Tomáš Zatloukal

Některé děti mají nástup do školy výrazně složitější než jiné. Nezáleží přitom jen na jejich dovednostech, ale také na tom, kdy nastoupí do školky nebo odkud pocházejí. Podle České školní inspekce mají děti s pozdějším nástupem do školky vyšší pravděpodobnost odkladu školní docházky. „Ve většině případů přitom nad zdravotními důvody převažují ty subjektivní – například kdo bude dítě učit v první třídě,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Jak nerovnosti zmírnit?

Rozebíráme, co se „pokazilo“ na základce v Hnojníku, kde děti povstaly proti novému řediteli. „V Evropě není stát, který by měl z hlediska zřizovatelů tak atomizovaný vzdělávací systém,“ říká šéf školní inspekce Tomáš Zatloukal.

Spolek Svět vzdělání prostějovského politika Tomáše Blumensteina (ODS) může na veřejných základních školách dál provozovat zpoplatněné třídy. Přestože jde podle České školní inspekce o nevhodný přístup k výuce, zákon placené třídy nezakazuje. Školy, které se spolkem spolupracují, nicméně musejí zajistit, aby již nedocházelo k nahrazování běžné výuky placenými semináři.

V Olomouci si desítky hasičů převzaly medaile za dlouholetou službu i mimořádné činy. Ocenění získali i ti, kteří zachránili lidské životy mimo službu.

Jen 22 procent učitelů má pocit, že si společnost váží jejich práce. Dlouhodobě nízká prestiž je podle školní inspekce jedním z důvodů, proč mladí lidé nechtějí učit a proč část pedagogů zvažuje odchod z profese. Data ukázalo mezinárodní šetření OECD, kterého se účastní více než 60 zemí. Česká republika se do něj zapojuje už 12 let.

V rámci své cesty po povodních obnovovaném Jesenicku byla manželka prezidenta Eva Pavlová prvním zákazníkem nového automatizovaného obchodu ve městě Jeseník. Celý nákup Eva Pavlová předala Tomáši Zatloukalovi, řediteli Potravinové banky Olomouckého … Read More

Šumpersko a Jesenicko má první automatizovanou prodejnu. Otevřena byla v sobotu 18. října v Lipovské ulici v Jeseníku. Mimo běžnou otevírací dobu funguje bez personálu, lidé zde mohou nakoupit od pěti ráno do půlnoci.

Potravinová banka v Olomouci letos slaví deset let. Její ředitel říká, že banka má dvojí význam – ekologický i sociální. Na jedné straně zachraňuje potraviny, které by jinak skončily v odpadu, a na druhé pomáhá lidem v nouzi. „To spojení dává celé věci hlubší smysl a pro mě osobně i naplnění,“ vysvětluje ředitel Potravinové banky Olomouckého kraje Tomáš Zatloukal pro Radio Metropole.

Lidem v nouzi pomáhá Potravinová banka v Olomouckém kraji už 10 let, kulaté výročí oslaví ve svém areálu na okraji Olomouce 10. října. Organizace zaměřená na boj proti hladu a plýtvání s potravinami chystá v Řepčíně na páteční odpoledne rozmanitý program pro dospělé i děti.

Čeští učitelé jsou oproti roku 2018 spokojenější s podmínkami i platem, přesto atraktivita povolání zejména mezi mladými klesá. Jen pětina učitelů je přesvědčená, že si společnost jejich práce váží. Zároveň 14 procent učitelů, které nečeká v blízké době důchod, počítá s tím, že školu do pěti let opustí. To společně s nízkou prestiží může působit problémy se zajištěním kvalifikované výuky.

Školní řády mají upravovat pravidla bezpečnosti, nikoliv žákům určovat, co je a není vhodné. Poukazuje na to ve svém stanovisku Český helsinský výbor v reakci na zákaz vyzývavého oděvu na brněnské základní škole.

Na Hodonínsku se v sobotu večer vyskytlo slabé tornádo. Škody působilo ale jen v lesích. Silné bouřky se pak rozšířily dál na severovýchod. Doprovázené byly hlavně přívalovým deštěm, který zvyšoval hladiny řek. Meteorologové upozorňují, že se v Česku ročně objeví několik tornád a jakákoli geografická shoda s ničivým tornádem v roce 2021 je čistě náhodná.

Představte si, že vaše dítě chodí na běžnou základní školu, ale vy za jeho výuku musíte platit. Přesně tak to funguje na více než dvou desítkách veřejných základních škol, které nabízejí speciální zpoplatněnou třídu pod taktovkou spolku Svět vzdělání, který založil a vede politik ODS Tomáš Blumenstein. V Česku jsou i školy, třeba ZŠ Staňkova v Pardubicích, kde takových speciálních tříd měly v minulém školním roce více než třetinu, přesně 11 z 29.

Horších výsledků často dosahují žáci v krajích, které trpí větším množstvím sociálních a ekonomických problémů. Jde především o Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Obří rozdíly jsou ale i mezi jednotlivými okresy. Ukazují to aktuální data České školní inspekce.

Nedostatek kvalifikovaných učitelů hodlá ministerstvo školství řešit stejně jako problém s chybějícími zdravotníky. V následujících dvanácti letech chce podpořit vybrané obory pedagogických fakult, vychovat více učitelů a pak je dostat do míst, kde chybí nejvíc. Prvotní náklady počítá ministr Mikuláš Bek (STAN) v řádech stovek milionů a postupně se mají vyšplhat až na 1,5 miliardy korun ročně. Zatím není jasné kolik peněz vysokým školám vybojuje na příští rok.

Žáci základních a středních škol z okresů v krajích, které se vyznačují větším množstvím sociálních a ekonomických problémů, dosahují v testech horších výsledků. Jedná se o Ústecký, Karlovarský či Moravskoslezský kraj. Lepší výsledky mají žáci v Praze, Brně a jejich okolí. Vyplývá to z tematické zprávy České školní inspekce, kterou v úterý představili ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Genová terapie mu změnila život. Martínek, za kterého se složilo celé Česko, dnes sedí, usmívá se a dává mamince pusinky.

Před dvěma lety se na Martínka složilo celé Česko. Dnes se směje, sedí a objevuje svět. Příběh naděje, díků a neuvěřitelného pokroku.

Rok je Jiří Horák ve funkci ředitele Základní školy Komenského v Hustopečích na Břeclavsku. Od začátku provází jeho působení spory s kolegy i rodiči. Kvůli jeho údajně autoritativnímu přístupu odešlo ze školy jednadvacet zaměstnanců včetně desítky učitelů. Teď Česká školní inspekce zveřejnila výsledky kontroly a Horák ztratil důvěru města, jež je zřizovatelem školy.

Ředitel Základní školy Komenského v Hustopečích Jiří Horák nejspíš v čele školy skončí. Rada včetně části zastupitelů se ve středu v podvečer shodla na tom, že s ním už dál nechce spolupracovat. Důvodem jsou závažná pochybení, která odhalila Česká školní inspekce. Ředitel zatím rozhodnutí odmítá.

Čísla prý nelžou. Spoléháme na ně čím dál tím víc, kdežto ke slovům přistupujeme obezřetně, někdy až s nedůvěrou. S tím souvisí i odpor proti zavedení slovního hodnocení místo školních známek.

Zástupci Mitche Marnera věří, že jejich svěřenec může být jedním z nejlépe placených hráčů NHL. Všichni víme, kam to Marner s Torontem dotáhl. Nikam. Přesto existuje spousta důvodů, proč po osmadvacetiletém borci někdo skočí a nabídne mu balík.

Zástupci Mitche Marnera věří, že jejich svěřenec může být jedním z nejlépe placených hráčů NHL. Všichni víme, kam to Marner s Torontem dotáhl. Nikam. Přesto existuje spousta důvodů, proč po osmadvacetiletém borci někdo skočí a nabídne mu balík.

Jednotná přijímací zkouška spíše třídí žáky podle úrovně a kvality jejich rodinného zázemí, než aby je vybírala podle jejich vzdělávacích předpokladů. Vyplývá to ze zprávy České školní inspekce, kterou v úterý novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Žáci, kteří dosahují dobrých nebo horších výsledků u jednotné přijímací zkoušky na SŠ, dosahují podobných výsledků u maturity.

Jednotná přijímací zkouška spíše třídí žáky podle úrovně a kvality jejich rodinného zázemí, než aby je vybírala podle jejich vzdělávacích předpokladů, tvrdí zpráva České školní inspekce, kterou představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Žáci, kteří dosahují dobrých nebo horších výsledků u jednotné přijímací zkoušky na střední školy, dosahují podobných výsledků u maturity, uvedl.

Praha - Jednotná přijímací zkouška spíše třídí žáky podle úrovně a kvality jejich rodinného zázemí, než aby je vybírala podle jejich vzdělávacích předpokladů. Vyplývá to ze zprávy České školní inspekce, kterou novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Žáci, kteří dosahují dobrých nebo horších výsledků u jednotné přijímací zkoušky na SŠ, dosahují podobných výsledků u maturity, uvedl. Existuje asi 50 škol, které přijímaly žáky s nejhoršími výsledky u jednotné přijímací zkoušky a dokázali je zlepšit tak, že dosahovali u maturit nejlepších výsledků, jedná se asi o tři procenta škol, uvedl.

Jak se daří dítěti na začátku studia střední školy, tak mu to relativně stejně půjde i na konci. Významně zvednout zvládne žáky jen malý podíl škol v Česku, zjistila v analýze Česká školní inspekce.

Příběh malého Martínka, který trpí vzácným genetickým onemocněním, zasáhl před rokem a půl celé Česko. Během několika týdnů dokázali dát lidé dohromady potřebných 100 milionů korun na léčbu. Ta teď přináší ovoce. Podle lékařů z nemocnice v Motole se totiž Martínek rok a čtyři měsíce po operaci úspěšně zotavuje.

Může za úprk na víceleté gymply inkluze na základkách, nebo elitářství rodičů? Jak vyplývá z rozsáhlých dat, děti se na víceletých gymnáziích ve výsledcích studia takřka neliší od dětí přijatých později. Nezabírají tedy zbytečně lavice deváťákům?

Případ drsné šikany v Hodoníně prověřila Česká školní inspekce. Na zúčastněných školách nenašla významné chyby, hůře na tom byly některé další hodonínské školy. Aktivitu škol komplikují problémy, ke kterým dochází mimo výuku.

Pokud škola tvrdí, že nemá problém se šikanou, je to podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala špatné znamení. Dobrá vzdělávací instituce se totiž pozná podle toho, že si je schopná problémy připustit a začít je řešit. Hodiny vedené na oko podle něj jeho inspektoři poznají okamžitě. Cílem inspekce ale podle vedoucího úřadu není školu „nachytat“, nýbrž s ní spolupracovat na jejím zlepšení. Na některé z nich proto teď inspektoři jezdí častěji.

Od září do konce března Česká školní inspekce evidovala skoro tisíc stížností, to je téměř stejný počet jako za celý minulý školní rok. „Nejčastěji stížnosti směřují ke kvalitě komunikace mezi školou a rodiči nebo na vztahy uvnitř školy, na vztahy mezi žáky, ale i mezi žáky a rodiči. Stížnosti se také týkají hodnocení žáků anebo přístupu ke vzdělávání žáků nebo dětí se speciálními vzdělávacími potřebami,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Hodonínské školy by se měly více věnovat vyhodnocování vztahů mezi žáky či třídnickým hodinám. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce, které novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Slabinou je podle něj i dostupnost specialistů. ČŠI se zaměřila na prověřování preventivních programů i postupů poradenských pracovišť hodonínských škol.

Hodonínská základní škola v případu napadení dívky, o kterém CNN Prima NEWS informovala v únoru, nepochybila. Tvrdí to Česká školní inspekce. Obě školy, tedy ta, kam chodila dívka, i ta, kterou navštěvovala agresorka, prý mají funkční systém prevence a obsazené pozice školních poradenských pracovišť. Inspekce doporučila navýšit jejich kapacity.

Hodonínské školy by se měly více zaměřit na systematické vyhodnocování vztahů mezi žáky a zintenzivnit vedení třídnických hodin. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce (ČŠI), která v regionu prováděla kontrolu poté, co byla začátkem února mimo školní budovu brutálně napadena dvanáctiletá žákyně. Zjištění prezentoval ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. S výsledky šetření však nesouhlasí zmocněnkyně napadené dívky, advokátka Petra Naskosová, která kritizuje jednostranný postup ČŠI. Uvedla to organizace In IUSTITIA v tiskové zprávě zaslané zpravodajskému serveru Romea.cz.

Rány do hlavy, plivance, nadávky. Video drsné šikany dívky v Hodoníně se v únoru šířilo na sociálních sítích. Někteří rodiče i část veřejnosti měli jasno – je to chyba škol. Z šetření České školní inspekce nic takového nevyplývá.

V sobotu 26. dubna budou zákazníky ve všech větších supermarketech v Olomouckém kraji vítat dobrovolníci v zelených zástěrách, kteří se rozhodli tento den věnovat svůj čas pro dobrou věc. Během jednodenní akce tak pomohou zaplnit sklady neziskových organizací kvalitními potravinami, které budou ještě dlouho po konání Sbírky pomáhat těm nejpotřebnějším lidem. Široká veřejnost tímto způsobem může podpořit činnost Potravinové banky v Olomouckém kraji, která si klade za cíl snižovat dopady chudoby v Olomouckém kraji.

Obce nebo kraje nově možná budou muset vyhlásit konkurz na ředitele školy, pokud takové doporučení dá inspekce. Se změnou počítá Ministerstvo školství. Převážně koaliční poslanci ale chtějí návrh na poslední chvíli vzít zpět.

Potravinové banky se opírají o spolupráci napříč veřejnou správou, obchodem, regiony i evropskými partnery. V loňském roce shromáždily rekordních 16 600 tun potravin, což představuje meziroční nárůst zachráněných potravin o 20 %. Pomohly tak 430 tisícům lidí v nouzi a potvrdily svou nezastupitelnou roli v boji proti plýtvání potravinami a poskytování pomoci těm, kteří ji nejvíce potřebují, a to i během krizových událostí.

Tisková zpráva — Potravinové banky se opírají o spolupráci napříč veřejnou správou, obchodem, regiony i evropskými partnery. Efektivní spolupráce přináší pozitivní výsledky a přispívá k udržitelnější společnosti. V loňském roce shromáždily potravinové banky rekordních 16600 tun potravin, což představuje meziroční nárůst zachráněných potravin o 20 %. Pomohly tak 430 tisícům lidí v nouzi a potvrdily svou nezastupitelnou roli v boji proti […]

Prezident republiky Petr Pavel uspořádal ve čtvrtek 6. března 2025 v prostorách Pražského hradu kulatý stůl ke vzdělávání, během něhož se šestnácti účastníky diskutoval o vybraných tématech vzdělávání v České republice.

U nejmenších dětí má slovní hodnocení nahradit známky od roku 2027. Podporuje to ale jen 31 procent lidí, ukázal průzkum agentury Ipsos pro Seznam Zprávy. Odborníci upozorňují, že známky nemusí být objektivní ani příliš motivační.

Dostat se na gymnázium v Praze či v Jeseníku není vždy to samé. Ve velkých městech či některých krajích čeká na děti jednak drtivý poměr konkurence, jednak s tím související počet minimálních bodů, které jsou třeba pro přijetí na některé obory. Letos se totiž hlásí podobně silný ročník, jako v minulém roce. A jak připomínají tehdejší čísla, zatímco na jedné škole musí žák získat skoro plný počet bodů z matematiky i češtiny, na stejný obor jinde nemusí získat v obou testech ani třetinu bodů…

Děti se chovají stále agresivněji, a to i ve školách. Podle inspekce se téměř polovina základních škol setkala s verbální agresí vůči učitelům. Výrazně vzrostla například kyberšikana nebo užívání návykových látek.

Ve školách přibývají případy agresivity a šikany. Už loni na to upozornila školní inspekce, vinu na tom nesou nejenom technologie a duševní zdraví studujících, ale i nedostatečně fungující systém prevence na školách. „Práce školních psychologů a psycholožek sehrává pozitivní roli, opakovaně doporučujeme, aby se resort zaměřil na tyto specializované pozice,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Pokud škola odmítá řešit problémy spojené s šikanou, má rodič právo se v nejzazším případě obrátit i na policii, popřípadě na státní zastupitelství. Odborníci ale upozorňují, že by předtím měli vyčerpat jiné možnosti. Pokud nespolupracuje třídní učitel, mívají školy metodiky prevence, výchovné poradce nebo školní psychology. Možná je i urgence u ředitele a zasáhnout může i zřizovatel nebo Česká školní inspekce.

Ředitelé škol dostanou v příštím týdnu doporučení, jak předcházet šikaně a jak ji případně řešit. Součástí souhrnné metodiky budou i rady pro krizovou komunikaci. Ministerstvo školství tím reaguje na události v hodonínské základní škole, kde byla dvanáctiletá žákyně obětí tvrdé fyzické šikany.

Hromadná šikana, jako je kauza v Hodoníně, je spíš ojedinělá a podle Jana Žufníčka, šéfa Pražského centra primární prevence, bývají podobné situace výsledkem dlouhodobého a neřešeného tlaku, který vyústí ve „výbuch skupinového násilí“. Také podle šéfa České školní inspekce Tomáše Zatloukala nejsou podobné případy běžné. Inspekce se zapojí, až policie ukončí vyšetřování.

Deváťáci si od 1. února mohou posílat přihlášky na přijímací zkoušky. Nárůst zájemců má být markantní. K tomu od loňského roku funguje Digitální přihlašovací systém (DiPSy), se kterým byly před rokem určité potíže.

Od 1. února se mohou zájemci o studium na střední školy přihlásit na přijímací zkoušky – elektronicky, „po staru papírově“ i v kombinaci. Opět se očekává obří nápor dětí na nejžádanější školy – stejně jako loni, také letos se má na přijímačky přihlásit přes 100 tisíc zájemců. Kapacitně jsou na tom ale střední školy stejně jako minulý rok. Řada rodičů se navíc musí v prvních dnech seznamovat s Digitálním přihlašovacím systémem (DiPSy), který se loni spustil za doprovodu porodních bolestí.

Příběh malého Martínka dojal celý národ. Pojišťovna mu odmítla proplatit drahou léčbu v zahraničí a rodiče na něj museli uspořádat veřejnou sbírku. Od náročné operace ve Francii uplynul téměř rok a Martínek nyní dělá velké pokroky.

K přijímacím zkouškám na střední školy by se mělo letos podle odhadů dostavit přes 100 tisíc uchazečů z devátých tříd, podobně jako loni jde o relativně silný ročník. Novinářům to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci uvedl, že se od minulých let nebudou dramaticky lišit ani kapacity středních škol.

Na sto tisíc deváťáků se může od února hlásit elektronicky přes systém DiPSy na střední školy. Jedná se o zhruba stejně silný ročník jako loni. V některých regionech budou zřejmě nedostatečné kapacity na poptávku po všeobecných maturitních oborech. Na procvičování testů letos Česká školní inspekce připravila novou aplikaci.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s ředitelkou Cermatu Barborou Rosůlkovou představili podrobnosti k přijímacímu řízení na střední školy pro letošní rok. K přijímačkám by se letos podle odhadů mělo dostavit přes sto tisíc deváťáků. Podle Beka jde o podobně silný ročník jako loni. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal dodal, že se od minulých let nebudou dramaticky lišit ani kapacity středních škol. Elektronický systém pro podávání přihlášek by se měl rodičům a dětem otevřít o půlnoci z 31. ledna na 1. února, řekla Rosůlková. Přihlášky bude možné podávat až do 20. února.

Ministerstvo školství chce s reformou výuky změnit také přijímací zkoušky. Aby učitelé nemuseli žáky učit něco jiného kvůli testům na střední školy a mohli se věnovat přípravě dětí dle zadání od rezortu.

Praha - K přijímacím zkouškám na střední školy by se mělo letos podle odhadů dostavit přes 100.000 uchazečů z devátých tříd, podobně jako loni jde o relativně silný ročník. Novinářům to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci uvedl, že se od minulých let nebudou dramaticky lišit ani kapacity středních škol. V minulých letech se hovořilo o nedostatku míst v některých žádaných oborech, například na gymnáziích v Praze.

Bez jakýchkoli nových investic by se výsledky žáků v českých školách mohly dostat na špičkovou úroveň srovnatelnou s asijskými tygry. U mezinárodních testů byli čeští žáci úspěšní, ale také se potvrdilo, že se jim škola protiví. Příznivější prostředí by vzdělávací podmínky pozvedlo, plyne z dat i názorů znalců.

Základní i střední školy zaznamenaly ve školním roce 2022/23 meziroční nárůst agrese a násilí. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce, která zjišťovala rizikové chování žáků a studentů. Do škol, kde se problémy více vyskytují, chtějí inspektoři chodit častěji. Upozornili ale také, že za nárůstem případů rizikového chování žáků může být větší schopnost škol takové případy odhalit.

V mezinárodním průzkumu TIMSS 2023 čeští čtvrťáci i osmáci uspěli jak v matematice, tak v přírodních vědách. V obou disciplínách dosáhli nadprůměrných výsledků jak z hlediska zemí OECD, tak v rámci srovnání evropských zemí. Avšak oproti předchozím generacím kulhají.

Žáci čtvrtých tříd základních škol se zhoršili v přírodních vědách, v matematice jsou jejich výsledky srovnatelné s rokem 2019. Vyplývá to z výsledků mezinárodního testování dovedností a znalostí z matematiky a přírodních věd (TIMSS), které se koná jednou za čtyři roky.