Valdis Dombrovskis

Brusel konečně potvrdil termín. V červnu 2026 dostane Kyjev první peníze z masivního úvěrového balíčku – 3,2 miliardy eur jako první část z celkových 90 miliard. Jde o největší jednotlivý finanční program od začátku ruské invaze. Čísla jsou impozantní, ale ještě zajímavější je, co všechno se za nimi skrývá. Článek Devadesát miliard pro Ukrajinu: Brusel spouští největší finanční balíček od začátku války se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská komise zhoršila téměř všechny své prognózy, zejména co se týče inflace, kterou odhaduje na 3 %

Evropská unie chce poslat Ukrajině napadené Ruskem pomoc za 90 miliard eur, v přepočtu téměř 2,2 bilionu korun. Část peněz ale podmiňuje krokem, který je v zemi politicky velmi citlivý. Kyjev bude muset rozšířit okruh zahraničních zásilek podléhajících dvacetiprocentní DPH.

V případě tříprocentního deficitu veřejných financí by mohla vláda v příštím roce předložit schodek ve výši 356 miliard, tvrdí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Eurokomisař Valdis Dombrovskis má na starosti oblast hospodářství a produktivity. Jeho rolí je mimo jiné posílení mezinárodní role eura a také zavedení digitálního eura. Závazek přijmout společnou měnu podle něj platí pro všechny.

Evropská komise slíbila „zjednodušení“ pravidel, ale pod tlakem firemních lobby systematicky oslabuje ochranu zdraví, životního prostředí i digitálních práv. Studie odhaluje, jak korporátní lobby ovládly rozhodování v Bruselu.

Evropská unie připravuje 21. balíček sankcí proti Rusku, který by měl dorazit koncem června nebo začátkem července. Tentokrát se zaměří na oblasti, kde Kreml dosud dokázal sankce obcházet nejúspěšněji: stínovou flotilu ropných tankerů, banky financující válku a firmy obchodující s ukradeným ukrajinským obilím. Článek Brusel chystá další ránu Putinovi. Tentokrát míří na stínovou flotilu i kradené obilí se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) dál hledá cesty, jak rozvolnit limity pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že chce jednat s evropským komisařem pro ekonomiku Valdisem Dombrovskisem o změně plánu, který má vést k udržitelnosti veřejných financí. Ten současný označila za past a lež.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce jednat s evropským komisařem pro ekonomiku Valdisem Dombrovskisem o změně vládního plánu, který má vést k udržitelnosti veřejných financí, tzv. fiskálně-strukturálního plánu ČR. Dokument obsahuje mimo jiné růst státních výdajů do roku 2028. Ministryně to řekla v diskusním pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce jednat s evropským komisařem pro ekonomiku Valdisem Dombrovskisem o změně vládního plánu, který má vést k udržitelnosti veřejných financí, tzv. fiskálně-strukturálního plánu ČR. Dokument obsahuje mimo jiné růst státních výdajů do roku 2028. Ministryně to v sobotu řekla v diskusním pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct.

Alena Schillerová označila plán schválený vládou Petra Fialy za past a lež. „První krok, který my uděláme, že požádáme o změnu fiskálně strukturálního plánu,“ řekla.

Praha - Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce jednat s evropským komisařem pro ekonomiku Valdisem Dombrovskisem o změně vládního plánu, který má vést k udržitelnosti veřejných financí, tzv. fiskálně-strukturálního plánu ČR. Dokument obsahuje mimo jiné růst státních výdajů do roku 2028. Ministryně to dnes řekla v diskusním pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct.

Evropští ministři financí narazili na neústupnost „fiskálních jestřábů“. Evropský komisař Valdis Dombrovskis odmítl, že by Unie kvůli válce mezi USA a Íránem dovolila členským státům dále se zadlužovat nad rámec Paktu stability. Brusel se obává, že dotování paliv, ke kterému sáhlo Německo, uměle udržuje vysokou poptávku po fosilních zdrojích.

Evropa čelí stagflačnímu šoku – kombinaci slabšího hospodářského růstu a rostoucí inflace. Jako příčinu označují přední evropští politici konflikt na Blízkém východě, který zdražuje energie a zatěžuje firmy i domácnosti. Situaci komplikují také rostoucí státní dluhy a výdaje na obranu.

Evropská unie se po dekádách bobtnání předpisů pokouší o radikální dietu. Nový přístup má potěšit evropské řidiče kamionů, programátory nebo spotřebitele. Komisař Valdis Dombrovskis představil ambiciózní plán, který má ulevit firmám i občanům od nepřehledných unijních regulí. Revoluční novinkou má být „doba expirace“ pro právní novinky, které se neosvědčí. The post Konec byrokratického pekla? Komise slíbila očistu a pravidla s „datem spotřeby“ appeared first on Česká justice.

Unijní právní předpisy by měly být srozumitelnější, jednodušší a účinněji vymáhané. Mají se zakládat na pevných důkazech a lépe odpovídat potřebám občanů i podniků. Vyplývá to z plánu na modernizaci tvorby právních předpisů v EU, který zveřejnila Evropská komise. Unijní exekutiva se chce zaměřit i na takzvaný gold-plating. The post Zjednodušíme předpisy, slibuje Leyenová. Zpřísnění často dělají státy samy appeared first on Česká justice.

Evropská unie už svůj díl odvedla. Vyplatila Kyjevu plných 18,1 miliardy eur z půjčky, na níž se skupina G7 dohodla v roce 2024. Jenže zbytek peněz stále visí ve vzduchu. A Brusel ztrácí trpělivost. Komisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis tento týden ve Washingtonu naléhá na ministry z Japonska, Británie a Spojených států, aby konečně urychlili vyplácení svých podílů. Ukrajina totiž nemá čas čekat. Článek Brusel tlačí na G7: Kde je slíbených 45 miliard pro Ukrajinu? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská komise dává zelenou členským státům, aby znovu sáhly energetickým gigantům do kapes. Tentokrát kvůli krizi na Blízkém východě, která opět poslala ceny paliv nahoru. Zatímco domácnosti a firmy čelí rostoucím účtům, některé energetické společnosti dosahují mimořádných zisků. A Brusel říká: proč ne, ale vezmeme si z toho část. Článek Brusel znovu sahá na zisky energetických gigantů: krize vrací staré nástroje se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská unie slíbila Ukrajině 90 miliard eur na zajištění chodu státu do konce roku 2027. Maďarský premiér Viktor Orbán – a s ním i slovenský premiér Robert Fico – však mají jiné plány. Zatímco Kyjev potřebuje peníze na obranu i běžné fungování státu, Budapešť podmínila svůj souhlas obnovením dodávek ruské ropy přes poškozený ropovod Družba. Článek Když Orbán blokuje, Brusel hledá boční vrátka se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Maďaři volají po zrušení sankcí na ruskou ropu i plyn. EU to jednoznačně odmítá. Případný návrat k ruským palivům by byl podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové strategickou chybou.

Postoj Budapešti, která blokuje půjčku pro Kyjev, už mnohé rozčiluje. Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis naznačil, že za házení klacků pod nohy evropským projektům se platí cena. Zatímco Praha, Bratislava a Budapešť odmítají za úvěr ručit svými rozpočty, Maďarsko nově využívá veto jako páku ve sporu o dodávky ropy skrze poškozený ropovod Družba.

EU má dost čekání. Brusel chce zakázat poskytování námořních služeb ruským tankerům s ropou a to i bez souhlasu skupiny G7. Unijní komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis dal jasně najevo, že pokud se Washington, Tokio nebo Londýn nebudou chtít přidat, EU do toho půjde sama. Jde o zásadní posun v přístupu k sankcím proti Moskvě. Článek EU chce udeřit na ruskou ropu sama. Bez čekání na Ameriku se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Pět let po brexitu, tedy odchodu Velké Británie z Evropské unie, jednají zástupci britské vlády a Evropské komise o tom, jak vazby opět prohloubit. Děje se tak kvůli sílícím vnějším geopolitickým tlakům a nejistotám, které souvisí hlavně s agresivní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Brusel by byl „otevřený“ diskusi o užších obchodních vztazích se Spojeným královstvím, včetně možnosti spolupráce na celní unii, prohlásil evropský komisař pro finance Valdis Dombrovskis po pondělním jednání s ministryní financí Rachel Reevesovou.

Nový finanční nástroj, který Ukrajině poskytne úvěry ve výši až 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) na období 2026–2027, by měl začít vyplácet prostředky od dubna. Shodli se na tom ministři financí evropské sedmadvacítky. Ministři financí na zasedání Rady pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) potvrdili, že evropské země nepřestanou finančně podporovat Ukrajinu.

Čínské automobilky dobývají Evropu novou taktikou: místo výroby staví montážní linky a využívají vlastní díly i pracovníky. Evropské instituce bijí na poplach a varují, že nejde o férovou hru – ani pro trh, ani pro životní prostředí.

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.

Zjednodušování evropské legislativy, evropská preference a řešení nebezpečných výrobků z čínských online tržišť. To byla hlavní témata zasedání Rady pro konkurenceschopnost (COMPET), které se uskutečnilo 8. prosince v Bruselu. Českou […]

Štrasburk - Europoslanci dnes při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.

Evropská komise ztrácí trpělivost. Zatímco Brusel už dávno poslal Kyjevu svůj díl z padesátimiliardové půjčky dohodnuté v rámci G7, ostatní spojenci stále váhají. A Ukrajina mezitím čelí hrozícímu rozpočtovému kolapsu. Eurokomisař Valdis Dombrovskis proto tlačí na partnery: peníze musí přijít rychle, ideálně už na začátku příštího roku.

Evropská unie by měla přestat diskutovat o možnostech financování Ukrajiny a pokročit ve využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru s Euronews to uvedl eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Evropská unie by měla přestat diskutovat o možnostech financování Ukrajiny a pokročit ve využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru s Euronews to uvedl eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. Evropská komise již dříve […]

Evropská komise minulý týden představila balíček změn digitální legislativy. Cíl? Snížit byrokracii a posílit konkurenceschopnost evropských firem v oblasti umělé inteligence. Místo nadšení ale sklízí kritiku. Aktivisté mluví o útoku na digitální práva, analytici o zmatku a někteří odborníci tvrdí, že navrhované škrty mohou konkurenceschopnosti spíš uškodit. Článek Brusel chce zjednodušit digitální pravidla. Někomu to zní podezřele se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Představte si, že máte v zahradě poklad, ale nemáte lopatu. A ten jediný, kdo lopaty vyrábí, vám je může kdykoliv přestat prodávat. Přesně v takové situaci se nachází Evropa, když jde o vzácné zeminy – kritické suroviny pro elektromobily, větrné turbíny nebo obranný průmysl.

Evropská komise ve středu zveřejnila digitální omnibus. Ten má snížit byrokracii a ušetřit firmám miliardy. Podle uniklého návrhu zákona ale existuje riziko, že firmy dostanou přístup k osobním datům Evropanů skrze oslabení GDPR.

Brusel/Praha - Evropská komise dnes představila nový digitální balíček, který má zjednodušit administrativu a podpořit inovace evropských firem. Návrh zahrnuje úpravy pravidel pro umělou inteligenci (AI), kybernetickou bezpečnost a ochranu dat. Organizace obhajující soukromí uživatelů a občanské svobody na internetu návrh dopředu kritizovaly. Vyjadřovaly obavy zejména z možného prolomení unijního nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a z možného využívání dat uživatelů k trénování umělé inteligence bez jejich souhlasu.

Evropská unie v roce 2025 překvapila ekonomy i skeptiky. Zatímco mnozí čekali, že americká obchodní politika pod vedením Donalda Trumpa zasadí evropskému hospodářství tvrdou ránu, realita je jiná. Ekonomika EU poroste letos o 1,4 procenta – více, než se ještě na jaře očekávalo. Pod povrchem těchto čísel se ale skrývá příběh o proměňující se Evropě, kde staré jistoty přestávají platit. Článek Evropa roste navzdory Trumpovi. Ale ne všude stejně se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

EU jde proti zásilkám z čínských e-shopů Shein či Temu. Malé balíčky do 150 eur (přibližně 3600 Kč), přijdou o bezcelní výjimku. Zákazníci z celé Evropy, kteří si nechali z Číny posílat miliardy těchto balíčků s levným spotřebním zbožím, si tak připlatí. Výjimka by měla být zrušena na začátku příštího roku. Podle ministrů financí současná výjimka znevýhodňuje domácí trh a narušuje férovou soutěž. Její zrušení schválili na čtvrtečním jednání v Bruselu.

Evropská unie zasahuje proti vlně zásilek typu e-commerce s nízkou hodnotou z Číny. Dovozci by již brzy mohli muset platit clo za zásilky, které nyní do celní zóny smí vstupovat bezcelně. Článek o odebrání statusu osvobození od dovozních cel u zásilek dovážených poštou se nejdříve objevil na webu FreightWaves.

Evropa se ocitá v dilematu: jak využít zmrazená ruská aktiva a podpořit Ukrajinu bez právních komplikací. Brusel zvažuje přechodné financování, ale některé členské státy, včetně Belgie, váhají.

Jednadvacet českých podnikatelů se dnes v rámci dvoudenní mise Hospodářské komory ČR v Bruselu zúčastní zasedání Evropského parlamentu podniků 2025 (EPE). Svým hlasováním zde čeští podnikatelé spolu s dalšími zástupci evropského byznysu sdělí evropským institucím svůj postoj k hlavním tématům ovlivňujícím podnikání v „Sedmadvacítce.“

WASHINGTON (ČTK) - Ministři financí skupiny G7 se dohodli na zachování jednotného postoje a koordinaci krátkodobé reakce vůči vývozní kontrole Číny vzácných zemin a na diverzifikaci dodavatelů.

Čína uvalila nové omezení na vývoz vzácných zemin, které jsou nezbytné pro digitální technologie, automobilový a zbrojní průmysl a energetiku. Vyžaduje, aby zahraniční firmy získaly souhlas čínské vlády před jejich vývozem. Firmy a státy tak hledají potenciální protiopatření a případné alternativy, přičemž některé země urychlují testování náhražek a jiné zvažují, že donutí čínské společnosti předat technologie.

Od loňska podporuje Evropská unie Ukrajinu z výnosů zmrazených ruských aktiv. Komise chce nyní navrhnout investovat ruská aktiva rizikověji.

Jen osmnáct států požádalo o 127 miliard eur na společné nákupy zbraní. Je to výrazně méně, než očekával eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Nevyužití 15 % dostupných finančních prostředků zpochybňuje odhodlání bloku zvýšit obranné kapacity. Mezi země, které tuto možnost využily, naopak patří i Česko.

Dopady cel si prý žádají „podstatné snížení“ na 0,9 % v letošním roce a 1,4 % v roce 2026, uvádí Evropská komise

(Bloomberg) – Nejpřečtenější zprávy na Bloomberg – Amerika, „země verand“– Marylandu byl snížen úvěrový rating, guvernér viní Trumpa – Stávka strojvůdců společnosti NJ Transit ochromila cestování do New Yorku– Cestující využívající příměstskou železnici se připravují na chaos kvůli hrozící stávce strojvůdců NJ Transit – Ekonomické zpomalení spojené s obchodní válkou způsobí, že inflace klesne příští rok v eurozóně pod cílovou hodnotu Evropské centrální banky, předpovídá Evropská komise. Růst spotřebitelských cen

Odborníci zpracovali pro Evropskou unii zhodnocení současného stavu ruské ekonomiky. Ta je na tom podle nich o hodně hůř, než tvrdí narativy z Kremlu.

Kontroly zemědělců by se měly podle Evropské komise snížit na jednu za rok. Díky omezení zbytečné administrativní zátěže by se pak zemědělci mohli místo papírování soustředit na svou práci, uvedl eurokomisař Valdis Dombrovskis.

Německo požádalo EU o aktivaci mimořádné klauzule, která by umožnila posílení obranných kapacit z důvodu „pokračující ruské agresivní války proti Ukrajině“ a „měnícímu se prostředí v oblasti globální bezpečnosti“. Jak Spolkové republice, tak i jiným zemím by to umožnilo rychle zvýšit investice do obrany, aniž by porušily pravidla bloku týkající se výdajů.

Evropská unie se nechce vzdát obchodních vztahů se Spojenými státy, ačkoli se kvůli celní válce rozpoutané americkým prezidentem Donaldem Trumpem soustředí na posilování obchodu s jinými zeměmi. Prohlásil to dnes místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis, kterého v USA čekají rozhovory s americkými činiteli. EU dává přednost jednáním, pokud však selžou, má po ruce protiopatření, dodal Dombrovskis.

Washington - Evropská unie se nechce vzdát obchodních vztahů se Spojenými státy, ačkoli se kvůli celní válce rozpoutané americkým prezidentem Donaldem Trumpem soustředí na posilování obchodu s jinými zeměmi. Prohlásil to dnes místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis, kterého v USA čekají rozhovory s americkými činiteli. EU dává přednost jednáním, pokud však selžou, má po ruce protiopatření, dodal Dombrovskis.

Evropská komise vydala zaměstnancům, kteří cestují do Spojených států, kvůli obavám ze špionáže nové pokyny – mají si s sebou vzít jen staré tlačítkové telefony a obyčejné notebooky, napsal list Financial Times (FT). Jde přitom o opatření, které bylo tradičně vydáváno spíše v souvislosti s cestami do Číny, podotýká. Do USA směřuje příští týden i český eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN).

Evropská komise (EK) do poloviny dubna odkládá zavedení odvetných cel vůči USA. Informovaly o tom zahraniční agentury. Cla mají být reakcí na americká 25procentní cla na dovoz oceli a hliníku z Evropské unie, která začala platit minulou středu.

Evropská komise (EK) navrhla rozsáhlé změny unijních pravidel týkajících se životního prostředí. Významně například snížila počet firem, které musejí podávat zprávy o udržitelnosti. Informoval o tom eurokomisař Valdis Dombrovskis, podrobnosti zveřejnila EK na svém webu. Cílem změn je zajistit vyšší konkurenceschopnost evropského průmyslu. Jde o součást úsilí nové unijní exekutivy o snížení byrokratické zátěže firem.

Evropská komise navrhla rozvolnění pravidel pro nefinanční reporting.Firmy, kterých se měla týkat povinnost reportování už za letošní rok, budou moci zveřejnit zprávu udržitelnosti až o dva roky později.

Evropská komise dnes navrhla rozsáhlé změny unijních pravidel týkajících se životního prostředí. Významně například snížila množství společností, které musí podávat zprávy o udržitelnosti.

Brusel - Evropská komise (EK) dnes navrhla rozsáhlé změny unijních pravidel týkajících se životního prostředí. Významně například snížila počet firem, které musejí podávat zprávy o udržitelnosti. Informoval o tom eurokomisař Valdis Dombrovskis, podrobnosti zveřejnila EK na svém webu. Cílem změn je zajistit vyšší konkurenceschopnost evropského průmyslu. Jde o součást úsilí nové unijní exekutivy o snížení byrokratické zátěže firem.

Evropská komise plánuje v týdnu představit pětibodový plán na snížení byrokracie, který zahrnuje revizi pravidel v oblastech zelených hlášení, investic, bezpečnosti produktů, kybernetické bezpečnosti a zemědělství. Komisař pro hospodářství a produktivitu Valdis Dombrovskis oznámil, že Komise pak v následujících měsících předloží několik souhrnných nařízení, která mají zjednodušit stávající legislativu. Tento krok je označován jako „Omnibus“, podobně jako „motorová pila“ prezidenta Mileiho v…

Ačkoliv Donald Trump exekutivním nařízením na devadesát dní zmrazil veškerou zahraniční pomoc, proudění americké pomoci pro napadenou Ukrajinu se zatím nezastavilo, řekl během Světového ekonomického fóra v Davosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten zároveň uvedl, že už se plánuje jeho setkání se staronovým americkým prezidentem.

Agresorské Rusko začne platit miliardy euro Ukrajině. Stane se tak díky nově zavedenému mechanismu, na kterém se dohodla skupina nejvyspělejších zemí G7. Na základě této dohody lze výnosy ze Západem zmrazených aktiv Ruské federace použít na ekonomickou pomoc napadené zemi. Právě to se nyní poprvé děje.