šimpanz

Po boku Michaela Jacksona prožil život jako z pohádky – luxus, slávu i pozornost médií. Dnes ale šimpanz Bubbles žije úplně jinak.

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.

Obzvláště pozoruhodné je, že šimpanzi zabíjejí bývalé členy skupiny.

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Ngogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Dříve soudržná skupina čítala téměř 200 šimpanzů a patřila k největším v historii pozorovaným společenstvím tohoto druhu ve volné přírodě. Sociální vazby mezi jejími členy se utvářely více než dvě desetiletí. Podle vědců však stačily pouze tři roky, aby se z někdejších spojenců stali nepřátelé.

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.

Kampala - V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie v časopise Science, na kterou upozornil deník The Wall Street Journal.

Když přemýšlíme o inteligenci zvířat, často se zaměřujeme na šimpanze, gorily nebo delfíny. Jenže při komunikaci právě se člověkem mají šimpanzi oproti psům překvapivě slabší pozici.

Výzkumníci zjistili, že naši zvířecí předci nejenže nemají problém s alkoholem, denně jsou schopni spořádat ekvivalent hned několika drinků.

Představte si, že si malé dítě hraje s prázdnými šálky na džusový dýchánek. Jakoby „nalévá“ neexistující džus svým plyšákům, pamatuje si, kde nápoj „je“ a kde „není“ a pak ten imaginární nápoj ze správně vybraného šálku „jakoby“ pije. Pokud toto dítě díky své představivosti zvládne, má v hlavě jasný obrázek něčeho, co v realitě neexistuje, a umí si díky tomu přehrávat imaginární děj, i když ho nebude zaměňovat za děj skutečný.

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.

Biolog Ilja Ivanov dostal za úkol zkřížit člověka s opicí. V Africe i SSSR prováděl na Stalinův rozkaz pokusy, které dodnes rezonují svou brutalitou.

Byla slavnější než mnozí lidé a chytřejší, než by kdo čekal. Šimpanzice s přiléhavým jménem "Ai" zemřela minulý týden ve věku 49 let.

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.

Ve 49 letech uhynula samice šimpanze jménem Ai, která uměla rozpoznat barvy, čísla i více než 100 čínských znaků a písmen latinské abecedy. S odvoláním na japonské vědce z Kjótské univerzity to napsala agentura AFP.

Ve 49 letech zemřela samice šimpanze jménem Ai, která uměla rozpoznat barvy, čísla i více než 100 čínských znaků a písmen latinské abecedy. S odvoláním na japonské vědce z Kjótské univerzity to napsala agentura AFP

Deky i přehozy mohou v těchto mrazivých dnech nosit lidé do Zoo Dvorec u Borovan na Českobudějovicku. Potřebují je dva šimpanzí kamarádi Bongo a Mango, kteří si v tomto období staví hnízda, kde odpočívají. I když jsou v ubikaci, kde teplota neklesá pod 22 stupňů Celsia, rádi se do dek ještě zabalí.

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.

Šokující příběhy z Ugandy a Tanzanie odhalily temnou stránku šimpanzů. Jejich desetileté války jsou strategické genocidy s cílem získat území a samice, s brutální podobností k lidským konfliktům.

Přírodovědce zaskočilo video, které zachytilo, jak divoký vlk ve volné přírodě dokázal využít lidmi vytvořenou past, aby se dostal k potravě. Až doposud se totiž s ničím takovým u těchto predátorů nesetkali.

Lidé dělají chyby, prakticky pořád. Jednou větší, jindy menší. Dokáží se z nich ale (v ideálním případě) poučit. Mezinárodní vědecký výzkum teď popsal, že tuto schopnost nemají jen lidé, ale také šimpanzi. V experimentu prokázali, že mohou změnit svůj názor na základě síly dostupných důkazů, což je klíčová vlastnost racionálního myšlení.

Testy silných vs. slabých vs. žádných důkazů prokázali, že šimpáci dovedou měnit závěry, když ze slabých důkazů dostanou silnější. Takové chování se (občas…) předpokládalo jen u lidí.

V hlubinách afrických pralesů, kde se větve splétají a vzduch voní vlhkostí, se odehrává tichý a krutý boj. Šimpanzi, zvířata tak podobná člověku, se tu mění v dokonale sehrané lovce.

Lidé druhu Homo sapiens jsou mistry rychlé evoluce, ukazuje nový výzkum vědců z University College v Londýně. Podle něj si člověk vyvinul svůj charakteristický velký mozek a plochý obličej překvapivě rychlým tempem ve srovnání s jinými lidoopy.

Jane Goodall byla inspirativní ženou, která toho světu měla hodně co říct. A i když už není mezi námi, její poselství žije dál.

Neznal důvod, proč sedí v malé kovové kabině a proč se všechno kolem třese. Jen dělal to, co ho naučili. Ham, šimpanz z afrického Kamerunu, se stal prvním živým tvorem, který z vesmíru přinesl zprávu, že život může přežít i tam, kde končí vzduch.

Nebyla jen přední primatoložkou; byla průkopnicí, jejíž odvaha a soucit proměnily vědecký pohled na zvířata a inspirovaly globální hnutí za ochranu přírody.

Jane Goodallová, legendární ochránkyně šimpanzů a divoké přírody, zemřela 1. října 2025 ve věku 91 let. Nejznámější expertka na primáty měla dobrodružný životní styl. Její objevy byly přelomové a přepsaly pravidla studia šimpanzů. Připomeňte si s námi její nezapomenutelnou přednášku v Praze plnou naděje a víry v budoucnost.

Dame Valerie Jane Morris-Goodall, DBE, jedna z nejvýznamnějších osobností moderní vědy a ochrany přírody, zemřela 1. října 2025 ve věku 91 let. Zpráva, potvrzená Institutem Jane Goodallové, uvádí, že Goodallová, která byla až do posledních dnů života aktivní na přednáškovém turné, zemřela přirozenou smrtí v Kalifornii.

Před dvaceti lety přišli vědci s hypotézou opilé opice, která říká, že předkové člověka pravidelně konzumovali v potravě tolik alkoholu, že ho mají lidé rádi dodnes. Teď tuto teorii podpořily dosud nejsilnější důkazy. Primatologové popsali, že průměrný šimpanz si dá denně „tři panáky“ alkoholu.

Jedna z šimpanzic hodonínské zoo, čtyřiadvacetiletá Juddy, se minulý týden přestěhovala do Ostravy. Cílem přesunu je zapojení do větší chovné skupiny. Transport proběhl bez problémů, zvíře doprovázel i zkušený chovatel.

Zoo Ostrava chová od roku 2016 kriticky ohrožený poddruh šimpanze - šimpanze hornoguinejského. První mládě se narodilo v únoru 2020, další pak v srpnu 2023 a v únoru 2024. Všechna tři mláďata byli samečci. Až letos se chovatelé konečně dočkali a v ostravské zoo přišla na svět první šimpanzí holčička.

V ostravské zoo se radují, narodilo se zde další, již čtvrté mládě kriticky ohroženého šimpanze hornoguinejského. Radost je dvojnásobná, protože po třech samečcích se konečně narodila šimpanzí holka. Porodila ji třináctiletá samice, která dosud ještě vlastní mládě neodchovala. Vloni sice porodila, avšak mládě nepřežilo. Chovatelé jsou proto napjatí, jak si samice povede tentokrát.

V ostravské zoologické zahradě se narodilo v pořadí čtvrté mládě šimpanze hornoguinejského. Jde o nejohroženější poddruh šimpanze. Matkou je samice, která dosud vlastní mládě neodchovala. Loni sice jedno porodila, ale bohužel nepřežilo. Teď se o novorozenou holčičku láskyplně stará. To je ostatně vidět i na videu, kterým se zahrada nyní pochlubila.

Pozoruhodnou schopnost improvizace a napodobování projevil v nynějších vedrech 19letý šimpanz v zoologické zahradě ve městě Čchin-chuang-tao na severovýchodě Číny.

Pátek 13. se v liberecké zoo stal posledním dnem života čtyřicetiletého šimpanze Kuby. Kvůli dalšímu zhoršování zdravotního stavu způsobeného benigním, nezhoubným nádorem v oblasti pravého bedra, se kterým se Kuba dlouhodobě potýkal, ho zoo musela nechat uspat. Nádor se totiž v posledních týdnech zvětšil natolik, že zvířeti způsoboval bolest a omezoval ho v pohybu. Poslední komplikací pak bylo jeho prasknutí před dvěma dny. Vzhledem k tomu, že již nešlo negativní prognózu nijak zvrátit, rozhodli se zoologové po konzultaci s veterináři přistoupit k eutanázii šimpanzího samce.

Než se lidi rozhodli vyletět do vesmíru, poslali tam svoje čtyřnohé kamarády. Lajka, Ham, Able – možná jejich jména nikdy neslyšeli, ale právě díky nim dnes létáme ke hvězdám. Zvířecí hrdinové riskovali krk za vědu a většina z nich se prostě nevrátila.

Fotbalovou kariéru nastartoval hvězdně. V první sezóně mezi dospělými dal 9 branek, zahrál si i za reprezentaci do 21 let. Ligu pak kopal i za Liberec, za Ústí nad Labem, za Ružomberok i za Příbram. Dnes byste ho ale kolem fotbalu hledali marně.

Jméno Tomáše Krbečka zarytým fotbalovým fanouškům určitě něco říká. V jednadvaceti letech vlétl na ligové trávníky jako uragán a ve své první sezóně mezi dospělými nasázel úctyhodných devět branek, což mu vyneslo i nominaci do reprezentační jednadvacítky. Dnes mu táhne na čtyřicet a kdo by tipoval, že se stále motá kolem míčů a pažitu, byl by na omylu.

Vědci poprvé natočili divoké šimpanze, jak spolu sdílejí fermentované ovoce. Má to sociální význam?

Samice šimpanzů bonobo ve volné přírodě utvářejí skupiny, aby se ubránily samcům. Tvrdí to výzkumníci z americké Harvardovy univerzity. Šimpanzi bonobo jsou vedle šimpanzů učenlivých nejbližším příbuzným člověka.

Za odměnu dostával banán, za trest elektrický šok. V roce 1961 ho jako Subjekt 65 vyslali do vesmíru. Vrátil se jako hrdina, zbytek života ale prožil v samotě, bez kontaktu s ostatními šimpanzy.

Lidská historie je plná omylů a špatných rozhodnutí, které stály život mnoho lidí i zvířat. Zařadit by se mezi ně daly i sovětské pokusy o zkřížení člověka se šimpanzem, a to jen za účelem získání pracovní síly.

Některá zvířata nás překvapují chováním, které připomíná lidské. Od šimpanzů používajících nástroje, přes vydry držící se za tlapky až po krkavce plánující budoucnost – příroda nám ukazuje, že lidské rysy nejsou výhradně naší doménou.

Pětiletou Cailu, která je asi nejznámějším šimpanzem v plzeňské zoologické zahradě, trápí několik měsíců vážné dermatologické problémy. Místy jí prosvítala kůže, později se začala škrábat. Po složitém odebrání vzorků měli chovatelé jasno. Jedná se o silný atopický ekzém. První nasazené léky přinesly několik nežádoucích účinků, jako byla apatie nebo záškuby. Tyto léky ošetřovatelé po konzultaci s veterináři okamžitě vysadili a uchýlili se k druhé možnosti, kterou je biologická léčba pomocí vakcín. Ani ta ale nemusí zabrat.

Je tomu už více než týden, co zemřela jedna z nejznámějších a pravděpodobně i nejchytřejších opic novodobých dějin. Šimpanz Kanzi rozuměl anglické řeči, uměl rozdělat oheň či hrát počítačové hry. Bylo mu 44 let.

Ham se narodil v divočině, nakonec se ale po výcviku v rámci mise Mercury stal prvním šimpanzem ve vesmíru. Otázkou však zůstává, zda byl jeho zážitek z letu do kosmu tak poklidný, jak se kdysi tvrdilo.

Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem přišla se zajímavou zprávou. Nedávno uhynulý vzácný šimpanz poddruhu čego by mohl mít v budoucnu potomky, a…

Více než měsíc mrtvý samec šimpanze čego Dingo má vysokou šanci, že se i posmrtně dočká potomků. Safari Park ve Dvoře Králové získal v rámci svého znovuobnoveného Výzkumného institutu ochrany genofondů jeho spermie a somatické buňky. V budoucnu se tak může tento geneticky velmi cenný samec znovu zapojit do budování pojistné populace šimpanze čego v lidské péči.

Více než měsíc mrtvý samec šimpanze čego Dingo má novou naději na další mláďata. Vědcům se totiž povedlo získal jeho spermie a somatické buňky. V budoucnu se tak díky vědě může geneticky velmi cenný samec znovu zapojit do budování pojistné populace šimpanze čego v lidské péči.

Americký psycholog Winthrop Kellogg chtěl otestovat, jak se bude vyvíjet opičí mládě vyrůstající v lidském prostředí. Do experimentu se nezdráhal zapojit i svého syna. Jenže to nedopadlo dle jeho představ.

Ilja Ivanovič Ivanov nebo také Rudy Frankenstein. SSSR podpořil jeho snahu o křížení člověka a opice. Ale jaký byl vlastně vědců cíl a motiv?

Parašutista v Nizozemsku ztratil při seskoku v mlze orientaci a namísto fotbalového hřiště přistál v opičím výběhu nedaleké zoologické zahrady. Mohl dopadnout i hůře, protože o sto metrů vedle jsou tygři a lvi a o dalších 50 metrů areál s africkými slony.

Že se po smrti rozloučíme s našimi zesnulými blízkými považujeme dnes za samozřejmost. Rozhodně ale nejsme jediní, kdo tak činí. I zvířata totiž mají své city a ztráta blízkých je dokáže zasáhnout.

V pátek se mezi zaměstnance Safari ve Dvoře Králové rozletěla smutná zpráva. Zemřel totiž oblíbený šimpanzí samec Dingo. Bohužel vše naznačuje tomu, že příčinou byli lidé a silvestrovské oslavy.

Smutná zpráva přišla ze Safari Parku Dvůr Králové nad Labem. V pátek zde uhynul padesátiletý šimpanz poddruhu čego jménem Dingo. Podle informací zoo byl…