Těžba dřeva

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni na Vysočině vytěžil 1,147 milionu metrů krychlových dřeva, což je přibližně o 400 000 metrů krychlových méně, než podnik předpokládal. Souvisí to s menším napadením stromů kůrovcem, sdělila mluvčí LČR Eva Jouklová. Letos by se podle ní mohla těžba ve státních lesích na území tohoto kraje snížit na 970 000 metrů krychlových.

Společnost Uniles z koncernu Agrofert získala nejvíce zakázek z obřího dvanáctimiliardového tendru na lesnické práce prodej dřeva.

V Amazonii za posledních bezmála čtyřicet let ubylo deset procent původní vegetace, což je zhruba třetina rozlohy Evropské unie. Z většiny se jedná o deštné pralesy. V čele odlesňování stojí Brazílie, zmiňuje podle agentury AP nová studie.

Rada Karlovarského kraje schválila rozdělení peněz v rámci Programu pro poskytování dotací z rozpočtu Karlovarského kraje na hospodaření v lesích. Alokovaná částka je ve výši šesti miliónů…

Na okraji lesa nedaleko Jiráskovy chaty na Dobrošově u Náchoda ve čtvrtek dopoledne hořel stroj na těžbu dřeva. Škodu na harvestoru hasiči odhadli na…

Amazonský prales v Brazílii postihl v září největší počet požárů za posledních 12 let. Napsala to o víkendu agentura EFE s odkazem na údaje brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE). Ten prostřednictvím satelitů zaznamenal přes 41 tisíc požárů, což je téměř dvojnásobek oproti září loňského roku.

Společnost Drax provozuje největší „obnovitelnou“ elektrárnu v Británii, která vyrábí energii spalováním dřevěných pelet. BBC zjistila, že část dřeva zřejmě pochází z původních kanadských lesů.

Nárůst cen energií přináší značný nárůst zájmu o vytápění dřevem. Za určitých okolností je možné odnést klest z kteréhokoliv lesa. Další levnou možností je takzvaná samovýroba po dohodě s majitelem lesa. Množí se ale také případy krádeží dřeva, situaci pak řeší lesní stráž či policie.

Správa Národního parku Šumava vede správní řízení s městem Kašperské Hory kvůli hospodaření jeho firmy Kašperskohorské městské lesy s. r. o. (KML). Vydala předběžné opatření, které KML nařizuje nepoškozovat přírodu v parku. Podle ochranářů i občanských spolků nastala v srpnu podél Pěnivého potoka pod Zhůřím devastace lesů i vodních toků. Zmíněná oblast je v přírodě blízké zóně národního parku, kde je ochrana přírody druhá nejpřísnější.

Státní podnik Lesy České republiky dnes vyhlásil pětiletý tendr 2023+ na lesní práce a prodej dřeva. Odhadovaná hodnota soutěžených služeb a prací je 11,95 miliardy korun, objem dřeva k těžbě činí 11 milionů metrů krychlových.

Stát lidem nabízí levné dřevo. Kdo si ho v lese sám pokácí, může jeden kubík získat už za 100 korun. I ten kdo si ho jen odveze, nakoupí levněji než u soukromých firem. Mnohým lidem stačí i sbírat zadarmo lesní klestí.

K oblíbeným šumavským jezerům se jen tak nedostanete. Kvůli kácení kůrovcem napadených stromů se cesty pro turisty vždy na tři dny v týdnu uzavírají. Městský úřad v Klatovech tak rozhodl na základě podnětu Lesů ČR. Lesníci budou na místě pracovat až do 30. září. Pokud plánujete výlet, učiňte tak od čtvrtka do neděle, kdy jsou stezky otevřené. Výjimku tvoří Rozvodská cesta, která zůstává uzavřená po celou dobu.

Vždy na tři dny v týdnu se na Šumavě kvůli nutné těžbě kůrovcem napadeného dřeva uzavřou pro turisty cesty a porosty u Černého a Čertova jezera u Železné Rudy.

V lesích v okolí Železné Rudy se usilovně pracuje na odstranění kůrovcového dříví. Lesy ČR nechtějí oblast uzavřít, ale žádají návštěvníky o opatrnost a aby raději pro své výlety volili jiné destinace a trasy. Na území se pohybuje těžká technika a často tamtudy projíždí kamiony naložené dřevem. Práce v této lokalitě potrvají až do září.

Z lesů v Moravskoslezském kraji bylo v loňském roce vytěženo 1,2 milionu metrů krychlových dřeva. Oproti roku 2020, kdy bylo vytěženo 1,65 milionu metrů…

Z lesů v Moravskoslezském kraji bylo v loni vytěženo 1,2 milionu metrů krychlových dřeva. Oproti roku 2020, kdy bylo vytěženo 1,65 milionu metrů krychlových, je to pokles o 26,8 procenta. Těžba v kraji klesla třetí rok po sobě.

Ekologická organizace Greenpeace podala kvůli nelegální těžbě a prodeji bukového dřeva z lesů v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří podnět k ministerstvu životního prostředí a ministerstvu zemědělství.

Známá věta z dob krále Šalamouna říká, že muž má postavit dům, zplodit syna a zasadit strom. Již naši předci si uvědomovali, že dřevo je životně důležité. Jenže strom nevyroste přes noc. S prvním masivnějším kácením se tak začaly objevovat zákony, které lesy chránily.

Lesní závod Konopiště státního podniku Lesy ČR hospodaří na 38 tisících hektarech státní půdy, které se nacházejí na území v jižní části Středočeského kraje na celkové katastrální výměře téměř půl milionu hektarů. „Nejvíce lesů máme na Benešovsku,“ připomněl ředitel Lesního závodu Konopiště Miroslav Jankovský.

Když Richard Grochol založil v roce 1991 v Beskydech svoji rodinnou lesnickou firmu, mohl navazovat na dvouleté předchozí působení v oboru. „S koňmi jsem přibližoval u lesního závodu v Rožnově pod Radhoštěm. Koně jsou vhodní na roztroušenou těžbu,“ popisuje Richard Grochol svoje předchozí zkušenosti pro Businessinfo.cz. Proč se tehdy rozhodl začít s podnikáním?

Nezisková organizace Greenpeace se odvolala k ministerstvu životního prostředí proti rozhodnutí krajského úřadu o těžbě dřeva v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Od ministerstva…

Sibiřské lesy jsou zlatým dolem pro nelegální těžaře a obchodníky se dřevem. Beneficentem neregulované těžby jsou Číňané. Zatímco ekologičtí aktivisté i ruská média hlasitě bijí na poplach, tajga se dál s tichým souhlasem Kremlu mění v pustinu

Kromě hlubokých odborných znalostí přírody a hlavně Šumavy je i vynikajícím malířem a hudebníkem. Svůj hudební sluch uplatňuje například pří určování ptačích druhů. Řeč je o řediteli Národního parku Šumava. Pavla Hubeného teď v rozhovoru vyzpovídala Drbna.

Na třetím místě v žebříčku krajů s nejvyšším podílem lesních pozemků na celkové výměře se umístil Plzeňský kraj. Více než čtyři pětiny plochy dřevin v regionu tvoří jehličnaté stromy. Nové zalesňování plochy po kůrovcové kalamitě postupně změní původní strukturu méně odolných jehličnatých lesů ve prospěch těch smíšených. Na celkové těžbě dřeva se téměř výhradně podílí jehličnaté dřeviny.

Ekologičtí aktivisté tvrdí, že se v Boubínském pralese ve velkém těží dřevo. Lesníci to odmítají. „V bezzásahové části Boubína Lesy ČR nikdy nekácely a kácet nebudou,“ uvedli.

Čtrnáct kamenných řad, které jsou od roku 1958 chráněnou kulturní památkou, se nachází na náhorní plošině Rovina v Ústeckém kraji, katastru Domoušice. Nedaleko rozhraní Rakovnicka a Lounska, respektive Středočeského a Ústeckého kraje. Lokalita je porostlá smíšeným lesem, trávou a křovím, přičemž v důsledku nedávné lesní těžby dřeva nejsou minimálně dva kameny uloženy v původních lůžkách.

V souvislosti s příliš objemnou těžbou dřeva se obvykle skloňuje Brazílie. Nová studie však dokládá, že vážný problém má i Evropa.

Soukromí vlastníci lesů bojují se státem o miliardy na pomoc pro zvládnutí kůrovcové kalamity. Své letošní potřeby vyčíslili na 5,2 miliardy korun, ministerstvo pro ně ale zatím tolik nemá.

Spolu s lesy kvůli kůrovci z krajiny zmizí i voda, obávají se lesníci. Paseky se vyhřejí i na 50 stupňů a voda se z nich rapidně vypařuje. Odlesnění může mít vliv na lokální klima v nejpostiženějších regionech, třeba na Vysočině.

Poté co koronavirus omezil nebo úplně zastavil vývoz českého dřeva do sousedních zemí, upírají lesníci naději k Číně, která už je zase hladová po českém dřevu. I tak v českých lesích zůstane možná až třetina vytěženého dříví.

Orkán Sabine jen ve státních lesích napáchal škody za víc jak čtvrt miliardy korun. Lesníci se postupně dostávají do posrostů a výši škod upřesňují. Na některých místech však má před polomy přednost kůrovcem napadené dřevo, které musí z lesa dostat před jarním rojením.