Srní

Policie Modrava si získala diváky nejen kriminálními případy, ale i atmosférou Šumavy. Natáčení však zdaleka nebylo tak pohodové, jak by se při pohledu na krásné lesy a horské chalupy mohlo zdát.

Plzeňský kraj čeká od pátku 14. do neděle 16. srpna mimořádně nabitý víkend. Domažlice ovládnou Chodské slavnosti, Plzeň Festival na ulici a Sportmanie. Přidají se poutě, koncerty, trhy, hrady, zámky i program pro děti.

Měří 160 centimetrů a váží zhruba dvě stě kilogramů. Skleněná socha Panny Marie, jejíž autorkou je Vladimíra Tesařová, už stojí nedaleko bývalé Hauswaldské kaple u Srní na Klatovsku. Dílo zájemci poprvé uvidí v sobotu během slavnostní pouti.

Divoká příroda, nebo předražený turistický lapač? Podívejte se na upřímného průvodce Šumavou bez příkras, který vám ukáže realitu, jaká skutečně je.

U Hauswaldské kaple u Srní na Klatovsku vzniká nová dřevěná stříška nad ruinami staré stavby, do níž byl kdysi sveden tamní údajně léčivý pramen. Interiér doplní 160 centimetrů vysoká skleněná socha Panny Marie Lurdské, patronky tohoto poutního místa, kterému se přezdívá šumavské Lurdy. Požehnání se uskuteční 15. srpna při tradiční pouti, řekl ČTK Ondřej Uher ze spolku Karel Klostermann - spisovatel Šumavy, který úpravy inicioval.

Oblíbený kriminální seriál je aktuálně možné několikrát do týdne sledovat na televizi Nova. Reprízy jednotlivých epizod jsou v plném proudu, diváci se ale dalšího pokračování nedočkají. Režisérovi už došly originální nápady.

Tři naučné stezky připomínají mimořádné osobnosti staré Šumavy. Po stopách Adalberta Stiftera můžete pátrat v Horní Plané, příběh Pátera Bonfilia zve na Novohradsko, odkaz Karla Klostermanna žije v Srní.

Některé seriály jsou sázkou na jistotu. Diváci je milují, volají po dalších řadách i reprízách starších a televize dobře vědí, že jimi přikovají diváky do křesel. Tahle sázka na jistotu přitom nemusí být seriál starý desítky let. Ohromil i jeden, který patří mezi seriálové události posledních let.

Závěrečný díl oblíbené šumavské trilogie s Tomášem Holým patří mezi nejreprízovanější české rodinné filmy. Za laskavou atmosférou se však skrývá zásah cenzury i událost, která štáb citelně zasáhla.

Televizní seriál Policie Modrava proslavil reálná šumavská zákoutí. Letní putování po filmových lokacích odhaluje skutečnou podobu budov ze slavných seriálových scén.

Šumavská klasika s Tomášem Holým patří k nejoblíbenějším rodinným filmům. Za poklidnou atmosférou na obrazovce se ale skrývá natáčení v mraze i nečekané komplikace.

PRACHATICKO - Za zajímavým setkáním se zvířaty není nutné mířit jen do klasické zoologické zahrady. Národní park Šumava nabízí několik areálů, v nichž lze z bezpečné vzdálenosti pozorovat jeleny, rysy, sovy nebo vlky. K tomu se přidává oblíbená obůrka nad Prachaticemi, která může být cílem kratší rodinné procházky.

U Hauswaldské kaple u Srní na Šumavě vzniká nad ruinami nová dřevěná stříška a do prostoru bude umístěna 160 centimetrů vysoká skleněná socha Panny Marie Lurdské. Inicioval to spolek Karel Klostermann a podle Ondřeje Uhra bude dílo požehnáno při pouti 15. srpna. Konstrukce z modřínu se šindelovou střechou má obejmout a ochránit zbytky kaple z roku 1902, aniž by se zasahovalo do kouzla ruiny. Nový prvek také připomene dvacet let od obnovy areálu a posílí poutní charakter místa s pověstmi o zázrač

Na Šumavě se obnovuje místo s mimořádně silným příběhem. U Hauswaldské kaple u Srní, které se přezdívá šumavské Lurdy, vzniká nová dřevěná stříška nad ruinami staré stavby a přibude i skleněná socha Panny Marie Lurdské. Připomene poutní areál, který v roce 1958 odstřelila tehdejší armáda.

Srní (Klatovsko) - U Hauswaldské kaple u Srní na Klatovsku vzniká nová dřevěná stříška nad ruinami staré stavby, do níž byl kdysi sveden tamní údajně léčivý pramen. Interiér doplní 160 centimetrů vysoká skleněná socha Panny Marie Lurdské, patronky tohoto poutního místa, kterému se přezdívá šumavské Lurdy. Požehnání se uskuteční 15. srpna při tradiční pouti, řekl ČTK Ondřej Uher ze spolku Karel Klostermann - spisovatel Šumavy, který úpravy inicioval.

Po několikaměsíční přestávce mohou lidé opět chodit po lávce nad výběhem vlků v návštěvnickém centru šumavského národního parku v Srní na Klatovsku. Téměř čtvrt kilometru dlouhá dřevěná lávka, která se místy zvedá do výšky kolem čtyř metrů nad zemí, sloužila deset let. Za tu dobu po ní přešel více než milion lidí. Kvůli havarijnímu stavu nosných konstrukcí ji park loni zavřel a letos ji opravil, řekl dnes ČTK mluvčí parku Jan Dvořák.

Návštěvníci mohou od pátku 17. července znovu pozorovat vlčí smečku z vyhlídkové lávky v Srní na Šumavě. Správa národního parku dokončila opravu 164 metrů nosné konstrukce za téměř 2,6 milionu korun. Tesaři přitom pracovali přímo nad výběhem, ve kterém žije přibližně deset vlků.

SRNÍ - Po 339 dnech se návštěvníci mohou znovu vydat k vlčímu výběhu v Srní. Větší část vyhlídkové lávky se otevřela dnes ráno po náročné rekonstrukci nosných prvků. Výběh zůstával veřejnosti nepřístupný od loňského srpna, kdy z něj unikli tři vlci.

Pro turisty na Šumavě bude od pátku 17. července opět přístupná větší část dřevěné vyhlídkové lávky, ze které je možné pozorovat vlky v Návštěvnickém centru Srní. Kvůli havarijnímu stavu nosných konstrukčních prvků musela být loni uzavřena. Letos odborná firma provedla náročnou rekonstrukci. Lávka o délce 240 metrů sloužila deset let. Za tu dobu po ní prošlo více než milion návštěvníků, kteří z ní pozorovali vlky.

Pozor na zmije. Záchranáři na Šumavě řešili během krátké doby hned tři případy, kdy hadi uštkli pětiletou dívku a dva muže. Léto je obdobím, kdy se s jediným jedovatým hadem v Česku setkáváme nejčastěji. Přestože zmije patří mezi kriticky ohrožené a plaché druhy, letos je jejich aktivita podle místních nezvykle vysoká.

Zdravotničtí záchranáři v Plzeňském kraji vyjížděli v posledních dnech ke třem případům uštknutí zmijí v okolí Modravy a Srní. Pomoc potřebovala dívka předškolního věku a dva muži. Podle záchranářů nejde o mimořádný nárůst, přesto připomínají, že uštknutí není radno podceňovat. Důležité je zachovat klid, omezit pohyb, ránu překrýt a zavolat linku 155.

Záchranáři na Šumavě řešili v posledních dnech tři případy uštknutí zmijí, konkrétně v okolí Modravy a Srní. Náš jediný původní jedovatý had se na Šumavě vyskytuje stále častěji. K uštknutí ale dochází jen výjimečně, například když na zmiji někdo šlápne.

V posledních dnech záchranáři z Plzeňského kraje vyjížděli ke třem pacientům, které uštkly zmije. Jednalo se o dítě a dva muže. Ke všem případům došlo na Šumavě.

V Návštěvnickém centru Srní na Šumavě začala oprava vyhlídkové lávky nad vlčím výběhem. Dělníci postupně nahrazují shnilé smrkové podpěry odolnějším modřínem, většinu materiálu ale musejí ve strmém kamenitém svahu přenášet ručně. Desetihlavá smečka zůstává po celou dobu ve výběhu a její chování sleduje dozor správy parku. Lávka i přístupové trasy mají být uzavřené do poloviny července.

Od natočení prvního dílu seriálu, který právě běží na obrazovkách televize Nova, uběhlo už více než deset let. Přesto jde o stále úspěšný pořad, který se těší vysoké sledovanosti. Patříte i vy mezi fanoušky oblíbené kriminálky?

Milionové škody napáchal požár srubu se stodolou nedaleko nýrské přehrady. Místem se prohnala silná bouřka a právě úder blesku objekt zapálil. Jednalo se o odlehlé místo. Hasiči navíc museli po cestě ještě odklízet popadané stromy. Na vině je blesk i v případě květnového požáru chalupy v Srní, kde škody dosáhly deseti milionů korun.

Romana Lehmannová, redaktorka Naše téma. Dopady sucha a horka. Nejen na Šumavě teď vysoké teploty urychlily rojení kůrovce. Lesníci proto kontrolují porosty, i když těžba kůrovcového dřeva postupně klesala, teď se hospodáři obávají, že to počasí změní. Zdeněk Mlnařík, redaktor Tenhle strom na první pohled vypadá zdravě. Jenže lýkožrout už se do něj zavrtal. Petr Kahuda, náměstek ředitele, NP Šumava Takhle za těma šupinkama té kůry nebo na těch větvičkách, co z toho vyčuhují, jsou vidět takové drtinky a ty jsou právě v tom období toho roku teď typické. Jsou to drtinky, který právě způsobuje kůrovec, který se zavrtává do kůry těch stromů. Zdeněk Mlnařík, redaktor Sucho a vysoké teploty kůrovci pomáhají. Lesníci musí pravidelně kontrolovat lapače a nařezané stromy nenechávat na hromadách v lesích dlouho. Fungují totiž jako lapáky. Petr Kahuda, náměstek ředitele, NP Šumava Tak se podíváme, co ten brouk dělá pod kůrou stromů. Je to čerstvě napadené. Je vidět, že tady už je teda matečná chodba, kterou tvoří a tady ta samička klade vajíčka. Zdeněk Mlnařík, redaktor V uplynulých letech bylo nejvíc kůrovcem napadených stromů v oblasti Srní, i letos počítají lesníci s tím, že největší objem těžeb bude právě tady. Jan Dvořák, mluvčí, Správa NP Šumava V posledních, řekněme, třech, čtyřech letech, vidíme pokles kůrovce, pokles kůrovcových těžeb, čili v téhleté chvíli ten trend je vcelku jasný, ale samozřejmě to počasí je nevyzpytatelné. Celou videoreportáž najdete zde.

Předtím, než se psem vyrazíte na túru, je třeba vše předem připravit a naplánovat. Do batůžku mu musíte sbalit pár nezbytností a s výběrem vhodné trasy, která pro vás i pro něj bude zábavná, vám pomůžeme v našich tipech.

Na Šumavě objevíte několik míst, kde naši předci dokázali svou vynalézavostí zkrotit drsnou přírodu. Jedním z takových unikátů je hradlový most Rechle u

VIMPERK - Třetí květnový víkend se areál Vodník ve Vimperku opět proměnil v místo setkání milovníků prvorepublikových automobilů značky Aero. Víkendová akce nazvaná Po stopách Klostermanna letos napsala svůj třetí ročník. Šumavský sraz si mezi sběrateli i nadšenci získává stále větší oblibu. Za organizací stojí především Luboš Smola, vášnivý sběratel vozů Aero, srdcař a jeden z nejaktivnějších členů klubu. Zázemí celé akci poskytuje strojírenská firma SAK Vimperk.

Seriál Policie Modrava výrazně zpopularizoval Šumavu a stal se fenoménem, který přilákal tisíce turistů do centrální části těchto hor. Jaroslav Soukup ale nebyl první, kdo kouzlu Šumavy podlehl. Natáčelo se zde již v roce 1897.

Láká vás divoká Šumava, ale máte na její návštěvu jen jeden volný den? I s malými dětmi můžete prožít parádní den, který začíná poctivým domácím obědem v malebných Kašperských Horách a pokračuje hravým putováním po Mravenčí a Vlčí stezce v Srní.

Škodu odhadnutou předběžně na deset milionů korun způsobil v noci na čtvrtek požár chaty nedaleko šumavské obce Srní na Klatovsku. Nikdo nebyl zraněn, hasiči…

Plzeň - Škodu odhadnutou předběžně na deset milionů korun způsobil v noci na dnešek požár chaty nedaleko šumavské obce Srní na Klatovsku. Nikdo nebyl zraněn, hasiči na místě stále pracují. Příčinu vzniku požáru bude dnes zjišťovat vyšetřovatel, řekl ČTK mluvčí krajských hasičů Petr Poncar.

Požár zachvátil chatu na okraji šumavské obce Srní. Objekt začal hořet ve středu večer. Na místo se postupně sjelo velké množství požární techniky ze širokého okolí. Hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Objekt o rozměrech přibližně 10 × 12 metrů byl požárem zcela zasažen. Škoda jde do milionů korun. Místní jsou přesvědčeni o tom, že objekt zapálil blesk při bouřce. Chata se objevila i v seriálu Kriminálka Modrava.

Desetimiliónovou škodu způsobil požár, který ve středu večer zcela zničil chalupu v šumavském Srní. Podle svědků začalo hořet po úderu blesku. Meteorologové potvrdili, že v té době procházela obcí silná bouřka s intenzivními výboji.

Druhý stupeň požárního poplachu byl v noci vyhlášen kvůli požáru chaty nedaleko Srní. Objekt o rozměrech přibližně 10 × 12 metrů byl požárem zcela zasažen.

V hlubokých šumavských lesích nedaleko Srní najdete místo, které vás zpomalí a naladí na klidnou vlnu. Hauswaldská kaple pod Kostelním vrchem bývala

V květnu 1988 našel lesník u hory Poledník na Šumavě tělo mladého muže. Nedaleko od něj ležela mrtvá žena. Teprve následné šetření ukázalo, že šlo o Franka Labuschina a Heike Bischof z NDR, kteří se pokusili utéct na Západ.

Na jaře roku 1988 našli šumavští lesníci v nepřístupném terénu kolem hory Poledník dvě lidská těla. Podle dokladů, které se na místě nacházely, šlo o Franka Labuschina a Heike Bischofovou, občany Německé demokratické republiky, kteří byli od poloviny března téhož roku nezvěstní. Příběh dvou mladých lidí se následně stal mrazivým svědectvím o zoufalství, odvaze i krutosti v době studené války.

Znalci Šumavy o tom pochopitelně dobře vědí, ale řada lidí netuší, že na Šumavě jsou takzvané malé Lurdy. Jedná se o pramen u poutního místa Hauswaldská kaple pod Kostelním vrchem u Srní. Video z místa sdílel na Den vody Národní park Šumava a dočkalo se až nebývalého ohlasu. Za necelých 24 hodin jej vidělo přes 50 tisíc lidí.

Lokalit opředených legendami o zázračných uzdraveních, je v České republice celá řada. Do jaké míry ale tato místa opravdu pomáhají? Podle psychotroniků není sporu o tom, že se někde může kumulovat velké množství pozitivní energie.

Šumava skrývá místo, které znají celé generace diváků. Nenápadná roubená chalupa u obce Srní se stala legendární filmovou hájovnou z trilogie o hajném Strakovi. Dodnes působí, jako by se tu čas zastavil a filmaři jen na chvíli odešli. Takový zázrak se jiným filmovým místům nepodařil.

Srní (Klatovsko ) - Po dlouhých letech příprav, náročných jednání a hledání financí se dnes v šumavském Srní otevřel v opravené bývalé faře Dům Karla Klostermanna. Spisovatel staré Šumavy, který žil v letech 1848 až 1923, byl osobně spjatý právě se Srním. I dnes, víc než 100 let po jeho smrti, má jeho dílo stále co říci, například v environmentálních otázkách, řekla dnes ČTK autorka expozice Tereza Krejčí.

Po několika letech příprav se těsně před Vánocemi naplno otevírá veřejnosti Dům Karla Klostermanna v objektu bývalé barokní fary na šumavském Srní. Po Klostermannovi se na Šumavě jmenuje řada míst, ale až doposud neexistovalo žádné jeho muzeum, kde by bylo možné pochopit, o čem vlastně psal, proč a jak. Slavnostní otevření se uskuteční v pátek 19. prosince.