Radovan Hauk

Nejvyšší nezaměstnanost mezi kraji byla v únoru na Ústecku a v Moravskoslezském kraji, naopak nejnižší v Praze. Na pracovní úřady se dostavilo přes 381 tisíc uchazečů.

Česku ubývají lidé v produktivním věku, technologie postupují a vzdělávání nestíhá. Do roku 2035 z trhu práce zmizí stovky tisíc lidí, píše v komentáři partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Radovan Hauk.

Nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na 4,4 procenta z červnových 4,2 procenta. Podle čerstvých údajů Úřadu práce ČR jde o nejvyšší červencovou hodnotu od roku 2016.

Nezaměstnanost v dubnu v porovnání s březnem neklesla. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ÚP. Na konci dubna tak zůstal podíl nezaměstnaných stejný jako v březnu, tedy na 4,3 %. S ohledem na nástup jara a teplejších dní se tak jedná o poměrně vysoké číslo.

V turbulentní době se řada Čechů ocitá bez práce, nebo tuší, že je čas zcela změnit svůj obor. Úřad práce nabízí rekvalifikační kurzy. A této možnosti se chytá čím dál více lidí.

Od nového roku se sice zvedl maximální limit stravného, z něhož se počítá daňově optimální výše stravného pro rok 2025, jenže současně se zvedly i ceny obědů. Zaměstnanci si tak k jedné stravence musí připravit ještě desítky korun. Jak Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) sdělila společnost Edenred, nejvíce si připlatí v Praze.

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Článek Nová hodnota stravenky pro rok 2025: Kolik si připlatíte za oběd v krajských městech? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Maximální limit stravného by měl letos činit 177 Kč. Nejvýhodnější hodnota stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak zvýší o 6 % na 225 Kč.

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč.

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si...

Češi málo využívají možnost absolvovat rekvalifikační kurzy. Ty přitom v současném, rychle se měnícím pracovním prostředí hrají klíčovou roli. Umožňují totiž připravit společnost na nové výzvy spojené s digitálními technologiemi. Přestože zájem o rekvalifikace roste, jejich potenciál zůstává nenaplněný.

Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic, reaguje na volání po navyšování mezd. Končí podle něj doba, kdy to půjde bez toho, aby se pracovníci dále rozvíjeli. V celoživotním vzdělání přitom Česko patří na chvost evropských statistik.

Pracovat klidně i dekádu pro jednoho zaměstnavatele? To u Čechů není nic až tak moc výjimečného. V ochotě měnit práci je totiž náš národ na chvostu Evropy. Připravujeme se tím ale o peníze i kariérní rozhled.

Mzdy v Česku v dalším období porostou jen pomalu, protože narazily na možnosti zaměstnavatelů. Podle expertů i přesto v určitých situacích můžete dosáhnout na lepší peníze.

Nezaměstnanost v Česku zůstala v listopadu stejná jako v říjnu, tedy na úrovni 3,5 procenta. A stejné to bylo i loni. Čísla si chválí zaměstnanci, ale ekonomové a majitelé firem to vidí jinak.

„Pro budoucnost českých firem a celé české ekonomiky je tedy zásadní, aby česká vláda umožnila firmám přijímat kvalifikované pracovníky ze zahraničí, vytvořila podmínky, aby cizinci, včetně ukrajinských pracovníků, mohli dlouhodobě pracovat pro české firmy. Stejně nezbytná je podpora růstu pracovních pozic na částečné úvazky a vytvoření prostředí pro udržení zaměstnanců 55+. Pokud k tomu nedojde, budeme mít do budoucna velké problémy,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Česká vláda hledá možnosti, jak zacelit díry ve státním rozpočtu. Jednou z možností je i obsadit volná místa na pracovním trhu, což by přineslo desítky miliard do erární kasy. V tom by podle průmyslníků mohli pomoci i zahraniční pracovníci, stát by ovšem musel zjednodušit a digitalizovat nábor pracovních sil z ciziny.

Nezaměstnanost v České republice další měsíc v řadě klesá – v červnu se snížila na 3,4 % z květnových 3,5 %. V rámci EU tak máme dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti. Pro českou ekonomiku to však vůbec není dobrá zpráva. Její kondice totiž není nijak valná, říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Česká republika je dále premiantem Evropské unie v nezaměstnanosti, plná pracovní místa ale nejsou v této době jen dobrou zprávou, varují ekonomové. Nízká nezaměstnanost totiž staví zaměstnavatele do nezáviděníhodné pozice – nemají kde brát nové pracovníky a současně si nemohou dovolit ztratit ty stávající, v době vysoké inflace tak často musí podlehnout tlakům na navyšování mezd, což může celou spirálu zdražování opět roztočit.

Úřad práce ČR evidoval k 30. 4. 2023 celkem 261 683 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 11 795 méně než v předchozím měsíci a o 18 025 více než loni. Podíl nezaměstnaných osob meziměsíčně mírně poklesl o 0,1 p. b., meziročně o 0,3 p. b. vzrostl. Ke konci dubna činil 3,6 %, uvedl portál Businessinfo.cz.

Navzdory všem turbulencím má česká ekonomika jednu konstantu – nízkou míru nezaměstnanosti. Ta v dubnu podle dat Úřadu práce opět poklesla o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Nezaměstnanost klesala již v březnu na 3,7 procenta, předtím osm měsíců v řadě rostla nebo stagnovala, říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Lidé pracující na dohodu o provedení práce si mohou bez placení pojistného vydělat deset tisíc měsíčně. Vláda navýšení hranice podporuje.

Odvětví cestovního ruchu zažívá po dvou letních sezónách poznamenaných pandemií covid-19 výrazně vyšší zájem. Již ve druhém čtvrtletí letošního roku zaznamenala česká ubytovací zařízení příjezd celkem pět milionů hostů, tedy o 229 procent více než ve stejném období v minulém roce.

Jedním z nástrojů, který by pomohl skupinám ohroženým rekordní mírou inflace, je podle odborníků poradenské skupiny Moore Czech Republic, zvýšení limitu pro aplikaci srážkové daně a odvodů u dohod o provedení práce (DPP). Právě tento smluvní vztah kvůli flexibilitě často uzavírají matky samoživitelky či důchodci.

Podíl nezaměstnaných osob v Česku podle informací, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR, poklesl na 3,4 procenta. Počet volných pracovních míst se naopak ve srovnání s předchozím měsícem snížil, když dosáhl 360 tisíc.

Úřad práce ČR v pondělí informoval, že ke konci října evidoval celkem 251 689 uchazečů o zaměstnání, což je o 10 453 méně, než v září, a o téměř dvacet tisíc méně, méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob činil 3,4 procenta. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat Eurostatu (za září 2021) nejnižší v celé EU, a to 2,5 procenta (průměr EU byl 6,6 %).

ČR podle studie Moore vynaložila na boj s pandemií 28 800 Kč na obyvatele. Více dalo Maďarsko, méně Polsko a Slovensko. Celosvětově nejvíce daly USA.

Česká republika vynaložila na boj s pandemií koronaviru 308 miliard korun, tedy 28 800 korun na jednoho obyvatele.

Průměrná hrubá mzda v letošním prvním čtvrtletí stoupla na 35 285 korun, což je o 1089 korun (3,2 %) víc než ve stejném období loňského roku. Čerstvá čísla zveřejnil Český statistický úřad.

Rumunská IT skupina Bittnet Systems kupuje 35procentní podíl v české firmě Servodata. Transakce se má pohybovat okolo částky 40 milionů korun. Postupně tak má dojít k budování mezinárodní IT skupiny zaměřené na IT služby, poradenství a outsourcing. “Budeme spolupracovat na vybudování regionálně relevantní IT skupiny, která bude schopna reagovat na zvýšenou poptávku po IT službách v celém regionu střední a východní Evropy,“ uvádí k obchodu spoluzakladatel Bittnetu Mihai Logofatu. Dosavadním…

Uchazeči o zaměstnaní se chtějí nejčastěji rekvalifikovat na místo asistenta či asistentky nebo na pozici specialisty internetového obchodu. Češi nadále preferují kancelářské profese před manuálními. Největší zájem o rekvalifikace projevili obyvatelé Plzeňského kraje, nejmenší pak v kraji Vysočina. Vyplývá to z výsledků pilotní fáze projektu KVASAR, jehož cílem je zjednodušení a zefektivnění systému rekvalifikací pomocí modulové výuky.

Nezaměstnanost v Česku i nadále poroste, shodují se odborníci oslovení portálem FAEI.cz. Ke konci letošního ledna bylo na Úřadu práce ČR registrováno 308 859 uchazečů o zaměstnání, nově se zaevidovalo 16 882 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných osob tak stoupl na úroveň 4,3 procenta.

Lednový nárůst nezaměstnanosti je výraznější, než v lednu zpravidla bývá. Upozornili na to ekonomové oslovení ČTK. Navíc podle nich přichází za situace, kdy je zaměstnanost udržována uměle vládními programy. Ty přitom již přestávají stačit. Nezaměstnanost tak podle analytiků během roku může stoupnout až k šesti procentům.

Loni se podle dat zveřejněných Úřadem práce ČR rekvalifikovalo 8000 osob. V roce 2010 počet rekvalifikovaných činil téměř 73.000 osob. Odborníci z projektu KVASAR (Kvalita systému akreditací a rekvalifikací) předpokládají, že v následujících dvou letech bude v důsledku pandemie v Česku potřeba rekvalifikovat až 100.000 osob.

Zatímco podíl služeb na HDP se v EU pohybuje okolo 73 procent, v ČR je to 61 procent. Česko se tak nachází pod evropským průměrem. Na základě predikce odborníků, kteří porovnávali data až dvacet let zpětně, se dá předpokládat, že ČR dosáhne úrovně EU v horizontu patnácti let. To s sebou přinese výrazný nárůst počtu pracovních míst v terciálním sektoru, uvedli experti z projektu KVASAR (Kvalita systému akreditací a rekvalifikací).

Nezaměstnanost v Česku podle údajů dnes zveřejněných Úřadem práce ČR klesla na v říjnu 3,7 procenta. V předchozích třech měsících přitom dosahovala úrovně 3,8 procenta. Podle některých ekonomů jde o potvrzení toho, že jarní opatření vlády na podporu zaměstnanosti, zejména programy Antivirus, byla účinná. Jiní soudí, že to především znamená uměle udržovaná pracovní místa.

Banky nevidí důvod k prodloužení moratoria na splácení úvěrů a hypoték, které platí do 31. října. Jeho obnovení žádá Hospodářská komora.

Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí činí 34 271 korun. Dobře už bylo.

Navzdory odporu opozice a občanských aktivistů i zdrženlivému postoji části koalice dnes liberečtí zastupitelé rozhodli, že dceřinné firmě holdingu SYNER Group pošlou deset milionů na náhradu koronavirových škod.

Koronavirový dopad na rozpočty měst bude zřejmě vyšší, než se myslelo. Například po Liberci chce stavební holding Syner Group deset milionů. V politické při se argumentuje i dalším fungováním Bílých Tygrů.