Povodně

Na italském ostrově Ischia v neděli záchranné složky po celonočním nasazení pokračují v pátrání po možných obětech sobotního půdního sesuvu, uvedla agentura DPA s odvoláním na místní média. Podle úřadů je stále pohřešováno jedenáct lidí, nejméně jedna osoba v sesuvu zahynula.

Ostrov Ischia nedaleko Neapole zachvátil silný déšť, který způsobil sesuv půdy, jenž zaplavil domy a smetl auta. Jedna žena zahynul a deset dalších se pohřešuje.

Jednou za tři roky musí město cvičeně postavit protipovodňovou stěnu na Jiráskově nábřeží. Důvodem je zdokonalení dovedností členů skupin k tomu určených, komunikace s jednotkami integrovaného záchranného systému, a také zjištění celkové časové náročnosti. Cvičení bude probíhat zítra téměř po celý den.

Druhé nejlidnatější australské město Melbourne a jihovýchod země postihly po silných deštích povodně. Úřady proto nechaly evakuovat několik tisíc obyvatel.

Dřevěné terasy, lavičky a v budoucnu také opravená cyklostezka doplní více než půl kilometru dlouhou protipovodňovou zídku u tenisových kurtů v Přerově, která má město ochránit před velkou vodou. Vybudování relaxační zóny za 900 tisíc korun schválila městská rada.

Venezuelské úřady dál bojují s následky sobotního sesuvu půdy, který zasáhl padesátitisícové město Las Tejerías. Počet obětí už dosáhl 36, dalších více než 60 lidí se nadále pohřešuje.

Tyto ničivé vichřice jsou jednou z nejničivějších přírodních katastrof matky přírody.

Západ Aljašky zasáhla v sobotu silná bouře, která na mnoha místech způsobila záplavy a vyhnala lidi do výše položených míst. Informovala o tom agentura AP. Bouře je zbytkem tajfunu Merbok, který ovlivnil počasí i v tak vzdálené oblasti, jako je Kalifornie.

Letos si Česko připomíná dvacáté výročí od povodní v roce 2002. V Praze při té příležitosti proběhne akce se složkami integrovaného záchranného systému. Na Žofíně se v neděli 18. září odehraje prezentace jednotlivých složek, chybět nebude doprovodný program ani koncerty. Vstup je zdarma.

Ve střední Itálii spadlo v noci na pátek přibližně 400 milimetrů srážek během dvou až tří hodin. Déšť vyvolal zejména v regionu Marche záplavy, v jejichž důsledku umírali lidé.

Silný proud rozvodněné říčky Blanice na Benešovsku strhl v pátek ráno vůz Škoda Fabia i s řidičem. Muž do vody sám vjel, z jakého důvodu, není jasné. Nakonec se dostal do bezpečí, ale auto museli vytáhnout hasiči a traktor.

Při povodních ve středoitalském regionu Marche zahynulo v noci na pátek nejméně deset lidí. Pohřešují se čtyři osoby včetně dítěte, uvedla agentura ANSA.

V důsledku intenzivních srážek očekávají dnes odpoledne meteorologové na řece Klabavě u Hrádku na Rokycansku překročení druhého povodňového stupně. V ostatních částech toku předpokládají první povodňový stupeň. Varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) platí do dnešních 20:00. Kolem páté hodiny odpolední se už situace začala uklidňovat. Tato říčka reaguje na silné deště vždy nejrychleji ze všech toků v Plzeňském kraji, ale její hladina po deštích obvykle rychle klesá.

Pákistán zasáhly katastrofální záplavy, které si vyžádaly už více než 1300 obětí. Miliony lidí vyhnaly z domova a zničily úrodnou půdu. Lidé zasaženi katastrofou tvrdí, že vládní pomoc je nedostatečná.

Přijďte si užít v neděli 18. září 2022 na Slovanský ostrov akci věnovanou letošnímu výročí 20 let od povodní. Od 11:00 do 19:00 hodin…

Záplavy se Znojmu v posledních letech vyhýbají, jejich hrozba ale stále trvá. Město proto postaví protipovodňové zábrany v ulici Loucká. Cílem je ochrana obyvatel z nejníže položených ulic Krapkova a Melkusova. Radnice nyní vyřizuje stavební povolení.

Pákistán sužuje živelná pohroma jen těžko představitelných rozměrů. Satelitní snímky ukazují zemi před příchodem velké vody a po ní.

Už od poloviny června bojuje Pákistán s mimořádně silnými povodněmi. Země dosud ohlásila 1162 oficiálních obětí. Úřady se ale obávají, že další budou přibývat, mimo jiné vinou šíření nemocí přenášených kontaminovanou vodou.

Rozsáhlé povodně dál devastují celý Pákistán. Stále se zvyšují počty potvrzených obětí. A přibývá i těch, které poslala zničená infrastruktura do totální izolace. Vláda pro ně prý nedělá nic.

Pákistán se potýká s bezprecedentní humanitární katastrofou. Rozvodněné toky kvůli vleklým dešťům zabíjí lidi, dobytek a ničí majetek i tamní infrastrukturu.

Intenzivní déšť zasáhl Plzeňský kraj, což se projevilo na hladinách vodních toků. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) stoupla voda v Hrádku u Rokycan během 20 minut o 60 centimetrů. Klabava, která byla dnes před půl šestou hodinou večerní na třetím, nejvyšším povodňovém stupni, už klesla na první stupeň. Tato říčka reaguje na silné deště vždy nejrychleji ze všech toků v Plzeňském kraji, ale její hladina po deštích obvykle rychle opadá.

Pražský magistrát sleduje kvůli vytrvalému dešti stav všech vodních toků na území metropole. Přestože by se podle hydrometeorologů měla situace zlepšovat, úřad je připraven v případě nutnosti okamžitě jednat.

Několik toků v Česku vystoupalo v noci na úterý na povodňové stupně. Ráno byly na povodňovém stavu potok Botič u Prahy a dva toky na Jesenicku. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Texaský Dallas a sousední Fort Worth v pondělí zasáhly přívalové deště, které vystřídaly dosavadní horko a sucho. Voda zůstala stát v ulicích, zaplavila auta, domy i podniky. Úřady varovaly motoristy, aby pokud možno nesedali za volant. Záchranáři v oblasti ohlásili desítky výjezdů spojených se záplavami, informovala agentura AP.

V několika regionech na východě Česka hrozí dnes dopoledne extrémní srážky. Výstraha se týká části Moravskoslezského kraje, Prostějova a Konice v Olomouckém kraji, Moravské Třebové v Pardubickém a v Dobrušky v Královéhradeckém kraji. V posledních hodinách tam spadly desítky milimetrů vody. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Prší i v dalších částech země, hladiny některých menších toků jsou ráno zvýšené a dosáhly povodňových stupňů.

Výstraha se týká části Moravskoslezského kraje, Prostějova a Konic v Olomouckém kraji a také Moravské Třebové v Pardubickém kraji.

Na Plzeňsku a Rokycansku hrozí dnes odpoledne povodně. Výstrahu s extrémním stupněm nebezpečí vyhlásil Český hydrometeorologický ústav.

Klabava v Hrádku na Rokycansku vystoupala na třetí stupeň povodňové aktivity. Voda zaplavila kolejiště v Mirošově, místo vlaků jezdí autobusy.

Šest lidí zahynulo na Korsice, pět v Rakousku a dva v Itálii. Za většinu neštěstí mohou popadané stromy. Zprávy z Korsiky naznačují, že obětí může být ještě víc.

Ničivé povodně zejména v letech 1997 a 2002 významně poškodily i české památky. Některé se dodnes nepodařilo zcela opravit.

Vracel jsem se večer z pražské Letné, kde jsem před dvaceti lety pracoval a která je pěkně vysoko nad Vltavou, do Karlína z večerní služby. Televize už byla plná zpráv o blížící se povodni. Začínal třetí srpnový týden roku 2002. Primátor Igor Němec nám oznamoval, že „situace je nadmíru výtečná“, což v každém z nás vyvolávalo jisté obavy.

Na Kampě probíhá výstava fotografií pořízených před dvěma dekádami lety při povodních. Velkoformátové snímky z roku 2002 jsou doplněny aktuálními fotografiemi těch samých míst dvacet let poté. Výstava zůstane na Kampě až do září, potom se přesune na Výstaviště.

Od roku 2002 vzniklo v Praze téměř 20 kilometrů protipovodňových zábran, od zemních valů, betonových stěn a až po vrata uzavírající Čertovku. Ochrannou funkci plní i projekty vznikající u řeky. Podívejte se na některé z nich.

Václav Báča byl v době ničivých povodní v roce 2002 v pozici vedoucí provozního útvaru Povodí Vltavy, odpovídal za vodohospodářský dispečink a za technickobezpečností dohled na přehradách, do toho tehdy působil jako tiskový mluvčí Povodí Vltavy. V rozhovoru pro Pražskou Drbnu Václav Báča vzpomíná na náročnou práci při povodních a také se zamýšlí nad tím, jestli měl z dnešního pohledu něco tehdy udělat jinak.

V době, kdy se země ohlíží za katastrofální povodní z roku 2002, čelí zároveň novým extrémům. Sucho, horko, požáry. Bude vody ve střední Evropě moc, anebo málo?

Před dvaceti lety se do Plzně přihnala povodeň, která neměla obdoby. Pod vodou se ocitlo 11 procent rozlohy města. Zatopené bylo historické centrum, fotbalový stadion se proměnil v bazén a další objekty téměř zmizely pod hladinou. Doprava byla zcela ochromena a některé městské části byly od centra úplně odříznuté. Po povodních už nebyla Plzeň stejná jako předtím. Nenávratně bylo poškozeno 22 objektů. Osudné dny připomíná výstava na náměstí a v mázhauzu radnice.

Hlavní město si v těchto dnech připomíná výročí od mohutných záplav, které se v srpnu roku 2002 metropolí prohnaly. Tehdy muselo být evakuováno téměř 50 tisíc lidí a celkové škody se vyšplhaly až ke 30 miliardám korun. Nejvíce zasaženými částmi byly Praha 7 a Praha 8, které se však následně dočkaly postupné obnovy spolu s dalšími postiženými oblastmi a dnes se dokonce řadí mezi nejžádanější lokality ve městě. Od té doby Praha dobudovala naplánované základní etapy protipovodňové ochrany a v současnosti dále vylepšuje opatření, která město účinně chrání před dalšími záplavami.

Přesně před 20 lety se zemí hnala druhá vlna největších povodní v novodobých dějinách České republiky. Od roku 1997 si povodně v Česku vyžádaly celkem už 138 životů a napáchaly škody za téměř 170 miliard korun.

Nejméně sedm lidí zemřelo při přívalových deštích, které v noci na úterý zaplavily jihokorejskou metropoli Soul a její okolí. Šest lidí se stále pohřešuje, informovala agentura AP.

Nejhorší povodně v novodobé historii Plzně, které způsobily škody za 562 milionů korun a kompletně zničily 22 domů a objektů, si připomene krajská metropole. Výstavu nazvanou Povodně 2002 zahájí ve čtvrtek 11. srpna, její…

Ničivé povodně, které zasáhly Česko před 20 lety, způsobily škody na majetku státního podniku Povodí Vltavy 2,6 miliardy korun a jejich odstranění trvalo do roku 2005. Podnik od roku 2002 investoval zhruba 4,9 miliardy korun do budování protipovodňových opatření, která mají ochránit více než 110 000 obyvatel a majetek v hodnotě více než 5,4 miliardy. Opatření byla vybudována v 59 lokalitách, kde se povodně vyskytují nejčastěji.