Sokol stěhovavý

V Moravském krasu po roce opět zahnízdili sokoli stěhovaví. Pár, který dlouhodobě obývá lokalitu kolem Jáchymky a Býčí skály, si letos vybral hnízdiště na Jáchymce. Samice už sedí na čtyřech vejcích, řekl ČTK René Bedan, který sokoly v této lokalitě sleduje dlouhodobě. Turistická trasa u jeskyně je tak uzavřená, aby lidé sokoly nerušili.

Vzácní sokolové stěhovaví si v Moravském krasu opět vybrali své tradiční hnízdiště. Pár, který dlouhodobě obývá okolí Jáchymky a Býčí skály, se letos rozhodl…

/FOTO, VIDEO/ Ochránci přírody hlásí aktivitu na třech sokolích hnízdech v Moravském krasu na Blanensku. Dvě z nich jsou pod dohledem fotopastí. Nad jeskyní Jáchymka v Josefovském údolí nedaleko světoznámé Býčí skály už samice sokola stěhovavého zahřívá čtyři vejce. Vstup do jeskyně je uzavřený.

Až do poloviny června bude kvůli hnízdění sokolů uzavřena jeskyně Jáchymka v centru Moravského krasu na Blanensku. Uzavřena a zatarasena zábranami je v této lokalitě i oblíbená turistická stezka, která jeskyni protíná. Dravci si vytvořili hnízdo přímo nad vstupem do podzemí, v němž roku 2024 úspěšně odchovali hned čtyři potomky.

Na skále Kozel v Chřibech, která patří mezi oblíbené lezecké lokality, se uhnízdil kriticky ohrožený sokol stěhovavý. Pro úspěšné vyvedení mláďat je zásadní, aby…

Na skále Kozel v Chřibech, která patří mezi oblíbené lezecké lokality, se uhnízdil kriticky ohrožený sokol stěhovavý. Pro úspěšné vyvedení mláďat je zásadní, aby měl dravec v okolí hnízdiště klid. Kraj proto spolu s ochránci přírody žádá návštěvníky oblasti, aby respektovali dočasné omezení vstupu. Skála je u červené turistické značky u Koryčan na Kroměřížsku.

Patří evropská soustava Natura 2000 také do měst? A pokud ano, tak proč ?

V Moravském krasu se znovu zabydlel vzácný sokol stěhovavý. Aby měl při hnízdění klid, ochranáři dočasně uzavřeli okolí jeskyně Jáchymka, kde letos vyvádí mláďata. Oblíbenou trasu ale turisté úplně oželet nemusí, místo lze obejít po provizorní trase.

V chráněné krajinné oblasti Broumovsko je kvůli hnízdění sokolů dočasně uzavřen přístup na Frýdlantskou vyhlídku na hoře Ostaš. Ochranáři na Broumovsku zákaz vstupu do dalších míst zvažují. Sokol stěhovavý patří k ohroženým druhům, který pravidelně v oblasti hnízdí. Při hnízdění potřebuje klid.

V chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko je od 11. března kvůli hnízdění sokolů dočasně uzavřen přístup na Frýdlantskou vyhlídku na hoře Ostaš. Ochranáři na…

Podruhé v novodobé historii začal v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy hnízdit pár vzácných sokolů stěhovavých. Dravci si opět vybrali skalní útvar Čtyři palice v eponymní přírodní rezervaci, kde vloni úspěšně vyvedli dvě mláďata. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v reakci na jejich návrat od včerejška omezila vstup do lokality.

Až do odvolání je pro turisty i horolezce uzavřena oblíbená přírodní rezervace Čtyři palice v CHKO Žďárské vrchy. Jde o skály, kde loni úspěšně zahnízdil kriticky ohrožený sokol stěhovavý. Pro ochranáře šlo o mimořádnou událost, sokol se vrátil na sever Kraje Vysočina po téměř sedmdesáti letech.

Přírodní rezervace Čtyři palice nacházející se v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy je od středy 4. března uzavřená. Důvodem je ochrana kriticky ohroženého sokola stěhovavého, který zde hnízdí. Omezení se týká především skalního útvaru. Turisté mohou nadále využívat stezky vedoucí po jeho obvodu.

Písek dal v polovině února nainstalovat na dva teplárenské komíny budky pro sokoly. Chce tak podpořit jejich populaci a naopak snížit počet holubů ve městě. Záběry z fotopastí ukázaly, že dravci je brzy obsadili. Ještě letos by mohli kriticky ohrožení ptáci zahnízdit, informovala mluvčí písecké radnice Petra Měšťanová.

Město Písek představilo netradiční řešení problému s přemnožením holubů. V polovině února nechala radnice na dva teplárenské komíny instalovat budky určené pro sokoly stěhovavé.…

Dva komíny v areálu písecké teplárny jsou nově osazeny sokolími budkami. Město chce jednak podpořit populaci chráněných dravců a také snížit počet holubů ve městě. Budky už přilákaly dva páry sokolů a je velmi pravděpodobné, že tu zahnízdí.

Na dvou komínech písecké teplárny přibyly v polovině února speciální budky určené pro sokoly stěhovavé. Dravci na sebe nenechali dlouho čekat a nové hnízdiště objevili prakticky okamžitě. Odborníci předpokládají, že sokoli pomohou s regulací populace holubů ve městě.

V roce 2025 se z takzvané „sokolí farmy“ Skupiny ČEZ rozletělo do volné přírody dalších 20 mláďat kriticky ohroženého sokola stěhovavého. Vyplývá to z pravidelného monitoringu, který od února do listo

Na jednom z ventilačních komínů Jaderné elektrárny Dukovany se vylíhla tři mláďata sokola stěhovavého. Energetici ve spolupráci s ornitology tak slaví další úspěch v ochraně tohoto ohroženého druhu. Za posledních pět let se v Dukovanech vylíhlo už patnáct mláďat.

Na jednom z ventilačních komínů Jaderné elektrárny Dukovany se vylíhla tři mláďata sokola stěhovavého. Energetici ve spolupráci s ornitology tak slaví další úspěch v ochraně tohoto ohroženého druhu. Za posledních pět let se v Dukovanech vylíhlo už patnáct mláďat.

Na stometrovém ventilačním komíně v Jaderné elektrárně Temelín se vylíhla další mláďata sokola stěhovavého. Jde o samice. Pár, který na druhé nejvyšší stavbě Temelína sídlí od roku 2020, přivítal na světě už devět potomků. Mláďata zkontroloval a okroužkoval ornitolog, podle kterého jsou ve výborné kondici.

V jaderné elektrárně Temelín se nedávno vylíhla čtyři mláďata sokola stěhovavého. Sokolí pár je na svět přivedl v budce na druhé nejvyšší stavbě v…

Osm párů sokola stěhovavého žije stabilně na české části Šumavy a daří se jim vyvádět mláďata. Dalších sedm párů tohoto nejrychlejšího tvora na planetě Zemi žije na německé straně Šumavy. Ve druhé polovině 20. století byl v Česku sokol stěhovaný téměř vyhubený v důsledku masivního používání nechvalně proslulého insekticidu DDT. Ten doslova hubil vše živé a odnesli to i vzácní dravci.

Sokoli stěhovaví podle odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny vyvedli letos v Jeseníkách na svět celkem 32 mláďat. Jde o třetí nejvyšší počet od roku 2001, loni bylo sokolích ptáčat o deset více, jednalo se o rekord. Tento rok přišly o život čtyři samice, většinu z nich ulovili jejich predátoři.

Nyní budou mladí sokoli získávat zkušenosti a trénovat své schopnosti lovu, než se za dva až tři roky usadí a vyvedou vlastní mláďata. Celkem…

Informovali o tom ve čtvrtek zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR.

Letos opustilo hnízda v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii. Zahnízdilo tu sedm párů sokolů, z hnízd vylétlo čtrnáct mladých ptáků. Dvě hnízdění úspěšná nebyla. O rekordu informovala dnes 27. června Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Broumovsko.

Na 125 metrů vysokém ventilačním komíně Jaderné elektrárny Dukovany mají své místo velmi vzácní, kriticky ohrožení a zákonem chránění sokoli stěhovaví. Energetici jim tam připravili umělé hnízdiště, kde mají klid na odchov mláďat a daří se jim skvěle. Sokolímu páru se povedlo opět vysedět čtyři zdravá mláďata. David, Lukáš, Radka a Romana nesou jména po českých hokejistech, kteří vybojovali zlaté medaile na mistrovství světa.

Na 125 metrů vysokém ventilačním komíně Jaderné elektrárny Dukovany mají své místo velmi vzácní, kriticky ohrožení a zákonem chránění sokoli stěhovaví. Energetici jim tam připravili umělé hnízdiště, kde mají klid na odchov mláďat a daří se jim skvěle. Sokolímu páru se povedlo opět vysedět čtyři zdravá mláďata. David, Lukáš, Radka a Romana nesou jména po českých hokejistech, kteří vybojovali zlaté medaile na mistrovství světa.

/FOTO, VIDEO/ Sedí v hnízdní budce na komíně ve výšce skoro sto metrů, rozhlíží se, zobákem si čechrá peří - a netuší, že je hvězdou přímého přenosu. Je čas námluv a s ním začíná i hnízdní sezona sokolů, která opět nabízí možnost nahlížet online do domácností těchto dravců v průmyslových areálech v Kralupech nad Vltavou a v Neratovicích.

Správa Národního parku Šumava bude projednávat návrhy klidových území, kde by měla platit nová časová omezení vstupů pro turisty. Důvodem je ochrana vzácného sokola stěhovavého i silně ohroženého tetřívka obecného. Oba druhy totiž hnízdí i na místech, kam mají návštěvníci parku přístup a mohou je rušit. Tato pravidla zavedl park už před lety například na Stožecké skále, která je od března do půlky července pro turisty uzavřená. Díky tomuto opatření tam sokoli znovu úspěšně hnízdí, dříve jim ale hrozilo vyhynutí.

Po vzoru i jiných států může i Česká republika mít svého národního ptáka. Vítěz má vzejít z ankety, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českou společností ornitologickou. Některým kritikům se to ale nelíbí. Podle nich země už národního ptáka má - orlici.

Sokoli letos v Jeseníkách vyvedli 42 mláďat, podle ochranářů jde o rekord v novodobé historii. Zahnízdilo zde celkem 23 párů sokolů, je to o dva hnízdící páry a jedno mládě více než v dosud nejúspěšnějším roce 2021. Počet vyvedených mláďat meziročně kolísá, například loni jich hnízda opustilo 28.

Radnice Prahy 14 se rozhodla zbavit se přemnožených holubů přírodní cestou. V městské části budou nově žít dva sokoli stěhovaví, kteří budou po výcviku holuby lovit a plašit. Sítě a hroty podle starosty Jiřího Zajace příliš nefungují.

Původně smutnou zprávu vystřídala naděje. Samice ze sokolího páru, který na komínech jaderné elektrárny Dukovany vyvedl již osm mláďat, se v dubnu z neznámých příčin nevrátila do hnízda se čtyřmi vejci. Samotný samec na jejich zahřívání nestačil, brzy si však našel novou samici, se kterou snad bude mít v příštím roce více štěstí.

V Teplických skalách na Náchodsku, v CHKO Broumovsko, o víkendu uhynuli dva sokoli, kteří tam hnízdili. Mrtvá jsou i jejich tři mláďata.

Sokolí pár, který hnízdí na komíně výtopny českobudějovické teplárny ve Vrátě, má čtyři mláďata. Jsou to zároveň první okroužkovaná mláďata sokola stěhovavého v ČR ze sledovaných hnízdících budek.

Strážci přírody v Moravském krasu měli o víkendu napilno, slunečné počasí totiž vylákalo do přírody spoustu lidí, a to i ty, kteří nerespektovali pravidla. Některé vozy tak parkovaly na loukách, horolezci na Býčí skále zase rušili sokoly. Strážci uložili zhruba desítku pokut. Na jejich webu o tom informoval Antonín Tůma ze Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO).

Do Beskyd se ve větší míře začal vracet vzácný dravec sokol stěhovavý. Letos tam podle ochránců hnízdily tři páry, které odchovaly devět mláďat. Je…

Sokoli se podle odborníků po dlouhé odmlce vrací zpět do krajiny. Svědčí o tom například i letošní hnízdění několika párů v Beskydech, na které si vědci museli počkat padesát let.

Téměř třicítku mláďat letos vyvedli sokoli stěhovaví v Jeseníkách. Chráněný dravec zahnízdil v nejvyšších moravskoslezských horách již po dvaadvacáté a v novodobé historii opustilo hnízda na 350 mláďat.

Komíny a chladicí věže nemusí vždy sloužit pouze svému původnímu účelu. Na těch od skupiny ČEZ totiž každoročně hnízdí vzácní sokoli stěhovaví, kteří zde vyvádějí mláďata. Letos se na jejich ochozech zahnízdilo rovnou 10 párů kriticky ohrožených dravců, které vyseděly rekordních 33 mláďat.

V Krkonoších hnízdí šest až osm párů sokolů stěhovavých. Největším ohrožením pro krkonošskou populaci jsou neukáznění turisté, kteří se pohybují i přes zákaz v…

Na komíně teplárny v Komořanech u Mostu se vylíhly tři samičky kriticky ohroženého sokola stěhovavého. Do hnízdní budky ve výšce 130 metrů se sokoli…

Agentura ochrany přírody a krajiny připravila v následujících třech víkendech pro návštěvníky národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály pozorování hnízdících ptáků pomocí stativového dalekohledu. Kdo bude mít štěstí, může vidět malé sokoly trénující křídla.

Sokol stěhovavý poměrně dlouho odolával vědeckému zkoumání. Teprve až moderní technika pomohla vyřešit tajemství jeho střemhlavého letu. Díky těmto výzkumům bylo zjištěno, že se v podstatě jedná o nejrychlejšího živočicha na naší planetě, neboť při útoku na svoji kořist dosahuje rychlosti větší než 300 kilometrů za hodinu.

Do sokola stěhovavého by jeho rychlostní schopnosti nejspíš nikdo neřekl.