Praha 12

Zatímco ještě před dvaceti lety tvořili cizinci v Praze pouhých 8 % obyvatel, v současné době už jejich podíl dosahuje 25 %. Praha se tak stala doslova mezinárodní metropolí. Jak cizinci ovlivňují život v našem hlavním městě? To se dozvíte v tomto videu! Nárůst počtu cizinců v Praze podle všeho ale nekončí. Některé studie odhadují, že za 20 let už jejich podíl může dosáhnout poloviny. Kdo jsou cizinci v Praze Nejvýznamnějšími skupinami zahraničních obyvatel v Praze jsou: • Ukrajinci (170 tisíc obyvatel), • Slováci (30 tisíc), • Rusové (27 tisíc), • Vietnamci (15 tisíc obyvatel). Průměrný věk cizích státních příslušníků žijících v Praze je 35 let (průměrný věk Pražanů s českým občanstvím dosahuje 42 let). Stěhují se sem tedy především lidé v produktivním věku, kteří tu pracují. Jsou také důvodem, proč se v Praze každoročně nesnižuje počet obyvatel… Jak bydlí cizinci v Praze • Lidé z Ukrajiny hledají bydlení především ve Stodůlkách, Strašnicích, Vršovicích, na Horním Žižkově, v Libni, Vysočanech, na Proseku a v Letňanech. Byty ke koupi hledají většinou rodiny s dětmi. Ukrajinci, kteří do Prahy uprchli před ruskou agresí v roce 2022, hledali především byty k pronájmu. Mnozí z nich kvůli situaci na trhu skončili v horších nemovitostech za vyšší nájem. Dá se nicméně předpokládat, že velká část z nich se po skončení války vrátí zpět na Ukrajinu, kde mají rodinu i nemovitosti. Jejich exodus nejspíš nájemní trh v Praze významně ovlivní. • Slováci nemají, co se bydlení týče, žádnou oblíbenou lokalitu – jsou „rozesetí“ po celé Praze. • Rusové preferují bloky okolo stanice Hůrka, jimž se přezdívá Malá Moskva, nebo Bubeneč. Poslední roky nemovitosti v Praze spíše prodávají, než kupují. • Příslušníci vietnamské komunity v Praze žijí především na Praze 4, nejvíce v okolí tržnice Sapa – oblíbené tak mají lokality, jako je Libuš, Lhotka, Kamýk, Kunratice nebo Písnice. Při nákupu nemovitostí především starší generace občas naráží na kulturní rozdíly, což pro generaci mladší již neplatí. • V Praze samozřejmě žijí i další desítky národností – z velké části se jedná o mladší lidi pracující v korporátech, kteří často bydlí v oblíbených pražských čtvrtích. Co údajům o cizincích v Praze říkáte? Napište nám do komentářů! 00:00 Cizinci v Praze 01:09 Jak cizinci ovlivňují Prahu 01:51 Kdo jsou pražští cizinci 02:41 Kde bydlí Ukrajinci 05:19 Jak je to se Slováky 05:54 Kde potkáte Rusy 07:03 Vietnamská komunita a zvyky 09:42 Ostatní národnosti Vážíme si vaší podpory, díky! Daniel, Lukáš, Honza, Martina, Květa, Ruda

Které pražské čtvrti lákají k životu ty nejbohatší, a kde naopak žijí lidé s nejnižšími příjmy? Do kterých lokalit to táhne mladé lidi a jak kupují čeští milionáři v hlavním městě vily, aby se o tom nikdo nedozvěděl? Na tyto a řadu dalších otázek odpovídáme ve videu. Městské studie, jež se rozdělením Prahy podle příjmů zabývají, pracují s 5 skupinami obyvatel podle příjmů ze zaměstnání – vysoká třída má mediánový plat 118 000 korun měsíčně, vyšší střední třída 79 000 Kč, střední třída vydělává 58 000 měsíčně, nižší střední třída 49 000 korun a nízká třída pak 41 000 Kč za měsíc. Skupinou, které městské studie ale neberou v potaz, jsou podnikatelé. Přitom v Praze žije 380 tisíc lidí s živnostenským oprávněním, z nichž významná část spadá do vysoké třídy. Ti všichni významně promlouvají do prodejů, ale i cen nemovitostí. Kde žijí ti nejbohatší Pro Pražany s nejvyššími příjmy jsou atraktivní především vily v prestižních lokalitách, jako je Hanspaulka, Ořechovka, Bubeneč, Troja, Hřebenky, Malvazinky nebo Vinohrady. Cena starších nemovitostí před rekonstrukcí se pohybuje okolo 100 milionů korun, zrekonstruované vily překonají bez problémů hranici 200 milionů Kč. Co se úspěšných podnikatelů, kteří (zatím) nedosahují astronomických příjmů, týče, ti hledají hlavně mimořádné projekty, ať už z hlediska architektury nebo lokality. Typickým příkladem je projekt Linea Pura v Holešovicích, kde se ceny bytů pohybují mezi 30 a 80 miliony korun, nebo Dock na Libeňském ostrově. Vysoká třída a OSVČ Zaměstnanci z vysoké třídy a OSVČ s příjmem 118 000 Kč měsíčně si vybírají bydlení buď v činžácích v rámci širšího centra Prahy, nebo naopak v novostavbách na periferii města (Barrandov, Stodůlky, Modřany apod.). Byty 2+kk v centru pořídí za 8,5 až 10 milionů, 3+kk pak za 15 až 20 milionů korun. Byty v novostavbách na okraji Prahy pak vyjdou na podobnou částku. Vyšší střední třída Typičtí kupující z této skupiny bývají buď mladí lidé, nebo rodiny. První jmenovaní si mohou v atraktivnějších lokalitách dovolit maximálně garsonku, proto se často ke koupi bydlení uchylují až páry. Rodiny to mají složitější – pokud shánějí byt 3+kk, finančně dostupné jsou pro ně byty na sídlištích (pohybují se kolem 8,5 milionů). Řada z nich pak raději zamíří do pronájmu. Střední třída Tato skupina, vydělávající 58 000 měsíčně, je v Praze nejpočetnější – tvoří ji 40 % obyvatel. Pokud člověk s takovým platem zatouží po vlastním bydlení, zvládne koupi garsonky, byt 2+kk jen na sídlišti (stojí okolo 6,5 milionu korun). Na stejně velký byt v atraktivnější lokalitě už jsou potřeba lidé dva, to samé se týká i panelákového 3+kk. Nižší střední a nízká třída Skupiny obyvatel s nejnižšími příjmy (49 000, resp. 41 000 Kč měsíčně) bohužel většinou z jednoho platu na vlastní bydlení v Praze nedosáhnou. Při dnešních cenách a hypotečních sazbách by musely najít nemovitost do 4 milionů korun. A to je prakticky nemožné… Co na takové rozdělení Prahy říkáte? A kde byste chtěli bydlet vy, pokud byste patřili k těm nejbohatším obyvatelům? Napište nám do komentářů! 00:00 Praha podle příjmů 00:48 Co říkají studie 02:22 Kde bydlí nejbohatší 03:36 Unikátní projekty pro podnikatele 10:28 Vysoká třída a OSVČ 12:23 Mladí lidé a rodiny 13:23 Největší skupina Pražanů 14:27 Lidé s nejnižšími příjmy Vážíme si vaší podpory, díky! Daniel, Lukáš, Honza, Martina, Květa, Ruda

Navrhli ho ještě za komunismu architekti Jiří Kos a František Prajer, ale minulý režimu už nestihl a v nových časech pořádně nenašel své místo. Obchodní dům Prior v pražských Modřanech byl roky neobsazený už po dostavbě v devadesátých letech. Teď je zanedbaný, zchátralý, skoro prázdný a čeká ho demolice. Na jihu hlavního města už vymýšlejí, co s velkým prostorem na Sofijském náměstí, až brutalistní budovu zboří. Zřejmě tam vyroste dům se dvěma stovkami bytů.

V pondělí okolo desáté hodiny večer bylo pěkně živo ve Vorařské ulici v Praze Modřanech. Policie tam vyrazila řešit rvačku mezi dvěma muži a rušení nočního klidu. Jaké překvapení bylo, že osoba, která narušila noční klid, byl Leo Beránek mladší.

Ze stropu podchodu pod ulicí Československého exilu v pražských Modřanech padá omítka, která odhaluje zrezavělé železné výztuže, a prasklinami prosakuje voda. Podle expertních závěrů Technické správy komunikací (TSK) již z roku 2022 se místo nalézá na nejhorším stupni použitelnosti, jímž ještě lze podchod v provozu a nad ním fungující dopravní most ještě posoudit, tedy „omezeně použitelný“. Celkový stav hodnotí jako „velmi špatný“. Přímé nebezpečí procházejícím ani projíždějícím prý ale ani tak nehrozí.