Viktor Orbán

Europoslanec za ODS Jan Zahradil je v posledních týdnech v centru pozornosti kvůli konfliktu se stranickým kolegou Pavlem Novotným. V rozhovoru pro INFO.CZ Zahradil přiznává, že ho vyprovokoval záměrně. „Mám určitý problém s formou i obsahem jeho politické prezentace a myslím, že je dobré, když se to takhle propere na sociálních sítích,“ říká. Novotný podle něj v lecčem připomíná z ODS vyloučeného Václava Klause mladšího. Jak vidí Zahradil budoucnost ODS? Jaké konflikty prohloubila koronavirová krize? A jak se staví k evropskému Green Dealu?

Kritika nošení roušek a jeho přirovnávání k totalitě je asi nejpokleslejší projev českého antikomunismu.

Ve straně Směr se naplno rozhořela válka o moc. Expremiéři Fico a Pellegrini v úterý vynesli stranický spor na veřejnost. Středoevropský deník se zabývá i specifickým odvětvím německého byznysu nebo vydařenou operací ve Vídni.

Maďarská vláda se po dvou měsících vzdává mimořádných pravomocí. Parlamentu navrhne zrušení zmocňovacího zákona, díky němuž mohla vydávat dekrety. Přinášíme přehled toho, co v Maďarsku za poslední týdny změnilo.

Dnešní Středoevropský deník přináší kromě zprávy o zrušení maďarských uprchlických táborů i výsledky průzkumů prezidentských voleb v Polsku, rasistickou kauzu v německé michelinské restauraci a další informace o Marianu Kočnerovi.

V důsledku pandemie koronaviru Covid-19 rostou v Maďarsku počty nezaměstnaných. Podle maďarských novin Magyar Nemzet proto hodlá maďarské ministerstvo obrany nezaměstnaným nabídnout speciální rezervní vojenskou službu.

Střední Evropu trápí úbytek vody. Potvrzují to i data ze Slovenska, kde hrozí vůbec největší sucho od začátku měření. Středoevropský deník se věnuje i dalšímu polskému filmu o sexuálním zneužívání či problémům maďarské opozice.

Lidé, kteří se změnili z muže v ženu či naopak, směli dosud i v Maďarsku, které je od roku 2004 členem Evropské unie, požádat úřady o úpravu údajů.

Při větším rozlišení je obrázek vládního úspěchu při boji koronavirem komplikovanější.

Maďarská vláda hodlá 26. května navrhnout zrušení zvláštního právního stavu s mimořádnými pravomocemi. Parlament by pak příslušný zákon mohl schválit v červnu.

Maďarská policie tento týden během 24 hodin zasáhla na dvou různých místech země proti dvěma mužům kvůli tomu, co napsali na Facebooku. Oba statusy byly kritické k vládě Viktora Orbána. V obou případech se policie odvolala na zákon přijatý kvůli nouzovému stavu, který pod hrozbou až pětiletého vězení zakázal šíření paniky, nepravd a informací schopných ohrozit úspěšnou ochranu před pandemií. Maďarská vláda už také přijala řadu rozhodnutí, která podle kritiků nemají nic společného s bojem proti koronaviru, ale slouží k upevnění moci v rukou premiéra Viktora Orbána. Tomu dal zvláštní zákon právo vládnout dekrety bez souhlasu parlamentu.

Proč maďarský výjimečný stav porušuje zásady právního státu.

Vláda na rozhodnutí nejvyššího soudu zatím nijak nereagovala.

Maďarský ministr zahraničí zostřuje rétoriku proti „liberálnímu mainstreamu“, předvolal si kvůli tomu velvyslance severoevropských zemí. Pondělní Středoevropský deník se věnuje i polským volbám nebo povzbudivým číslům z Vídně.

Podle renomovaného amerického think tanku Freedom House není Maďarsko už demokratickou zemí, ale „hybridním režimem”. Orbánovy fanoušky tato zpráva asi naštve, jeho odpůrce nejspíš potěší. Podstatná otázka zní, zda mají Američané pravdu. A ještě podstatnější: lze s tím něco dělat? Na první odpovídám „ano”, na druhou „spíše ne”.

Maďarský premiér Viktor Orbán se znovu vymezil vůči tomu, co nazývá „Spojené státy evropské“. Ve svém rozhovor s Rádiem Kossuth koncem týdne se nechal slyšet, Maďarsko se nenechá „pohltit“ žádnou říší, stejně jako se jiné státy kdysi nechtěly stát součástí Osmanské říše, Habsburské monarchie nebo Sovětského svazu. Z rozhovoru citoval web maďarské vlády.

Další nová zjištění přináší prolomená šifrovaná komunikace Mariana Kočnera. Tématem Středoevropského deníku jsou i polské volby. Ty se sice oficiálně konat budou, hlasovat se v nich ale nebude.

Česko naopak podle zprávy patří k posledním plně demokratickým zemím v postkomunistické Evropě i přes zhoršení týkající se nezávislosti médií.

Viktor Orbán vede kampaň proti všem genderovým tématům a krize využil, aby nikomu nemusel skládat účty. Situace trans* lidí se s novým zákonem stává neúnosnou.

Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že země vstupuje do nové fáze boje proti novému typu koronaviru a od pondělí postupně uvolňuje některé restrikce.

Německo vypátralo hackera, který stál za kybernetickým útokem na parlamentní IT systém v roce 2015. Úterní Středoevropský deník se věnuje i omezení přístupu k informacím v Maďarsku nebo dalšímu vývoji kolem voleb v Polsku.

Po bouři reakcí na maďarský zmocňovací zákon přichází překvapivá odpověď z Bruselu. Německý deník Die Welt píše, že podle analýzy expertů z Evropské komise není zákon v rozporu s evropským právem a demokratickými principy. Z kritiky kroků Orbánovy vlády následně z části vycouvala i česká eurokomisařka Věra Jourová, nový zákon podle ní neodporuje hodnotám Unie. Proč se maďarské normě říká „diktátorský zákon“ a jaká je realita?

Zelená pro vládu Igora Matoviče a pokračování procesu v Pezinku. Dvě slovenská témata, která probírá čtvrteční Středoevropský deník. Věnujeme se i vývoji kolem polských voleb nebo šplánutí na brzdu v Německu.

Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu večer oznámil, že země vstupuje do nové fáze boje proti novému typu koronaviru a postupně uvolňuje některé restrikce. Uvolnění se zatím netýká hlavního města Budapešti a okolí, kde je nejvíc infikovaných.

Kabinet premiéra Viktora Orbána filtruje zveřejňování informací o nemoci covid-19. Tvrdí to nevládní lidskoprávní organizace Maďarská společnost občanských svobod (TASZ). Vládě vyčítá, že má pod totální kontrolou zveřejňování informací, které se týkají pandemie vyvolané novým typem koronaviru.

Další uvolňování omezení v Rakousku, troubící demonstrace v Budapešti nebo fotka, kterou se chtěl slovenský premiér vysmát svému předchůdci, sám za ni ale sklidil kritiku. To jsou témata úterního Středoevropského deníku.

Zatímco stát selhává a mnoho Maďarů buduje solidární komunity pro oběti koronavirové krize, maďarský premiér upevňuje svou moc.

Rozčilení německé kancléřky nad tím, že lidé diskutují, i když už "je rozhodnuto", odhaluje limity nouzového stavu.

Jak bude Evropa, případně Evropská unie, vypadat po pandemii koronaviru? Otázka, která stále více plní hlavy politikům a přední strany novin. A je to také téma pro nový díl Checkpointu.

Slovenským fotbalem zmítají finanční problémy klubů. Se svérázným návrhem, jak situaci vyřešit, přišel majitel DAC Dunajská Streda Oszkár Világi. Slovenský podnikatel maďarské národnosti se v nedávném rozhovoru pro veřejnoprávní RTVS nechal slyšet, že by si dokázal představit společnou ligu Čechů, Slováků, Rakušanů a Maďarů.

Pokud nezaměstnaný Maďar nedostane ani po třech měsících na úřadu práce nabídku zaměstnání, poskytne mu ji stát. „Kolik pracovních míst virus zničí, tolik pracovních míst vytvoříme,“ přislíbil v pondělí v odpovědi na otázku poslanců maďarský premiér Viktor Orbán.

Ve středoevropských podmínkách představuje koaliční vláda Andreje Babiše jedinečný úkaz. Zemi kormidlovala uprostřed krize podle toho, co psaly nejvlivnější účty na Twitteru. Kvůli tomuto přístupu se vláda během jediného měsíce dokázala efektivně roztéct. Limity populismu byly objeveny, otevřela se cesta pro vládu pevné ruky. To je mimořádně zlá zpráva.

Chorvatsko je připraveno otevřít hranice pro občany některých zemí Evropské unie, kteří zde budou chtít trávit letní dovolenou. Prohlásil to premiér Andrej Plenković, který na toto téma vede jednání s představiteli unijních zemí, včetně předsedy české vlády Andreje Babiše. Informovala o tom agentura APA.

Restriktivní opatření proti šíření nového typu koronaviru SARS-CoV-2 zatěžují drobné podnikatele nejen v České republice, ale i v jiných v evropských státech. Přinášíme přehled, jakou okamžitou pomoc bez zdlouhavé byrokracie připravily postiženým podnikatelům a živnostníkům vlády v ostatních zemích Evropy.

Maďarské strany čím dál víc svírají omezení a finanční problémy.

Situace na Slovensku, kde se řeší, jak zamezit šíření koronaviru ve zranitelných romských osadách je prvním tématem dnešního Středoevropského deníku. Nevynechali jsme ale ani zprávy ze všech ostatních států regionu.

V jihomaďarském městě Kiskunhalas postavili za dva a půl týdne mobilní epidemiologickou nemocnici, kterou v sobotu navštívil premiér Viktor Orbán. Nemocnice je už nyní připravena přijmout pacienty.

Hudebník Lipo se ve své glose zamýšlí nad tím, co všechno způsobuje strach. Například to, že volič pak politikům promine i to, co by za normálních okolností neodpustil.

Skupina signatářů Charty 77, včetně bývalého premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta a bývalé ombudsmanky Anny Šabatové, vyzvala vládu, aby se výslovně přihlásila k demokratickým a k právním hodnotám v souvislosti s krizí kolem epidemie koronaviru.

Zatímco jinde ve světě je Čína kritizovaná za to, jakým způsobem se zpočátku k pandemii nemoci covid-19 stavěla, v zemích střední a jihovýchodní Evropy, jako je Česko, Maďarsko a Srbsko, si Peking v současné situaci bez větších potíží udržuje svůj těžce vydobytý vliv, napsala dnes agentura AP. K tomu, aby se Číňané mohli stavět do role štědrého a strategického spojence, pomáhají dodávky roušek a dalších ochranných pomůcek.

Předsedkyně Evropské komise pohrozila Maďarsku, že pokud jeho opatření přijatá v boji proti šíření koronaviru překročí povolenou mez, hrozí mu řízení pro porušování unijních smluv. Ursula von der Leyenová to podle agentury DPA uvedla v rozhovoru s nedělníkem Bild am Sonntag, ve kterém také řekla, že vakcínu proti koronaviru by se mohlo podařit vyvinout do konce letošního roku.

Předsedkyně Evropské komise (EK) pohrozila Maďarsku, že pokud jeho opatření přijatá v boji proti šíření koronaviru překročí povolenou mez, hrozí mu řízení pro porušování unijních smluv. Ursula von der Leyenová to podle agentury DPA uvedla v rozhovoru s nedělníkem Bild am Sonntag, kde se také svěřila, že vakcínu proti koronaviru by se mohlo podařit vyvinout do konce letošního roku.

V posledních týdnech média informovala o rozpuštění maďarského parlamentu nebo o převzetí některých maďarských podniků armádou. Někteří tento vývoj označovali slovem „koronadiktatura“. Realita je ale jiná, říká v Maďarsku žijící historik a hungarolog Robert Pejša. „Když to srovnám s tím, když hovořím s českými nebo slovenskými přáteli, tak ten režim tady v Maďarsku je podobný režimu v Česku, na Slovensku nebo v Polsku. Nemyslím, že by tu byla nějaká striktnější opatření,“ popisuje situaci.

Opatření přijatá v boji proti koronaviru by v delším časovém horizontu mohla oslabit demokracii, obává se místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Řekla to v rozhovoru s německým deníkem Die Welt. Koronavirus podle ní nesmí zničit demokratický řád. Jourová, do jejíž působnosti spadají evropské hodnoty a transparentnost, vyjádřila také pochybnosti o maďarském postupu.

Lékaři jsou vyčerpaní a vystresovaní. Sestry také, hlásí Asociace Českých a moravských nemocnic. Žádá proto vládu, aby zdravotníkům ve špitálech přidala na odměnách. Každý by měl dostat nejméně šest tisíc navíc za odpracovanou směnu. Peníze by měly jít přímo ze státního rozpočtu.

Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána může vládnout neomezeně. Jeden z prvních návrhů kabinetu uprostřed koronavirové pandemie se týká genderu.

Nemálo k smrti vyděšených lidí říká: „Kašlu vám na svobodu, já chci přežít, dělají to dobře.“ Česká zkušenost: kašlat na svobodu se krutě nevyplácí.

Viktor Orbán spoléhá na to, že Evropa má teď jiné starosti než zkoumat, co se děje s maďarskou demokracií, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog Dominik Héjj, jenž působí na univerzitě UKSW.

Brusel - Třináct zemí Evropské unie dalo najevo své obavy ohledně restriktivních opatření přijímaných kvůli pandemii koronaviru a jejich dopadu na principy právního státu, demokracie a základních hodnot sedmadvacítky. O tomto prohlášení, které jménem zbývajících 12 států zveřejnilo nizozemské ministerstvo zahraničí, dnes informuje agentura DPA. Česká republika mezi nimi není.

Třináct zemí Evropské unie dalo najevo své obavy ohledně restriktivních opatření přijímaných kvůli pandemii koronaviru a jejich dopadu na principy právního státu, demokracie a základních hodnot sedmadvacítky. O tomto prohlášení, které jménem zbývajících 12 států zveřejnilo nizozemské ministerstvo zahraničí, dnes informuje agentura DPA. Česká republika mezi nimi není.

Některé země světa ve snaze zastavit pandemii koronaviru SARS-CoV-2 zavádějí zákaz vycházení. Řada států si tento zákaz vynucuje brutálním způsobem, který nejtvrději dopadá na chudé obyvatelstvo. Pro ty nejchudší totiž zůstat doma znamená trpět hlady. Ta nejtvrdší opatření ve světě popsal deník Guardian.

Odkládání voleb, premiérské dekrety nebo vojenské hlídky v průmyslových podnicích. Řada států kvůli pandemii koronaviru přijala opatření nejen hygienické povahy. Máme jistotu, že se demokratické pojistky vrátí zpět na své místo?

Je to taková česká bouře ve sklenici vody. Ministr obrany Lubomír Metnar se rozhodl předložit vládě k projednání materiál o posílení pravomocí vlády a premiéra na úkor parlamentu v době krize podobné té současné. Po výbuchu odporu v médiích a na sociálních sítích se ministr od dokumentu fakticky distancoval a uznal, že nevhodně zvolil termín.

Politici v Polsku nabádají k účasti ve volbách, zároveň ale dál zpřísňují koronaopatření. Nově se k sobě na veřejnosti nesmí přiblížit na méně než dva metry ani členové rodiny. Jedno z témat úterního Středoevropského deníku.

Jaký je rozdíl mezi Pavlovovým psem a strachy vyšinutým voličem? Volič si myslí, že myslí. Pes si to nemyslí. S oběma se dají dělat zhruba stejné věci. Naučit je, aby plnili pánovy pokyny a měli radost, že nedostali před držku.

Místopředseda Pirátů Vojtěch Pikal v pondělí upozornil na to, že ministerstvo obrany pod vedením Lubomíra Metnara předkládá návrh, který by vládě a premiérovi dával v případě krize více pravomocí. Hned se začalo mluvit o tom, že Andrej Babiš chce jít ve stopách Viktora Orbána. Pikal v rozhovoru pro deník FORUM 24 říká, že je to již potřetí, kdy se na program vlády dostalo něco podivně výhodného pro premiéra či vládu a hlavně nevhodného vzhledem k situaci.

Nouzová opatření, která zavádějí vlády některých členských zemí, musí být časově omezená a respektovat hodnoty Evropské unie. Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž vlády nemohou boj s koronavirem vést na úkor svobody projevu či médií. Šéfka unijní exekutivy apelovala na členské země den poté, co maďarský parlament schválil zákon posilující pravomoci kabinetu, který získal větší kontrolu nad obsahem médií. Komise bude podle von der Leyenové opatření států podrobně monitorovat.

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | V době koronavirové krize přišla varovná zpráva, podle níž premiér Andrej Babiš (ANO) možná usiluje o to, aby se stal jakousi moderní obdobou diktátora a do svých rukou shromáždil co nejvíce moci. Realita ale je složitější a ne tak znepokojivá, jak by se mohlo zdát. Ústavní systém u nás dlouhodobě funguje a obsahuje pojistky, díky nimž by bylo reálně velmi komplikované, aby Babiš získal příliš pravomocí. Neznamená to ovšem, že bychom podobné úvahy měli brát na lehkou váhu, v těžkých dobách se může ledacos přehlédnout.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) navrhuje posílení pravomocí vlády a premiéra. A to v případě krize, kdy se nebude moct sejít parlament. Upozornil na to server Aktuálně.cz. Podle ministra Metnara je načasování předkládání dokumentu zcela náhodné.

Maďarský premiér Viktor Orbán ukázal v pondělí všem mocichtivým populistům a autoritářům, kudy vede cesta k omezení parlamentní demokracie. Pod dojmem obecného ohrožení se parlamentu seberou pravomoci vydávat zákony a předají se vládě. Takhle mimochodem začala i Hitlerova Třetí říše. Orbán nyní už může vládnout pomocí dekretů a nemusí se nikoho na nic ptát. Hned jsme si pomysleli, že to musí znít Andreji Babišovi v uších jako rajská hudba. A je to tu! Ve vládní kuchyni nám už vzniká legislativní záměr.