Timothy Snyder

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) rozvázal nedávno pracovní poměr s historičkou Muriel Blaive, která se ohradila, že se tak stalo z politických důvodů. To vedení ÚSTR odmítlo, přičemž ...

Není pochyb o tom, že jedním ze tří velkých pokušení člověka, a tím také i církve, jsou peníze, sex a moc. Celé církevní dějiny přinášejí mnohá svědectví o podléhání či tvrdém zápase s těmito těžkými pokušeními. Nakonec už na stránkách Nového zákona čteme o Šimonovi, který si chtěl koupit Ducha svatého, o sexuálních výstřelcích v korintském sboru či o nepoddajnosti těch, kteří zneužívali svou moc.

Své motivace k sepsání petice na podporu francouzské historičky Muriel Blaive a své názory na zkoumání nedávných dějin popsal v rozhovoru pro Právo sochař, pedagog a publicista Pavel Karous. Blaive, která byla propuštěna z Ústavu pro studium totalitních režimů, za tím vidí politické motivace. Ústav tvrdí, že vše proběhlo v souladu s předpisy.

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) propustilo sedm osob včetně ve světě renomované historičky Muriel Blaive. Ta se ale chce do ústavu vrátit a chystá se ho žalovat.

Desetitisíce lidí se dnes odpoledne sešly na pražském Václavském náměstí na protestu proti strachu a nenávisti, který pořádá spolek Milion chvilek. Organizátoři chtěli vyjádřit solidaritu s Ukrajinou, kterou v únoru napadlo Rusko, a upozornit na nutnost ochrany demokratických hodnot. "Chceme ve společnosti zvednout hlas naděje. Ukázat, že pomáhat si musíme všichni. A to jak ze strany vlády, tak ze strany neziskových organizací a občanů," uvedla k důvodům pořádání akce mluvčí Milionu chvilek Hana Strašáková v tiskové zprávě, kterou má redakce ŽivotvČesku.cz k dispozici.

Po kolabující ruské armádě a chaosu v ruské společnosti už se trhliny začínají objevovat i v ruské dezinformační mašině, říká v  exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál Timothy Snyder. Profesor historie se zaměřením na střední i východní Evropu a autor mnoha bestsellerů v září navštívil Kyjev, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jak se Ukrajincům daří s ruskou propagandou účinně bojovat? Je velmi důležité dělat si z Ruska legraci, říká Timothy Snyder.

Po kolabující ruské armádě a chaosu v ruské společnosti už se trhliny začínají objevovat i v ruské dezinformační mašině. V exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál to řekl Timothy Snyder. Profesor historie se zaměřením na střední i východní Evropu a autor mnoha bestsellerů v září navštívil Kyjev, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Proč Ukrajinci zvládají s ruskou propagandou účinně bojovat?

Jak by lidé v okupovaných částech Ukrajiny hlasovali za předpokladu, že referenda o připojení k Rusku probíhala férově a podle mezinárodních standardů? Tuto otázku se snažili odpovědět analytici Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. K odhadu využili data desítky průzkumů a voleb z minulosti.

Podle ruských státních médií začala v pátek v okupovaných částech Ukrajiny referenda o připojení k Rusku. Nic takového se neděje, upozorňuje americký historik Timothy Snyder z Yaleovy univerzity, jeden z největších odborníků na Východní Evropu. Nemají tam volební infrastrukturu, nikdo tam reálně o ničem nehlasuje, napsal v rozsáhlém vlákně na Twitteru. Navrhuje tedy nové označení: mediální cvičení.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla vpádem armád pěti komunistických zemí v čele s Rudou armádou, která se uskutečnila 21. srpna 1968. Invaze byla podpořena žádostí konzervativního křídla Komunistické strany Československa. Důvodem intervence byl sovětský imperialismus a jeho odpor proti liberálně reformním vnitropolitickým změnám známým pod názvem Pražské jaro. V této souvislosti si dovolujeme připomenout slova profesora ...

Zdá se, že tohle označení slaví jakousi renesanci a to od února 2022, kdy jedním z důvodů napadení jedné země druhou byl právě výskyt tohoto živočišného druhu s nutností jej zlikvidovat.

Odborník na střední a východní Evropu z Yaleovy univerzity Timothy Snyder je přesvědčený, že Putin ztrácí půdu pod nohama.

Rusko nemá v dlouhodobém horizontu šanci a válku na Ukrajině prohraje. Je o tom přesvědčený uznávaný americký historik Timothy Snyder, který předložil šest důvodů, proč podle něj Moskva ze sousední země nakonec odejde s nepořízenou. Vladimir Putin si prý dřív nebo později bude muset uvědomit, že tahá za kratší konec provazu.

Potřebujeme nemocnice. Potřebujeme univerzity. A potřebujeme také Colours, které o přínosu medicíny či vzdělávání nepochybují.

Ruský prezident Vladimir Putin, který rozpoutal válku na Ukrajině, má v plánu nechat vyhladovět velkou část rozvojového světa jako další fázi své války proti Evropě, varuje přední historik Timothy Snyder. Ruská invaze na Ukrajinu totiž způsobuje humanitární krizi i tisíce kilometrů daleko od frontových linií. Konflikt ještě umocňuje hladovění v Somálsku a dalších zemích, kde se problém může stát nezvladatelným. Kvůli přerušení dodávek obilí, oleje i hnojiv více než 18,4 milionu lidí v Africe…

Rusko chce vyhladovět miliony lidí v Africe a v Asii, aby mělo páku, jak na Západ tlačit, aby uznal jeho územní zisky na Ukrajině, tvrdí přední odborník na dějiny střední a východní Evropy Timothy Snyder. Evropští diplomaté už zaznamenali, že v Africe příběh o tom, že za nedostatek jídla nemůže válka ale sankce proti Rusku, získává na popularitě.

Historik Timothy Snyder z Yaleovy univerzity na Twitteru uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin plánuje v rámci svého úsilí na Ukrajině nechat některé země vyhladovět.

Někteří čelní západní politici se začínají obávat, že Ukrajina skutečně může porazit Rusko. Ozývají se hlasy, že by se co nejdříve mělo uzavřít příměří, nechat Putinovi nějakou cestu, jak si zachránit tvář, a přenechat mu nějaké to ukrajinské území. Je to totální nesmysl a nepochopení toho, jak Rusko nyní funguje.

Investigativním novinářům se daří vyvracet základní axiomy teoretiků kulturních válek, že žijeme v době postfaktické či postpravdivé. Jejich investigativní reportáže ukazují, že přesvědčení o postfakticitě naší epochy podléhá jen část populace.

V současné době došlo k odlivu dárcovské podpory na watchdogovou činnost ve prospěch pomoci ukrajinským uprchlíkům. Je to jistě pochopitelné a správné, ale dovolujeme si připomenout slova profesora Timothy Snydera, experta na novodobé dějiny střední a východní Evropy: „Vnější aktéři se chovají tak, že hledají slabiny v systému. Hledají rozpory ve společnosti. Nejlepším způsobem, jak ...

Veřejná kontrola politiků je docela náročná práce a bez peněz se dělat nedá. Přesto není Kverulant napojen na penězovody z veřejných zdrojů. Není placen z vašich daní, ale pouze z darů přispěvatelů. O to více si jich váží. Jeho úsilí za lepší správu veřejných věcí finančně podporují jednotlivci i firmy. Bez jejich pochopení, odvahy a laskavosti ...

Ukrajinou včera zněla radostná zpráva: ozbrojené síly Ukrajiny vytlačily ruskou okupační armádu z celé Kyjevské oblasti. Hlavní město Ukrajiny tak již momentálně není pro Rusy „na dosah ruky“. Osvobození měst Buča, Irpiň, Hostomel nebo Motyžyn však také přinesla hrůzostrašná svědectví o ruských zločinech.

Američané v reakci na válku proti Ukrajině zvyšují výdaje na obranu. Evropa nesmí zůstat stát stranou.

Historik Timothy Snyder, autor globálních bestsellerů Cesta k nesvobodě, Krvavé země a Černá zem, sepsal v knize Tyranie dvacet lekcí z historie jako apel k občanskému angažmá proti erozi liberální demokracie v Americe a v Evropě. Návrat tyranií je podle Snydera lehce představitelný, jestliže podlehneme lhostejnosti a smířlivosti vůči nenápadně se prosazujícímu zlu. Jedno oněch dvaceti doporučení zní: Přispívej na dobrou věc. The post Timothy Snyder: „Nejlepším způsobem, jak odolat zásahům zvenčí, je vyřešit co možná nejvíce problémů doma.“ first appeared on kverulant.org.

S úžasem a bolestí pozorujeme večer co večer obrazy apokalyptické zkázy z ukrajinských měst. Ruský krvelačný medvěd ukazuje, kam až je ochoten zajít.

Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelé množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.

Částí veřejnosti se šíří pohádka o nevinných Rusech, kteří nemají dost informací, a proto podporují Putinovu vládu a nebo jen tolerují vojenskou agresi proti Ukrajině. Prý ani netuší, že jejich armáda bombarduje raketami obytné domy, netuší, že tam často stojí těžké zbraně proti neozbrojeným civilistům.

"Jsem rozzlobená, protože tohle je velké, krásné město, moje město, a oni ho chtějí vymazat z povrchu zemského," říká žena z Charkova.

Sledovat zprávy někdy nestačí. Novináři i odborníci doporučují ke čtení podrobný profil Putina, obsáhlou reportáž z Donbasu nebo knihu od klasika Ryszsarda Kapuścińskiho.

Timothy Snyder: cílem války je znovunastolení světového řádu v nové epoše ruské nadvlády nad poníženým Západem.

Roku 1947 se 34 tisíc volyňských Čechů v rámci repatriační dohody vrátilo do staronové vlasti. Klidný život, za kterým do Československa přišli, tu ale většinu z nich nečekal.

Komentář Michaela Romancova: Válka, kterou Putin rozpoutal, je fyzickým pokusem o návrat ruské moci na území, o němž se domnívá, že má být jeho. Mluví o tom už nejméně od minulého léta. Jedná se o aktivitu tak viditelnou, že ji nejsou schopni zpochybnit ani dva z jeho nejvlivnějších českých zastánců a obhájců – Miloš Zeman s Václavem Klausem.

Aktuálně.cz přináší překlad eseje Timothyho Snydera nazvané Normálnost kyjevských dějin - trocha historie nám může pomoci nahlédnout za mýty.

Historik Timothy Snyder, autor globálních bestsellerů Cesta k nesvobodě, Krvavé země a Černá zem, sepsal v knize Tyranie dvacet lekcí z historie jako apel k občanskému angažmá proti erozi liberální demokracie v Americe a v Evropě. Návrat tyranií je podle Snydera lehce představitelný, jestliže podlehneme lhostejnosti a smířlivosti vůči nenápadně se prosazujícímu zlu. Jedno oněch dvaceti doporučení zní: Přispívej na dobrou věc. The post Timothy Snyder: Přispívej na dobrou věc first appeared on kverulant.org.

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na důležité otázky začátku 21. století. Jednou z nich je Seyran Atesová, Berlíňanka, Kurdka, Turkyně, bojovnice za lidská práva. Před pětatřiceti lety málem nepřežila útok islamistického atentátníka na manželskou poradnu. Ze zranění se zotavovala šest let. Hovořili jsme s ní v březnu 2020 v bočním traktu evangelického kostela v berlínské čtvrti Moabit, kde Atesová provozuje tzv. liberální mešitu…

Osud Marty Kubišové je vzorová ukázka toho, jak mohly politické zvraty ovlivňovat osobní život: nejpopulárnější česká zpěvačka byla normalizačním režimem takřka ze dne na den odsunuta na okraj společnosti, kde strávila dvacet let. Potom se v listopadu 1989 náhle vrátila, jakkoli ke kariéře už jí chyběl ten správný věk. Nicméně Marta Kubišová přece jen zažila ještě jakýsi druhý comeback – což byl ten pravý čas na bilanční rozhovor o zvratech a nepravidelnostech v jednom životě.

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na důležité otázky začátku 21. století. Jednou z nich je německý psychiatr a neurolog Manfred Spitzer, autor bestselleru Digitální demence, jehož se jenom v německém originále prodalo čtvrt milionu výtisků. Pan profesor je impulzivní muž, naprosto přesvědčený o zhoubném vlivu elektroniky na lidi a děti zvlášť. „Musíme bojovat,“ rozloučil se s námi, když audience skončila.

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na nejdůležitější otázky začátku 21. století. Jednou z nich je známá německá psycholožka moravského původu Jiřina Prekopová, která pomáhala v západním Německu od začátku 80. let iniciovat návrat k tradičnější výchově. Nejznámější kniha Prekopové Malý tyran (1988) je o dětech s poruchou, jimž jejich příliš liberální rodiče nebyli ochotni nebo schopni vštípit ani elementární disciplínu a pravidla…

Nejlepší politika vůči Rusku je dobrá politika vůči Ukrajině, je velmi těžké působit na Rusko přímo, říká v DVtv americký historik Timothy Snyder.

Americký historik Timothy Snyder dnes v Brně podpořil projekt Dokumentačního centra holokaustu na Moravě. Německo je vzorem v připomínání tragédie, ostatní státy se specifickými národními perspektivami ale nemohou zůstat stranou, řekl.

Přestože ve světě existuje řada muzeí a dokumentačních center holokaustu, stále má hluboký smysl budovat nová, zejména ve vazbě na konkrétní země a regiony. Podle uznávaného amerického historika Timothyho Snydera, který dnes přednášel v Brně, přináší muzea nové zdroje informací a lokální perspektivy, pomáhají pochopit kořeny holokaustu a zároveň prospívají demokracii, která čelí mnoha výzvám. Některé výzvy jsou podobné těm ze 30. a 40. let minulého století, řekl historik.

Mezinárodní konference, příprava architektonické soutěže, shánění peněz a práce na badatelských týmech nyní tvoří hlavní činnost lidí okolo nadačního fondu, který připravuje vznik Dokumentačního centra holokaustu na Moravě. Při zahájení mezinárodní konference, na které v pondělí vystoupí například americký historik Timothy Snyder, to dnes novinářům řekl ředitel nadačního fondu Martin Reiner.

Chvíli mi trvalo, než jsem na to přišel: Půlnoc v Paříži, Woody Allen. Odpoledne v Brně ale není tak romantické.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Čas je jedním z nejvíce fascinujících konceptů, se kterými mysl přišla. To, jak jej člověk chápe, má dalekosáhlé důsledky, včetně šíření dezinformací. Ve své knize Cesta do nesvobody Timothy Snyder píše, jak se historická vyprávění nevyhnutelnosti a věčnosti vypořádávají s časem. Vypravěči nevyhnutelnosti tvrdí, že dějiny nutně směřují k pevnému konci. Vypravěči věčnosti nevnímají žádný pokrok, ale nekonečné cykly smrti a znovuzrození, které se opakují. Příklady narativů nevyhnutelnosti jsou příběhy marxismu nebo nevyhnutelného úspěchu volného trhu.

Exkluzivní rozhovor Seznam Zpráv s odborníkem na dějiny střední a východní Evropy Timothym Snyderem, profesorem na Yaleově univerzitě. Zamýšlí se nad tím, jak bude vypadat Amerika po čtyřech letech vlády prezidenta Donalda Trumpa.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Historik Timothy Snyder nedávno málem přišel o život. Opravňuje ho to ale spojovat americké zdravotnictví s nacistickými koncentráky nebo sovětskými lágry?

Nemocná Amerika je název nové knihy Timothyho Snydera. V českém překladu ji vydávají Paseka & Prostor.

Pro některé naše politiky je konec Donalda Trumpa pádem modly, ke které se všelijak upínali, uctívali ji a inspirovali se od ní.

I rudý teror v sobě nesl prvky demokracie - nechal se minulý týden slyšet historik Michal Pullmann. Káva je to silnější než jen tuplovaná. Jeho slova však dávají smysl, pokud projevíme vůli je pochopit.