Petr Horálek

Poslední letošní superúplněk se ukáže na obloze v noci na pátek. Takzvaný Studený měsíc završí sérii letošních úplňků, které byly zdánlivě větší a jasnější. Hned v lednu se tento jev zopakuje.

Superúplněk ve středu 5. listopadu rozjasnil noc v Česku, čehož využili pozorovatelé ze všech možných koutů země. Deníku.cz poskytli snímky, na kterých se ukázala majestátnost Měsíce. Ten zdánlivě působil větším a jasnějším dojmem než obvykle.

Česko se připravuje na vizuálně působivý astronomický úkaz. Ve středu 5. listopadu se na obloze objeví takzvaný superúplněk. Maximální fáze úplňku nastane ve 14:19 SEČ. Nad Českem se objeví zhruba po 16. hodině, přesto bude nejlépe pozorovatelný v noci na čtvrtek.

Ve středu 5. listopadu čeká Česko mimořádná podívaná.

Ve středu 5. listopadu nastává úplněk, který bude díky tomu, že Měsíc je letos nejblíže Zemi, největší a nejzářivější v roce. I proto se mu říká superúplněk, ačkoliv sami astronomové tenhle termín nepoužívají.

Úplněk ve středu 5. listopadu naskytne velkou podívanou. Protože se Měsíc přiblíží nejblíže k Zemi, vznikne takzvaný superúplněk, který je na pohled větší a jasnější. Počasí navíc pravděpodobně nebude překážkou k pozorování. Listopadovému souputníkovi se podle indiánských kmenů přezdívá bobří.

Vrátila se po třinácti stoletích a na více než milénium opět zmizí. Kometa Lemmon se v předposledním říjnovém týdnu nejvíce přiblížila Zemi a se svým modrým iontovým a bílým prachovým ohonem se předvádí fotografům po celé planetě. Unikátní snímek hvězdného tělesa nad Vysokými Tatrami zachytil slovenský fotograf Tomáš Slovinský. NASA jeho fotografii ocenila jako astronomický snímek dne.

Na podzimní obloze září hned dvě jasné komety – Lemmon a SWAN. První z nich se povedlo Petru Horálkovi zachytit tak, že jeho snímek ocenila i NASA.

Pondělní astronomický snímek dne, který vyhlašuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), patří Fyzikálnímu ústavu v Opavě. Fotografie zachycuje kometu Lemmon blížící se k Zemi na pozdně večerním nebi. Nepochází přitom z dalekohledu hvězdárny, ale z břehu Sečské přehrady.

Ostrava - Astronomickým snímkem dnešního dne zvolil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) českou fotografii Hledání komety Lemmon. Autorem snímku je Fyzikální ústav v Opavě. ČTK o tom dnes informoval astronom Petr Horálek. Fotka vznikla v sobotu večer na břehu Sečské přehrady.

Komety naší sluneční soustavy mají tendenci být v týdnech a měsících předcházejících periheliu, tedy jejich nejbližšímu přiblížení ke Slunci, stále aktivnější a jasnější. A kometa C/2025 A6 (Lemmon) není výjimkou.

Vesmírný úkaz, který už neuvidíte. Na oblohách je právě pozorovatelná kometa Lemmon. Spatřit ji můžete do 8. listopadu. Nejlepší místo pro pozorování jsou hory, kopce a hvězdárny.

Na večerní obloze bude v následujících dnech možné spatřit kometu Lemmon

Po více než tisíciletí se k nám vrací kometa, kterou naposledy mohli pozorovat lidé v raném středověku. C/2025 A6 Lemmon je nejjasnější kometa tohoto roku, která bude nejblíže Zemi 21. října.

Pátek si pro nás připravuje dva zajímavé nebeské úkazy, přičemž hlavní roli budou hrát Venuše a náš Měsíc. V odpoledních hodinách naše přirozená družice na obloze zakryje planetu Venuši, a to nebude vše. Ještě o několik hodin předtím, brzy ráno, uvidíme při příhodném počasí na obloze pozoruhodný trojúhelník z vesmírných těles.

FotoŠkoda FEST podzim 3.–9. 11. 2025, kdy startují registrace na workshopy a co si nenechat ujít?

Temně rudá barva úplňku při úplném zatmění Měsíce vyvolávala v dávných civilizacích strach a bázeň před domnělými pohromami. Zároveň ale zatmění představovalo důležitý nástroj k poznání světa.

Česko se v neděli po šesti letech dočkalo úplného zatmění Měsíce, další bude k vidění v prosinci 2028. Naposledy bylo možné úkaz vidět v lednu 2019. Jev byl pozorovatelný od osmé hodiny večer, byl vidět cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Lidé mohli zatmění pozorovat také v mnohých hvězdárnách.

První zářijový víkend zakončí ojedinělá událost – v neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce.

Když se na obloze objeví zatmění měsíce, ať už částečné, nebo úplné, je to vždy velká událost. V dnešním článku se podíváme na pár tipů ohledně toho, jak tento zajímavý úkaz vyfotit.

Událost nás čeká už v neděli 7. září o půl osmé večer.

Pozorovatele oblohy v Česku i v dalších částech Evropy zaskočil v pondělí pozdě večer nezvyklý a nějakou dobu stabilní úkaz na obloze. Obrátili se s dotazy na astronomy, protože nečekaná podívaná trvala kolem 23. hodiny pod jasnou oblohou asi 10 minut. Jev byl v tuzemsku vidět například na Šumavě, Křivoklátsku nebo i v Olomouci.

Po více než šesti letech mohou Češi opět spatřit úplně zatmění Měsíce. Vzácný jev nastane v neděli 7. září, kdy je zemský souputník ve fázi úplňku. Ten možná nabídne i krvavou podívanou.

V neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce. Očima bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné ve své druhé polovině okolo 20.30 hodin. Půjde o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území po více než šesti letech, uvádějí v tiskové právě Fyzikální ústav v Opavě a Česká astronomická společnost.

Nad Českem bylo ve středu možné pozorovat za velmi příznivých podmínek průlet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) před Sluncem. Astrofyzik Petr Horálek stanici před Sluncem nafotil v obci Habřinka na Pardubicku, fotografie zveřejnil na webu Fyzikálního ústavu v Opavě, kde působí. Podle Horálka se zájemci mohou o podobné fotografie pokusit i v následujících dnech.

Pardubice - Nad Českem bylo dnes možné pozorovat za velmi příznivých podmínek průlet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) před Sluncem. Astrofyzik Petr Horálek stanici před Sluncem nafotil v obci Habřinka na Pardubicku, fotografie zveřejnil na webu Fyzikálního ústavu v Opavě, kde působí. Podle Horálka se zájemci mohou o podobné fotografie pokusit i v následujících dnech.

Úterní večer nabídne na obloze dva zajímavé astronomické jevy současně. Jednak slavný roj Perseidy, ale současně i konjunkci dvou výrazných planet.

V ranním šeru Sečské přehrady se k sobě přiblížily dvě nejjasnější planety – Venuše a Jupiter. Astrofotograf Petr Horálek kvůli jejich „nebeskému rande“ riskoval cestu po strmých březích zátok zvaných muldy. Odměnou mu byl snímek úkazu, který se v takové podobě dlouho nezopakuje.

Pokud máte zásobu nesplněných přání, dnešní noc je nejlepší příležitostí. Meteorický roj Perseid totiž dosáhne svého maxima a dobré podmínky pro pozorování navíc zajistí jasná obloha. Spatřit tak budete moci až 30 Perseid za hodinu.

Na obloze bude možné v úterý pozorovat vzácnou astronomickou událost, kdy se planety Venuše a Jupiter k sobě přiblíží na malou úhlovou vzdálenost a budou velice blízko sebe. Podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě by mohli lidé vidět obě planety bez použití dalekohledu i ve městech. Vrcholit v úterý bude zároveň meteorický roj Perseid.

Praha - Na obloze bude možné v úterý pozorovat vzácnou astronomickou událost, kdy se planety Venuše a Jupiter k sobě přiblíží na malou úhlovou vzdálenost a budou velice blízko sebe. Podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě by mohli lidé vidět obě planety bez použití dalekohledu i ve městech. Vrcholit v úterý bude zároveň meteorický roj Perseid.

Meteorický roj Perseidy v noci na úterý 12. srpna dosáhne svého maxima, při kterém lze spatřit desítky laicky řečeno padajících hvězd. Podívanou doplní i setkání Venuše a Jupiteru, zatímco na opačné straně oblohy bude Saturn v blízkosti Měsíce. Jenže právě lunární svit omezí čistý výhled.

Již tradičně rozzáří v srpnu noční oblohu meteorický roj Perseid, kterému se přezdívá Slzy svatého Vavřince. Letošní vrchol nastane v noci z 12. na 13. srpna. Kvůli svitu Měsíce nebudou podmínky ke sledování ideální, přesto by se podle astronomů neměli lidé nechat odradit. Kromě Perseid bude k vidění také přiblížení nejjasnějších planet Sluneční soustavy – Venuše a Jupiteru.

V srpnu mohou zájemci vidět zajímavé nebeské úkazy. Kromě každoročních Perseid, pro jejichž pozorování ale nebudou optimální podmínky, budou moci sledovat několik planet. Za týden například přiblížení nejjasnějších planet Sluneční soustavy - Venuše a Jupiteru, informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Sledování Perseid je každoročním zpestřením léta. Pravidelný meteorický roj se začíná objevovat 17. července a vrcholí 12. srpna. V té době ale bude Měsíc jen tři dny po fázi úplňku působit jako rušivý prvek, takže se vyplatí zvednout zrak k noční obloze už nyní.

Oblíbený „kosmický ohňostroj“, meteorický roj Perseid, se letos netěší úplně příznivým podmínkám pro pozorování, ale i tak může stát za to. Maximum roje vychází letos na noc z 12. na 13. srpna, na obloze ale bude rušit Měsíc ve fázi jen tři dny po úplňku. Avšak Perseidy nejsou aktivní jen v noc maxima, jejich aktivita začíná už ve třetí dekádě července a končí v závěru srpna.

Seč (Chrudimsko) - Za fotografií vesmírného jevu je astrofyzik Petr Horálek ze Seče na Chrudimsku ochoten ujet tisíce kilometrů. Jeho snímky se opakovaně staly astronomickou fotografií dne amerického úřadu pro letectví a vesmír NASA. Od roku 2014 v prestižním výběru uspěl padesátkrát, řekl ČTK.

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.

Hrad Lichnice - Pozorování letní oblohy s výkladem zkušeného astronoma a fotografa Petra Horálka se koná v úterý 29. července. Na nádvoří hradu Lichnice se bude začínat ve 21 hodin.

Českým a slovenským astronomům se podařilo zachytit výbuch supernovy v galaxii vzdálené desítky milionů světelných let. Úkaz je nejen vizuálně atraktivní, ale zároveň i vědecky velmi cenný. Proč tomu tak je, vysvětlil v pořadu Headline v rozhovoru s moderátorkou Veronikou Petruchovou astronom Petr Horálek.

Velmi prchavý úkaz byl tentokrát pozorovatelný z Česka a tuzemským fotografům se jej podařilo zachytit. Jedná se o výsledek jevu jménem nadoblačný blesk, který má atraktivní přezdívku červený nebo rudý skřítek. Aktuálního „skřítka“ zaznamenal mj. astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek v pondělí po třetí hodině ranní, a to na obloze nad Sečskou přehradou na Chrudimsku. Nebyl však sám, podobným úspěchem se může pochlubit i fotograf Daniel Ščerba.

Astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě spolu s kolegy pořídil unikátní časosběrný snímek téměř neznámého meteorického roje Kappa-Cygnid. Jeho zkoumání se věnoval posledních 12 let. Výslednou fotografií se pochlubil na sociálních sítích. Snímek ukazuje 60 meteorů. Jeho pořízení zabralo přes 386 hodin.

Ostrava - Astronomovi Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě se podařilo pořídit ojedinělý časosběrný snímek téměř neznámého meteorického roje Kappa-Cygnid. Horálek se jeho focení věnoval téměř každoročně posledních 12 let, a to i ve spolupráci s kolegy Josefem Kujalem z Astronomické společnosti v Hradci Králové a slovenským popularizátorem astronomie Tomášem Slovinským. Výsledný snímek, ukazující na 60 meteorů tohoto roje, zabral přes 386 hodin snímání, sdělil ČTK Horálek.

Zajímavý časosběrný snímek se podařilo dát dohromady dvěma českým a jednomu slovenskému astrofotografovi. Posledních 12 let zaznamenávali téměř každoročně velmi nevýrazný meteorický roj Kappa Cygnidy. Zvýšenou aktivitu měl např. v roce 2021, kdy fotografové zachytili z řecké Kréty i poměrně jasné meteory z tohoto roje.

Neděle a pondělí nabídnou zájemcům pozoruhodnou sérii nebeských uskupení, o které se postarají dvě planety Sluneční soustavy, ubývající Měsíc a rovněž hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka. Lepší podmínky pro pozorování umožní počasí na Moravě a ve Slezsku.

Planety Venuše a Uran spolu s Měsícem na konci týdne nabídnou fotogenickou podívanou na ranní obloze. Vidět bude i hvězda Aldebaran a hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka. Dnes to řekl Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Planety Venuše a Uran spolu s Měsícem na konci týdne nabídnou fotogenickou podívanou na ranní obloze. Vidět bude i hvězda Aldebaran a hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka. „Na konci července nám obloha nabídne velmi pěknou a fotogenickou sérii nebeských uskupení, o které se postarají hned dvě planety Sluneční soustavy,“ uvedl Petr Horálek z fyzikálního ústavu v Opavě.

Na konci července 2025 obloha nabídne velmi pěknou a fotogenickou sérii nebeských uskupení.

Noční svítící oblaka ozdobila v minulých dnech letní oblohu a neušla pozornosti mnoha pozorovatelů a fotografů. Zajímavý úkaz se na Vysočině podařilo zachytit například Slávkovi Jankovskému, který je vyfotil v Petrovicích u Humpolce druhého července.

Nad ránem ve čtvrtek 3. července zažila střední Evropa mimořádné nebeské divadlo. Noční svítící oblaka – fenomén, který se i ve zkušených pozorovatelích nebe dokáže dotknout něčeho hluboce lidského – ozářila obzor tak jasně, že vrhala stíny.

Lovcům bouřek z neziskové organizace Czech Thunderstorm Research Association (CTRA) se v úterý podařilo na Kolínsku zachytit noční svítící oblaka (NLC). Tento fascinující meteorologický jev se každoročně objevuje v období letního slunovratu.

Astrofotografovi a popularizátorovi astronomie Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě se v sobotu na Vysočině podařilo nasnímat před Sluncem siluetu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). K úkazu sice dochází na našem území i několikrát do měsíce, ale nyní byla na obloze ISS vysoko, tedy úhlově dostatečně velká, aby šly zachytit detaily jako solární panely či některé větší moduly. Jev trval pouze 0,59 sekundy.

Ostrava - Astronomovi Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě se dnes na Vysočině podařilo vyfotit před Sluncem siluetu Mezinárodní kosmické stanice ISS. Úkaz je sice v Česku možný spatřit několikrát do měsíce, ale v tomto případě byla ISS během jevu velmi vysoko a tedy úhlově dostatečně velká. Bylo tak možné zaznamenat i detaily jako solární panely nebo některé větší moduly, sdělil ČTK Horálek.

Se začátkem června přišla sezona takzvaných nočních svítících oblak. Nejčastěji se vyskytují v týdnech okolo letního slunovratu, ten letos připadá na 21. června. První z nich lidé pozorovali již tento týden v Jeseníkách. Pokud jsou mraky výrazné, dají se vyfotit i na mobilní telefon. Informoval o tom Fyzikální ústav v Opavě.

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.

Od začátku června až zhruba do poloviny července bude možné na území střední Evropy sledovat noční svítící oblaka. Ta jsou oproti běžným mrakům mimořádně vysoko a jsou pozorovatelná jen za soumraku a úsvitu díky nasvětlení Sluncem. Lidé tak mohou na obloze pozorovat bělavé, stříbřité až elektricky modré závoje nízko nad obzorem, informoval Fyzikální ústav v Opavě.

Opava - Až do poloviny července bude možné ze střední Evropy, tedy i Česka, pozorovat nezvyklý typ oblačnosti, takzvaná noční svítící oblaka (NCL). Oproti běžným oblakům se nacházejí mimořádně vysoko nad zemským povrchem a přes den nejsou vůbec vidět. Spatřit je naopak lze za soumraku nebo za úsvitu, a to díky jejich nasvětlení Sluncem, které je tou dobou hluboko pod obzorem. Oblaka tak lze vidět jako bělavé, stříbřité či elektricky modré závoje nízko nad severním obzorem proti tmavé obloze. ČTK to dnes sdělil astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

S příchodem letních měsíců jsou na obloze viditelná i noční svítící oblaka. Lidé z Česka je mohou pozorovat po celý červen, vždy v určitý čas. Pokud to umožní počasí. Ukáže se i planeta Venuše a více satelitů.