Petr Musil

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se chce do konce volebního období pokusit zavést ústavní zákon o dluhové brzdě. Obecný zákon, který platí v současnosti, podle něj není dostatečný, protože ho může upravit každá vládní většina. Protidluhová změna Ústavy je podle expertů v zásadě dobrým nápadem, poukazují na nedůvěru v politické rozhodování.

Možná jste to sami zaregistrovali. Najít dršťkovou polévku v poledním menu pražských restaurací, to je v poslední době jako najít jehlu v chuchvalcích sena. A pokud je k dispozici, podniky většinou nabízí alternativní verzi s hlívou ústřičnou.

Argumenty o přijetí eura, podle nichž bychom měli nižší inflaci a levnější hypotéky, kdybychom byli v eurozóně, jsou cestou do pekel. Uvedl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Debata o přijetí či nepřijetí eura podle něj leckdy připomíná závody, kdo bude větší demagog.

Umělá inteligence stále více proniká do zdravotnického sektoru a přináší s sebou revoluční změny - ať už jde o vyšší efektivitu či přesnější diagnostiku. Česká startupová scéna si v tomto ohledu nezadá s globálními trendy a vytváří inovativní řešení, která pomáhají chránit zdraví pacientů a zároveň šetří práci lékařům. Jedním z oceňovaných českých projektů je i MAIA Labs, zaměřující se na boj proti rakovině tlustého střeva.

Společnost Maia Labs vyvinula umělou inteligenci, která dokáže při kolonoskopii automaticky odhalit rizikové nádoryKlíčovou součástí tohoto řešení je také záznamové zařízení, které přímo při vyšetření zlepší lékaři obraz na monitoru, kde provádí vyšetřeníStartup, jenž vyhrál soutěž Vodafone Nápad roku, už pokukuje i po expanzi do USA. Zájem o jeho technologii projevila Stanfordova univerzita či prestižní nemocnice Mayo Clinic Že se umělá inteligence (AI) může uplatnit i v takových oborech, jako je například zdravotnictví, je dobře známo. A jak aplikace takové technologie vypadá v praxi, ukázala mimo jiné tuzemská společnost Maia Labs, která vytvořila chytrý endoskopický modul, jenž dokáže v reálném čase detekovat, klasifikovat a změřit velikost adenomů. Informace o těchto střevních výrůstcích jsou pro lékaře velmi důležité, protože jejich včasné odhalení může zabránit propuknutí rakoviny tlustého střeva. Novinka od brněnské firmy ale nabízí i spoustu dalších užitečných funkcí, jež mají lékařům ušetřit čas a podstatně zlepšit kvalitu celého endoskopického vyšetření.

Konsolidace, kterou letos zahájila vláda Petra Fialy (ODS), je krok nutný, ale nepostačující proto, abychom se vrátili k udržitelným financím. Novinářům to řekli představitelé Národní rozpočtové rady. Dluhovou brzdu konsolidace zatím oddálí o tři až čtyři roky. Představitelé vlády i MF pro Echo24 uvedli, že diskuse o konsolidaci nekončí, škrtat bude třeba i nadále. Konkrétní „balíček II“ se zatím nechystá.

Více než polovina Čechů nerozumí konsolidačnímu balíčku, kterým chce vláda ozdravit veřejné finance. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas, kterého se mezi 12. až 14. září účastnilo přes 1000 respondentů.

Jednou jsme si řekli, že chceme tržní ekonomiku, která je tím nejlepším systémem pro určování cen. Vláda není od toho, aby tohle řídila. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to uvedl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Podotkl však, že pokud kabinet Petra Fialy může něco udělat, tak je to otevřít trh konkurenci.

Půjčka od Evropské komise bude výrazně redukovaná, mohla by činit jen zhruba 20 miliard korun. Novinářům to před dnešním jednáním vlády řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Původní návrh počítal se 137,4 miliardy korun.

Česko si půjčí přes 137 miliard korun a vláda plán obhajuje tvrzením o výhodnosti půjčky. Je ale třeba zdůraznit, že o výhodnosti lze pochybovat a půjčka hlavně znamená dodatečný dluh Česka, píše v komentáři člen NRR Petr Musil.

Odhady, že průměrná rodina přijde ročně v důsledku vládních opatření o přibližně 170 tisíc, jsou mimózní, uvedla v pořadu Co na to vaše peněženka analytička webu Echo24 Lenka Zlámalová. Ve vysílání CNN Prima NEWS také dodala, že odborový předák hraje „svou“ politiku, které nerozumí ani jeho kolegové.

Takzvaný ozdravný balíček mění výši daně z přidané hodnoty [DPH] i u léků. A i když většina léků prokazatelně přejde z 10% do 12% sazby DPH, zástupci vlády tvrdí, že léky zlevní. Bohužel se k nim nově přidal člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.

Chystané vládní změny v sazbách DPH vyvolaly značné debaty ohledně otázky, jak se dotknou cen léků. Zdražení by se však mělo týkat spíše volně prodejných léků, zatímco například antibiotika by mělo čekat naopak zlevnění. Důvodem je, že aktuálně spadají do vyšší sazby DPH. Upozorňuje na to ekonom Národní rozpočtové rady Petr Musil. Farmaceuti ale jeho optimismus nesdílejí.

Odboráři v čele s Josefem Středulou používají nesmyslné výpočty, když tvrdí, že průměrná rodina přijde v důsledku vládního konsolidačního balíčku o více než 170 tisíc korun ročně. Tvrdí to ekonom z Národní rozpočtové rady vlády Petr Musil. Reálné dopady na obyvatele budou podle něj reálně řádově nižší. S podobnými argumenty přichází také hnutí STAN.

Kofola, resp. její společnost F.H. Prager, uvedla do tržní sítě po řemeslných ciderech i kombuchu. Fermentovaný nápoj, který se od jiných kombuch na trhu liší hlavně jedinečnou chutí a dlouhou dobou přípravy. Společnost F.H. Prager, která už třináct let vyrábí řemeslné cidery, představuje svoji novinku, kterou je kombucha ve dvou variantách. Přičemž oba nápoje obsahují prospěšné probiotické kultury spojené s fermentací a antioxidanty přirozeně obsažené v čajovníku. Poznávacím znamením je etiketa ve stylu japonských dřevorytu a vyladěná chuť.

Ozdravení veřejných financí se podle oslovených ekonomů neobejde bez cílených opatření, poctivé práce s daty a posílení příjmové strany rozpočtu. Bankrot sice zatím není na pořadu dne, ale je důvod k obezřetnosti.

Inflace v Česku v březnu mírně zpomalila a ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Jaký to bude mít dopad na státní rozpočet? Jak by měla vláda snižovat rozpočtový schodek? A jak se bude na definitivní podobě vládních rozpočtových opatření podílet Národní rozpočtová rada? Tomáš Pancíř se ptal ekonoma Petra Musila, člena Národní rozpočtové rady.

Vláda až po prezidentských volbách zjistila, že jí valorizace důchodů dělá problémy, kritizovala ekonomka Ilona Švihlíková. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS dodala, že koalice neřeší příčinu, ale následek, a ještě k tomu „blbě“. Podle člena Národní rozpočtové rady Petra Musila ale vládní zástupci nemají příliš na výběr, jak se bránit rozvratu veřejných financí.

Prezident Petr Pavel stojí před zásadním ekonomickým rozhodnutím ohledně valorizací, shodli se v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda a člen Národní rozpočtové rady vlády Petr Musil. Podle Kovandy se podrývá důvěra občanů. Musil však podotkl, že důchodci jsou v poslední době privilegovanou skupinou.

Česko směřuje k tzv. jednotnému důchodu, který bude pro všechny stejně nízký. Podle ekonomického experta a člena Národní rozpočtové rady Petra Musila by pro současné třicátníky nemusel být důchod vyšší než 12 tisíc korun. I proto aktivně vyzývá k tomu, aby si mladí lidé na stáří spořili tisíce korun měsíčně. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS dále vysvětluje, proč nás nečeká revoluční důchodová reforma nebo proč je nevyhnutelné zvýšení daní. Na dnešní důchodce pak apeluje, aby svým vnoučatům nekupovali zbytečnosti, ale raději jim spořili, pokud mohou.

Nerovnováha důchodového systému je největší problém veřejných financí, upozorňuje v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada.

Odborníci z Národní rozpočtové rady popisují, proč nikdo dopředu neodhadoval, že by letošní mimořádná valorizace mohla být tak vysoká. Upozorňují zároveň, že důchodový systém je v deficitu i v době, kdy by měl generovat přebytky.

Vláda nejspíš nemá plán, kde vzít více než 50 miliard korun v případě, že Ústavní soud zruší plánovanou novelu, která snižuje mimořádnou valorizaci důchodů. Novelu chce napadnout opozice kvůli tomu, že ji má Sněmovna projednávat ve stavu legislativní nouze. Stále více ústavních právníků kabinet Petra Fialy (ODS) varuje, že před soudem zákon zřejmě neobstojí.

Na ministerstvu financí vzniká návrh na změnu sazby zdravotního pojištění ve vazbě na chování občana ke svému zdraví. Ten, kdo by se choval nedostatečně nebo nevhodně vůči svému zdraví v kalendářním roce, by měl v nadcházejícím roce navýšen odvod zdravotního pojištění o jeden procentní bod.

Veřejný dluh České republiky se nadále zvyšuje. I když Česko stále patří k těm méně zadluženým zemím Evropské unie, člen Národní rozpočtové rady Petr Musil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS varoval, že tempo zadlužení je hrozivé. Neřešení této situace by pak mohlo mít fatální následky pro veřejné finance i českou ekonomiku jako takovou, dodal Musil.

Ministerstvo financí ve čtvrtek zveřejnilo data o plnění státního rozpočtu ke konci listopadu. Průběžný schodek činil 337,1 miliardy korun. Člen Národní rozpočtové rady Petr Musil upozornil, že se číslo oproti loňsku sice mírně zlepšilo, ale pořád jde o negativní výsledek. „Nicméně v porovnání k HDP je schodek nižší než loni. Bilance se nám lepší, aniž by vláda musela škrtat,“ konstatoval Musil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.

Novým členem Národní rozpočtové rady (NRR) se stal 25. listopadu 2022 ekonom Petr Musil. V Radě nyní bude působit společně s jejím předsedou Mojmírem Hamplem a druhým členem, Janem Pavlem. Pozice člena NNR se uvolnila poté,  co odešla její předsedkyně Eva Zamrazilová do funkce viceguvernérky ČNB a novým předsedou NRR se stal její dosavadní člen Mojmír Hampl. „Chci poděkovat všem zákonodárcům a dnes speciálně i paní předsedkyni Pekarové za projevenou důvěru, které si velice vážím. Členem Rady…

Novým členem Národní rozpočtové rady se stane Petr Musil. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna. Schválila tak návrh Senátu na Musilovo jmenování z letošního října.

Novým členem Národní rozpočtové rady se stane ekonom a také jeden z týmu redaktorů Zdravotnického deníku Petr Musil. Sněmovna dnes v tajných volbách schválila jeho senátní nominaci z 12. října. Musil byl jediný adept na místo po Evě Zamrazilové, která se letos v červenci stala viceguvernérkou České národní banky.

Novým členem Národní rozpočtové rady byl zvolen ekonom Petr Musil, moderátor pořadu Co na to vaše peněženka a redaktor webu CNN Prima NEWS. Rozhodla o tom na svém středečním zasedání Poslanecká sněmovna, která tak schválila návrh Senátu z října tohoto roku. Výkonu funkce se ujme složením slibu do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny.

Cena plynu za poslední týden klesla o dvacet procent. Spotřebu snižuje teplé počasí a zásobníky jsou tak téměř plné. Ekonomové ale optimismus mírní. Odběratelé totiž pokles cen zatím příliš nepocítí, protože dodavatelé mají nakoupené objemy plynu dopředu za určitou cenu, což jim spolu s fixacemi nedovoluje ceny snižovat.

Slovensko bude potřebovat miliardy eur, aby dokázalo udržet svou ekonomiku na nohou. Hospodářství našich východních sousedů totiž drtí drahé energie a podle slovenského premiéra Eduarda Hegera současná krize může vést až ke kolapsu ekonomiky. Heger to řekl britskému listu Financial Times.

Italský nositel Nobelovy ceny za fyziku Giorgio Parisi představil zlepšovák na úsporu peněz při vaření. Jenže tvrdě narazil. Pokud lidé budou postupovat podle zveřejněného návodu, italská pasta nikdy nebude al dente, ale připomene spíše gumové medvídky, zdrtili Parisiho nápad italští kuchaři. „Konzistence výrobku se tím pokazí,“ oponují takzvanému pasivnímu vaření těstovin.

Obě hasicí letadla Canadair z Itálie míří pomáhat s hašením požáru v národním parku České Švýcarsko. Ještě před svým prvním čerpáním vody z hladiny jezera Milada, které sledovaly desítky lidí, provedla letadla průzkumný let nad národním parkem. Koupání i další aktivity v jezeře jsou od čtvrtka zakázané do odvolání. Na jezero Milada dohlížejí policisté. Hlídají, aby lidé z bezpečnostních důvodů do vody nevstupovali.

Poslední neznámá v nabité sezoně je vyplněna. Český hokej nově povede Alois Hadamczik, třicátý předseda svazu v historii. Co rozhodlo při volbě v jeho prospěch a jaké má priority v nové funkci? Podcast Hokej bez červené se šéfkomentátorem ČT sport Robertem Zárubou rozebírá také postoj majitele Pardubic Petra Dědka nebo otázku přestupního řádu. Téma připravil a uvádí Petr Musil z webu ctsport.cz.

Rekordní inflace způsobuje nejen pokles kupní síly mezd a úspor obyvatelstva, ale i zdražování, které přesně nekopíruje růst cen vstupů. Prodejci mnohdy zdražují více, než by odpovídalo tempu, jakým rostou jejich nákupní ceny. „Čerpadláři i obchody s potravinami si mastí kapsu a zneužívají inflace k navyšování marží,“ varuje ekonom Lukáš Kovanda. Podle ekonomického analytika webu CNN Prima NEWS Petra Musila je však taková úvaha příliš zjednodušující.

Skupina ČEZ zveřejnila odměny, které za rok 2021 dostanou členové představenstva energetické společnosti. Celkem si přijdou na 135 milionů, generálnímu ředitelovi Danielu Benešovi připadne téměř 35 milionů. Zpráva však vyšla v době, kdy ČEZ oznámil další zdražování. Kritiku výše odměň ale odmítají někteří politici i experti. Poslanec Jan Skopeček (ODS) v pořadu Co na to vaše peněženka varoval před populismem a průměrnými manažery.

Kryptoměnami se dá platit – právě touto praktickou schopností digitálních mincí se zabývá další díl pořadu Krypta. V něm se divák seznamuje s osudem muže, který si koupil nejdražší pizzy v historii. Za dvě italské pochoutky Laszlo Hanyecz žijící na Floridě nabídl v roce 2010 dnes neuvěřitelných deset tisíc bitcoinů.

Benefiční česko-ukrajinský galavečer uspořádalo ve středu Moravské divadlo v Olomouci.

Nehoda Boeingu 737 společnosti China Eastern Airlines se okamžitě projevila na akciích amerického výrobce těchto přepravních letounů. V obchodování před otevřením hlavního trhu na Wall Street se jejich hodnota propadla asi o 6,5 procenta.

Německá zdravotnická a zejména pak sociální zařízení trpí dlouhodobě nedostatkem personálu. Koronavirová pandemie však tento stav ještě zhoršila a situace začíná být na mnoha místech Německa kritická. Navíc napříč zemí panují poměrně velké rozdíly v tom, jak akutní nedostatek lidí na ošetřovatelských pozicích vlastně je, píše deník Deutsches Ärzteblatt.

Největší německá pojišťovna ze systému zákonného zdravotního pojištění vykázala v loňském roce nejhlubší schodek hospodaření ve své historii. Objem chybějících peněz se z roku na rok zvětšil na čtyřnásobek. Přitom ještě v roce 2018 vykazovala Allgemeine Ortskrankenkasse přebytek převyšující jednu miliardu eur.

Ačkoli elektronický recept měl být v Německu plošně spuštěn už začátkem tohoto roku, technické problémy potřebné infrastruktury jeho start oddálily. Zdá se ale, že e-recept by mohl začít fungovat v dohledné době. Německé zdravotní pojišťovny totiž hlásí, že jsou na jeho spuštění v zásadě připraveny. Vyskytly se však nečekané překážky.

Přestože lze v současné době považovat situaci se zásobováním léky v Německu obecně jako stabilizovanou, stále se vyskytují případy, kdy pacienti čelí jejich nedostatku. A často se jedná o léky, které zachraňují život. Proto někteří lékaři volají po zlepšení systému včasného varování. Účinná látka tamoxifen je v Německu od začátku letošního roku dostupná jen v omezené míře.

Němečtí velkoobchodníci s léčivými přípravky varují před několik let pokračujícím trendem. Kvůli klesajícím maržím u léků na předpis prý hrozí kolaps celostátní zásobovací infrastruktury. Uvedli to v tiskové zprávě. Podle šéfa svazu lékových velkoobchodníků je nutné, aby se s maržemi začalo neprodleně něco dělat, pokud nemá být ohroženo zásobování důležitými a život zachraňujícími léky.

Americká farmaceutická skupina Merck (mimo území USA a Kanady pod značkou Merck Sharp & Dohme, zkratka MSD) se může pochlubit zvýšením čistého zisku o více než 170 procent. Z tohoto pohledu se švýcarskému Novartisu loni dařilo ještě lépe.

Lékáren v Německu ubývá. Jde o trend, který začal v roce 2009, kdy svět čelil globální finanční a ekonomické krizi. Zatímco do té doby počet lékáren stagnoval, případně mírně narůstal, dnes je jich v Německu asi o 15 procent méně než před dvaceti lety. Vyplývá to z aktuálních údajů Spolkové asociace německých lékárenských svazů (ABDA – Bundesvereinigug Deutscher Apothekerverbände).

V roce 2021 bylo ze systému německého zákonného zdravotního pojištění vyplaceno za léky kolem 45 miliard eur. To je o 10,1 procenta více než o rok dříve. V absolutních číslech pak zdravotní pojišťovny loni za léky zaplatily o necelých sedm miliard eur více než v předpandemickém roce 2019.

Farmaceutické společnosti začínají zveřejňovat výsledky svého hospodaření za loňský rok. Jednou z prvních je již tradičně největší farmaceutická skupina světa Johnson & Johnson. Finančními výsledky se ale stihl pochlubit také přední světový výrobce diagnostických pomůcek, přístrojů a jiných zdravotnických zařízení Abbott Laboratories nebo švýcarská biotechnologická a chemická skupina Lonza.

Výdaje z fondů zákonného zdravotního pojištění na různé druhy speciálních terapií i kompenzačních pomůcek se v Německu od roku 2018 výrazně zvýšily. Objem peněz vydaných na ergoterapii, fyzioterapii, logopedii a podologii v roce 2020 poprvé přesáhl hranici devíti miliard eur. Meziročně se tak zvýšily o necelých šest procent.

Poslanci německého Spolkového sněmu budou brzy projednávat podobu pravidel pro povinné očkování proti koronaviru. To by se mělo týkat osob starších 18 let a povinnost nechat se proti SARS-Cov-2 očkovat by mohla začít platit už v létě tohoto roku. Jedním z důležitých rysů povinného očkování proti koronaviru je její časové omezení.

Americká biotechnologická společnost Biogen by ráda vyrazila na nákupy svých konkurentů. Nechala si proto vypracovat seznam potenciálních akvizic a najala si na to investiční banku Goldman Sachs. Belgická farmaceutická firma UCB vydá téměř dvě miliardy dolarů na akvizici výrobce léku na Dravetové syndrom. A největší polský výrobce léků má zálusk na českou Zentivu.

Digitální řešení pro zdravotnictví mají v Německu ještě daleko k tomu, aby se mohla používat plošně. Sama digitalizace zdravotnictví se navíc stále potýká s poměrně velkou skepsí u mnoha lékařů. Vyplývá to z aktuální studie jedné z nejstarších německých zdravotních pojišťoven DAK – Gesundheit. Informoval o ní deník Ärzte Zeitung.

Spolkové země prý neplní svou povinnost adekvátně financovat investice nemocnic. S kritikou na to poukazuje Německá nemocniční společnost (DKG) ve svém nově publikovaném dokumentu, v němž provedla jakousi inventuru plánovaných investic a jejich financování za posledních dvacet let.

Britský gigant v segmentu spotřebního, drogistického či hygienického zboží Unilever má eminentní zájem o odkoupení divize spotřební farmacie skupiny GlaxoSmithKline. Za GSK Consumer Healthcare nabídl obrovskou sumu peněz. Britská farmaceutická skupina zatím lákavé nabídce odolává. Unilever ale doufá, že se mu obchod podaří dotáhnout do úspěšného konce.

Spolkový svaz dodavatelů IT do zdravotnictví vyzývá v případě německého elektronického receptu k nalezení způsobu, jak celý projekt co nejdříve posunout dál, a dosáhnout tak cíle, který byl vytyčen pro začátek roku 2022. Tedy plošného zavedení e-receptu.

Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) je ve funkci sotva měsíc, a už stihl naštvat nemalou skupinu ošetřovatelského personálu v Německu. Podnětem ke znepokojení se stal jeho nejnovější návrh na výplatu mimořádného „koronabonusu“, na který se bude moci těšit jen omezená skupina ošetřovatelského personálu.

Jestliže německá spolková vláda složená ze sociálních demokratů (SPD), Zelených a Svobodných (FDP) nepodnikne žádné kroky, bude se muset už v polovině letošního roku zvýšit pojistné. Německé zdravotní pojišťovny totiž čelí růstu nákladů na dlouhodobou péči. Za rok 2021 jejich hospodaření kvůli tomu skončí v poměrně hlubokém schodku.

Pandemie koronaviru by v roce 2022 mohla skončit, rozvinou se nové metody diagnostiky i léčby, do zdravotnictví ještě více promluví digitální technologie. A farmaceutický průmysl se ještě více začne zajímat o lidský genom, díky němuž budeme schopni získávat léky na míru daleko efektivněji. Zřejmě nejexponovanější osobou farmaceutického průmyslu bude v roce 2022 Emma Walmsleyová.