Si Ťin-pching

Francouzský prezident Emmanuel Macron končí návštěvu Čínské lidové republiky. Setkal se tam se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Během jednání se nejvyšší představitelé obou zemí zavázali k hlubší spolupráci v globálních otázkách, jako je válka na Ukrajině a obchod. „Emmanuel Macron si přijel přihřát do Číny francouzskou polívčičku,“ naznačuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Podle čínských médií by francouzskému prezidentovi mohl k průlomu v jednání pomoci odstup od Evropské unie.

Emmanuel Macron přiletěl do Pekingu s jasným cílem: přesvědčit Čínu, aby pomohla ukončit válku na Ukrajině. Francouzský prezident strávil tři dny v Číně, setkal se s Si Ťin-pchingem v monumentální Velké síni lidu a zdůraznil, jak zásadní je dialog mezi oběma zeměmi. Jenže co když druhá strana vidí tento dialog trochu jinak?

Americký prezident Donald Trump obětuje národní bezpečnost ve prospěch obchodních dohod s Čínou. Tak reagují američtí vládní činitelé na krok prezidenta zrušit plán sankcí vůči čínské zpravodajské službě.

Washington zrušil plán uvalit sankce na čínskou zpravodajskou službu kvůli její kybernetické špionážní operaci proti USA, aby nebylo narušeno obchodní příměří, které v říjnu uzavřeli americký preziden…

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Během jednání se nejvyšší představitelé obou zemí zavázali k hlubší spolupráci v globálních otázkách, jako je válka na Ukrajině a obchod. Macron ve středu přiletěl na třídenní návštěvu Číny, která se koná v době, kdy se Francie připravuje v příštím roce převzít předsednictví skupiny G7, napsala agentura AP.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu zahájil svou čtvrtou státní návštěvu Číny. Během své třídenní cesty se snaží korigovat nerovnováhu mezi druhou největší ekonomikou světa a Evropou a také přimět Peking, aby využil svých vazeb na Rusko k ukončení války na Ukrajině. Spolupráce s Čínou je klíčová při úsilí o mír nejen na Ukrajině, řekl Macron při jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.

Emmanuel Macron přijel do Číny a setkal se se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Při jednání obou delegací označil francouzský prezident schopnost spolupracovat s Čínou za rozhodující pro ukončení ruské války proti Ukrajině.

Peking - Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil třídenní návštěvu Číny s cílem posílit ekonomickou spolupráci a zároveň přimět Peking, aby vyvinul tlak na Rusko kvůli uzavření příměří s Ukrajinou.

V Číně pomalu ale jistě dochází k politicko-ekonomickým změnám. Na červencové konferenci nejvyšších čínských úředníků prezident Si Ťin-pching označil „anti – involution“ jako nejvyšší prioritu.

Ruské snahy o produkci stíhaček Su-57 v Indii brzy vyvrcholí. Vladimir Putin nabídl bezkonkurenční podmínky a produkční autonomii, ale celý obchod více pomůže Číně a Rusku, než samotným Indům.

Zamyslete se nad tím, jak zřídka zaznívají správné a jasné teze, které vyvolávají ve světě wow efekt. Mluvím teď o vystoupení bývalého mistra světa v šachu Garryho Kasparova na Mezinárodním fóru o bezpečnosti v kanadském Halifaxu, které proběhlo minulý týden.

Čistky v Číně se jen v říjnu dotkly 11 generálů a více než 2 500 členů Komunistické strany Číny i ozbrojených sil. Od svého červencového zmizení se Si Ťin-pching stále neúnavně zbavuje předních generálů v Čínské lidové armádě.

Renovace železničního spojení mezi srbským Bělehradem a maďarskou Budapeští se stala symbolem spolupráce mezi Srbskem a Čínou. Ta poskytla půjčky a opravu zajistily čínské firmy. Když však spadla nově zrenovovaná zastávka v Novém Sadě, která zabila 16 lidí a rozpoutala dodnes trvající protesty, hněv dopadl jen na srbskou vládu. Na vinu na straně čínského dodavatele podle srbského analytika Stefana Vladisavljeva jeho vláda záměrně neupozorňuje.

Mandát zahájila ostrou roztržkou s Čínou a chce přidat ve zbrojení. Japonsko pod „jestřábí“ premiérkou má nakročeno k výraznému odklonu od dlouhodobého pacifismu země, byť ten v mírné podobě sledujeme už přinejmenším 15 let.

Univerzita Tsinghua, sídlící nedaleko Pekingu, se stala nepopiratelným lídrem v oblasti umělé inteligence. S bezmála 5 000 patenty v AI a strojovém učení za posledních 20 let předčila i americké technologické elity. Její absolventi zakládají špičkové startupy, vyvíjejí vlastní čipy a posilují pozici Číny jako nastupující AI supervelmoci.

Letos v březnu vyšla v anglickém originále kniha Careless People: A Cautionary Tale of Power, Greed, and Lost Idealism. V následujících měsících se stala bestsellerem. Společnost Meta, které patří Facebook, WhatsApp nebo Instagram, se totiž snažila zastavit propagaci tohoto díla, čímž dosáhla přesného opaku. O knize se začalo mnohem více mluvit. Teď před vánoci publikace vychází v českém překladu, pod názvem Bezohlední lidé: Jak jsem pracovala ve Facebooku jí na trh přineslo nakladatelství…

Tchaj‑wanský prezident Lai Ching‑te oznámil 40 miliardový rozpočtový balíček na obranu ostrova, včetně výstavby protiraketového štítu „T‑Dome“, navýšení vojenských výdajů a modernizace armády pro případ konfliktu s Čínou. Tím Tchaj‑wan dává jasně najevo, že je připraven tvrdě hájit svou nezávislost, demokracii a územní integritu, a to i za cenu zásadní změny své strategie odstrašení.

Nepřítomnost Spojených států na summitu G20 i šířeji v mezinárodních organizacích dláždí cestu pro „zodpovědného lídra“ Čínu.

V Číně se v polovině listopadu konal již třetí ročník značně netradiční soutěže, jejímž cílem je vydržet co nejdéle ležet. Jde o doslovné vyjádření životního stylu mladých Číňanů, kteří se nechtějí nechávat svazovat společenskými konvencemi, a ve skutečnosti jde o disciplínu znatelně těžší, než by se mohlo na první pohled zdát.

Počet obětí požáru obytného komplexu v Hongkongu, který vypukl ve středu, vzrostl na 128. Vedení města podle agentury Reuters oznámilo, že záchranné práce už skončily a že přibližně 200 lidí je stále nezvěstných.

Americký prezident Donald Trump navrhl japonské premiérce, aby mírnila svá slova o tom, že by Japonsko pomohlo Tchaj-wanu, kdyby ho Čína napadla.

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém hovoru požádal japonskou premiérku Sanae Takaičiovou, aby „neprovokovala Čínu v otázce svrchovanosti Tchaj-wanu“. Usiloval také o zmírnění jejích slov ze začátku listopadu. S odvoláním na středeční informaci deníku The Wall Street Journal (WSJ) to napsala agentura Kjódó. Takaičiová řekla, že Japonsko by v případě napadení Tchaj-wanu mohlo tomuto ostrovu přijít na pomoc.

Čínští exportéři nadsazují ceny výrobků pro odběratele z ruského vojensko-průmyslového komplexu a využívají přitom závislosti Ruska na dovozu z Číny poté, co vešly v platnost západní protiruské sankce…

Napětí mezi Japonskem a Čínou pokračuje. Tokio vyslalo kvůli čínskému bezpilotnímu letounu na svůj nejzápadnější ostrov letadla. Peking už dříve uvedl, že akci považuje za provokaci.

Čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

Tématem pondělního telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem bylo mimo jiné připojení Tchaj-wanu k Číně. Prezidenti mluvili i o válce na Ukrajině.

Čínský prezident Si Ťin-pching v pondělí v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk.

Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

Zajistit, aby čínské firmy nevyužívaly otevřený evropský trh bez toho, že by zároveň přinesly výhody místním pracovníkům a sdílely technologie. To je záměr zpřísnění pravidel pro investice, který chce Evropská komise představit v prosinci.

Krátce po svém zvolení si japonská premiérka Sanae Takaičiová třásla rukou s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Vztahy Pekingu a dlouholeté kritičky Číny ale nezůstaly dlouho na přátelské úrovni – konkrétně to trvalo méně než tři týdny. Důsledkem toho si Peking vydobývá respekt ekonomickým tlakem, premiérka ale zatím neustoupila.

Svět je na prahu nového jaderného závodu. Riziko příchodu éry, která se nebezpečím přiblíží dobám studené války, se může zdát vzdálené, ale zhmotnilo se a sílí. Přestože hlavic ještě nepřibývá, v době jaderného klidu už nejsme.

Velký zájem prezidenta Ruské federace Vladimira Putina vyvolal šéf banky Sberbank German Gref svým tvrzením, že díky pokroku v umělé inteligenci bude možné již okolo roku 2032 prodloužit život člověka…

Rostoucí obavy z čínské dominance ve vzácných zeminách znovu otevřely debatu o tom, zda Evropa reaguje dostatečně rychle. Podle šéfa Vacuumschmelze Erika Eschena hrozí, že kontinent bez rozhodnějších kroků přijde o klíčové know-how i část strategického průmyslu.

Stanislav Belkovskij – známý ruský politický stratég a publicista. Vystupuje jako expert na populárních ukrajinských a ruských mediálních platformách. Od října 2017 byl hlavním politickým poradcem v týmu Ksenie Sobčakové, která oznámila svou účast v prezidentských volbách v Rusku v roce 2018. Podle řady médií je autorem „Odpovědi Putinovi“, zveřejněné na webu prezidenta Zelenského. V březnu 2022 po začátku války opustil Rusko a odjel do Izraele. Jako důvod svého odjezdu Belkovskij uvedl vysoká rizika pro svou svobodu a bezpečnost kvůli svým názorům. 15. září 2023 ho ruské ministerstvo spravedlnosti uznalo za zahraničního agenta.

Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.

Akcie společnosti Applied Materials v pátek před zahájením amerického obchodování výrazně oslabily poté, co společnost upozornila na zásadní překážku, která ji čeká v příštím roce.

Japonská premiérka poprvé naznačila možnost reakce na případný čínský útok na Tchaj-wan, zatímco tchajwanská viceprezidentka vystoupila v Evropském parlamentu.

V Číně investují obrovské finanční prostředky do hledání léku na dlouhověkost. Výzkum pohání ekonomický růst i zájem aparátčíků.

Austrálie reaguje na množící se případy kybernetických útoků – tamní zpravodajské služby z nich otevřeně obvinily Čínu. Jejich ředitel uvedl, že špionáž, která se zaměřila na telekomunikační i energetické sítě, vodohospodářství a dopravu, Canberru stála v přepočtu přes 170 miliard korun. Peking veškerou zodpovědnost odmítá.

Čína oficiálně uvedla do služby letadlovou loď Fujian — technologický milník a strategický signál, že Peking chce hrát první ligu světových námořních mocností. Elektromagnetické katapulty, domácí konstrukce a globální ambice z ní dělají víc než jen bojovou loď: je to symbol nové éry.

Čínský startup Lonvi Biosciences oznámil, že dosáhl významného pokroku ve vývoji pilulek proti stárnutí, které cílí na tzv. zombie buňky (poškozené buňky, jež přestaly plnit své funkce, ale zůstávají v těle a přispívají k procesům stárnutí). O zprávě informují The New York Times.

Čína dočasně uvolnila zákaz vývozu vzácných surovin pro polovodiče do USA. Přesto je potřeba mít vývozní licence, které uděluje čínská vláda.

Západní zpravodajské služby varují před rostoucí hrozbou vojenské invaze Číny na Tchaj-wan. S odkazem na informované zdroje to napsal německý deník Bild. Podle nich by k operaci mohlo dojít už v listo…

Čína zrušila vývozní omezení na čipy společnosti Nexperia. Ty jsou přitom nezbytné pro evropský i americký automobilový průmysl.

Čínský generální konzul v Ósace Sue Ťien v sobotu novou japonskou premiérku Sanae Takaičiovou nazval „špinavým krkem, který na nás bez zaváhání zaútočil“ a jehož je potřeba uříznout. Učinil tak kvůli jejímu prohlášení, že by Japonsko v případě čínského útoku na Tchaj-wan mohlo vojensky zakročit. Japonská vláda si na konzulovy „extrémně nevhodné“ poznámky o premiérce stěžovala Pekingu.

Napětí v obchodních vztazích mezi Čínou a Spojenými státy polevilo. Peking v návaznosti na nedávné jednání prezidentů Číny a USA Si Ťin-pchinga a Donalda Trumpa v neděli zrušil vývozní omezení na čipy, které jsou nezbytné pro výrobu aut nejen v USA, ale i Evropě či Japonsku. Čínské ministerstvo obchodu zároveň pozastavilo zákaz vývozu některých vzácných surovin, které jsou klíčové pro výrobu polovodičů, do USA a zrušilo i přístavní poplatky pro americké lodě.

Nejhorší výsledek od letošního února zaznamenal vývoz z Číny. Export druhé největší ekonomiky světa se v říjnu snížil o 1,1 procenta. Pokles přišel po měsících urychlených dodávek, kterými se vývozci snažili předejít clům amerického prezidenta Donalda Trumpa - představitele světové ekonomické jedničky.

„Budeme mít tolik vzácných zemin, že nebudeme vědět, co s nimi,“ prohlásil americký prezident Donald Trump. Minulý týden uzavřel v Asii řadu dohod, jejichž dopady jsou však nejasné. Navíc nejde jen o těžbu, ale o zpracování.

Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí ode dneška do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.

Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí od neděle do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.

Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí od neděle do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.

Čína se pochlubila svou třetí a dosud největší letadlovou lodí. Podle čínských představitelů je Fujian důkazem, že země dokáže držet krok s americkým námořnictvem – nebo ho v některých ohledech dokonce předběhnout. Hlavní pýchou konstrukce je moderní elektromagnetický katapult (EMALS), který umožňuje rychlejší a efektivnější starty letadel. Peking tak zavádí stejnou technologii, jakou Spojené státy uvedly do provozu teprve před dvěma lety na své nejnovější lodi USS Gerald R. Ford. Informuje…

V tichosti, avšak s monumentální symbolikou, se na námořní základně v Sanya na ostrově Hainan odehrála událost, která přepisuje dějiny moderního válečnictví a naznačuje směřování globální mocenské rovnováhy. Čína oficiálně uvedla do aktivní služby svou nejnovější chloubu – letadlovou loď Fujian. Toto plavidlo, s trupovým číslem 18, není jen dalším přírůstkem do rostoucí čínské flotily, ale představuje skutečný technologický skok vpřed.

Čínské námořnictvo se rozrostlo o moderní letadlovou loď. Přišel se na ni podívat i prezident Si Ťin-pching.

Čína uvedla do provozu první letadlovou loď vlastní výroby, informovala v pátek čínská státní média. Učinila tak dva dny po slavnostní ceremonii, které se zúčastnil i prezident země Si Ťin-pching. Letadlová loď nesoucí jméno Fu-ťien je tou nejmodernější, kterou má Čína k dispozici.

Vztahy mezi Spojenými státy a Čínou vstupují do nové fáze. Po letech obchodních válek a technologických zákazů se objevují náznaky usmíření. Prezident Donald Trump znovu oživil pojem G‑2 – ideu, že dvě největší ekonomiky světa mohou společně řídit globální agendu. Co to znamená pro svět, který si na soupeření velmocí už skoro zvykl?