Si Ťin-pching

Peking vštěpuje svou představu o spravování kyberprostoru mezinárodnímu společenství i Hongkongu.

Čína bourá vesnice v provincii S'-čchuan, aby mohla rozšířit infrastrukturu spojenou s výrobou jaderných zbraní. Píše to americká stanice CNN, která prozkoumala mnoho satelitních záběrů a vládních dokumentů. USA tvrdí, že Peking tajně testuje atomové bomby, což Čína popírá. Svůj nukleární arzenál ale rozšiřuje závratným tempem.

Trump se chystá do Číny. A americký autoprůmysl se obává, aby z ní nepřivezl dohodu o vstupu čínských automobilek na trh v USA.

Šéfka tchajwanské opoziční strany Kuomintang Čcheng Li-wen navštíví v dubnu Peking. Zatímco Peking odmítá jednat se současnou tchajwanskou vládou, diskuzi se členy opozice vítá.

Peking/Tchaj-pej - Čínský prezident Si Ťin-pching pozval šéfku největší tchajwanské opoziční strany Čcheng Li-wen na návštěvu Číny. Informovala o tom agentura Reuters. Čcheng, která se loni v listopadu ujala vedení tchajwanské Národní strany (Kuomintang, KMT), si přeje úzké vztahy s Pekingem. Čína považuje demokratický Tchaj-wan za vzbouřenou provincii. Se Si Ťin-pchingem se 7. listopadu 2015 v Singapuru setkal tehdejší tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou, také člen KMT.

Slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro STVR řekl, že na východě může v důsledku války na Ukrajině dojít ke změně hranic. Věnoval se i dalším tématům. Kritizoval předchozí českou vládu Petra Fialy, zatímco ocenil odlišné postoje současného kabinetu Andreje Babiše.

Zatímco Západ řeší, jak udržet krok s dobou, Peking kreslí mapu zítřka. Čínská vláda představila ambiciózní 15. pětiletý plán, který působí jako sci-fi scénář: drony doručující balíky, létající taxíky, továrny plné humanoidních robotů a energie z termojaderné fúze. Není to jen technologická fantazie – jde o promyšlenou strategii, jak dosáhnout do roku 2035 statusu „moderního socialistického státu" a do roku 2049, na sté výročí komunistické vlády, pozice globální supervelmoci. Článek Zatímco Západ váhá, Čína investuje do světa zítřka se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Zatímco Západ pálí kapacity v sérii globálních krizí, Peking mlčí. Není to slabost, ale chladný kalkul. Čína si buduje strategickou výhodu a čeká, až se její soupeři vyčerpají sami. Dnešní ticho z Východu mění světový řád.

Čína zřejmě odkládá invazi na Tchaj-wan, tlak na ostrov ale nepolevuje. Peking pouze mění taktiku, jak sjednocení dosáhnout. Naposledy přišel s nabídkou - výměnou za vzdání se suverenity slibuje Tchaj-wanu energetickou bezpečnost.

Ještě před několika lety byla Čína motorem světového trhu s vínem. Dnes se z ní ale stává problém, který dopadá na vinaře od Francie po Austrálii. Kombinace ekonomického zpomalení a zásahů režimu Si Ťin-pchinga prakticky zastavila poptávku po zahraničním víně a výrobci teď řeší přebytky i propad cen.

Zatímco americký prezident Donald Trump vyhrožuje bombardováním íránských elektráren, Peking volá po deeskalaci a varuje před „nekontrolovaným chaosem“ na Blízkém východě. Čínská diplomacie se tak stylizuje do role mediátora, přičemž současně obratně využívá americkou konfrontaci k posílení vlastního globálního vlivu. Článek Čína varuje před chaosem: Trumpovo ultimátum Íránu rozděluje svět se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropa čelí složitému geopolitickému dilematu. Turbulence na mezinárodní scéně vyvolané politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa – od celních sporů až po rostoucí obavy o energetickou bezpečnost – nutí evropské lídry přehodnotit dlouhodobou ekonomickou strategii vůči Číně. Do Pekingu jezdí stále více evropských lídrů.

Oproti převládajícím obavám Čína podle amerických rozvědek neplánuje na příští rok invazi na Tchaj-wan. Píše se to v nové výroční zprávě o globálních hrozbách, která přichází v době, kdy Peking zvyšuje tlak na ostrov častými válečnými manévry. Jedním z důvodů by mohly být pokračující čistky napříč obranným sektorem asijské velmoci.

Zatímco jihoasijské země zavádějí příděly pohonných hmot a vypínají klimatizace, Čína sleduje globální energetický chaos s klidem, který budí respekt i závist. Není to náhoda. Si Ťin-pching varoval už v roce 2021, že země musí mít energetickou bezpečnost „ve vlastních rukou“. Dnes se ukazuje, že to nebyla jen rétorika. Článek Čína si na energetickou krizi připravila polštář. Teď na něm sedí, zatímco ostatní musí jednat se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

NÁZOR / Obchodník s nemovitostmi, který se na stará kolena stal s pomocí techno oligarchů a Kremlu i americkým prezidentem, nikdy nevynikal odvahou. Ta do něj vjela vždycky hlavně v noci, když psal př…

Americké zpravodajské služby přinášejí překvapivé zjištění: Peking nechystá invazi na Tchaj-wan v roce 2027, jak se dlouho spekulovalo. Místo tanků a výsadkářů vsází na trpělivost a tlak. Jenže klid zbraní ještě neznamená klid na duši – napětí v Tchajwanské úžině zůstává jedním z nejcitlivějších bodů světové politiky. Článek Žádný útok v roce 2027. Čína má s Tchaj-wanem jiný plán se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Setkání amerického a čínského prezidenta se odkládá. Čína v Hormuzském průlivu vyjednává vlastní podmínky.

Aliance Číny a Ruské federace se postupně přežívá. Komunistická diktatura řadí novou rychlost a zabírá pozice, které USA dobrovolně pod vedením Donalda Trumpa vyklízí. Konflikt v Íránu pak může souboj o světovou dominanci ukončit šach-matem.

Donald Trump odložil plánované setkání s čínským prezidentem „kvůli válce“. Pro Peking jde zároveň o problém i příležitost. Potvrzuje si, že Trump není stratég, ale je jen neschopný, říká pro SZ analytik Andrew Mertha.

Zatímco válka na Blízkém východě nabírá na intenzitě, na čínských sociálních sítích se rozhořela jiná bitva — ta informační. Pekingem řízený internetový prostor v posledních dnech zaplavila bezprecedentní vlna protiamerického obsahu. Čínští cenzoři, kteří obvykle jakýkoli výbušný materiál okamžitě potlačují, tentokrát dělají pravý opak: Nechávají propagandu volně proudit a aktivně ji přiživují.

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.

Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) je na svojí pracovní cestě na Tchaj-wanu. Účastní se tam fóra Yushan 2026, které otevřel prezident asijské země Lai Ching-te. Lipavský během projevu varoval před dalším globálním konfliktem, který by mohl zasáhnout jihovýchodní Asii.

ANALÝZA / Čína má díky své dlouhodobé přítomnosti v Africe vybudovány silné ekonomické i politické vazby. Ty dnes představují zásadní výzvu pro evropské a americké ambice na kontinentu. Sedmý summit E…

NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, jestliže se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu, který blokuje Írán. Řekl to americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times (FT). K otevření úžiny podle něj musí přispět i Čína, jinak hrozí i zrušení summitu s prezidentem Si Ťin-pchingem.

Zástupci Německa, Británie, Číny a Japonska reagují na vyzývavé a výhružné výroky amerického prezidenta Trumpa ohledně spolupráce při otevření Íránem blokovaného Hormuzského průlivu.

Jediný zpravodajský odhad změnil obranné plánování v Tichomoří a rozpoutal závody ve zbrojení, které stále pokračují.

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění Íránem blokované plavby v Hormuzském průlivu, řekl americký prezident Donald Trump v dnes publikovaném rozhovoru s deníkem Financial Times (FT). K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil zrušit summit s prezidentem Si Ťin-pchingem. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Peského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily útoky…

Washington/Londýn/Berlín - Hormuzský průliv se podaří otevřít velmi brzy, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. Řekl to podle agentury Reuters v Bílém domě, kde znovu vyzval země světa k pomoci s otevřením klíčové dopravní cesty, kterou za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy, ale nyní ji Írán blokuje. Trump také zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí naživu.

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.

První den jednání mezi USA a Čínou v Paříži je u konce. Rozhovory mají pokračovat v pondělí ráno. Diplomaté velmocí podle agentury Reuters jednali například o amerických clech a možnosti jejich snížení.

V Paříži v neděli po šesti hodinách skončil první den americko-čínských jednání o obchodní dohodě. Podle mluvčího amerického ministerstva financí budou rozhovory pokračovat v pondělí ráno, informovala…

Americký ministr financí Scott Bessent a čínský vicepremiér Che Li-feng se dnes v Paříži sešli k jednáním o obchodní dohodě. Cílem rozhovorů je podle agentury Reuters rovněž příprava nadcházející a dlouho očekávané cesty do Číny, kterou prezident Spojených států Donald Trump podnikne na přelomu března a dubna. Očekává se, že Trump a čínský prezident Si Ťin-pching by mohli prodloužit obchodní příměří, případně vyřešit vzájemné obchodní spory, které v minulých měsících přerostly v celní válku…

Čína je dlouhodobě známá svou snahou často utlačovat etnické menšiny nebo je násilím začleňovat do většinové společnosti. Nyní bude tato tendence upevňovat čínský patriotismus ještě vyšší. Nejznámější byly tábory pro...

Bývalý velitel amerických sil v Evropě, generálporučík Ben Hodges, v rozhovoru pro kanál War Live na YouTube analyzoval rychlé geopolitické změny posledních doby. Přišel pád syrského režimu, oslabení…

Čína schválila nový zákon, který se týká 55 etnických menšin v zemi. Podle vlády posílí modernizaci a národní jednotu. Kritici zákona ale upozorňují na to, že oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, a oslabí jejich jazyková a kulturní práva. „Tento způsob socialistické legalizace můžeme sledovat i v jiných oblastech, než je národnostní politika,“ říká sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu Akademie věd.

Na konci února přestala čínská armáda přelétat svými letouny v blízkosti Tchaj-wanu. Náhlá pauza zmátla analytiky, kteří přišli s řadou možných vysvětlení.

Po celé roky čínská armáda nechávala přelétat své vojenské letouny prakticky denně v blízkosti Tchaj-wanu. Na konci února s tím ale na téměř dva týdny prakticky přestala a analytici netuší proč, napsal zpravodajský server The New York Times (NYT).

Čína schválila nový zákon o etnické jednotě, který má posílit národní identitu u 55 menšinových etnických skupin. Podle kritiků ale zákon ještě více oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, napsala agentura Reuters.

Peking/Tchaj-Pej - Po celé roky čínská armáda nechávala přelétat své vojenské letouny prakticky denně v blízkosti Tchaj-wanu. Na konci února s tím ale na téměř dva týdny prakticky přestala a analytici netuší proč, napsal zpravodajský server The New York Times (NYT).

Čína ve čtvrtek schválila nový zákon o etnických menšinách, který má údajně posílit národní identitu u 55 menšinových etnických skupin. Podle kritiků ale tento zákon ještě více oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, napsala agentura Reuters.

Čína rychle navyšuje svůj jaderný arzenál. Podle amerických zpravodajských služeb vyvíjí novou generaci nukleárních zbraní a v posledních letech provedla nejméně jeden tajný test. Aktivity v této oblasti vyvíjejí také USA, Rusko či Francie, která mění strategii a počítá s rozšířením svých nukleárních kapacit. Svět tak v době rostoucího napětí vstupuje do nové jaderné éry.

Předseda Evropské rady António Costa ostře varoval před dramatickou proměnou mezinárodního systému. Podle bývalého portugalského premiéra se svět vrací k mocenské politice, kde Rusko porušuje mír, Čína narušuje obchod a Spojené státy samy zpochybňují mezinárodní řád založený na pravidlech. Slova, která by ještě před pár lety zněla jako přehnaná rétorika, dnes popisují realitu roku 2026. Článek Costa varuje: USA, Rusko i Čína podrývají mezinárodní řád se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Blízkovýchodní válka znervózňuje Čínu, která odebírá ve velkém ropu z Íránu a v regionu má své ekonomické i strategické zájmy. Podle expertů se ale Si Ťin-pching pragmaticky odmítá vojensky angažovat na straně Teheránu, aby udržel stabilní vztahy s USA. Někteří analytici se domnívají, že v krátkodobém horizontu může konflikt nahrát Tchaj-wanu, protože Pekingu ukázal, čeho jsou Američané schopni.

„Dokonalá bouře pro Tchaj-wan v roce 2026?“ ptá se expertka Yun Sun a předkládá argumenty, proč podle ní Čína může zaútočit už letos. Její článek určitě přináší neotřelý a znepokojivý pohled na věc. Jak moc je ale přesvědčivý?

Boeing finišuje s Čínou velkou zakázku na dodávky letadel. Koncem měsíce se chystá do Číny prezident Donald Trump.

Čína plánuje na nadcházejících pět let nejnižší ekonomický růst od začátku 90. let, zřejmě si tak chce uvolnit ruce k řešení problémů. Chystá ale také omezení práv etnických menšin.

Severní Korea o víkendu odhalila sochu svého vůdce Kim Čong-una. Tato pocta je podle odborníků obvykle vyhrazená zesnulým členům vládnoucí dynastie Kimů, píše agentura AFP.

O válce na Ukrajině se nerozhoduje na bojištích v Doněcku nebo Záporoží, ale v Pekingu, píše web týdeníku Focus ve své analýze. Čína je víc než jen tichý pozorovatel. Ačkoliv Peking oficiálně hovoří o neutralitě, mírových iniciativách a dialogu, praxe je na hony vzdálená oficiálním prohlášením.

Čistky v PLA míří do vrcholu velení a z „boje s korupcí“ dělají mechanismus řízení loajality. V zemi, kde armáda slouží straně, je disciplína politický nástroj – a může mít dopad i na schopnost jednat v krizi.

Slova německého kancléře Friedricha Merze o výkonnosti a pracovním nasazení se stala tématem čínského veřejného prostoru. Video z jeho vystoupení na předvolební akci CDU, pronesené krátce po návratu z Číny, se na tamních sociálních sítích šíří ve velkém a vyvolává bouřlivé reakce, píší německá média.

Není to ani rok a zdá se to jako před tisíci životy. Pokud si to nepamatujete, zde je malé pozadí: Spojené státy a Čína se zhruba před rokem pustily do války.

Když se letos v únoru v Pchjongjangu konal kongres Dělnické strany Koreje, většina pozorovatelů očekávala obvyklé vychloubání se jadernými zbraněmi a rétorickými výpady. Kim Čong-un nešetřil slovy o „nezastavitelném jaderném rozvoji", překvapivě ale také naznačil, že by se Severní Korea s USA „mohla domluvit" – ovšem za podmínky, že Washington uzná KLDR jako legitimní jadernou mocnost. Pro analytiky sledující severokorejský režim byl ale nejzajímavější jiný detail: dívka v kožené bundě stojící po boku vůdce. Článek Kožená bunda jako politický signál: Kim Čong-un ukazuje světu svou dceru se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Případ českého studenta, který si podle zjištění webu Neovlivní.cz v čínském vězení odpykává dvanáctiletý trest, šokoval veřejnost nejen svou délkou, ale i dlouholetým utajením. Mladý muž zmizel v čín…

Donald Trump má skoro 80 let. Měl by si užívat důchodu. Místo toho v pátek řekl davu v Texasu, že si zaslouží třetí funkční období. „Možná uděláme ještě jedno období. Měli bychom udělat ještě jedno?“ zeptal se za bouřlivého potlesku. „Uděláme ještě jedno období. No, máme na to nárok.

Německý kancléř Friedrich Merz v Číně pojmenoval problémy, které čínsko-německý vztah tíží. Řešení však jeho návštěva nepřinesla.

S blížícím se termínem zasedání nejdůležitějšího zákonodárného orgánu Číny pokračují pečlivé stranické čistky. Si Ťin-pching opět sáhl do řad svých vojenských důstojníků.

Čína je podle nových satelitních snímků velmi blízko tomu, že postaví svou první letadlovou loď na jaderný pohon. Plavidlo známé jako Type 004 by znamenalo zásadní kvalitativní skok v čínské námořní síle a přímou výzvu dlouhodobé dominanci Spojených států na světových oceánech.

Nástupní návštěva předsedy německé vlády ilustruje rostoucí zoufalství německých kancléřů v jejich marné snaze narovnat vztahy s Čínou. Kleště, ve kterých Merz vězí, přitom pomáhali utahovat právě jeho předchůdci.

Grónsko většinou nepatří mezi země objevující se v titulcích předních světových médií. Nedávno jej tam však dostal Donald Trump, když vyjádřil záměr Dánskem spravovaný ostrov získat jako území strategického významu pro budoucnost Spojených států amerických. Jako jeden z důvodů tohoto z mnoha pohledů velmi kontroverzního kroku uvedl americký prezident rapidní, Ruskem asistovanou expanzi Číny do severních oblastí. Jaké

Americké embargo sice padlo, Nvidia ale do Číny zatím neprodala jediný AI čip H200. Dodávky brzdí přísné licence USA i snaha Pekingu upřednostnit domácí hardware.