Tomáš Pojar

Když Rusko napadlo Ukrajinu, Česká republika jako jedna z prvních zemí rezolutně podpořila Kyjev a poslala tam těžké zbraně. Českou politiku vůči Ukrajině hodnotí poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Poučila se ruská armáda z vojenských nezdarů a operuje na Ukrajině racionálněji? Proč optimistická prezentace ukrajinských úspěchů nakonec vede k nižší podpoře Západu? Bude muset NATO vážně zvažovat, zda je Turecko pro Alianci přínosem? Nejen o tom jsme hovořili s bývalým náčelníkem Generálního štábu AČR generálem Jiřím Šedivým, jehož hlas mezi bezpečnostními odborníky v souvislosti s ruskou invazí bývá obvykle méně optimistický a varující. A proto důležitý.

Vláda rýsuje osnovy velkého jaderného plánu na výstavbu čtyř nových bloků. Politicky je v tom aktivní zejména ministr financí Zbyněk Stanjura. Kritici upozorňují na až nepředstavitelnou nákladnost projektu.

Izraelské radary MADR, jejichž zařazení do výzbroje bylo v uplynulých měsících z řady důvodů opakovaně odkládáno, jsou funkční, zapojené do systému, zobrazují cíle a funkční je také systém rozlišení vlastních a nepřátelských objektů. V cestě nyní již stojí jen "dořešení několika byrokratických překážek," píše Právo, které informuje, že do Izraele odletěl národní poradce pro bezpečnost Tomáš Pojar. Jako bývalý velvyslanec v Izraeli měl s projektem díky svým kontaktům pomoci. Pojar Právu řekl, že téma radarů zmínil, ale nevyjednával a nesuploval vyjednávací ani realizační tým projektu.

Už před dvěma lety měly izraelské radary MADR nahradit v Česku dvacet let přesluhující sovětské stroje. Armáda však na spuštění nových radiolokátorů zatím marně čeká. Kolem kontraktu za 3,5 miliardy korun je řada problémů. Radary už dvakrát neprošly vojskovými zkouškami.

Sněmovna pravděpodobně schválí rozšíření možností obyvatel k zapojení do obrany Česka. Vládní novela branné legislativy, kterou dnes podpořil příslušný výbor, upravuje také například odměňování vojáků v aktivní záloze a umožní ministerstvu obrany využívat údaje z informačních systémů veřejné správy k obrannému plánování i mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav.

Pavel Smutný je český právník a advokát, jeden ze zakladatelů advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný a kulturní mecenáš, který pomáhal organizovat například sbírku na nové varhany ve Svatovítské katedrále. Známé je také jeho působení v Česko-Izraelské smíšené obchodní komory (ČISOK), jejímž prezidentem je nepřetržitě od roku 2009. S ohledem na tuto skutečnost je považován za jednoho z předních českých expertů na česko-izraelské vztahy i na samotný Stát Izrael, a to včetně jeho bezpečnosti.

Nadační fond nezávislé žurnalistiky, česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu a Rekonstrukce státu jsou znepokojeny ze zrušení funkce vládního zmocněnce pro média. Jejich zástupci se kvůli tomu chtějí sejít s premiérem. Vláda zrušila funkci zmocněnce pro média Michala Klímy (na snímku) v polovině února. Část jeho agendy převzal poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Na Úřadu vlády také nadále funguje oddělení strategické komunikace pod vedením Pavla Lupjana. „Michal Klíma podnikl…

Zákulisí dodávek zbraní, obavy z ruské sabotáže i svůj přerod z humanitárního pracovníka v jestřába popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Národní poradce pro bezpečnost Tomáš Pojar nevidí šanci, že by ruskou válku na Ukrajině šlo ukončit diplomaticky. Rusko lze podle něj zastavit jen silou a Evropě nezbývá nic jiného než dál podporovat Ukrajinu, protože na tom závisí i naše bezpečnost a prosperita.

Jedna politická bitva – prezidentské volby – skončila. Nová se rozbíhá – ve hře je další klíčový politický post, příští český eurokomisař. Vláda chce zúročit úspěšné předsednictví EU.

Aktuálně.cz se seznámilo s obžalobou podanou na bývalého vlivného příslušníka rozvědky Martina Uhera, který se zodpovídá z podvodu.

Vláda v polovině února zrušila post mediálního zmocněnce a problematiku dezinformací svěřila poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi. Ten se ale bude zabývat jen dezinformacemi, které šíří zahraniční aktéři. Chystaný akční plán přitom počítal i s podporou médií nebo centrálně zadávanou reklamou, narazil ale na silnou kritiku odborné veřejnosti.

Zrušit funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací bylo nesprávné a nekoncepční, uvedla dnes na webu správní rada Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). Česká republika podle výboru nemá vyřešené problémy v mediální oblasti a část agendy zmocněnce, která se přímo mediálního prostředí týká, nepřešla na konkrétního nástupce. Vláda by se měla problémům kolem médií patřičně věnovat a zapojit do toho odborníky, žádá výbor.

Od počátku ruské invaze na Ukrajinu uplynul přesně rok. Server Novinky.cz připravil speciální vydání podcastu Zbytečná válka, jehož hosté probrali probíhající konflikt ze všech možných úhlů pohledu.

Ve skladech je podle ministryně ještě další vojenský materiál, který lze Ukrajině poskytnout.

Ministerstvo obrany loni poskytlo Ukrajině ze svého majetku mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty (BVP), čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic. Na dnešní tiskové konferenci k ročnímu výročí od napadení Ukrajiny Ruskem to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku ruské invaze deset miliard korun. Po dnešním jednání ve Varšavě to oznámil premiér Petr Fiala. Připomněl, že Česká republika byla mezi prvními, kdo Ukrajině zbraně nutné k obraně před ruskou invazí poskytl, a svým postojem motivovala i další země. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara poslal zbraně a vybavení za dalších 30 miliard korun český obranný průmysl.

Prezident Miloš Zeman konec svého mandátu tráví mimo jiné loučením se svými zahraničními partnery. Čeká ho ještě návštěva rakouské hlavy státu, s Berlínem se spojí jen on-line.

Navazování vztahů s ostatními státníky i vystoupení na panelu týkajícím se války na Ukrajině. To čeká nově zvoleného českého prezidenta na Bezpečnostní konferenci v Mnichově, kam dnes odjíždí.

Česko nemůže efektivně čelit útoku v podobě závažné dezinformační vlny, stojí v dokumentu. Vláda přitom nově zrušila místo zmocněnce pro dezinformace.

Vláda ČR zrušila pozici vrchního cenzora Michala Klímy. Po otevřeném dopisu Unie vydavatelů, která poukazovala na nejednoznačnost definice dezinformace a tedy možnou svévoli úředního molochu zasahovat do svobody tisku. Můžeme slavit? Fiala se zalekl vlastního nadšení pro umlčování a spolu s Rakušanem zaskočili k hrobu Václava Havla odříkat pár pokorných otčenášů? Ale kdeže. Cirkus se rozjel a léčba těch našich vrchních dezinformátorů z vlády ještě nebyla ani zahájena.

Ve středu skončil vládní zmocněnec pro média a boj s dezinformacemi Michal Klíma. První otázka na premiéra Petra Fialu logicky zněla, proč. „Protože naplnil cíle, které jsme si od této pozice slibovali. Podařilo se mu vytvořit oddělení pro strategickou komunikaci při Úřadu vlády. A také nastavit systém boje s dezinformacemi, vláda projednala analýzu připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně, vznikla pracovní skupina pod Bezpečnostní radou státu, v níž jsou experti z příslušných ministerstev a odborníci na boj s hybridními hrozbami. Koordinovat ho bude národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar,“ uvedl Fiala.

Vládní zmocněnec pro pro oblast médií a boj s dezinformacemi Michal Klíma skončil ve své funkci. Premiér Petr Fiala (ODS) to v rozhovoru pro Deník vysvětlil tím, že Klína naplnil cíle, které si vláda od zřízení této pozice slibovala a skončil po vzájemné dohodě. Popřel přitom, že by Klíma skončil kvůli jím připravovanému akčnímu plánu, který měl počítat s dotacemi vybraným médiím.

Vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma po dohodě ve své funkci skončil. Jeho pozice zanikne. Agendu částečně přebírá národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar. „Michal Klíma ve své pozici dokázal nastartovat strategickou komunikaci státu a tím tak naplnil svůj úkol, který mu byl před necelým rokem svěřen,“ uvedl v tiskové zprávě premiér Petr Fiala (ODS). Agenda strategické komunikace bude pokračovat na Úřadu vlády ve stávající podobě. Oddělení i nadále povede Pavel…

Ve funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací po necelém roce končí Michal Klíma. Pozice vytvořená loni v březnu zanikne a agenda připadne poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi.

Ve funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací končí po necelém roce Michal Klíma. Pozice vytvořená loni v březnu zanikne a agenda připadne poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi. Klíma čelil kritice kvůli Akčnímu plánu pro čelení dezinformacím, o jehož přepracování požádala tento týden premiéra Petra Fialu (ODS) Unie vydavatelů.

Vláda ukončila spolupráci s odborníkem na média Michalem Klímou. Ten necelý rok na Úřadu vlády zastával funkci zmocněnce pro média a dezinformace. Klíma serveru iROZHLAS.cz potvrdil, že se o zrušení své funkce dozvěděl v úterý večer. Agendu dezinformací, která měla formálně pod Klímu na vládě spadat, převezme národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar. Klíma pak další spolupráci s vládou už neplánuje.

Michal Klíma končí ve funkci vládního zmocněnce pro média a dezinformace. Kabinet totiž podle jeho slov zmíněnou pozici zrušil a problematiku předal národnímu bezpečnostnímu poradci, informoval Deník N.

Ve funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací končí po necelém roce Michal Klíma. Pozice vytvořená loni v březnu zanikne a agenda připadne poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi, uvedl ve středu Deník N.

Ve funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací končí po necelém roce Michal Klíma. Pozice vytvořená loni v březnu zanikne a agenda boje proti vlivu cizí moci připadne ode dneška poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi. Část Klímovy agendy přejde také na odbor strategické komunikace na Úřadu vlády ČR, uvedl po dnešním jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Klíma byl terčem kritiky kvůli Akčnímu plánu pro čelení dezinformacím, o jehož přepracování požádala tento týden premiéra Fialu Unie vydavatelů. Podle Pojara ale vláda dnes schválila jiný dokument ke stejnému tématu.

"Vláda zrušila pozici a předala problematiku národnímu bezpečnostnímu poradci," uvedl Klíma.

Stát by mohl mít v budoucnu k dispozici zákon, kterým by byl schopen dočasnými opatřeními bojovat proti dezinformacím. Vypnutí webů by se mělo používat jen v případě ohrožení státu. V diskusi se studenty na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj by ale vždy rozhodnutí mohl zrušit soud. Upozornil na to, že příslušný návrh teprve vzniká. Vláda se na něm ještě ani neshodla.

Stát by mohl mít v budoucnu zákonný nástroj, jímž by byl schopen bojovat proti dezinformacím například vypnutím webů, jež jsou prokazatelně pod vlivem cizích mocností. Během diskuse se studenty Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě to řekl předseda vlády Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na jeden z dotazů studentů.

Stát by mohl mít v budoucnu k dispozici zákonný nástroj, kterým by byl schopen dočasnými opatřeními bojovat proti dezinformacím například vypnutím webů, které jsou prokazatelně pod vlivem cizích ...

Stát by mohl mít v budoucnu k dispozici zákonný nástroj, kterým by byl schopen dočasnými opatřeními bojovat proti dezinformacím například vypnutím webů, které jsou prokazatelně pod vlivem cizích mocností. Vypnutí webů by se mělo používat jen v případě ohrožení státu. V diskusi se studenty na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj by ale vždy v praxi využité rozhodnutí mohl zrušit soud. Upozornil na to, že příslušný návrh teprve vzniká. Vláda se na něm ještě ani neshodla.

Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura na středeční schůzi Poslanecké sněmovny uvedl, že Fialova vláda prosazuje zákon, který chce Česko zavléct do války. Podobný názor uvedl i v rámci sněmovní debaty o nedůvěře vládě, kterou opakovaně vyzýval k demisi.

Zvolený prezident Petr Pavel se v tomto týdnu sešel s vládními představiteli nebo ústavními činiteli.

Petr Pavel působit na Pražském hradě nebude, alespoň prozatím. Čerstvě zvolený prezident bude využívat pro prezidentské povinnosti prostory Hrzánského paláce. Působení na Hradě mu totiž nikdo z kanceláře současného prezidenta nenabídl, jak uvedla Pavlova mluvčí Markéta Řeháková pro eXtra.cz.

Není reálné, aby se případný další audit v Kanceláři prezidenta republiky (KPR) stihl ještě před březnovou inaugurací zvoleného prezidenta Petra Pavla. Šéf Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala to řekl novinářům po schůzce s budoucí hlavou státu. Závěr kontroly hospodaření a jí podřízených organizací, která je již hotová, by podle Kaly mohl být zveřejněný v řádu maximálně několika týdnů. Pavel později na twitteru uvedl, že mu Kala nabídl, že po zveřejnění výsledků této kontroly odpoví na dotazy s nimi související a že o možném dalším auditu budou jednat následně.

Termín první schůzky prezidenta Miloše Zemana s jeho nástupcem Petrem Pavlem je v nedohlednu. Žádná ze stran zatím neudělala první krok a vyčkává.

Nově zvolený prezident Petr Pavel v úterý pokračuje v tvorbě týmu, který si přivede na Hrad. Kromě toho se má sejít s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) a poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem. S dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem zatím nejednal, ale má to v plánu. Naopak hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jenž ho pozval na návštěvu. Ke zvolení mu poblahopřál i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který uvedl, že se těší na spolupráci.

Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar jednal dnes se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem o koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky. Probírali také energetickou bezpečnost či Ukrajinu, řekl novinářům po schůzce Pojar. Za Pavlem do pražského Hrzánského paláce dnes dorazili také jeho neúspěšná protikandidátka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová či šéf Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

Udrží se jednota Západu pomáhat Ukrajině v konfliktu s Ruskem i v následujících měsících? Proč Izrael v rámci pomoci Ukrajině stojí stranou? Má smysl nyní jednat s Ruskem? A hrozí, že Putin na Ukrajině použije jaderné zbraně? Nejen o tom jsme hovořili s pobočníkem premiéra, bezpečnostním poradcem Tomášem Pojarem. Foto: Vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar | Úřad vlády ČR Uplynul téměř rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Jednání o příměří, zmírnění ruských sankcí a nedodávání zbraní Ukrajincům. To žádají signatáři iniciativy Mír a spravedlnost, mezi jejíž autory patří například Matěj Stropnický, ale také třeba exministr zahraničí Jan Kavan či imunolog Václav Hořejší. Petice obratem sklidila ostrou kritiku ze strany některých akademiků, ale také představitelů vlády. „V Kremlu mají radost,“ uvedl například poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Kabinet Petra Fialy do nového roku – a také do nové éry po skončení českého předsednictví Evropské unii – vstupuje s posílenou strukturou v diplomacii. Od ledna má také poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Zahájit jednání o příměří, zrušit ruské sankce a nedodávat Ukrajincům zbraně. To žádají signatáři iniciativy Mír a spravedlnosti. „V Kremlu mají radost,“ hodnotí poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Za co odpovídá nově ustavený vládní poradce pro národní bezpečnost a jak se bude o odpovědnost dělit se členy vlády a představiteli bezpečnostních složek? Ovlivní nová funkce i boj vlády s dezinformacemi? Tomáš Pancíř se zeptá vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Prosincovým rozhodnutím vlády bude mít Česká republika poradce pro národní bezpečnost. Jeho činnost a kompetence ale naráží na stávající zákony. Možná by tak pro koordinaci činnosti zpravodajských služeb, odpovědnost vlády za činnost zpravodajských služeb a obecně pro národní bezpečnost bylo přínosnější naplnění orgánu nezávislé kontroly.

Sílí podezření, že se do Evropy navzdory sankcím nelegálně dostává zboží z Ruska. Jeden z případů zmapoval reportér Janek Kroupa. Co pašerákům nahrává? „Evropa se zatím učí sankce vymáhat. Tento případ jí s tím může pomoct,“ říká.

Seznam Zprávy odhalily, že i v České republice lze najít kanály, jak obcházet sankce na dovoz ruského zboží. Co na to říká nově jmenovaný poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar?

Ernest Rochal, pašerák ruského zboží, se může ocitnout na sankčním seznamu. Poté, co Seznam Zprávy zmapovaly jím řízenou pašeráckou stezku, případ začnou zkoumat české úřady. Potvrdil to poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Vláda ve středu projedná návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Cílem úpravy je zvýšit úroveň připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav. Týká se opatření evidenčního charakteru, navýšení schopností ozbrojených sil, elektronizace agend zajišťování obrany státu a doplňuje ji novela kompetenčního zákona týkající se zřízení pozice poradce pro národní bezpečnost, kterým byl 21. prosince jmenován Tomáš Pojar, dosavadní poradce premiéra. Současně vláda projedná návrh zakotvení výdajů na obranu ve výši 2 % HPD v zákoně.

Česká republika vstupuje do roku 2023 zvyšováním minimální mzdy, životního minima nebo platy politiků, soudců a žalobců. Přibudou ale i nové instituce.