Tůně

Ochranné pásmo vedení vysokého napětí na lince Těškov-Volduchy na Rokycansku se proměnilo v útočiště evropsky chráněných živočichů, a to jako vedlejší produkt praktického řešení…

Místo, kde energetikům dlouhodobě komplikoval práci podmáčený terén, se proměnilo v útočiště pro obojživelníky a vodní hmyz. Tři tůně pod vedením vysokého napětí na Rokycansku už obývají tisíce čolků a stovky kriticky ohrožených kuňek žlutobřichých.

Těškov (Rokycansko) - V ochranném pásmu vedení vysokého napětí na Rokycansku vznikla soustava tří přírodních tůní. Na lince Těškov-Volduchy, která zásobuje elektřinou část Rokycanska, vytvořily optimální podmínky pro řadu živočichů včetně evropsky chráněných, jako jsou třeba čolek horský nebo kuňka žlutobřichá, kteří si tůně sami našli. ČTK to řekl regionální mluvčí ČEZ Karel Samec.

Vohančice na Brněnsku dlouhodobě trápilo sucho, které omezovalo obyvatele i výstavbu. Obec proto proměnila 33 hektarů okolní krajiny, vysadila tisíce stromů a vybudovala rybník, tůně i další opatření pro zadržování vody. Projekt za osmdesát milionů korun podle starosty pomohl doplnit studny a zmírnil přehřívání vesnice.

Vážky patří mezi výrazné a bezesporu zajímavé obyvatele vodní krajiny.

Přezdívá se mu obří mořský štír, jenže nebyl skutečným štírem a možná ani nežil v otevřeném moři. Jaekelopterus byl obrovský vodní klepítkatec, který před 390 miliony let lovil v řekách, lagunách a mělkých vodách.

V lokalitách Stará Huť u Pasečnice a nad Radošovským rybníkem v Domažlicích vznikly malé vodní nádrže a tůňky. Mají zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu a zmírnit dopady sucha. Podle města se tato místa zároveň mohou stát turisticky atraktivním cílem.

Na první pohled zaujme pestré vybarvení samečka čolka horského během období rozmnožování. Čolek hraje modrými odstíny a jeho břicho září sytě oranžovou až červenou barvou. Samičky jsou nenápadné svoji skromnou mramorovanou kresbou.

Na vysychající vodní nádrži na Plzeňsku zůstalo jedno z labutích mláďat uvězněné v bahně a nedokázalo následovat svou rodinu. Na místo vyrazili pracovníci Záchranné stanice živočichů Plzeň, kteří mládě bezpečně vyprostili a spojili s ostatními labutěmi. Příběh tak měl šťastný konec.

Nové nádrže jsou součástí dlouhodobého projektu města, jehož cílem je zpomalit odtok vody z krajiny a chránit Domažlice i okolní obce. „Toto léto téměř neprší, ale o to je to horší, že když přijde přívalový déšť, tak krajina není schopna zadržet vodu, takže riziko sucha se ještě zvyšuje,“ vysvětlil domažlický starosta Stanislav Antoš. Dodal, že nádrže poslouží také jako zásobárna vody pro případ sucha či lesních požárů a díky plánované instalaci laviček se stanou atraktivním cílem pro výletníky. Celý článek najdete zde.

Nová vodní díla mají zadržovat vodu v krajině, zmírňovat dopady přívalových dešťů i sucha a zároveň podpořit místní přírodu.

Snížená hladina řeky Moravy není, jak si mnozí myslí, důsledkem sucha. Jedná se o každoroční odstávku řeky Moravy, která v letoším roce potrvá až do 20. července. Nízká hladina však některé svádí k přenášení ryb a raků z vysychajících tůní. Svými činy však mohou nevědomky úhyn živočichů urychlit.

Na Hané a jihu Moravy kleslo nasycení půdy vodou pod deset procent. Déšť nepomůže krajině, která vodu neumí udržet. U Čehovic proto lidé už přes deset let kopou tůně, obnovují mokřady a ořezávají vrby – a voda se vrací.

Tři nové tůně budují dělníci v lese u Českého Brodu. Při silných deštích mají v přírodě zadržet vodu z řeky Šembery. V budoucnu by u nich vedení městských lesů chtělo postavit pozorovatelnu ptáků, chodníčky a lávky. Na pasece v lese, asi pět kilometrů jihozápadně od Českého Brodu, pracují bagry. Hloubí novou velkou tůň, která bude mít rozlohu zhruba 1500 metrů čtverečních. „Bagrujeme tady už poněkolikáté, tahle tůň je ze všech nejjednodušší na zhotovení, protože navazuje na předešlou, už vyhotovenou tůň,“ říká bagrista Michal. Celý článek najdete zde.

Jarní studie z Barcelony prokázala, že opad invazní třtiny Arundo donax ve vodě dramaticky urychluje vývoj komárů a zvyšuje jejich počet.

Nečeká, až přírodu zachrání někdo jiný. Když se pod vlastní vahou bortí ptačí hnízda, opravuje je a staví nová. Když z krajiny mizí voda, obnovuje mokřady a tůně. Arborista Lubor Křížek už řadu let...

Státní firma Lesy České republiky obnovila a upravila bezmála kilometrový úsek potoka Hruškovice na Hodonínsku, vzniklo tam i šest tůní.

Tereza Kručinská, moderátorka ČT Dlouhodobé sucho nutí lesníky a rybáře v tuzemsku lépe hospodařit s vodou. Třeba v Píseckých horách opravují hráze rybníků a staví tůně. Ty zmírňují následky sucha a vytvářejí Napajedla pro zvířata. Martin Štěpánek, redaktor ČT Daňci a jeleni našli v píseckých lesích stín i vodu, jen v oboře jich jsou čtyři desítky. Lesníci nechali vyhloubit tůně na období sucha. Milan Bláha, správce obory Nový Dvůr, Lesy města Písku Zadržení tý vody, která běží, když prší, tak jich zadržet, protože ona jinak zmizela. Martin Štěpánek, redaktor ČT Potok je sice vyschlý, ale tůně plná vody, takových mají v 50hektarové oboře celkem sedm. Tůně jsou hluboké 1,5 metru, zadrží zhruba 50 kubíků vody. Fungují jako napajedla. Celou videoreportáž najdete zde.

Státní firma Lesy České republiky obnovila a upravila bezmála kilometrový úsek potoka Hruškovice na Hodonínsku, vzniklo tam i šest tůní. Investice je 5,6 milionu korun. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí podniku Eva Jouklová. Jde o další opatření v dlouhodobém programu podniku Vracíme vodu lesu, který má vrátit vodní prvky do lesní krajiny a pomoci tak lesům adaptovat se na změny klimatu. Projekt spolufinancovala dotace z Evropské unie. Státní podnik rozvolnil trasu kdysi uměle napřímeného koryta toku a zvýšil jeho dno, takže se teď voda snáze rozlévá do okolní nivy. To je pro krajinu obvykle strádající suchem zásadní. „Díky trvalému zvýšení dna zůstává v krajině více vody, což ovlivní i hladinu podzemní vody v okolí,“ uvedl vedoucí Správy toků pro povodí Dyje z Lesů ČR Pavel Hopjan. Vzniklo také šest tůní a na březích roste přes 70 nově vysazených stromů, například dubů letních. Loni podnik ve stejném programu na jihu Moravy například v údolí potoka Pohora nedaleko Boskovic na Blanensku za 12,5 milionu korun vybudoval dvě vodní nádrže a deset tůní. Podnik v minulosti v tomto projektu už vytvořil rybníky a nádrže i v jiných místech republiky. Lesy ČR jsou správcem přibližně třetiny drobných vodních toků v Česku. Jde o více než 38.000 kilometrů říček, bystřin a potoků. Hodonín 30. května

Středočeský kraj chce posílit schopnost krajiny zadržovat vodu a čelit suchu. Na obnovu 23 rybníků, tůní a vodních nádrží proto uvolní přes 26 milionů korun. Podporu už schválili radní, definitivní slovo budou mít ještě zastupitelé.

V uměle vytvořených tůních u Růžové cesty v Litovelském Pomoraví se zalíbilo největšímu evropskému vodnímu broukovi. Vodomil černý patří i mezi největší vodní brouky na celém světě. Může mít více než pět centimetrů a je to vegetarián.

Ostrava rozšíří trasu Cesta vody v Bělském lese. Nové chodníky a vyhlídky zpřístupní mokřady, projekt vyjde na více než 12,7 milionu korun.

Nemáte ještě program na sobotu? V tom případě vám můžeme doporučit akci v Kravařích, kde se bude slavnostně otevírat nová revitalizovaná oblast Kutských Kaluží.

Rybáře, který z tůně u řeky v Kralupech nad Vltavou vytáhl v těchto dnech zlatě zářící oranžovou rybu, úlovek překvapil. Splnění tří přání jako v pohádkách se ale nedočkal. Karas zlatý stejně jako karas stříbrný je nebezpečím pro původní druhy ryb i celý ekosystém českých vod. Jde o invazní druhy.

Zaměstnanci Správy CHKO Brdy spolu ze zoologem okresního muzea Davidem Fischerem prožili první jarní den prací v terénu. Vzali si s sebou rýče, hrábě a vyrazili obnovit tůňky v lesním prameništi a na přilehlé strouze, kde se vyvíjejí larvy mloků skvrnitých.

Zaměstnanci Správy CHKO Brdy spolu ze zoologem okresního muzea Davidem Fišerem prožili první jarní den prací v terénu. Vzali si s sebou rýče, hrábě a vyrazili obnovit tůňky v lesním prameništi a na přilehlé strouze, kde se vyvíjejí larvy mloků skvrnitých.

Tímto stanoviskem reaguje Česká botanická společnost na aktuální debatu vyvolanou zjištěními o neblahých dopadech mnohých nově vzniklých tůní financovaných z fondů určených na ochranu přírody a krajiny. Na začátku je důležité zdůraznit, že dobře navržené tůně na vhodně zvolených místech mají významný potenciál podpořit diverzitu rostlin i živočichů a jejich společenstev. Na druhou stranu by tato skutečnost nikdy neměla zastínit neblahé důsledky, které může mít budování tůní na rostlinná společenstva a ohrožené druhy rostlin, pokud mu nepředchází komplexní plánování se zohledněním podmínek na lokalitě.

V posledních letech se budování tůní stalo symbolem boje proti suchu a snahy o návrat biodiverzity do české krajiny. Bagry se zakusují do luk, lesních lemů i zahrad s ušlechtilým záměrem. Vytvořit domov pro žáby, čolky a vzácný hmyz. Jenže vědecká komunita začíná bít na poplach. Ukazuje se totiž, že ne každá vodní plocha je pro přírodu požehnáním. Pokud je tůň špatně navržena, stává se z ní ekologická past.

Na pomezí východních Čech a Moravy se rozkládá Radiměřské motýlí království – soustava luk, pastvin a starých sadů, kde žije přes sedmdesát druhů denních motýlů. Právě zde působí spolek ČSOP Arion, který se v posledních měsících postaral o velké změny: vybudoval pět nových mokřadních tůní, obnovil zanedbaný ovocný sad a zajistil lepší zázemí pro své stádo zachráněných ovcí a koz. Díky těmto krokům se v Radiměři daří vracet do krajiny vodu, květiny i vzácné živočichy.

Zabránit při přívalových deštích splavování zeminy z kopce do Lesního koupaliště, zmírnit erozi a udržet vodu v krajině. To mají dokázat opatření, která začne už v létě v lesích Lidových sadů v okolí Lesního koupaliště budovat město Liberec. V rámci projektu, který bude pro město realizovat spolek Milujeme Jizerky, vznikne systém jáma-hráz, který vodu stékající z kopce zadrží, vybudována bude na stávajících cestách řada svodnic odvádějících vodu do lesních porostů mimo cesty a v oblasti vznikne také 15 nových tůní.

Myslíte si, že díky stovkám nových čističek je voda konečně čistá? A pokud ne, tak že nemáte dost času, vlivu, peněz nebo znalostí, abychom mohli vše vyřešit? Chyba lávky, „za vodou“ totiž ještě zdaleka nejsme.

S majáky a sirénami spěchali kralupští strážníci k tůni u řeky, kde se na částečně zamrzlé hladině pohybovala parta dětí. Nevnímaly nebezpečí, kdy se led mohl pod nimi každou chvíli prolomit. Síla ledu se v různých částech plochy liší, místy je velmi slabý. A děti pokoušely štěstí právě v nejrizikovějším místě.

Nebetyčný hazard předvedla skupinka dětí v Kralupech nad Vltavou, kde se procházely po pouze částečně zamrzlém povrchu hladiny tůně. Na led například dupaly pár kroků od míst, kde už roztál. Jejich počínání zachytila bezpečnostní kamera, stejně jako následný příjezd hlídky městské policie.

V pondělí přijali strážníci Městské policie Kralupy nad Vltavou oznámení od všímavého občana, který upozornil, že si na zamrzlé tůni hrály děti. Hlídka vyjela na místo oznámení za použití ...

Co potřebujeme změnit, aby fungovaly v praxi?

Vědci zkoumali, jaké druhy ryb se dostávají do nově založených tůní na jižní Moravě. Některé tam vysazují místní obyvatelé, což vodnímu prostředí škodí.

Ryby se v nově založených tůních objevují mnohem dřív, než by ochranáři čekali. Často je na vině lidský zásah, kdy sebelepší úmysl může mít závažné důsledky. Podle nové studie vědců z Akademie věd a Masarykovy univerzity ryby během několika let osídlily více než polovinu tůní na jižní Moravě. To může ohrozit jejich hlavní smysl, tedy podporu biodiverzity.

Ne jedna či dvě, ale hned patnáct tůní vzniká v lesoparku v Třinci. Do jejich budování se pustily Lesy ČR, které příměstský lesopark vlastní. Vodní hladina, jež pokryje celkově plochu o rozloze 3000 metrů čtverečních, má zvýšit rozmanitost živočichů a zlepšit ekologickou stabilitu krajiny.

V Neratovicích naplno začaly práce na odbahnění Lobkovicko-Jiřické tůně. Zlepší se tím ekosystémy včetně prostředí pro živočichy, změní se i skladba ryb. V tůni…

Tábor upravuje prostory bývalé pískovny v Plané nad Lužnicí. Místo ní vznikne zalesněný prostor s několika tůňkami, což vytvoří zázemí pro vzácné druhy rostlin…

Chcete na další cyklistické vyjížďce na kávu vystoupit z davu? Tato nejnovější limitovaná edice setu kol je celá zlatá, stříbrná a získá vám pozornost okolí. Celý článek si můžete přečíst na adrese Všechno je ze zlata: Tune a Tekkerz spolupracují na 100 párech limitované edice zlatého setu kol na webu Velo.

Lokalita Kluky v Hradci Králové prošla výraznou proměnou díky vybudování sedmi tůní a vysazení nové zeleně. Projekt, spolufinancovaný Evropskou unií, má za cíl podpořit místní biodiverzitu a vytvořit atraktivní prostor pro obyvatele i přírodu.

Příznivé životní podmínky pro obojživelníky a další živočichy skýtá celkem 24 nových tůní, které nechala Agentura ochrany přírody a krajiny vytvořit v Litovelském Pomoraví a v národní přírodní rezervaci Žebračka u Přerova. S příchodem jara se v místech drobných stojatých vod objevili skokani, ropuchy i čolci.

V loňském roce bylo v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a v národní přírodní rezervaci Žebračka u Přerova vybudováno celkem 24 tůní.

Tůně, které měly pomoci v boji proti suchu, se mohou stát pro krajinu hrozbou.

Praha - Oblíbené hloubení tůní jako opatření proti suchu může například v zemědělské nížinné krajině na jižní Moravě mnohdy napáchat víc škody než užitku. ČTK to řekli odborníci z Masarykovy univerzity v Brně (MUNI). Současný přístup k obnově mokřadů je podle nich neefektivní a mnohdy i kontraproduktivní. Tůně často ničí cenné biotopy, zhoršují kvalitu vody i podmínky pro biodiverzitu, uvedli.

V ostravské části Hrabová vzniká plocha s mokřady a tůněmi. Součástí chystaného relaxačního areálu, který by měl být dokončen v polovině roku, budou i edukační a hrací prvky. Náklady na přeměnu dosud špatně přístupného veřejného prostoru budou 7,2 milionu korun. Novinářům to dnes sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

Státní firma Lesy České republiky vybudovala v údolí potoka Pohora nedaleko Boskovic za 12,5 milionů korun dvě nové vodní nádrže a deset tůní. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí firmy Eva Jouklová. Jde o další opatření v dlouhodobém programu podniku Vracíme vodu lesu, který má vrátit vodní prvky do lesní krajiny a pomoci tak lesům adaptovat se na změny klimatu. Projekt spolufinancovala dotace z Evropské unie.

Opravdu divoká kola od Vapour, krásný Scarab a podrobnosti o novém pohonu Ingrid. Celý článek si přečtěte na Nejlep

Nová soustava tří tůní má u Matějovce na Jindřichohradecku zadržovat vodu v krajině. Vodní plochy s celkovou výměrou více než 3000 metrů čtverečních vytvořil…

Na desetihektarové holé ploše, která loni vznikla po porostech poškozených vichřicí v Mostech u Jablunkova na Frýdecko-Místecku, vytvořil státní podnik Lesy ČR devět tůní.…

V pátek, krátce po 6:20, došlo v Ječné ulici v centru Prahy k vážné dopravní nehodě. Za zatím blíže neurčených okolností došlo ke střetu projíždějící tramvaje se dvěma chodci – mužem a ...

Neratovice chystají obnovu Kozelské a Lobkovicko-Jiřické tůně. Úpravy prospějí místním ekosystémům, spočívat budou především v odbahnění. Náklady dosáhnou desítek milionů korun u každé z…

V městských lesích Hradce Králové vznikly na začátku října tři nové tůně, které mají za cíl podpořit biodiverzitu a zadržování vody v krajině. Tyto malé vodní plochy se nacházejí v blízkosti Zděné boudy a u přítoku do rybníku Plachta.

Město Lanškroun na Orlickoústecku vytvoří ve čtyřech lesních lokalitách 19 tůní, jejich hloubka bude až 1,5 metru. Zlepší se tím zadržování vody v krajině…

Budkov na Třebíčsku chce příští rok vrátit do původního toku potok Bihanka, vybudovat na něm rybník a tůně. Na záměr za více než 22 milionů korun získal evropskou dotaci z Operačního programu životní prostředí. Z vlastního rozpočtu je obec připravená investovat asi tři miliony korun.

Vede tam naučná stezka z nedaleké zříceniny hradu Lopata i vyhlídky Mariina skála. Obě nádrže Kamýky a U Kostelíka byly dlouhodobě takřka bez vody…