Robin Böhnisch

Správa Krkonošského národního parku v roce 2025 pokračovala ve výkupech pozemků na území národního parku a jeho ochranného pásma. Díky prostředkům z Národního programu Životní prostředí se podařilo vykoupit více než 13 hektarů luk a lesních pozemků. Celková investice dosáhla 7,8 milionu korun.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) společně s ministerstvem životního prostředí loni vykoupila 13 hektarů pozemků za 7,8 milionu korun. Šlo o další krok k ochraně krkonošské přírody, informoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. V roce 2024 správa parku takto vykoupila 11,4 hektaru pozemků za více než tři miliony korun. Peníze na pozemky pocházejí z Národního programu Životní prostředí, který spravuje Státní fond životního prostředí ČR.

Správa Krkonošského národního parku má jasno. Tento rok bude patřit Theodoru Lokvencovi, lesníkovi, vědci a legendárnímu znalci historie Krkonoš. Připomene si tak sto let od narození muže, který dokázal propojit les, vědu i příběhy hor v jedinečný celek.

Krkonošské muzeum Správa KRNAP v Jilemnici rozšířilo na konci minulého roku své sbírky o cenný soubor kreseb významné osobnosti české kultury Jiřího Šlitra. Kolekce pochází z pozůstalosti jeho známého, germanisty Rudolfa Tomana.

Osm let poté, co se Robin Böhnisch, bývalý poslanec za ČSSD, vyhoupl do čela Krkonošského národního parku (KRNAP), hledá cestu, jak z Krkonoš odejít. Přesně tak je totiž možné číst jeho zájem o funkci ředitele pražské zoologické zahrady. Böhnischovo rozhodnutí navíc uzrálo v době, kdy ministerstvo životního prostředí ovládli Motoristé.

O cenný soubor kreseb významné osobnosti české kultury Jiřího Šlitra rozšířilo na sklonku letošního roku své sbírky Krkonošské muzeum v Jilemnici. Kolekce pochází z pozůstalosti jeho známého, germanisty Rudolfa Tomana.

Jilemnice (Semilsko) - Krkonošské muzeum v Jilemnici na Semilsku získalo do své sbírky osm kreseb spoluzakladatele divadla Semafor Jiřího Šlitra, který z tohoto regionu pochází. Kolekce je z pozůstalosti jeho známého, germanisty Rudolfa Tomana. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Radek Drahný, mluvčí Správy KRNAP, pod kterou muzeum patří.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) se dlouhodobě zaměřuje na ekologickou výchovu, vzdělávání a osvětu jako klíčové nástroje v ochraně unikátní horské přírody. Oddělení ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) organizuje řadu akcí zaměřených na zvyšování environmentálního povědomí dětí, mládeže i dospělých. Každoročně Správa KRNAP osloví přibližně dvacet tisíc účastníků při více než sedmi stech vzdělávacích akcích.

Vrchlabské Muzeum Krkonoš oslavilo dva roky od otevření a za tu dobu přitáhlo 84 000 návštěvníků. Hlavním lákadlem je moderní pojetí expozice, která propojuje přírodu, historii a kulturu Krkonoš, a interaktivní prvky, které přitahují všechny generace.

Když se majitel pozemku v Peci pod Sněžkou v roce 2021 rozhodl vybudovat dům, přístřešek pro auta a příjezdovou cestu, netušil, že ani po letech soudních sporů nezíská stavební povolení. Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě KRNAP, že na pozemku, jehož podloží tvoří moréna, stavět nelze. Ve čtvrtek o tom informovali zástupci Správy.

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu…

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Soud tak vyslal jasný vzkaz, že nejen „kytičky a ptáčci“, ale i neživá příroda a geomorfologické jevy si zaslouží svou ochranu.

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Podle ředitele národního parku Robina Böhnische jde o přelomovou kauzu pro ochranu neživé přírody.

Vrchlabí (Trutnovsko) - Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. ČTK o tom dnes informovali zástupci Správy KRNAP. Podle ředitele národní parku Robina Böhnische jde o přelomovou kauzu pro ochranu neživé přírody. Moréna je kamenný val vytvořený ledovcovou činností.

Správa Krkonošského národního parku realizovala řadu projektů zaměřených na uchování a posílení genetické variability jedle bělokoré. Díky zatím poslednímu Záchrana genofondu jedle bělokoré na území Krkonošského národního parku byl založen semenný sad.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zajistila ochranu cenných lučních pozemků na východním okraji Černého Dolu, kde měl vzniknout další apartmánový komplex. Díky odkupu těchto pozemků od investora se podařilo uchránit rozsáhlé louky, které jsou součástí ochranného pásma národního parku.

Správa Krkonošského národního parku úspěšně odvrátila hrozbu výstavby apartmánového komplexu na východním okraji Černého Dolu na Trutnovsku. Za více než šest milionů korun odkoupila…

Správa Krkonošského národního parku zabránila další výstavbě na zelené louce. Od investora odkoupila více než sedm hektarů luk na východním okraji Černého Dolu, kde měl vyrůst nový apartmánový komplex. Díky výkupu zůstanou pozemky součástí krajiny, nikoli developerských plánů.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zabránila v Černém Dole na Trutnovsku možné výstavbě apartmánového komplexu na hranici parku. Od investora odkoupila za více než šest milionů korun rozsáhlé pozemky na loukách na východním okraji obce, uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Část pozemků je vedena v územním plánu obce jako zastavitelná plocha. Jejich ponechání v soukromém vlastnictví by podle Drahného znamenalo tlak na využití pro developerské projekty.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zabránila v Černém Dole na Trutnovsku možné výstavbě apartmánového komplexu na hranici parku. Od investora odkoupila za více než šest milionů korun rozsáhlé pozemky na loukách na východním okraji obce. ČTK to řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Část pozemků je vedena v územním plánu obce jako zastavitelná plocha. Jejich ponechání v soukromém vlastnictví by podle Drahného znamenalo tlak na využití pro developerské projekty.

Jednou z posledních českých lokalit, kde roste kriticky ohrožený hořeček ladní pobaltský, je přírodní památka Slunečná stráň nad Svobodou nad Úpou. Díky cílenému managementu Správy KRNAP se zde jeho stavy z několika málo desítek zvýšily až na optimistických 4 000 rostlin v letošním roce.

Z několika desítek na 4000 kusů se letos zvýšil počet rostlin kriticky ohroženého hořečku ladního pobaltského, který roste na Slunečné stráni nad Svobodou nad Úpou na Trutnovsku. Jedná se o jednu z posledních českých lokalit, kde tato rostlina roste. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Hořeček ladní pobaltský za posledních 100 let zaznamenal dramatický úbytek, z přibližně 200 lokalit v Česku přežil jen na třech. Kromě krkonošské Slunečné stráně ještě v přírodních rezervacích Údolí Klíčavy na Rakovnicku a Bukovec u osady Jizerka na Jablonecku.

Robin Böhnisch měl velmi blízko k developerské firmě, zjistilo Aktuálně.cz. Její právník mu dokonce sponzoroval knihu.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.

Vrchlabí (Trutnovsko) - Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Krkonošská tundra zarůstá a mizí z ní vzácné druhy rostlin. Řešením by mohla být seč, vyřezávání náletových dřevin či pastva.

Čtyři české národní parky se připravují na letní nápor návštěvníků. V červenci a srpnu do nich zamíří stovky tisíc lidí. Komentované vycházky po Šumavě už jsou téměř zaplněné. V Krkonoších budou v polovině léta vařit pivní speciál. Parky zároveň lidem připomínají, aby si při návštěvách odnesli své odpadky, nekouřili a v klidových územích chodili jen po vyznačených stezkách.

Ministerstvo životního prostředí zrušilo několik závazných stanovisek Správy Krkonošského národního parku (KRNAP), která povolovala výstavbu apartmánového komplexu Jelení potok v Peci pod Sněžkou. Proti stavbě a rozhodnutí KRNAP už dříve lidé protestovali. Rozhodnutím ministerstva se nyní zabývá královéhradecké hejtmanství, informuje zpravodajský server Aktuálně.cz.

Ministerstvo zrušilo několik stanovisek, kterými Správa KRNAP souhlasila s výstavbou obytného komplexu v enklávě Jelení louky.

Sporem o povolenky k vjezdu k Luční boudě prý jen vyhřezl problém, který v Krkonoších bují od výměny ředitele národního parku.

Ředitelé českých národních parků, sdružených v Asociaci národních parků ČR (ANP ČR) – Pavel Müller (NP Podyjí), Pavel Hubený (NP Šumava), Robin Böhnisch (KRNAP) a Petr Kříž (NP České Švýcarsko) děkují stovkám vědců a umělců a tisícům občanů za podporu kvalitní a efektivní ochrany české a moravské přírody.

Turistické autobusy začnou jezdit na Zlaté návrší v Krkonoších od 14. června. Na pokračování výjimky pro jejich provoz se dohodl Liberecký kraj se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP). Do nejpřísněji chráněného klidového území Krkonoš ale bude jezdit méně autobusů, vyšší bude i cena jízdného, informoval mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.

Zítra si připomeneme 62. výročí vyhlášení Krkonošského národního parku, nejstaršího národního parku v České republice. KRNAP byl zřízen 17. května 1963 s cílem chránit jedinečné přírodní hodnoty Krkonoš – především arkto-alpínskou tundru na hřebenech, glaciální relikty a subarktická rašeliniště.

Dojde i ke zkrácení sezóny, jízdné bude dražší.

Desítky pozměňovacích návrhů k novele zákona o ochraně přírody zejména od poslanců ODS by vedly k likvidaci současné podoby národních parků. „Zahrádkářské představy se snoubí s představami developera,“ napsali ředitelé o jedné z předloh.

Otevřeným dopisem se na konci minulého týdne obrátili na poslankyně a poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ředitelé všech čtyř našich národních parků – Pavel Müller (NP Podyjí), Pavel Hubený (NP Šumava), Robin Böhnisch (KRNAP) a Petr Kříž (NP České Švýcarsko). Důvodem je aktuálně projednávaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny.

Tento týden proběhlo odborné ošetření památné lípy srdčité (Tilia cordata), která roste u fary v Horním Maršově. Jedná se o mimořádně cenný strom, jehož stáří se odhaduje na 450 let.

Dnes proběhlo odborné ošetření památné lípy srdčité (Tilia cordata), která roste u fary v Horním Maršově. Jedná se o mimořádně cenný strom, jehož stáří se odhaduje na 450 let. Díky svému vzrůstu, jedinečnému habitatu a historickému významu patří k nejvýznamnějším dřevinám Krkonoš. Je snad tím nejstarším stromem ve východních Krkonoších a poslední žijící lípou z původní aleje vedoucí ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Před postavením márnice na blízkém hřbitově bylo tradicí, že zemřelí byli položeni pod korunu této lípy, kde dostali požehnání.

Při v pořadí patnáctém předávání Cen ředitele Správy KRNAP[1] se laureáty stalo devět význačných osobností a institucí, které přispěly k rozvoji Krkonoš a povědomí o našich horách.

Při v pořadí patnáctém předávání Cen ředitele Správy KRNAP1 se laureáty stalo devět význačných osobností a institucí, které přispěly k rozvoji Krkonoš a povědomí o našich horách.

Desítky lidí u sídla Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) ve Vrchlabí dnes vyjádřily nesouhlas s developerským projektem na Jeleních Loukách v Peci pod Sněžkou a s postupem Správy KRNAP. Na transparentech měli nápisy "Ne apartmánové obludě na Jeleních loukách" nebo "Jelení louky nejsou lovecký revír developerů", zjistila na místě ČTK. Demonstraci svolali organizátoři petice Zachraňme Jelení louky. Záměr investora Bouda Jelení Potok schválila radnice i Správa KRNAP, úřady kritiku odmítají.

Nařízením Vlády ČR byla Evropsky významná lokalita (EVL) Krkonoše rozšířena o nový předmět ochrany. Mechorost šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), druh vázaný na tlející dřevo v lesích s dlouhodobě nerušeným vývojem, se stal další evropsky chráněnou složkou krkonošské přírody.

Dnes si připomínáme Světový den divoké přírody, který upozorňuje na důležitost ochrany přírodních ekosystémů. Krkonošský národní park se k této iniciativě připojuje a připomíná, že horská krajina je domovem tisíců vzácných druhů. K jejich ochraně ale potřebuje i pomoc návštěvníků.

Dnešní den, 3. března, slavíme Světový den divoké přírody, který připomíná nezastupitelnou hodnotu přírodních ekosystémů a biologické rozmanitosti naší planety. Krkonošský národní park (KRNAP) se k této iniciativě připojuje a zdůrazňuje jedinečnost a význam krkonošské přírody, která představuje ostrov arktické divočiny uprostřed Evropy.

Do seznamu klíčových druhů, kvůli kterým jsou Krkonoše evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000, přibyl vzácný mechorost s názvem šikoušek zelený. Je vázaný na tlející dřevo v lesích s dlouhodobě nerušeným vývojem, řekl dnes ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Správci národního parku také proto budou nechávat…

U příležitosti 100. výročí úmrtí Františka Schustlera – 25. února 1925 – si připomínáme význam tohoto botanika pro Krkonošský národní park. V průběhu roku proběhne celý seriál akcí spojených s osobností stojící u prvotní myšlenky vzniku Krkonošského národního parku.

Pracovníci Muzea Krkonoš Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) objevili letos první návrh na zřízení Národního parku krkonošského. Po desetiletí byl považován za ztracený v důsledku přesunů archivů za druhé světové války. Nález tzv. Schustlerova návrhu z roku 1923 označují jako krkonošský historický objev roku. Dokument byl objeven náhodou v pozůstalosti po bývalém řediteli muzea Miloslavu Bartošovi, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

„V průběhu roku jsme si vyhlášení Strmé stráně připomněli celou řadou akcí, seriálem koncertů trubačů Správy KRNAP v krkonošských obcích, několika tematickými terénními exkurzemi,…

Krkonoše si letos připomínaly 120. výročí od vyhlášení první přírodní rezervace na Strmé stráni v Labském dole, kterou založil Jan Nepomuk František hrabě Harrach. V den úmrtí tohoto významného mecenáše symbolicky končí Krkonošský rok Harrachů, během kterého byla tato významná historická událost oslavována celou řadou akcí.

V Podmolí, v srdci Národního parku Podyjí, byla dnes oficiálně založena Asociace národních parků České republiky (ANP ČR). Tato iniciativa spojuje správy všech čtyř českých národních parků – Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy. Memorandum o spolupráci podepsali jejich ředitelé, kteří se dohodli na posílení spolupráce a výměně zkušeností v ochraně přírody.

V letošním roce jsme si připomínali 120 let od vyhlášení první přírodní rezervace v našich nejvyšších horách, kterou vyhlásil Jan Nepomuk František hrabě Harrach v roce 1904 na Strmé stráni v Labském dole. Dnes – v den úmrtí hraběte Harracha – symbolicky končí Krkonošský rok Harrachů.

V Podmolí v Národním parku Podyjí dnes byla oficiálně založena Asociace národních parků České republiky (ANP ČR). Neformální sdružení založily správy všech čtyř národních parků v Česku – Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy. Ustavující memorandum o spolupráci dnes společně podepsali ředitelé Petr Kříž (NP České Švýcarsko), Robin Böhnisch (KRNAP), Tomáš Rothröckl (NP Podyjí) a Pavel Hubený (NP Šumava).

V Podmolí v Národním parku Podyjí byla včera oficiálně založena Asociace národních parků České republiky (ANP ČR). Neformální sdružení založily správy všech čtyř národních parků v Česku – Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy. Ustavující memorandum o spolupráci společně podepsali ředitelé Petr Kříž (NP České Švýcarsko), Robin Böhnisch (KRNAP), Tomáš Rothröckl (NP Podyjí) a Pavel Hubený (NP Šumava).

Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku ve Vrchlabí přivítalo během svého prvního roku přes 46 tisíc návštěvníků. Popularita expozice s sebou přináší nejen nadšení, ale i provozní výzvy, včetně nečekaně vysoké návštěvnosti během špatného počasí. Muzeum plánuje další zlepšení, aby se stalo ideální zastávkou pro návštěvníky Krkonoš.

Provozovatelé Muzea Krkonoš ve Vrchlabí ze Správy KRNAP zaznamenali takřka výhradně pozitivní reakce, první rok provozu ale odhalil i negativní zkušenosti s chováním návštěvníků.

Ovocných stromů v krajině ubývá. Proto Správa KRNAP vyvíjí úsilí, které má tento trend zvrátit. Do krajiny Krkonoš vysazujeme původní ovocné odrůdy, dříve rostoucí u každé chalupy. Díky projektu Návrat starých ovocných odrůd do Krkonoš, který finančně podpořil Nadační fond Škoda Auto, přibude v Krkonoších hned 100 nových ovocných stromů.

Celkem tři tuny odpadků odstranili z Krkonoš pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) s dobrovolníky koncem uplynulého týdne při akci Čisté Krkonoše. Do akce se zapojily dvě stovky lidí. Podařilo se zlikvidovat také historickou černou skládku pod Labskou boudou, informoval ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Úklid v okolí turistických cest pořádá správa s partnery dvakrát ročně.

O tom, jak na přírodu v Krkonoších dopadá pocit některých jedinců, že oni přece můžou cokoli, kolik lidí se vejde na Sněžku, jak je to s vlky a medvědy, jak se hory změní a proč i po 80 letech zůstává významným problémem Krkonoš vyhnání sudetských Němců. Strážcům Krkonošského národního parku v době jelení říje pravidelně volají vyděšení návštěvníci

V nejvytíženější dny na nejvyšší českou horu Sněžku dorazí až deset tisíc lidí. Podobné množství zamíří i k prameni Labe. „Vstupné z hlediska regulace nepomůže a nemyslím, že by k tomu mělo sloužit. Regulačně by fungovalo možná kdyby bylo na úrovni 500 – 700 korun na osobu a den, jak to třeba známe z chorvatských národních parků, ale to