Timothy Snyder

Berlín – Osmnáct německých bojových tanků Leopard 2 posílilo evropské vojenské dodávky Ukrajině. Podle serveru BBC dorazily také tanky Challenger 2 z Velké Británie. Nejmodernější bojové tanky byly poslány po vyškolení ukrajinské posádky do akce. „Jak jsme slíbili, naše tanky dorazily včas do rukou našich ukrajinských přátel,“ uvedl v pondělí večer německý ministr obrany Boris […] The post Německé tanky Leopard 2 dorazily na Ukrajinu, potvrdil Berlín appeared first on VOXPOT

O celé historii a geopolitické situaci vzniklo bezpočet knih. V článku si ukážeme knihy, které by měl každý, kdo rád komentuje zprávy v médiích o Ukrajině číst, nebo alespoň znát jejich obsah. Zcela jistě to bude přínosné. Pojďme na to.

Historik Timothy Snyder, který je jedním z předních specialistů na region Východní Evropy, vysvětlil před Radou bezpečnosti OSN, proč si dnešní Rusko tolik libuje v osočování Ukrajinců z rusofobie. Přinášíme přepis jeho projevu. The post Rusofobní je především Putinův režim. Když impérium útočí, dělá ze sebe vždy oběť, říká historik Timothy Snyder appeared first on VOXPOT

Ukrajincům dnes u příležitosti výročí ruské invaze vyjádřily podporu i světové celebrity. Mezi herci, hudebníky či spisovateli, kteří se ve zveřejněném videovzkazu objevili, jsou například herečka Julia Robertsová, herci Morgan Freeman, Mark Hamill či Matt Damon, skupina Pet Shop Boys, ale i americký astronaut Scott Kelly či historik Timothy Snyder.

Ruský prezident byl v Moskvě vyfocen při setkání se studenty a na sobě měl boty na vysokém podpatku. Navštívil Vorobjovu horu při příležitosti Dne ruských studentů, uvádí oficiální web Kremlu. Pozorovatelé si brzy všimli, že diktátor nosí boty, které mu přidávají pár centimetrů navíc.

Stovky tisíc lidí na YouTube poslední měsíce sledovaly jeho přednášky z Yale University o vzniku moderního ukrajinského státu.

V polovině 90. let přijel do Karlových Varů izraelský občan Cvi Goldgammer. Kromě léčebných procedur měl pro cestu do Čech ještě jeden důvod – věděl, že válečné roky přežil na Volyni jen díky pomoci české rodiny Tomíčkových.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) rozvázal nedávno pracovní poměr s historičkou Muriel Blaive, která se ohradila, že se tak stalo z politických důvodů. To vedení ÚSTR odmítlo, přičemž ...

Není pochyb o tom, že jedním ze tří velkých pokušení člověka, a tím také i církve, jsou peníze, sex a moc. Celé církevní dějiny přinášejí mnohá svědectví o podléhání či tvrdém zápase s těmito těžkými pokušeními. Nakonec už na stránkách Nového zákona čteme o Šimonovi, který si chtěl koupit Ducha svatého, o sexuálních výstřelcích v korintském sboru či o nepoddajnosti těch, kteří zneužívali svou moc.

Své motivace k sepsání petice na podporu francouzské historičky Muriel Blaive a své názory na zkoumání nedávných dějin popsal v rozhovoru pro Právo sochař, pedagog a publicista Pavel Karous. Blaive, která byla propuštěna z Ústavu pro studium totalitních režimů, za tím vidí politické motivace. Ústav tvrdí, že vše proběhlo v souladu s předpisy.

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) propustilo sedm osob včetně ve světě renomované historičky Muriel Blaive. Ta se ale chce do ústavu vrátit a chystá se ho žalovat.

Desetitisíce lidí se dnes odpoledne sešly na pražském Václavském náměstí na protestu proti strachu a nenávisti, který pořádá spolek Milion chvilek. Organizátoři chtěli vyjádřit solidaritu s Ukrajinou, kterou v únoru napadlo Rusko, a upozornit na nutnost ochrany demokratických hodnot. "Chceme ve společnosti zvednout hlas naděje. Ukázat, že pomáhat si musíme všichni. A to jak ze strany vlády, tak ze strany neziskových organizací a občanů," uvedla k důvodům pořádání akce mluvčí Milionu chvilek Hana Strašáková v tiskové zprávě, kterou má redakce ŽivotvČesku.cz k dispozici.

Po kolabující ruské armádě a chaosu v ruské společnosti už se trhliny začínají objevovat i v ruské dezinformační mašině, říká v  exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál Timothy Snyder. Profesor historie se zaměřením na střední i východní Evropu a autor mnoha bestsellerů v září navštívil Kyjev, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jak se Ukrajincům daří s ruskou propagandou účinně bojovat? Je velmi důležité dělat si z Ruska legraci, říká Timothy Snyder.

Po kolabující ruské armádě a chaosu v ruské společnosti už se trhliny začínají objevovat i v ruské dezinformační mašině. V exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál to řekl Timothy Snyder. Profesor historie se zaměřením na střední i východní Evropu a autor mnoha bestsellerů v září navštívil Kyjev, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Proč Ukrajinci zvládají s ruskou propagandou účinně bojovat?

Jak by lidé v okupovaných částech Ukrajiny hlasovali za předpokladu, že referenda o připojení k Rusku probíhala férově a podle mezinárodních standardů? Tuto otázku se snažili odpovědět analytici Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. K odhadu využili data desítky průzkumů a voleb z minulosti.

Podle ruských státních médií začala v pátek v okupovaných částech Ukrajiny referenda o připojení k Rusku. Nic takového se neděje, upozorňuje americký historik Timothy Snyder z Yaleovy univerzity, jeden z největších odborníků na Východní Evropu. Nemají tam volební infrastrukturu, nikdo tam reálně o ničem nehlasuje, napsal v rozsáhlém vlákně na Twitteru. Navrhuje tedy nové označení: mediální cvičení.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla vpádem armád pěti komunistických zemí v čele s Rudou armádou, která se uskutečnila 21. srpna 1968. Invaze byla podpořena žádostí konzervativního křídla Komunistické strany Československa. Důvodem intervence byl sovětský imperialismus a jeho odpor proti liberálně reformním vnitropolitickým změnám známým pod názvem Pražské jaro. V této souvislosti si dovolujeme připomenout slova profesora ...

Zdá se, že tohle označení slaví jakousi renesanci a to od února 2022, kdy jedním z důvodů napadení jedné země druhou byl právě výskyt tohoto živočišného druhu s nutností jej zlikvidovat.

Odborník na střední a východní Evropu z Yaleovy univerzity Timothy Snyder je přesvědčený, že Putin ztrácí půdu pod nohama.

Rusko nemá v dlouhodobém horizontu šanci a válku na Ukrajině prohraje. Je o tom přesvědčený uznávaný americký historik Timothy Snyder, který předložil šest důvodů, proč podle něj Moskva ze sousední země nakonec odejde s nepořízenou. Vladimir Putin si prý dřív nebo později bude muset uvědomit, že tahá za kratší konec provazu.

Potřebujeme nemocnice. Potřebujeme univerzity. A potřebujeme také Colours, které o přínosu medicíny či vzdělávání nepochybují.

Ruský prezident Vladimir Putin, který rozpoutal válku na Ukrajině, má v plánu nechat vyhladovět velkou část rozvojového světa jako další fázi své války proti Evropě, varuje přední historik Timothy Snyder. Ruská invaze na Ukrajinu totiž způsobuje humanitární krizi i tisíce kilometrů daleko od frontových linií. Konflikt ještě umocňuje hladovění v Somálsku a dalších zemích, kde se problém může stát nezvladatelným. Kvůli přerušení dodávek obilí, oleje i hnojiv více než 18,4 milionu lidí v Africe…

Rusko chce vyhladovět miliony lidí v Africe a v Asii, aby mělo páku, jak na Západ tlačit, aby uznal jeho územní zisky na Ukrajině, tvrdí přední odborník na dějiny střední a východní Evropy Timothy Snyder. Evropští diplomaté už zaznamenali, že v Africe příběh o tom, že za nedostatek jídla nemůže válka ale sankce proti Rusku, získává na popularitě.

Historik Timothy Snyder z Yaleovy univerzity na Twitteru uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin plánuje v rámci svého úsilí na Ukrajině nechat některé země vyhladovět.

Někteří čelní západní politici se začínají obávat, že Ukrajina skutečně může porazit Rusko. Ozývají se hlasy, že by se co nejdříve mělo uzavřít příměří, nechat Putinovi nějakou cestu, jak si zachránit tvář, a přenechat mu nějaké to ukrajinské území. Je to totální nesmysl a nepochopení toho, jak Rusko nyní funguje.

Investigativním novinářům se daří vyvracet základní axiomy teoretiků kulturních válek, že žijeme v době postfaktické či postpravdivé. Jejich investigativní reportáže ukazují, že přesvědčení o postfakticitě naší epochy podléhá jen část populace.

V současné době došlo k odlivu dárcovské podpory na watchdogovou činnost ve prospěch pomoci ukrajinským uprchlíkům. Je to jistě pochopitelné a správné, ale dovolujeme si připomenout slova profesora Timothy Snydera, experta na novodobé dějiny střední a východní Evropy: „Vnější aktéři se chovají tak, že hledají slabiny v systému. Hledají rozpory ve společnosti. Nejlepším způsobem, jak ...

Veřejná kontrola politiků je docela náročná práce a bez peněz se dělat nedá. Přesto není Kverulant napojen na penězovody z veřejných zdrojů. Není placen z vašich daní, ale pouze z darů přispěvatelů. O to více si jich váží. Jeho úsilí za lepší správu veřejných věcí finančně podporují jednotlivci i firmy. Bez jejich pochopení, odvahy a laskavosti ...

Ukrajinou včera zněla radostná zpráva: ozbrojené síly Ukrajiny vytlačily ruskou okupační armádu z celé Kyjevské oblasti. Hlavní město Ukrajiny tak již momentálně není pro Rusy „na dosah ruky“. Osvobození měst Buča, Irpiň, Hostomel nebo Motyžyn však také přinesla hrůzostrašná svědectví o ruských zločinech.

Američané v reakci na válku proti Ukrajině zvyšují výdaje na obranu. Evropa nesmí zůstat stát stranou.

Historik Timothy Snyder, autor globálních bestsellerů Cesta k nesvobodě, Krvavé země a Černá zem, sepsal v knize Tyranie dvacet lekcí z historie jako apel k občanskému angažmá proti erozi liberální demokracie v Americe a v Evropě. Návrat tyranií je podle Snydera lehce představitelný, jestliže podlehneme lhostejnosti a smířlivosti vůči nenápadně se prosazujícímu zlu. Jedno oněch dvaceti doporučení zní: Přispívej na dobrou věc. The post Timothy Snyder: „Nejlepším způsobem, jak odolat zásahům zvenčí, je vyřešit co možná nejvíce problémů doma.“ first appeared on kverulant.org.

S úžasem a bolestí pozorujeme večer co večer obrazy apokalyptické zkázy z ukrajinských měst. Ruský krvelačný medvěd ukazuje, kam až je ochoten zajít.

Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelé množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.

Částí veřejnosti se šíří pohádka o nevinných Rusech, kteří nemají dost informací, a proto podporují Putinovu vládu a nebo jen tolerují vojenskou agresi proti Ukrajině. Prý ani netuší, že jejich armáda bombarduje raketami obytné domy, netuší, že tam často stojí těžké zbraně proti neozbrojeným civilistům.

"Jsem rozzlobená, protože tohle je velké, krásné město, moje město, a oni ho chtějí vymazat z povrchu zemského," říká žena z Charkova.

Sledovat zprávy někdy nestačí. Novináři i odborníci doporučují ke čtení podrobný profil Putina, obsáhlou reportáž z Donbasu nebo knihu od klasika Ryszsarda Kapuścińskiho.

Timothy Snyder: cílem války je znovunastolení světového řádu v nové epoše ruské nadvlády nad poníženým Západem.

Roku 1947 se 34 tisíc volyňských Čechů v rámci repatriační dohody vrátilo do staronové vlasti. Klidný život, za kterým do Československa přišli, tu ale většinu z nich nečekal.

Komentář Michaela Romancova: Válka, kterou Putin rozpoutal, je fyzickým pokusem o návrat ruské moci na území, o němž se domnívá, že má být jeho. Mluví o tom už nejméně od minulého léta. Jedná se o aktivitu tak viditelnou, že ji nejsou schopni zpochybnit ani dva z jeho nejvlivnějších českých zastánců a obhájců – Miloš Zeman s Václavem Klausem.

Aktuálně.cz přináší překlad eseje Timothyho Snydera nazvané Normálnost kyjevských dějin - trocha historie nám může pomoci nahlédnout za mýty.

Historik Timothy Snyder, autor globálních bestsellerů Cesta k nesvobodě, Krvavé země a Černá zem, sepsal v knize Tyranie dvacet lekcí z historie jako apel k občanskému angažmá proti erozi liberální demokracie v Americe a v Evropě. Návrat tyranií je podle Snydera lehce představitelný, jestliže podlehneme lhostejnosti a smířlivosti vůči nenápadně se prosazujícímu zlu. Jedno oněch dvaceti doporučení zní: Přispívej na dobrou věc. The post Timothy Snyder: Přispívej na dobrou věc first appeared on kverulant.org.

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na důležité otázky začátku 21. století. Jednou z nich je Seyran Atesová, Berlíňanka, Kurdka, Turkyně, bojovnice za lidská práva. Před pětatřiceti lety málem nepřežila útok islamistického atentátníka na manželskou poradnu. Ze zranění se zotavovala šest let. Hovořili jsme s ní v březnu 2020 v bočním traktu evangelického kostela v berlínské čtvrti Moabit, kde Atesová provozuje tzv. liberální mešitu…

Osud Marty Kubišové je vzorová ukázka toho, jak mohly politické zvraty ovlivňovat osobní život: nejpopulárnější česká zpěvačka byla normalizačním režimem takřka ze dne na den odsunuta na okraj společnosti, kde strávila dvacet let. Potom se v listopadu 1989 náhle vrátila, jakkoli ke kariéře už jí chyběl ten správný věk. Nicméně Marta Kubišová přece jen zažila ještě jakýsi druhý comeback – což byl ten pravý čas na bilanční rozhovor o zvratech a nepravidelnostech v jednom životě.

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na důležité otázky začátku 21. století. Jednou z nich je německý psychiatr a neurolog Manfred Spitzer, autor bestselleru Digitální demence, jehož se jenom v německém originále prodalo čtvrt milionu výtisků. Pan profesor je impulzivní muž, naprosto přesvědčený o zhoubném vlivu elektroniky na lidi a děti zvlášť. „Musíme bojovat,“ rozloučil se s námi, když audience skončila.

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na nejdůležitější otázky začátku 21. století. Jednou z nich je známá německá psycholožka moravského původu Jiřina Prekopová, která pomáhala v západním Německu od začátku 80. let iniciovat návrat k tradičnější výchově. Nejznámější kniha Prekopové Malý tyran (1988) je o dětech s poruchou, jimž jejich příliš liberální rodiče nebyli ochotni nebo schopni vštípit ani elementární disciplínu a pravidla…