Větrná energie

Energetická skupina innogy loni v Česku vydělala 2,81 miliardy korun. Meziročně tak zvýšila čistý zisk o téměř pět procent. Společnost chce letos výrazně navýšit investice, do roku 2035 plánuje do energetických projektů v Česku investovat kolem 100 miliard korun. Peníze by měly směřovat i do větrné energie, innogy už vstoupilo do svého prvního tuzemského projektu stavby větrné elektrárny. Společnost o tom informovala na úterní tiskové konferenci.

Největší dodavatel plynu v Česku innogy nepatřil v poslední době mezi ty, o kterých by se mluvilo v souvislosti s výstavbou nových elektráren. To se nyní zásadně mění. Při příležitosti prezentace výsledků za loňský rok skupina představila i ambiciózní investiční plán.

Energetická skupina Innogy loni v Česku vydělala 2,81 miliardy korun. Nyní chystá investice do větrných parků, baterií, biometanu a zvažuje i stavbu paroplynové elektrárny.

Praha - Energetická skupina innogy loni v Česku vydělala 2,81 miliardy korun. Meziročně tak zvýšila čistý zisk o téměř pět procent. Společnost chce letos výrazně navýšit investice, do roku 2035 plánuje do energetických projektů v Česku investovat kolem 100 miliard korun. Peníze by měly směřovat i do větrné energie, innogy už vstoupilo do svého prvního tuzemského projektu stavby větrné elektrárny. Společnost o tom informovala na dnešní tiskové konferenci.

Hormuzský průliv nedokážeme odblokovat, ukončení válečných konfliktů není v naší moci a z nepřátelských režimů neuděláme jen tak demokratické partnery. Rozvoj větrné energetiky v Česku naopak záleží na nás všech.

Pozměňovací návrh, který měl zvýšit minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlených oblastí z 500 na 900 metrů, poslanec Filip Turek (za Motoristy) pravděpodobně nebude dál prosazovat. Turek, který působí také jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, to uvedl v pořadu CNN Prima News.

V jednom z největších zpravodajských portálů v Česku, Seznam Zprávy (SZ; majitel Ivo Lukačovič), se množí vedlejší džoby známých autorů. Již dříve jsme psali o aktivitách politického komentátora a baviče SZ Jindřicha Šídla, který působí v rámci agentury STEM (viz zde a zde). "Vedlejšák" v nedávné době měla i šéfreportérka a moderátorka Seznam Zpráv Marie […]

Debata o tom, kam umístit větrné parky a velké solární elektrárny, se v Česku rozjela naplno. Ministerstvo pro místní rozvoj eviduje k akceleračním zónám vyšší tisíce připomínek od obcí, krajů, měst i běžných občanů. Podle odborníků se ale veřejná diskuze točí příliš kolem jedné otázky.

Obnovitelné zdroje jsou často obviňovány z toho, že způsobují záporné ceny elektřiny. Není to však úplná pravda. Záporné ceny spíše způsobují neflexibilní uhelné zdroje, které nelze jednoduše vypnout. Přečtěte si jak to funguje a jaké je řešení.

Rostoucí spotřeba elektřiny kvůli umělé inteligenci mění postavení energetických firem na trhu. Americká společnost NextEra Energy chce této změny využít a posílit svou pozici v regionech, kde se soustřeďuje největší infrastruktura datových center.

Česká republika čelí strachu z pomalu rotujících lopatek. Obava se šíří mezi širokou veřejností rychlostí blesku a vydatně ji přiživují dezinformace.

Na veřejné projednání návrhu oblastí pro zóny k rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů energie v Česku přišlo v pátek několik stovek lidí. Akce trvala téměř 12 hodin, skončila krátce před 22:00. Úředníci z několika ministerstev během dopoledne představili detaily dokumentu a jeho zpracování, odpoledne pak odpovídali na desítky dotazů veřejnosti. Drtivá většina účastníků záměr kritizovala jako nesmyslný, debata tak byla místy velmi rušná a plná emocí, obešla se ale bez výraznějších excesů.

U nás asi nefouká a moc energii nepotřebujeme. Přesně takový dojem mám, když se zamyslím nad tím, jak jsou u nás budovány, nebo lépe řečeno nebudovány, větrné elektrárny. Člověku je až smutno z toho, jak se u nás k větrným elektrárnám přistupuje. Poláci to mají úplně jinak. Rozhodli se, že prostě větrnou energii využijí. Stačí se podívat na oficiální účet polského premiéra na sociální síti Meta. Dozvíme se tam o poměrně masivní investicích do větrníků a také mnohem více.

Přemýšleli jste o tom, že byste si postavili malou domácí větrnou elektrárnu? Instalačních firem je u nás mnohem méně než těch, které instalují solární panely, ale to neznamená, že v některých případech nemá domácí větrná elektrárna smysl.

Sociální sítě zaplavují tvrzení, že větrné elektrárny způsobují rakovinu, blackouty nebo ničí přírodu. Podle nové studie útoky na obnovitelné zdroje komplikují schvalování projektů a ohrožují energetickou bezpečnost EU.

Vůbec poprvé proudí v Česku ve veřejné distribuční síti obnovitelný vodík. Směs zemního plynu a H2 začaly domácnosti v Hranicích na Chebsku využívat loni na podzim. Vodík si navíc v této lokalitě za využití obnovitelných zdrojů energie sami vyrábí.

Čína posouvá hranice větrné energetiky. U pobřeží provincie Guangdong nainstalovala jednu z největších plovoucích větrných turbín na světě. Projekt má ukázat možnosti výroby energie v hlubších mořských oblastech.

V pokračující veřejné kontroverzi o vytyčení akceleračních zón pro rychlejší umístění solárních a krajinu znetvořujících obřích větrníků (VTE) by měl být v popředí fakt, že tyto zdroje si na sebe v našich zeměpisných nejsou s to vydělat.

Přinášíme čerstvý přehled novinek z energetického sektoru ze světa i z České republiky.

V Česku vznikla petice za odpovědný rozvoj větrných elektráren. Peticí upozorňujeme na nutnost rozumného a citlivého rozvoje větrné energetiky, který je potřeba pro zajištění dostupných cen energií i modernizace české energetiky. Iniciativa zdůrazňuje význam větrných elektráren pro energetickou bezpečnost a snižování závislosti na dovozu fosilních paliv, stabilitu cen elektřiny i ochranu životního prostředí.

Asi 70 kilometrů od města Jang-ťiang na pobřeží jižní Číny uvedli do provozu největší jednotlivou plovoucí větrnou turbínu na světě. Gigantický rotor o průměru 252m sahá až do výšky 270m a sklízí vítr z plochy 7 fotbalových hřišť. U pobřeží je už těsno a poloponorné konstrukce jako je tato by mohly využívat větry vanoucí na volném oceánu.

Navrhovaná akcelerační zóna pro stavbu větrných elektráren u Vintířova na Sokolovsku je podle starosty Marka Choce (nez.) nedomyšlená a nebyla dohodnutá s obcí ani s vlastníky pozemků. I vlastník většiny pozemků, firma Sokolovská uhelná, by preferovala jiná místa a hlavně diskusi nad vymezením zón. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) sdělil, že zóna je pouhým návrhem, který se může po připomínkách změnit.

Organizovaný odpor proti větrníkům prorůstá Evropou, zjistila nová studie, která zkoumala příspěvky na sociálních sítích. Zahrnula i příspěvky některých politiků.

Mapa akceleračních zón ukazuje vhodná místa pro nové větrné elektrárny. Celková plocha pro výstavbu se pod tlakem obcí radikálně zmenšila. Získání finančních prostředků z Evropské unie vyžaduje rychlejší využití větru.

Obec Hořany na Nymbursku získala na začátku roku kladné environmentální stanovisko ke stavbě větrné elektrárny na svém katastrálním území. Okolní obce s tím však dlouhodobě nesouhlasí a nyní sepsaly i otevřené dopisy obecnímu zastupitelstvu. Žádají pozastavení řízení a společné jednání.

Strategie pro rozvoj ukrajinské obnovitelné energie vede k jednomu z nejrychlejších přechodů na čistou energii na světě. Pohání ho vynalézavost a silná mezinárodní podpora.

V Británii se během nadcházejícího léta očekává historicky nejvyšší produkce elektřiny ze solárních a větrných parků. Tato situace přináší pro veřejnost doposud nevídané výzvy: Namísto tradičního šetření mají lidé v dobách největšího slunečního svitu a větru spotřebovávat elektřinu, co to jen jde. Co v tomto ohledu čeká Česko?

Výročí největšího incidentu v evropské soustavě za posledních 20 let lze oslavit hádkou o příčinách nebo analýzou, kam směřuje španělská energetika po 28. 4. 2025. V tomto textu upřednostním to druhé.

Vodní energie, dlouho přehlížený pilíř energetiky, se vrací do centra pozornosti. V době rostoucí poptávky po elektřině a nestability fosilních trhů nabízí stabilní a flexibilní řešení.

Malebná krajina se zvlněnými horizonty, nebo ocelová džungle s až 62 větrnými elektrárnami dosahujícími výšky i 250 metrů? Právě teď se rozhoduje o tom, jakým směrem se vydá “větrná revoluce” v Česku, a stát si podle kritiků vybral jeden kraj jako pomyslného obětního beránka.

Proti rozsáhlým čistkám v resortu životního prostředí připadajícím zástupcům Motoristů sobě protestují v centru Prahy stovky lidí. Sešly se na demonstraci nazvané Přírodu škrtnout nenecháme! Ekologům vadí vládní zmocněnec pro Green Filip Turek i ministr Igor Červený. Vytýkají jim také, že škrtají peníze na fungování národních parků a bojují proti rozvoji větrné energie. The post Zelená krev tekla až dost, ekologové demonstrují za konec Turka na ministerstvu appeared first on Česká justice.

Do roku 2050 má spotřeba elektřiny vzrůst až 4,5krát. Proč? Důvodů je hned několik. jsou tu datová centra a rozvoj umělé inteligence, počítá se s masivním rozšířením elektromobility a nakonec i s větší elektrifikací průmyslu. Jak z toho jako investoři můžete vytěžit maximum?

Nová pravidla umožní odměňovat spotřebitele za vyšší odběr elektřiny v době nízké poptávky. Cílem je zabránit plýtvání energií a stabilizovat síť v období, kdy výroba ze solárních a větrných zdrojů výrazně převyšuje spotřebu.

Veřejnost bude v neděli 19. dubna v Praze demonstrovat proti politice vlády na ministerstvu životního prostředí. Na nedělní shromáždění navážou akce v několika dalších městech. Prohlášení demonstrace a její požadavky vydáváme jako dokument.

Maďarsko může projít radikální proměnou. Zatímco Orbán vybudoval solární velmoc, nastupující hnutí TISZA chce seknout s ruskou závislostí pomocí větru a největšího programu zateplování domů v historii.

Continue reading Globální OZE rekordy vs. české vystřízlivění: Svět přidal 700 GW, Česko hledá nový dech at oze-info.cz.

Kapacita solární, větrné a vodní energie dosáhla loni 49 procent, jednalo se tak i o největší meziroční nárůst. A lví podíl na něm má překvapivě Čína.

Přinášíme čerstvý přehled novinek z energetického sektoru ze světa i z České republiky.

Větrná energie měla být symbolem čisté budoucnosti. Místo toho začíná připomínat dokonale zabalený problém. Elektřinu máme „zelenou“, ale odpad futuristický, drahý a nechtěný. A jako obvykle, řešení přijde. Někdy. Možná.

Do poloviny století může vzniknout až 43 milionů tun odpadu z lopatek větrných elektráren. Jejich likvidace je technologicky složitá i finančně náročná.

Provozovatelé OZE si při velikonočním výprodeji vykoledovali plošné záporné ceny napříč Evropou. Zdaleka nejšílenější situace pak zavládla stylově v zemi, kde se zrodil Green Deal. To nevymyslíš.

Větrnou energii podporuje dokonce i většina voličů aktuálních vládních stran, které se přitom na sociálních sítích proti větrníkům často vymezují.

Podle posledních zpráv a také podle výsledků některých místních referend by se mohlo zdát, že Češi větrnou energii odmítají. Podle nejnovějšího průzkumu to tak ale není a větrníky by uvítala i většina voličů vládní koalice.

Británie vstupuje do nové energetické krize v paradoxní situaci. Navzdory rekordní výrobě větrné energie na začátku roku 2026 zůstává silně závislá na plynu, který tvoří přibližně třetinu produkce elektřiny. Právě tato závislost nyní zemi vystavuje cenovým otřesům spojeným s konfliktem na Blízkém východě, který vyhnal ceny ropy a plynu vzhůru. Mezinárodní měnový fond (MMF) přitom upozorňuje, že Spojené království může být jednou z nejvíce zasažených ekonomik.

V průzkumech větrníky milujeme. V krajině už o poznání méně. Česko tak stojí ve svém typickém rozporu. Chceme čistou a levnou energii, ale odmítáme ji tam, kde skutečně vzniká.

Větrné elektrárny mimořádných parametrů, u nichž měly lopatky větrníků v horní úvrati dosahovat až do výšky 250 metrů, nakonec v bývalém vojenském újezdu Ralsko nevyrostou. Záměr společnosti ČEZ PV & Wind ze Skupiny ČEZ narazil na odpor současné vlády k větrné energetice.

Můžeme čekat kvůli válce v Íránu nárůst ceny elektřiny? Díky solárním a větrným elektrárnám, jejichž počet v posledních letech dynamicky roste, jsme naopak před výraznými cenovými šoky lépe chráněni.

„Blázni existují a já se s nimi nebavím,“ říká v rozhovoru Filip Turek pro Seznam Zprávy o větrné energetice. Tvrdí, že neposlouchá fanatiky s alobalem na hlavě, ani ty, kteří chtějí postavit 10 tisíc větrných elektráren.

Rozhodnutí přichází v době rostoucích cen energií a narušení globálních dodávek. Kritici varují, že omezení obnovitelných zdrojů může situaci ještě zhoršit a zvýšit závislost na nestabilních trzích.

Hlučnost větrných elektráren se dostala do centra debat a dlouhých diskusí.Když se ale podíváme na fakta je situace následující.

V úterý 24. března padla frekvence sítě v kontinentální Evropě za minutu o 193 mHz. To odpovídá ztrátě výkonu 3 200 MW, což už převyšuje evropskou rezervu. Spekuluje se o kuriózní příčině.

Přinášíme čerstvý přehled novinek z energetického sektoru ze světa i z České republiky.

Co vlastně formuje odpor proti větrným elektrárnám poblíž bydliště? A je univerzální? Odpovědi nám už dekády nabízí nespočet vědeckých prací a průzkumů. Aktuální veřejná debata v Česku je ale často ignoruje.

Pojďme se společně podívat na příkladu elektrických aut na to, proč má smysl chtít obnovitelné zdroje, a proč Green Deal není jen špatný. Současná ropná krize nám to dost osvětlí.

Výstavbu větrných elektráren v Česku více lidí podporuje než zavrhuje. Podpora roste, pokud se obyvatelům v okolí, či obci nabídne hmatatelná výhoda z větrníku v blízkém okolí. Nic by k podpoře výstavby větrníků v blízkosti nepřesvědčilo 15 % Čechů. Češi jsou větrné energii ve srovnání s ostatními energiemi nakloněni dlouhodobě, potvrzuje březnový výzkum STEM/MARK v sérii Energotrack. Ve srovnání s ostatními zdroji energie si drží vítr v posledních třech letech třetí místo za vodní a sluneční energií.

Americká vláda zaplatí společnosti TotalEnergies miliardu dolarů, aby vrátila své licence pro stavbu offshore větrných parků a investovala do exportu zemního plynu.

Téměř polovina Čechů by neměla problém s tím, kdyby několik kilometrů od jejich domova vyrostla větrná elektrárna. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Podpora větrné energetiky je ale stále rozdělená a výrazně ji ovlivňují konkrétní podmínky, například finanční kompenzace.

Češi větrnou energii v zásadě podporují – dokud se jich přímo netýká. Podle průzkumu agentury STEM/MARK by polovina dotázaných souhlasila s větrníkem pět kilometrů od svého domu. Nadšení ale rychle opadá, když přijde řeč na hluk, zásah do krajiny nebo likvidaci turbín.

Větrné elektrárny mají v Česku podle nového průzkumu až překvapivě silnou podporu. Klíčová podmínka ale zní jasně.