Právnická osoba

Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Umožnit to má nový zákon o dorovnávací dani, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho projedná sněmovní rozpočtový výbor. Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent.

Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Vláda dnes schválila příslušný návrh zákona o dorovnávací dani a navrhuje jeho projednání ve Sněmovně ve zrychleném režimu, řekl po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent.

Potřebujete si ověřit informace o nějakém živnostníkovi, ale nevíte, jak se k nim dostat? Pak je nejjednodušším způsobem obrátit se na živnostenský rejstřík. V této databázi se dozvíte základní údaje o fyzických a právnických osobách, jež provozují podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění. Živnostenským rejstříkem se jinými slovy rozumí registr živnostenského podnikání, který tvoří rozsáhlou databázi podnikajících osob. Jedná se o informační systém veřejné správy, který má na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu. V tomto registru jsou uvedeny informace o fyzických a právnických osobách, jež podnikají na území České republiky. To znamená, že jsou v něm zahrnuty jak čeští podnikatelé, tak i zahraniční subjekty podnikající v ČR.

Stát za letošní první pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun. To je meziročně o 12,5 procenta více. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmů fyzických a právnických osob. Naopak kleslo inkaso ze spotřební a silniční daně.

Stát za první pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun. Proti stejnému období loni se daňové inkaso zvýšilo o 12,5 procenta. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu fyzických a právnických osob. Meziročně se naopak snížil výběr spotřebních daní a silniční daně, což do značné míry ovlivňují legislativní změny přijaté v minulém roce.

Stát za první pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun. Proti stejnému období loni se daňové inkaso zvýšilo o 12,5 procenta. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu fyzických a právnických osob. Meziročně se naopak snížil výběr spotřebních daní a silniční daně, což do značné míry ovlivňují legislativní změny přijaté v minulém roce. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za pololetí.

Česko má nejvyšší sazbu daně z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4). Nižší sazby korporátní daně však na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku nejsou dostupné pro všechny firmy, zdanění se tam liší podle velikosti a sektorového působení společností. Uvádí to studie poradenské společnosti Mazars. V Česku se uplatňuje daň z příjmu právnických osob ve výši 19 procent, vláda v rámci konsolidace veřejných financí navrhuje její zvýšení na 21 procent.

Česko má nejvyšší sazbu daně z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4). Nižší sazby korporátní daně však na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku nejsou dostupné pro všechny firmy, zdanění se tam liší podle velikosti a sektorového působení společností. Uvádí to studie poradenské společnosti Mazars, kterou má ČTK k dispozici. V Česku se uplatňuje daň z příjmu právnických osob ve výši 19 procent, vláda v rámci konsolidace veřejných financí navrhuje její zvýšení na 21 procent.

Vláda Petra Fialy (ODS) v posledních dnech intenzivně řeší, co dělat s letošním rozpočtem. Naprosto zásadní jsou přitom příjmy z daně z příjmu právnických osob či z dividend ČEZu. Naopak spotřeba domácností v prvním čtvrtletí výrazně zaostávala oproti původním predikcím, nyní se očekává oživení, ale celkově bude letos spotřeba vychýlená spíše negativně a rozpočtu tak nepomůže, uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí. Valná hromada ČEZu, která rozhodne o výši dividendy, se uskuteční 26. června…

Přijatá úprava zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je účinná přes 11 let. Funguje však správně? Splnila očekávání a je opravdu její výklad ze strany soudů jednotný?

Digitální a informační agentura je poslední šancí pro ty, kteří potřebují zjistit, kdo svým přihlášením způsobil doručení určitého dokumentu. To se hodí pro právnické osoby s více oprávněnými uživateli. V závěrečném dílu seriálu Jak na datovku jsme slíbili, že se k edukaci o používání datových schránek v budoucnu budeme nepravidelně vracet, objeví-li se téma, které bude stát za hlubší rozbor. Náš seriál na jaře upozornil na celou řadu záludností a nešvarů, jimiž stát tento moderní nástroj komunikace zatížil a tím od jeho dobrovolného využívání úspěšně odrazuje.

Zásadní rozpor s vládou máme v otázce daní právnických osob, říká Jan Rafaj, nový šéf Svazu průmyslu a dopravy, důležité lobbistické organizace. Rafaj v půlce května vyhrál volby do čela svazu. Ve finále porazil Rafaj, který ve svazu pracuje 12 let a je šéfem české pobočky společnosti Heimstaden, která spravuje čtyřicet tisíc bytů po OKD, i bývalého premiéra Mirka Topolánka. Co jsou jeho priority? A jak je chce prosadit?

Ministerstvo financí spolu s Generálním finančním správou zveřejnilo 1. června 2023 žebříček 20 největších plátců daně. Tento žebříček byl sestaven podle výše provedených plateb na účet daně z příjmu právnických osob do veřejných rozpočtů v průběhu roku 2022. Z uveřejněných výsledků vyšlo, že největším plátcem daně v České republice je Kooperativa pojišťovna s částkou přes 3,319 mld. Kč, za ní v těsném závěsu následuje Česká spořitelna (3,302 mld. Kč)  a třetí v pořadí je ČEZ (2,732 mld. Kč). …

Nejvýznamnějším plátcem daně z příjmů právnických osob se loni stala Kooperativa pojišťovna. Druhou příčku obsadila stejně jako minulý rok Česká spořitelna a na třetí pozici se umístila energetická skupina ČEZ.

Na dani z příjmu právnických osob loni nejvíc odvedla Kooperativa pojišťovna, zaplatila 3,32 miliardy korun. Loni pojišťovna skončila v žebříčku dvanáctá. Její mateřská společnost Vienna Insurance Group (VIG) loni podle předběžných údajů zvýšila čistý zisk o 24 procent na 466 milionů eur (11,1 miliardy Kč).

Ministerstvo financí ČR a Generální finanční ředitelství vydaly TOP 20 plátců daně z příjmů právnických osob, kteří zaplatili za minulý rok na daních nejvíce.  Žebříček společností byl sestaven podle výše plateb provedených na účet daně z příjmů právnických osob do veřejných rozpočtů v průběhu roku 2022. „Jen v minulém roce zaplatilo do veřejných rozpočtů 20 nejvýznamnějších plátců na této dani dohromady více než 34 miliard korun, což ukazuje i jejich skvělé obchodní výsledky,“ uvedla…

Vědci na řece Odře zaznamenali první letošní případ úhynu ryb. Loni jich v ní kvůli rozkvětu zlatých řas uhynuly stovky tun. V Polsku poté vznikla iniciativa Osoba Odra, která chce pro 800 kilometrů dlouhou řeku získat status právnické osoby a tím třeba i zastoupení u soudu. Na podporu akce uspořádala pochod podél toku řeky – od jejího pramene v Česku, až k jejímu ústí v Baltickém moři. První účastníci pochodu podél Odry vyrazili 20. dubna.

KOMENTÁŘ. Vláda, ať je taková nebo maková, musí něco dělat s důchody. Délka dožití se prodlužuje, ve společnosti je více starších a málo mladých. Konečně také zaznělo ze Strakovy akademie, že jsme nikoliv tržní, ale už dotační ekonomika, a že je třeba dotace seškrtat. Je dobře, že se o něco vláda pokusila, ale jinak předkládá vzdušná

Ministerstvo financí má v plánu předložit návrh, který by zavedl novou dorovnávací daň. Záměr ministerstvo uvedlo v důvodové zprávě ke konsolidačnímu balíčku. Na velké firmy dopadne dorovnávací daň Ministerstvo financí v důvodové zprávě ke konsolidačnímu balíčku uvedlo, že plánuje zavést novou daň. Má se jednat o dorovnávací daň, která by měla eliminovat daňové praktiky velkých nadnárodních skupin. Návrh vyjde z evropské směrnice, která byla schválena loni v prosinci. Cílem směrnice je…

Konsolidační balíček vznikl bez diskuze s byznysem. Odnesou jej firmy a jejich konkurenceschopnost. Tak zní reakce na nové vládní opatření z úst českého průmyslu. Podnikatelé požadují razantnější opatření na straně efektivity státu, nejvíce jim vadí zvýšení daně z příjmů právnických osob o dvě procenta nebo zrušení nepeněžních zaměstnaneckých benefitů.

Zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body není zásadní komplikace, která by motivovala podniky ke stěhování sídla do zahraničí, kde jsou sazby často mnohem vyšší. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Vláda v konsolidačním balíčku navrhuje, aby firemní daň vzrostla na 21 procent ze současných 19 procent.

Poprvé po 13 letech plánuje vláda pohnout se zdaněním firemních příjmů. Od roku 2010 platí pro daň z příjmů právnických osob sazba 19 procent. Nyní se má sazba pro zdanění zisků zvednout na 21 procent.

Vláda rozhodla o zvýšení daní právnickým osobám. Příjem v jednotkách miliard do státního rozpočtu bude ale i z mírné progrese daně fyzických osob. Na Twitteru to uvedlo hnutí STAN.

Zaměstnavatelé vyjadřují obavy z případného zvýšení daně z příjmů právnických osob. Podle Svazu průmyslu a dopravy i tuto variantu zvažuje vláda v chystaných změnách, jež mají podpořit příjmy státního rozpočtu.

Nebudeme přijímat žádné dary od firem, dokud se neprojedná novela zákona, prohlašovalo hnutí STAN na začátku loňského roku. Svůj slib poctivě dodržovalo osm měsíců, než v říjnu přistálo na účet přes milion korun od pěti právnických osob – včetně společnosti, jejíž majitel se stal ředitelem městské společnosti, napsal deník MF DNES. Hnutí argumentuje, že návrh novely předložilo už na srpnovém jednání vlády, ta k němu zaujala neutrální stanovisko a poslala ho do Sněmovny.

Za neelektronicky podané daňové přiznání nebo elektronicky ale v jiném formátu letos finanční úřady výjimečně neudělí pokutu. Tolerance se vztahuje na fyzické i právnické osoby. Na opožděně podaná daňová přiznání se výjimka nevztahuje.

Vláda finišuje podobu konsolidačního balíčku. Starostové a nezávislí a TOP 09 prosazují cíl srazit v příštím roce deficit státního rozpočtu o 150 miliard korun. Aspoň polovinu z toho chce STAN hledat ve škrtech, podle TOP 09 by úspory měly převažovat. Starostové počítají i s vyšším zdaněním fyzických a právnických osob. Takový plán neodmítají podle předsedy klubu Marka Výborného ani lidovci.

Živnostníky, drobné zaměstnavatele a firmy, které mají dluhy na sociálních odvodech, zřejmě čeká „milostivý podzim“. Podle vládního návrhu, který poslanci v úterý poslali do třetího čtení, by měli dostat šanci na snadnější vyrovnání dluhů. Pokud by se od července do konce listopadu přihlásili k úhradě dlužného pojistného, sociální správa jim odpustí penále.

Nedovedu si představit zvyšovat daň z příjmu fyzických osob, u právnických bych to nedoporučoval. Do jednání jsme šli s tím, že zvedání přímých daní je nepřijatelné. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Jan Skopeček (ODS). Osobně je spíše toho názoru, že by se z Česka měla vyhnat závist. „Jestli se firmám daří, musíme být spokojeni všichni,“ doplnil k dani z příjmu právnických osob.

Celkově bylo doposud z více jak dvou milionů dopisů aktivováno přes 1,8 milionu datových schránek a do nich se přihlásilo 1,077 milionů osob. Nepřihlášeno tedy bylo aktuálně 733 889 podnikajících fyzických a nepodnikajících právnických osob, kterým byla datová schránka zřízena ze zákona. Informovala o tom. Karolína Sieglová, mluvčí Digitální a informační agentury (DIA), která má nově na starosti správu datových schránek.

Živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy, které mají dluhy na sociálních odvodech, by mohli letos od července do konce listopadu dostat šanci na jejich snadnější vyrovnání. Při splacení dlužného pojistného by jim sociální správa odpustila penále a exekuční náklady. Úhrada by byla možná i ve splátkách. Předpokládá to vládní návrh zákona, který v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní jej posoudí ve zkrácené lhůtě sociální výbor.

Stát za první čtvrtletí vybral na daních 280,6 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku se objem vybraných daní zvýšil o 12,2 procenta. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických a právnických osob. Meziročně naopak poklesl výběr spotřební daně, silniční daně a daně z nemovitosti. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za první čtvrtletí.

Do státní poklady přichází také příjem ve formě daně z příjmů právnických osob, která je také někdy označována jako korporátní daň. Jen za rok 2021 odvedly firmy na této dani 49 miliard korun. Nejvíce na daních platí Škoda Auto Přes 100 milionů korun zaplatilo na dani z příjmů za rok 2021 celkem 144 společností. Nejvyšší daň z příjmu právnických osob ve výši 4,9 miliardy korun zaplatila společnost ŠKODA AUTA. Za ní, s výrazným odstupem, následoval další výrobce aut, Hyundai Motor…

Vaše dítě se ve škole zranilo. Nárok na odškodnění se ale posuzuje i podle toho, jakou míru zavinění vaše dítě na dané události má.

Ministerstvo vnitra dokončilo zakládání povinných datových schránek všem živnostníkům a právnickým osobám, které je dosud neměly. Za uplynulé tři měsíce rozeslalo přihlašovací údaje na 2 004 404 adres. Řekl to na tiskové konferenci šéf resortu Vít Rakušan. Zákon ukládal tyto datové schránky založit do konce března. Naopak se ministerstvu nazpět vrátilo nevyzvednutých přibližně 300 tisíc obálek se žlutým pruhem. Znamená to, že k těmto lidem se přihlašovací údaje nedostaly, ačkoliv se toto psaní…

Více než polovina organizací – 57 procent – podává daňové přiznání z příjmu právnických osob (DPPO) s předstihem. Vyplývá to z výzkumu, který pro společnost Seyfor, jež se řadí k velkým evropským dodavatelům ICT řešení, zpracovala agentura Mnforce. Ta oslovila více než 250 účetních či majitelů firem, ale i společností zpracovávajících účetnictví pro jiné subjekty.

Blíží se čas na vyplnění „oblíbených“ růžových a žlutých formulářů a spolu s ním i na zopakování pravidel správného vyplnění. Mezi základní povinnosti zaměstnavatele (plátce daně) patří vyúčtování daně vybírané srážkou a vyúčtování daně ze závislé činnosti. Pakliže je registrován k těmto daním, musí podat po skončení zdaňovacího období také daňová tvrzení.

Odstupující prezident Miloš Zeman udělil milost právnické osobě. Prominul jí zbytek trestu, který spočíval v tom, že se nesměla podílet na plnění veřejných zakázek. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček neupřesnil, o jakou společnost se jedná.

Trestní odpovědnost právnických osob je poměrně nový nástroj našeho právního řádu. Jakých trestných činů se může dopustit právnická osoba? A pokud je za trestný čin stíhána právnická osoba, může za něj být stíhána ještě osoba fyzická? A co když je právnická osoba, například stavební firma, rozdělena, prodána, sloučena s jinou? Zbavuje se tím zodpovědnosti nebo je odpovědnost převedena do nové společnosti?

Prezident Miloš Zeman oznámil předposlední den ve funkci, že prominul zbytek trestu právnické osobě. Tou je firma Energie stavební a báňská (ESB). Českému rozhlasu to potvrdil mediální zástupce společnosti Karel Samec. Společnost byla odsouzena v kauze dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava.

V rámci nejnovějšího balíčku sankcí Evropské unie vůči Rusku se od neděle zakazuje ruským občanům a společnostem rezervovat kapacitu v zásobnících zemního plynu v Unii. EU chce tímto krokem posílit energetickou bezpečnost bloku.

Ministerstvo pro místní rozvoj bojuje s dlouhodobým problém nedostatku bytů, stát chce uvolnit 1,6 miliardy na výstavbu nových nájemních bytů. Program můžou získat obce, spolky, charity i právnické osoby.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek zveřejnil na sociální síti návrh na omezení daňových odpočtů v případě nákupů drahých aut právnickými osobami. Smyslem opatření by podle něj mělo být vyrovnání sociálních nerovností a odstranění daňového zvýhodnění firem při nákupu vozidel, která nelze považovat za běžné služební vozy.

Datové schránky už byly zřízeny skoro všem právnickým osobám, u OSVČ se zatím jedná přibližně o polovinu, upřesnilo serveru Podnikatel.cz ministerstvo vnitra. Čas na zřízení všech datových schránek má ministerstvo do konce března. Komu se nově zřizuje datová schránka  Od roku 2023 jsou nově datové schránky zřizovány všem podnikajícím fyzickým osobám, které jsou zapsány v zákonem stanovené evidenci či rejstříku. Týká se tedy těch, které mají IČO. Datové schránky se tak například nezřizují OSVČ…

I se zpřístupněnou datovkou můžete dál dostávat papírové obsílky pozemní poštou. Víme, jak zajistit, že neztratíte kontakt se svým pošťákem. Takřka všudypřítomná je kampaň Ministerstva vnitra Nečekejte, používejte datovku. Daňové poplatníky stála přes 40 milionů korun (bez DPH), přičemž její přínos je vzhledem k zacílení diskutabilní. Oslovuje primárně ty, kterým je datovka na začátku letošního roku beztak povinně zřizovaná, to znamená živnostníky a všechny právnické osoby, co ji dosud neměly.

Od roku 2023 se zřizují datové schránky skoro všem OSVČ. Ačkoli mají úřady lhůtu až do konce března, nelení a datovou schránku už zřídily více než 1 milionu OSVČ. Kdo měl datovou schránku povinnou dříve? Až do konce roku 2022 platilo, že ze zákona mají zřízenu a musí používat datovou schránku tyto subjekty: právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku; právnická osoba zřízená zákonem; organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku; advokát,…

Začínáte podnikat a zajímá vás, jak funguje živnostenský rejstřík? Nebo jen potřebujete zjistit určité informace o nějakém podnikatelském subjektu a nevíte, jak na to? Vše se můžete dozvědět o pár řádků níže. Živnostenský registr je intuitivní veřejná online databáze, která nabízí mnoho užitečných informací. Zápis nových podnikatelů stejně jako vyhledávání údajů v této databázi je lehčí, než se může zdát. Registr živnostenského podnikání neboli živnostenský rejstřík je rozsáhlá databáze podnikajících osob, kterou spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Rejstřík slouží jako informační systém veřejné správy, v němž se nachází informace o fyzických a právnických osobách podnikajících na základě živnostenského oprávnění na území České republiky. Zahrnuje tedy údaje nejen o českých podnikatelských subjektech, ale také o zahraničních osobách, které svou činnost provádějí v ČR.

Máte-li datovek více, měly by úřady mezi nimi vybírat podle toho, čeho se doručovaná písemnost týká a v jaké roli v řízení vystupujete. Pokud se spletou, na doručení to nemá vliv. Když ale odesíláte z nesprávné schránky vy, můžete kvůli tomu klidně prohrát i soud o stamilionové pozemky. Ministerstvo vnitra pokračuje v rozesílce přihlašovacích údajů k nově zřizovaným datovým schránkám. Sice na to má čas až do konce března, na veřejnost ale probleskují zvěsti, že by to rádo stihlo o měsíc dříve. U právnických osob, které byly první na řadě, už jsou datovky přinejmenším založené. Provozovatel to zvládl takříkajíc jednou dávkou. U fyzických osob podnikajících (živnostníků) to ale není takto jednorázový proces. Na část z nich už čekají přihlašovací údaje na poště, pro ostatní ještě schránka vytvořena nebyla. Který případ se týká třeba právě vás, si můžete ověřit na z minulých dílů našeho seriálu známém webu mojedatovaschranka.cz/sds/.

Bažinami českého internetu se šíří zvěsti o tom, že vláda nechce znárodnit ČEZ proto, že by tím „rozzlobila Američany“, kteří prý v českém energetickém gigantu drží 22% podíl. Jak je to doopravdy?

Ministerstvo vnitra začalo s rozesílkou přihlašovacích údajů k datovkám. Dostanou je i ti, kterým stanovy zakazují samostatně jménem právnické osoby jednat. Přidáme-li k tomu fikci podpisu, je na možný problém zaděláno. Dlouho slibované se stalo skutečností a desítkám tisíc lidí v těchto týdnech začínají chodit přístupové údaje k novým, ze zákona zřizovaným datovým schránkám. Ministerstvo vnitra na to má dohromady tři měsíce, ale nezahálí. Jako první na řadu přišly nepodnikající právnické osoby, konkrétně společenství vlastníků jednotek (SVJ), spolky a nadace.

V těchto dnech se datové schránky povinně zřizují všem OSVČ. Co když ji však chcete zrušit? Ministerstvo vnitra postupně zřizuje datovou schránku všem OSVČ a jak jsme informovali, úřady už rozeslaly téměř 21 tisíc přístupových údajů. Jak je to se schránkou založenou OSVČ s přerušenou živností a jejich povinnostmi?

V roce 2023 budou zřízeny datové schránky všem OSVČ. Doposud bylo OSVČ rozesláno skoro 21 tisíc přihlašovacích údajů. Kdo měl datovou schránku povinnou dříve Až do konce roku 2022 platilo, že ze zákona mají zřízenu a musí používat datovou schránku tyto subjekty: právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku; právnická osoba zřízená zákonem; organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku; advokát, daňový poradce; statutární auditor; insolvenční…

Datové schránky u nás fungují již 13 let. Prostřednictvím takzvaných datovek je možné například komunikovat se sociální správou, zdravotní pojišťovnou či finančním úřadem, posílají se přes ni daňová přiznání nebo žádosti o řidičský průkaz.

Datové schránky u nás fungují již 13 let. Prostřednictvím takzvaných datovek je možné například komunikovat se sociální správou, zdravotní pojišťovnou či finančním úřadem, posílají se přes ni daňová přiznání nebo žádosti o řidičský průkaz. Zatím byly datovky pro OSVČ jen dobrovolné, ale od nového roku je stát zřídí všem podnikatelům. Datové schránky nakonec nemusí mít nepodnikající fyzické osoby, jak bylo původně zamýšleno.

S novým rokem datové schránky konečně změnily svůj (právně nezávazný) názor na to, zda a kdy je doručeno. Všechny stávající DS PFO a DS PO, zřízené ještě na žádost, se změnily na zřízené ze zákona s příslušnými důsledky. Pro doručování přístupových údajů byl zaveden nový druh systémové datové zprávy. Poté, co se konečně vyjasnil loňský rébus se zřizováním nových datových schránek těm, kteří je dosud nemají, je čas se podrobněji podívat na další novinky a změny, které přinesl nový rok. Zde je nejprve jejich stručný výčet (podrobněji dále v článku):

S provozováním lékařské praxe je nerozlučně spojena i otázka, jak mají pozůstalí postupovat v případech, kdy lékař zemře. Na právní kancelář ČLK se často obracejí rodinní příslušníci, kterým poskytujeme informace o tom, co vše je nutno v tomto případě vyřídit, případně jak mohou dále postupovat. Je to jedna z výjimek, kdy právní kancelář pomáhá pozůstalým navzdory skutečnosti, že se nejedná o členy České lékařské komory, avšak máme za to, že v těchto případech je žádoucí a účelné informace a základní právní pomoc poskytnout.

Jaká pravidla budou platit od začátku roku 2023 pro datové schránky? Kdo je skutečně musí mít a za jakých podmínek? Jaký je rozdíl mezi zřízením a zpřístupněním datové schránky? V posledních měsících roku 2022, s blížící se povinností vlastnit datovou schránku, se na Finanční správu začali obracet lidé s dotazy, jak to přesně s datovými schránkami bude. Kdo je musí od 1. ledna 2023 mít a jaké další povinnosti jsou s jejich schránkami spojené? Finanční správa proto zveřejnila odpovědi k vybraným otázkám. Jsou platné k datu 13. prosince 2022.

Stát přidělí datové schránky všem OSVČ a právnickým osobám, které je zatím neměly. „Víme, že některé případy budou komplikované, jsou to ale promile. Čekat na okamžik, kdy bude možné zapojit všechny, nejde. Nikdy by nepřišel,“ říká v rozhovoru Roman Vrba, ředitel odboru e-governmentu na ministerstvu vnitra.

Zákon o evidenci skutečných majitelů prošel s účinností k prvnímu říjnu novelizací a každá (nejen) společnost by si proto měla sama zkontrolovat, zda jsou její informace v evidenci aktuální. Pokud nebudou, je čas to napravit. Chybné nebo nedostatečné údaje mohou totiž právnickým osobám přinést velké potíže, přičemž stávající právní úprava je co do zapisovaných údajů podstatně přísnější než v minulosti.

V médiích se už nějakou dobu objevují zprávy, že všichni podnikatelé budou muset od nového roku daňové přiznání přes datovou schránku. Nakonec se to nebude týkat osob nepodnikajících.