Thomas Bernhard

Připomeňte si také i Jorgu Kotrbovou, která zemřela už včera 24. listopadu. Životopis a začátky kariéry Vystudovala herectví na DAMU a po absolutoriu se připojila k Divadlu Na zábradlí, kam přišla z Realistického divadla v roce 1993.

Dvě desítky let ředitel cirkusu nutí artisty, aby se naučili zahrát obtížný kvintet Franze Schuberta, přestože amatéři nikdy nemají šanci se to naučit. Inscenací hry Síla zvyku zahajuje sezonu ostravská Komorní scéna Aréna.

Komorní scéna Aréna v Ostravě už tuto sobotu zahájí novou sezonu, pro kterou zvolila výmluvné spojující označení Rok velkých pravd a malých lží. Divadlo je totiž místem, kde se z malých lží rodí ty největší pravdy, a právě na této tenké hranici mezi skutečností a přetvářkou se bude nová sezona Komorní scény Aréna pohybovat. První inscenací … Článek Komorní scéna Aréna zahájí sezonu hrou Thomase Bernharda Síla zvyku se nejdříve objevil na PLAY.CZ.

Román Josefa Pánka nazvaný Portrét vědce v systému postindustriální společnosti patří mezi nejvýraznější české prózy letošního roku. Zaujme nejen svým stylem, ale i reflexí vědy či celé společnosti ovládané tržní logikou pozdního kapitalismu.

Předpokládám, že ten zvláštní druh osamělosti, když se dozvíte o úmrtí milovaného člověka z novin, stále existuje.

Ve věku 88 let zemřel ve středu v Berlíně slavný německý divadelní režisér Claus Peymann. O úmrtí dlouholetého ředitele vídeňského Burgtheateru informovala ve čtvrtek agentura APA.

Které zahraniční inscenace nejvíc zaujaly na letošním mezinárodním festivalu Divadlo, který se konal v září v Plzni?

Letos si připomínáme sto let od úmrtí Franze Kafky. Hravě pojaly jeho odkaz dvě knihy: Kafkova abeceda a Kafka v kostce.

Franz Kafka je nechtěný fenomén. Sám o sobě pochyboval, většinu svých literárních děl si přál posmrtně zlikvidovat, přesto dodnes žije nejen ve světoznámých románech a povídkách, ale také na tričkách či hrnečcích. Jaký byl doopravdy, zůstává záhadou. Přiblížit se ho pokouší rakouský kreslíř Nicolas Mahler v naučném i vtipném komiksu Kafka v kostce.

Návštěvníci jedné z nejvýznamnějších evropských literárních akcí se mohou setkat s českými spisovateli Matějem Hořavou či Radkou Denemarkovou.

Komorní scéna Aréna uvedla v sobotu 16. března premiéru inscenace hry současné německé dramatičky Johanny Kaptein Historka o sv. Magdě v dramaturgii Tomáše Vůjtka a v režii Tomáše Loužného. Výprava je dílem Jána Tereby, hudbu pro inscenaci vybral Ivo Gregorec Sedláček. Hraje se v překladu Michala Kotrouše.

Maďar Béla Tarr je považován za jednoho z nejvýznamnějších evropských režisérů. Na kontě má snímky jako Satanské tango, Turínský kůň nebo Muž z Londýna. Za ně si odnesl řadu ocenění, mimo jiné Velkou cenu poroty na festivalu Berlinale, nominaci na Zlatou palmu z festivalu v Cannes či ocenění na European Film Awards. Celý podzim nyní učí na pražské FAMU v rámci mentoringového programu a Novinkám poskytl rozhovor.

Lady Macbeth i Prezidentka ve hře Thomase Bernharda. Desítky rolí za rozhlasovým mikrofonem ztvárnila herečka Taťjana Medvecká. Právě dnes jí je 70 let – vše nejlepší přejeme i my z Radiožurnálu!

ROZHOVORY NA OKRAJI Autorka básnických sbírek (Chůze po dunách, Ludwig, Není nutné, abyste mě navštěvoval), souborů povídek (Noci, noci) a několika divadelních her jako například Čas třešňového dýmu Kateřina Rudčenková má na trhu novou sbírku povídek Tchyně nemá jazyk. Básnířka, prozaička, autorka divadelních her, držitelka německé ceny Huberta Burdy (2003) a Magnesie Litery (2014) obsadila druhé místo v dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka (2006). Její básně a hry byly přeloženy do více než dvaceti jazyků, samostatné knižní básnické výbory vyšly v Rakousku, Velké Británii, Srbsku, Řecku a Hondurasu. Narodila se 12. 4. 1976 v Praze.

Formou scénického čtení nastudovalo text sedmatřicetiletého německého dramatika Wolframa Hölla, jehož styl se blíží experimentální poezii.

"Ve Vídni je teď mnohem víc nacistů než v roce osmatřicet," tvrdil spisovatel. Rakouský stát nyní za jeho texty zaplatil téměř 51 milionů korun.

Kvůli ruské invazi přerušil práci na detektivních románech o Kyjevě v roce 1919. Nedokážu psát fikci, když vidím realitu, říká Andrej Kurkov.

Opětovnému hostování jednoho z nejslavnějších evropských režisérů současnosti, Krystiana Lupy patřil zahajovací večer 29. ročníku mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni.

Kulturním deficitem trpěli během pandemie milovníci umění i společenského života. Nestihli jste o prázdninách dohnat všechny resty? Pokračujte ve školním roce a přidejte si na seznam čtyři divadelní představení, která vás zvednou ze židle!

KOMENTÁŘ. Stáří kdysi slavných lidí bývá někdy smutné, a v případě některých slavných herců možná nejsmutnější. Jen hvězdami vyvoleným, jako byli Milan Lasica nebo Josef Kemr, je dovoleno zemřít na jevišti či dotočit filmovou roli umírajícího moudrého starce den před smrtí. Pro většinu ostatních platí mrazivá připomínka rakouského dramatika Thomase Bernharda ze hry „Minetti (Portrét umělce

Ve věku 80 let zemřel Roberto Calasso, který od roku 1971 vedl milánské nakladatelství Adelphi. K jeho autorům patřil také Milan Kundera, jehož poslední román vyšel italsky dřív než francouzský originál.

Překládal filozofii a Thomase Bernharda, také ale naučil Čechy číst o běhání a vlcích. Teď se Tomáš Dimter stává šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta, které chytá druhý dech. „Chci dělat knihy, které budou lidem rvát žily,“ říká.

„Nepíšu pro zábavu, byť i to lze dělat, a dobře, ale proto, že mě cosi nutí pátrat, jak se věci mají,“ říká básník a prozaik Daniel Hradecký (47). Na sklonku loňského roku mu vyšly sbírka XXX/Jezero (Dybbuk 2020) a soubor povídek Tři kapitoly (Listen 2020), který hned zaznamenal slušný ohlas. Loni na jaře byla Hradeckého sbírka Přibližování dřeva (Perplex 2019) nominována na Magnesii Literu za poezii. Poslední roky pracuje v dělnických profesích.

Knihu, kterou vydala Česká centra s Odeonem, lze číst jako polemiku s tezí Davida Zábranského: že covidový život je tak složitý, až ho nelze vtěsnat do krátké povídky.

Herečka Zuzana Stivínová se před čtyřmi lety vrátila do Česka zpět z USA, kde žila s manželem a jejich dvěma dětmi. Letos ji ovšem potkal další velký návrat, po devatenácti letech znovu nastoupila do angažmá v Národním divadle. V listopadu se představila na prknech Stavovského divadla coby marnivá herečka Ritter v psychologické hře kontroverzního rakouského klasika Thomase Bernharda Oběd u Wittgensteina. Sešly jsme se spolu v kavárně Slavia, pár metrů od Národního divadla, a logicky se naše debata stočila k nedávné premiéře.

Po třiadvaceti letech se na pražskou scénu vrátila hra rakouského dramatika Thomase Bernharda Ritter, Dene, Voss. V roce 1996 ji poprvé uvedlo Divadlo Na zábradlí s Emílií Vášáryovou, Zdenou Hadrbolcovou a Jiřím Ornestem, nyní ji jako Oběd u Wittgensteina hraje Činohra Národního divadla se Zuzanou Stivínovou, Lucií Juřičkovou a Sašou Rašilovem.

Divadelní premiéry uváděné od 7. listopadu do konce týdne na jevištních pražských i mimopražských scén tvoří texty, které poskytují mimořádné příležitosti hereckým osobnostem. A divákům slibují zážitek z jejich naplnění.

Když se Petera Handkeho poté, co mu oznámili, že obdrží Nobelovu cenu za literaturu, zeptali, co teď bude dělat, odpověděl, že se půjde „projít do lesa, jak měl v plánu“. Prohlásil to lakonicky, stydlivě, s odstupem, tak jak píše, snad aby udržel svůj veřejný obraz, mýtus Handke.

Susan Sontagová řekla, že na žádnou jeho knihu nesáhne, a Salman Rushdie ho označil za "debila roku". Čím popuzuje čerstvý laureát Nobelovy ceny?