Povodně

Dav se shromáždil k protestu u mešity v centru libyjského města Darná a později zapálil dům odvolaného starosty. Lidé viní úřady z podcenění rozsáhlé povodně, která si již vyžádala přes 11 tisíc obětí.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis dal letošní požáry a záplavy v Řecku do souvislosti s klimatickými změnami a prohlásil, že Řecko je „ve válce svého druhu v časech míru“. Informovala o tom agentura AFP, podle níž Mitsotakis také ohlásil, že státní rezerva na boj s přírodními katastrofami se od příštího roku zdvojnásobí na 600 milionů eur (15 miliard korun).

Rozsah historicky největší přírodní katastrofy, kterou na východ Libye přinesla bouře Daniel, prohloubila roky neudržovaná infrastruktura. A za tu zase může letitá politická nestabilita.

Podle starosty města východolibyjského města Darná, které zaplavila voda z protržených nádrží, může konečný počet obětí dosáhnout až 20 000.

Libyjský Červený půlměsíc už eviduje 11 300 obětí ničivých záplav ve východolibyjském městě Darná. Dalších zhruba 10 tisíc lidí je podle něj stále pohřešováno, napsala ve čtvrtek agentura AP. Naposledy libyjské úřady informovaly o 5500 potvrzených úmrtích a 9000 pohřešovaných.

Osm katastrofálních povodní během jedenácti dnů v různých částech světa není obvyklý jev. Vědci tvrdí, že za tuto skutečnost může změna klimatu, která má s největší pravděpodobností vliv na srážky a povodně. Pochopení, jak tento jev přesně funguje a jaké vztahy platí, je velmi náročné, uvedl server NBC news.

Nemocnice ve východolibyjském městě Darná kolabují, márnice jsou přeplněné a před jejich vchody se hromadí těla. Podle dosavadních informací na místě v důsledku záplav zemřelo přes pět tisíc lidí, další tisíce se stále pohřešují.

Extrémní povodně v Libyi si vyžádaly podle údajů tamních úřadů více než 5 200 životů. Pravděpodobně se však nejedná o konečné číslo, protože v současné době jsou pohřešovány tisíce lidí. Může jít až o deset tisíc nezvěstných, uvedl server Abcnews.

Satelitní snímky ze severovýchodu Libye ukazují apokalyptický rozměr zkázy po víkendové povodni. Údaje o počtech mrtvých stoupají každou hodinou, jen v nejhůře postiženém městě Derna jich ve středu v poledne napočítali 6000.

Na východě Libye je strmé pobřeží, což podle hydrologa Jana Daňhelky zesílilo srážky, které tam vyvolaly tragické povodně. Když vlhký vzduch narazí na pohoří, neunese dál vodu, a ta musí vypršet, vysvětluje pro Seznam Zprávy.

Radnice v Hradci Králové se rozhodla pro vybudování protipovodňového opatření u Malého labského náhonu. Prvním krokem je vypracování podrobné studie za bezmála dva miliony korun. Ta zmapuje okolí a nabídne možnosti. Zároveň poslouží i jako podklad pro vypracování projektové dokumentace.

Dlouhá série přírodních katastrof v Číně pokračuje. Jih země po již několikáté letošní tropické bouři postihly další povodně. V Hongkongu a Šen-čenu zaznamenali největší srážky v historii měření.

Hluboká tlaková níže přinesla na jižní pobřeží Číny nebývale silné srážky, v Hongkongu spadlo za hodinu nejvíce vody za celou historii měření. V hustě osídlené oblasti zasažené povodněmi žijí desítky milionů lidí.

Řecko od úterka decimují extrémní deště a povodně. Tamní meteorologové hlásí pokoření denního srážkového rekordu. Podle hydrologa Jana Daňhelky jde o jednu z nejextrémnějších událostí tohoto typu ve známé historii Středomoří.

Cyklóna od pondělí ve státě Rio Grande do Sul na jihu Brazílie způsobila smrt nejméně 22 osob. Uvedl to dnes guvernér státu Eduardo Leite, podle kterého bylo nutné evakuovat na čtyři tisíce lidí. Podle agentury EFE v souvislosti s tlakovou níží přišel o život také další člověk v sousedním státě Santa Catarina.

Španělsko sužují záplavy, bouřky tvrdě zasáhly i hlavní město Madrid a okolí. Právě v madridském regionu hasiči úspěšně zachránili chlapce ze stromu, na který se vyšplhal, když auto, kterým cestoval, strhla voda.

Extrémní počasí posledních měsíců obnažuje známou, ale často opomíjenou noční můru Pekingu. Vedra, sucha a povodně letos kromě jiného zasáhly sektor nejvyšší důležitosti pro mocenské postavení země – produkci potravin.

Počasí koncem léta roku 1890 bylo značně deštivé. Po několika dnech nepřetržitých lijáků byla půda natolik nasycená, že nedokázala pohltit další srážky. Začátkem září se do západočeské metropole donesly informace, že se hladina řeky Radbuzy bude zvyšovat. V pozoru tak okamžitě byla policejní stráž i hasičský sbor. Voda stále stoupala a proud nabýval na síle. Během několika hodin už nájemníky z ohrožených lokalit odvážely loďky.

Silné deště v některých oblastech Španělska vyvolaly bleskové záplavy. V souvislosti s nepříznivým počasím úřady evidují zatím dvě oběti a jednoho pohřešovaného.

Obyvatelé ruského Dálného východu zůstali prakticky odříznuti od zbytku země masivními povodněmi. Za čtyřiadvacet hodin v regionu spadlo tolik srážek, kolik běžně za měsíc. Nad některými vesnicemi se kompletně zavřela voda. Informuje o tom web Sibir Realii a Rusové na sociálních sítích. Oblast přitom čelila rozsáhlým záplavám už před několika týdny.

Černovický potok v Tučapech na Táborsku dosáhl v neděli dopoledne třetího stupně povodňové aktivity. Hladina tam po sobotní večerní bouřce stoupla o téměř půldruhého metru. Nyní dosahuje 182 centimerů. Zvýšení hladiny potoka by však nemělo představovat nic zásadního pro další toky a voda by měla postupně klesat.

Klimatické změny ve spojení s jevem El Niňo přinesou Česku teplejší zimy a vyšší výskyt srážek, řekl Právu člen Mezivládního klimatického panelu Radim Tolasz. Podle něj bude hůř a Česká republika je na změny připravena jen asi z 50 procent.

Hasiči přes noc do rána vyjížděli k 550 zásahům spojených s počasím.

V poslední době pořád slyšíme, jaké škody tornádo způsobilo, jak tvrdě udeřil ničivý tajfun, jak ničivé byly povodně. Dokonce se některé tyto jevy vyskytují i u nás v Česku. Děje se toho skutečně víc, nebo je to jen tím, že jsme dnes pořád online?

Tropická bouře Hilary přinesla do americké Kalifornie neobvyklé záplavy. Tamní krajina – vysušená roky podprůměrných srážek – není schopná přívaly vody nasát. Příkladem jsou i povodně ve známém Údolí smrti.

Radim Tolasz v rozhovoru říká, že není problém vyšší průměrná teplota, ale ruku v ruce s ní jde ta extrémní. „Ještě před 20 lety jsme za horkou vlnu považovali teploty nad 30 stupňů Celsia. Dneska už se bavíme o 34 stupních.“

Silná bouřka zasáhla ve středu některé regiony Německa. V Frankfurtu nad Mohanem, největším městě spolkové země Hesenko, se zastavila veřejná doprava.

Italské město Bardonecchia v těsné blízkosti francouzských hranic zasáhla ničivá vlna vody a bahna, která zaplavila ulice a způsobila ochromení místní infrastruktury. Informuje o tom italský list La Repubblica, podle kterého naštěstí nedošlo k žádným ztrátám na životech.

Alpské městečko Bardonecchia, které se nachází v italském regionu Piemont u italsko-francouzské hranice, zaplavila masa bahna. Povodňová vlna ničila vše, co jí stálo v cestě.

Stoletá voda zaplavila před 21 lety, 15. srpna 2002, mimo jiné i areál Spolany Neratovice. Paradoxně rok předtím organizace Greenpeace varovala, že chemička není proti povodním dostatečně zabezpečená. Řádění živlu tak vedlo k havárii a krizi.

Silné deště postihly severozápadní Čínu, způsobujíce smrtící záplavy a sesuvy půdy. Nejméně 21 lidí zemřelo a dalších šest se pohřešuje v důsledku bleskové povodně a sesuvu, které následovaly po přívalových deštích v předměstí města Si-an, píše CNN.

Ničivá povodeň se do Plzně přihnala před jednadvaceti lety v noci na 13. srpna, na několik dní zcela ochromila dopravu i život obyvatel. Voda zaplavila 11 procent rozlohy města, včetně historického centra. Nejezdily tramvaje i většina trolejbusů, odříznutá byla od města část Doubravka. Voda na několik dní zatopila i řadu příjezdových komunikací do města. Po povodních už nebyla Plzeň stejná jako předtím. Spadlo, či strženo bylo 22 objektů.

Hladiny rozvodněných řek a jezer v Norsku nadále stoupají. Úřady na jihovýchodě země chystají další evakuace. Až dosud své domovy musely opustit nejméně čtyři tisíce lidí, informuje agentura AP. Škody napáchané velkou vodou a sesuvy půdy se odhadují v přepočtu na více než dvě miliardy korun.

Letní dešťové přeháňky bývají většinou vnímány jako příjemná změna v období horkých dnů. Tak je to i nyní, ale na počátku srpna 2002 nikdo netušil, že během několika dní bude třetina Česka pod vodou.

REPORTÁŽ SZ. Obyvatelé Črny na Koroškem byli v prvních dnech po povodních zcela odříznuti od světa a nemohli kontaktovat ani své blízké. Jaká je situace ve slovinské obci nyní, zjišťovali reportéři Seznam Zpráv přímo na místě.

Sever Číny už déle než týden sužují záplavy a prudké deště způsobené tajfunem Doksuri. Silně dopadly i na tři čínské provincie, které plodí až pětinu celkové produkce obilí v zemi.

Tisíce lidí ve Slovinsku sužovaném povodněmi jsou bez pitné vody. Studny jsou zanesené a v zemi ohrožované stovkami sesuvů půdy popraskalo vodovodní potrubí. Přesto začíná úklid zatopených území a sčítání škod. S rozvodněnými řekami se ale dál potýká Chorvatsko, které je po proudu Drávy a Mury.

Bleskové povodně a sesuvy půdy, zaplavily část Slovinska, odřízly přístup do vesnic a narušily dopravu. Počet obětí několikadenních silných dešťů a záplav se vyšplhal na šest, tisíce lidí bylo evakuováno, píše deník Wionews.

Ve vesnici Kral v okrese Rimavská Sobota se intenzivně pracuje na odstraňování škod způsobených povodní, jež v noci ze soboty na neděli zaplavila mnoho domovů a místní základní školu. Informace poskytl starosta obce František Béreš, píše deník Čas a deník RTVS.

„Obyčejně jde o třeba jen jedno, nebo dvě údolí. Teď jich však bylo mnoho napříč zemí a velká voda z nich stékala i do rovinatých oblastí, kde povodně normálně nebývají,“ popsal katastrofu pro Seznam Zprávy Janez Polajnar.