Si Ťin-pching

Ministerstvo zahraničí ve čtvrtek potvrdilo, že se zabývá případem Čecha odsouzeného v Číně v roce 2019. Ve středu o kauze hovořil bývalý prezident Miloš Zeman s čínským velvyslancem.

O Čechovi odsouzeném v Číně hovořil bývalý prezident Miloš Zeman s čínským velvyslancem. Bývalá hlava státu skrze velvyslance požádala čínského prezidenta „o humanitární gesto ve prospěch českého studenta“.

Bývalý prezident Miloš Zeman ve středu při setkání s čínským velvyslancem požádal prezidenta Si Ťin-pchinga o humanitární gesto pro českého studenta, který byl podle něj zadržen v Číně. Uvedl to na sv…

Bývalý prezident Miloš Zeman se u čínského prezidenta přimluvil za českého studenta, který byl zadržen v Číně.

Praha - Český občan, o kterém ve středu hovořil bývalý prezident Miloš Zeman s čínským velvyslancem, byl v Číně odsouzen v roce 2019. Ministerstvo zahraničí o jeho případu ví a dlouhodobě se jím zabývá, uvedl na dotaz ČTK zástupce mluvčího Černínského paláce Vladimír Buchar. Dodal, že další podrobnosti případu nyní úřad nebude sdělovat.

Zahraniční prezidenti vstupují do českého veřejného prostoru většinou jen na chvíli. Když se děje něco mimořádně zajímavého. Jinak o nich víme málo a zajímají nás ještě méně. Přesto dokážeme poměrně přesně říct, komu důvěřujeme. Průzkum důvěry tak připomíná spíš test domácích nálad než znalostí světa.

Francouzský prezident Emmanuel Macron je jediným zahraničním politikem, kterému důvěřuje více než polovina Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 lidí.

Nejdůvěryhodnějším zahraničním politikem je pro Čechy francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle šetření mu důvěřuje 52 procent lidí. Na druhém místě žebříčku figuruje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s důvěrou 44 procent a třetí je polský premiér Donald Tusk, jemuž důvěřuje 34 procent lidí. Žebříček vybraných politiků uzavírají prezidenti USA, Ruska a Číny Donald Trump, Vladimir Putin a Si Ťin-pching.

Francouzský prezident Emmanuel Macron je jediným zahraničním politikem, kterému důvěřuje více než polovina Čechů. Následuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský, jemuž 44 procent Čechů důvěřuje, al…

Praha - Francouzský prezident Emmanuel Macron je jediným zahraničním politikem, kterému důvěřuje více než polovina Čechů. Následuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jemuž 44 procent Čechů důvěřuje, ale zároveň 47 procent nedůvěřuje. Nejvyšší podíl nedůvěry zaznamenali ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 lidí.

Peking chce posílit globální postavení jüanu a sní o měně, která by mohla konkurovat dolaru. Analytici však upozorňují, že bez hlubokých finančních reforem zůstane jeho role omezená.

Česko má zájem na stabilních vztazích s Čínou. Po sobotním setkání ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) s šéfem čínské diplomacie Wang Iem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to uvedlo na facebooku ministerstvo zahraničích věcí. Podle čínské státní televize CGTN Wang po setkání ocenil aktivní závazek Česka zlepšit s Čínou vztahy.

Čína poskytne Ukrajině pomoc v energetické krizi, ale k žádnému tlaku na Rusko se nezavazuje.

Rusko-čínské partnerství nemá žádné limity — pokud věříte vůdcům obou zemí. Realita je ovšem jiná. A zatímco Donald Trump a Si Ťin-pching si na konci roku 2025 v Soulu podali ruce s úsměvem, v Kremlu se pravděpodobně nikdo neusmíval. Vladimir Putin totiž čelí situaci, která by ho měla znepokojovat víc než další balík sankcí: Washington a Peking možná našli společnou řeč. A to by pro Moskvu mohlo znamenat sesun do role statisty na globální scéně. Článek Největší noční můra Kremlu? Dohoda mezi Washingtonem a Pekingem se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Dvacet let vězení za svobodnou žurnalistiku je definitivním stvrzením likvidace autonomie Hongkongu.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) ve čtvrtek vydala video, kterým vyzývá čínské důstojníky, aby se stali informátory. Chce tak využít případné vlny nespokojenosti, již mohla vyvolat nedávná čistka v čínském armádním vedení. Podobně CIA loni v květnu usilovala o nábor členů vládnoucí Komunistické strany Číny.

Po posledních čistkách zůstali v Ústřední vojenské komisi Komunistické strany Číny již pouze dva členové: Si Ťin-pching jako předseda a Čang Šen-min jako místopředseda.

Nástupkyní severokorejského diktátora Kim Čong-una by se mohla stát jeho teprve náctiletá dcera Kim Ču-e. Tuto informaci, nad níž se již delší dobu spekulovalo, přinesla podle informací od agentury Re…

Vladimir Putin rád mluví o „boji za suverenitu". Jenže zatímco ruské tanky pomalu postupují ukrajinskými poli, Moskva ztrácí něco mnohem cennějšího než pár vesnic v Donbasu – svou ekonomickou nezávislost. A hlavním příjemcem není Západ, ale Peking. Článek Rusko chtělo nezávislost. Skončilo závislé na Číně se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Tchaj-pej - Pokud by Čína obsadila Tchaj-wan, mohly by se stát čínským cílem další asijské země, varoval tchajwanský prezident Laj Čching-te. V rozhovoru, který tento týden poskytl agentuře AFP, dodal, že Tchaj-wan musí výrazně posílit svou obranu.

Pokud jich máte hodně, části se zbavte a další případné nákupy amerických státních dluhopisů omezte. Tuhle výzvu dávaly čínské regulační úřady v posledních týdnech tamním bankám. Důvod? Mluví se o rozmělnění rizika kvůli tržním výkyvům či o ztrátě důvěry v úvěrovou spolehlivost USA.

Čína je bezpečnostním rizikem pro Rusko z jiného důvodu, než se zdá.

Americký prezident Donald Trump chystá na duben cestu do Číny, kde chce jednat s tamní hlavou státu Si Ťin-pchingem. Peking však hrozí, že pozvánku zruší. Jako důvod uvádí rozsáhlý balík americké vojenské pomoci ostrovnímu Tchaj-wanu, který Čína považuje za své území. Informuje o tom deník The Financial Times (FT).

Soud rozhodl v případu nejvýraznějšího prodemokratického aktivisty a někdejšího mediálního magnáta Jimmyho Laie. Podle jeho rodiny „fakticky čelí trestu smrti“.

KOMENTÁŘ / Když se Donald Trump a Si Ťin-pching naposledy viděli v říjnu v Jižní Koreji, vypadalo to na křehké příměří. Středeční „dlouhý a důkladný“ telefonát mezi Washingtonem a Pekingem toto zdání…

Indie, největší odběratel ruské ropy přepravované po moři, zastaví dovoz ruské suroviny, oznámil to americký prezident Trump. Reakce Kremlu na sebe ale nenechala dlouho čekat a Vladimir Putin okamžitě zahájil rozhovory s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, aby potvrdil „strategické“ spojenectví – Čína totiž už nyní absorbuje rekordní objemy ropy, které Dillí pod tlakem Washingtonu začíná odmítat.

Oceněná audiokniha chce šířit myšlenky soucitu i všímavosti.

Lednový telefonát mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem zněl zdvořile. Přesto v něm zazněla slova, která nelze přeslechnout. Si označil Tchaj-wan za „nejdůležitější otázku" ve vztazích obou zemí a vyzval amerického prezidenta k „obezřetnosti" při dodávkách zbraní na ostrov. Diplomaticky řečeno: tady začíná červená linie. Článek Tchaj-wan jako červená linie: Si varoval Trumpa před zbrojními dodávkami se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Domácí opozice cestu Keira Starmera do Číny označuje za selhání bez hmatatelných výsledků. Čínská média však obrat v britské politice vítají.

Není to tak dávno, vlastně jen pár dnů, co prezident Trump nejprve pochválil obchodní dohodu Kanady s ČLR, aby ji vzápětí zkritizoval a začal Ottawě vyhrožovat, mimo jiné i stoprocentními cly.

Vladimir Putin a Si Ťin-pching se 4. února 2026 sešli u videokonference, aby si připomněli výročí, které by jiné státy možná ani neslavily. Letos v červenci uplyne přesně 25 let od podpisu Dohody o dobrých sousedských vztazích, přátelství a spolupráci mezi Ruskem a Čínou. Článek Moskva a Peking slaví čtvrtstoletí přátelství. Ale kdo z toho má větší radost? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Tchaj-wan vnímá telefonát mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem jako krok ke stabilitě regionu. Zatímco Peking varuje před rekordními dodávkami amerických zbraní na ostrov, Trump označil vztahy s Čínou za mimořádně dobré.

Tchaj-wan dnes uvítal telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, který podle něj přispěje ke stabilizaci regionu. Děje se tak v době, kdy Čína zvyšuje vojenský tlak na tento de facto nezávislý ostrov, který si nárokuje. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu hovořil se svými protějšky z Ruska a USA, Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. Zatímco se šéfem Kremlu přes videohovor probíral nutnost posilování vzájemných vztahů, s Trumpem, jak americký prezident uvedl na své sociální síti Truth Social, po telefonu probíral mimo jiné otázku Tchaj-wanu či válku na Ukrajině.

„Excelentní rozhovor“ ve středu telefonicky vedl americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle toho je nejdůležitějším tématem ve vztahu mezi Pekingem a Washingtonem Tchaj-wan.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu hovořil prostřednictvím videohovoru se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, informovaly tiskové agentury s odvoláním na státní média obou zemí. Shodli se n…

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu hovořil prostřednictvím videospojení se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, informovaly tiskové agentury s odvoláním na státní média obou zemí. Shodli se na nutnosti posilování bilaterálních vztahů – v ekonomice, politice a bezpečnosti.

V roce 2023 ještě stálo čínské vojenské vedení před národem jako symbol jednoty za prezidentem Si Ťin-pchingem. Z desítek generálů, kteří byli v té době nasazeni do svých pozic, nyní zbývá pouze sedm. Po stopách těch zmizelých se vydal deník The New York Times (NYT). Ten zjistil, že většina byla odvolána, nahrazena nebo se úplně stáhla z veřejného života. Většina pozic tak zůstává prázdná, dokud do nich Si v rámci upevňování své moci nedosadí velitele odpovídající jeho požadavkům.

Japonsko prohlubuje obrannou spolupráci s Filipínami i Jižní Koreou. Asijská země masivně zbrojí v době nebývalého zhoršení vzájemných vztahů s Čínou. Ta po výrocích Tokia ohledně Tchaj-wanu vede soustavnou diplomatickou i ekonomickou válku proti Japonsku. Oba znesvářené státy se snaží dostat na svou stranu Spojené státy.

Zatímco britský premiér Keir Starmer slaví diplomatický úspěch v Pekingu, americký prezident Donald Trump mu vzkazuje: pozor, hrajete si s ohněm. Starmerova cesta do Číny přinesla bezvízový režim pro Brity a nižší cla na skotskou whisky. V Bílém domě to ale vyvolalo znepokojení. Článek Trump varuje Británii: Reset s Čínou je „velmi nebezpečný“ se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Britský premiér Keir Starmer se vrátil z Pekingu s několika dohodami v kapse, ale bez miliardových investičních balíčků, které bývaly standardem podobných cest. Jeho návštěva – první britského premiéra v Číně po osmi letech – byla spíš o obnovení dialogu než o velkých gestech. A možná právě v tom tkví její smysl. Článek Starmer v Pekingu: Pragmatismus místo velkých gest se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Když se prezident Spojených států začne uprostřed debaty o globálním obchodu ohánět zákazem ledního hokeje, je jasné, že se v Bílém domě něco ošklivě zadrhlo. Donald Trump se tentokrát pustil do britského premiéra Keira Starmera, který si dovolil odjet do Pekingu resetovat vztahy. Prý je to „velmi nebezpečné“. V mé hlavě to ale vypadá spíš tak, že nebezpečné začíná být hlavně to, co se odehrává v hlavě samotného Trumpa.

Vedení čínské armády se otřásá v základech. V posledních letech z ní zmizelo několik vysoce postavených generálů. O uplynulém víkendu byl z velení odstaven i druhý nejmocnější muž čínských ozbrojených sil, generál Čang Jou-si. Obvinění jsou vážná: špionáž pro Spojené státy a korupce. Podle analytiků se ovšem za vším skrývá mocenský boj prezidenta Si Ťin-pchinga.

Londýn chce s Čínou pragmaticky obchodovat, Washington ale varuje. Trump kritizuje britské sbližování s Pekingem, i když sám mluví o přátelství s čínským prezidentem.

„Ať se nám to líbí, nebo ne, Čína je pro Spojené království důležitá,“ vzkázal britský premiér Keir Starmer z cesty, která svědčí o pragmatickém sbližování s Pekingem. Podobnou krátce před ním podnikl i kanadský premiér.

Tchaj-wan je dnes jedním z nejnebezpečnějších geopolitických bodů na planetě. Růst čínských ambicí, americká opatrnost a globální závislost na tamní technologii vytváří výbušnou kombinaci, která by mohla přerůst v konflikt bez vítěze – ale s dopady pro celý svět.

Britské snahy o obnovu obchodních vztahů s Čínou jsou pro ostrovní zemi velmi nebezpečné, prohlásil ve čtvrtek americký prezident Donald Trump. Britský premiér Keir Starmer tentýž den v Pekingu tři hodiny jednal s tamním prezidentem Si Ťin-pchingem. Svou cestou zajistil zlepšený přístup pro britské firmy na čínský trh, nižší cla a dohody o investicích.

Osm let čekání, tři dny v Pekingu a jedno velké dilema. Britský premiér Keir Starmer se vrátil z Číny s diplomatickým úsměvem a slibem „sofistikovanějších vztahů". Čínský prezident Si Ťin-pching mu na oplátku nabídl vizi světového míru – ovšem jen za předpokladu, že Londýn a Peking spolu budou víc mluvit. Ale o čem přesně? Článek Když se Peking usmívá: Starmer hledá v Číně peníze i mír se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americký prezident Donald Trump varoval Británii, že je nebezpečné uzavírat s Pekingem obchodní dohody. Učinil tak ve chvíli, kdy premiér Starmer během své čtvrteční návštěvy Číny vyzdvihoval obnovené vzájemné obchodní vztahy.

Byla schválena výstavba nové čínské mega-ambasády v Londýně. Projekt je plánován v blízkosti finanční čtvrti Spojeného království a citlivé podzemní komunikační infrastruktury.

Když USA nabízejí nejistotu, hledá se stabilita možná jinde.

Britský premiér Keir Starmer ve čtvrtek při setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu vyzval k prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi a uvedl, že svět zažívá náročné časy. Informovala o to…

Britský premiér Keir Starmer a čínský prezident Si Ťin-pching chtějí prohloubit společné vztahy, které se v posledních letech zhoršily kvůli obavám z čínských špionáží nebo čínské podpoře Ruska.

Peking - Britové budou moct cestovat do Číny bez víz, řekl dnes v Pekingu britský premiér Keir Starmer po jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Zároveň vyzval k prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi a uvedl, že svět zažívá náročné časy. Informovaly o tom tiskové agentury a server BBC. Podobně se vyjádřil Si, který podle agentury AFP hovořil o potřebě posílit vazby. Starmer je na čtyřdenní návštěvě Číny jako první britský předseda vlády od roku 2018.

V polovině ledna se objevila zpráva, která jedinou větou změnila náladu kolem hardwaru pro umělou inteligenci (AI). Čínské celní orgány nařídily celním úředníkům, že high-end čipy pro umělou inteligenci Nvidia H200 nesmějí vstoupit do země. Zároveň se konala setkání s domácími technologickými společnostmi a vzkaz byl jasný: Nákupy by měly být omezeny na minimum.

Pád jednoho z nejmocnějších mužů čínské armády rozpoutal spekulace o neshodách o přístupu k Tchaj-wanu i možnosti vojenského převratu. Může v tak uzavřeném a přísně kontrolovaném systému armáda skutečně představovat hrozbu?

Zatímco Moskva sní o obnově sovětského impéria a utápí se v krvavé válce na Ukrajině, její vliv ve Střední Asii se drolí pod tíhou čínského kapitálu. Kazachstán, kdysi nejvěrnější spojenec Kremlu, důrazně obrací kormidlo dějin.