Větrná energie

Na švédském ostrově Björkö poblíž Göteborgu vyrostla údajně první větrná elektrárna ze dřeva, konkrétně z vrstveného dýhovaného řeziva. Věž postavily finský lesnický gigant Stora Enso a developerská společnost Modvion, informovala společnost Porta Educa.

Lopatky větrných elektráren dosud nešlo recyklovat, takže se ukládaly do země, často přímo na místě původní elektrárny. Nová technologie jde rozložit a součásti lopatky najdou opětovné využití.

Česko stejně jako dalších 23 zemí EU neplní plány pro výstavbu větrných elektráren. Ambice sice mají státy EU dostatečné, problém je ale s jejich převedením do reálné výstavby. Ta je pomalá a často ji brzdí zdlouhavé povolovací procesy.

Požáry sužují také sousední Německo, ve spolkové zemi Braniborsko se hasičům od pondělí nedaří dostat pod kontrolu oheň, který vypukl v okresu Labe-Elster. Zachvátil už plochu asi 850 hektarů. Hasiči museli od pondělí evakuovat 600 lidí z přilehlých obcí. Další požár propukl i v Saském Švýcarsku, kam se rozšířily plameny z české strany.

Analytici z BloombergNEF odhadují, že v letošním roce dojde k instalaci více než 100 GW nového výkonu větrných elektráren po celém světě. Větrná energetika je po celém světě každým dnem stále populárnější. Pro jednotlivé státy jde momentálně o klíčový bezemisní energetický zdroj, který do budoucna bude hrát ohromnou rolu pro dosažení uhlíkové neutrality. Podle analytiků od agentury Bloomberg je v současné chvíli velmi pravděpodobné, že do konce této dekády bude každoročně uvedeno v provoz více než 100 GW nového větrného výkonu.

Zatím největší český větrný park by mohl vyrůst poblíž Horní Řasnice a Dolní Řasnice ve Frýdlantském výběžku. Samozřejmě za podmínky, že záměr investora úspěšně projde všemi druhy povolovacích řízení. Firma WEB Větrná energie zde počítá s výstavbou 11 větrných elektráren s instalovaným výkonem 46 až 68 megawattů.

Deset studentských týmů z pěti evropských škol architektury pracovalo na ideových vizích rozvoje pro území strahovského kopce. Workshop The Future of Strahov Hill se konal v dubnu na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Projekty mají nastartovat diskuzi nad zadáním plánované architektonické soutěže na budoucí podobu tohoto největšího stadionu na světě.

Zatímco v případě některých evropských zemí jsou offshore větrné elektrárny součástí jejich energetických mixů již řadu let, u pobřeží Spojených států zatím výroba elektřiny z větru na moři nijak zásadně rozvinutá není.

Větrné elektrárny jsou jedním z klíčových zdrojů, jak se Evropa a Česko mohou zbavit závislosti na dovozu energií z Ruska.

Větrná energetika by měla hrát klíčovou roli při plánech jednotlivých států na dosažení uhlíkové neutrality. Podle analytiků z BloombergNEF (BNEF) bude letos ve světě poprvé instalováno více než 100 GW nového výkonu, konkrétně 106 GW, z čehož 13,4 GW budou tvořit zdroje umístěné na moři.

V kontextu rostoucích cen energií se obnovitelné zdroje často skloňují jako jedno z řešení, která by v aktuální situaci mohla výrazně pomoci. Nejčastěji se hovoří o fotovoltaických elektrárnách, existují ale také další zdroje zelené energie. Patří mezi ně rovněž větrná energie, která je v Česku velmi často přehlížena.

Ceny elektřiny opět rostou, tentokrát na krátkodobém neboli spotovém trhu. Dnes ve večerní špičce vychází elektřina na českém denním trhu organizovaném společností OTE na 435 eur za megawatthodinu, zítra to bude až 470 eur. Vedle tradičních viníků – drahého plynu, povolenek a výpadku jaderných bloků ve Francii – přibyl jeden nový: slabý vítr.

Německé spolkové země budou muset aktivně vyhledávat oblasti, které lze určit pro výstavbu větrných elektráren, aby splnily dlouhodobé vládní cíle. Pro větrné elektrárny na pevnině by do roku 2032 měla být určena přes dvě procenta německé půdy. Německá vláda proto schválila další várku zákonů o energetické transformaci, čeká se, jak dopadnou normy v parlamentu.

Kanadský start-up dvou podnikatelek čeká na certifikaci svého unikátního větrníku, který se vejde i do batohu a na svou velikost vyprodukuje víc energie než jiné zdroje včetně generátorů. Stát by měl něco přes 12 tisíc korun.

Německá vláda chce dosáhnout svých závazků v oblasti opatření proti změně klimatu a zároveň snížit závislost na dovozu energetických komodit. Pomoci má zvýšení výkonu obnovitelných zdrojů energie. Podle návrhu urychlí nový „zákon o větrné energii na pevnině“ expanzi a „odstraní všechny překážky a omezení“, které rozvoj v současnosti zpomalují.

Německo do roku 2032 vyčlení pro výstavbu pevninských větrných elektráren dvě procenta své plochy. Příslušný návrh zákona, o kterém ještě musí rozhodnout parlament, dnes schválila vláda kancléře Olafa Scholze. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck na tiskové konferenci řekl, že díky zákonu očekává rychlý rozvoj výstavby obnovitelných zdrojů energie, zároveň ale počítá s odporem některých regionů.

Výstavbu nových větrných elektráren v Česku dál brzdí náročná administrativa a dlouhý povolovací proces. V Německu je přitom tento proces možné zvládnout za poloviční čas. Podle odborníků by energie z větru mohla nahradit významnou část elektřiny vyráběné za pomoci energií z Ruska.

Česko pro ně nemá vhodné podmínky. Jsou příliš hlučné, neekologické, a taky ruší ptactvo. Ve veřejnosti dlouhodobě kolují mýty o větrných elektrárnách, které pak zbytečně brzdí nebo dokonce blokují další rozvoj tohoto obnovitelného zdroje energie.

Přeprava listu turbíny větrné elektrárny je na první pohled neuvěřitelná. O tom, zda projede, často rozhodují jen centimetry.

Ruská invaze na Ukrajinu odhaluje zranitelnost dosavadního evropského energetického systému. Stoprocentní závislost na ruském plynu je hrozbou, kterou Česká republika podcenila, a proto je nutné hledat zdroje jinde. Jednou z příležitostí by mohla být větrná energie. Podle analytiků projektu datové žurnalistiky Evropa v datech pokrývají větrné elektrárny v současnosti v u nás pouze 1 procento spotřeby elektřiny.

V německé květnové aukci na podporu větrných elektráren nebylo dostatek zdrojů zejména kvůli zvýšené nejistotě a zhoršujícím se podmínkám v oboru. Podle německé asociace pro větrnou energii (BWE) jde o kombinaci dopadů přerušení dodavatelských řetězců, s tím souvisejících vyšších cen materiálů a zvyšujících se úrokových sazeb, které odrazují investory od účasti v aukcích.

Květnovou aukci na podporu výstavby onshore větrných elektráren v Německu potrápil nedostatek projektů, podobně jako v řadě přechozích kol. Vzhledem k nízkému počtu přihlášených projektů se tak v aukci de facto o nic nesoutěžilo, všechny přípustné projekty si zajistily požadovanou zaručenou výrobní cenu, jejichž průměr byl těsně pod nejvyšší přípustnou cenou stanovenou regulátorem.

Bavorský ministr hospodářství Hubert Aiwanger v tomto týdnu představil energetickou politiku Bavorska, která staví na základech z roku 2019. Bavorská vláda trvá na přísných pravidlech pro vzdálenost větrných elektráren od budov, avšak přidává několik výjimek. Mimo to vyjádřila snahu prodloužit dobu provozu posledního jaderného reaktoru v Bavorsku.

Offshore větrný park Borkum Riffgrund 1 dánského provozovatele Ørsted bude jako první elektrárna tohoto typu poskytovat v Německu služby výkonové rovnováhy. Zároveň se jedná o první větrnou elektrárnu v Německu, které bude umožněno poskytování sekundární regulace činného výkonu (služba aFRR). Informoval o tom německý provozovatel přenosové soustavy TeneT.

Větrná energie patří k populárním obnovitelným zdrojům. Pro její využívání je však třeba budovat stále nové větrné turbíny, a při tom vzniká značná uhlíková stopa. Ačkoliv za dobu svého fungování se každá instalovaná turbína z finančního i ekologického hlediska nakonec vyplatí, stále zůstává otázka, jak s ní naložit, když přestane plnit svou funkci.

Společnost Siemens varovala před rostoucími cenami větrných turbín, které lze očekávat v následujících letech. Důvodem jsou rostoucí ceny materiálů nutných pro jejich výrobu. Nárůst ceny materiálů sektor pociťuje již od roku 2019, uvedl ředitel společnosti Siemens Energy pro deník Financial Times. Podle některých analytiků má za sebou sektor nejhorší rok za téměř dvě dekády.

Po představení REpowerEU, plánu Evropské komise na snížení dovozní závislosti Evropy na ruských fosilních palivech, přichází dohoda Německa, Dánska, Nizozemska a Belgie o spolupráci v oblasti rozvoje větrné energie na moři a zeleného vodíku. Ve společném prohlášení země uvádějí, že se chtějí stát „zelenou elektrárnou Evropy“. Informaci přinesl server EURACTIV.

V kalifornských vodách by v příštích třiceti letech mohlo reálně vyrůst až 20 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách. Jedná se o první ze závěrů studie Kalifornské energetické komise ke strategickému plánování rozvoje energetiky.

Německé spolkové země mají dostatek potřebné plochy pro dosažení vládního cíle spočívajícího ve využití 2 % plochy země pro větrné elektrárny. Vyplývá to ze studie zpracované Fraunhoferovým institutem pro společnosti Bosch & Partner a německou větrnou asociaci (BWE).

Dvě větrné elektrárny, které by měly příští rok vyrůst u obce Potštát mohou mít významný vliv na okolí. Projekt bude proto posuzován podle zákona o vlivu staveb na životní prostředí EIA. Rozhodl o tom krajský úřad.

Norská vláda chce do roku 2040 provozovat asi 1 500 větrných turbín na moři. Ty by mohly vyrábět až 30 GW elektřiny a dodávat tak obnovitelnou elektřinu nejen Norsku, ale i ostatním evropským zemím.

Za středočeskou vesnicí Pchery severně od Kladna stojí dvě větrné elektrárny. Skoro devadesát metrů vysoké věže uvedla firma VTE Pchery do provozu v roce 2008. Šlo tehdy o nejvýkonnější větrné elektrárny v Česku. Starostka Kateřina Mahovská popisuje, jak funguje zelená energetika na obecní úrovni a „větrníky“ za domem.

Výstavba nových větrných elektráren, ale i příznivé povětrnostní podmínky pomohly Irsku v dubnu k rekordní výrobě elektřiny z větrných turbín.

Investice do větrných elektráren vloni dosáhly 41 miliard eur. Ačkoliv se jedná o nižší sumu než v roce předešlém, nového výkonu přibylo více, celkem 25 GW. Uvádí to zpráva WindEurope. Dle zprávy se investice do nových větrných elektráren v minulém roce vyšplhaly na hodnotu 41,4 miliard euro (cca 1 bilion Kč).

Evropské státy a společnosti vloni každý den investovaly v přepočtu 2,5 miliardy korun do výstavby nových větrných turbín. Podle odborníků je ale projektů stále málo a pro splnění klimatických cílů EU bude nutné výstavbu urychlit.

Dánská společnost Orsted plánuje vysadit korály na turbínách větrných elektráren nacházejících se na moři. Chce tak zjistit, zda tyto živočichy bude možné pěstovat ve větším měřítku než doposud. Vedení firmy doufá, že uvedený krok bude mít pozitivní vliv na biodiverzitu a pomůže zmírnit dopady takzvaného bělení korálů. Těm kvůli měnícím se podmínkám hrozí vyhynutí. Jejich přítomnost v moři je přitom nezbytná.

Deset studentských týmů z pěti evropských škol architektury pracovalo na ideových vizích rozvoje pro území strahovského kopce. Workshop The Future of Strahov Hill se konal v dubnu na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Projekty mají nastartovat diskuzi nad zadáním plánované architektonické soutěže na budoucí podobu tohoto největšího stadionu na světě.

Ceny uzavřených korporátních dohod o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) z obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Evropě vzrostly od konce roku 2021 v průměru o 7,2 %. Poprvé byl přitom zaznamenán růst na všech sledovaných trzích a pro obě hlavní technologie – solární a větrné elektrárny.

Rekordní výrobu elektřiny hlásí za leden a únor 2022 provozovatelé větrných elektráren. V lednu to bylo 87 639 megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 050 MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE.

Nizozemci nemají zdaleka největší kus Severního moře. Mají však kolem 160 platforem, většinou malých a v mělkých vodách, které představují rychle rostoucí flotilu pobřežních větrných farem. Koncept North Sea Wind Power Hub, který vyvinula společnost TenneT, plánuje v letech 2030 - 2050 vybudovat energetický umělý ostrov.

Ziskovost solárních či větrných elektráren, stejně jako bioplynových stanic a malých vodních elektráren, není ničím výjimečná. Žádné nadměrné zisky jejich vlastníci nevykazují. S takovým výsledkem skončilo sektorové šetření, které provedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Dlouho očekávanou analýzu ziskovosti obnovitelných zdrojů energie ministerstvo průmyslu a obchodu právě dokončilo a zveřejnilo na svém webu.

Německá vláda na svém včerejším zasedání schválila návrh legislativy, který by měl zemi pomoci ještě rychleji rozvíjet obnovitelné zdroje energie, a snížit tak její závislost na fosilních palivech. Již v druhé polovině této dekády by se mělo tempo výstavby solárních a větrných elektráren ztrojnásobit vůči plánům pro letošní rok.

Německo uzavřením ekologického sporu mezi ministerstvy hospodářství a ochrany životního prostředí učinilo krok ke zrychlení výstavby pevninských větrných elektráren. Dnes to na společné oznámili ministr hospodářství Robert Habeck a ministryně ochrany životního prostředí Steffi Lemkeová. Spor se týkal především ochrany druhů.

V loňském roce bylo ve světě zprovozněno rekordních 99,2 GW nového instalovaného výkonu větrných elektráren. Více než polovina z uvedené hodnoty připadla na Čínu. Mezi výrobci dominoval s 15,2 GW zprovozněného výkonu dánský Vestas. Vyplývá to z dat zveřejněných analytiky z BloombergNEF (BNEF).

Dvojici až stopadesátimetrových větrných elektráren plánuje vybudovat nedaleko Potštátu na Přerovsku soukromý investor. V okolí obce má vyrůst ještě další několik větrníků, jejichž výstavbu schválilo předchozí vedení města sousedícího s Vojenským újezdem Libavá. S aktuálním záměrem potštátská radnice nesouhlasí.

Dánská společnost Orsted se dohodla na prodeji poloviny v britském projektu největší světové větrné elektrárny na moři Hornsea 2 francouzskému konsorciu za tři miliardy liber (88,4 miliardy Kč).

Plán Evropské komise na náhrazení ruského zemního plynu v horizontu zhruba 5 let se kromě zvýšení dovozu zemního plynu z jiných zemí světa spolehá také na masivní rozvoj solárních a větrných elektráren. Podle výzkumníků z BloombergNEF je stanovený cíl pro solární elektrárny zbytečně nízký. Cíl pro větrné elektrárny naproti tomu považují za velmi obtížně splnitelný.

Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během prvních dvou měsíců letošního roku. V lednu to bylo 87 639 megawatthodin (MWh), v únoru 106 050 MWh. Celkem 340 českých větrných elektráren bylo schopno po oba měsíce vyrábět dostatek elektřiny, jejíž objem odpovídá spotřebě domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) a Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE).

Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během prvních dvou měsíců letošního roku. V lednu to bylo 87.639 megawatthodin (MWh), v únoru 106.050 MWh.

Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během prvních dvou měsíců letošního roku. V lednu to bylo 87.639 megawatthodin (MWh), v únoru 106.050 MWh. Celkem 340 českých větrných elektráren bylo schopno po oba měsíce vyrábět dostatek elektřiny, jejíž objem odpovídá spotřebě domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, uvedla dnes v tiskové zprávě Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) a Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE).

Společnosti Equinor a BP minulý čtvrtek oznámily uzavření dohody na přestavbu stávajícího přístavního terminálu South Brooklyn (SBMT) ve významné středisko pro plánované projekty přímořských větrných elektráren. Lokalita má v budoucnu umožňovat manipulaci a kompletaci největších a nejsofistikovanějších komponentů větrných elektráren. Lokalita má sloužit pro rozvíjející se americké odvětví větrné energetiky na východním pobřeží.

Tempo výstavby větrných elektráren v evropských zemích zrychluje. Loni přibylo 17 400 megawattů nového výkonu oproti 11 tisícům o rok dříve. Česká republika však k tomu nijak nepřispěla, přírůstek byl u nás nulový.

Ruský útok na Ukrajinu může negativně ovlivnit podnikání skupiny MND miliardáře Karla Komárka. Dceřiné firmy MND totiž investovaly do těžby zemního plynu na západě Ukrajiny a chystají se stavět park větrných elektráren ve Lvovské oblasti. Dosud neznámou informaci uvedla MND prvně v prospektu plánované emise dluhopisů.

Větrné elektrárny lámou rekordy. Tentokrát se jedná o podíl energie z větrných turbín na celkovém energetickém mixu Evropské unie. Dobré výsledky větrné energie nám umožňují vyrovnat se s nedostatkem plynu z Ruska, jak napsal server Wind Power Monthly.

Obyvatelé Kolovče na Domažlicku v referendu rozhodli, že nechtějí, aby na okraji městyse vyrostly dvě větrné elektrárny. Hlasovalo 383 z celkového počtu 811 voličů,…

Obyvatelé Kolovče na Domažlicku v referendu rozhodli, že nechtějí, aby na okraji městyse vyrostly dvě větrné elektrárny. Plebiscitu se zúčastnilo 383 hlasujících z celkového počtu 811 voličů, což bylo 47,23 procenta voličů. Proti bylo 243 lidí, vyplývá z výsledků referenda, které městys zveřejnil na svých webových stránkách.

Lidé v referendu rozhodli, že nechtějí, aby na okraji městyse vyrostly dvě větrné elektrárny. Plebiscitu se zúčastnilo 383 hlasujících z celkového počtu 811 voličů, což bylo 47,23 procenta voličů. Proti bylo 243 lidí, vyplývá z výsledků referenda, které městys zveřejnil na svých webových stránkách. Větrníky plánovala postavit karlovarská firma meridian Nová Energie s.r.o. Mělo jít o 150 metrů vysoké stožáry.

Obyvatelé Kolovče na Domažlicku v referendu rozhodli, že nechtějí, aby na okraji městyse vyrostly dvě větrné elektrárny. Plebiscitu se zúčastnilo 383 hlasujících z celkového počtu 811 voličů, což bylo 47,23 procenta voličů.