Tomáš Prouza

Čeští zemědělci si stěžují, že supermarkety mají často přehnaně vysoké nároky na kvalitu i vzhled zeleniny, a jejich produkty proto odmítají. Navíc prý obchody nechtějí reflektovat zvýšené náklady pěstitelů. Odmítnutá zelenina se pak rychle kazí.

Pokud se začnou rušit kamenné obchody, negativně se to projeví ve městech, říká sociolog Pavel Pospěch.

Možnosti Česka prosazovat své zájmy v připravované evropské legislativě závisí do velké míry na tom, jak čeští politici, diplomaté a úředníci dokážou shromažďovat informace a už předem v zákulisí vyjednávat. Jenže právě v tom má Česko stále mezery. Kdo má v evropských institucích skutečný vliv? Kdo v pozadí tahá za nitky a co by mělo Česko dělat, aby bylo vlivnější? O tom je první speciální letní díl Bruselských chlebíčků.

Aktivisté tajně natočili kuřata na třech českých farmách. Chtějí přimět obchody, aby přestaly rychle rostoucí drůbež prodávat.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se ukázal jako optimista. Před dvěma týdny prohlásil, že ceny potravin by měly právě v těchto dnech klesat. Zákazníci si ale ničeho takového nevšimli. Zemědělci, potravináři i obchodníci nad predikcí ministra kroutí hlavou. Při tak vysokých cenách energií prý budou potraviny naopak ještě dražší.

Češi jsou známí milovníci slev. Bez akční nabídky si nákup nedokáže představit devět z deseti oslovených. Jenže příliš vysoké slevy nám podle odborníků paradoxně ještě více zdražují potraviny. Ministerstvo zemědělství i proti již dříve avizovalo, že se chce na obří slevy zaměřit.

KOMENTÁŘ. Když si senioři stěžují Andreji Babišovi – při jeho prezidentské kampani-nekampani – na to, jak strašně jim podražily nákupy, málokdo z nich chápe, že před nimi stojí ten, kdo na tom v mnoha směrech získává. Potraviny meziročně silně nadprůměrně zdražily v segmentech, kde dominují firmy Babišova holdingu Agrofert a naštvaný volič je pro populistické politiky, jakým Babiš

Někteří ekonomové a pekaři varují, že rohlík by brzy mohl stát přes pět korun a chleba stovku. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je recept na zlevnění jednoduchý. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS prohlásil, že by stačilo stovkami milionů kompenzovat vysoké náklady na energie.

V Česku jsou jedny z nejvyšších cen z celé Evropy. Týká se to elektřiny, pohonných hmot, potravin nebo drogerie. Strach lidí z ekonomické budoucnosti je právě kvůli vysokým cenám podle zjištění Českého statistického úřadu (ČSÚ) vůbec největší v historii.

Inflace a rostoucí ceny energií se podepisují i na malých obchodnících. Z obcí tak mizí podniky a prodejny, jejichž provozovatelé nedokážou čelit růstu nákladů. Pokud jim nepomůžou obce, kraje nebo stát, hrozí, že v nejbližší době bude muset zavřít až 15 procent menších obchodů a restaurací.

Prudký nárůst cen zemědělských výrobců vyvolal kritiku na agrárníky. Podle Českého statistického úřadu totiž v červnu vzrostly ceny výrobců v tomto segmentu o 42,5 procenta, což se následně projeví v cenách na pultech obchodů. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza uvedl, že na vině jsou jednoznačně zemědělci a ne obchodní řetězce. Proti tomu se ohrazuje jak Zemědělský svaz a Agrární komora, podle kterých neleží odpovědnost za zdražování jenom na nich.

Čtyři pětiny Čechů kvůli zrychlující inflaci šetří a omezují svůj životní standard. Dávají přednost levnějším potravinám a vyhledávají slevy.

Restaurace a hospody v Česku čím dál častěji odmítají brát platební karty. Údajně kvůli vysokým poplatkům bankám, ale například Svaz obchodu a cestovního ruchu v tom vidí spíš snahu o daňové úniky. Stát tak ztrácí jedinou kontrolu nad tržbami, protože systém elektronické evidence tržeb (EET), který je kvůli covidu-19 pozastaven, má na konci roku skončit úplně.

V tisku se v úterý dočtete, že restaurace přechází zpět na hotovost, informuje deník E15. O úvěrové portfolio české Sberbank nikdo podle Lidových novin nestojí. A dva největší české zvony musejí k restaurátorům, píše Deník. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.

Ušetřit za každou cenu. To je při nynější rekordní drahotě hlavní rozpočtové pravidlo v řadě domácností. Už od začátku roku se proto podle obchodníků zvýšil zájem o úspornější elektrospotřebiče. Češi častěji sledují v obchodech i na internetu údaje z takzvaných energetických štítků, které napovídají, jakou spotřebu zboží má.

Pekárny bojují o přežití. Vstupy jako suroviny nebo plyn kvůli válce na Ukrajině zdražují a rostou tedy i výsledné ceny pečiva. Zákazníci ho kvůli tomu prý méně kupují. Řada pekáren už musela ukončit provoz, zbylé se snaží hledat řešení.

Není žádným tajemstvím, že zhruba třetina jídla skončí v koši. Snad každému se někdy stalo, že jídlo v restauraci nedojedl. Líbilo by se vám, kdybyste si museli zbytky povinně odnést? I taková bizarní povinnost existuje, ale ne u nás, nýbrž ve Španělsku. Skutečně povede něco takového k šetření potravinami, anebo stejně skončí v koši a jen se navýší cena jídla? To se dozvíme příští rok, od kterého nemají španělští restauratéři na vybranou.

Nakolik reálné jsou ambice, s nimiž se Česko ujímá předsednictví v EU? Do jaké míry by měli klienti cestovních kanceláří počítat s komplikacemi? A s čím se musejí potýkat správci a ochránci tuzemských lesů, když narazí na neukázněné výletníky?

Předsednictví v Radě Evropské unie je pro Česko svátek, což ovšem nevnímal expremiér Andrej Babiš (ANO), který to pokládal za pojídání chlebíčků, protože cítil politické body. Takto na adresu bývalého předsedy vlády promluvil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Podle něj zanechal Babiš Česko na předsednictví hůře připravené. Prouza kromě toho zmínil, že česká role by mohla být velmi důležitá, protože v nadcházejících měsících se může tuzemsko dostat i do pozice, kdy povede debatu o rozdělování plynu mezi státy EU.

O našem předsednictví v Radě Evropské unie se hodně mluví, ale málokdo opravdu ví, co přesně to znamená a jak to funguje. Ten nejdůležitější úkol Česka je ale jasný – najít kompromis, na kterém se všichni dohodnou.

S jasným cílem a aktivními politiky, kteří dokážou vyjednávat s partnery, toho může Česko při předsednictví v Radě Evropské unie podle viceprezidenta Hospodářské komory ČR Tomáše Prouzy prosadit poměrně dost. Evropské státy za současné krize ukazují, že jsou schopné se domluvit v tématech, ve kterých dříve shodu nebyly ochotny nalézt. České předsednictví, které začne v pátek, tak může být především v otázce energetické bezpečnosti úspěšné.

Slova z televizního projevu premiéra Petra Fialy o zodpovědnosti bývalé vlády Andreje Babiše za stoprocentní závislost České republiky na ruském plynu vyvolala veřejnou debatu, zda je taková ...

Mléčné produkty v posledních měsících zdražují o desítky procent. I přesto podle výrobců cena v obchodech neodpovídá realitě. Proto požadují po obchodních řetězcích, aby jim za mléko platily více. Zástupci supermarketů se tomu brání – mlékaře viní z chamtivosti.

Dali vám v restauraci svíčkovou se šesti knedlíky, ale vy dva z nich nesníte? Stát se něco takového v příštím roce ve Španělsku, museli by vám je na cestu domů povinně zabalit. Tamějším restauracím to uloží vládou schválený zákon. Hospody a prodejny potravin tak mají podle plánu politiků bojovat s plýtváním jídlem.

Rodiny šetří a kvůli tomu zásadně omezily i společné nákupy, ukazují čerstvá data obchodníků. „Nakupovat chodí jeden člen rodiny a jede podle seznamu,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny by v současné situaci prudkého zdražování nemělo žádný efekt na koncové ceny. Vyšlo by do ztracena jako v případě spotřební daně u pohonných hmot. Ta se od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr z benzinu a nafty, ale řidiči nyní tankují paliva dráž než před jejím snížením. V dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Vlna zdražování v Česku nepolevuje. Prudce rostoucí ceny potravin sužují většinu českých domácností. Máslo, mléko, masné výrobky, pečivo nebo zelenina a ovoce zdražují o desítky až stovky procent. Někteří výrobci ve snaze zachovat ceny začali své výrobky i zmenšovat. A prodejci používají celou řadu dalších triků.

Strach z příliš drahého pečiva zřejmě některé lidi přiměl k nadměrným nákupům surovin, které slouží k domácímu pečení. V některých tuzemských řetězcích se totiž v minulém týdnu objevily nápisy omezující nákup vybraných potravin na určitý počet. Takové opatření je běžné u slevových akcí, tentokrát se ale nápisy objevily také u nezlevněného zboží z citlivých komodit, jako je mouka či olej.

V květnu došlo k meziročnímu růstu cen průmyslových výrobců o astronomických 27,9 procenta. Nejvíce se zvýšily ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Téměř 40procentní nárůst cen zemědělských výrobců předznamenává další zdražování potravin.

Privátní značky jsou stále oblíbenější, a to nejen v Česku. Na popularitě poměrně čerstvě získávají i v Asii. Zatímco u nás tvoří podíl privátek v maloobchodě asi dvacet procent, například v Číně jde zatím o cirka dvě procenta. Privátními značkami se rozumí produkty, které producent vyrábí pro jinou společnost, která ji pak prodává pod svou vlastní obchodní značkou. Může se jednat o řetězce, ale i o firmu, která si jinde vyráběným výrobkem rozšiřuje svoji nabídku. U takového produktu zákazník obvykle nezjistí jeho výrobce.

Český tým handicapovaných golfistů vybojoval na mistrovsví Evropy bronzové medaile. Cesta za nečekanou medailí byla plná nástrah a zdaleka ne jen těch sportovních na hřišti.

Maso jako luxusní zboží? Jeho cena šla v posledních měsících nahoru o desítky procent a podle řezníků i ekonomů bude ještě dále stoupat. Jak řezníci, tak obchodní řetězce hlásí, že zájem zákazníků klesá.

Čeští zemědělci dlouhodobě prodávají pod úrovní evropských nebo světových cen. Je o tom přesvědčen předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. V pořadu Co na to vaše peněženka dodal, že tím ročně přicházejí o desítky miliard korun, které by jinak museli zaplatit spotřebitelé.

Globální ceny potravin podle dat OSN kvůli dřívějším proticovidovým opatřením ve světě a nyní válce na Ukrajině stále rostou do rekordních výšin a zvyšují míru hladu ve světě. Ani další výhled není optimistický. Ceny rýže zásadní pro jídelníček většiny Asie plíživě rostou již pátý měsíc po sobě a nyní je nejdražší za poslední rok, uvedl server CNBC s odkazem na Organizaci OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

V obchodech, na benzínových pumpách i v restauracích se zdražuje. Toho si vedle dospělých, kteří to pozorují na svých účtech, všímají také děti – a mezi nimi i naši malí redaktoři z Dismanova souboru. A rozhodli se zeptat těch nejpovolanějších.  Jejich pozvání do studia přijali guvernér ČNB Jiří Rusnok, jeden z nejuznávanějších českých ekonomů Pavel Kysilka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza a Kamila Fialová ze Sociologického ústavu akademie věd.

Už několik měsíců si lidé musejí zvykat na zdražující se potraviny. Všimnout si toho mohou v regálech obchodů nebo také při placení v restauracích. Cena stále roste zejména u základních potravin a očekávat se tak dají sociální problémy. Poslední čísla z květnové inflace totiž ukazují, že k razantnímu meziročnímu zdražování vévodil růst mléka, vajec, másla i mouky. Se zdražováním potravin se také potýkají i ostatní státy, jako například Maďarsko nebo Německo. Celosvětový trend je ale úplně…

Do současných cen potravin v obchodech se propsalo masivní zdražování zemědělských surovin. Vysoká cena je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy často způsobena spíše panikou než nedostatkem surovin. Někteří velkozemědělci podle něho současnou situaci využívají a prodávají staré zásoby za nové ceny.

Co je důvodem ke vzniku nového policejního útvaru pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou? Jak zákazníci reagují na zdražování potravin? A proč se Německu nepodařilo zkrotit ceny benzínu a nafty? Poslechněte si odpolední odpublicistiku s Věrou Štěchrovou.

Cizinci se začínají vracet do Česka. Podnikatelé spjatí s turistickým ruchem doufají, že zlé časy skončily a bude líp. Ve svých očekáváních jsou však po zkušenostech s covidem a válkou opatrní. Do karet jim nyní hraje i počasí.

Obchodní řetězce vyvezly loni pod hlavičkou privátních značek potraviny českých výrobců za více než 22 miliard Kč. Na významu privátních značek při zajišťování kvalitních dostupných potravin i při rozvoji českého potravinářství se shodli účastníci odborné konference nazvané Vlastní značky potravin jako jedna z budoucích cest českého retailu. Uskutečnila se pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a ministra zemědělství Zdeňka Nekuly.

Ceny pohonných hmot rostou a už jsou prakticky tam, kde byly před snížením spotřební daně z nafty a benzínu, tedy před prvním červnem. Krajské štáby televize Nova dlouhodobě monitorují cenovky na čerpacích stanicích a na některých jsou pohonné hmoty dokonce dražší než před měsícem. Ropa totiž zdražuje, a tak ani snížení o korunu padesát na litr nepomohlo. Vláda další kroky neplánuje. Prý by enormně zatížily zadluženou státní kasu.

Tisíce firem v Česku hlásí bankrot a končí s činností. Může za to dramatický růst cen energií a dalších surovin. Krachují firmy prakticky ze všech odvětví, jako třeba papírnictví, pekařství, řeznictví, ale i rychlá občerstvení nebo opravny elektroniky. A podle odborníků se to v nejbližší době nezmění. Krachujících firem prý bude přibývat.

Začala sklizeň raných brambor, zemědělci zatím hlásí průměrné výnosy. Jestli stoupnou, nevědí, zato ale vědí, že určitě stoupne cena brambor. Proti současné době klidně o 60 procent. Farmáři tvrdí, že do ní musejí promítnout vyšší náklady, které mají.

Maso je jednou z nákladnějších potravin českých jídelníčků. Jedním z důvodů je i otevřený evropský trh, který způsobuje nadměrné cestování zboží.

Odchováno v Česku, zpracováno v Polsku, prodáno opět v Česku. To je potravinový kolotoč, který se stává realitou otevřeného evropského trhu. Sousední země například za naše kuřata a skot nabízí více peněz a farmáři se nebrání. Podle ekonomů i odborových svazů proto kupujeme dražší maso a o peníze do rozpočtu přichází i stát.

Ceny energií již od podzimu rostou a konec zdražování zatím není na obzoru. Přesto druhá polovina letošního roku přinese pro odběratele elektřiny a plynu alespoň jednu dobrou zprávu: další tvrdý úder na takzvané energošmejdy.

Už v srpnu mají dostat rodiny s dětmi, jejichž příjmy loni nepřesáhly milion korun hrubého, od státu příspěvek pět tisíc korun. Ekonom Lukáš Kovanda v pořadu Partie PLUS kritizoval, že příspěvek je špatně zacílený a slouží pouze jako návnada pro voliče. Tomuto názoru kontroval v pořadu prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, podle kterého chce kabinet pomoci rodinám ve chvíli, kdy navyšuje důchody.

Situace kolem zdražování a nadále rostoucí inflace mnohé vede k otázce, jak by si Česko vedlo, kdyby mělo euro. Ekonom Vladimír Pikora míní, že by situace byla obdobná. Rozporoval, že by země měla jednu z nejhorších inflací v Evropské unii (EU). „V řadě zemí jako například Polsku mají inflaci trochu falešnou. Česko je ve statistikách férové,“ pronesl na CNN Prima NEWS v pořadu Co na to vaše peněženka, jehož hostem byl i šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Jedním z nástrojů, který by pomohl skupinám ohroženým rekordní mírou inflace, je podle odborníků poradenské skupiny Moore Czech Republic, zvýšení limitu pro aplikaci srážkové daně a odvodů u dohod o provedení práce (DPP). Právě tento smluvní vztah kvůli flexibilitě často uzavírají matky samoživitelky či důchodci.

Firmy jsou nuceny odmítat zakázky a do státní kasy plyne méně peněz z daní a odvodů. Problém s nedostatkem zaměstnanců je přitom vážnější, než jak ukazují oficiální státní statistiky, upozorňuje Hospodářská komora České republiky.

Více než tři pětiny podniků nové zaměstnance hledají většinou jiným způsobem než přes úřady práce. Na ně se při hledání zaměstnanců plně spoléhá pouze sedm procent zaměstnavatelů, vyplývá z šetření Hospodářské komory (HK) mezi 772 podniky. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle ní počet volných pracovních míst inzerovaných alternativními způsoby, tedy přes pracovní portály, sociální sítě či agentury, systematicky nesleduje. Problém s nedostatkem zaměstnanců je tak vážnější, než ukazují oficiální státní statistiky, uvedla komora.

Z řad zemědělců zní varování, že pokud vláda upraví systém přerozdělování dotací, nastane velké zdražování a chleba by mohl stát až stovky korun. Podle šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy jde ale o cílené vyvolávání paniky. V Novém dni na CNN Prima NEWS podotkl, že zemědělci získali v minulém roce rekordní dotace a chtějí jen vytáhnout z ministerstva další.

Obchodníci odírají zemědělce, tvrdí v posledních týdnech ministerstvo zemědělství. Slovní válka s řetězci, kterou nedávno spustil šéf resortu zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), znovu otevřela debatu o tom, co je přípustná marže a co nikoliv. Ministerstvo argumentovalo výsledky kontroly, při nichž obchodník prodával salám s obchodní přirážkou kolem 250 procent. Toto tvrzení ovšem úředníci konkrétně nedoložili. „Je to jeden z velkých řetězců, který ale nebudeme jmenovat,“ uvedl na dotaz Deníku mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Kdy české mzdy doženou ty německé? Experti v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS uvedli, že jde o proces na několik generací. Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek vidí ve velkém rozdílu platů zejména privatizaci a nadnárodní společnosti.

Proč nestojí avizovaný plynovod, který by propojil Českou republiku s Polskem a zajistil by přístup k norskému plynu? Experti viní bývalou Babišovu vládu, která na sousední zemi dostatečně netlačila. Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) tehdejší kabinet brání a tvrdí, že za to může polská strana.

Obchodníci i ekonomové kritizují záměr ministerstva zemědělství omezit slevové akce. V době, kdy potraviny zdražují o desítky procent, by to prý Čechům ještě přitížilo. Ministerstvo se brání, že změna zákona o cenách by měla ochránit zemědělce před tlakem obchodních řetězců. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza však míní, že ve slevách se prodává 59 procent potravin.

Jarní potravinová sbírka vynesla i s on-line supermarkety 431 tun zboží pro potřebné, oznámili dnes organizátoři sbírky v tiskové zprávě. Bylo to o 149 tun méně než v podzimním kole, proti loňskému jaru je to pokles o 19 tun. V kamenných prodejnách mohli lidé potraviny a drogerii darovat 23. dubna, v internetových obchodech Košík.cz, Rohlik.cz a iTesco sbírka skončila v neděli.

Kdo chce šetřit, měl by si k obědu udělat vepřové v mrkvi, nebo smažený květák. Důvod? Jedná se o potraviny, které meziročně zlevnily. Obsah nákupních košíků sice v uplynulých měsících výrazně podražil, přesto podle statistiků stále zůstává několik položek, které se trendu zdražování prozatím dokázaly vyhnout. Deník sestavil „top desítku“ potravin, jejichž cena meziročně klesla nejvíce.