Petr Vichnar

Po cestě z Nagana na tokijské letiště, kde už na české hokejové hrdiny čekal vládní speciál, se kolona autobusů s hráči, příbuznými i jinými sportovci a novináři co chvíli zastavovala na benzínkách. Na jedné z nich vyšel ven i komentátor Petr Vichnar a u záchodů potkal neznámého, leč povědomého muže. Chvíli na něj koukal, pátral v hlavě, kdo to je, než pochopil, že před ním stojí Slavomír Lener. Bez kníru, pod nosem lehce zakrvácený a téměř k nepoznání. Přitom se znali dlouho před Naganem, byli totiž spolužáky z FTVS a už tam k Lenerovi knírek neodmyslitelně patřil.

Nebyli na ledě, ani nemají medaili. A přesto jsou pro většinu Čechů úzce spjati s naganským triumfem, neboť jejich hlas a ikonické výkřiky doprovází všechny nezapomenutelné momenty Turnaje století. „Krátce po finále jsme se museli vypnout, protože jsme oba brečeli a nechtěli jsme vzlykat lidem do televizí,“ vzpomíná po 25 letech Petr Vichnar v dvojrozhovoru s Robertem Zárubou. Když Záruba udělal onu tečku, „otevřel zlatou bránu olympijského turnaje a přepsal dějiny“, bylo to zároveň symbolické předání komentátorského žezla od služebně staršího Vichnara. „V Naganu jsem pochopil, že je to jeho turnaj. Zcela přirozeně převzal štafetu a já mu ji rád nechal. Stejně jako závěr,“ říká Vichnar a až v rozhovoru pro Sport.cz se dozvídá, zda měl jeho parťák slavný výkřik, při kterém leckomu tekly slzy, připravenou, nebo z jeho úst vyšla spontánně.

Kdo ví, jak by se celá ta dovednostní soutěž, jak o semifinálovém penaltovém rozstřelu mluvil zdrcený Wayne Gretzky, vyvíjela, být olympiáda v Naganu o rok dva později. Ray Bourque, druhý v pořadí na kanadském seznamu „nájezdníků", by totiž dost možná zeď jménem Dominik Hašek přece jen překonal. „Stejně jako každý gólman jsem měl na rameni dresu našitý dvoucentimetrový salámek, než nám ho v roce 1999 zakázali. A přesně o něj puk škrtl a vyletěl ven. Všichni si přitom mysleli, že to Ray netrefil, ale on to trefil přesně," vzpomíná po čtvrtstoletí pro Sport.cz tehdejší hokejový hrdina Hašek. I milimetry tenkrát rozhodly, že soubor kanadských hvězd skončil v slzách, zatímco Hašek ležel na ledě zasypán svými parťáky a Robert Záruba s Petrem Vichnarem z televizí unioso křičeli: „Jsme ve finále, jsme ve finále..."

TURNAJ STOLETÍ: Ten třetí vzadu. (Ne)závislý pozorovatel. Šedá eminence. Liška podšitá… Koneckonců byla to jedna z jeho přezdívek v hráčské kariéře. Však také označení The Fox podnítili zahraniční soupeři, protože při dobývaní jejich brány překvapoval nápady. Pardubický patriot Vladimír Martinec se stal po krachu na Světovém poháru jedním z asistentů Ivana Hlinky u reprezentace. Oba se dobře znali, když bok po boku na ledě kosili medaile na vrcholných akcích.

V lednu odletí do Austrálie, aby poprvé zkusil štěstí na juniorském grandslamu. Odborníci předpovídají Maximu Mrvovi zářivou budoucnost.

V přerovské tenisové hale v pondělí večer proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků ankety Zlatý kanár. Hlavní kategorii ovládla Kateřina Siniaková, která si odnesla i společné ocenění s deblovou spoluhráčkou Barborou Krejčíkovou. Mezi muži kraloval Jiří Lehečka.

Sledujte online reportáž z Přerova, kde probíhá slavnostní vyhlášení jubilejního 30. ročníku ankety Zlatý kanár, který odměňuje nejlepší české tenisty

Tomáš Plekanec slaví své narozeniny posledního října. Letos to navíc byly poslední narozeniny, které začínají trojkou.

Televizní zábavnou show Hry bez hranic, ve které proti sobě soutěžilo několik evropských států, sledovalo publikum od května roku 1965.