Petr Horálek

Ve čtvrtek večer se nad Českem odehrála výjimečná astronomická podívaná. V úzkém pásu bylo možné pozorovat zhruba sekundový přelet Mezinárodní kosmické stanice přímo před Měsícem. Díky ideální poloze stanice byla příležitost ji spatřit „velmi ojedinělá,“ komentuje astronom a fotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Lidé tak mohli zpozorovat například i solární panely stanice.

Ve čtvrtek večer bylo možné v Česku zachytit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), jak letí před měsíčním kotoučem; celá situace trvala pouhou sekundu. K takovému úkazu u nás sice dochází i několikrát do měsíce, nicméně v tomto případě byla ISS dost vysoko na to, aby bylo možné zachytit i detaily její konstrukce, jako solární panely či větší moduly.

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pátek vydal prestižní Astronomický snímek dne fotku Kometa R3 PanSTARRS před Rigelem, kterou vyfotili čeští astronomové. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Druhá polovina dubna 2026 nabídla na ranní obloze neobvyklou podívanou. Z našich zeměpisných šířek byla tehdy krátce viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V jedné z posledních příležitostí k jejímu pozorování ji na okamžik „proťal“ jasný bolid. Unikátní úkaz zaznamenali čeští astronomové.

Duben patří jednomu z nejstarších známých meteorických rojů zvanému Lyridy. V tomto týdnu vrcholí, svého maxima dosáhne v noci na čtvrtek. Astronomické podmínky pro sledování sice budou vhodné, počasí ale může pozorování ztížit.

V noci ze středy na čtvrtek bude vrcholit meteorický roj Lyrid. Podle astronomů budou letos k jeho pozorování velmi dobré podmínky, protože nebude příliš rušit svým svitem Měsíc.

V noci ze středy na čtvrtek bude vrcholit meteorický roj Lyrid. Podle astronomů se letos k jeho pozorování čekají velmi dobré podmínky, protože nebude příliš rušit svým svitem Měsíc. Informoval o tom astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

V noci ze středy na čtvrtek bude vrcholit meteorický roj Lyrid. Podle astronomů budou letos k jeho pozorování velmi dobré podmínky, protože nebude příliš rušit svým svitem Měsíc. V pondělí o tom informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Zelená kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se rozjasnila natolik, že ji lidé z Česka mohou při správných podmínkách spatřit pouhýma očima. Příležitostí ale zbývá jen málo. Těleso totiž v následujících dnech zmizí z obzoru. Po průletu kolem Slunce a Země se vydá mimo Sluneční soustavu.

U příležitosti podpisu Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Broumovsku pořádá Strategická rada regionu Broumovsko ve čtvrtek 16. 4. od 18 hodin v Městské knihovně v Broumově veřejný program věnovaný ochraně nočního prostředí. Jeho součástí bude přednáška odborníka na světelné znečištění Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a také přednáška astrofotografa Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě s názvem Tajemství snímků NASA. Následovat bude slavnostní podpis memoranda a při příznivém počasí i ukázka astronomické fototechniky a pozorování noční oblohy v klášterní zahradě, kterým provedou Petr Horálek a členové místního astronomického klubu.

U příležitosti podpisu Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Broumovsku pořádá Strategická rada regionu Broumovsko ve čtvrtek 16. 4. od 18 hodin v Městské knihovně v Broumově veřejný program věnovaný ochraně nočního prostředí. Jeho součástí bude přednáška odborníka na světelné znečištění Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a také přednáška astrofotografa Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě s názvem Tajemství snímků NASA. Následovat bude slavnostní podpis memoranda a při příznivém počasí i ukázka astronomické fototechniky a pozorování noční oblohy v klášterní zahradě, kterým provedou Petr Horálek a členové místního astronomického klubu.

Nad ránem mohou lidé z Česka pozorovat tisíciletou kometu C/2025 R3 (PanSTARRS). Příležitosti využívají i obyvatelé dalších zemí, kteří sdílejí snímky zeleně zářícího tělesa, jež se každým dnem zjasňuje. Experti odhadují, že kometa postupně může být viditelná i pouhým okem. Po průletu kolem Slunce a Země se vydá mimo Sluneční soustavu.

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.

Na ranní obloze v souhvězdí Pegase je nyní možné vidět zjasňující kometu PanSTARRS. Pozorovatelná bude přibližně do 21. dubna. Kometa každý den zjasňuje, a je tak velmi pravděpodobné, že ji zkušení pozorovatelé budou moci vidět i pouhýma očima. Méně zkušení mohou využít turistické triedry nebo divadelní kukátka, jak poznamenal astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Nejde o jedinou podívanou, na kterou se v letošním roce můžeme těšit.

Na ranní obloze v souhvězdí Pegasa je nyní možné vidět zjasňující kometu PanSTARRS. Pozorovatelná bude přibližně do 21. dubna. Kometa každý den zjasňuje, a je tak velmi pravděpodobné, že ji zkušení pozorovatelé budou moci vidět i pouhýma očima. Méně zkušení mohou využít turistické triedry nebo divadelní kukátka. Novinářům to v úterý sdělil astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Petr Horálek patří mezi nejvýraznější české astrofotografy. V rozhovoru popisuje, jak se rodí jeho snímky, proč lpí na fyzikální věrnosti a jak ho k hvězdám přivedla i bolestná zkušenost se šikanou.

Během jarní rovnodennosti mohou lidé z Česka vyhlížet zvířetníkové světlo. Pokud počasí dovolí, vzniknou ideální podmínky pro pozorování. Pro spatření slabě zářícího jevu astronomové doporučují navštívit místa bez světelného smogu z měst.

Na obloze se v následujících dnech odehraje hned několik pozoruhodných úkazů, které potěší nejen astronomy, ale i běžné pozorovatele. Ve čtvrtek půjde o obtížné pozorování velmi tenkého srpku Měsíce, v pátek pak o jeho výrazné přiblížení k Venuši. Viditelné bude i zodiakální světlo, které se v našich podmínkách objevuje jen výjimečně. Podmínkou bude trpělivost, dobrý výhled a také trochu štěstí na počasí.

V těchto dnech lze na večerní obloze pozorovat poměrně vzácný astronomický jev, zvířetníkové neboli zodiakální světlo. Neostrý kužel bělavé záře nad západním obzorem vzniká rozptylem slunečního světla na prachových částicích poletujících Sluneční soustavou.

Na večerní obloze v těchto dnech svítí zvířetníkové neboli zodiakální světlo. Jde o sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině ekliptiky, tedy v rovině zemské dráhy. Částice pocházejí například z ohonů komet, drolících se asteroidů nebo planety Mars. Úkaz bude možné vidět do 20. března.

Na večerní obloze svítí v těchto dnech zvířetníkové neboli zodiakální světlo. Jde o sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině ekliptiky, tedy v rovině zemské dráhy. Částice pocházejí například z ohonů komet, drolících se asteroidů nebo planety Mars. Ve čtvrtek o tom informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Úkaz bude možné vidět do 20. března.

Připrav si kalendář a speciální brýle. Obloha nám letos nabídne skutečně exkluzivní podívanou.

Město, které obvykle spojujeme s historií hornictví, se promění v vesmírnou oázu. Městské kulturní centrum Příbram zve všechny nadšence noční oblohy, fotografování i rodiny s dětmi na unikátní akci „Vzhůru na Měsíc“, která se uskuteční v úterý 24. února. Prostor Kina A. Dvořáka a okolí Divadla A. Dvořáka se promění v centrum astronomického dění, jehož hlavní hvězdou bude světoznámý astrofotograf Petr Horálek.

Slatiňany - O svých zkušenostech s pozorováním vesmírných úkazů bude vyprávět ve čtvrtek 19. února úspěšný astrofotograf Petr Horálek v pořadu zaměřeném na vesmír a jedinečné fotografie, které obletěly celý svět. Zážitkový večer začíná v 19 hodin ve Společenském domě ve Slatiňanech. Petr Horálek přiblíží posluchačům veškeré dění, které provází vznik výjimečných fotografií. Jak vznikají oceněné snímky noční oblohy? Co všechno se skrývá za fotografiemi, které se dostaly do prestižního výběru Astronomického snímku dne NASA? Vstup: zdarma číst dál

Dvě zajímavé podívané se pozorovatelům noční oblohy nabídnou letos v únoru. Nejprve v polovině měsíce vznikne konjunkce tří planet s Měsícem, poté lze na přelomu s březnem vyhlížet takzvané planetární zarovnání šesti světů Sluneční soustavy. Pro spatření všech těles bude nutné použít dalekohled.

Intenzivní polární záře z noci na 20. ledna patřila mezi vzácnosti viditelné z Česka. V posledních zhruba třech letech mohli lidé spatřit i několik dalších dobře pozorovatelných fenoménů také známých jako aurora borealis. Vděčili za to vrcholícímu slunečnímu cyklu, který ale v současnosti klesá. Tím se také četnost září na několik let sníží. Letošek může být posledním významným rokem pro pozorování.

Pondělní noc nabídla obyvatelům Moravskoslezského kraje výjimečnou podívanou na polární záři. Za tímto vzácným úkazem stála silná sluneční erupce. Díky jasné obloze byla polární záře viditelná i z osvětlených měst. Přestože se v nejbližších dnech úkaz nebude opakovat, odborníci nevylučují další šance v nadcházejících měsících.

Lidé mohou v roce 2026 spatřit celkově dvě zatmění Slunce. Už v únoru bude mimo Evropu viditelný částečný zákryt, koncem léta pak i Evropané mohou spatřit úplné zakrytí hvězdy Měsícem, což se stane největší letošní plánovanou astronomickou událostí. Ještě zajímavější eklipse nastane v příštím roce, bude nejdelší na následujících téměř devadesát let.

Rovnou tři meteorické jevy je možné pozorovat o prvním víkendu roku 2026. Z Česka bude na noční obloze viditelný takzvaný vlčí Měsíc, o kterém některé zdroje mluví jako o superúplňku, ačkoliv zcela nesplňuje specifikace. Blízko něj se objeví i planeta Jupiter a po celou noc budou po obloze prolétat meteory z roje Kvadrantidy. Jejich spatření je ale složitější.

V nadcházejícím roce nás čeká doslova vesmírná show. Dočkáme se zatmění Slunce, padání hvězd i částečného zatmění Měsíce.

Milovníci tajemného vesmíru se v roce 2026 mohou těšit na nebe plné mimořádných kosmických úkazů. Užijí si tradiční meteorické roje i zákryt planet Měsícem. Nejvýznamnější událostí ale bude velké částečné zatmění Slunce 12. srpna. A dočkáme se i výrazného částečného zatmění Měsíce.

V oboru astrofotografie má devětatřicetiletý Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě už řadu úspěchů. Jeho fotky vzácných nebeských úkazů z celého světa zaujaly nejen v Česku, ale i v zahraničí. Například fotografie polární záře s kometou vybrala NASA jako prestižní snímek dne.

V neděli 21. prosince odpoledne nastane na severní polokouli Země zimní slunovrat, kterým začíná astronomická zima. Ta končí jarní rovnodenností, která v roce 2026 nastane 20. března odpoledne. Zimní slunovrat přináší nejdelší noc v roce. V sobotu zapadá slunce v Česku okolo 16:00 a vyjde v neděli kolem 8:00. Podle astronomů budou navíc noci kolem slunovratu bezměsíčné, což vybízí ke sledování hvězdné oblohy. Po slunovratu se začnou prodlužovat dny.

Praha - Dnes v 16:03 nastane na severní polokouli Země zimní slunovrat a začne astronomická zima. Bude nejkratší den a nejdelší noc v roce, poté se dny začnou prodlužovat.

Až 1000 meteorů bude možné spatřit v noci na neděli, kdy bude vrcholit meteorický roj Geminidy. Nejvhodnější období pro pozorování bude mezi půlnocí a 4. ranní, může ho ale komplikovat nízká oblačnost, kterou předpovídají meteorologové. Lepší podmínky pro sledování roje, jehož název je odvozen z latinského názvu souhvězdí Blíženců, tak zřejmě budou na horách.

Až 1000 meteorů bude možné spatřit v noci na neděli, kdy bude vrcholit meteorický roj Geminidy. Nejvhodnější pro pozorování bude období mezi půlnocí a 04:00, může ho ale komplikovat nízká oblačnost, kterou předpovídají meteorologové. Lepší podmínky pro sledování roje, jehož název je odvozený z latinského názvu souhvězdí Blíženců, tak zřejmě budou na horách.

Noc ze soboty na neděli nabídne jeden z nejkrásnějších pohledů na zimní oblohu. Vrcholí meteorický roj Geminid, který se pravidelně řadí mezi vůbec nejintenzivnější každoroční úkazy. Pozorovatelé se mohou těšit na desítky meteorů za hodinu, za celou noc jich může prolétnout až kolem tisícovky. Nejlepší chvíle k pozorování nastanou mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Meteorický roj Geminidy dosáhne o víkendu svého maxima. Lidé mohou v noci pozorovat až osmdesát meteorů za hodinu. Sledování pravděpodobně zkomplikuje počasí.

V noci ze soboty na neděli bude vrcholit meteorický roj Geminid, za celou noc bude možné spatřit až 1000 meteorů. Pozorování se vyplatí především mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V tiskové zprávě o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

V noci ze soboty na neděli bude vrcholit meteorický roj Geminid, za celou noc bude možné spatřit až tisíc meteorů. Pozorování se vyplatí především mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V tiskové zprávě o tom v pondělí informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Praha/Opava - V noci ze soboty na neděli bude vrcholit meteorický roj Geminid, za celou noc bude možné spatřit až 1000 meteorů. Pozorování se vyplatí především mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V tiskové zprávě o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Poslední letošní superúplněk se ukáže na obloze v noci na pátek. Takzvaný Studený měsíc završí sérii letošních úplňků, které byly zdánlivě větší a jasnější. Hned v lednu se tento jev zopakuje.

Superúplněk ve středu 5. listopadu rozjasnil noc v Česku, čehož využili pozorovatelé ze všech možných koutů země. Deníku.cz poskytli snímky, na kterých se ukázala majestátnost Měsíce. Ten zdánlivě působil větším a jasnějším dojmem než obvykle.

Česko se připravuje na vizuálně působivý astronomický úkaz. Ve středu 5. listopadu se na obloze objeví takzvaný superúplněk. Maximální fáze úplňku nastane ve 14:19 SEČ. Nad Českem se objeví zhruba po 16. hodině, přesto bude nejlépe pozorovatelný v noci na čtvrtek.

Ve středu 5. listopadu čeká Česko mimořádná podívaná.

Ve středu 5. listopadu nastává úplněk, který bude díky tomu, že Měsíc je letos nejblíže Zemi, největší a nejzářivější v roce. I proto se mu říká superúplněk, ačkoliv sami astronomové tenhle termín nepoužívají.

Úplněk ve středu 5. listopadu naskytne velkou podívanou. Protože se Měsíc přiblíží nejblíže k Zemi, vznikne takzvaný superúplněk, který je na pohled větší a jasnější. Počasí navíc pravděpodobně nebude překážkou k pozorování. Listopadovému souputníkovi se podle indiánských kmenů přezdívá bobří.

Vrátila se po třinácti stoletích a na více než milénium opět zmizí. Kometa Lemmon se v předposledním říjnovém týdnu nejvíce přiblížila Zemi a se svým modrým iontovým a bílým prachovým ohonem se předvádí fotografům po celé planetě. Unikátní snímek hvězdného tělesa nad Vysokými Tatrami zachytil slovenský fotograf Tomáš Slovinský. NASA jeho fotografii ocenila jako astronomický snímek dne.

Na podzimní obloze září hned dvě jasné komety – Lemmon a SWAN. První z nich se povedlo Petru Horálkovi zachytit tak, že jeho snímek ocenila i NASA.

Pondělní astronomický snímek dne, který vyhlašuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), patří Fyzikálnímu ústavu v Opavě. Fotografie zachycuje kometu Lemmon blížící se k Zemi na pozdně večerním nebi. Nepochází přitom z dalekohledu hvězdárny, ale z břehu Sečské přehrady.

Ostrava - Astronomickým snímkem dnešního dne zvolil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) českou fotografii Hledání komety Lemmon. Autorem snímku je Fyzikální ústav v Opavě. ČTK o tom dnes informoval astronom Petr Horálek. Fotka vznikla v sobotu večer na břehu Sečské přehrady.

Komety naší sluneční soustavy mají tendenci být v týdnech a měsících předcházejících periheliu, tedy jejich nejbližšímu přiblížení ke Slunci, stále aktivnější a jasnější. A kometa C/2025 A6 (Lemmon) není výjimkou.

Vesmírný úkaz, který už neuvidíte. Na oblohách je právě pozorovatelná kometa Lemmon. Spatřit ji můžete do 8. listopadu. Nejlepší místo pro pozorování jsou hory, kopce a hvězdárny.

Na večerní obloze bude v následujících dnech možné spatřit kometu Lemmon

Po více než tisíciletí se k nám vrací kometa, kterou naposledy mohli pozorovat lidé v raném středověku. C/2025 A6 Lemmon je nejjasnější kometa tohoto roku, která bude nejblíže Zemi 21. října.

Pátek si pro nás připravuje dva zajímavé nebeské úkazy, přičemž hlavní roli budou hrát Venuše a náš Měsíc. V odpoledních hodinách naše přirozená družice na obloze zakryje planetu Venuši, a to nebude vše. Ještě o několik hodin předtím, brzy ráno, uvidíme při příhodném počasí na obloze pozoruhodný trojúhelník z vesmírných těles.

FotoŠkoda FEST podzim 3.–9. 11. 2025, kdy startují registrace na workshopy a co si nenechat ujít?

Temně rudá barva úplňku při úplném zatmění Měsíce vyvolávala v dávných civilizacích strach a bázeň před domnělými pohromami. Zároveň ale zatmění představovalo důležitý nástroj k poznání světa.