Větrná energie

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje zjednodušení povolování výstavby větrných elektráren. V územích bez zvláštní ochrany krajiny by měl být proces jednodušší. Na konferenci Svazu měst a obcí to řekl ministr životního prostředí a práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) fungovalo v Česku na konci prvního čtvrtletí 120 větrných elektráren s instalačním výkonem 342,5 MWe (elektrický megawatt).

Bateriové úložiště Pillswood s výkonem 98 MW a kapacitou 196 MWh ve východním Yorkshiru zahájilo svůj provoz. Úložiště využívající systém Megapack od společnosti Tesla může podle provozovatele dodávat elektřinu až pro 300 tisíc domácností po dobu dvou hodin. Cílem projektu je kromě jiného efektivnější využití OZE, a to zejména větrných elektráren u pobřeží země.

S příchodem chladnějšího počasí a nepříznivých povětrnostních podmínek začaly spotové ceny na trhu s elektřinou ve Spojeném království opět atakovat extrémně vysoké hodnoty. Ceny pro dodávku během tohoto úterý tak v některých hodinách vystoupaly nad hranici 1000 liber za MWh. Po teplém a místy velmi větrném podzimu se Evropa dočkala v posledních týdnech příchodu chladného počasí.

Ročně dodá energii pro zhruba 1 400 jízd vlakem na trase z Vídně do Salcburku.

Ve Spojených státech amerických mají být v následujících sedmi letech uzavřeny uhelné elektrárny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu cca 45 GW.Jedná se téměř o čtvrtinu veškerého výkonu uhelných bloků.

Fotovoltaické nebo větrné elektrárny by se už brzy mohly dostat do kategorie staveb ve veřejném zájmu. Rozhodne o tom parlament, který právě projednává novelu energetického zákona. Ta počítá s tím, že se z deseti na padesát kilowattů zvýší výkon obnovitelných zdrojů, pro něž nebude zapotřebí povolení stavebního ani energetického úřadu. Mezi stavby ve veřejném zájmu pak zařazuje fotovoltaické či větrné elektrárny poslanecká iniciativa.

Jak nebezpečné jsou větrné turbíny pro ptáky? A jaká existují řešení pro minimalizaci úmrtí opeřenců?

Dlouhá schvalovací řízení a nedostatečné vymezení pozemků znamenají, že rozšiřování kapacity větrných elektráren v Německu je příliš pomalé na to, aby bylo možné splnit klimatické cíle. Uvádí to zpráva Spolkového a zemského výboru pro spolupráci.

Ať už jste si vědomi svých uhlíkových emisí, nebo jen chcete snížit účty za energii, odklon od tradičního plynu a ropy pro vás stejně jako pro mnoho lidí může být stále zajímavější volbou, píše server Euro News.

Největší polská elektrárenská společnost PGE se pouští do nového dobrodružství. Ve spolupráci s dánským podnikem Ørsted postaví v Baltském moři větrné elektrárny o výkonu až 3500 megawattů. První z trojice projektů by měl začít vyrábět elektřinu v roce 2026.

Německo se spoléhá na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, především fotovoltaických a větrných elektráren, které mají v budoucnu nahradit vyřazené jaderné a uhelné zdroje.V případě větrných elektráren na souši však Německu již několik let chybí dostatek projektů, což je znát i na nevyužitém objemu aukcí na podporu jejich výstavby.

Ještě nedávno Němci odstavovali jaderné a uhelné elektrárny a tlumili těžbu uhlí, jenže teď během energetické krize změnili názor. Na západě v Severním Porýní-Vestfálsku teď bourají osm větrných elektráren, které mají ustoupit rozšíření hnědouhelného dolu. Nicméně spolková země tvrdí, že se do roku 2030 postupně uhlí zase vzdá, stejně jako společnost RWE, která důl vlastní.

Řešení obnovitelných zdrojů energie u komerčních objektů nebo obytných budov, které mohou využít jedině volný prostor na střeše, se již nebude omezovat pouze na instalaci solárních panelů. Společnost Aeromine Technologies totiž přišla s novou patentovanou technologií “bezlopatkových” větrných elektráren, které jsou kompaktní, cenově dostupné a přitom překvapivě efektivní.

Dánské společnosti Ørsted a Copenhagen Infrastructure Partners plánují v následujících pěti letech postavit větrné elektrárny v dánských vodách o instalovaném výkonu až 5,2 GW. Celkem 4 projekty, které se nemají spoléhat na státní provozní podporu, tak mají více než ztrojnásobit výkon offshore větrných elektráren v zemi.  Dánsko má pro výstavbu offshore větrných elektráren ideální polohu.

Město Čchao-čou na jihovýchodě Číny plánuje postavit větrnou elektrárnu na moři s větším výkonem, než mají úhrnem všechny elektrárny v Norsku. S odvoláním na pětiletý plán města v provincii Kuang-tung o tom informovala agentura Bloomberg. Čchao-čou hodlá zahájit práci na projektu do roku 2025. Výkon větrné farmy, která se bude nacházet v Tchajwanském průlivu ve vzdálenosti 75 až 185 kilometrů od pobřeží, bude podle zmíněného plánu činit 43,3 gigawattu.

Město Čchao-čou na jihovýchodě Číny plánuje postavit větrnou elektrárnu na moři s větším výkonem, než mají úhrnem všechny elektrárny v Norsku. S odvoláním na pětiletý plán města v provincii Kuang-tung o tom informovala agentura Bloomberg. Čchao-čou hodlá zahájit práci na projektu do roku 2025.

Město Čchao-čou na jihovýchodě Číny plánuje postavit větrnou elektrárnu na moři s větším výkonem, než mají úhrnem všechny elektrárny v Norsku. S odvoláním na pětiletý plán města v provincii Kuang-tung o tom informovala agentura Bloomberg. Čchao-čou hodlá zahájit práci na projektu do roku 2025. Výkon větrné farmy, která se bude nacházet v Tchajwanském průlivu ve vzdálenosti 75 až 185 kilometrů od pobřeží, bude podle zmíněného plánu činit 43,3 gigawattu.

Na krajském úřadě Vysočiny přibývají dotazy od investorů na možnosti umístění obnovitelných zdrojů energie, včetně větrných elektráren. Kraj dřív stavbu větrníků na svém území nechtěl s odkazem na to, že by vysoké stožáry s vrtulemi poškodily krajinný ráz. Náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti) v tiskové zprávě uvedla, že vzhledem k energetické krizi i dopadu kůrovcové kalamity v lesích je pohled současné rady kraje k těmto zdrojům vstřícnější než v minulosti. Kraj nechá aktualizovat Strategii ochrany krajinného rázu.

Na krajském úřadě Vysočiny přibývají dotazy od investorů na možnosti umístění obnovitelných zdrojů energie, včetně větrných elektráren. Kraj dřív stavbu větrníků na svém území…

Zvláštní bavorské pravidlo, nazvané 10H, pro vzdálenost větrných turbín od sídel do značné míry zastavilo rozvoj větrné energetiky na jihu Německa. Tuto souvislost nyní uvádí i samotná státní vláda – ve zprávě ministerstva hospodářství, oznámila bavorská televizní stanice BR24.

V souvislosti s energetickou krizí se mění postoje lidí i úřadů ohledně obnovitelných zdrojů. Na Vysočině, která dlouhodobě odmítala nové větrné elektrárny, teď přemýšlejí, že by jejich výstavbu začali znovu povolovat.

Kontroverzní bavorské pravidlo 10H, které stanovuje minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlí, významně zpomalilo rozšiřování větrné energetiky v této spolkové zemi. Nyní to ve své zprávě oficiálně potvrzuje i bavorské ministerstvo hospodářství (StMWi). Bavorská vláda v důsledku energtické krize v červnu schválila výjimky z pravidla 10H.

Jeden den v práci změnil Jiřímu život. Když opravoval transformátor větrné elektrárny v Hranicích u Aše, těžce ho zranil elektrický výboj. V důsledků popálenin na 40 procentech těla a dalších zranění mu lékaři postupně amputovali nohu a obě ruce. Komplikaci představovaly i záněty organismu. Poslední ranou osudu bylo, že Jiří ztratil sluch. Svůj boj však nevzdává, stejně jako jeho rodina. Nevlastní dcera proto nyní prosí veřejnost o pomoc.

Ve výstavbě obnovitelných zdrojů energie, tedy jak solárů, tak větrných elektráren, Česko jednoznačně zaspalo. Nyní už nedoháníme vyspělé západní země, ale už i třeba Polsko nebo Rumunsko, říká ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Dosažení německých ambiciózních cílů v oblasti rozvoje větrných elektráren bude do velké míry záviset na vynaloženém úsilí jednotlivých spolkových zemí. Současné tempo rozvoje těchto zdrojů je přitom v některých státech neakceptovatelné. Podle zahraničního serveru Clean Energy Wire to začátkem tohoto týdne uvedl německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.

Větrné elektrárny jsou společně s těmi fotovoltaickými středobodem zájmu široké veřejnosti, která důvěřuje v obnovitelnou energetiku. Zatímco fotovoltaika bojuje s absencí světla v noci a zároveň s akumulací energie, která v dnešní době ještě není na takové úrovni, jak bychom si představovali, ani větrným elektrárnám se nevyhýbají problémy - největším problémem současnosti jesignifikantní zpomalování rychlosti větru.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo poprvé v historii Česka aukci, ve které mohou investoři soutěžit o provozní podporu větrných elektráren a vyhraje pro stát ten nejvýhodnější projekt.

Skupina ČEZ vybuduje v Německu takzvanou větrnou farmu o výkonu 11,4 MW, stavět se začne na začátku příštího roku. Podle harmonogramu má být větrný park připraven pro připojení do sítě na konci roku 2023, informovala mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Projekt Datteln také získal v německé aukci větrných elektráren na pevnině provozní podporu 58,7 eura (asi 1440 Kč) za megawatthodinu (MWh). Cenu výstavby firma neuvedla.

Lidé mají obavy z přílišné blízkosti u domů, hluku, negativního vlivu na krajinu i velikosti elektráren. I to zaznělo na několikahodinové vzrušené debatě v…

Skupina ČEZ vybuduje v Německu takzvanou větrnou farmu o výkonu 11,4 MW, stavět se začne na začátku příštího roku. Podle harmonogramu má být větrný park připraven pro připojení do sítě na konci roku 2023. Projekt Datteln také získal v německé aukci větrných elektráren na pevnině provozní podporu 58,7 eura (asi 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), uvedla mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Cenu výstavby firma neuvedla.

Malé, střední i velké podniky s licencí na výrobu elektrické energie mohou získat finanční podporu pro výstavbu větrných elektráren. Na jeden podnik nebo projekt je možné získat až 15 milionů EUR.

Finsko bude do roka či dvou soběstačné v oblasti elektřiny. Podle prohlášení finského ministra hospodářství k tomu dojde díky investicím do domácí výroby elektřiny a rekordnímu tempu stavby větrných elektráren.

Agentura pro podnikání a inovace (API) v tomto týdnu zahájila příjem žádostí o dotace na stavbu větrných elektráren. Tuto oblast zelené energetiky přitom stát v posledních letech prakticky přehlížel. O podporu mohou žádat podniky všech velikostí, jedinou podmínkou je platná licence na výrobu elektrické energie.

Ani současná energetická krize nic moc nemění na odmítavém postoji obyvatel vůči větrným elektrárnám, které by měly stát v okolí jejich bydlišť. Příkladem budiž záměr na výstavbu větrníků v příhraničí ve Frýdlantském výběžku na Liberecku.

Plánovaná výstavba větrných elektráren ve Frýdlantském výběžku naráží na odpor místních. Obavy mají z přílišné blízkosti u domů, hluku, negativního vlivu na krajinu i velikosti elektráren. I to zaznělo na středeční několikahodinové vzrušené debatě v Dolní Řasnici, kde firma W.E.B Větrná Energie představovala svůj záměr.

Vesnice Feldheim v německém Braniborsku je už několik let úplně nezávislá na okolí a veškerou energii si dokáže zajistit sama. Elektřinu obyvatelům vyrábí větrná elektrárna, teplo zajišťuje bioplynová stanice původně určená pro vytápění vepřína. Proud ukládají v nízké budově – vzniklo tam první bateriové úložiště svého druhu v Německu. Poslechněte si reportáž.

Větrné elektrárny větší než žižkovský vysílač chce soukromý investor postavit na Frýdlantsku poblíž hranic s Polskem. Některé místní ale záměr děsí. Bojí se, že obří větrníky budou velmi hlučné. Radnice dotčených obcí už daly projektu zelenou, odpůrci teď žádají obecní referendum.

V Dolní Řasnici chce část místních referendum kvůli chystanému soukromému projektu výstavby větrných elektráren. Uspořádat ho chtějí v termínu prezidentských voleb příští rok v lednu. Sběr podpisů začal minulý týden v neděli, za místní občanskou iniciativu informovala Jana Veselá.

Prakticky všechny větrné turbíny, které vyrábějí více než 5 % světové elektřiny, jsou řízeny jako samostatné jednotky. Přesto je naprostá většina z nich součástí větších větrných farem, které zahrnují desítky nebo dokonce stovky turbín, které se mohou vzájemně ovlivňovat. Inženýři z MIT a dalších institucí zjistili, že bez nutnosti nových investic do zařízení lze zvýšit energetický výkon takových větrných farem modelováním proudění větru v celém soustrojí turbín a optimalizací řízení jednotlivých jednotek.

Větrná elektrárna Horsea 2, která je největší větrnou farmou na moři na světě, už je v plném provozu. Celkem 165 větrných turbín se nachází v Severním moři, zhruba 89 kilometrů od pobřeží anglického hrabství Yorkshire, a je schopno zajistit elektřinu pro 1,4 milionu britských domácností. Provozovatel zařízení o tom informoval v tiskové zprávě.

Největší spolková země Německa, Bavorsko, podle vyjádření tamního předsedy vlády plánuje vybudovat přes 1000 větrných turbín. Bavorsko přitom doposud spoléhalo především na rozvoj solární energetiky, výstavbu větrných elektráren tam značně omezuje pravidlo pro minimální vzdálenost elektráren od obydlí.

Členské země Evropské unie sousedící s Baltským mořem se dohodly, že do roku 2030 zvýší kapacitu větrných elektráren v tomto moři na sedminásobek, tedy na zhruba 20 gigawattů. Chtějí se tak zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Uvedla to podle agentury AFP dánská premiérka Mette Frederiksenová na dnešním energetickém summitu v Kodani, kterého se zúčastnili představitelé Dánska, Německa, Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska a Švédska.

Rusko jako fosilní magnát hraje v evropském energetickém průmyslu důležitou roli. Obnovitelné zdroje energie nám pomáhají být nezávislí na ruských surovinách, což je důležité vzhledem k probíhající válce.

Zástupci Německa, Švédska, Dánska, Polska, Lotyšska, Litvy a Finska se sejdou 30. srpna 2022 v dánském Bornholmu.

Firma W.E.B Větrná Energie chce nedaleko Frýdlantu na Liberecku postavit 11 větrných elektráren. Pokud to uskuteční, bude jejich celkový výkon zřejmě vyšší, než jaký je dohromady u všech funkčních větrných elektráren v Libereckém kraji. Zatím jde o záměr, připomínky bylo možné posílat minulý týden, vyplývá z údajů na webu informačního systému EIA pod kódem MZP509. Námitky proti navrženému řešení má například občanská iniciativa Zdravá Řasnice.

Evropská unie chce neustále zvyšovat podíl čisté energie a do konce desetiletí chce z obnovitelných zdrojů pokrýt nejméně čtyřicet procent spotřeby. Jak ukazují vědci z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT), lze toho dosáhnout kromě výstavby nových zdrojů energie také díky zlepšováním efektivity těch stávajících.

Hned jedenáct větrných elektráren plánuje nedaleko Horní a Dolní Řasnice postavit soukromá firma. Větrný park Řasnice, jak se projekt jmenuje, bude mít po dostavbě větší výkon než všechny větrné elektrárny v Libereckém kraji dohromady. Proti se ale postavili někteří místní obyvatelé, kteří založili občanskou iniciativu Zdravá Řasnice a proti záměru protestují.

Světová výroba elektřiny ze solárních a větrných elektráren byla v loňském roce poprvé vyšší než množství elektřiny vyrobené z jaderných zdrojů. A na konci letošního roku to zřejmě nebude zdaleka tak těsné.

Velká švédská dřevařská firma Stora Enso hledá nové trhy. Spojila se společností Modvion, která se zabývá výrobou moderních větrných elektráren z velmi tradičního materiálu: dřeva. Od dubna 2020 na ostrově Bjorko stojí velmi nezvyklá dřevěná stavba: zhruba 30 metrů vysoká větrná elektrárna.

Na švédském ostrově Björkö poblíž Göteborgu vyrostla údajně první větrná elektrárna ze dřeva, konkrétně z vrstveného dýhovaného řeziva. Věž postavily finský lesnický gigant Stora Enso a developerská společnost Modvion, informovala společnost Porta Educa.

Lopatky větrných elektráren dosud nešlo recyklovat, takže se ukládaly do země, často přímo na místě původní elektrárny. Nová technologie jde rozložit a součásti lopatky najdou opětovné využití.

Česko stejně jako dalších 23 zemí EU neplní plány pro výstavbu větrných elektráren. Ambice sice mají státy EU dostatečné, problém je ale s jejich převedením do reálné výstavby. Ta je pomalá a často ji brzdí zdlouhavé povolovací procesy.

Požáry sužují také sousední Německo, ve spolkové zemi Braniborsko se hasičům od pondělí nedaří dostat pod kontrolu oheň, který vypukl v okresu Labe-Elster. Zachvátil už plochu asi 850 hektarů. Hasiči museli od pondělí evakuovat 600 lidí z přilehlých obcí. Další požár propukl i v Saském Švýcarsku, kam se rozšířily plameny z české strany.

Analytici z BloombergNEF odhadují, že v letošním roce dojde k instalaci více než 100 GW nového výkonu větrných elektráren po celém světě. Větrná energetika je po celém světě každým dnem stále populárnější. Pro jednotlivé státy jde momentálně o klíčový bezemisní energetický zdroj, který do budoucna bude hrát ohromnou rolu pro dosažení uhlíkové neutrality. Podle analytiků od agentury Bloomberg je v současné chvíli velmi pravděpodobné, že do konce této dekády bude každoročně uvedeno v provoz více než 100 GW nového větrného výkonu.

Zatím největší český větrný park by mohl vyrůst poblíž Horní Řasnice a Dolní Řasnice ve Frýdlantském výběžku. Samozřejmě za podmínky, že záměr investora úspěšně projde všemi druhy povolovacích řízení. Firma WEB Větrná energie zde počítá s výstavbou 11 větrných elektráren s instalovaným výkonem 46 až 68 megawattů.

Deset studentských týmů z pěti evropských škol architektury pracovalo na ideových vizích rozvoje pro území strahovského kopce. Workshop The Future of Strahov Hill se konal v dubnu na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Projekty mají nastartovat diskuzi nad zadáním plánované architektonické soutěže na budoucí podobu tohoto největšího stadionu na světě.

Zatímco v případě některých evropských zemí jsou offshore větrné elektrárny součástí jejich energetických mixů již řadu let, u pobřeží Spojených států zatím výroba elektřiny z větru na moři nijak zásadně rozvinutá není.