Petr Horálek

Pondělní noc nabídla obyvatelům Moravskoslezského kraje výjimečnou podívanou na polární záři. Za tímto vzácným úkazem stála silná sluneční erupce. Díky jasné obloze byla polární záře viditelná i z osvětlených měst. Přestože se v nejbližších dnech úkaz nebude opakovat, odborníci nevylučují další šance v nadcházejících měsících.

Lidé mohou v roce 2026 spatřit celkově dvě zatmění Slunce. Už v únoru bude mimo Evropu viditelný částečný zákryt, koncem léta pak i Evropané mohou spatřit úplné zakrytí hvězdy Měsícem, což se stane největší letošní plánovanou astronomickou událostí. Ještě zajímavější eklipse nastane v příštím roce, bude nejdelší na následujících téměř devadesát let.

Rovnou tři meteorické jevy je možné pozorovat o prvním víkendu roku 2026. Z Česka bude na noční obloze viditelný takzvaný vlčí Měsíc, o kterém některé zdroje mluví jako o superúplňku, ačkoliv zcela nesplňuje specifikace. Blízko něj se objeví i planeta Jupiter a po celou noc budou po obloze prolétat meteory z roje Kvadrantidy. Jejich spatření je ale složitější.

V nadcházejícím roce nás čeká doslova vesmírná show. Dočkáme se zatmění Slunce, padání hvězd i částečného zatmění Měsíce.

Milovníci tajemného vesmíru se v roce 2026 mohou těšit na nebe plné mimořádných kosmických úkazů. Užijí si tradiční meteorické roje i zákryt planet Měsícem. Nejvýznamnější událostí ale bude velké částečné zatmění Slunce 12. srpna. A dočkáme se i výrazného částečného zatmění Měsíce.

V oboru astrofotografie má devětatřicetiletý Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě už řadu úspěchů. Jeho fotky vzácných nebeských úkazů z celého světa zaujaly nejen v Česku, ale i v zahraničí. Například fotografie polární záře s kometou vybrala NASA jako prestižní snímek dne.

V neděli 21. prosince odpoledne nastane na severní polokouli Země zimní slunovrat, kterým začíná astronomická zima. Ta končí jarní rovnodenností, která v roce 2026 nastane 20. března odpoledne. Zimní slunovrat přináší nejdelší noc v roce. V sobotu zapadá slunce v Česku okolo 16:00 a vyjde v neděli kolem 8:00. Podle astronomů budou navíc noci kolem slunovratu bezměsíčné, což vybízí ke sledování hvězdné oblohy. Po slunovratu se začnou prodlužovat dny.

Praha - Dnes v 16:03 nastane na severní polokouli Země zimní slunovrat a začne astronomická zima. Bude nejkratší den a nejdelší noc v roce, poté se dny začnou prodlužovat.

Až 1000 meteorů bude možné spatřit v noci na neděli, kdy bude vrcholit meteorický roj Geminidy. Nejvhodnější období pro pozorování bude mezi půlnocí a 4. ranní, může ho ale komplikovat nízká oblačnost, kterou předpovídají meteorologové. Lepší podmínky pro sledování roje, jehož název je odvozen z latinského názvu souhvězdí Blíženců, tak zřejmě budou na horách.

Až 1000 meteorů bude možné spatřit v noci na neděli, kdy bude vrcholit meteorický roj Geminidy. Nejvhodnější pro pozorování bude období mezi půlnocí a 04:00, může ho ale komplikovat nízká oblačnost, kterou předpovídají meteorologové. Lepší podmínky pro sledování roje, jehož název je odvozený z latinského názvu souhvězdí Blíženců, tak zřejmě budou na horách.

Noc ze soboty na neděli nabídne jeden z nejkrásnějších pohledů na zimní oblohu. Vrcholí meteorický roj Geminid, který se pravidelně řadí mezi vůbec nejintenzivnější každoroční úkazy. Pozorovatelé se mohou těšit na desítky meteorů za hodinu, za celou noc jich může prolétnout až kolem tisícovky. Nejlepší chvíle k pozorování nastanou mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Meteorický roj Geminidy dosáhne o víkendu svého maxima. Lidé mohou v noci pozorovat až osmdesát meteorů za hodinu. Sledování pravděpodobně zkomplikuje počasí.

V noci ze soboty na neděli bude vrcholit meteorický roj Geminid, za celou noc bude možné spatřit až 1000 meteorů. Pozorování se vyplatí především mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V tiskové zprávě o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

V noci ze soboty na neděli bude vrcholit meteorický roj Geminid, za celou noc bude možné spatřit až tisíc meteorů. Pozorování se vyplatí především mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V tiskové zprávě o tom v pondělí informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Praha/Opava - V noci ze soboty na neděli bude vrcholit meteorický roj Geminid, za celou noc bude možné spatřit až 1000 meteorů. Pozorování se vyplatí především mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V tiskové zprávě o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Poslední letošní superúplněk se ukáže na obloze v noci na pátek. Takzvaný Studený měsíc završí sérii letošních úplňků, které byly zdánlivě větší a jasnější. Hned v lednu se tento jev zopakuje.

Superúplněk ve středu 5. listopadu rozjasnil noc v Česku, čehož využili pozorovatelé ze všech možných koutů země. Deníku.cz poskytli snímky, na kterých se ukázala majestátnost Měsíce. Ten zdánlivě působil větším a jasnějším dojmem než obvykle.

Česko se připravuje na vizuálně působivý astronomický úkaz. Ve středu 5. listopadu se na obloze objeví takzvaný superúplněk. Maximální fáze úplňku nastane ve 14:19 SEČ. Nad Českem se objeví zhruba po 16. hodině, přesto bude nejlépe pozorovatelný v noci na čtvrtek.

Ve středu 5. listopadu čeká Česko mimořádná podívaná.

Ve středu 5. listopadu nastává úplněk, který bude díky tomu, že Měsíc je letos nejblíže Zemi, největší a nejzářivější v roce. I proto se mu říká superúplněk, ačkoliv sami astronomové tenhle termín nepoužívají.

Úplněk ve středu 5. listopadu naskytne velkou podívanou. Protože se Měsíc přiblíží nejblíže k Zemi, vznikne takzvaný superúplněk, který je na pohled větší a jasnější. Počasí navíc pravděpodobně nebude překážkou k pozorování. Listopadovému souputníkovi se podle indiánských kmenů přezdívá bobří.

Vrátila se po třinácti stoletích a na více než milénium opět zmizí. Kometa Lemmon se v předposledním říjnovém týdnu nejvíce přiblížila Zemi a se svým modrým iontovým a bílým prachovým ohonem se předvádí fotografům po celé planetě. Unikátní snímek hvězdného tělesa nad Vysokými Tatrami zachytil slovenský fotograf Tomáš Slovinský. NASA jeho fotografii ocenila jako astronomický snímek dne.

Na podzimní obloze září hned dvě jasné komety – Lemmon a SWAN. První z nich se povedlo Petru Horálkovi zachytit tak, že jeho snímek ocenila i NASA.

Pondělní astronomický snímek dne, který vyhlašuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), patří Fyzikálnímu ústavu v Opavě. Fotografie zachycuje kometu Lemmon blížící se k Zemi na pozdně večerním nebi. Nepochází přitom z dalekohledu hvězdárny, ale z břehu Sečské přehrady.

Ostrava - Astronomickým snímkem dnešního dne zvolil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) českou fotografii Hledání komety Lemmon. Autorem snímku je Fyzikální ústav v Opavě. ČTK o tom dnes informoval astronom Petr Horálek. Fotka vznikla v sobotu večer na břehu Sečské přehrady.

Komety naší sluneční soustavy mají tendenci být v týdnech a měsících předcházejících periheliu, tedy jejich nejbližšímu přiblížení ke Slunci, stále aktivnější a jasnější. A kometa C/2025 A6 (Lemmon) není výjimkou.

Vesmírný úkaz, který už neuvidíte. Na oblohách je právě pozorovatelná kometa Lemmon. Spatřit ji můžete do 8. listopadu. Nejlepší místo pro pozorování jsou hory, kopce a hvězdárny.

Na večerní obloze bude v následujících dnech možné spatřit kometu Lemmon

Po více než tisíciletí se k nám vrací kometa, kterou naposledy mohli pozorovat lidé v raném středověku. C/2025 A6 Lemmon je nejjasnější kometa tohoto roku, která bude nejblíže Zemi 21. října.

Pátek si pro nás připravuje dva zajímavé nebeské úkazy, přičemž hlavní roli budou hrát Venuše a náš Měsíc. V odpoledních hodinách naše přirozená družice na obloze zakryje planetu Venuši, a to nebude vše. Ještě o několik hodin předtím, brzy ráno, uvidíme při příhodném počasí na obloze pozoruhodný trojúhelník z vesmírných těles.

FotoŠkoda FEST podzim 3.–9. 11. 2025, kdy startují registrace na workshopy a co si nenechat ujít?

Temně rudá barva úplňku při úplném zatmění Měsíce vyvolávala v dávných civilizacích strach a bázeň před domnělými pohromami. Zároveň ale zatmění představovalo důležitý nástroj k poznání světa.

Česko se v neděli po šesti letech dočkalo úplného zatmění Měsíce, další bude k vidění v prosinci 2028. Naposledy bylo možné úkaz vidět v lednu 2019. Jev byl pozorovatelný od osmé hodiny večer, byl vidět cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Lidé mohli zatmění pozorovat také v mnohých hvězdárnách.

První zářijový víkend zakončí ojedinělá událost – v neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce.

Když se na obloze objeví zatmění měsíce, ať už částečné, nebo úplné, je to vždy velká událost. V dnešním článku se podíváme na pár tipů ohledně toho, jak tento zajímavý úkaz vyfotit.

Událost nás čeká už v neděli 7. září o půl osmé večer.

Pozorovatele oblohy v Česku i v dalších částech Evropy zaskočil v pondělí pozdě večer nezvyklý a nějakou dobu stabilní úkaz na obloze. Obrátili se s dotazy na astronomy, protože nečekaná podívaná trvala kolem 23. hodiny pod jasnou oblohou asi 10 minut. Jev byl v tuzemsku vidět například na Šumavě, Křivoklátsku nebo i v Olomouci.

Po více než šesti letech mohou Češi opět spatřit úplně zatmění Měsíce. Vzácný jev nastane v neděli 7. září, kdy je zemský souputník ve fázi úplňku. Ten možná nabídne i krvavou podívanou.

V neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce. Očima bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné ve své druhé polovině okolo 20.30 hodin. Půjde o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území po více než šesti letech, uvádějí v tiskové právě Fyzikální ústav v Opavě a Česká astronomická společnost.

Nad Českem bylo ve středu možné pozorovat za velmi příznivých podmínek průlet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) před Sluncem. Astrofyzik Petr Horálek stanici před Sluncem nafotil v obci Habřinka na Pardubicku, fotografie zveřejnil na webu Fyzikálního ústavu v Opavě, kde působí. Podle Horálka se zájemci mohou o podobné fotografie pokusit i v následujících dnech.

Pardubice - Nad Českem bylo dnes možné pozorovat za velmi příznivých podmínek průlet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) před Sluncem. Astrofyzik Petr Horálek stanici před Sluncem nafotil v obci Habřinka na Pardubicku, fotografie zveřejnil na webu Fyzikálního ústavu v Opavě, kde působí. Podle Horálka se zájemci mohou o podobné fotografie pokusit i v následujících dnech.

Úterní večer nabídne na obloze dva zajímavé astronomické jevy současně. Jednak slavný roj Perseidy, ale současně i konjunkci dvou výrazných planet.

V ranním šeru Sečské přehrady se k sobě přiblížily dvě nejjasnější planety – Venuše a Jupiter. Astrofotograf Petr Horálek kvůli jejich „nebeskému rande“ riskoval cestu po strmých březích zátok zvaných muldy. Odměnou mu byl snímek úkazu, který se v takové podobě dlouho nezopakuje.

Pokud máte zásobu nesplněných přání, dnešní noc je nejlepší příležitostí. Meteorický roj Perseid totiž dosáhne svého maxima a dobré podmínky pro pozorování navíc zajistí jasná obloha. Spatřit tak budete moci až 30 Perseid za hodinu.

Na obloze bude možné v úterý pozorovat vzácnou astronomickou událost, kdy se planety Venuše a Jupiter k sobě přiblíží na malou úhlovou vzdálenost a budou velice blízko sebe. Podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě by mohli lidé vidět obě planety bez použití dalekohledu i ve městech. Vrcholit v úterý bude zároveň meteorický roj Perseid.

Praha - Na obloze bude možné v úterý pozorovat vzácnou astronomickou událost, kdy se planety Venuše a Jupiter k sobě přiblíží na malou úhlovou vzdálenost a budou velice blízko sebe. Podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě by mohli lidé vidět obě planety bez použití dalekohledu i ve městech. Vrcholit v úterý bude zároveň meteorický roj Perseid.

Meteorický roj Perseidy v noci na úterý 12. srpna dosáhne svého maxima, při kterém lze spatřit desítky laicky řečeno padajících hvězd. Podívanou doplní i setkání Venuše a Jupiteru, zatímco na opačné straně oblohy bude Saturn v blízkosti Měsíce. Jenže právě lunární svit omezí čistý výhled.

Již tradičně rozzáří v srpnu noční oblohu meteorický roj Perseid, kterému se přezdívá Slzy svatého Vavřince. Letošní vrchol nastane v noci z 12. na 13. srpna. Kvůli svitu Měsíce nebudou podmínky ke sledování ideální, přesto by se podle astronomů neměli lidé nechat odradit. Kromě Perseid bude k vidění také přiblížení nejjasnějších planet Sluneční soustavy – Venuše a Jupiteru.

V srpnu mohou zájemci vidět zajímavé nebeské úkazy. Kromě každoročních Perseid, pro jejichž pozorování ale nebudou optimální podmínky, budou moci sledovat několik planet. Za týden například přiblížení nejjasnějších planet Sluneční soustavy - Venuše a Jupiteru, informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Sledování Perseid je každoročním zpestřením léta. Pravidelný meteorický roj se začíná objevovat 17. července a vrcholí 12. srpna. V té době ale bude Měsíc jen tři dny po fázi úplňku působit jako rušivý prvek, takže se vyplatí zvednout zrak k noční obloze už nyní.

Oblíbený „kosmický ohňostroj“, meteorický roj Perseid, se letos netěší úplně příznivým podmínkám pro pozorování, ale i tak může stát za to. Maximum roje vychází letos na noc z 12. na 13. srpna, na obloze ale bude rušit Měsíc ve fázi jen tři dny po úplňku. Avšak Perseidy nejsou aktivní jen v noc maxima, jejich aktivita začíná už ve třetí dekádě července a končí v závěru srpna.

Seč (Chrudimsko) - Za fotografií vesmírného jevu je astrofyzik Petr Horálek ze Seče na Chrudimsku ochoten ujet tisíce kilometrů. Jeho snímky se opakovaně staly astronomickou fotografií dne amerického úřadu pro letectví a vesmír NASA. Od roku 2014 v prestižním výběru uspěl padesátkrát, řekl ČTK.

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.

Hrad Lichnice - Pozorování letní oblohy s výkladem zkušeného astronoma a fotografa Petra Horálka se koná v úterý 29. července. Na nádvoří hradu Lichnice se bude začínat ve 21 hodin.

Českým a slovenským astronomům se podařilo zachytit výbuch supernovy v galaxii vzdálené desítky milionů světelných let. Úkaz je nejen vizuálně atraktivní, ale zároveň i vědecky velmi cenný. Proč tomu tak je, vysvětlil v pořadu Headline v rozhovoru s moderátorkou Veronikou Petruchovou astronom Petr Horálek.

Velmi prchavý úkaz byl tentokrát pozorovatelný z Česka a tuzemským fotografům se jej podařilo zachytit. Jedná se o výsledek jevu jménem nadoblačný blesk, který má atraktivní přezdívku červený nebo rudý skřítek. Aktuálního „skřítka“ zaznamenal mj. astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek v pondělí po třetí hodině ranní, a to na obloze nad Sečskou přehradou na Chrudimsku. Nebyl však sám, podobným úspěchem se může pochlubit i fotograf Daniel Ščerba.

Astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě spolu s kolegy pořídil unikátní časosběrný snímek téměř neznámého meteorického roje Kappa-Cygnid. Jeho zkoumání se věnoval posledních 12 let. Výslednou fotografií se pochlubil na sociálních sítích. Snímek ukazuje 60 meteorů. Jeho pořízení zabralo přes 386 hodin.

Ostrava - Astronomovi Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě se podařilo pořídit ojedinělý časosběrný snímek téměř neznámého meteorického roje Kappa-Cygnid. Horálek se jeho focení věnoval téměř každoročně posledních 12 let, a to i ve spolupráci s kolegy Josefem Kujalem z Astronomické společnosti v Hradci Králové a slovenským popularizátorem astronomie Tomášem Slovinským. Výsledný snímek, ukazující na 60 meteorů tohoto roje, zabral přes 386 hodin snímání, sdělil ČTK Horálek.

Zajímavý časosběrný snímek se podařilo dát dohromady dvěma českým a jednomu slovenskému astrofotografovi. Posledních 12 let zaznamenávali téměř každoročně velmi nevýrazný meteorický roj Kappa Cygnidy. Zvýšenou aktivitu měl např. v roce 2021, kdy fotografové zachytili z řecké Kréty i poměrně jasné meteory z tohoto roje.