Ústav pro studium totalitních režimů

Do Věznice Plzeň zamířili tvůrci populárního britského dokumentárního seriálu s názvem Nejtvrdší věznice světa (World's Toughest Prisons), aby tam natočili jeden z nových dílů sedmé série. Ta má premiéru na streamovací platformě Netflix 15. září. V upoutávce hovoří několik trestanců a je zjevné, že průvodce seriálem, britský novinář Raphael Rowe, se v českém prostředí zaměřil na problémy s pervitinem a na jeho užívání ve vězení.

Na streamovací platformě Netflix 15. září vyjde sedmá série britského pořadu Nejtvrdší věznice světa (World‘s Toughest Prisons) a jeden z nových dílů tvůrci natočili v plzeňské věznici na Borech. V asi 50sekundové upoutávce hovoří několik trestanců a je zjevné, že průvodce seriálem, britský novinář Raphael Rowe, se v českém prostředí zaměřil na problémy s pervitinem a na jeho užívání ve vězení.

Na streamovací platformě Netflix 15. září vyjde sedmá série britského pořadu Nejtvrdší věznice světa (World's Toughest Prisons) a jeden z nových dílů tvůrci natočili v plzeňské věznici na Borech.

Učebnice Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a gymnázia neobsahuje podle ministerstva školství (MŠMT) žádné zásadní chyby, není tak důvod pro odnětí schvalovací doložky. Nicméně ve čtyřech případech ministerstvo doporučuje opravy nepřesností. ÚSTR bere podle mluvčího Martina Vacka vyjádření MŠMT na vědomí, na svých výhradách ústav nadále trvá.

Případ jedné učebnice, která nastavuje zrcadlo naší společnosti a ukazuje typické jevy pro 21. století.

Podnět k přezkumu měl resort školství od vedení Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ministerstvo školství se zastalo učebnice, která vyvolala ostrou kritiku ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Po vyhotovení dalšího posudku se rozhodlo ponechat publikaci takzvanou schvalovací doložku, která ji zařazuje mezi schválené učebnice pro základní vzdělávání. Informovalo o tom nakladatelství Fraus, které za vydáním učebnice stojí. ÚSTR se v letních měsících proti učebnici, kterou vyhotovili bývalí zaměstnanci ústavu, ostře ohradil s tím, že obsahuje faktografické…

Učebnice Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a gymnázia neobsahuje podle ministerstva školství žádné zásadní chyby, není tak důvod pro odnětí schvalovací doložky. Nicméně ve čtyřech případech ministerstvo doporučuje opravy nepřesností. V tiskové zprávě s odkazem na stanovisko resortu to dnes ČTK sdělilo Nakladatelství Fraus, které knihu vydalo. Knihu kritizoval Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), podle něj obsahuje faktografické a pedagogické chyby, jejich výčet zveřejnil již dříve na svém webu. Nakladatelství Fraus se proti tvrzení o zásadních chybách už dříve ohradilo. ÚSTR bere podle mluvčího Martina Vacka vyjádření ministerstva na vědomí, na svých výhradách ústav i nadále trvá.

KOMENTÁŘ. V nové učebnici dějepisu schválené ministerstvem pro nejvyšší ročník základních škol a pro gymnázia skandálně chybí informace o sovětské okupaci v roce 1968, nemluvě o upálení Jana Palacha. Pro autory dějin našeho státu zřejmě tak nepodstatné události, že se studentům nemusí popsat. Zásadní nedostatky vykazují i kapitoly o holocaustu či kořenech druhé světové války. Pod záštitou

totalitních režimů, které bylo nakloněno neo-marxistickému výkladu historie, vznikla učebnice dějin 20. století, která budí vášnivé polemiky. Zcela oprávněně.

Vyrovnávání se s minulostí je předpokladem dalšího rozvoje každého národa, zvláště pak toho s totalitní minulostí. Jedná se o dlouhodobý a bolestný proces. Ve vlastním zájmu jej však musíme podstoupit.

Členové Ústředního výboru KSČ, okresní tajemníci, předsedové národních výborů, bývalí ministři vlád ČSSR či lidé, kteří před rokem 1989 působili ve vysokých funkcích v řadách StB, SNB, u Pohraniční stráže nebo v Hlavním štábu Lidových milicí – ti a ještě mnozí další, pokud ještě žijí a pobírají starobní důchod, by si měli od března příštího roku na

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa odsoudil v roce 1985 jako soudce plzeňského okresního soudu sedmnáctiletého muže za pokus o emigraci k podmíněnému trestu. Píše o tom deník Právo, který rozsudek dohledal v archivu. Z víc než 3000 případů, které Baxa jako předseda plzeňského senátu v letech 1984 až 1989 řešil, měl politický podtext zřejmě pouze tento případ. Baxa vítá, že novináři prostudovali jeho rozsudky před rokem 1989. Neurčitě si vzpomínal na jeden takový případ mladistvého, ale detaily si nevybavoval. Sám zvažoval, že se do archivu vydá.

Za přípravu opuštění republiky hrozilo vězení až 2,5 roku, senát v čele s Baxou vyměřil čtyřměsíční trest s dvouletým podmíněným odkladem.

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa odsoudil v roce 1985 jako soudce plzeňského okresního soudu sedmnáctiletého muže za pokus o emigraci k podmíněnému trestu. Píšou to dnes Novinky.cz, které rozsudek dohledaly v archivu. Z víc než 3000 případů, které Baxa jako předseda plzeňského senátu v letech 1984 až 1989 řešil, měl podle Novinek politický podtext zřejmě pouze tento případ.

Přestože Robert Fremr svou kandidaturu na ústavního soudce vzdal, historici i prezident stále chtějí jeho působení v komunistické justici objasnit. Ústav pro studium totalitních režimů měl mít původně stanovisko k Fremrovým rozsudkům z 80. let hotové do neděle. Poté, co současný místopředseda vrchního soudu v Praze oznámil, že nominaci vzdává, Hrad ale lhůtu ústavu prodloužil.

NÁZOR / Vězeňská služba zveřejnila seznam 69 politických vězňů, kteří byli popraveni nebo zemřeli ve vězení a jejichž zpopelněné ostatky byly nalezeny v areálu bývalého popraviště v pražské pankrácké…

Alte Kameraden, Blažek a Nejedlý se včera čirou náhodou sešli na dobrých pět hodin. Vláda se celé dva roky neustále odvolává na Babiše. Dozimetr, chybějící léky apod. – je tohle ta slibovaná změna?

Československá lidová armáda se nenechala odzbrojit. Případný odpor v roce 1968 by podle historika Daniela Povolného znamenal masakr československého obyvatelstva.

V noci na pondělí uplynulo 55 let od chvíle, kdy 21. srpna 1968 okupační armády vojsk Varšavské smlouvy překročily hranice Československa, aby potlačily reformní proces komunistického režimu nazývaný pražské jaro. Na novém portálu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) k tomu zájemci najdou snímky ze srpnových událostí, textové a zvukové záznamy vysílání rozhlasu i seznam obětí invaze.

Na návsi obce Klášter na Plzeňsku bude v sobotu koncert Plzeňské filharmonie na podporu záchrany nedalekého zámku Zelená Hora. Bude také vyhlášena veřejná sbírka, organizuje ji Post Bellum/Paměť národa, řekl krajský radní Libor Picka (STAN), kraj obnovu zámku koordinuje a slíbil podpořit obec penězi na dokumentaci i odborníky.

Fotografie ze srpnových událostí roku 1968, textové i zvukové záznamy vysílání rozhlasu nebo seznam obětí invaze najdou lidé na novém portálu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Portál spustil ústav k příležitosti pětapadesátiletého výročí invaze okupační armády vojsk Varšavské smlouvy. Informoval o tom dnes na svém webu.

Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známý díky románu a filmu Černí baroni, má vizi využití a záchrany.

Zámku Zelená Hora u Nepomuka, známému díky románu a filmu Černí baroni, svitla naděje na záchranu. Památka, kostel, kaple a hospodářský dvůr by měly projít obnovou za stovky milionů korun a díky novým expozicím odvypráví návštěvníkům historii místa i příběhy o perzekucích církví a komunistické totalitě. Na projektu spolupracuje Plzeňský kraj s Ústavem pro studium totalitním režimů (ÚSTR) a organizací Post Bellum – Paměť národa.

Soudce Robert Fremr vzdal ve světle nových informací o jeho rozsudcích v předlistopadové době kandidaturu na ústavního soudce. Je to tečka za jedním příběhem, nebo bude mít Fremrova kauza ještě dohru? Senátorka a právnička Hana Kordová Marvanová (ODS) vyzývá k očistě soudů a sebereflexi nejen Fremra, ale i další soudce. Justice by podle ní měla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) digitalizovat a zpřístupnit soudní svazky, které odhalí pravdu o problematické minulosti…

Premiér Petr Fiala (ODS) bere rozhodnutí Roberta Fremra vzdát se nominace na ústavního soudce za odpovědné a správné. Fiala to v úterý řekl novinářům při návštěvě vily Hany a Edvarda Benešových v Sezi…

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnosti ve prospěch Martina Maryšky a Miloše Turka, kteří se v Praze v září 1966 zúčastnili shromáždění "mániček", tedy dlouhovlasých mladíků. Podle ministra byla demonstrace "legitimní realizací svobody projevu" a nebyl důvod účastníky kriminalizovat, informoval dnes ČTK advokát Lubomír Müller.

KOMENTÁŘ / Nejsem historik, takže se nemohu na novou a hojně diskutovanou učebnici Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a víceletá gymnázia (nakladatelství Fraus ve spolupráci s ÚSTR) dív…

Místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr se nestane ústavním soudcem. V pondělí odpoledne uvedl, že se vzdává nominace, kterou schválil Senát a pozdržel prezident kvůli rozsudkům v době komunismu.

Místopředseda pražského Vrchního soudu Robert Fremr v pondělí na tiskové konferenci oznámil, že se vzdává své nominace na Ústavní soud s tím, že přiznal, že se mu nepodařilo eliminovat nedůvěru části veřejnosti v souvislosti s jeho předlistopadovou kariérou.

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se ústavním soudcem nestane. Sám se kvůli tlaku rozhodl vzdát nominace, řekl v pondělí. Připustil, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně jeho předlistopadového působení v justici, a nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. Zdůraznil, že svůj krok rozhodně nepokládá za doznání. Prezident Petr Pavel později na facebook napsal, že Fremrovo rozhodnutí respektuje.

Soudce a kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele, uvedl včera server Echo24 s odvoláním na tehdejší rozsudek. Odvolací soud tento rozsudek později zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců.

Prezident Petr Pavel se ještě v kauze soudce Roberta Fremra neseznámil se všemi informacemi, které si vyžádal, vzkazuje jeho hradní kancelář. Hlava státu po Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) do bádání zapojila i Archiv hlavního města Prahy. Právě z něj pocházejí nové skutečnosti, na které v neděli upozornil deník Echo24. Podle nich kandidát prezidenta na post ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za kritiku režimu. Dokumenty…

Soudce a kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele, uvedl v neděli web Echo24 s odvoláním na tehdejší rozsudek. Odvolací soud tento rozsudek později zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců. Fremrovo jmenování do Ústavního soudu prezident Petr Pavel odložil do doby, než prověří informace historiků o jeho rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu.

Soudce a kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele, uvedl server Echo24 s odvoláním na tehdejší rozsudek. Odvolací soud tento rozsudek později zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců. Fremrovo jmenování do Ústavního soudu prezident Petr Pavel odložil do doby, než prověří informace historiků o jeho rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu.

Jestli nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa v 80. letech soudil případy emigrantů, nebude jednoduché zjistit. Podle předsedkyně soudu v Plzni, kde Baxa působil, nejsou spisy z té doby zaneseny v informačním systému.

Mediální halas, provázející případ z předlistopadové minulosti dnes renomovaného soudce Roberta Fremra, je pozoruhodný pouze svojí plochostí a neprofesionalitou. Soudce Fremr, který se stal středobodem mediální pozornosti, je přes svoje nesporné profesní i lidské selhání z roku 1988 o třicet pět let později jen obětinou za slabost, zbabělost a pošetilost jiných. Za špatné svědomí, nemravnou nedůslednost a

Jak se zdá, jsme ve finiši. Prezident Pavel pana doktora Fremra navrhl do funkce soudce Ústavního soudu a senát jeho návrh schválil. Zbývá už jen závěrečný krok. Jmenování. Ten je na prezidentovi a fo…

Situace kolem Roberta Fremra a jeho případného jmenování ústavním soudcem je královský dvojí metr a úplná absurdita. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl poslanec Patrik Nacher (za ANO). Podle něj část veřejnosti permanentně odsuzuje šéfa ANO Andreje Babiše za jeho komunistickou minulost, zatímco u prezidenta Petra Pavla či Roberta Fremra ji cíleně bagatelizuje.

Některé mýty ohledně práce soudců před rokem 1989 vyvracel v rozhovoru pro Rádio Prostor ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Podle něj není pravda, že soudci neměli jinou možnost než odsoudit nedovolené opuštění republiky. Kudrna se zamyslel i nad celkovým postavením soudců za totality: nikdo podle něj nikoho nenutil stát se trestním soudcem. Debatu nad justicí v dobách nesvobody vyvolaly v české společnosti vyvolala kandidatura Roberta Fremra do Ústavního…

KOMENTÁŘ / Kauza soudce Roberta Fremra nabírá obrátky. Zvažuje, že se vzdá kandidatury na ústavního soudce, ale z jeho vyjádření nevyplývá, že si uvědomuje hloubku problému svého předlistopadovéh…

Jmenování se zatím nekoná. Bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr uvedl v pořadu Interview ČT24, že zvažuje rezignaci. Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Kvůli jeho minulosti se jím nyní zabývá ÚSTR. Prezident Petr Pavel, který ho chtěl jmenovat ústavním soudcem, požádal o informace k Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy.

Robert Fremr, který byl navržen na post ústavního soudce, odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působení v komunistické justici, informaci uvedl na svém webu. Ač jeho kandidaturu na ústavního soudce schválil Senát, prezident Petr Pavel ho však zatím nejmenuje, a to kvůli informacím ohledně jeho rozhodování v minulém režimu.

Soudce Robert Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působení v komunistické justici, to dnes uvedl na svém webu. Fremrovu kandidaturu na ústavního soudce schválil Senát. Prezident Petr Pavel ho však zatím nejmenuje kvůli informacím o jeho rozhodování v minulém režimu.

Dokumenty z archivu o případech, které soudil Robert Fremr, nyní zkoumá tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů. Základní zprávu by měli mít hotovou do konce měsíce.

Bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr uvítal, že prezident Petr Pavel odložil jeho jmenování ústavním soudcem. V pořadu Interview ČT24 řekl, že zvažuje, že se místa u soudu vzdá. Pokud by to ale učinil nyní, mohlo by to být vykládáno jako doznání, konstatoval. Čeká na výsledky "prověrky" stejně jako prezident Pavel, který požádal o informace k Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, zda se nevzdá kandidatury na ústavního soudce. Řekl to v České televizi. Dodal, že ambice stát se ústavním soudce v současné situaci ustoupila do pozadí, chce hlavně vysvětlit nastalou situaci. V ní čelí nařčení, že za minulého režimu odsoudil lidi za emigraci a v jednom případě se podílel na případu zrežírovaném StB.

Podle předsedy Ústavního soudu historici nemuseli čekat na zadání od prezidenta republiky, ale měli začít bádat mnohem dříve.

Veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Roberta Fremra na ústavního soudce, je cenná, ale přichází pozdě, uvedl v rozhovoru pro ČTK předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa. V 90. letech se měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Později se otevřel široký prostor pro bádání historiků.

Veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Roberta Fremra na ústavního soudce, je cenná, ale přichází pozdě, uvedl v rozhovoru s ČTK předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa. V 90. letech se měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Později se otevřel široký prostor pro bádání historiků. Baxa také varoval před černobílým viděním minulosti, které považuje za nespravedlivé. "Nemyslím si, že jsme v situaci, že bychom měli paušálně říci, že lidé, kteří pracovali před listopadem 1989, mají být vyřazeni z veřejného života navždy," řekl Baxa.

Kancelář prezidenta republiky požádala historiky o poskytnutí výsledků bádání v kauze soudce Roberta Fremra. Prezident Pavel totiž váhá se jmenováním Fremra ústavním soudcem poté, co se objevily informace o jeho roli v některých zpolitizovaných procesech před rokem 1989. „Do konce srpna bychom chtěli předložit stručnou zprávu,“ plánuje historik Petr Hlaváček, ředitel odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů.

Komentář: Tým badatelů, který bude zkoumat profesní minulost soudce Roberta Fremra na pozadí fungování normalizační justice, bude vést ředitel odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petr Hlaváček. O poskytnutí výsledků bádání v kauze soudce Fremra požádala ÚSTR Kancelář prezidenta republiky. Fremrovu kandidaturu na ústavního soudce schválil Senát. Prezident Petr Pavel ho však zatím vzhledem k novým informacím o Fremrově činnosti před rokem 1989 nejmenuje. Podle politického klasika a srdcem výrazného demokrata Miroslava Kalouska jde o kauzu, která mu není příjemná, nicméně je potřeba se na ni dívat jiným úhlem pohledu, řekl to pro ŽivotvČesku.cz.

Vládní koalici rozděluje spor o využití Petschkova paláce v Praze. Z takzvané Pečkárny, ve které během druhé světové války úřadovalo gestapo, by se podle ODS mělo stát nové sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). To se ale nelíbí ministerstvu průmyslu a obchodu, které má v budově stovky úředníků.

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, prezident zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to dnes uvedl na sociální síti X, dříve Twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty. Exprezident Miloš Zeman ve středu ale vyvrátil tvrzení, že minulost Fremra byla neznámá věc, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Prezident České republiky, Petr Pavel, se obrátil na Archiv bezpečnostních složek a Archiv hlavního města Prahy s žádostí o informace týkající se soudce Roberta Fremra. Tento krok předchází rozhodnutí prezidenta o jmenování Fremra ústavním soudcem. Prezident Pavel uvedl, že své rozhodnutí zveřejní, až se s informacemi seznámí.