryt Marsu úplňkem, noční svítící oblaky a neposledně také všech pět nejjasnějších planet najednou.

Štědrovečerní oblohu letos rozzáří jako první buď Jupiter, nebo Mars. Jedna z planet bude prvním jasným bodem na nebi viditelným po soumraku 24. prosince, sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

V noci na středu vyvrcholí meteorický roj Geminidy. Pozorování bude letos rušit Měsíc, který je několik dnů po úplňku. Meteory bychom tak měli vyhlížet až brzy ráno. Geminidy jsou aktivní do 17. prosince, po maximu ale jejich četnost rychle klesá.

Nejaktivnější každoroční meteorický roj Geminid vrcholí ve středu 14. prosince. Úkaz vykazuje ve střední Evropě aktivitu nad 100 meteorů - vzácně i 180 - za hodinu. Letos sice nemá roj nejlepší pozorovací podmínky, i tak se ale podle astronomů vyplatí na něj podívat.

I v prosinci můžete vidět padat hvězdy. V noci na středu totiž vyvrcholí meteorický roj Geminidy, který byste ale měli kvůli jasnému Měsíci vyhlížet brzy ráno, kdy je obloha nejtemnější. Padání hvězd spojené s přáním se v lidských společnostech napříč světem objevuje už tisíce let. Rituály jsou v různých kulturách odlišné, ale lidská touha po štěstí je všude stejná. Umíte si přát správně?

Nejaktivnější každoroční meteorický roj Geminid nemá letos nejlepší pozorovací podmínky (takřka ideální budou až v příštím roce), ale vyplatí se na ně podívat..

Na obloze se ve čtvrtek 8. prosince časně ráno odehraje mimořádná podívaná. Nastane totiž vzácný zákryt Marsu měsíčním úplňkem, a to v čase tzv. opozice rudé planety se Sluncem. Úkaz bude z našeho území viditelný mezi 6. a 7. hodinou - okolo 6. hodiny Měsíc Mars zakryje, o hodinu později Mars vystoupí.

Prosincovou noční oblohu ovládne Mars. Je vysoko na obloze, velmi blízko k Zemi, a také v opozici se Sluncem, což zážitek z pozorování rudé planety zesiluje. Ráno 8. prosince navíc dojde k zákrytu Marsu Měsícem v úplňku.

Planeta Mars dosáhne v noci na čtvrtek nejmenší vzdálenosti od Země za poslední dva roky a bude pozorovatelná jako jeden z nejjasnějších objektů noční oblohy. Týden poté bude Mars v opozici se Sluncem, z pohledu pozorovatele na Zemi bude přímo naproti Slunci - ve stejný den navíc rudou planetu zakryje Měsíc, což půjde pozorovat i bez dalekohledu.

Ve čtvrtek bude Mars nejblíže Zemi za poslední dva roky. O týden později pak bude v opozici se Sluncem. Podle astronomů půjde rudou planetu snadno pozorovat, protože bude nejjasnějším objektem na nočním nebi.

Poslední měsíc roku 2022 bude provázen hned několika pozoruhodnými či dokonce vzácnými úkazy na naší obloze, většinou pozorovatelnými i z měst. Hned na počátku prosince planeta Mars dosáhne nejmenší vzdálenosti od Země za poslední dva roky a bude pozorovatelná jako jeden z nejjasnějších objektů nočního nebe.

PrahaIN.cz od svých zdrojů postupně získává dokumenty popisující dění uvnitř ČSSD. Strana, která se nedostala ani na pražský magistrát, ale ani do Poslanecké sněmovny, má finanční problémy. Vyplývá to prakticky z každého třetího odstavce. Právě peníze se stávají ústředním tématem debat uvnitř partaje.

Nastávají obecně nejlepší podmínky pro pozorování meteorického roje Tauridy. Jejich frekvence je sice poměrně malá, zhruba 5-10 „kousků“ za hodinu, nicméně typické jsou pro ně právě velmi jasné meteory, tzv. bolidy. V nadcházející noci ze čtvrtka na pátek však bude pozorování na většině našeho území komplikovat počasí.

Terňa - V pátek ráno americká vládní agentura NASA zveřejnila fotografii dne zachycující meteorický roj způsobený materiálem Halleyovy komety. Nejbližší návrat komety ke Slunci se očekává až v červenci 2061. Fotografii na východě Slovenska zachytil český fotograf a hvězdář Petr Horálek.

Tato epická fotografie meteorického roje českého autora Petra Horálka vznikala sedm let.

V úterý nastal výrazné částečné zatmění Slunce, které mohou spatřit i lidé z území Česka. Měsíc při něm zakryje více než 40 procent slunečního disku. Pro pozorování jevu je nutné chránit oči speciálním filtrem, jinak hrozí vážné poškození zraku. Další částečné zatmění Slunce lidé z českého území uvidí v roce 2025.

Nastává výrazné částečné zatmění Slunce, které mohou spatřit i lidé z území Česka. Měsíc při něm zakryje 42 procent slunečního disku. Pro pozorování jevu je nutné chránit oči speciálním filtrem, jinak hrozí vážné poškození zraku. Agentura Reuters nabízí živé záběry z tureckého Istanbulu, Novinky chystají reportáž z pražské Štefánikovy hvězdárny.

V úterý nastane výrazné částečné zatmění Slunce, které mohou spatřit i lidé z území Česka. Měsíc při něm zakryje více než 40 procent slunečního disku. Pro pozorování jevu je nutné chránit oči speciálním filtrem, jinak hrozí vážné poškození zraku. Další částečné zatmění Slunce lidé z českého území uvidí v roce 2025.

V úterý nastalo výrazné částečné zatmění Slunce, které mohli spatřit i lidé z území Česka. Měsíc při něm zakryl více než 40 procent slunečního disku. Pro pozorování jevu je nutné chránit oči speciálním filtrem, jinak hrozí vážné poškození zraku. Další částečné zatmění Slunce lidé z českého území uvidí v roce 2025.

V úterý nastane výrazné částečné zatmění Slunce, které mohou spatřit i lidé z území Česka. Měsíc při něm zakryje více než 40 procent slunečního…

V úterý nastane výrazné částečné zatmění Slunce, které mohou spatřit i lidé z území Česka. Měsíc při něm zakryje více než 40 procent slunečního disku. Pro pozorování jevu je nutné chránit oči speciálním filtrem, jinak hrozí vážné poškození zraku. Další částečné zatmění Slunce lidé z českého území uvidí v roce 2025.

Pro pozorování jevu je nutné chránit oči speciálním filtrem, jinak hrozí vážné poškození zraku.

Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě nabídne v úterý zájemcům veřejné pozorování zatmění Slunce. Za jasného počasí ho budou moci lidé sledovat dalekohledem se…

Atraktivní nebeský úkaz, částečné zatmění Slunce, bude z našeho území k vidění v úterý 25. října. Jelikož by se podle předpovědi měla na mnoha místech v Česku oblačnost alespoň trochu protrhávat, zatmění by mohlo být pěkně pozorovatelné minimálně přes řídkou oblačnost.

Částečné zatmění Slunce, které nám říjnový čas nabídne, bude další mimořádnou příležitostí, jak využít sílu vesmíru a ještě vidět naprosto mimořádný úkaz. Tento rok ho na obloze můžeme spatřit v úterý 25. října 2022 v 11:13. Podle Astronomického ústavu AV ČR bude nebeská podívaná trvat 2 hodiny a bude dobře viditelná pouhým okem, které je ale třeba chránit.

Novoluní ve Štíru i částečné zatmění Slunce přichází ve stejný den, vrcholí také meteorický roj Orionidy. Co čeká během tohoto mimořádného spojení právě vás?

Každoroční meteorický roj Orionid je podzimní větví proudu částic, do kterého Země vstupuje i v květnu (v květnu pozorujeme roj Eta-Aquaridy). Oba roje spojuje nejen stejná rychlost meteorů okolo 66 km/s, ale i původní mateřské těleso.