Zavřít
Rudolf Zahradník

Rudolf Zahradník

Nejnovější články na Seznamu na téma Rudolf Zahradník
  • Aktuálně

    Zemřel významný český chemik Josef Michl, Merkelová ho zvala na chatu a vařila mu

    Před 1 rokem
    Byl vynikajícím teoretikem i experimentátorem, který dosáhl významných výsledků a světové proslulosti.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Zemřel významný český chemik Josef Michl

    Před 1 rokem
    Josef Michl patřil mezi nejcitovanější české vědce ve světě. Působil jako profesor na univerzitách v Utahu, Texasu a Coloradu. Za svoje působení získal prestižní česká a mezinárodní ocenění.
     Komentáře
  • Classic Praha

    Hudební ráj v kozím městě. Operní budova a koncertní sály v Kantonu

    Před 1 rokem
    V dalším dílu pořadu Slavná auditoria nás Jiří Vejvoda pozve do operní budovy a koncertní síně, resp. hned tři sálů o různé velikosti, umístěné pod jednou střechou. Nachází se ve městě o čtrnácti miliónech obyvatel, v srdci megalopole, vzdálené od Prahy bezmála devět tisíc kilometrů.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír

    Před 3 roky
    Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského navazuje na svého zakladatele - vynálezce polarografie a prvního Čecha, který získal Nobelovu cenu.
    Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského se nachází v pražské Libni uprostřed sídliště nedaleko stanice metra Ládví.
    Sídlí v panelovém domě socialistického střihu, uvnitř se však skrývá ta nejmodernější věda.
    Hned u vchodu je památník nobelisty Jaroslava Heyrovského, jenž dal ústavu jméno.
    Ve vestibulu je pak vystaven historický polarograf Jaroslava Heyrovského. "Jeho odkaz chceme stále připomínat a snažíme se na něj navazovat," shodují se ředitel Martin Hof (vlevo) a jeho zástupce pro vědeckou činnost Patrik Španěl (vepředu vpravo).
    Jak vysvětluje odbornice na elektrochemii Magdalena Hromadová, polarografie je jednoduchá, levná a velmi přesná metoda, jak zkoumat složení látek.
    Stačí k tomu odkapávající rtuť, nádobka s roztokem, elektrický obvod a potenciometr, jenž zvyšuje elektrické napětí.
    Vzniká tak elektrický proud, jenž se mění podle toho, co za látku a v jakém množství se nachází ve zkoumaném roztoku.
    Takto vypadá polarograf z dob profesora Heyrovského.
    Příprava elektrod pro polarografii.
    Takovýto mikroskop zobrazí vědcům v látkách i jednotlivé atomy.
    Na 3D tiskárně v ústavu vyrábí spoustu komponentů, které potřebují k výzkumu - od nádobek po elektrody.
    Sestavování nové generace baterií na bázi lithia a síry. Při stejné kapacitě jsou mnohem lehčí než ty stávající.
    A teď už je možné sestavené baterie testovat v elektrickém obvodu: modrá je minus a červená plus.
    "Síra je ideální komponent, neboť je netoxická a laciná," říká Markéta Zukalová. Nový typ baterie se pomalu nabíjí a pomalu vybíjí, takže se hodí například pro úložiště energie.
    "Infračervená spektroskopie umožňuje studovat chemické reakce neviditelných plynů," vysvětluje Hana Jirglová. Takto v laboratoři Jiřího Dědečka zkoumají oxidaci metanu na metanol.
    "Metan, coby zemní plyn, se převede na kapalné palivo, které se dá snadno skladovat," popisuje vedoucí týmu Jiří Dědeček.
    Vzorky kovových katalyzátorů. Zdejší vědci je zkoumají, zda by uměly katalyzovat metan na metanol s účinností, která je použitelná pro průmysl.
    "To kdyby se povedlo, tak by to byl obrovský úspěch," říká Patrik Španěl, zástupce ředitele pro vědu. "Bude ale potřeba spolupráce s průmyslovým partnerem," dodává.
    V dalším infračerveném spektrometru je úplná tma…
    … ale je v něm pomocí neviditelného záření možné zkoumat vzorky katalyzátorů pro výrobu metanolu.
    Přístroje pro výzkum nanokatalyzátorů. "Katalyzátory umožňují někdy urychlit, jindy dokonce vůbec uskutečnit nějakou chemickou reakci. A jelikož jsou 'nano', znamená to, že pracujeme s katalyzátory o velikosti nanometru a menšími," vysvětluje Stanislav Valtera.
    Křemíkové destičky, na něž tu nanášejí nanokatalyzátory. "Ty sice nejsou pouhým okem vidět, ale fungují," ujišťuje Valtera.
    Zdejší procesy se chladí velkým množstvím kapalného dusíku a je potřeba pracovat ve vakuu. "Proto přístroj, ač zkoumá materiál milionkrát menší než lidský vlas, je takto obrovský," vysvětluje Valtera.
    Pohled do nitra vysokovakuové komory.
    Moderní aparatura, jež do ústavu přišla z USA, byla tak velká, že v laboratoři museli vybourat okno a dostávat ji sem jeřábem.
    Pokusy v této laboratoři by mohly přispět k tomu, že by člověk byl schopný přeměnit oxid uhličitý ze vzduchu na metan, aniž by to bylo energeticky náročné.
    Jejich obor Nanotechnology & Catalysis má zkratku NanoCat, mají tu proto i populární mávající kočku maneki neko.
    Reaktor na proměnu oxidu uhelnatého nebo uhličitého pomocí tepla či světla.
    Fluorescenční mikroskop s rekordním rozlišením vidí jednotlivé molekuly.
    Tyto přístroje používá a zdokonaluje ředitel ústavu Martin Hof.
    Zde se připravují přístroje pro vesmírné družice. Vědec Ján Žabka a jeho tým nyní vyvíjí spektrometr pro satelit Slavia. Ten bude zkoumat složení vesmírného prachu a později i planet a jejich měsíců.
    Slavia je takzvaný CubeSat, tedy satelit složený z takovýchto jednotlivých deseticentimetrových kostek.
    Tato "kostka" bude mít zabudovaný hmotnostní spektrometr. Je vytvarovaná tak, aby přesně zapadla do skládačky satelitu. Slavia má letět do vesmíru v roce 2025.
    Na Heyrovského ústavu zkoumají i buňky lidského těla.
    Radek Šachl, vedoucí oddělení biofyzikální chemie, zkoumá se svým týmem spouštěče Alzheimerovy choroby. Díky fluorescenčnímu mikroskopu tak mohou činit na úrovni molekul.
    Na těchto hmotnostních spektrometrech lze zase analyzovat, jaké složky se nachází ve vzduchu, ale třeba také v lidském dechu.
    Z analýzy lidského dechu se například dají diagnostikovat některé choroby - třeba střevní záněty.
    Tyto přístroje naleznou jednu molekulu těkavých organických látek na miliardu molekul vzduchu.
    Obrázek nanobublin. Jejich velikost se pohybuje ve statisícinách milimetru, přesto mají velký vliv na povrch látek, který pokrývají.
    "Bubliny jsou natěsnané jedna vedle druhé, takže je jimi povrch zcela zablokovaný. Lidé si pak myslí, že nefunguje nějaká chemická reakce nebo katalyzátor, přitom jde o efekt těchto nanobublin," vysvětlují výzkumníci Pavel Janda a Hana Tarábková.
    Jak ale také Janda upozorňuje, nanobubliny mohou být i užitečné. "Když se udělají po celém povrchu a na chvíli snížíte tlak, tak vykousnou dírky po celém povrchu," popisuje. Takto se dle jeho slov dají dělat membrány, které mají nanorozměrové dírky a mohou sloužit třeba jako antibakteriální nebo antivirové filtry, které se jinak vyrábějí dost komplikovaně.
    Nádobka je naplněná kapalinou. Hrot osahává bublinky na povrchu, a tím je přístroj skenuje. Jak upozorňuje Tarábková, na nanobublinách je zajímavé i to, že jsou velmi stálé - vydrží na povrchu celé hodiny, oproti klasickým bublinám známým například ze sodovky.
    Serverovna s tisíci procesory se nachází kvůli velkým rozměrům i kvůli chlazení venku na dvoře ústavu. "Reprezentuje to obor výpočetní chemie, který v ústavu zakládal profesor Rudolf Zahradník, někdejší předseda Akademie věd," říká jeden z jeho žáků Roman Čurík.
    Každý řádek v této skříni obsahuje 36 procesorů. "Běží zde několikadenní, ale klidně i půlroční výpočty vlastností a struktury molekul, simulace jejich pohybu, chování. Tak se dá teoreticky předvídat chemická reakce," dodává Čurík.
    Oddělení spektroskopie se podílí hned na několika kosmických misích.
    Jednou z nich je ryze český mikrosatelit Slavia, který má ověřit technologie pro pátrání po přírodních zdrojích na Měsíci a blízkozemních asteroidech.
    Na oddělení spektroskopie zkoumají také meteority, které dopadly na naši planetu. Cílem je za kontrolovaných podmínek napodobit zářící plazma padajících hvězd (meteorů) pomocí výkonných laserů.
    Vyvíjejí tak přesné techniky, jak analyzovat meteory a určit, z jakých prvků se skládají. To je také jedním z cílů mise Slavia.
    Oddělení spektroskopie se podílí také na přípravě kosmického dalekohledu Ariel, jehož cílem je prozkoumat stovky planet u cizích hvězd - exoplanet. Vedoucího oddělení Martina Feruse (na snímku) a jeho tým zajímají zejména mladé planety procházející érou velkého bombardování asteroidy a kometami.
    Tato fáze planetárního vývoje je pravděpodobně klíčová pro vytvoření podmínek vhodných pro vznik a udržení života.
    Oddělení spektroskopie odkrývá záhady vzdálených světů díky účasti na kosmických misích, ale také cílenými laboratorními experimenty.
    Laboratorní experimenty fyzikálních chemiků pomáhají například zmapovat chemické procesy v prostředí horkých kráterů planet. Hydrotermální aktivita na jejich dně mohla sehrát významnou roli při vzniku života.
    Vedle moderních přístrojů tu občas použijí i tento legendární a nesmrtelný fén EM 521 z Novoborských strojíren. Jelikož tu každou chvíli musí něco chladit tekutým dusíkem, fén jim slouží naopak k tomu, aby vzorek znovu zahřáli.
    Světově uznávaný český chemik a nobelista Jaroslav Heyrovský by měl ze svých následovníků a jejich vědeckých výsledků radost.
    Světově uznávaný český chemik a nobelista Jaroslav Heyrovský by měl ze svých následovníků a jejich vědeckých výsledků radost.
    +
     Komentáře
  • Studio Leonardo

    23 min

    Podcast
    Každý druhý strom na ostrově Sokotra je unikát

    Před 3 roky

    ·

    23 minut

    Více jak padesát procent všech dřevin na ostrově v Indickém oceánu byste nenašli jinde na světě. O jejich ochranu se už dvacet let snaží čeští vědci. Zkoumají hlavně dračince a kadidlovníky a na jejich výjimečnost upozorňují i tamní obyvatele, kterým pomáhají zakládat domácí a školní zahrady a chránit přírodní bohatství ostrova. Ve Studiu Leonardo o tom bude mluvit Petr Maděra z Mendelovy univerzity v Brně. Ptá se Filip Rambousek.
     Komentáře
  • Studio Leonardo

    24 min

    Podcast
    Studio Leonardo dnes připomene Rudolfa Zahradníka, jednoho z nejvýznamnějších a nejrespektovanějších českých vědců

    Před 3 roky

    ·

    24 minut

    Za zakladatelem pražské školy kvantové chemie jezdili významní vědci z celého světa, včetně nositelů Nobelovy ceny. Na Rudolfa Zahradníka zavzpomíná jeho velký přítel a současný místopředseda Akademie věd Zdeněk Havlas. Ptá se Martina Rasch.
     Komentáře
  • Echo24

    Rozloučení s Rudolfem Zahradníkem, přijel i Joachim Sauer, manžel německé kancléřky Merkelové

    Před 4 roky
    Úzký okruh žáků, především vědců, předních českých akademiků, blízkých a přátel se oficiálně, pietně ale důstojně rozloučil s prvním předsedou Akademie věd ČR, zakladatelem kvantové chemie, mimořádným člověkem pevných morálních zásad Rudolfem Zahradníkem a jeho ženou Milenou. Oba ze zdejšího světa odešli krátce po sobě před rokem, ale poslední sbohem mu blízcí mohli společně dát až ve středu 20. října 2021 v knihovně Akademie a na vyšehradském Slavíně. V kruhu blízkých byl jeden ze žáků…
     Komentáře
  • Marianne

    Angela Merkelová: Z váhavé dívky vládkyní Evropy. Jaký je její životní příběh?

    Před 4 roky
    Angela Merkelová odchází z politiky. Šestnáct let vévodila původně nesmělá pastorova dcera ze zapadlého koutu východního Německa světovému dění. V Česku ale pro mnohé zůstává naivkou, či dokonce zločincem, který v průběhu migrační krize otevřel dveře zkáze Evropy. Jaká je doopravdy?
     Komentáře
  • Prima Zoom

    Angela Merkelová: Nejmocnější žena světa jela za počítačem do Prahy a obohatila němčinu. Co znamená „merklovat“?

    Před 4 roky
    V okamžiku, kdy se hroutila berlínská zeď, byla Angela Merkelová zrovna v sauně a nepřipadala si ani slavná, ani bůhvíjak silná. Obojí se ale mělo změnit. V roce 2020 ji časopis Forbes označil za nejmocnější ženu světa – už po desáté v řadě – a nejen mnozí Němci, ale i další Evropané si svět bez ní nedovedli představit.
     Komentáře
  • Osel

    Starý mudrc a šikovnej kluk

    Před 4 roky
    „To je dobré znamení! Vidím tě docela rád! Vítej, krásná tanečnice, družko při hostině! Přicházíš mi právě vhod. Vezmu si tě domů, budeš mi užitečná! Doma je líp, venku je nebezpečno. Zaživa jsi ochranou proti zlomocným kouzlům, což teprve až zemřeš, jak krásně budeš zpívat!“
     Komentáře
  • Echo24

    Vzácný člověk Rudolf Zahradník

    Před 5 roky
    Ze světa zdejšího odešel vzácný člověk a úctyhodný muž. Poslední říjnový den zemřel ve věku 92 let profesor Rudolf Zahradník. Přední český vědec, dlouholetý předseda Akademie věd a zakladatel české kvantové chemie.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Začal Týden vědy a techniky, je věnován památce vědce Zahradníka

    Před 5 roky
    Letošní 20. ročník festivalu Týden vědy a techniky Akademie věd ČR, který začal, bude letos kvůli koronaviru převážně on-line. Přinese přednášky předních českých vědců i dokumenty zdarma.
     Komentáře
  • Novinky

    Týden vědy začal, kvůli covidu poprvé online. Věnován je památce Rudolfa Zahradníka

    Před 5 roky
    V pondělí 2. listopadu odstartoval 20. ročník festivalu Týden vědy a techniky Akademie věd ČR. Věnován je památce kvantového chemika a bývalého předsedy akademie Rudolfa Zahradníka.
     Komentáře
  • České noviny

    AV uspořádá na počest zesnulého chemika Zahradníka konferenci

    Před 5 roky
    Akademie věd ČR (AV) příští rok uspořádá na počest svého bývalého předsedy Rudolfa Zahradníka vzpomínkovou konferencí. Veřejné poslední rozloučení s průkopníkem české kvantové chemie kvůli epidemii covid-19 nebude. Za AV to dnes ČTK řekla Markéta Růžičková. Zahradník zemřel 31. října ve věku 92 let.
     Komentáře
  • Drbna

    Zemřel jeden ze zakladatelů české kvantové chemie Zahradník

    Před 5 roky
    Ve věku 92 let dnes zemřel jeden ze zakladatelů české kvantové chemie Rudolf Zahradník. Na svém webu to oznámila Akademie věd ČR. Zahradník byl předsedou akademie v jejích začátcích po rozdělení Československa i zakládajícím členem a předsedou Učené společnosti ČR. Mimo jiné byl také v 80. letech školitelem pozdější německé kancléřky Angely Merkelové.
     Komentáře
  • Novinky

    Zemřel chemik Rudolf Zahradník, učil i kancléřku Merkelovou

    Před 5 roky
    Ve věku 92 let v sobotu zemřel jeden ze zakladatelů české kvantové chemie Rudolf Zahradník. Oznámila to Akademie věd ČR. Zahradník byl předsedou akademie v jejích začátcích po rozdělení Československa i zakládajícím členem a předsedou Učené společnosti ČR. Mimo jiné byl také v 80. letech školitelem pozdější německé kancléřky Angely Merkelové.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Zemřel jeden ze zakladatelů české kvantové chemie. Rudolf Zahradník učil i Merkelovou

    Před 5 roky
    Zahradník je autorem či spoluautorem více než 350 vědeckých článků a deseti knih.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Zemřel profesor Rudolf Zahradník, průkopník české kvantové chemie

    Před 5 roky
    Někdejší předseda Akademie věd a přítel, bývalý mentor kancléřky Angely Merkelové, zemřel ve věku 92 let.
     Komentáře
  • České noviny

    Zemřel jeden ze zakladatelů české kvantové chemie Zahradník

    Před 5 roky
    Ve věku 92 let dnes zemřel jeden ze zakladatelů české kvantové chemie Rudolf Zahradník. Na svém webu to oznámila Akademie věd ČR. Zahradník byl předsedou akademie v jejích začátcích po rozdělení Československa i zakládajícím členem a předsedou Učené společnosti ČR. Mimo jiné byl také v 80. letech školitelem pozdější německé kancléřky Angely Merkelové.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Tykadla a program jako pexeso. Národní divadlo Brno uvedlo operu o Ferdovi Mravencovi

    Před 5 roky
    V Národním divadle Brno měla premiéru opera o Ferdovi Mravencovi. Jeho neopětovaná láska k Berušce z něj dělá de facto romantickou postavu.
    Na krabičce od sirek je Peter Račko v roli Ferdy Mravence.
    Uprostřed je Jan Šťáva jako Čmelák.
    Peter Račko jako Ferda a Andrea Široká v roli Berušky.
    Vpravo je Igor Loškár jako Brouk Pytlík.
    Peter Račko jako Ferda, Hlemýžď a Dětský sbor Brno v roli ploštic.
    Uprostřed je Jan Šťáva jako Čmelák.
    Vlevo je Andrea Široká v roli Berušky.
    Uprostřed je Peter Račko v roli Ferdy Mravence.
    Na krabičce od sirek je Peter Račko v roli Ferdy Mravence.
    Uprostřed je Andrea Široká v roli Berušky.
    Uprostřed je Peter Račko v roli Ferdy Mravence.
    Uprostřed je Igor Loškár jako Brouk Pytlík.
    Vlevo je Andrea Široká v roli Berušky.
    Igor Loškár jako Brouk Pytlík.
    Andrea Široká v roli Berušky.
    Václava Krejčí Housková jako Ploštice Růměnice a Petr Levíček v roli Cvrčka.
    Snímek z Ferdy Mravence.
    Snímek z Ferdy Mravence.
    Snímek z Ferdy Mravence.
    Snímek z Ferdy Mravence.
    Snímek z Ferdy Mravence.
    Snímek z Ferdy Mravence.
    Snímek z Ferdy Mravence.
    Snímek z Ferdy Mravence.
    Snímek z Ferdy Mravence.
    Snímek z Ferdy Mravence.
    +
     Komentáře
Reklama