Robin Böhnisch

Říká se jim také tundra v srdci Evropy nebo nejmenší velehory světa. Že je potřeba jedinečnost Krkonoš chránit, si jako první uvědomil majitel tamního panství Jan Nepomuk Harrach už na počátku minulého století, když na části území vyhlásil první přírodní rezervaci. Později přibývaly další, až v roce 1963 v nejcennějších lokalitách pohoří vznikl nejstarší národní park u nás.

Zadržování vody v krajině patří mezi hlavní terénní aktivity Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). V posledních více než 20 letech se na území KRNAP uskutečnily tři rozsáhlé projekty na podporu mokřadů a na dalších podobných národní park pracuje, vyplynulo z informací Správy KRNAP. Zachování mokřadů na hřebenech Krkonoš je klíčové pro zachování arkto-alpínské tundry, toho nejcennějšího, co nejvyšší české hory nabízejí.

Zadržování vody v krajině patří mezi hlavní terénní aktivity Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). V posledních více než 20 letech se na území KRNAP uskutečnily tři rozsáhlé projekty na podporu mokřadů a na dalších podobných národní park pracuje, vyplynulo z informací Správy KRNAP. Zachování mokřadů na hřebenech Krkonoš je klíčové pro zachování arkto-alpínské tundry, toho nejcennějšího, co nejvyšší české hory nabízejí.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) si letos připomene 60. výročí založení. Jednou z hlavních událostí bude na podzim otevření nového Návštěvnického centra KRNAP v areálu bývalého augustiniánského kláštera ve Vrchlabí. ČTK o tom informovali zástupci národního parku. Šedesát let od založení KRNAP uplyne 17. května, společně s polským národním parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.

Krkonošský národní park (KRNAP) letos oslaví 60 let od svého založení. Oslavy se budou postupně konat prakticky od května až do konce roku. V rámci nich se budou konat koncerty v krkonošských městech, otevře se nové návštěvnické centrum a premiéru bude mít dokument o Krkonoších.

Po letech, kdy pracovníky Správy KRNAP sjednocoval pouze pracovní terénní stejnokroj, má organizace nové slavnostní uniformy. Na výběr mají pracovníci ze dvou barevných variant.

Tahle zpráva zahřeje u srdce všechny milovníky přírody. Lesy v Krkonošském národním parku jsou v nejlepším stavu za posledních několik set let, uvedla Správa KRNAP.

Lesy v Krkonošském národním parku (KRNAP) jsou v nejlepším stavu za posledních několik set let. Podle aktuální inventarizace lesů je na území KRNAP téměř 18 milionů stromů. Kůrovcovou kalamitu z minulých let se podařilo v Krkonoších natolik zbrzdit, že by neměla představovat pro krkonošský lesní ekosystém větší riziko, řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Od roku 2010 Správa KRNAP ve větší míře zaznamenává pozitivní jev, a to zmlazování lesů a posilování takzvaného spodního patra lesa.

Lesy v Krkonošském národním parku (KRNAP) jsou v nejlepším stavu za posledních několik set let. Podle aktuální inventarizace lesů je na území KRNAP téměř 18 milionů stromů.

Galerie Františka Kavána v Krkonošském muzeu Správy KRNAP v Jilemnici získala unikátní obraz tohoto malíře. Jde o Bludičku. Tu na kus kartonu zachytil na konci 90. let 19. století. Nový přírůstek doplnil řadu dalších jeho symbolistních obrazů vystavených v galerii.

Stovky kilogramů odpadků v okolí nejvyšší české hory Sněžky a v okolí Pece pod Sněžkou sesbírali dobrovolníci při akci na závěr letní sezony Ukliďme Sněžku i pod Sněžkou.

Stovky kilogramů odpadků v okolí nejvyšší české hory Sněžky a Pece pod Sněžkou sesbírali o víkendu dobrovolníci při akci na závěr letní sezony Ukliďme Sněžku i pod Sněžkou. "Přišlo kolem 70 lidí, zapojilo se i mnoho lidí, kteří se na akci předem neregistrovali. I jim jsme dali pytle na odpadky," řekla ČTK organizátorka akce Michaela Boudová.

Běžně dobrovolníci nosili při úklidových akcích z lesů v Krkonoších plné pytle odpadků. Letos je všechno jinak a i zkušení lesníci jsou překvapení. Co je ale kaňkou při hodnocení, tak to narůstající počet papírových kapesníčků a sáčků s exkrementy.

Jizerské hory jsou pokračováním Krkonoš. Přírodovědecky je to stejné pohoří, odděluje je jen jméno, říká šéf Krkonošského národního parku.

Rozsáhlé požáry v Českém a Saském Švýcarsku jsou varováním i pro Krkonošský národní park (KRNAP). Jeho správci apelují na návštěvníky, aby se vyhnuli rozdělávání ohně, kouření a zapalování svíček.

Strážci Krkonošského národního parku mají tři nová elektrokola, která jim poslouží při výkonu strážní služby. Už v minulosti se podobný dopravní prostředek správcům osvědčil. Nové dopravní prostředky poskytla společnost Škoda Auto.

Již loni na podzim předali zástupci akciové společnosti ŠKODA AUTO krkonošským strážcům tři elektrokola, která jim slouží při výkonu strážní služby. Tento .

Nešlap vedle, ublížíš nám hnedle! Tak se jmenuje nová kampaň Krkonošského národního parku, která cílí na turisty. Cílem je upozornit na následky chování bezohledných turistů, kteří schází z vyznačených stezek do volné přírody.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) nabádá návštěvníky Krkonoš k obezřetnosti kvůli suchu a zvýšenému riziku vzniku požáru. Měli by se vyvarovat rozdělávání a udržování otevřených ohňů. V lesích je zakázáno i kouřit. Meteorologové varovali před vedry, která tento týden zasáhnou Česko.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) nabádá návštěvníky Krkonoš k obezřetnosti kvůli suchu a zvýšenému riziku vzniku požáru. Měli by se vyvarovat rozdělávání a udržování otevřených ohňů. V lesích je zakázáno i kouřit, informoval ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Meteorologové varovali před vedry, která tento týden zasáhnou Česko.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) nabádá návštěvníky Krkonoš k obezřetnosti kvůli suchu a zvýšenému riziku vzniku požáru. Měli by se vyvarovat rozdělávání a udržování otevřených ohňů. V lesích je zakázáno i kouřit, informoval dnes ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Meteorologové varovali před vedry, která tento týden zasáhnou Česko.

Na Labské louce tento týden správci Krkonošského národního parku nainstalovali první Muttichovy němé značky. Ty neukazují vzdálenost ani čas potřebný ke zdolání cíle. Turisty však nasměrují k významným místům jako jsou boudy, osady nebo vrcholy. Celkem jich má být v celých Krkonoších sedm desítek.

U příležitosti loňského 100. výročí zrození krkonošských němých značek vyrobila Správa Krkonošského národního parku přes zimu nové značky. Sedm desítek „Muttichovek“ (podle příjmení jejich…

/FOTOGALERIE, VIDEO/ První tři nově vyrobené Muttichovy němé značky rozmístili pracovníci Správy Krkonošského národního parku v úterý na Labské louce. Turisty navádějí na Labskou boudu, Mísečky a Dvoračky. Dalších bezmála sedmdesát přidají v Krkonoších v následujících dnech. Vyrobili je pracovníci kovovýroby Jiřího Kavána v Dolním Lánově na Trutnovsku.

V Krkonoších po zimě pokračuje obnova Muttichových němých značek, které mají navádět turisty k nejvýznamnějším horským boudám, vrcholům, osadám či obcím. Pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) a Horské služby Krkonoše včera na Labské louce nad Špindlerovým Mlýnem instalovali první tři z asi 70 replik těchto značek, které se objeví v terénu letos, sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Červené plechové značky, známé také jako Muttichovky, dostaly jméno podle příjmení jejich tvůrce Kamila Vladislava Mutticha. V uplynulých letech bylo obnoveno asi 100 v terénu zbývajících původních značek.

V Krkonoších po zimě pokračuje obnova Muttichových němých značek, které mají navádět turisty k nejvýznamnějším horským boudám, vrcholům, osadám či obcím.

V Krkonoších po zimě pokračuje obnova Muttichových němých značek, které mají navádět turisty k nejvýznamnějším horským boudám, vrcholům, osadám či obcím. Pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) a Horské služby Krkonoše dnes na Labské louce nad Špindlerovým Mlýnem instalovali první tři z asi 70 replik těchto značek, které se objeví v terénu letos. ČTK to řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Červené plechové značky, známé také jako Muttichovky, dostaly jméno podle příjmení jejich tvůrce Kamila Vladislava Mutticha. V uplynulých letech bylo obnoveno asi 100 v terénu zbývajících původních značek.

V okolí Ruprechtického Špičáku na Broumovsku se sjeli dobrovolní i profesionální hasiči, aby si nacvičili zásah při hašení lesního požáru za pomoci speciálního vybavení. Lesní požár měl zachvátit i Zabylský hřbet na Jilemnicku.

Krkonošský národní park (KRNAP) patří se 13 miliony návštěv ročně k pětici nejnavštěvovanějších národních parků na světě. Obrana veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny proto představuje pro Správu KRNAP každý den ohromnou výzvu, vyplynulo z dnešního vyjádření zástupců národního parku. Za zhoubný fenomén poslední doby označil ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch například apartmánové bydlení. Krkonoše byly vyhlášeny národním parkem v roce 1963.

Krkonošský národní park (KRNAP) patří se 13 miliony návštěv ročně k pětici nejnavštěvovanějších národních parků na světě. Obrana veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny proto představuje pro Správu KRNAP každý den ohromnou výzvu, vyplynulo z vyjádření zástupců národního parku. Za zhoubný fenomén poslední doby označil ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch například apartmánové bydlení. Krkonoše byly vyhlášeny národním parkem v roce 1963.

Krkonošský národní park (KRNAP) patří se 13 miliony návštěv ročně k pětici nejnavštěvovanějších národních parků na světě. Obrana veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny…

Krkonošský národní park (KRNAP) patří se 13 miliony návštěv ročně k pětici nejnavštěvovanějších národních parků na světě. Obrana veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny proto představuje pro Správu KRNAP každý den ohromnou výzvu, vyplynulo z dnešního vyjádření zástupců národního parku. Za zhoubný fenomén poslední doby označil ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch například apartmánové bydlení. Krkonoše byly vyhlášeny národním parkem v roce 1963.

Ochranáři ze záchranné stanice pro zraněné živočichy JARO v Jaroměři na Náchodsku pomáhají na svět vzácným motýlům jasoňům červenookým. Housenky jednoho z největších evropských motýlů s rozpětím křídel osm centimetrů se líhnou v těchto dnech z vajíček přivezených začátkem dubna z Pieninského národního parku při polsko-slovenských hranicích.

Téměř 2300 fotografií přihlásilo 250 autorů do soutěže Czech Nature Photo, v níž soutěží snímky přírody. Od loňska se paralelně koná také soutěž pro školáky a studenty, těch se letos přihlásilo ještě více než profesionálů. Celkem 272 mladých autorů poslalo téměř 1500 snímků, nejmladší autorce bylo pět let. Mezinárodní porota nominovala snímky v 11 kategoriích, z nichž vybere vítěze, které oznámí 3. května. ČTK o tom dnes za pořádající společnost Czech Photo informovala Anna Vacková.

Krkonošské lesy pokrývají přes 80 procent celkové plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. V posledních třech dekádách se…

Téměř 2300 fotografií přihlásilo 250 autorů do soutěže Czech Nature Photo, v níž soutěží snímky přírody. Od loňska se paralelně koná také soutěž pro školáky a studenty, těch se letos přihlásilo ještě více než profesionálů. Celkem 272 mladých autorů poslalo téměř 1500 snímků, nejmladší autorce bylo pět let. Mezinárodní porota nominovala snímky v 11 kategoriích, z nichž vybere vítěze, které oznámí 3. května. ČTK o tom za pořádající společnost Czech Photo informovala Anna Vacková.

Agresivita návštěvníků Krkonošského národního parku v posledních letech stoupá. I proto prochází strážci speciálním školením sebeobrany. V něm se naučí, jak konfliktům předcházet, jak je správně řešit a také jak zneškodnit případného útočníka. Správce v pátek školili zástupci České Krav Maga Asociace.

Případ, při kterém došlo v únoru na Šumavě k napadení strážců Národního parku agresivním skialpinistou, obletěl česká média. Bohužel to není ojedinělý případ, kdy strážci parků musí čelit útokům. Aby se v případě konfliktu dokázali ubránit, absolvují krkonošští strážci cyklus seminářů zaměřených na sebeobranu.

Jak si lépe poradit s agresivními návštěvníky hor, když útočí na ochranáře? Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) připravila se zástupci České Krav Maga Asociace pro své terénní pracovníky kurzy kontaktního bojového umění.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) v aktuálním programu na zadržování vody v krajině na 12 vybraných místech rozmístila 829 malých a 182 velkých přehrážek. Do konce programu v roce 2023 plánuje v dalších lokalitách více než 600 malých a 200 velkých přehrážek. Zpomalí odtok vody, a přispějí tak ke zlepšení koloběhu vody v krajině. U příležitosti Světového dne mokřadů o tom informoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Současný projekt, který začal v roce 2017 a je rozdělený do dvou etap, je dalším v řadě, kterým národní park reaguje na klimatické změny způsobující vysychání mokřadů.

Dnes je světový den mokřadů, který má upozornit na jejich důležitost v krajině. Mezi nejvýznamnější mokřady světa v rámci tak zvané Ramsarské úmluvy patří od roku 1993 taky Úpské rašeliniště a Pančavská louka v Krkonoších. Správa KRNAP se v posledních letech snaží chránit tento důležitý přírodní ekosystém i v terénu. Mokřadů totiž rapidně ubývá.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) v aktuálním programu na zadržování vody v krajině na 12 vybraných místech rozmístila 829 malých a 182 velkých přehrážek.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) v aktuálním programu na zadržování vody v krajině na 12 vybraných místech rozmístila 829 malých a 182 velkých přehrážek. Do konce programu v roce 2023 plánuje v dalších lokalitách více než 600 malých a 200 velkých přehrážek. Zpomalí odtok vody, a přispějí tak ke zlepšení koloběhu vody v krajině. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Současný projekt, který začal v roce 2017 a je rozdělený do dvou etap, je dalším v řadě, kterým národní park reaguje na klimatické změny způsobující vysychání mokřadů.

Turistické Muttichovy značky, používané od první republiky celosvětově pouze v Krkonoších, procházejí rozsáhlou renesancí. Ačkoliv jde především o unikát, jenž vesměs pozbyl praktický význam, rozhodla se Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) síť turistického značení, pojmenovaného po jeho zakladateli malíři Kamilu Vladislavu Muttichovi (1873-1924), o skoro polovinu rozšířit.

Muttichovy němé značky v Krkonoších, které mají navádět turisty k nejvýznamnějším horským boudám, vrcholům, osadám či obcím, jsou v rámci Evropy naprostým unikátem. Teď je jich na hřebenech Krkonoš umístěno 96, na jaře přibydou další. Správa Krkonošského národního parku si loni připomněla sto let od jejich vzniku a pustila se do jejich obnovy.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obnovuje Muttichovy němé značky, které mají navádět turisty k nejvýznamnějším horským boudám, vrcholům, osadám či obcím.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obnovuje Muttichovy němé značky, které mají navádět turisty k nejvýznamnějším horským boudám, vrcholům, osadám či obcím. V současnosti je jich po Krkonoších rozmístěno 96, přičemž na jaře jich přibude dalších 69, informoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Červené plechové značky známé také jako Muttichovky dostaly jméno podle příjmení jejich tvůrce Kamila Vladislava Mutticha. Správa KRNAP si loni připomněla 100 let od jejich vzniku.

Donedávna tvořily nedílnou součást vestibulů horských bud, ale i škol a různých institucí, než je nahradily elektronické mapy v mobilech a reklamní letáky. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) se dnes snaží vrátit klasické interiérové mapy na původní místa.

Na vrcholu Sněžky se v úterý ráno objevil první poprašek sněhu. Správa Krkonošského národního parku plánuje na příští rok na nejvyšší české hoře změny.

Novým prezidentem celoevropské asociace chráněných území Federace EUROPARC se včera stal Michael Hošek. Byl zvolen na valném shromáždění na příští tři roky. Michael Hošek pracuje na Správě KRNAP jako koordinátor projektů zahraniční rozvojové spolupráce.

Motorky, čtyřkolky a skútry pravidelně ničí přírodu v chráněných oblastech Královéhradeckého kraje. Dobrovolníci proto zajistili alespoň některá místa proti nelegálnímu vjezdu motorových vozidel. Cílem je především ochránit tetřívčí tokaniště.

Všechno to začal KRNAP. „Odpadky v krkonošské přírodě se s určitou mírou nadsázky stávají invazivními druhy, pro které realizátoři kampaně identifikovali novou čeleď – čeleď odpadkoušovitých,“ sdělil médiím mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Proti množství odpadků v přírodě se ale pak rozhodly spojit síly všechny české národní parky, dokonce s podporou Ministerstva životního prostředí. Kampaň Není zvěř jako zvěř s vtipnou nadsázkou upozorňuje turisty na nové invazivní druhy, například nedopalek smrdutý, petlahvoně odhozence či respirouše tlamichu – druh navýsost aktuální.

Krkonošský národní park a společně s ním také další české národní parky spustily kampaň Není zvěř jako zvěř, která má lidi upozornit na to, aby v přírodě nevyhazovali odpadky. Jako příklad uvádí odhozené respirátory a roušky, které se v přírodě rozkládají více než sto let.

Víte, které druhy patří do čeledi odpadkoušovitých? České národní parky se pomocí nápadité kampaně Není zvěř jako zvěř snaží připomenout turistům, aby se o rezervace lépe starali a svůj nepořádek si odnášeli s sebou. „Vzhled naší přírody je doslova v rukou každého z nás, včetně návštěvníků. Viditelnou komunikací tématu všudypřítomných odpadků chceme návštěvníky povzbudit k tomu, aby své odpadky z přírody odnášeli zpět a případně je sebrali i po druhých,“ vysvětlil záměr kampaně ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.

Škody na lesních porostech a infrastruktuře národního parku sčítají po středeční bouři krkonošští ochránci přírody. Bilance řádění živlů předběžně vypadá hlavně v západních Krkonoších hrozivě a načas výrazně ovlivní letní turistickou sezonu.

Národní parky, potažmo celou českou přírodu, trápí množství odpadků, které v ní po návštěvnících zůstane. Právě v národních parcích je tento problém o to palčivější, že se jedná o turistické magnety s obrovskou návštěvností. Těch nevhodně se chovajících turistů není sice vysoký podíl, ale v absolutních počtech jde o velké množství lidí. Navíc při představě, jak dlouho odhozené odpadky v přírodě přežívají, je obava o českou přírodu na místě. Každoročně se konají sběračské akce, aby následky nevhodného chování turistů napravily. Ale ideální by samozřejmě bylo, kdyby se žádné takové akce vůbec konat nemusely. O kampani, která tomu má pomoci, informují české národní parky.

Do osvětové kampaně Není zvěř jako zvěř 2021, která má omezit znečišťování přírody, se letos zapojí všechny české národní parky.

Český Krkonošský národní park (KRNAP) a polský Karkonoski Park Narodowy (KPN) mají společnou strategii péče o oba národní parky. Společný postup upravuje dokument Strategie péče o národní parky Krkonoš, který podepsali ředitelé parků Robin Böhnisch a Andrzej Raj. Má přispět k účinnějších ochraně krkonošsé přírody, informoval Radek Drahný ze Správy KRNAP.

Lýkožrout smrkový a další kůrovci trápí lesníky v Čechách už několik let. Kůrovcová gradace se nevyhnula ani Krkonoším.