Povodně

Povodeň z loňského září na hřbitově poničila nejen hroby a kostel Povýšení sv. Kříže, ale také hřbitovní zeď, které v ulici Hřbitovní chybí zhruba padesát metrů. Přesun hrobů již začal, s ohledem na nadcházející zimu se k obnově zdi přistoupí na jaře.

"Původně jsme fungovali jako propojovací jednotka mezi různými organizacemi a studenty," říká manažerka Dobrovolnického centra Univerzity Palackého Vladimíra Sedláčková. V rozhovoru popisuje fungování Dobrovolnického centra během povodní na Jesenicku.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zvýšilo program Živel 3, který je určený fyzickým osobám na obnovu nebo výstavbu nemovitostí poškozených loňskými záplavami, o miliardu na 4,5 miliardy korun.

Podpojištění domácností je v Česku vážným i dlouho trvajícím problémem. Neadekvátně nízkou pojistnou částku má podle dat České asociace pojišťoven ve své smlouvě sedm z deseti Čechů.

Ve všech čtyřech krnovských základních školách vznikly nové odborné učebny v rámci projektu Virtuální učebny ZŠ. Po stavebních úpravách a vybudování konektivity jsou nyní vybaveny moderním nábytkem, poslední etapa – dodávka technologií – bude dokončena do června příštího roku.

Když loni v září zaplavila voda Moravu a Slezsko, mnozí se ptali: je to ještě normální počasí, nebo už klimatická změna? Odpověď na podobné otázky by měla od příštího roku poskytovat nová evropská služba. EU totiž spouští projekt, který bude systematicky měřit, kdy za extrémními povětrnostními jevy stojí lidská činnost.

Loni v září zasáhla Hanušovice na Šumpersku rychlá povodňová vlna, která během několika minut zatopila centrum města, odřízla ho od okolí a napáchala škody za bezmála sto milionů korun. Novinky loni na místě katastrofu mapovaly, letos jsme se vrátili a ve video reportáži nabízíme pohled na to, jak se obec za rok po povodních změnila.

Veřejný prostor v Krnově se postupně obnovuje díky zmapování městského mobiliáře. Povodeň i opotřebení některé lavičky zničily, jiné byly nahrazeny novými. Technické služby opraví týdně tři až čtyři kusy a další desítky laviček jsou právě ve výrobě.

Město Olomouc rozšířilo svůj varovný, informační a výstražný systém o dvě nové hladinoměrné stanice na řece Moravě a jeden vyhřívaný srážkoměr. Podle vedoucího odboru ochrany magistrátu Jana Langra jde o zásadní krok ke zvýšení bezpečnosti na náplavce i v městských parcích. Langr o tom mluvil v podcastu pro Radio Metropole.

Kroměřížské zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo Memorandum o spolupráci při přípravě protipovodňové ochrany města Kroměříž mezi Povodím Moravy a městem Kroměříží. „Chceme navázat na již realizovaná protipovodňová opatření a dokončit komplexní protipovodňovou ochranu Kroměříže proti rozlití vodních toků Morava, Moštěnka, Kotojedka, Zacharka a Vážanský potok. Cílem je předejít škodám při záplavách a ochránit občany i jejich majetek i při souběžném povodňovém stavu na výše uvedených tocích,“ uvedl starosta Tomáš Opatrný.

Je to již rok, co se Českou Vsí na Jesenicku přehnala velká voda a proměnila ji k nepoznání. Dronové záběry, pořízené krátce po katastrofě, tehdy zachytily rozbahněné ulice, stržené mosty a rozbořené domy. Dnes se nad obcí zvedají záběry jiné – silnice jsou opět průjezdné, elektřina i voda fungují, ale rány po povodni ještě zdaleka nejsou zahojené.

V listopadu doručí Česká pošta do všech schránek praktický manuál, který poradí, jak se připravit na krizové situace jako výpadky elektřiny, povodně či bouře. Cílem je pomoci domácnostem zvládnout první tři dny bez základních služeb a umožnit záchranářům soustředit se na nejohroženější.

Zástupci obcí v povodí řeky Desná a Olomouckého kraje jednali s Povodím Moravy o odstraňování škod, které způsobily loňské rozsáhlé povodně. Krom toho řešili také další etapu protipovodňových opatření v oblasti, v rámci kterých by měly vzniknout suché nádrže – takzvané poldry. Přínos a proveditelnost posoudí technická studie, na které se všichni zúčastnění rozhodli podílet.

Jez Šargoun na Malé Vodě u Litovle projde rozsáhlou rekonstrukcí za více než 63 milionů korun. Ten zůstal poničený po loňských povodních a nyní proběhne oprava poškozených betonových konstrukcí. K tomu stavbaři doplní jez o rybochod a manipulovatelnou hradící konstrukci, která by v případě budoucích povodní měla umožnit snížit hladinu vody v nadjezí.

V českých domácnostech hoří stále častěji, a to často i z úplně jiných důvodů než dříve. Na další nárůst škod v rodinných domech a bytech má pak navzdory klimatologickým popíračům vliv také změna klimatu, která způsobuje živelní kalamity. Přečtěte si, na co si dát v souvislosti s novými typy rizik pozor, abyste nemuseli hlásit škodní událost.

V roce 2026 čeká obec Dívčí Hrad několik zásadních oprav a rekonstrukcí. Jednou z nejvýznamnějších bude obnova bývalých fotbalových kabin, které byly vážně poškozeny loňskou povodní.

Blíží se konec roku a s ním i uzávěrka žádostí o státní pomoc v rámci programu Živel 3. Vlastníci nemovitostí zasažených loňskou povodní mají stále možnost požádat o dotaci na obnovu svého bydlení. Program cílí na podporu těch, kteří byli postiženi přírodní katastrofou a potřebují finanční pomoc k návratu do bezpečného a důstojného domova.

Před vyhlášeným krámkem na náměstí Minoritů v centru Krnova bylo od úterního rána nezvykle rušno. Nebylo se příliš co divit. Tradiční Řeznictví U Jorgose totiž po více než tříměsíční provozní odstávce, během které majitelé prodejnu kompletně zrekonstruovali, znovu otevřelo. S otevřením podniku se vrátí i tradiční venkovní polévky.

Domov pro seniory Krnov získal od Ministerstva práce a sociálních věcí dotaci ve výši téměř 52 milionů korun na odstranění škod způsobených loňskými povodněmi. Díky této finanční podpoře se městu Krnov vrátí prostředky, které již investovalo do zahájení oprav, a bude je moci využít na další rozvojové projekty. Rekonstrukce zahrnuje nové zázemí, kuchyň, multifunkční sál i posilovnu.

Po ničivých povodních na severu kraje začal hasičský sbor školit krizové štáby obcí. Cílem je zlepšit připravenost samospráv na mimořádné události.

Ničivé povodně v posledních letech na severu našeho kraje znamenaly nejen zátěž pro místní obyvatelstvo, ale také mnoho činností pro hasičský záchranný sbor a krizové štáby obcí. Na základě nedávných zkušeností ze zářijových záplav, které nejvíce postihly Jesenicko a Šumpersko, jsme se rozhodli systematicky proškolit členy krizových štábů obcí, a tím zvýšit jejich připravenost na mimořádné události – nejen na povodně, ale také například na vichřice, blackout či rozsáhlé požáry.

Možná někoho překvapí, že na kraji Ostravy, kousek od břehů Odry, má svou loděnici nejstarší sportovní spolek na území severní Moravy - veslařský klub Perun, založený už prvního května roku 1893.

Rozsáhlá deponie s více než 30 tisíci tunami povodňového odpadu v Mikulovicích i více než rok po katastrofálních povodních čeká na likvidaci. Pro odklizení materiálu Olomoucký kraj vysoutěžil firmu, jeden z účastníků ale k výběrovému řízení podal námitku. Zakázku v hodnotě přes sto milionů posuzoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, pochybení ale neshledal.

Byla zahájena oprava chodníků poničených povodní v Revoluční ulici. Oprava se týká několika úseků v celkové délce 556 metrů a její součástí je také obnova zálivů autobusových zastávek nebo trubkového zábradlí v křižovatce s ulicí Čsl. armády.

Jak posílit odolnost naší krajiny, měst a obcí vůči povodním? To bylo hlavním tématem konference Povodně v aule Gong v Dolních Vítkovicích v Ostravě. Setkání bylo zároveň ohlédnutím za loňskými ničivými povodněmi.

Teprve v těchto dnech, tedy celý rok po loňských povodních, které zaplavily osmdesát procent města Krnov, se do krnovského Domova pro osoby se zdravotním postižením PONTOS vracejí jejich obyvatelé.

Zničené budovy, chatky i sportoviště. Živelná pohroma zasáhla loni v září také tábor Černý Potok v obci Velká Kraš na Jesenicku, účet za škody se šplhá k částce 25 až 28 milionů korun. Oblíbený areál se podařilo ze značné části obnovit, olomoucké krajské zastupitelstvo dnes schválilo dotační podporu ve výši pět milionů korun.

Zničení byť jen jednoho auta přírodním živlem bývá smutná podívaná, tady jich padlo za oběť jedním vrzem 274. A to si jejich majitelé jistě mysleli, že nechat auto na podobném místě je to nejbezpečnější, co mohou udělat.

Lidé, jejichž obydlí před rokem poničily povodně, mohou pořád žádat o dotaci na obnovu majetku. Úřady hlásí v posledních týdnech zvýšený zájem. Resort pro místní rozvoj eviduje přes dva tisíce žádostí, nejčastěji z Moravskoslezského a Olomouckého kraje. S jejich podáváním i následnou administrací třeba lidem na Jesenicku pomáhá Místní akční skupina. Jen za poslední měsíc se na její pracovníky obrátilo pět desítek lidí.

V Českých Budějovicích posilují protipovodňová opatření. Město dokončilo instalaci zpětných klapek na třech rizikových odlehčovacích komorách – u Trojice, v ulici Boreckého a na sídlišti Vltava. Právě těmito místy se při loňských zářijových povodních dostala voda z Vltavy do kanalizační sítě.

Správa silnic MSK zahájí v centru obce odstranění poškozeného zábradlí, které nahradí nová svodidla.

Odhadované náklady na obnovu území po loňských zářijových povodních v ČR jsou 70 miliard korun. Na úterní pražské konferenci s názvem Povodeň v září 2024 to řekla Pavla Štěpánková z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Zatímco kolem nich vládla povodňová apokalypsa, ony v tom okamžiku myslely v porodních bolestech hlavně na jediné - aby bylo všechno v pořádku. Sedm z osmi žen, které přesně před rokem během ničivé povodně přivedly v Krnově na svět svá miminka, shodou okolností samá děvčátka, se v úterý potkalo opět v nemocnici, aby poděkovaly zdravotníkům.

Povodí Odry podalo žádost o povolení přehrady Nové Heřminovy, čímž projekt vstupuje do další fáze. Díky vstřícnému postoji obce a dohodě o kompenzacích s ministerstvem zemědělství se stavba klíčového protipovodňového díla posouvá kupředu.

Více než 170 milionů korun zatím Lesy České republiky investovaly do opravných prací na korytech vodních toků a lesních cestách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, které poškodily loňské zářijové povodně. Letos státní podnik zahájil, nebo plánuje zahájit, téměř 60 staveb a připravují přes 80 projektových dokumentací. V příštím roce počítají lesníci s obnovou majetku za 300 milionů korun.

Na některých místech v Bruntále ucpala velká voda kanalizaci štěrkem a pískem. Další škoda vznikla přímo na zařízení ve zdejší čističce odpadních vod. „Voda poškodila ložiska u vstupní šnekové čerpárny a zatopila čerpací stanici.

V polovině loňského září reportér Jan Novák objížděl Jeseníky, popisoval a fotografoval, jak se nejprve zvedají hladiny potoků a řek a následně jak zaplavují okolí. O rok později se na stejná místa vrátil fotograf René Volfík.

S mrazivými pocity vnímá výročí povodní Eva Fibingerová z České Vsi na Jesenicku z ulice Větrná, kterou katastrofické záplavy vymazaly z mapy. Řeka Bělá se tudy prohnala loni v září s nebývalou silou a ulici s okolím změnila k nepoznání, smetla i domy jejich sousedů. Manželé Fibingerovi se natrvalo vrátili do stoleté nemovitosti až letos v červnu, dostat se až domů autem zvládli teprve před několika týdny. Silnice zde stále není, nahradila ji udusaná cesta. "Bydlíme tady jako skauti, stále sušíme, ale rozhodli jsme se nakonec zůstat," řekl sedmašedesátiletý Petr Fibinger.

Po vytrvalých deštích i v Ostravě vysvitlo slunce, řeky se zklidnily, zavládl optimismus. V části města ale voda začala rychle stoupat a nikdo nevěděl proč. Co před rokem způsobilo nečekanou katastrofu, rozplétá pořad Ve stínu.

Před rokem jim povodeň zničila domy. Sliby politiků o výměně nebo výkupu pozemků se rozplynuly. Desítky rodin v Jeseníkách stále žijí v provizoriu a nemají kde stavět.

Odstraňování škod po povodních, které vloni v září zasáhly Olomoucký a Moravskoslezský kraj, zdaleka nekončí. Základní infrastrukturu se podařilo obnovit, ale další komunikace, mosty, veřejné budovy a také soukromé objekty stále čekají na opravy. Situaci komplikuje náročná administrativa a příprava projektů.

Zatopené školy, zničené mosty i cesty. Před rokem v Opavě povodeň zasáhla přes šest tisíc objektů, deset kilometrů čtverečních. Podívejte se, jak místní odklidili spoušť.

Obyvatelé si dnes připomínají nejen materiální škody, ale i obrovskou solidaritu, která tehdy spojila obce, dobrovolníky i profesionály. Hasiči, policisté, zdravotníci i místní obyvatelé pracovali nepřetržitě, aby pomohli těm nejvíce postiženým.

V neděli 14. září to bude rok, co Českou republiku, a zejména potom sever Moravy, zasáhly ničivé povodně. Rozbouřené řeky strhly řadu domů, zdevastovaly silniční i železniční spojení se zbytkem republiky, lámaly stromy i sloupy elektrického vedení a vyžádaly si také několik lidských životů. Podle hasičů byly ale následky mnohem horší než během povodní v roce 1997.

Před rokem zasáhly sever Moravy ničivé povodně. Hasiči nasazovali životy při záchraně lidí z rozbouřených řek a evakuaci ohrožených obcí.

Rok po povodních, které loni v září zasáhly Jesenicko a část Šumperska, zůstávají v obcích i městech stále patrné stopy živelní pohromy. Přestože se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov čeká stále na opravy. Podle starostů naráží obnova na zdlouhavou administrativu a náročné povolovací procesy. V provizoriu tak stále učí například školy v České Vsi i v Jeseníku, na řadě míst chybějí mosty i lávky. Zdlouhavá doba oprav se podepisuje i na frustraci v řadě obcí a na náladě obyvatel, zjistila ČTK. Mohutné záplavy zasáhly sever kraje ze 14. na 15. září.

Jen na městském majetku způsobila loňská povodeň škody za více než miliardu korun. Dosud město vynaložilo na obnovu po povodni více než 214 milionů korun a opravy za další stovky milionů ho čekají v dalších měsících a letech. Obnova tak velkého rozsahu je nemyslitelná bez finanční podpory kraje a především státu.

Krnov zavádí moderní varovný systém, který díky automatickému napojení na hladinoměry umožní rychlé varování obyvatel při hrozbě povodní. Cílem je zvýšit bezpečnost a připravenost města na krizové situace.

Loňské obří záplavy, které v polovině září zasáhly také Ostravu, poničily infrastrukturu a nemovitosti ve 22 z 23 městských obvodů. Dosud se ještě nepodařilo dát všechno do pořádku, i když se na tom usilovně pracuje. Velká voda zničila 400 rodinných domků a několik bytových domů, zdemolováno jich muselo být čtrnáct. Konečné škody ještě nejsou vyčísleny, ale město je odhaduje na několik miliard. Už nyní se ale Ostrava chystá na další možnou živelnou katastrofu.

Ministerstvo zemědělství kvaltuje s budováním protipovodňové nádrže v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Stát už získal od soukromníků i potřebné pozemky a požádá v brzké době o povolení ke stavbě. Uvedl to šéf resortu Marek Výborný (KDU-ČSL), pod jehož vedením finišují i přípravy na další vodní nádrže, třeba ve Vlachovicích na Zlínsku.