Větrná energie

Obyvatelé Kolovče na Domažlicku v referendu rozhodnou, zda chtějí, aby na okraji města vyrostly dvě větrné elektrárny. Plánuje je tam postavit karlovarská firma meridian…

Rychlé rozšiřování obnovitelné energie z větru čeká v následujících letech Skotsko. Právě tam totiž skončila aukce na pozemky pro výstavbu větrných parků. Vynesla přes dvě miliardy a přinese sedmnáct nových větrných elektráren.

Obyvatelé Kolovče na Domažlicku se 26. února v referendu rozhodnou, zda chtějí, aby na okraji městyse vyrostly dvě větrné elektrárny. Plánuje je tam karlovarská firma meridian Nová Energie s.r.o. Část obyvatel 150 metrů vysoké stožáry odmítá. Investor ale nabízí Kolovči finanční kompenzace. Zastupitelstvo a vedení městyse chce odpovědně rozhodnout legitimní formou podle toho, jak se v místním referendu vyjádří většina občanů, uvedl dnes na webu městyse starosta Václav Pergl (za STAN).

Obyvatelé Kolovče se 26. února v referendu rozhodnou, zda chtějí, aby na okraji městyse vyrostly dvě větrné elektrárny. Plánuje je tam karlovarská firma meridian Nová Energie s.r.o. Část obyvatel 150 metrů vysoké stožáry nechce.

V Německu vrcholí politický boj o budoucí energetické směřování země. Pod taktovkou ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové (Zelení) se Německo zřeklo jádra, odstavuje poslední nukleární elektrárny a vydává se směrem větrných generátorů. Ty mají podle Lemkeové pokrýt až dvě procenta země. Zelení se na tom ale mezi sebou neshodnou.

Nová německá vláda sociálních demokratů a Zelených plánuje posílit větrné elektrárny. Potýká se přitom s kritikou organizací na ochranu životního prostředí, tak i z vlastních řad. Větrníky totiž rozdělují stranu Zelených na dva tábory, píše Politico. Podle kritiků hyzdí krajinu, ohrožují biodiverzitu a jsou nebezpečím pro zvířata.

Olomoucký krajský úřad zamítl odvolání proti stavebnímu povolení na plánovaný projekt pěti větrných elektráren u obce Jívová na Olomoucku. Úřad ve Šternberku podle hejtmanství postupoval v souladu se zákonem. Odpůrci stavby postup krajského úřadu kritizují a požádali mimo jiné o přezkoumání procesu na ministerstvu pro místní rozvoj. Umístění větrných turbín u Jívové se připravuje už více než 15 let.

Už jen poslední hodiny zbývají německé energetice do vypnutí dalších tří jaderných elektráren. Na jejich výrobu bude nutné nasadit tisícovku větrných elektráren, ty ale mají oproti jádru jasnou nevýhodu - bezvětří.

Instalovaný výkon větrných elektráren v Číně překročil 300 GW, což je dvojnásobek oproti stavu před pěti lety, uvedl oficiální deník People’s Daily. Již na konci října měl instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie v Číne přesáhnout hranice 1000 GW.

Německo, které se dlouhodobě pasuje do pozice lídra v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie, bude muset pro dosažení ambiciózních cílů v této činnosti intenzivně pokračovat i v následujících letech a desetiletích. Podle jednoho z tamních spolkových svazů tak bude muset země rozvoj těchto zdrojů podporovat přinejmenším do roku 2040.

Odklon od fosilních paliv má pro Švédsko politicky velmi negativní důsledek. Jsou to další stovky milionů eur, které má v zemi investovat do větrných elektráren čínská státní firma CGN.

Provozovatelé přenosové soustavy Německa (TenneT TSO), Nizozemska (TenneT) a Dánska (Energienet) včera podepsali třístrannou dohodu o rozvoji rozsáhlé evropské elektrizační soustavy pro obnovitelné zdroje v Severním moři. Tento takzvaný „North Sea Wind Power Hub“ má potenciál do roku 2050 dodávat do okolních zemí elektřinu z offshore větrných elektráren o výkonu 70-100 GW.

Energetický regulační úřad připravil návrh vyhlášky o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení referenčních výkupních cen a zelených bonusů. Vyhláška navazuje na nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který vstoupí v účinnost od ledna příštího roku. Nyní je v připomínkovém řízení, kdy se k ní mohou vyjádřit zástupci ministerstev či podnikatelských asociací.

Tuzemská energetika, zejména ta zabývající se výrobou elektřiny, uvázla v minulém století. Mezi důvody, proč tomu tak je, patří několik zde panujících mýtů a omylů.

GE Renewable Energy se plánuje zcela zbavit odpadu při výrobě lopatek větrných elektráren, a to do roku 2030. Společnost uvedla, že právě z odpadu pochází zhruba třetina uhlíkové stopy výroby lopatek. Nově by tak veškerý materiál měl být znovu použit nebo recyklován.

S německým slovem „Energiewende“ se již asi setkal kdekdo. Kdekdo je také má spojeno s posledními roky a německým odklonem od jádra a silným důrazem na tzv. alternativní zdroje energie. Historie Energiewende je však delší. Ta moderní, kdy se tímto slovem označuje poměrně přesně vymezený pojem, se datuje do 70. a 80. let minulého století. Prapočátky však spadají mnohem hlouběji do dějin.

Singapurský stavitel větrných elektráren Enterprize Energy podepsal smlouvu o výstavbě velké větrné farmy na moři u pobřeží Irska. Hodnota kontraktu činí deset miliard USD (225 miliard Kč) a elektrárna má dodávat elektřinu pro zařízení na výrobu takzvaného zeleného vodíku. Uvedla to agentura Bloomberg.

Německá společnost Siemens Gamesa oznámila dosažení důležitého milníku v realizaci svého pilotního projektu Brande Hydrogen. Jeho cílem je cílem je otestovat výrobu vodíku pomocí elektrické energie z větrných elektráren v ostrovním režimu. Projekt nyní začal s výrobou a distribucí vodíku.

Vláda Bavorska schválila avizovanou novelu zákona o ochraně klimatu, která má této německá spolkové zemi pomoci k dosažení klimatické neutrality do roku 2040. Kritici tvrdí, že opatření nejsou dostatečně rozsáhlá.

Stromy oblékají rudý, žlutý až oranžový šat a příroda se pomalu ukládá k zimnímu spánku. Ještě, než se tak stane, toulejte se krajinou. I na těch nejnavštěvovanějších místech panuje klid a vy si tak můžete doplnit fotoalbum výletních míst o snímky v mlžném oparu nebo ve svitu stydlivých slunečních paprsků. Kam se vydat v Královehradeckém kraji? Máme pro vás chytlavý tahák, kde prožít víkendové dny na cestách s termoskou v ruce.

Norsko má zlikvidovat dvě velké větrné farmy. Před časem přišly o licenci, protože podle pastevců z řad původního obyvatelstva Sámů, jimž se dříve říkalo Laponci, ohrožují tradiční chov sobů. Za pravdu jim dal minulý měsíc norský nejvyšší soud, informovala agentura Reuters.

Takzvaný turbínový syndrom však podle některých studií amerických, kanadských nebo australských vědců neexistuje. Podle nich jde spíš o „sociologický fenomén“.

Velmi zajímavá studie uveřejněná v peer-reviewed magazínu Nature Communications spekuluje, že až 85 % energetické poptávky Spojených států by mohla uspokojit obnovitelná energie ve formě slunečních a větrných elektráren.

V souvislosti se změnou klimatu dochází k takzvaným větrným suchům, což bude znamenat problém pro produkci elektřiny z větrných parků. Letošní léto bylo z pohledu větru „nejsušší“ za posledních sedmdesát let.

„Energetická nesoběstačnost je velkou slabinou České republiky. Velmi intenzivní diskuze se vedou o tom, jak si opatřujeme a jak si v budoucnosti budeme opatřovat elektřinu. Ale s tím se vyrovnává koneckonců celý svět,“ říká v rozhovoru Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Potenciál vidí ve větrných elektrárnách a v budoucnosti jaderného inženýrství.

Na seznamu autorizovaných nových energetických zdrojů, jež získaly souhlas ministerstva průmyslu a obchodu k realizaci, přibyl od poloviny roku pouze jeden jediný nový zdroj – čtyřmegawattová větrná elektrárna u Žipotína v Pardubickém kraji. Fotovoltaika – nula. Zvěsti o novém solárním boomu se tak zatím nepotvrdily.

Polárníci hledají vývojáře, kteří vytvoří malou, odolnou, výkonnou a bytelnou větrnou elektrárnu pro Mendelovu vědeckou základnu v drsných podmínkách Antarktidy. O velkou nemají zájem. Firmě, které se něco takového podaří, se záhy podle nich otevřou zahraniční trhy. Podobnou technologii totiž postrádají i jejich kolegové z dalších polárních stanic.

S okamžitou platností budou nově všechny spoje TransFER realizované dopravcem ÖBB Rail Cargo Group (RCG) v České republice provozovány výhradně se zeleným trakčním proudem. Rakouská firma to oznámila v tiskové zprávě. Týká se to intermodálních spojů z Brna do Budapešti, z Mělníka do Hamburku či z Petrovic a Bohumína do rakouského Hohenau.

Největší plánovaná skotská offshore větrná elektrárna Seagreen má za sebou důležitý milník. Na své místo byly instalovány základy pro první z více než stovky větrných turbín.

Největší soukromý výrobce elektřiny v Polsku, společnost ZE PAK, se chce účastnit nadcházející aukce na pronájem přímořských oblastí v Baltském moři určených pro výstavbu větrných elektráren.

Bílý dům ve středu představil ambiciózní plán. Chce, aby podél téměř celého pobřeží USA vyrostlo až sedm rozsáhlých větrných elektráren. Jedná se o první dlouhodobou vládní strategii získávání elektřiny pomocí turbín na moři.

Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom nedávno spustila svou pátou větrnou farmu. K dnešnímu dni tak již provozuje větrné turbíny o celkovém instalovaném výkonu 660 megawattů. Od spuštění první z nich v březnu loňského roku dohromady vyrobily jednu miliardu kilowatthodin elektřiny.

/FOTO/ O tom, zda se nad městysem Drnholec na Břeclavsku začnou točit vrtule, rozhodnou už za necelé tři týdny tamní obyvatelé v místním referendu. Hlasovací lístek s obálkou a jednoduchou otázkou, zda souhlasí s tím, aby v katastru Drnholce vyrostly větrné elektrárny, budou moci vhodit do urny o parlamentních volbách v pátek 8. a v sobotu 9. října.

Německo by mohlo podle studie od poradenské společnosti WindGuard nainstalovat až 60 GW offshore větrných elektráren. Podle vládních plánů má instalovaný výkon těchto zdrojů vzrůst ze současných 7,8 GW na 20 GW do roku 2030 a následně na 40 GW do roku 2040. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire. Potenciál pro výstavbu offshore větrných … Pokračovat ve čtení "Německo by podle studie mohlo nainstalovat až 60 GW offshore větrných elektráren" Publikováno na webu oEnergetice.cz

Obyvatele Drnholce na Břeclavsku čeká v říjnu důležité hlasování. Lidé se budou moci vyjádřit v místním referendu, které rozhodne o vzniku větrných elektráren v blízkosti obce. Vyslovit se budou moci v termínu podzimních voleb do Poslanecké sněmovny.

Projekt plovoucí větrné elektrárny Kincardine byl minulé úterý uveden do provozu. Elektrárna, která se nachází u pobřeží skotského Aberdeenshire se s celkovým instalovaným výkonem necelých 50 MW stala nevětší provozovanou plovoucí větrnou elektrárnou na světě.

Svůj souhlas nebo nesouhlas se vznikem větrných elektráren v katastru městyse mohou za dva týdny vyjádřit obyvatelé Drnholce na Břeclavsku v místním referendu. Uskuteční se spolu se sněmovními volbami.

Dánský dodavatel větrných elektráren Vestas oznámil, že ukončí provoz tří závodů na výrobu komponentů pro větrné elektrárny v Německu, Dánsku a Španělsku.

Společnost Siemens Gamesa vyrobila prvních šest recyklovatelných 81 metrů dlouhých větrných lopatek RecyclableBlade. Výrobce plánuje jejich nasazení příští rok v pilotním provozu v offshore větrné elektrárně Kaskasi společnosti RWE. Siemens Gamesa chce dosáhnout plné recyklovatelnosti svých větrných turbín do roku 2040.

Vedle fotovoltaiky jsou větrné elektrárny jedním z nejoblíbenějších obnovitelných zdrojů energie. Větrné mlýny, které jsou v Evropě poměrně hustě rozmístěny, však nejsou ideálním řešením. Větrná energie ve Spojeném království nevydělává.

Plovoucí větrné turbíny mohou otevřít nové obzory pro získávání větrné energie na oceánu a v budoucnu se stát důležitou součástí mixu obnovitelných zdrojů. Musí ale překonat překážky v podobě vysokých nákladů nebo odporu rybářů.

Větrná elektrárna produkující čistou energii má výkon 50 MW. Nachází se 15 kilometrů jihovýchodně od přístavního města Aberdeen. Ročně bude napájet 55 tisíc domácností.

Podle některých expertů by se plovoucí větrné elektrárny mohly stát důležitou součástí rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Předpokladem je ale překonání současných překážek v podobě vysokých nákladů, velkého množství designů ukotvení k mořskému dnu a opozice ze strany rybářského průmyslu.

Se stále rostoucí poptávkou po obnovitelných zdrojích energie roste také velikost větrných elektráren. Čím větší totiž větrné turbíny jsou, tím vyšší je jejich celková efektivita a nákladovost.

Využívat udržitelné zdroje energie se snaží čím dál více států po celém světě. Jen tak totiž můžeme změnit život na planetě k lepšímu. Pozadu nezůstává ani Saúdská Arábie. V té se nyní podařilo spustit první větrnou elektrárnu.

Vlny veder a podprůměrná produkce větrných elektráren spolu s vysokými cenami uhlí a plynu způsobily prudký nárůst cen elektřiny v celé Evropě. Spotové ceny v ČR, Německu, Nizozemsku nebo Spojeném království dosahují až 145 EUR/MWh,v Řecku dokonce přesahují hranici 200 EUR/MWh.

Na severu Saúdské Arábie začala vyrábět elektřinu první větrná elektrárna v této zemi, která má být podle místních médií největší větrnou farmou na Blízkém východě. Po spuštění plného provozu, s nímž se počítá napřesrok, má vyrábět čistou energii pro asi 70 000 domácností. Informovala o tom o víkendu televize Al-Arabíja.

Větrná elektrárna má vyrábět čistou energii pro asi 70 000 domácností.

Dánská společnost Ørsted ve středu oznámila dokončení svého doposud největšího pevninského větrného parku. Nově dokončený projekt Western Trail, který se nachází v americkém Texasu, se skládá celkem ze 130 turbín a má instalovaný výkon 367 MW.

Tři projekty plovoucích věrných elektráren s instalovaným výkonem 300 MW dostaly od úřadů Spojeného království zelenou k postupu do další fáze. The Crown Estate odsouhlasila splnění aplikačních kritérií pro pronájem míst v Keltském moři, čímž otevřela projektům možnost k posouzení jejich dopadů na mořské prostředí. Všechny projekty budou mimo jiné testovat nové způsoby kotvení turbín.

Dceřiná společnost Škody Auto uzavřela miliardový kontrakt. Ško-energo se v něm zavázala k odběru zelené energie od Ambient Energy po dobu dvaceti let. Oboustranně výhodná dohoda je prvním případem takzvané PPA smlouvy v Česku.

Americký start-up přináší řešení ukládání energii větrných a solárních elektráren. V případě, kdy nebudou mít v důsledku nepříznivého počasí odkud energii čerpat, poslouží jako náhradní zdroj.

Společnosti Shell a ScottishPower se domluvily na vzájemné spolupráci při výstavbě plovoucích větrných elektráren. Do červencové skotské aukce o mořské dno společně podaly hned několik nabídek. V případě úspěchu, který by měl být znám nejpozději na začátku příštího roku, plánují společnosti vybudovat ve skotských vodách první plovoucí větrnou farmu většího rozsahu. Společnosti to uvedly v tiskové zprávě.

Dánská společnost Ørsted oznámila uzavření partnerství se společnostmi Falck Renewables a BlueFloat Energy. Cílem nového konsorcia je účastnit se nadcházejícího kola výběru uchazečů pro pronájem lokalit ve skotských vodách za účelem výstavby přímořských větrných elektráren.

V neděli 13. června byla v severské elektrizační soustavě naměřena historicky nejnižší setrvačnost. Údržba elektráren, vysoký dovoz a vysoká výroba větrných elektráren tak donutily provozovatele přenosových soustav k navýšení objemu nasmlouvaných záloh pro regulaci frekvence.

Nová skupina SUAS GROUP, kterou založila Sokolovská uhelná, se chce zaměřit mimo jiné na výstavbu solárních a větrných elektráren. Využít na ně chce zejména plochy výsypek a lokality zasažené těžbou hnědého uhlí. Nepočítá naopak se záborem zemědělské půdy. Na prvních projektech chce spolupracovat s externími partnery, řekl ČTK člen představenstva Sokolovské uhelné David Najvar.

Francouzští senátoři odhlasovali pozměňovací návrh k projednávanému klimatickému zákonu, který by měl dát tamním starostům pravomoc vetovat projekty větrných elektráren na území jejich obcí. Podle senátorů je potřeba územním samosprávám dát větší pravomoci, a zvýšit tím přijatelnost větrných elektráren mezi lidmi.

Záměr společnosti RenoProjekt z firemní skupiny byznysmena Miroslava Dvořáka na stavbu větrných elektráren na Opavsku naráží na odpor. Ministerstvo životního prostředí proto rozhodlo, že bude plán postavit devět větrníků u obcí Třebom a Sudice podrobněji posuzovat v rámci procesu EIA.

Čína již nebude poskytovat dotace ze státního rozpočtu na nové větrné elektrárny na pevnině a solární elektrárny, a to i decentralizované solární projekty komerčních uživatelů. Země tím reaguje na pokles nákladů na výstavbu těchto zdrojů, uvádí agentura Reuters.

Norsko plánuje, podobně jako řada dalších evropských zemí, v následujících letech a desetiletích rozvíjet výrobu elektřiny ve větrných elektrárnách, a to včetně těch umístěných na moři. Tamní vláda se tak nyní zaměří na vyhledávání vhodných lokalit pro budování offshore větrných parků.