Ústav pro studium totalitních režimů

Dva ze tří nejvážnějších kandidátů na prezidentský úřad mají potíže s minulostí v totalitním Československu. Proč jsme ani třicet let od sametové revoluce nedokázali spolehlivě zúčtovat s komunistickou minulostí? Pomohl v tom nějak Ústav pro studium totalitních režimů? Vladimír Kroc se ptá nově zvolené radní ÚSTR Moniky MacDonagh-Pajerové.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) rozvázal nedávno pracovní poměr s historičkou Muriel Blaive, která se ohradila, že se tak stalo z politických důvodů. To vedení ÚSTR odmítlo, přičemž ...

Senát vybral tři členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) - politika Jiřího Lišku, historika Jiřího Miholu a někdejší studentskou vůdkyni z roku 1989 Moniku MacDonagh Pajerovou.

Senát dnes podle očekávání schválil zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.

Senát do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dnes znovu zvolil jeho iniciátora a někdejšího místopředsedu horní komory za ODS Jiřího Lišku, nově pak historika Jiřího Miholu, který byl poslancem a místopředsedou KDU-ČSL. Třetí obsazované místo v radě získala až ve druhém volebním kole bývalá diplomatka a někdejší studentská vůdkyně z roku 1989 Monika MacDonagh Pajerová. Senátoři jí dali přednost před historikem Petrem Blažkem a místopředsedou České archivní společnosti Davidem Valůškem.

17. listopad u nás patří mezi nejvíce prožívané státní svátky. Platí to jak pro ty, kdo se se změnami po roce 1989 identifikují, tak pro ty, často socioekonomicky slabší, pro které bývá výročí spíše příležitostí pro vyjádření postojů, jež jsou s listopadovým odkazem v rozporu.

Nejvyšší orgán Ústavu pro studium totalitních režimů, Radu ÚSTR, čeká do konce roku obměna tří ze sedmi členů. Končí jim pětiletý mandát. Koncem minulého týdne obdržel Senát od občanských sdružení pět návrhů na nové členy rady.

Téměř 600 zraněných lidí, z toho sedm vážně. Nejmladšímu přitom bylo jenom 13 let. Taková byla smutná bilance brutálního potlačení pokojné studentské demonstrace na Národní třídě ze 17. listopadu 1989. Na nátlak nově vzniklého Občanského fóra okamžitě začalo rozsáhlé vyšetřování.

Zřejmě nejmladší politickou vězeňkyní v roce 1989 byla Andrea Bredlová. V sedmnácti šla za mříže za to, že s kamarády shodila sochu Klementa Gottwalda v Teplicích. „Byla jsem asi trochu rebel, a tak mi vůbec nedocházelo, co jsem provedla. Teprve ve vězení mi to došlo,“ říká Andrea, kterou po začátku vyšetřování vyhodili ze střední, a šla se učit na prodavačku.

Výrobci elektřiny budou muset zřejmě platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, dnes schválil Senát. Sněmovna ji schválila minulý pátek. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Ve čtvrtek 17. listopadu bude při příležitosti oslav 33. výročí sametové revoluce přístupná i budova Archivu bezpečnostních složek v ulici Na Struze nedaleko Národního divadla. V rámci Korza Národní a dalších akcí, které se v tento den budou konat na Národní třídě a v její bezprostřední blízkosti, mohou lidé od 13 do 19 hodin přijít i Na čaj do archivu, jak byla akce pojmenována.

Od ledna roku 1989 to v zemi začínalo vřít. Lidé přicházeli na čím dál častější demonstrace, kde je rozháněla a zatýkala policie. Některá opatření komunisté pozvolna měnili. „Od začátku roku 1989 bylo možné cestovat do zahraničí, pokud občan dostal ze zahraničí peníze. Pak nepotřeboval devizový příslib a cestovní doložku,“ popisuje historik Prokop Tomek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Čím žilo tehdy Československo? A jaký význam měl rok 1989 pro Jaromíra Jágra?

Od ledna 1989 to v Československu začínalo vřít. Lidé přicházeli na čím dál častější demonstrace, kde je rozháněla a zatýkala policie. Komunisté se ale zatím nevzdávali. Kina uváděla filmy pečlivě schválené komisí, kdo měl peníze a podařilo se mu je vyměnit za bony, mohl si za tyto speciální poukázky koupit v Tuzexu jinak nedostatkové zboží.

Své motivace k sepsání petice na podporu francouzské historičky Muriel Blaive a své názory na zkoumání nedávných dějin popsal v rozhovoru pro Právo sochař, pedagog a publicista Pavel Karous. Blaive, která byla propuštěna z Ústavu pro studium totalitních režimů, za tím vidí politické motivace. Ústav tvrdí, že vše proběhlo v souladu s předpisy.

V posledních dnech to opět vře kolem Ústavu pro studium totalitních režimů, který v souvislosti s letošním nástupem nového ředitele doc. Ladislava Kudrny prochází reorganizací. V médiích ...

Badatelem se spisovatel Jaroslav Čvančara vlastně stal už v dětství. Doma měl v 50. letech ilegální biograf a příbuzní s ním probírali život v protektorátu. Toto období se pak stalo námětem pro jeho knihy. Věnují se například odbojové skupině Tří králů a Operaci Anthropoid. Ta je také hlavním tématem letošního ročníku festivalu dokumentárních filmů o XX. století Nezlomní a obětování. Spisovatel Jaroslav Čvančara také mluvil o práci badatele, rozkradeném rodinném archivu a zpolitizovaném…

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) propustilo sedm osob včetně ve světě renomované historičky Muriel Blaive. Ta se ale chce do ústavu vrátit a chystá se ho žalovat.

Ministr Marian Jurečka dokázal prosadit svůj návrh, podle kterého budou sníženy starobní důchody lidem, kteří působili ve vysokých politických a dalších funkcích v době minulého režimu. Za každý rok v takové funkci se důchod sníží o 300 korun a podle Jurečky jde o vyrovnání se s totalitní minulostí.

U pomníku Ryszarda Siwiece, polského občana, který se v roce 1968 upálil na protest proti polské účasti na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vznikla nástěnná malba. Připomíná okolnosti činu devětapadesátiletého úředníka a učitele Siwiece, který je označován za první ze živých pochodní ve východním bloku protestujících vůči bezpráví sovětské okupace.

U pomníku Ryszarda Siwiece, polského občana, který se v roce 1968 upálil na protest proti polské účasti na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vznikla nástěnná malba. Připomíná okolnosti činu devětapadesátiletého úředníka a učitele Siwiece, který je označován za první ze živých pochodní ve východním bloku protestujících vůči bezpráví sovětské okupace. Siwiec se upálil záhy po okupaci 8. září 1968 během oslav dožínek na varšavském stadionu, zemřel čtyři dny poté.

Už v lednu čekají Česko prezidentské volby. Podle sázkových kanceláří mají v boji o Hrad nadále největší šanci generál Petr Pavel a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Oba favority tíží komunistická minulost. Podle historika Petra Blažka ani jeden z nich není schopen svou činnost před rokem 1989 věrohodně vysvětlit. Pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů je přesvědčen, že Pavel i Babiš v některých případech o své minulosti lžou a celou věc bagatelizují.

Některé z již dříve digitalizovaných spisů bývalé Státní bezpečnosti bude možné od začátku listopadu prohledávat lépe než dříve. V rámci tzv. eBadatelny Archivu bezpečnostních složek budou totiž moci registrovaní uživatelé nově prohledávat archiválie fulltextově.

Komunističtí pohlaváři by mohli přijít o část důchodu. Navrhuje to ministr Marian Jurečka, který chce tímto krokem zajistit vyrovnání s totalitní minulostí. Někteří důchodci, kteří byli ve vysokých funkcích za minulého režimu, by mohli přijít o tisíce korun měsíčně.

Jak vysoký je aktuální plat poslance? Podle jakých hodnot se při výpočtu platu vychází? Zvýší se plat poslance v roce 2023?

Vládní poslanci navrhli snížení starobních důchodů některým představitelům komunistického režimu.

Prominentům bývalého komunistického režimu by se mohly od roku 2024 snížit starobní penze. Klesnout by mohly o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci či službě. Navrhl to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a někteří další poslanci.

Seznamy bývalých funkcionářů by měl sestavit Ústav pro studium totalitních režimů tak, aby se změna mohla připravit v příštím roce a snížení by mohlo nastat v roce 2024, dodal.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka přišel s návrhem snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci. Týkat by se mělo zhruba 3000 lidí. Jurečka to řekl na tiskové konferenci před  začátkem jednání sněmovny, na kterém chce pozměňovací návrh předložit. Sněmovna zároveň možná rozšíří nárok na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě.

Snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci by se týkalo zhruba 3000 lidí. Na tiskové konferenci před dnešním začátkem jednání Sněmovny, na kterém chce pozměňovací návrh předložit, to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Seznamy bývalých funkcionářů by měl sestavit Ústav pro studium totalitních režimů tak, aby se změna mohla připravit v příštím roce a snížení by mohlo nastat v roce 2024, dodal. Pozměňovací návrh chce Jurečka přidat k vládní novele o možnosti předčasných penzí bez krácení pro záchranáře.

Snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci by se týkalo zhruba 3000 lidí. Na tiskové konferenci před začátkem středečního ...

Prominenti komunistického režimu by mohli mít od března roku 2024 nižší důchody. Pro „pohlaváry a přisluhovače“ to navrhuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Do sněmovny posílá pozměňovací návrh ke změně zákona o důchodovém pojištění, který má zaručit dřívější důchod zdravotnickým záchranářům. Tu mají poslanci dnes projednat ve druhém čtení.

Prominentům bývalého komunistického režimu by se mohly od roku 2024 snížit starobní penze. Klesnout by mohly o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci či službě. Týkalo by se to asi 3000 lidí. Navrhuje to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a další poslanci. Jurečka to dnes řekl na tiskové konferenci. Pozměňovací návrh k důchodové novele, která upravuje možnost dřívějších penzí pro záchranáře, předložil dnes. Podle šéfa bezpečnostního výboru Pavla Žáčka (ODS) by seznam bývalých vedoucích funkcionářů sestavil Ústav pro studium totalitních režimů. Žáček dodal, že by jim po snížení penze neměla klesnout pod nynější průměrný důchod. Sociální správa v červnu seniorům a seniorkám vyplácela v průměru 17.299 korun.

Skupina koaličních poslanců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) navrhuje snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu. Méně peněz by okruh tehdejších funkcionářů vymezený zákonem dostával podle pozměňovacího návrhu k vládní novele o možnosti předčasných penzí bez krácení pro záchranáře od března 2024. Krácení důchodů komunistických exponentů v někdejším Československu by mělo podle předkladatelů "hrát symbolickou roli", cílem podle…

Skupina koaličních poslanců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) navrhuje snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu.

Do architektonické soutěže o pietní úpravu Ďáblického hřbitova s čestným pohřebištěm popravených a umučených vězňů a příslušníků II. a III. Odboje se přihlásilo celkem…

Vyšetřovatelé ho viní z poskytování pomoci organizacím z členských států NATO. Hrozí mu 20 let vězení.

Tři desítky let činnosti Divadla Continuo připomene festival, který dnes začne v pražských Divadlech Archa, Ponec a X10 a potrvá do 24. září.

Lidé si dnes v Praze připomněli památku Poláka Ryszarda Siwiece, který se v roce 1968 během oslav dožínek na varšavském Stadionu desetiletí upálil na protest proti polské účasti na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Při pietě byla také představená malba, která doplňuje Siwiecův památník na Žižkově. Od Siwiecovy smrti dnes uplynulo 54 let, zraněním podlehl čtyři dny po svém činu.

Petr Pavel minulý týden oznámil, že se chce skutečně stát prezidentem. Jak by se zachoval v současných politických krizích, ale i zda Česko mělo přijmout padesát syrských sirotků, odpovídal v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jeden ze symbolů normalizačního komunistického režimu v Československu Miroslav Štěpán se na konci 80. let zúčastnil dvou parlamentních zahraničních cest na Západ. Vzácné cesty tehdejších pohlavárů do USA, Velké Británie a Irska pomohl osvětlit Štěpánův diplomatický pas, který se našel tři dekády po revoluci. Okolnosti nálezu i kontext zahraničních cest pro iROZHLAS.cz objasňuje historik Prokop Tomek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Generál Petr Pavel, který jen před nedávnem oznámil, že na začátku září oficiálně potvrdí kandidaturu na prezidenta, se svojí minulostí v KSČ netají. Seznam Zprávy nyní získaly z Archivu bezpečnostních složek dokument, který byl dodnes neveřejný.

Plzeňský kraj zadá studii obnovy a záchrany zámku Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známém díky románu a filmu Černí baroni. V turistickém cíli, který patří malé obci Klášter, mají vzniknout za stovky milionů korun expozice připomínající perzekuce církví a lidí za komunismu, pomocné technické prapory, šlechtické rody na panství, Rukopis zelenohorský, svatého Jana Nepomuckého a kreslíře Jiřího Nepraktu a spisovatele Miroslava Švandrlíka. Zadání studie bude příští pondělí nebo před zastupitelstvem 5. září schvalovat rada a pak se začne na studii pracovat.

Plzeňský kraj zadá studii obnovy a záchrany zámku Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známém díky románu a filmu Černí baroni.

Po komunistickém puči v únoru 1948 se začali kati rekrutovat z dobrovolníků, lidí s běžným civilním povoláním, kteří si k popravám jen odskočili od své běžné práce. O „zakázky“ v politických procesech neměli nouzi. Až později je nahradili dozorci, příslušníci Sboru nápravné výchovy. Historie českého vězeňství sice zná jména mnoha katů, nikoli však všech. Známý je proslulý kat Mydlář i

Ministerstvo spravedlnosti přiznalo 11. srpna odškodnění ženě, jejíhož otce před 73 lety brutálně zavraždili českoslovenští pohraničníci. Vrahovi udělil milost prezident republiky Antonín Zápotocký. Ministerstvo spravedlnosti dceři zavražděného nyní přiznalo odškodnění ve výši 100 303 korun. Dne 22. října 1949 pracoval západoněmecký občan Franz Stauber (nar. 1919) spolu s dalšími lesními dělníky na bavorské straně státní hranice.

Jeden byl roztrhán psy, druhého pohraničník zastřelil na útěku, ten třetí průstřel stehna přežil, ale navždy bude invalidní. Tři příběhy východních Němců, kteří chtěli přes československou hranici na Západ, slouží jako důkazy pro stíhání bývalých komunistických funkcionářů Lubomíra Štrougala, Vratislava Vajnara a Jana Fojtíka. Server iROZHLAS.cz připomíná osudy tří mužů, pro než bylo setkání s československými pohraničníky tragické.

Chystané změny důchodového systému budou mít dvě fáze, přičemž první už započala a na druhé se intenzivně pracuje. Uvedl to ministr Marian Jurečka, jehož tým nyní pracuje na výpočtech, parametrech a očekávaných dopadech změn. Ještě letos chce o návrhu jednat s opozicí. „Je pro mě velmi důležité hledat shodu i napříč opozičními stranami,“ konstatoval Jurečka.

V zámku Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známém díky románu a filmu Černí baroni, se připravují expozice připomínající perzekuci lidí během komunistické totality.

Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů opět přispěl do české debaty o tzv. revizionismu. Zcela přitom opomíjí, že revize je nutný princip historického výzkumu.

V zámku Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známém díky románu a filmu Černí baroni, se připravují expozice připomínající perzekuci lidí během komunistické totality. Plzeňský kraj by se měl stát ...

Soudní znalci prodlevách konečně dokončili zkoumání současného zdravotního stavu bývalých komunistických potentátů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, kteří jsou obviněni, že spoluzavinili zranění, a dokonce i smrt lidí na československých hranicích. Podle nich je expremiér Štrougal postižen lehkou demencí a není kvůli ní není schopen chápat obsah a smysl procesních úkonů v trestním řízení.

Aktuální variace na hru-leporelo Bertolta Brechta Strach a bída třetí říše aneb Pokus o reportáž z jednoho dne, v němž se odráží všechny naše nynější dny.

Ekonomka a filozofka Antonie Doležalová, historik a politolog Petr Koura či badatel a bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin jsou v nové vědecké radě ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislava Kudrny. Jedenáctičlennou radu, která je poradním orgánem, ve středu schválila Rada ÚSTR, nejvyšší orgán ústavu.