Václav Cílek

Křišťálově čistá voda, svěží vzduch a provoněná zákoutí, ve kterých přebývají jemné bytosti – komu by se tu nežilo jako v pohádce? Přesně takový malý kousek ráje představuje zahrada Anastázie paní Ireny Kovářové v Pošumaví.

V jihlavské galerii pod širým nebem Nonstrop se mohou ode dneška lidé seznámit s tvorbou výtvarníka Jana Karpíška. V kopiích jsou na k vidění díla, na kterých se kromě autora pracovaly jeho včely. Techniku nazval včelí interakce.

Českou republiku v posledních letech zasáhly již dvě významné přírodní katastrofy. Před rokem řádilo na jižní Moravě ničivé tornádo a letos se musí hasiči stále ještě vypořádávat s devastujícím požárem v Českém Švýcarsku. Obě události vyvolaly bouřlivou debatu, zda je jejich důvodem klimatická změna. Odborníci se shodují, že vytváří podmínky pro snadný vznik požárů, loňské tornádo však s globálním oteplováním souviset nemuselo.

Velké povodně, jejichž výročí si právě letos připomínáme, by v Česku nemusely být posledními. Vědec Václav Cílek se obává, že další mohou přijít dokonce již v příštích letech. Jak se máme chovat k lesům i půdě, přiblížil Deníku přímo na vlastní zahradě u chalupy na Kokořínsku pod dohledem drozda hnízdícího v jednom z jejích keřů.

Ve čtvrtek 16.6.2022 se v Hluboké nad Vltavou uskutečnila konference s hvězdným obsazením. Kromě videozáznamu nabízíme čtenářům CZ DEFENCE také stručný výtah klíčových bodů, protože považujeme problematiku současných krizí – hlavně prolínání a umocňování jejich faktorů, nepředvídatelnost a mnohotvárnost – za téma, které rozhodně nesmí zapadnout, a to ani ve srovnání s probíhající válkou ve východní Evropě.

V uplynulých letech jsme při psaní monografie o jantarové stezce projeli s historikem Pavlem Bolinou od Jadranu po Balt celou její trasu, aspoň v té podobě, jak fungovala za Keltů. Tato cesta změnila náš pohled na střední Evropu. Rozbila národní rámec jednotlivých států. Místo toho jsme se setkávali se sítí sobě podobných hradišť a později hradů a klášterů. Z kulturního hlediska začalo být téměř jedno, zda jsme v Panonii, na Hané, nebo v polských nížinách. Bylo zřejmé, že fenomén Evropy vznikal…

V uplynulých letech jsme při psaní monografie o jantarové stezce projeli s historikem Pavlem Bolinou od Jadranu po Balt celou její trasu, aspoň v té podobě, jak fungovala za Keltů. Tato cesta změnila náš pohled na střední Evropu. Rozbila národní rámec jednotlivých států. Místo toho jsme se setkávali se sítí sobě podobných hradišť a později hradů a klášterů. Z kulturního hlediska začalo být téměř jedno, zda jsme v Panonii, na Hané, nebo v polských nížinách. Bylo zřejmé, že fenomén Evropy vznikal…

Ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku se tento týden představí veřejnosti Florální kostel. Jde o projekt umělců Michaely Černické a Jiřího Černického, který tvoří 57 listnatých stromů na dohled památného vrchu Helštýn. Zelenou katedrálu o rozměrech 51krát 30 metrů tvoří vzrostlé jabloně, topoly a duby, které lemuje květnatá louka, sdělil mluvčí valašskomeziříčské radnice Jakub Mikuš.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

V roce 2011 vydala politoložka Kelly Greenhillová stále vlivnější knihu na téma, že masová migrace se může stát zbraní slabších států k destabilizování svých sousedů. Kniha vychází v dalších vydáních a nepřekvapují nás překlady například do estonštiny. Zdá se, že v době svého vydání šlo spíš o historickou studii asi 60 sebraných případů, kdy uprchlíci byli použiti jako zbraň dlouhodobého a téměř hromadného ničení.

Snaží se Západ o změnu režimu v Rusku? Podle britského historika Nialla Fergusona je americkým cílem na Ukrajině zatáhnout Rusko do krvavého konfliktu, jenž v důsledku povede ke zhroucení režimu. Precedentem má být sovětská invaze do Afghánistánu, ke které se na počet obětí ruský debakl na Ukrajině již přibližuje. Další známý myslitel – Francis Fukuyama – předpovídá naprosté ukrajinské vítězství. Více si můžete přečíst v článku Ondřeje Šmigola v novém Týdeníku Echo.

Na začátku února vyšel v tomto časopise esej profesora Stanislava Komárka Tři metly Západu. Shrnul v něm důvody pesimismu, se kterým člověk, jenž se hlásil k hodnotám evropského racionalismu, pozoroval vývoj naší západní civilizace. Tu v posledních dvou letech charakterizovala neadekvátní reakce na covidovou pandemii, stupňující se kulturní války a přepjatý environmentalismus. Všechno to jako by bylo vedeno dobrými úmysly, ale zároveň si tím Západ pod sebou podřezával větev. Stav Západu…

Zvláštní kruhová stavba české kotliny vedla ke vzniku teorie o impaktovém kráteru. Jako první s ní přišel už Galileo Galilei.

Sociální geograf a energetik, jeden ze světově uznávaných teoretiků vývoje civilizací Václav Smil napsal obsáhlou 600stránkovou knihu nazvanou Růst. Byl jsem požádán, abych recenzoval její český překlad, a to mě donutilo číst knihu pomalu a promýšlet ji.

Opatření v boji za klimatickou změnu jsou přehnaná, shodli se geolog Václav Cílek a publicista Ladislav Jakl ve vysílání CNN Prima NEWS. „Klimatická změna je reálná a je nutné s ní něco dělat, ale mnohem měkčím, pozvolnějším a opatrnějším způsobem, než jsme toho svědky,“ řekl geolog. Jakl doplnil, že klima by se nemělo nijak chránit. Podle něj děláme kroky jako náboženští fanatici.

Geolog a filozof Václav Cílek, jak ho označují Parlamentní listy, poskytl tomuto serveru 6. 12. rozhovor, kde zazněly pozoruhodné myšlenky. Pozoruhodné ve smyslu zvláštní.

Rychlý přehled nejdůležitějších událostí, které se v byznysu odehrály doma i ve světě v úterý 19. října.

Zájemci se podívají například do nové úpravny vody na Hradišti, městské teplárny nebo čistírny odpadních vod. Kancelář Smart Písek týdenní akci nazvala Hlava v…

Dvě desítky přednášek na různá témata nabídne táborská dvoudenní konference s názvem Příštích 10 let. Představí se na ní mimo jiné egyptolog Miroslav Bárta,…

Kněz Tomáš Halík v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS uvedl, že prezident Miloš Zeman je závislý na alkoholu a nikotinu. S geologem Václavem Cílkem se shodl, že informace o zdraví prezidenta by neměly být tajeny.

Neuropatolog a spisovatel František Koukolík převzal Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která se uděluje význačným osobnostem za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Český básník Elsa Aids napsal dystopickou novelu, která nesoutěží s Hollywoodem. Vrací se k počátečnímu bodu: co když je kolapsem to, že věci přestaly dávat smysl?

Současné počasí se nápadně podobá klimatu ve Středomoří. Horké letní dny proto vyčerpávají nejen nás a domácí mazlíčky. I rostliny v zahradě mohou trpět vedrem a suchem. Čeho byste se měli vyvarovat, abyste jim ještě více neublížili?

„Česká politická pravice musí mít svou ‚zelenou‘ politiku,“ tvrdí politik Alexandr Vondra v knize Musí být ekologie alarmistická?, jejíž vydání inicioval a byl jejím editorem. Návodná otázka vystihuje i debatu, která se tímto sborníkem otevírá: zaujatou a vymezující se. Taková byla i stejnojmenná konference, která se tento týden konala v senátu a na níž vystoupilo 16 mužů a žádná žena.

Hodonínské tornádo ukázalo, jakou paseku dokáže příroda zničehonic napáchat, ale také, že řada lidí neví, jak během extrémní bouře chránit svůj život.

Jeden spolek a 45 osobností jsou letos nominovány na Cenu Josefa Vavrouška. Patří k nim biologové, zástupci enviromentálních organizací či učitelé. Ekologické ocenění se uděluje ve třech kategoriích - za dlouhodobý přínos, výjimečný počin a "ekozásek" roku. Slavnostní vyhlášení bude 13. července ve Valdštejnském paláci. Za pořadatelskou Nadaci Partnerství to uvedl David Kopecký.

Když vzniklo nakladatelství Dokořán, na veletrhu v Havlíčkově Brodě prodalo jen dva výtisky. 20 let nato má prodaných 200 tisíc knih Václava Cílka nebo 50 tisíc výtisků Szczygiełova Gottlandu.

Už více než rok žijí všichni obyvatelé České republiky pod více či méně přísnými protikoronavirovými regulemi. Covid-19 nám sebral naše blízké a změnil naše životy. Novinky se zeptaly čtrnácti osobností českého veřejného života na to, jaký podle nich byl a je rok s covidem. Tentokrát se ptáme, zda věří, že Česko zvládne očkovací proces? A kdy by se podle nich mohl život začít vracet k normálu?

Chataření a chalupaření je jeden z nejtypičtějších českých fenoménů, jehož popularita vzrostla hlavně v socialistickém Československu.

Loni se konal třicátý ročník Ekologických dnů Olomouc. Kromě jiného přinesl celou řadu přednášek se zajímavými lidmi jako je ekolog David Storch, geolog Václav Cílek, botanik Jiří Sádlo, filozof Stanislav Komárek, evoluční biolog Jan Zrzavý, přírodovědec Anton Markoš či filosofka Eliška Fulínová... Organizátoři vybrané přednášky natočili a zveřejnili na YouTube. Zde je přehled toho nej.

V knize Antropocén 20 českých vědců rozebírá data o klimatických i jiných změnách. Snaží se zachytit dobu, v níž dle některých míříme k likvidaci života a planety.

Novinky z dnešního Velkého knižního čtvrtka představila od 17 hodin beseda s autory Josefem Formánkem či Michaelou Hoškovou, sledovat ji bylo možné on-line.

Oblíbený popularizátor vědy Václav Cílek z Geologického ústavu AV ČR obdržel včera cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Předal mu ji vicepremiér a místopředseda RVVI Karel Havlíček.

Geolog a klimatolog Václav Cílek dnes převzal Cenu předsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Ocenění, udělované za popularizaci výzkumu, mu předal ministr dopravy, průmyslu a obchodu a místopředseda RVVI Karel Havlíček (za ANO). S oceněním se pojí odměna 350.000 korun. Cílek ji chce využít na vydávání knih. To, že letošním laureátem bude Cílek RVVI oznámila v září. Předseda RVVI premiér Andrej Babiš (ANO) se komorní ceremonie nezúčastnil.

Mnohaletá snaha Ekologického centra Orlov vyvrcholila oficiální certifikací Národního geoparku Barrandien (NGB), který se tak stal největším národním geoparkem České republiky. Při slavnostním ceremoniálu pokřtila hejtmanka Středočeského kraje Jaroslova Pokorná Jermanová knihu Krajem Joachima Barranda a Správa chráněné krajinné oblast Brdy při té příležitosti otevřela novou naučnou stezku Jordán.

Richard Brabec v Otázkách Václava Moravce označil nový návrh Evropské komise zredukovat emise do roku 2030 o 55 % jako nerealistický. Česko prý i dříve počítalo s navýšením klimatického cíle maximálně na 44 % a to ještě v době, než nám hromadně začaly odumírat lesy, jejichž rozpad bude podle ministra životního prostředí plnění ambicióznějších cílů brzdit. Je to však přesně naopak. Lesy odumírají právě kvůli příliš pomalému světovému úsilí o snižování emisí. Pokud emise nezačneme okamžitě a rychle snižovat, lesy nám odumřou kompletně.