Stanislav Havlíček

„Vždycky, když se vrátím, uvědomím si, jak moc se máme dobře a jak nám chybí nadhled nad tím, jak žijeme,“ říká farmaceut Stanislav Havlíček, který s Lékaři bez hranic jezdí na humanitární mise – byl například v Jemenu, Etiopii, Bangladéši nebo Palestině. Jako příklad toho, jak si v Česku neumíme představit situace v jiných zemích, uvádí, jak nenásilná u nás byla sametová revoluce. Je to podle něj rarita, a když lidé ve světě bojují o demokracii nebo svá práva, většinou riskují své životy. Na prahu občanské války je teď například Jižní Súdán, ze kterého se Havlíček naposledy vrátil, a připomíná také aktuální situaci v Gaze, která vzbuzuje velké společenské debaty. „Lidé tam nevědí, co bude. Nevědí, jak dlouho to bude trvat. Jsou závislí na pomoci zvenčí. Pro mě je těžko představitelné, že by se tady mohlo stát něco podobného,“ popisuje farmaceut. K současnému dění v oblasti říká, že v Pásmu Gazy žijí dva miliony lidí, na které nelze uplatnit kolektivní vinu a trest. Pokud je šestiměsíční dítě, které hladoví dva měsíce, nelze se na něj podle Havlíčka dívat jako na teroristu. Podle něj to, co lidé vidí v médiích, je naprosto jiná zkušenost než ta, kterou získá člověk na vlastní oči. Na debatách se ho dokonce často lidé ptají, jestli v Gaze viděl někoho z Hamásu. Havlíček na to ale prý jen těžko odpovídá, když vedle militantního křídla organizace existuje i politické uskupení, jehož součástí jsou například i úředníci pracující ve zdravotnictví. Na tamější dvoumilionovou populaci podle něj nelze nahlížet jen jako na dav fanatických džihádistů – jsou to normální lidé. „Je tam spousta lidí, kteří trpí špatnou politikou svého vedení, ale nemůžou s ním nic dělat. Nemůžou dojít na Václavák a zacinkat klíčema,“ vysvětluje farmaceut. Havlíček byl naposledy v Pásmu Gazy loni na začátku roku a neumí si představit, jak náročná může být situace v oblasti teď, když dochází k blokování humanitární pomoci. Jak vnímá útoky na humanitární pracovníky a lékaře? Myslí si, že pod nemocnicemi mohou být tunely Hamásu? Proč si z Gazy přivezl rozčarování? Jaký je podle něj rozdíl mezi potrestáním viníků a pomstou? A proč chce jít do politiky? I to se dozvíte v rozhovoru. 01:49 O tom, že boj za demokracii a práva často stojí životy. 04:49 Zkušenost z uprchlického tábora v Bangladéši a nezměrná bída. 09:01 Jak se člověk vyrovnává s tím, když i přes pomoc umírají lidé a děti. 12:28 O situaci v Gaze a kolektivním trestu. 20:22 Humanitární pracovníci i zdravotníci nasazují životy. I Havlíček zažil útok na dům Lékařů bez hranic. 26:14 Myslí si Havlíček, že pod nemocnicemi mohou být tunely Hamásu? CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR

Soubor Dekkadancers počtvrté uvedl charitativní představení na podporu významné mezinárodní zdravotnické a humanitární organizace. Lékaři bez hranic poskytují pomoc lidem zasaženým konflikty, přírodními katastrofami nebo epidemiemi ve více než 70 zemích světa, a to již více než 50 let. Ačkoliv se jedná o vážné téma, diváci se mohli v divadle Jatka78 těšit na večer plný nadhledu a humoru. Dekkadancers odehráli Poslední večeři a příznivci Lékařů bez hranic mohli vyslechnout autentické výpovědi farmaceuta Stanislava Havlíčka, zdravotní sestry Jitky Kosíkové a koordinátorky komunikace projektu Missing Maps Jany Bauerové.

Farmaceut Stanislav Havlíček má za sebou 5 misí Lékařů bez hranic. Poznal zblízka smrt i utrpení, ale i sounáležitost rodin a hodnoty, na které jsme jakoby zapomněli. Ta zkušenost ho změnila. V rozhovoru otevřeně popisuje své zkušenosti a vysvetluje, proč jsou migranti hlavně lidé. Doufá, že jeho svědectví jednou uslyší někdo, kdo má moc věci změnit.