Podmolí

Vinařská turistika už dávno není jen o degustaci ve sklepě. Moderní architektura, historické podzemí, instagramové výhledy na vinice i příběhy, které se dědí po generace, lákají každoročně tisíce návštěvníků. Jestli máte rádi cestování za vínem, vybrali jsme sedm vinařství, která stojí za návštěvu. Každé nabízí úplně jiný zážitek.

Začalo to strachem o zdraví a nocí plnou nejistoty. Jenže den na Stezce Českem v Podyjí se postupně změnil v řetězec setkání, která bychom si nevymysleli ani náhodou.

Vinařská turistika už dávno není jen o degustaci ve sklepě. Moderní architektura, historické podzemí, instagramové výhledy na vinice i příběhy, které se dědí po generace, lákají každoročně tisíce návštěvníků. Vybrali jsme sedm vinařství, která stojí za návštěvu a každé nabízí úplně jiný zážitek.

Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i ve světě. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích, ale odstranit jej není jednoduché. Správa národního parku Podyjí a Magistrát hlavního města Prahy patří k prvním institucím, které k jeho systematickému odstraňování přistoupily, a právě na jejich lokalitách probíhal výzkum. Nové výsledky ale ukazují, že samotné vykácení akátu ještě neznamená návrat původního lesa.

Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích, […]

Tomáše Rothröckla jsem poznal jako ředitele Národního parku Podyjí, nadto ředitele, který ve své židli vydržel s přehledem nejdéle ze všech ředitelů národních parků v našich končinách. Jako člověka s obrovským přehledem, velkým charismatem, s mimořádnými schopnostmi vyjednávat a mimo jiné také dlouhou řadou přátel a kolegů. To všechno také před pár lety použil, když mě přesvědčoval, abych se vydal ze světa knih do Podyjí a stal se jeho tiskovým mluvčím. Jezdil jsem za ním na lesní správu do Podmolí, kde měl za zády nádhernou přírodu našeho nejmenšího, ale také nejpestřejšího národního parku. A ta byla také silným spojencem. Nebylo snadné odolat… a já neodolal.

Do Národního parku Podyjí se nastěhoval mýval severní. Na jeho výskyt přišli správci parku náhodou, a to díky fotopasti. Zvíře patří mezi nepůvodní druhy, nemá přirozeného nepřítele, a čeká ho proto likvidace.