Ústav pro studium totalitních režimů

Vedení ÚSTR tvrdí, že se rozsáhlými personálními změnami snaží instituci navrátit jejímu původnímu poslání. To samo je ale dvojznačné. Čistky nového vedení jdou proti svobodnému bádání a směřují k maďarským a polským vzorům politizovaného výkladu minulosti.

Prostředí svobodného vědeckého bádání a demokratického vzdělávání nepotřebuje ve vedoucích funkcích fňukající napoleonky, kteří se vztekají pokaždé, když někdo neskáče přesně podle jejich píšťalky.

Historici a zaměstnanci části Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se vzbouřili proti svému vedení, a hlavně proti řediteli Ladislavovi Kudrnovi. Rozbuškou bylo, že Kudrna vyhodil minulý pátek bez varování vedoucího oddělení vzdělávání Čeňka Pýchu.

Kvůli odvoláním v Ústavu pro studium totalitních režimů se bouří část zaměstnanců. Stěžují si na cenzuru nebo bossing ředitele Ladislava Kudrny. Ten podle nich ohrožuje vzdělávací funkci instituce. V otevřeném dopise vyzvali Radu Ústavu a Senát, aby se situací zabývaly.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se nálepky rozhádané a nestabilní instituce jen tak nezbaví. Nový ředitel ústavu Ladislav Kudrna pokračuje v odvolávání zaměstnanců a v rozbíjení celých kolektivů.

Autorkou fotografií, které jsou k vidění v Mníšecké kapli, je Olena Šovkopljas.

Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás. To byl jeden ze sloganů komunistické propagandy namířený proti takzvané závadové mládeži v tehdejším Československu. Na mušce komunisté neměli jen vlasaté máničky, vadili jim taky třeba příznivci punkového hnutí. Přesně před 35 lety, 11. března 1988, shodila trojice pankáčů v Teplicích sochu bývalého prezidenta Klementa Gottwalda. Skončila za to ve vězení, a i tento případ využili komunisté k propagandě.

Senát do rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) znovu zvolil někdejšího disidenta a náměstka ministra zahraničí Martina Palouše. Byl jediným kandidátem, neboť opětovnou nominaci historika Petra Blažka jeho navrhovatel stáhl. Palouš v tajných volbách dostal 72 ze 76 odevzdaných hlasů.

U příležitosti výstavy Underground / Lidský portrét připravila Galerie výtvarného umění v Ostravě doprovodný program.

Obvodní soud pro Prahu 3 řeší žalobu na ochranu osobnosti, kterou na Ústav pro studium totalitních režimů podal režisér a podnikatel Marcel Děkanovský. Žalobce tvrdí, že je neoprávněně veden jako ...

Mezinárodní filmový festival 3KinoFest slaví desetileté výročí. Při této příležitosti bude letošní nabídka obsáhlejší než v předchozích letech. Již na přelomu února a března budou moci diváci vyrazit na filmové projekce v rámci cyklu The Best of 3KinoFest.

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu (NS) ve sporu s písničkářem Jaroslavem Hutkou. Podle pravomocného rozsudku se Hutka nemusí omlouvat za tvrzení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB).

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu ve sporu s písničkářem Jaroslavem Hutkou. Podle pravomocného rozsudku se Hutka nemusí omlouvat za tvrzení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Nejvyšší soud podle databáze InfoSoud rozhodl bez veřejného jednání v lednu, plné odůvodnění zatím nezpřístupnil.

Obvodní soud pro Prahu 3 by měl dnes řešit žalobu na ochranu osobnosti, kterou na Ústav pro studium totalitních režimů režisér Marcel Děkanovský. Ten tvrdí, že je veden neoprávněně jako agent komunistické Státní bezpečnosti, na Slovensku kvůli tomu vyhrál soud.

Za stížnosti proti režimu mohli disidenti skončit i na psychiatrii s fiktivní diagnózou. Příkladem byl i Augustin Navrátil, kterého si předávali mezi ústavy.

Štrougal dlouhodobě trpěl demencí. Ze zdravotních důvodů se neúčastnil soudu, který měl řešit jeho spoluvinu na zabíjení emigrujících Čechoslováků.

Představa o vzdělávacím systému řízeném racionálně (tedy na základě dat) je v posledních letech všeobecně oblíbená.

Jaké hranice dává české právo politické reklamě a mělo by se to změnit? Pět policistů ve Spojených státech čelí obvinění z vraždy Afroameričana. Jaké jsou okolnosti tohoto případu a může vyvolat masové protesty? Dnes si připomínáme památku obětí holocaustu. Jak o něm učit děti a mladé lidi?

V zámku Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známém díky románu a filmu Černí baroni, budou expozice o historii místa a komunistické totalitě. Do konce února má být hotový ideový záměr využití prázdné památky. Na něj naváže studie proveditelnosti, která má být připravena do konce roku. Studie uvede, co by mělo být v každé z téměř 200 místností, řekl novinářům Libor Picka (STAN), radní Plzeňského kraje, který koordinuje obnovu tohoto atraktivního turistického cíle patřícího malé obci Klášter. V letošním rozpočtu na to kraj vyčlenil jeden milion korun.

Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) v příhraničním Schönsee, které funguje 17. rokem jako koordinační místo pro česko-bavorskou kulturní spolupráci, představuje v nové expozici odbojáře, převaděče, kurýry a skauty, kteří se pohybovali na Šumavě podél železné opony a schovávali sebe a utečence před pronásledovateli. Panelová výstava Králové Šumavy informuje také o vyšetřovacích metodách Státní bezpečnosti (StB), aktivitách protikomunistického odboje a o Šumavě v propagandě a literatuře.

V Senátu dnes obdrželo cenu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za svobodu, demokracii a lidská práva 21 lidí z Česka a zahraničí, kteří se nebáli vystoupit proti nedemokratickým režimům nebo přispěli k lepšímu poznání historie. Ústav ocenění výjimečným osobnostem za jejich občanské postoje a za následováníhodné počiny předal počtrnácté.

Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) v příhraničním Schönsee, které funguje 17. rokem jako koordinační místo pro česko-bavorskou kulturní spolupráci, představuje v nové expozici odbojáře, převaděče, kurýry a skauty, kteří se pohybovali na Šumavě podél železné opony a schovávali sebe a utečence před pronásledovateli. Panelová výstava Králové Šumavy, která začala dnes, informuje také o vyšetřovacích metodách Státní bezpečnosti (StB), aktivitách protikomunistického odboje a o Šumavě v propagandě a literatuře, řekla ČTK Ivana Danisch z CeBB. Na výstavě spolupracoval pražský Ústav pro studium totalitních režimů. Potrvá do konce března a je otevřená i o víkendech.

Nikomu neříkám, koho má, nebo nemá volit. Takovými slovy pro CNN Prima NEWS reagoval historik Petr Blažek na kritiku, že svým pátráním po komunistické minulosti prezidentského kandidáta Petra Pavla nahrává jeho konkurentovi v boji o Hrad Andreji Babišovi (ANO). Pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů popsal, proč se generálově účasti v kurzu vojenského zpravodajství před rokem 1989 věnuje a jaké reakce za to sbírá.

Britská stanice ITV natočila třídílný seriál, který zachycuje život bývalého labouristického poslance Johna Stonehouse. Historik kontrarozvědky MI5 Christopher Andrew o něm kdysi napsal, že to je jediný britský politik, o kterém se ví, že během angažmá ve vládě působil jako zahraniční agent, konkrétně v československé StB. Drama o politikovi, který se pokusil zinscenovat vlastní smrt, se zabývá otázkou, zda byl skutečně špion a podvodník, nebo bojovník proti kolonialismu s dobrými úmysly, který…

Britská stanice ITV natočila třídílný seriál, který zachycuje život bývalého labouristického poslance Johna Stonehouse. Historik kontrarozvědky MI5 Christopher Andrew o něm kdysi napsal, že to je jediný britský politik, o kterém se ví, že během angažmá ve vládě působil jako zahraniční agent, konkrétně v československé StB.

Britská stanice ITV natočila třídílný seriál, který zachycuje život bývalého labouristického poslance Johna Stonehouse.

Před 80 lety se otevřely sovětské tábory gulagu československým občanům z Podkarpatské Rusi. Po boku svých věznitelů se postavili Hitlerovi.

„Chtěl jsem pracovat jako vojenský diplomat v zahraničí,“ vysvětluje kandidát na prezidenta Petr Pavel, proč se stal krátce před pádem komunistického režimu frekventantem Zpravodajského institutu. Dosud nepublikovaný dokument z Archivu bezpečnostních složek, který zveřejnil historik Petr Blažek, ale ukazuje, že kurz byl určen výhradně pro budoucí agenty komunistické vojenské rozvědky. Verze o tom, že Pavel aspiroval na kariéru v diplomacii, tak začíná mít stále citelnější trhliny.

V Chráněné krajinné oblasti Český kras přibyla naučná stezka, vede kolem Velké Ameriky a Trestaneckého lomu. Její název Český Grand Canyon a Český Mauthausen odkazuje na časté označení těchto lomů. Stezka dlouhá téměř tři kilometry přibližuje přírodovědné hodnoty zdejší krajiny, historii těžby vápence a takzvaného pracovního útvaru Mořina, informovala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.

V Chráněné krajinné oblasti Český kras přibyla naučná stezka, vede kolem Velké Ameriky a Trestaneckého lomu. Její název Český Grand Canyon a Český Mauthausen odkazuje na časté označení těchto lomů.

Dva ze tří nejvážnějších kandidátů na prezidentský úřad mají potíže s minulostí v totalitním Československu. Proč jsme ani třicet let od sametové revoluce nedokázali spolehlivě zúčtovat s komunistickou minulostí? Pomohl v tom nějak Ústav pro studium totalitních režimů? Vladimír Kroc se ptá nově zvolené radní ÚSTR Moniky MacDonagh-Pajerové.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) rozvázal nedávno pracovní poměr s historičkou Muriel Blaive, která se ohradila, že se tak stalo z politických důvodů. To vedení ÚSTR odmítlo, přičemž ...

Senát vybral tři členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) - politika Jiřího Lišku, historika Jiřího Miholu a někdejší studentskou vůdkyni z roku 1989 Moniku MacDonagh Pajerovou.

Senát dnes podle očekávání schválil zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.

Senát do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dnes znovu zvolil jeho iniciátora a někdejšího místopředsedu horní komory za ODS Jiřího Lišku, nově pak historika Jiřího Miholu, který byl poslancem a místopředsedou KDU-ČSL. Třetí obsazované místo v radě získala až ve druhém volebním kole bývalá diplomatka a někdejší studentská vůdkyně z roku 1989 Monika MacDonagh Pajerová. Senátoři jí dali přednost před historikem Petrem Blažkem a místopředsedou České archivní společnosti Davidem Valůškem.

17. listopad u nás patří mezi nejvíce prožívané státní svátky. Platí to jak pro ty, kdo se se změnami po roce 1989 identifikují, tak pro ty, často socioekonomicky slabší, pro které bývá výročí spíše příležitostí pro vyjádření postojů, jež jsou s listopadovým odkazem v rozporu.

Nejvyšší orgán Ústavu pro studium totalitních režimů, Radu ÚSTR, čeká do konce roku obměna tří ze sedmi členů. Končí jim pětiletý mandát. Koncem minulého týdne obdržel Senát od občanských sdružení pět návrhů na nové členy rady.

Téměř 600 zraněných lidí, z toho sedm vážně. Nejmladšímu přitom bylo jenom 13 let. Taková byla smutná bilance brutálního potlačení pokojné studentské demonstrace na Národní třídě ze 17. listopadu 1989. Na nátlak nově vzniklého Občanského fóra okamžitě začalo rozsáhlé vyšetřování.

Zřejmě nejmladší politickou vězeňkyní v roce 1989 byla Andrea Bredlová. V sedmnácti šla za mříže za to, že s kamarády shodila sochu Klementa Gottwalda v Teplicích. „Byla jsem asi trochu rebel, a tak mi vůbec nedocházelo, co jsem provedla. Teprve ve vězení mi to došlo,“ říká Andrea, kterou po začátku vyšetřování vyhodili ze střední, a šla se učit na prodavačku.

Výrobci elektřiny budou muset zřejmě platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, dnes schválil Senát. Sněmovna ji schválila minulý pátek. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Ve čtvrtek 17. listopadu bude při příležitosti oslav 33. výročí sametové revoluce přístupná i budova Archivu bezpečnostních složek v ulici Na Struze nedaleko Národního divadla. V rámci Korza Národní a dalších akcí, které se v tento den budou konat na Národní třídě a v její bezprostřední blízkosti, mohou lidé od 13 do 19 hodin přijít i Na čaj do archivu, jak byla akce pojmenována.

Od ledna roku 1989 to v zemi začínalo vřít. Lidé přicházeli na čím dál častější demonstrace, kde je rozháněla a zatýkala policie. Některá opatření komunisté pozvolna měnili. „Od začátku roku 1989 bylo možné cestovat do zahraničí, pokud občan dostal ze zahraničí peníze. Pak nepotřeboval devizový příslib a cestovní doložku,“ popisuje historik Prokop Tomek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Čím žilo tehdy Československo? A jaký význam měl rok 1989 pro Jaromíra Jágra?

Od ledna 1989 to v Československu začínalo vřít. Lidé přicházeli na čím dál častější demonstrace, kde je rozháněla a zatýkala policie. Komunisté se ale zatím nevzdávali. Kina uváděla filmy pečlivě schválené komisí, kdo měl peníze a podařilo se mu je vyměnit za bony, mohl si za tyto speciální poukázky koupit v Tuzexu jinak nedostatkové zboží.

Své motivace k sepsání petice na podporu francouzské historičky Muriel Blaive a své názory na zkoumání nedávných dějin popsal v rozhovoru pro Právo sochař, pedagog a publicista Pavel Karous. Blaive, která byla propuštěna z Ústavu pro studium totalitních režimů, za tím vidí politické motivace. Ústav tvrdí, že vše proběhlo v souladu s předpisy.

V posledních dnech to opět vře kolem Ústavu pro studium totalitních režimů, který v souvislosti s letošním nástupem nového ředitele doc. Ladislava Kudrny prochází reorganizací. V médiích ...

Badatelem se spisovatel Jaroslav Čvančara vlastně stal už v dětství. Doma měl v 50. letech ilegální biograf a příbuzní s ním probírali život v protektorátu. Toto období se pak stalo námětem pro jeho knihy. Věnují se například odbojové skupině Tří králů a Operaci Anthropoid. Ta je také hlavním tématem letošního ročníku festivalu dokumentárních filmů o XX. století Nezlomní a obětování. Spisovatel Jaroslav Čvančara také mluvil o práci badatele, rozkradeném rodinném archivu a zpolitizovaném…

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) propustilo sedm osob včetně ve světě renomované historičky Muriel Blaive. Ta se ale chce do ústavu vrátit a chystá se ho žalovat.

Ministr Marian Jurečka dokázal prosadit svůj návrh, podle kterého budou sníženy starobní důchody lidem, kteří působili ve vysokých politických a dalších funkcích v době minulého režimu. Za každý rok v takové funkci se důchod sníží o 300 korun a podle Jurečky jde o vyrovnání se s totalitní minulostí.

U pomníku Ryszarda Siwiece, polského občana, který se v roce 1968 upálil na protest proti polské účasti na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vznikla nástěnná malba. Připomíná okolnosti činu devětapadesátiletého úředníka a učitele Siwiece, který je označován za první ze živých pochodní ve východním bloku protestujících vůči bezpráví sovětské okupace.

U pomníku Ryszarda Siwiece, polského občana, který se v roce 1968 upálil na protest proti polské účasti na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vznikla nástěnná malba. Připomíná okolnosti činu devětapadesátiletého úředníka a učitele Siwiece, který je označován za první ze živých pochodní ve východním bloku protestujících vůči bezpráví sovětské okupace. Siwiec se upálil záhy po okupaci 8. září 1968 během oslav dožínek na varšavském stadionu, zemřel čtyři dny poté.

Už v lednu čekají Česko prezidentské volby. Podle sázkových kanceláří mají v boji o Hrad nadále největší šanci generál Petr Pavel a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Oba favority tíží komunistická minulost. Podle historika Petra Blažka ani jeden z nich není schopen svou činnost před rokem 1989 věrohodně vysvětlit. Pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů je přesvědčen, že Pavel i Babiš v některých případech o své minulosti lžou a celou věc bagatelizují.

Některé z již dříve digitalizovaných spisů bývalé Státní bezpečnosti bude možné od začátku listopadu prohledávat lépe než dříve. V rámci tzv. eBadatelny Archivu bezpečnostních složek budou totiž moci registrovaní uživatelé nově prohledávat archiválie fulltextově.