Rada České televize

Ve veřejném prostoru se objevilo podezření, že dva kandidáti do Rady České televize byli v době jejich předchozího působení v radě zapleteni do korupčního jednání v souvislosti s volbou generálního ředitele tohoto veřejnoprávního média. Pokud se celá věc dostatečně nevysvětlí, mělo být hlasování o nových radních ve Sněmovně odloženo. To v případě, že se kandidatury tito lidé sami nevzdají. Alespoň to požadovala opozice.

Čeho chce vláda dosáhnout změnou financování veřejnoprávních médií? Proč chce opozice odložit plánovanou volbu členů Rady české televize? Moderuje Pavlína Nečásková.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Veřejnoprávní média jsou na hraně střetu s vládou. Kabinet tlačí nový zákon, který má zásadně proměnit jejich fungování i financování – a uvnitř institucí už se plánuje forma odporu. „Už se řeší ne jestli, ale v jakém momentu se půjde stávkovat,“ říká redaktor Deníku N Tomáš Linhart. Zatímco vláda mluví o plnění předvolebních slibů, kritici upozorňují na kvalitu návrhu i možné politické motivace. „Z odborného hlediska není důvod, aby došlo k tak rychlým a razantním změnám,“ říká Linhart. „Formálně je to sice návrh zákona, ale mnozí kritici to označují za legislativní paskvil. Někteří analytici tomu říkají prostě ‚věc‘ a odmítají tomu kvůli kvalitě, obsahu a formě říkat zákon.“ Nejde přitom o kosmetické změny, ale o zásah s reálnými dopady: „Pokud se ty rozpočty skutečně osekají na zmiňovanou úroveň, Česká televize může propustit desetinu lidí, rozhlas téměř třetinu pracovníků.“ To by znamenalo omezení výroby, útlum regionální tvorby i redukci zahraničních zpravodajů. „V rozhlase by mohlo dojít ke slučování některých stanic,“ dodává. Rychlost, s jakou kabinet postupuje, podle něj není náhodná: „Tahle vláda chce výsledky a chce je doručit co nejrychleji. Když k tomu přičteme antipatii Andreje Babiše a Tomia Okamury vůči veřejnoprávním médiím, dostaneme se k důvodu, proč to jde tak rychle.“ Do napjaté situace navíc vstupují i nejasnosti kolem údajné nahrávky z Rady ČT, kterou zveřejnil server Forum 24. Záznam má zachycovat radní Pavla Matochu a Romana Bradáče, kterak hovoří o nedoplaceném půlmilionu korun za neurčenou volbu. Její pravost ale nelze ověřit. „Když jsem ji slyšel poprvé, zdálo se mi, že hlas Romana Bradáče zní jako on. Hlas Pavla Matochy mi podobný nepřipadal. Může to být výtvor umělé inteligence, ale nevíme to. Kdyby šlo o pravou nahrávku, byl by to hmatatelný důkaz, že se někdo snaží ovlivňovat dění v České televizi,“ doplňuje reportér. Proč došlo u ministra kultury Oty Klempíře ve vztahu k veřejnoprávním médiím k názorové otočce? Mají Česká televize a Český rozhlas silné generální ředitele, kteří jsou připraveni za své instituce bojovat? A postaví se za veřejnoprávní média česká veřejnost? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Jak dlouho chce opozice blokovat jednání Poslanecké sněmovny? Může tímto postupem dosáhnout odkladu volby členů Rady České televize? Stane se Barbora Urbanová poslední místopředsedkyní sněmovny? A je vyšetřování kauzy Dozimetr na půdě sněmovny zdviženým prstem pro hnutí STAN? Jejího předsedy Víta Rakušana se ptal Jiří Václavek. ►https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/226411058040421/

Financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu není samo o sobě problém. Problémem je to ve chvíli, kdy je společnost velmi polarizovaná a není v ní dostatečná politická kultura. Na tom se shodli v diskusi Novinek oba hosté, vedoucí Katedry žurnalistiky FSV UK Alice Němcová Tejkalová a politolog a radní ČT Ladislav Mrklas. Česká republika se podle nich bohužel blíží k zemím, kde by zásah do veřejnoprávních médií mohl znamenat i jejich ochromení a ovládnutí. Řeč ale byla i o aktuální kauze kolem Rady ČT, ve které má jít o údajné uplácení za volbu generálního ředitele.