Těžba dřeva

Lesy v Pardubickém kraji se postupně mění. Přibývá v nich listnatých dřevin, podíl jehličnanů se zmenšuje a po útlumu kůrovcové kalamity klesá také těžba…

Řemeslo, kterému zasvětila celý život, přisuzuje společnost spíše mužům. Tato blonďatá kráska z olomouckých lesů řídí lesní stroje, na které si troufne málokterý řidič a s těžkou technikou si poradí lépe, než někteří muži. V exkluzivním rozhovoru se Zuzanou Navrátilovou jsme se zaměřili na její minulost, plány do budoucna i hnací motor, který pohání její vášeň k těžké práci. Více fotografií z jejího každodenního života najdete v bohaté fotogalerii. Celý článek najdete zde.

Sousedství přírody má svá specifická pravidla, se kterými noví majitelé při podpisu kupní smlouvy vůbec nepočítali.

Vláda se rozhodla prosadit těžbu tlejícího dřeva. Záměr je v přímém rozporu nejen s vědeckými poznatky, ale i s Národním plánem obnovy přírody. Je to výmluvný důkaz rozvratu státu — a toho, že jeho směřování určují zájmy fosilních magnátů.

Zatímco v Amazonii ubylo kácení za prvních šest měsíců roku 2026 o víc než třetinu, sousední Atlantický les zaznamenal už za rok 2025 nejnižší úbytek za čtyři desetiletí sledování.

Martin Řezníček, moderátor ČT Ochránci přírody si stěžují na těžbu v rezervací Hřebečovský les na Svitavsku. Podle nich je nadměrná a ohrožuje charakter chráněného území. Lesy České republiky, které území obhospodařují, argumentují tím, že vytipovaly jen rizikové stromy, u kterých hrozí pád na silnici. Případem se zabývá inspekce životního prostředí. Filip Lysák, ekolog Když si představíte, že tenhleten porost se odtěží, tak tady vznikne prostě sluneční úpal a naprosto se změní klima téhleté stráně a ten les tady v podstatě už ztratí podmínky k růstu. Tomáš Vlach, redaktor ČT Ekolog Filip Lysák z Botanického ústavu Akademie věd bydlí nedaleko a chodí sem často. Stromů označených čísly a určených ke kácení je podle něj zbytečně moc. Filip Lysák, ekolog Ty obrovský stromy vytváří klenbu a je tady mikroklima, který prospívá té typické květeně, zvířeně. Tomáš Vlach, redaktor ČT Podle Filipa Lysáka se v těchto místech postupovalo necitlivě a poškození utrpěly i stromy, které nebyly určeny ke kácení. Kvůli rozsahu a způsobu kácení podali ochránci přírody několik stížností. Celou videoreportáž najdete zde.

Kvůli těžbě a přibližování dříví pomocí lanovkové technologie ve velmi náročném terénu se do konce srpna uzavírá Dřevařská cesta pod Pradědem – Mapa uzavírky Dřevařské cesty. Na lesní cestu se bude průběžně ukládat dřevo, které následně odvezou nákladní auta. S ohledem na přírodu jsou letní měsíce pro podobné práce nejvhodnější. Žádáme všechny turisty i cyklisty, aby respektovali zákaz vstupu do pracovních prostor a dbali zvýšené opatrnosti v okolí těžby. Děkujeme za pochopení a ohleduplnost. Celou zprávu najdete zde.

Těžba dřeva v Pardubickém kraji se v posledních dvou letech vrací k hodnotám, které byly běžné před kůrovcovou kalamitou.

Těžba dřeva v Pardubickém kraji se po letech ovlivněných kůrovcovou kalamitou přibližuje hodnotám běžným před jejím vypuknutím. Výrazně ubývá především neplánovaného kácení poškozených stromů, které se týkalo také lesů na Svitavsku.V Pardubickém kraji bylo v roce 2025 vytěženo přibližně 1,001 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry. Ve srovnání s předchozím rokem šlo o pokles zhruba o devět tisíc metrů krychlových. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.Celý článek najdete zde....

Těžba dřeva v Pardubickém kraji se v posledních dvou letech vrací k hodnotám, které byly běžné před kůrovcovou kalamitou. Podle údajů Českého statistického úřadu vloni v regionu dosáhla milionu metrů krychlových, což bylo meziročně o 9000 metrů krychlových méně. Na vrcholu kůrovcové kalamity se v kraji těžilo i více než 1,6 milionu krychlových metrů, před jejím vypuknutím méně než milion. Výrazně klesá objem takzvané nahodilé těžby, tedy neplánované kácení stromů poškozených vnějšími vlivy, jako jsou vichřice, sníh, sucho nebo kůrovec. Vloni bylo takto vytěženo 187.000 metrů krychlových dřeva, rok předtím o 40 procent více. Nejvíce se v regionu minulý rok stále těžilo smrkové dřevo. Dřevorubci jej zpracovali asi 674.000 krychlových metrů, o čtyři procenta méně než rok předtím. Naopak téměř o pětinu na 157.000 krychlových metrů vzrostla těžba borovicového dřeva. Meziročně se téměř nezměnilo kácení listnatých dřevin, bylo jich zpracováno 111.000 metrů krychlových V Pardubickém kraji kůrovec poškodil zvláště lesní porosty u Nasavrk na Chrudimsku nebo Moravské Třebové na Svitavsku. Na jaře roku 2019 ministerstvo zemědělství vyhlásilo mimořádnou kalamitní zónu pro šest katastrálních území na Svitavsku, konkrétně Hradec nad Svitavou, Banín, Bělá nad Svitavou, Moravská Dlouhá, Muzlov a Radiměř. Minulý rok bylo v regionu zalesněno 1376 hektarů lesních pozemků. Nejvíce ploch připadalo na smrk, 483 hektarů, dalších 135 hektarů na borovici. Listnaté dřeviny byly vysazeny na 570 hektarech. Pardubice 14. července

Donald Trump znovu výrazně zasáhl do ochrany přírody v Utahu. Dvě národní památky zmenšil o více než 90 procent a uvolnil rozsáhlá území pro pastvu, těžbu dřeva i motoristické aktivity. Ochránci přírody a zástupci původních obyvatel krok ostře kritizují.

Pavla Kosíková, moderátorka Cyklisté, kteří vyrážejí do Jizerských hor, například na tratě nejstaršího českého Singltreku Smrk, porušují zákazy. Na některé trasy je umisťují správci tratě i lesníci kvůli probíhající těžbě dřeva. Cyklisty, kteří vjíždějí na uzavřené cesty, zároveň varují, že jim hrozí vážná až smrtelná zranění. Barbora Silná, redaktorka ČT Značky, které mají varovat cyklisty před nebezpečím. Přesto si z nich ale mnozí nic nedělají. ukázka Je to zavřený. To objedem. Jedem. Barbora Silná, redaktorka ČT Porušením zákazu se cyklisté vystavují nebezpečí srážky s těžkou technikou. Anebo že na ně spadne strom. Takový případ se stal před dvěma týdny v Bučinách na Singltreku. Jiří Wittmaer, lesník Před cestou jsou složené čtyřmetrové klády, na kterých je česky i anglicky napsaný Zákaz vjezdu, těžba dřeva. Přesto to cyklisti nerespektují a jsou schopný tam jet. Celou videoreportáž najdete zde.

Barbora Lancová, moderátorka V Jizerských horách začala po 40 letech těžba dřeva. Horní partie hor zasáhla v 80. letech minulého století imisní kalamita, která lesy úplně zdevastovala. Ve 2. polovině 80. let a hlavně v průběhu 90. pak začala obnova lesů. Teď už ale musí lesníci v některých částech začít provádět těžbu. ukázka 70. a 80. léta. Jizerské hory přicházejí o stovky tisíc stromů. Kvůli kůrovcovým kalamitám, imisím z černého trojúhelníku i nevhodnému lesnímu hospodaření tu bere za své celkem 90 km2 porostů. Barbora Silná, redaktorka ČT A ty bylo potřeba nahradit. V celých Jizerských horách se vysadily miliony sazenic. Ty teď dorostly do věku, kdy potřebují první větší zásah. Jana Hlušičková, revírnice, Lesy ČR Teďka se nacházíme na Promenádní cestě v porostu 362 C4A kde je vyznačená výchovná těžba. Václav Vacek, lesní správce, Lesní správa Frýdlant, Lesy ČR To znamená, že nedochází k plošnému odlesňování, ale k probírání jednotlivých stromů za účelem úpravy druhové skladby. Barbora Silná, redaktorka ČT Které stromy se vykácí, vybírá například revírnice Jana Hlušičková. Na starosti má oblast o velikosti 1 800 ha. Jana Hlušičková, revírnice, Lesy ČR A vybírám je vlastně podle zdravotního stavu a taky podle toho, že si vyberu kvalitního jedince, kterého chci vlastně uvolnit od okolních stromů, aby měl ten prostor pro lepší růst. Barbora Silná, redaktorka ČT Například tady na Paličníku revírnice denně označí až 300 nebo 400 stromů. Těžba probíhá na 500 hektarech lesa. Letos mají v plánu lesníci vytěžit asi 2 500 hektarů. Pokácení jednoho stromu trvá sotva minutu. Václav Vacek, lesní správce, Lesní správa Frýdlant, Lesy ČR V tom typu porostu, jako je teď, tak může udělat třeba i 700, 800 stromů za den. Barbora Silná, redaktorka ČT Na záchraně a obnově hor se podíleli lesníci i ochránci přírody. Do hor se vysadily miliony sazenic různých druhů. Ondřej Petrovský, ředitel, Nadace Ivana Dejmala Těsně v porevoluční době se zde sešlo několik pozitivních faktorů. Ochranáři přírody měli ambiciózní plány na záchranu pohoří, lesníci byli ochotni s nimi spolupracovat, ale chyběly finance. Barbora Silná, redaktorka ČT Do obnovy pak šly ze státního rozpočtu ale i Evropské unie stovky milionů korun. Barbora Silná, Česká televize, Jizerské hory. Celou videoreportáž najdete zde.

Těžba dřeva v České republice se v roce 2025 meziročně snížila o 6,21 % na 16,7 mil. m3, z toho necelou třetinu (5,3 mil. m3) činila nahodilá těžba, jejíž objem se oproti roku 2024 snížil o 2,7 mil. m3. Tato skutečnost vedla ze strany zpracovatelských kapacit k dalšímu zvýšení poptávky nad nabídkou na trhu a potažmo k přetrvávajícím vysokým cenám dřevní hmoty u tuzemských dodavatelů. Zejména pak u v tomto sektoru dominantním s.p. Lesy ČR (LČR), jehož cenotvorba se vloni ukázala jako zásadní až kritická a významně snížila konkurenceschopnost tuzemských zpracovatelů. Celý článek najdete zde.

Brouka, který je větší než lidská dlaň, svými kusadly dokáže přelomit tužku napůl a jeho spatření je pro entomology celoživotním snem? Takový existuje a jmenuje se titán obrovský.

Plzeňský kraj má v mezikrajském porovnání druhý nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře lesů v Česku. Více než čtyři pětiny plochy dřevin tvoří jehličnaté stromy, ačkoli se jejich rozloha zmenšuje. Nově zalesněná plocha se meziročně snížila, u jehličnanů převažovaly smrky, u listnatých stromů duby a buky. Na celkové těžbě dřeva se téměř výhradně podílí jehličnaté dřeviny.Celý článek najdete zde....

Plzeňský kraj má po jižních Čechách druhý nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře lesů v ČR. Více než 81 procent plochy dřevin tvoří jehličnaté stromy, jejichž rozloha se zmenšuje. Nově zalesněná plocha se meziročně snížila, z jehličnanů převažovaly smrky, u listnatých stromů duby a buky. Na celkové těžbě dřeva se z více než 95 procent podílejí jehličnaté dřeviny. Aktuální data za rok 2025 zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Plzeňský kraj má po jižních Čechách druhý nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře lesů v ČR. Více než 81 procent plochy dřevin tvoří jehličnany.

Plzeňský kraj má po jižních Čechách druhý nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře lesů v ČR. Více než 81 procent plochy dřevin tvoří jehličnaté stromy, jejichž rozloha se zmenšuje. Nově zalesněná plocha se meziročně snížila, z jehličnanů převažovaly smrky, u listnatých stromů duby a buky. Na celkové těžbě dřeva se z více než 95 procent podílejí jehličnaté dřeviny. Aktuální data za rok 2025 zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu . „K 31. prosinci zaujímaly lesní pozemky v kraji 309.700 hektarů, tedy 40,5 procenta rozlohy regionu. Výrazný podíl má díky Šumavě okres Klatovy, kde jich je 27,3 procenta. Větší zalesněnost mají Tachovsko a Plzeň-sever ,“ řekla vedoucí informačních služeb ČSÚ Lenka Křížová. Na Rokycansku tvoří lesy téměř polovinu plochy okresu díky Brdům a Křivoklátsku. Na celkové výměře lesů v zemi se region podílel 11,5 procenta, což bylo druhé místo po Jihočeském kraji , třetí byly střední Čechy s Prahou s 11,4 procenta. „Dlouhodobě má výměra lesních ploch mírně rostoucí trend kromě významnějšího meziročního nárůstu mezi lety 2015 a 2016, který souvisel se zrušením vojenského újezdu Brdy. Jeho části, které jsou převážně zalesněné, byly ze Středočeského kraje přičleněny k okresům Rokycany a Plzeň-jih,“ uvedla Křížová. V kraji bylo loni zalesněno 2692 hektarů, meziročně o 600 hektarů méně a o 23 procent méně než v roce 2023, kdy šlo o nejvyšší hodnotu od roku 2000. „Převažovaly jehličnany s 1817 hektary, nejčastěji smrky , které jsou nejefektivnější díky rychlému růstu, ale nejvíce náchylné na klimatické změny,“ uvedla vedoucí. Z listnatých dřevin vedly duby a buky . Přestože je zřejmé snižování plochy jehličnatých dřevin ve prospěch listnatých, jde o pomalý proces, řekla. Přirozenou obnovou, tedy vytvářením nového lesa z náletu a opadu semen z mateřských stromů, prošlo v kraji 607 ha lesa, o sedm procent méně než předloni. Narostly škody způsobené zvěří - byly druhé nejvyšší po jihu Čech, a to 9,7 milionu Kč. Těžba dřeva bez kůry činila loni v kraji 2,2 milionu metrů krychlových, meziročně o 2,2 procenta méně a 13,2 procenta z celé ČR, což bylo druhé místo po jihu Čech, kde to bylo 15,7 procenta. Těžba nahodilá tvořila téměř pětinu, z 30 procent šlo o těžbu živelní a 47 procent zavinily hmyzí škůdci. „Od roku 2021 se výrazně snižuje, což ukazuje na zpomalení šíření kůrovce i díky příznivějšímu počasí,“ řekla Křížová. Region měl ale mezi kraji nejvyšší podíl hmyzové těžby z nahodilé těžby, a to 15,3 procenta, u živelní těžby byl poslední. Plzeň 22. června

Těžba dřeva v Plzeňském kraji loni dosáhla 2,2 milionů metrů krychlových. Oproti předchozímu roku to znamenalo mírný propad, konkrétně zhruba o dvě procenta. I tak patří region mezi kraje s největším objemem těžby. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). „Těžba jehličnatých dřevin představovala více než 95 procent, zbytek objemu tvořily dřeviny listnaté. Plzeňský kraj se podílel na celkové těžbě dřeva v Česku 13,2 procenta, což po jihočeském regionu znamenalo druhou nejvyšší těžbu v mezikrajském porovnání,“ říká Tereza Mildorfová z krajské správy ČSÚ pro Český rozhlas Plzeň. Celý článek najdete zde.

Ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) jmenoval ministr životního prostředí (MŽP) Igor Červený (Motoristé) ve čtvrtek Petra Moravce, pedagoga České lesnické akademie Trutnov. Moravec byl dříve vedoucím kanceláře bývalého ředitele parku Robina Böhnische, kterého ministr odvolal z funkce letos v březnu. Výběr ovšem kritizují ekologické organizace. Zástupci hnutí Duha tvrdí, že kvůli svému zaměření na těžbu dřeva je nový šéf parku v možném střetu zájmů a žádají veřejné vysvětlení.

Plzeňský kraj patří k nejlesnatějším regionům v Česku. Lesy pokrývají více než 40 procent jeho rozlohy a na celkové výměře lesů v republice má kraj druhý nejvyšší podíl. Data za rok 2025 ale ukazují postupnou proměnu skladby porostů. Jehličnany stále tvoří více než čtyři pětiny lesů, jejich plocha se však meziročně snížila. Kleslo také zalesňování a těžba dřeva, zatímco škody způsobené zvěří vzrostly.Celý článek najdete zde....

Pro zraněného musel vzlétnout vrtulník LZS, během pouhého týdne tak jde již o druhý vážný úraz během těžby dřeva Záchranáři a pracovníci Horské služby vyjížděli dnes v ranních hodinách do lesa u obce Hamry nedaleko Nýrska, kde při lesní těžbě padající část stromu zasáhla a vážně zranila jednoho z pracovníků. Protože z místa bylo hlášeno vážné zranění muže, byl k události povolán i vrtulník letecké záchranné služby z letiště v Líních. Celý článek najdete zde.

V Olomouckém kraji lesníci loni zalesnili 1342 hektarů pozemků, meziročně o 181 hektarů méně. Tempo zalesňování kleslo v kraji čtvrtým rokem, v předchozích letech se zalesněná plocha kvůli kůrovcové kalamitě, suchu a častým vichřicím zvětšovala. Nejvíc ploch bylo zalesněno v roce 2019, kdy v kůrovcem zasažených lesích vrcholila těžba dřeva a sazenice stromů lesníci vysázeli na 4879 hektarech. ČTK dnes informaci získala z údajů Českého statistického úřadu . Na zhruba polovině nově zalesněných ploch v Olomouckém kraji lesníci loni vysadili listnaté stromy, zabraly 668 hektarů. Jehličnany, které jsou méně odolné vůči suchu a kůrovci, v loňském roce vysadili na 673 hektarech. Přirozenou obnovu v roce 2025 v kraji absolvovalo 889 hektarů lesa. Ve srovnání s ostatními kraji byla loni zalesněná plocha v Olomouckém kraji osmá nejvyšší. Nejintenzivnější zalesňování vykázala Vysočina, a to 4657 hektarů. Nejméně ploch lesníci zalesnili v Královéhradeckém kraji, kde se znovu zazelenalo 774 hektarů lesních pozemků. V letech 2007 až 2015 bylo v Olomouckém kraji každý rok zalesněno v průměru 1404 hektarů, poté se tempo zalesňování kvůli těžbě kůrovcového dřeva i větrným kalamitám výrazně zrychlilo. V roce 2016 bylo v kraji zalesněno 2375 hektarů pozemků, v roce 2017 jich bylo 3250, o rok později 3890 a v roce 2019 to bylo 4879 hektarů. V roce 2020 zalesněná plocha v kraji klesla na 3788 hektarů, v následujícím roce vzrostla na 3800 hektarů. V roce 2022 lesníci zalesnili 2531 hektarů, o rok později 1968 hektarů a v roce 2024 to bylo 1523 hektarů. V lesích na území Olomouckého kraje mají po kůrovcové kalamitě stále větší zastoupení listnaté stromy, které jsou ve srovnání s jehličnany odolnější vůči suchu a škůdcům. Zatímco v roce 2015 listnáče tvořily zhruba třetinu z celkové plochy lesů, tak na konci roku 2023 jejich podíl činil asi 41 procent. Důvodem byla vyšší těžba jehličnanů napadených kůrovcem a vyšší podíl listnatých stromů používaných při zalesňování. Těžba dřeva v Olomouckém kraji loni meziročně vzrostla o čtyři procenta na 1,201 milionu metrů krychlových. V předchozích šesti letech těžba v kraji klesala poté, co kvůli kůrovcové kalamitě vzrostla až na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových dřeva v roce 2018. Olomouc 14. června

Na jižní Moravě se loni vytěžilo 1,03 milionu metru krychlových dřeva, což je nejméně nejen od začátku kůrovcové kalamity v roce 2018, ale i…

V Olomouckém kraji lesníci loni zalesnili 1342 hektarů pozemků, meziročně o 181 hektarů méně. Tempo zalesňování kleslo v kraji čtvrtým rokem, v předchozích letech se zalesněná plocha kvůli kůrovcové kalamitě, suchu a častým vichřicím zvětšovala. Nejvíc ploch bylo zalesněno v roce 2019, kdy v kůrovcem zasažených lesích vrcholila těžba dřeva a sazenice stromů lesníci vysázeli na 4879 hektarech. ČTK informaci získala z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Na jižní Moravě se loni vytěžilo 1,03 milionu metru krychlových dřeva, což je nejméně nejen od začátku kůrovcové kalamity v roce 2018, ale i méně než v letech předchozích. Nejvíce lesníci vytěžili v roce 2020, zhruba 3,8 milionu metrů krychlových, před kalamitou to bývalo okolo 1,2 milionu. Meziroční pokles činil zhruba 137 000 metrů krychlových. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad.

Jihočeský kraj zůstal v roce 2025 největším producentem dřeva v Česku s objemem 2,6 milionu m3. Těžba i zalesňování meziročně klesly, naopak přirozená obnova posílila a region je v ní první v republice. Nahodilá těžba prudce spadla, zatímco škody způsobené zvěří výrazně vzrostly. Jihočeský kraj si v roce 2025 opět udržel pozici regionu s nejvyšší těžbou dřeva v České republice. Celkový objem sice mírně klesl, ale jižní Čechy zůstaly s odstupem první. Současně se dále zmenšila plocha, na které lesníci vysazují nové porosty. Celý článek najdete zde.

Těžba dřeva v Olomouckém kraji loni meziročně vzrostla o čtyři procenta na 1,201 milionu metrů krychlových. V předchozích šesti letech těžba v kraji klesala poté, co kvůli kůrovcové kalamitě vzrostla až na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových dřeva v roce 2018. ČTK dnes informaci získala z údajů Českého statistického úřadu. Většinu dřeva vytěženého v Olomouckém kraji i loni tvořila takzvaná nahodilá těžba, která zahrnuje především odstraňování polomů a likvidaci stromů napadených škůdci. Nahodilá těžba obnášela 645.460 metrů krychlových, v roce 2024 činila 697.241 metrů krychlových. Kvůli kůrovci a dalším hmyzím škůdcům lesníci loni vytěžili 179.942 metrů krychlových dřeva, předloni to bylo 254.343 metrů krychlových. Polomů se loni vytěžilo 290.763 metrů krychlových, meziročně o 29.755 metrů krychlových více. Na jehličnaté stromy připadlo 916.496 metrů krychlových vytěženého dřeva, z toho na smrky 801.690 metrů krychlových. Právě smrky oslabené suchem napadá kůrovec a snadno je vyvrátí vítr. Borovicového dřeva bylo loni v lesích Olomouckého kraje vytěženo 25.886 metrů krychlových. Těžba listnatých dřevin obnášela 284.445 metrů krychlových. Ve srovnání s ostatními kraji byla loni těžba dřeva v Olomouckém kraji pátá nejvyšší. Nejvíce dřeva lesníci vytěžili v Jihočeském kraji, a to 2,628 milionu metrů krychlových. V celém Česku vytěžili celkem 16,713 milionu metrů krychlových, v roce 2024 to bylo 17,807 milionu metrů krychlových dřeva. V Olomouckém kraji v posledních letech padly za oběť kůrovci, suchu a vichřicím statisíce stromů. Obnova kůrovcem zničených lesů, ve kterých vznikly rozsáhlé holiny měnící ráz krajiny, potrvá mnoho let a bude stát desítky až stovky milionů korun. Kalamita nejvíce postihla lesy v Jeseníkách, severní části Olomoucka a ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá. Těžba dřeva v Olomouckém kraji se kvůli kalamitě několik let zvyšovala. Například v roce 2017 vzrostla o pětinu na 2,87 milionu metrů krychlových a byla tehdy nejvyšší v Česku. O rok později se zvýšila o 17,3 procenta na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových. V roce 2019 pak klesla meziročně o 13 procent na 2,926 milionu metrů krychlových, ve srovnání s ostatními kraji byla čtvrtá nejvyšší. Ekologičtí aktivisté a někteří odborníci tvrdí, že lesy lze díky jejich značné schopnosti obnovy bez obav ponechat vlastnímu osudu. Lesníci naopak dávají přednost preventivním zásahům, aby se kůrovec nerozšířil i do nepostižených oblastí. Olomouc 11. června

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil čistý zisk o 12 procent na 5,3 miliardy korun ze 4,74 miliardy korun v roce 2024. Šlo o nejvyšší zisk za posledních deset let. Státu z něj podnik odvede 3,3 miliardy korun. Zbytek zisku půjde do podnikových fondů. Meziroční zvýšení zisku bylo dáno rozpuštěním už nepotřebných rezerv. Tržby Lesy ČR loni zvýšily o 7,5 procenta na 15,8 miliardy korun, řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v Česku.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil čistý zisk o 12 procent. Stoupl na 5,3 miliardy korun ze 4,74 miliardy v roce 2024. Šlo o nejvyšší zisk za posledních deset let. Státu z něj podnik odvede 3,3 miliardy korun. Zbytek zisku půjde do podnikových fondů.

Na jižní Moravě se loni vytěžilo 1,03 milionu metru krychlových dřeva, což je nejméně nejen od začátku kůrovcové kalamity v roce 2018, ale i méně než v letech předchozích.

Na jižní Moravě se loni vytěžilo 1,03 milionu metru krychlových dřeva, což je nejméně nejen od začátku kůrovcové kalamity v roce 2018, ale i méně než v letech předchozích. Nejvíce lesníci vytěžili v roce 2020, zhruba 3,8 milionu metrů krychlových, před kalamitou to bývalo okolo 1,2 milionu. Meziroční pokles činil zhruba 137.000 metrů krychlových. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad. Stále však zůstává relativně vysoký podíl nahodilé těžby způsobené buď počasím či hmyzími škůdci. Činila 626.000 metrů krychlových, plánovaná těžba tak činila jen zhruba 40 procent. Stále se také těžilo více jehličnanů, a to 598.000 metrů krychlových, z toho tvořil smrk 319.000 metrů krychlových. Listnatých stromů se vytěžilo 423.000 metrů krychlových, z toho dubu 146.000 metrů krychlových, buku o 10.000 metrů krychlových méně. Snížila se rozloha uměle i přirozeně zalesněných pozemků. Zatímco v roce 2024 lesníci vysázeli stromy na 3398 hektarech, loni to bylo na 2250 hektarech, přičemž mírně převažují listnaté dřeviny. Přirozeně se obnovilo předloni 1213 hektarů, loni 828. Celkem se rozloha lesních pozemků zvýšila o 100 hektarů na 202.004 hektary. Klesly rovněž škody způsobené zvěří, a to zhruba na polovinu na 4,4 miliony korun. Brno 10. června

Těžba dřeva ve Zlínském kraji loni meziročně vzrostla přibližně o 2,39 procenta. Přesáhla 1,191 milionu metrů krychlových, předloni činila zhruba 1,163 milionu metrů krychlových. ČTK to zjistila z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad . Dosud rekordní objem těžby dřeva zaznamenali statistici v regionu v roce 2018, v souvislosti s odstraňováním stromů napadených kůrovcem a likvidací rozsáhlých polomů tehdy dosáhla 2,354 milionu metrů krychlových. Přibližně 43,3 procenta dřeva vytěženého ve Zlínském kraji tvořila v roce 2025 takzvaná nahodilá těžba. Zahrnuje především odstraňování polomů a likvidaci stromů napadených škůdci. Nahodilá těžba loni obnášela 516.002 metrů krychlových. Kvůli kůrovci a dalším škůdcům bylo vytěženo 176.936 metrů krychlových dřeva, polomů se týkalo 231.080 metrů krychlových vytěženého dřeva. Kůrovec decimoval smrkové lesy v kraji především před několika lety, od roku 2021 se situace podle lesníků výrazně zlepšila. Na jehličnaté stromy připadlo z celkové loňské těžby ve Zlínském kraji 843.605 metrů krychlových vytěženého dřeva, z toho na smrky 704.937 metrů krychlových. Právě smrky oslabené suchem napadá kůrovec, snadno je pak vyvrátí vítr. Borovicového dřeva loni lesníci ve Zlínském kraji vytěžili 64.876 metrů krychlových. Listnaté stromy tvořily 347.583 metrů krychlových loňské těžby v regionu. Z toho na buk připadlo 209.288 metrů krychlových a na dub 51.567 metrů krychlových. Kůrovcová kalamita, přetrvávající sucho a větrné smrště zavinily v minulých letech v regionu likvidaci stovek tisíc stromů. Obnova zdevastovaných lesů, v nichž mnohde vznikly rozsáhlé holiny, potrvá léta a přijde nejspíše na desítky až stovky milionů korun. Kvůli kůrovci mizely v minulých letech ve Zlínském kraji lesy především v okolí Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a v Hostýnských vrších. V několika posledních letech se však stav lesů v regionu výrazně zlepšil a už není kalamitní. Ekologičtí aktivisté a někteří odborníci tvrdí, že lesy lze díky jejich značné schopnosti obnovy bez obav ponechat vlastnímu osudu. Lesníci naopak dávají přednost preventivním zásahům, aby se kůrovec nerozšířil i do nepostižených oblastí. V celé České republice se za minulý rok podle ČSÚ vytěžilo téměř 16,713 milionu metrů krychlových dřeva, zhruba o 1,094 milionu metrů krychlových méně než v roce 2024. Nejvyšší objem vytěženého dřeva byl v Jihočeském kraji, přibližně 2,629 milionu metrů krychlových. Následoval Plzeňský kraj zhruba s 2,203 milionu metrů krychlových. Ve Zlínském kraji je podle statistiků 159.274 hektarů lesních pozemků, což je pátá nejnižší rozloha mezi kraji. Zlín 10. června

Těžba dřeva v loňském roce klesla o 6,1 procenta na 16,7 milionu metrů krychlových. Do celkového úbytku vytěženého dříví se promítlo zejména meziroční snížení nahodilé těžby, ke které se většinou přistupuje kvůli působení škodlivých činitelů, jako jsou hmyzí škůdci, houbové choroby, vítr či námraza. Poklesla také zalesněná plocha, a to téměř o 22 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Lesní cesta zvaná Dřevařská – https://mapy.com/s/bepufakobo v Jeseníkách nedaleko Pradědu se do konce srpna uzavírá kvůli bezpečnosti při těžbě dřeva, přibližování dříví pomocí lanové technologie a jeho odvozu. Vede po vrstevnici nad údolím Sokolího potoka v oblasti mezi Karlovou Studánkou a osadou Vidly. Spojuje lokalitu Kóta a Pradědskou cestu.Celou zprávu najdete zde....

Kateřina Šalounová, moderátorka Velké nejistotě čelí obecní a městské kotelny, které vyrábějí teplo z biomasy. Mají k tomu dva hlavní důvody. Letos jim má skončit provozní podpora od státu, což otevírá otázku budoucího financování. Zároveň taky očekávají, že v příštích letech ubude lesní biomasy, která je pro ně klíčová. Markéta Malečková, redaktorka ČT Před osmi lety těžily jihlavské městské lesy 45 000 kubíků ročně. Teď po kůrovcové kalamitě to je asi o polovinu míň. A spolu s těžbou klesá i množství biomasy. Petr Ontolčík, jednatel, Správa městských lesů Jihlava Biomasa je vlastně ta zelená část toho stromu, která zůstává po těžbě ležet v lese, a je otázka lokality a druhu těžby, jestli se nám vyplatí tu biomasu dostávat z toho lesa ven, nebo ne. Celou videoreportáž najdete zde.

Těžba dřeva v loňském roce klesla o 6,1 procenta na 16,7 milionu metrů krychlových.

Těžba dřeva v loňském roce klesla o 6,1 procenta na 16,7 milionu metrů krychlových. Na celkovém poklesu těžby dřeva se podílelo především meziroční snížení těžby nahodilé. Snížila se také plocha zalesněná, a to téměř o 22 procent. Vyplývá to z údajů, které 29. května zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Těžba dřeva se v roce 2025 snížila na 16,7 mil. m 3 bez kůry, z toho podíl nahodilé těžby představoval 32 %. Zalesňovaná plocha zaznamenala pokles o téměř 22 % a přirozená obnova lesa proběhla na ploše přes 10 tisíc hektarů.

Levhartí mláďata, která přišla na svět koncem března v olomoucké zoo, rostou jako z vody. Jejich váha dosahuje necelých tří kilogramů a matka levhartice s nimi má plné packy práce.

Část suchého dřeva z národních parků by se podle ministra životního prostředí měla vyvážet. Ekologové ale nesouhlasí, právě zetlelé dřevo udržuje vlhkost.

Ministr Červený oznámil záměr přehodnotit množství souší ponechaných v národních parcích přírodním procesům. Hnutí DUHA se obává, že požár v NP České Švýcarsko se stal záminkou k pokusu začít v národních parcích těžit odumřelé stromy a odvážet dosud ponechané dřevo.

Ministr Červený oznámil záměr přehodnotit množství souší ponechaných v národních parcích přírodním procesům. Hnutí DUHA se obává, že požár v NP České Švýcarsko se stal záminkou k pokusu začít v národních parcích těžit odumřelé stromy a odvážet dosud ponechané dřevo. Ministr životního prostředí Igor Červený při návštěvě požářiště v NP České Švýcarsko prohlásil, že sestaví pracovní skupinu, která se „bude zabývat koncepcí požární ochrany v přírodním prostředí, včetně zacházení se suchým dřevem v národních parcích. Jsem proti tomu, aby se odvezlo všechno suché dřevo, ale není možné ho tam v některých místech nechávat v takové míře, jako je dnes,“(1). Těžba souší v jádrových zónách národních parků přitom riziko vzniku a šíření požárů nijak výrazně neovlivní. Vybírat z odumřelých stromů pouze nějakou část je navíc na většině míst neproveditelné jinak než pomocí vrtulníků, což je z finančního hlediska v plošném měřítku nereálné. Celou zprávu najdete zde.

V lokalitě Zelený vrch v České Kamenici na Děčínsku kácí městské služby kus přestárlého lesa. Borový les je podle dostupných záznamů starý kolem 170 let. Těžba bude, podle nezávislého místostarosta Vojtěcha Marka, trvat zhruba dva týdny.Celý článek najdete zde....

Dělník, který se spolu s kolegy podílel na umísťování lanovky k těžbě dřeva, spadl ve čtvrtek z výšky a vážně se zranil v údolí Desné na Šumpersku. Ze členitého terénu ho museli vyprostit hasiči ve spolupráci s Horskou službou Jeseníky. Ti mu také poskytli první pomoc a pomohli ho dostat do vrtulníku, kterým byl transportován do nemocnice.

Mimořádný chovatelský úspěch zažívá Zoologická zahrada Olomouc. Po desetileté pauze se v pavilonu levhartů narodila mláďata jednoho z nejvzácnějších zvířat planety – levharta mandžuského.

Ve dnech 21.–24. dubna 2026 bude v úseku od parkoviště Strašice – Hájkův most směrem k zámečku Tři Trubky probíhat těžba suchých stromů v okolí cesty. Práce jsou plánovány z důvodu zajištění bezpečného průchodu v této lokalitě. Jedná se o pokračování prací, které zde již v minulosti probíhaly. Prosíme návštěvníky a turisty, aby v uvedeném úseku dbali zvýšené opatrnosti, respektovali bezpečnostní pokyny pracovníků těžební firmy nebo zaměstnanců VLS, případně zvážili odložení návštěvy zámečku Tři Trubky na jiný den. VLS ČR

Jistě si návštěvníci CHKO Brdy všimli, že kolem třítrubeckého zámečku je už řadu týdnů rušno. Firma tam pokládá vodovodní potrubí ve směru od Strašic až k zámečku a pak k potoku Rezerva. Tomu předcházelo i kácení stromů, které překážely v trase.

Společnost Tigercat představila novou volitelnou výbavu pro své nakladače – drapák vybavený integrovanou pilou. Tento systém je určen pro modely LG4053 a LG5057, které se používají na nakladačích řady 234C a 250E.

Ostrava bude o dva miliony korun z prodeje dřeva chudší, ale získá tím lesy přívětivější pro obyvatele města. Radní schválili snížení objemu těžby dřeva o třetinu. Lesy mají do budoucna sloužit hlavně k rekreaci. Důchodce Ivan býval horník a má špatné plíce. Trpí zejména v létě, a proto je rád, že bydlí blízko lesa. „Kvůli tomu tady chodím dennodenně na procházky. Je to kousek, deset minut, takže paráda,“ říká a dodává, že motorovou pilu slýchá v lese čím dál vzácněji. Celý článek najdete zde.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil těžbu dřeva o 0,4 procenta na 8,124 milionu metrů krychlových z 8,095 milionu v roce 2024. Těžba kůrovcového dřeva loni dál klesla. Letos podnik plánuje těžbu 7,96 milionu metrů krychlových. ČTK to řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi....

Státní podnik Lesy České republiky loni zvýšil těžbu dřeva o 0,4 procenta na 8,124 milionu metrů krychlových z 8,095 milionu v roce 2024.

V brazilské Amazonii žil a zemřel muž, který byl považován za posledního člena svého kmene. Jeho jméno nikdo neznal. Svět ho znal pouze jako „muže z díry“. Přezdívku získal kvůli hlubokým jamám, které po sobě zanechával v džungli. Některé sloužily jako pasti na zvířata, jiné pravděpodobně jako úkryty. Také byl označován za „nejosamělejšího člověka planety“.

Lesnické práce stojí za dočasným uzavřením části Tuhnické stezky v Karlových Varech. Návštěvníci musí tento týden sledovat dočasné značení a respektovat pokyny pracovníků v terénu.

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.

Dendrologové a arboristé pravidelně kontrolují zdravotní stav stromů a vyhodnocují jejich případná poškození či rizika. Součástí péče o lesy je ale také práce lesníků – včetně těžby dřeva, která patří k běžnému hospodaření v lese, i když ji lidé často vnímají s rozpaky. Odborníci přitom zdůrazňují, že kácení je důležité pro obnovu lesa a v mnoha případech se ani nevyčerpají všechny povolené kvóty těžby.

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) vydaly varování všem návštěvníkům. V pondělí 16. a v úterý 17. března se oblíbený úsek mezi parkovištěm Strašice – Hájkův most a cestou k ikonickému zámečku Tři Trubky promění v prostor, kde bude probíhat těžba suchých stromů.

Zvíře, které jsme znali pouze ze zkamenělin a vědci ho proto měli za dávno vyhynulé, si v klidu dál žije v džungli.

Polský trh s dubovým dřívím čelí podle Polské komory dřevařského průmyslu strukturálnímu nedostatku suroviny. Administrativní omezení těžby vedla k poklesu nabídky a výraznému růstu cen, což nejcitelněji dopadá na výrobce dřevěných podlah. Podle Polské komory dřevařského průmyslu (PIGPD) vstoupil po...