Ústav pro studium totalitních režimů

Výroky o svobodě, které pronesli Václav Havel, Věra Čáslavská či Karel Kryl a řada dalších osobností krátce po Sametové revoluci, připomene nová výstava Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Od čtvrtka si ji lidé prohlédnou na náměstí Václava Havla v Praze, potrvá do 25. června. ÚSTR expozici připravil k 30. výročí prvních polistopadových voleb. V tiskové zprávě o ní dnes informovala mluvčí ústavu Darja Čablová.

Odvolání z redakční rady odborného časopisu Securitas Imperii nadzvedlo ze židle řadu historiků. O výpovědi jako první informoval historik Petr Blažek, který také uveřejnil dopis, ve kterém odvolání zdůvodňuje ředitel Ústavu pro studium totalitní režimů Zdeněk Hazdra. Podle něj je důvodem odvolání části rady, že je potřeba dát více prostoru ženám a navíc je potřeba zajistit místo i pro zahraniční odbornice a odborníky. Podle Blažka se ale jedná o genderovou diskriminaci.

Během chvíle tak zmizel i Vladimír Rafalský. „Přišli nějací pánové. Pozvali otce k nim na návštěvu, že by si s ním chtěli pohovořit, za dvě hodiny prý bude zpátky doma.

Ústav pro studium totalitních režimů získal digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině. První část dokumentů byla v březnu digitalizována na Ukrajině. Jsou mezi nimi i dokumenty týkající se krajanů, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, za druhé světové války spolupracovali s nacisty či se podíleli na pronásledování Židů.

Jsou mezi nimi i dokumenty týkající se krajanů, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky či za války spolupracovali s nacisty.

Politici si připomenou 170 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Prezident Miloš Zeman a předseda Senátu Miloš Vystrčil dopoledne uctí jeho památku u hrobu v Lánech na Kladensku. Odpoledne se bude na Masaryka vzpomínat v jeho rodišti v Hodoníně, kde se představitelé Jihomoravského kraje a Senátu setkají s členy Masarykovy rodiny ze Slovenska.

Hradec Mašínům pomáhal ukrývat zbraně. On i jeho rodiče za to dostali vysoké tresty vězení a Hradcův otec kvůli tomu trpěl psychickými problémy.

Kdo pročte novou knihu Pavla Žáčka, snadno odhalí chyby a manipulace těch, kteří pád režimu vykládají jako konspiraci.

Přední expert na československý odboj Jaroslav Čvančara zjistil nové okolnosti pokusu o vyloupení hrobu Reinharda Heydricha.

Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Vyžaduje to ale změnu přístupu u žáků i učitelů.

Před závorku chci vytknout, že jsem nikdy nebyl komunista, ani jsem je nikdy nevolil, ani nikdo z naší široké moravské rodiny s nimi nesympatizuje a nebyl jejich členem. Nicméně jako právníka mne již několik let vrtá hlavou jedna systémová věc, o které se žel většinou nediskutuje věcně, ale spíše pod tlakem emocí. In medias res: Jde o platnost a účinnost lustračního zákona.

V historické budově Národního muzea byly prezentovány dvě knihy: Památník Jana Palacha ve Všetatech (autoři Petr Blažek a Pavla Melková) a Živé pochodně v sovětském bloku - Politicky motivované případy sebeupalování 1966 - 1989 (autor Petr Blažek). Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš, s odkazem na únor 1948, uvedl, že datum 25. února, kdy se prezentace uskutečnila, je symbolické.

V sobotu uplynulo třicet let od zrušení Státní bezpečnosti. Bývalý disident Radek Schovánek, který léta pracoval v Ústavu pro studium totalitních režimů, tvrdí, že ve skutečnosti StB nikdy nezanikla. Více než polovina jejích pracovníků totiž ve službách státu zůstala i po revoluci. Schovánek Deníku N prozradil přesný počet zaměstnanců StB, kteří po roce 1989 zůstali ve státních službách.

Před sedmdesáti lety se v Československu objevily stovky Giuseppů, Francesků či Alessandrů. Italští partyzáni využili otevřené náruče gottwaldovského režimu a pustili se tu do budování vysněného socialismu, když to u nich doma nebylo možné. Jejich příběh ukazuje na paradox, že i v časech nejtvrdší diktatury se tato země stala pro někoho útočištěm.

Desátým dílem o víkendu skončil velký seriál Advokáti proti totalitě, který INFO.CZ připravilo jako mediální partner stejnojmenného projektu České advokátní komory. U příležitosti dnešního Mezinárodního dne lidských práv se za tímto počinem ohlížíme s autory knihy Advokáti proti totalitě Petrem Tomanem a Ondřejem Šebestou. „Nezapomeňte, jak snadno a především rychle se z demokracie stává totalita. Nezapomeňte na zločiny, kterých se totalita dopustila na vlastních občanech včetně advokátů. Historie se může opakovat i dnes. Je na nás, zda se nám podaří tomu předejít, nebo budeme nuceni si tím vším, i když asi trochu jinak, projít znovu,“ říká advokát Petr Toman.

Neexistuje jednotný pohled na historii, naše společnost je hluboce rozdělená. Kritizujeme české učebnice dějepisu, je třeba ukazovat kontext událostí.

Když už si nacisté v roce 1945 uvědomovali, že válka nedopadne tak, jak si představovali, tak museli rychle jednat.

Při zamítnutí žaloby nynějšího českého premiéra Andreje Babiše ve věci jeho evidence v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB jako jejího agenta pochybily slovenské soudy tím, že neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou. V pátečním vyjádření to uvedl slovenský ústavní soud, jehož senát tento týden vrátil kauzu bratislavskému krajskému soudu.

V pátek to uvedl ústavní soud, který tento týden vrátil kauzu bratislavskému krajskému soudu.

Dalšími oceněnými jsou romský aktivista Čeněk Růžička nebo účastník odboje proti nacismu i komunismu František Wiendl.

Měli být potrestáni lidé, kteří způsobili jiným újmu, zlo má být potrestáno, říká badatel Radek Schovánek. Po roce 1989 měly být podle něj přijaty retribuční zákony podobné těm přijatým po druhé světové válce a třeba někteří agenti StB měli být souzeni. Stíhání představitelů komunistického režimu má prý ale smysl i dnes.

Ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza žije v exilu v USA, dvakrát se ho někdo pokusil otrávit a jen o vlásek unikl smrti. V rozhovoru pro Aktuálně.cz kritizuje ruského prezidenta Vladimira Putina a popisuje možné vyhlídky na změnu vlády v zemi. "V Rusku zdání, že režim je pevný a neotřesitelný, často klame," upozorňuje. Kara-Murza v Praze získal ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů.

V listopadu 1989 organizoval Jaroslav Foldyna ve svém zaměstnání petici proti zásahu na Národní třídě, jeho aktivitu monitorovala StB.

Francouzská historička Muriel Blaive, která dost zaujala už svou myšlenkou, že komunistický režim s lidmi vyjednával, se teď pustila do rozboru antikomunismu.

Největším úspěchem Občanského fóra (OF) byla výhra v parlamentních volbách v červnu 1990. Ve srovnání s jinými zeměmi střední a východní Evropy lze ale za úspěch považovat rovněž poměrně rychlý a kultivovaný rozchod OF. V rozhovoru s ČTK to uvedl historik Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Zveřejňujeme polemiku s komentářem Pavla Šplíchala Děkujeme, že můžem jména oligarchů aspoň někam napsat.

„Dnešní stav Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je ve srovnání se zakladatelskou érou tragický,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Pavel Žáček, historik, poslanec a první ředitel ÚSTR. „Jde o Bludného Holanďana, který nemá své trvalé sídlo, neplní zákonné povinnosti a zjevně nakládá v rozporu se zákonem se svěřenými finančními prostředky.“

Na čtyřech postech inspekčních a kontrolních orgánů pražské městské policie pracují muži, kteří před rokem 1989 sloužili v represivních složkách.

Čtvrtek 18. září 1986 mohl být pro západoněmeckého důchodce Johanna Dicka hezkým dnem a vše také nasvědčovalo tomu, že bude. Jenže tento devětapadesátiletý vysloužilý podplukovník německého Bundeswehru se ocitl ve špatný čas na špatném místě a zaplatil za to cenou nejvyšší.

Pamětní tabulka ode dneška připomíná Danuši Muzikářovou zastřelenou při demonstracích v srpnu 1969 v Brně. Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ji umístili na bytový dům na adrese Kounicova 69, kde Muzikářová před svou smrtí s rodinou bydlela. Jde o součást projektu Poslední adresa, který takto připomíná oběti komunistického režimu.

V rámci výtvarné soutěže 30 let svobody v umění u příležitosti oslav 17. listopadu se objeví na citylightech i jména nejbohatších Čechů. Spolek Díky, že můžem chtěl přitom dílo ze soutěže vyřadit.

Oživlé obrazy na zámku Loučeň seznámí návštěvníky s 30. výročím sametové revoluce formou nového typu prohlídek. Návštěvníci se během prohlídky seznámí s osudy loučenského zámku od dob monarchie přes první republiku, léta nacistické okupace a komunistické diktatury až po republiku opět demokratickou.

Jak se za třicet let proměnilo vnímání revolučního roku 1989? A co sametová revoluce říká dnešní generaci? O tom jsme hovořili ve Výzvě s historikem z Ústavu pro studium totalitních režimů Kamilem Činátlem.

Podle opozice je návrh novely trestního řádu z rukou ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) návratem ke komunistické Státní bezpečnosti (StB) a umožní, aby u soudu figurovaly důkazy tajných služeb získané bez dozoru státního zástupce. Nebo jde o novelu, která se má vztahovat pouze na závažné trestné činy typu terorismu a přispěje k tomu, že informace získané tajnými službami „nevyletí oknem“. Návrh, který v pondělí schválila vláda, stále budí rozpory.

K výslechům estébáků či na kobereček komunistických pohlavárů chodili ve Znojmě lidé, nebo byli za totality estébáky přímo dovlečeni, hned na několik míst. Pamětníci dodnes dobře vědí o kancelářích bývalé Státní bezpečnosti v budově krajzáku, kde dnes sídlí Okresní soud ve Znojmě, ale také o výslechových místnostech v ulici Horní Česká nebo v Jarošově ulici.

Státní bezpečnost (StB) coby politická policie patřila k mocným strašákům komunistického režimu. Byla v podstatě všemocná a zaobírala se bojem proti vnitřnímu nepříteli. Od června 1945 byla v rukou KSČ, vzhledem k tomu že resort vnitra obsadil ministr Václav Nosek, člen této partaje.

Svědci a badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů řekli u soudu, že spolupráce Karla Srpa s StB byla rozsáhlá a je doložitelná.

V Ústavu pro studium totalitních režimů vychází Lexikon nejvyšších představitelů československé justice a prokuratury v letech 1948 – 1989 hlavních autorů Adama Zítka a Jaroslava Pažouta. „Zajímavý je vliv politických procesů v 50. letech na pozdější kariéry daných osob. Například krajský prokurátor v Hradci Králové Josef Ptáček tvrdil, že mu bylo vyhrožováno kárným řízením na základě zákona o soudních rehabilitacích. Ptáček byl v roce 1968 z funkce dočasně odvolán a převeden na okresní prokuraturu, ale již v roce 1969 se stává náměstkem generálního prokurátora,“ popisuje pro INFO.CZ Adam Zítek z Národního archivu.

2. DÍL SERIÁLU ADVOKÁTI PROTI TOTALITĚ | Advokát Jiří Křížek (1893-1970) patřil k předním českým intelektuálům, hovořil pěti jazyky a za první republiky bez problémů fungoval v těch nejvyšších kruzích. Pracoval pro šlechtice i ambasády. Po Únoru 1948 pomáhal Heliodorovi Píkovi, následně se ale sám stal obětí vykonstruovaného politického procesu. Komunisti ho přiřadili k Miladě Horákové a poslali ho na 22 let do vězení.

Projekt České advokátní komory Advokáti proti totalitě, k němuž INFO.CZ spouští jako mediální partner tento týden velký seriál, nás doslova provede dějinami 20. století. „Vybrali jsme deset advokátů, kteří působili v různých obdobích 20. století. Někteří se narodili na konci 19. století, naopak někteří zahajovali svou advokátní kariéru na konci 60. let či dokonce až v 70. letech. Několik z nich čelilo oběma totalitním systémů, které ve 20. století existovaly na československém území,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ odborný garant projektu historik Petr Blažek, který působí v Ústavu pro studium totalitních režimů.