Roger Scruton

Starověká Hippokratova přísaha zavazující lékaře, aby svou profesí chránil pacientův život, pochází z doby, kdy hlavní příčinou úmrtí bývaly běžné infekce a úrazy a lidé se nedožívali vysokého ...

Od první poloviny minulého století můžeme v Evropě vysledovat nehezkou tradici koketérie s ruskými vládci. Dříve to bylo doménou pouze levice. Nejotřesnější příklady adorování Ruska známe z francouzské umělecké avantgardy, kterou u nás řada intelektuálů bezmyšlenkovitě kopírovala. Dnes je ruský cesaropapismus hitem části konzervativní pravice.

Nelze si toho nevšimnout. V poslední době narůstá v jisté části nejen české konzervativní scény touha po politických vůdcích, kteří dají nemocný svět do pořádku – politickými prostředky. Tato touha části konzervativců je jistě při pohledu na aktuální vývoj, šílení progresivistů a dekonstrukci v zásadě všeho jsoucího společenského pochopitelná, přesto je iracionální. (Přetištěno z revue Kontexty)

Německá rudozelená vláda uzavřela v prosinci tři nukleární elektrárny a poslední tři, které jí zbývají, chystá zlikvidovat do konce letošního roku. Byly poměrně mladé (1986) a mohly fungovat ještě dlouhá léta, kdyby vládnoucí garnitura nepropadla zelené ideologii.

Realita je stále častěji ne to, co se skutečně událo, ale to, co vidět chceme a co k sobě dobrovolně pustíme.

Realita je stále častěji ne to, co se skutečně událo, ale to, co vidět chceme a co k sobě dobrovolně pustíme. Platí to pro politiku i pro ony známé sociální bubliny v reálném i virtuálním životě: co nevidím, to se nestalo, napsal v komentáři pro knihu Obchodníci se strachem Robert Břešťan. Při cestách do zahraničí člověk běžně zažívá

Jak ví každý bedlivý pozorovatel, Evropská komise buduje nový multikulturní Evropský stát a prosazuje ideologii inkluze a rovnosti etnických i sexuálních, někdy poněkud pofidérních menšin zahrnujících i ženy a pod praporem tolerance (ústřední dogma progresivistické ideologie) usiluje zlikvidovat poslední zbytky křesťanství a národní oddanosti.

Nositeli čestného občanství budou předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, historička Milena Flodrová, biskup Vojtěch Cikrle a in memoriam hudebník Gustav Brom a filozof Roger Vernon Scruton. Dosud má čestné občanství 36 lidí.

Brno udělí čestné občanství pěti lidem, schválili dnes zastupitelé města. Jeho nositeli budou předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, historička Milena Flodrová, biskup Vojtěch Cikrle a in memoriam hudebník Gustav Brom a filozof Roger Vernon Scruton. Dosud má čestné občanství 36 lidí. Cenu města Brna dostanou politik Petr Pithart nebo tenistka Barbora Krejčíková.

Brno chce udělit čestné občanství pěti lidem, mezi nimi je například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, biskup Vojtěch Cikrle nebo in memoriam hudebník Gustav Brom. Novinářům to dnes řekli zástupci města. Udělení cen musí schválit zastupitelé. Nyní má čestné občanství 36 lidí.

Lidstvo je posedlé hledáním viníků – těch, kteří mohou za všechno zlo světa. V pozdní globální době, která je vnímána jako doba postfaktická, se viník už našel. Je jím neomarxismus.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na důležité otázky začátku 21. století. Jednou z nich byl lékař, chirurg a zakladatel dětské onkologie v Československu Josef Koutecký (1930–2019). Rozhovor s profesorem Kouteckým se odehrál v lednu 2017 v jeho obývacím pokoji, v obklopení obrazů a soch s motivy Jana Nepomuckého či Rudolfa II. „Bude vám vadit, když při povídání budu kouřit viržínko? Já kouřím celý život doutníky, ale teď mám raději…

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na důležité otázky začátku 21. století. Jednou z nich je anglický konzervativní filozof Roger Scruton. V letech 1979 až 1985, kdy byl zadržen policií a vyhoštěn z Československa, jezdil přednášet disidentům a na podzemní univerzitu do Prahy a Brna. Napsal víc než třicet knih, řada jich vyšla i česky. Zájem o Českou republiku Scrutona nikdy neopustil. Dva měsíce před smrtí převzal v Praze pamětní…

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na důležité otázky začátku 21. století. Jednou z nich je Seyran Atesová, Berlíňanka, Kurdka, Turkyně, bojovnice za lidská práva. Před pětatřiceti lety málem nepřežila útok islamistického atentátníka na manželskou poradnu. Ze zranění se zotavovala šest let. Hovořili jsme s ní v březnu 2020 v bočním traktu evangelického kostela v berlínské čtvrti Moabit, kde Atesová provozuje tzv. liberální mešitu…

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na důležité otázky začátku 21. století. Jednou z nich je francouzský intelektuál Alain Finkielkraut, který vyvolává v západních liberálních kruzích mnoho polemických reakcí. V roce 2013 vyprovokovala ostré polemiky jeho kniha Nešťastná identita (L’identité malheureuse). V ní popisuje, jak se Francie rozplývá pod tlakem nezvládnuté migrace a integrace přistěhovalců. Jak se sice na rozdíl od Británie…

Osud Marty Kubišové je vzorová ukázka toho, jak mohly politické zvraty ovlivňovat osobní život: nejpopulárnější česká zpěvačka byla normalizačním režimem takřka ze dne na den odsunuta na okraj společnosti, kde strávila dvacet let. Potom se v listopadu 1989 náhle vrátila, jakkoli ke kariéře už jí chyběl ten správný věk. Nicméně Marta Kubišová přece jen zažila ještě jakýsi druhý comeback – což byl ten pravý čas na bilanční rozhovor o zvratech a nepravidelnostech v jednom životě.

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na důležité otázky začátku 21. století. Jednou z nich je německý psychiatr a neurolog Manfred Spitzer, autor bestselleru Digitální demence, jehož se jenom v německém originále prodalo čtvrt milionu výtisků. Pan profesor je impulzivní muž, naprosto přesvědčený o zhoubném vlivu elektroniky na lidi a děti zvlášť. „Musíme bojovat,“ rozloučil se s námi, když audience skončila.

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na nejdůležitější otázky začátku 21. století. Jednou z nich je známá německá psycholožka moravského původu Jiřina Prekopová, která pomáhala v západním Německu od začátku 80. let iniciovat návrat k tradičnější výchově. Nejznámější kniha Prekopové Malý tyran (1988) je o dětech s poruchou, jimž jejich příliš liberální rodiče nebyli ochotni nebo schopni vštípit ani elementární disciplínu a pravidla…

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na důležité otázky začátku 21. století. Jednou z nich je historik Petr Čornej, jehož monografie Jana Žižky se stala knižní událostí roku 2019. Známý medievalista předkládá své životní dílo devadesát let po detailní studii o husitském válečníkovi od Josefa Pekaře. Kupodivu ani dnes, 600 let po vstupu táborského hejtmana do husitské revoluce, není téma Žižka pro současníky vyhaslé. S Petrem Čornejem…

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na důležité otázky začátku 21. století. Rozhovor s nejstarším ze tří dětí Pavla Tigrida, dcerou Deborah, se konal v době, kdy se v Ostravě a Semilech, rodišti svého otce, účastnila oslav jeho nedožitých stých narozenin. Tvrdí, že spolu se svými sourozenci se řadu věcí o rodičích, jejich práci v redakci Svědectví a spolupráci s domácí opozicí či o otcově souboji se Státní bezpečností dozvídá…

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na nejdůležitější otázky začátku 21. století. Jednou z nich je německý filozof a publicista Matthias Burchardt, zaměřený na filozofii vzdělávání a antropologii. Burchardt je jedním z mála filozofů dnešní Evropy, kteří v souvislosti s pandemií koronaviru vystoupili s nějakou zajímavou tezí. Naskicoval lidské stvoření, jež prý se v průběhu roku 2020 začalo objevovat a jemuž on říká homo hygienicus. Co…

Kniha proslulého izraelského filosofa Yorama Hazonyho Ctnost nacionalismu obletěla svět a pod titulem Chvála nacionalismu dorazila i k nám. Od těch deseti, respektive patnácti let, co vyšly česky dnes už zapomenuté obrany národního státu (Roger Scruton - O Potřebnosti národů a Pierre Manent - Proč existují národy), se politická situace Západu, zejména po brexitu a prezidentu Trumpovi, jenž navzdory svému problematickému charakteru povzbudil americké patrioty, do značné míry změnila.

Jako společnost stojíme na rozcestí a politické emoce hypertrofují, ale jestli nenajdeme kompromis, čekají nás revoluce.

Nabídka knih tohoto týdne je složená z thrillerů i encyklopedií. Na čtenáře čeká kniha, jak pít alkohol s noblesou, literární koláž herce a režiséra Miroslava Krobota, či publikace o tajemných místech Česka. Mimo to se lze pokochat i islandskou rodovou ságou nebo audioknihou, ve které pátrá detektiv po sériovém vrahovi v Los Angeles.

Byl laskavý, vyrovnaný, poněkud introvertní a nikdy během diskuse nezvýšil hlas, natož aby se rozčílil, a vždy měl pro svého protivníka ohledy i porozumění. Prostě džentlmen.

Byla to tehdy první cesta čerstvě zvoleného prezidenta do Brna. Někdy na začátku ledna 1990. Součástí nabitého programu bylo i setkání s moravskou vysokoškolskou mládeží v tamním Národním divadle.

Když Roger Scruton loni v listopadu v předvečer oslav 30. výročí listopadové revoluce přijel naposledy do Prahy, aby v Žofínském paláci převzal medaili předsedy Senátu, bylo mezi asi sto padesáti hosty slavnostního večera šest členů redakce, což je skoro dobrá polovina naší liberálně-konzervativní úderky.

Rogera Scrutona, který v neděli zemřel na rakovinu, mnozí oslavují jako konzervativního myslitele formátu Edmunda Burkea. Já si ho pamatuji jinak.

"Autor, který říká, že pravda neexistuje nebo že všechny pravdy jsou jen relativní, vás žádá, abyste mu nevěřili. Tak mu nevěřte," varoval Scruton.

Britský filozof, který se označoval za českého patriota a byl příliš konzervatzivní i na konzervativní stranu, zemřel ve věku 75 let.

Jeho život a profesní kariéra byla spojena také s Českou republikou. Během normalizace se podílel na bytových seminářích, mluvil plynně česky.

Ve věku 75 let dnes zemřel britský konzervativní filozof a politolog Roger Scruton, jenž působil v takzvané podzemní univerzitě, která fungovala v komunistickém Československu v době normalizace. Scruton podle prohlášení na jeho internetových stránkách zemřel po šestiměsíčním boji s rakovinou. Loni v listopadu v Praze od předsedy Senátu Jaroslava Kubery obdržel za činnost v podzemní univerzitě stříbrnou pamětní medaili Senátu.

V neděli ve věku 75 let zemřel britský spisovatel, filozof a politolog Sir Roger Scruton, který podporoval československý disent a v 80. letech se podílel na činnosti podzemní univerzity a vedení bytových seminářů. V minulých letech působil i jako poradce britských konzervativců. Scruton podlehl rakovině, se kterou bojoval od léta minulého roku. O úmrtí informovala jeho rodina.

Ve věku 75 let zemřel po těžké nemoci britský filozof Sir Roger Scruton. Bývalý poradce konzervativní strany a spisovatel, který měl silné vazby na tehdejší Československo, podlehl rakovině. Úmrtí v neděli oznámila jeho rodina.

Pětasedmdesátiletý myslitel podlehl rakovině, s níž se potýkal od loňského léta. Úmrtí v neděli oznámila jeho rodina.

Ceremoniál se bude konat ve čtvrtek v Keramické ulici na Praze 7, kde se konal první seminář pod vedení filosofa Julia Tomina.

Před dvěma lety jsme s Petrem Fialou a dvěma dalšími kolegy-editory z revue Kontexty (Stanislavem Balíkem a Jiřím Hanušem) vydali publikaci Manifest čtyř. Moderní pravicová politika pro 21. století – program pro přátele svobody. Nikoli náhodou jsme její úvodní kapitolu věnovali právě listopadu 1989 a nazvali ji „Od nesvobody ke svobodě a zpět?“ s otazníkem na konci.