Vladimír Mečiar

Slovensko 30 let poté – to je nová kniha Pavla Kosatíka, která se zabývá porevoluční historií Slováků. Vzestupy i pády jejich nového státu nahlíží jak z hlediska slovenského, tak českého.

Dnes je to přesně 30 let, kdy se rozhodlo o rozdělení Československé republiky. 25. listopadu roku 1992 se poslanci tehdejšího federálního shromáždění rozhodli, že Češi a Slováci se od 1. ledna 1993 vydají každý svou cestou. Tento historický milník podrobně rozebírá podcast Youradia Talk Ozvěny minulosti.

Přímá volba prezidenta zůstává podle politologa Stanislava Balíka největší politickou systémovou chybou, kterou česká společnost po roce 1989 udělala. Vede k vyostřeným bojům, jež nezasypávají příkopy, ale naopak je prohlubují, uvedl Balík, jenž působí jako výzkumník v Národním institutu SYRI. Je také děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Jeho vyjádření poskytl médiím mluvčí SYRI Filip Vrána.

„Snížení důchodů někdejším komunistickým elitám dává smysl. Pomůže nám zkoumat kontinuitu minulého režimu s dneškem.“

Potlačit své ego je těžké. Ale v určitý moment prezidentských voleb nezbytné.

Konec všem nadějím na pokračování společného státu přinesla schůzka delegací Česka a Slovenska, která se konala šestého října 1992 v Jihlavě.

Pod stromem na zahradě brněnské vily Tugendhat sedí v košilích bez saka proti sobě Vladimír Mečiar a Václav Klaus. Fotografie, která se stala symbolem rozpadu Československa. Předsedové vítězných stran v parlamentních volbách se v Brně sešli přesně před 30 lety. 26. srpna 1992. Jednali o budoucnosti společného státu a rozhodli, že přestane existovat s koncem roku 1992.

Strom na zahradě brněnské vily Tugendhat a pod ním sedí neformálně, jen v košilích bez saka, Vladimír Mečiar a Václav Klaus. Tak vypadá známá fotografie Jefa Kratochvila, která se stala symbolem rozpadu Československa. Oba politici se ve vile na jednání o budoucnosti společného státu sešli přesně před 30 lety. Stanovili, že Československo přestane existovat s koncem roku 1992.

Před třiceti lety, 26. srpna 1992, podepsali v brněnské vile Tugendhat tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar smlouvu o rozdělení Československa. Šlo rozpadu státu tehdy zabránit?

Poklidné rozdělení státu před třiceti lety bereme jako samozřejmost. Nikdo však mírumilovný zánik státu tehdy nedokázal garantovat. Za klidný průběh rozdělení bychom dnes měli být Václavu Klausovi a Vladimíru Mečiarovi vděčni.

Bylo rozdělení Československa správné? Došlo k němu aspoň „správným“ způsobem? Dnes, 30 let po těch událostech, už jsou to jenom teoretické otázky a samo rozdělení nevzbuzuje velké vášně. Jedno ...

Snímky neformálního rozhovoru Václava Klause s Vladimírem Mečiarem na zahradě vily Tugendhat patří k obrazovým symbolům dělení Československa. Rozhovor se odehrál před 30 lety, konkrétně 26. srpna 1992.

Snímky neformálního rozhovoru Václava Klause s Vladimírem Mečiarem na zahradě vily Tugendhat patří k obrazovým symbolům dělení Československa. Rozhovor se odehrál před 30 lety, konkrétně 26. srpna 1992. Záběry politiků, kteří odložili saka, usedli pod rozložitý strom a dlouhé desítky minut jednali mezi čtyřma očima, pořídilo hned několik fotografů, ale neměli to snadné. Do vily ani její zahrady novináři nesměli, obsah rozhovoru dodnes znají jen tehdejší lídři české a slovenské delegace.

Tradiční módní veletrh oblečení a bot předvádí návštěvníkům různé variace od běžné konfekce po designové výstřelky. K veletrhu patří také soutěže a módní přehlídky.

V tipech na chytré čtení ve Finmag newsletteru se tentokrát podíváme do historie nedávné i pradávné. A taky trochu do budoucnosti. Témata? Válčení, dělení států i hračky.

Vrcholní politici se v souvislosti s rozdělením Československa pohybovali mimo ústavní rámec, což byl špatný vklad do budoucí politiky. Téma chybějícího referenda o zachování Československa by zasloužilo méně lehkovážný náhled. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Tomáš Zahradníček z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V pátek uplyne 30 let od doby, kdy Václav Klaus a Vladimír Mečiar, předsedové vítězných stran voleb v červnu 1992, v brněnské vile Tugendhat uzavřeli dohodu o rozdělení Československa k 1. lednu 1993.

V jihlavské galerii pod širým nebem Nonstrop se mohou ode dneška lidé seznámit s tvorbou výtvarníka Jana Karpíška. V kopiích jsou na k vidění díla, na kterých se kromě autora pracovaly jeho včely. Techniku nazval včelí interakce.

Vladimír Mečiar s Václavem Klausem v brněnské vile rozdělil Československo. Pochvaluje si to i po třiceti letech. Ostatně rozpad země výrazně ovlivnil jeho politickou kariéru.

V roce 1992 již řadu měsíců čeští a slovenští politici jednali o budoucí podobě Československa. Již nějakou dobu sílily tendence k osamostatnění Slovenska. Značná část veřejnosti i řada politiků si rozpad státu nepřály. Snahy o záchranu společného státu však pohřbila společná jednání vítězných stran parlamentních voleb: české ODS a slovenské HZDS. Nejen jejich předsedové Václav Klaus a Vladimír Mečiar se právě před 30 lety shodli, že společný stát už nemá budoucnost. Československo zaniklo posledním dnem téhož roku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Červenec 1992. Zlomový měsíc pro Československo. 17. července přijala Slovenská národní rada deklaraci o svrchovanosti. Tři dny poté v reakci na tento krok odstoupil československý prezident Václav Havel. Bylo to jasný symbol.

Léto roku 1992 bylo horké nejenom kvůli počasí, ale také z politických důvodů. Psala se poslední kapitola společného státu Čechů a Slováků.

Červenec 1992. Zlomový měsíc pro Československo. 17. 7. přijala Slovenská národní rada deklaraci o svrchovanosti. 20. července v reakci na tento krok odstoupil československý prezident Václav Havel. Byl to jasný symbol. Konec společné cesty dvacátým stoletím...

Přelomová doba umožňuje závratné politické kariéry, a když moc leží na ulici, může se jí chopit kdokoliv. I v tom spočívá příběh rozpadu Československa před 30 lety. Hostem 33. dílu podcastu Dobrovský & Šídlo je šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.

Je to přesně třicet let, kdy horkým letním dnem otřásly hned dvě nesmazatelné události, díky nimž beztak již nezadržitelný rozpad společného státu Čechů a Slováků dospěl k definitivnímu zlomu.

Vladimír Mečiar na začátku roku 1990 udělal „konkurs“ na slovenského ministra vnitra. Do půl roku byl premiérem za VPN. A pak už to jelo. V dalším dílu podcastu Dobrovský & Šídlo vzpomínáme, jak se začalo drolit Československo.

Žáci základních škol se 30 let po rozdělení Československa nemusí ve výuce o důvodech a procesu rozpadu státu moc dovědět. Záleží na rozhodnutí jednotlivých škol i učitelů. Vyplývá to z takzvaného rámcového vzdělávacího programu, podle kterého si školy vytváří své učební plány. Předepsaný seznam učiva pro dějepis na druhém stupni zmiňuje vznik České republiky, podrobněji ale rozsah či obsah látky nepopisuje. Česká školní inspekce již dříve uvedla, že téměř dvě třetiny učitelů končí s výukou dějepisu nejpozději v roce 1990.

Vladimír Mečiar v projevu k Slovenské národní radě představil program nové vlády. Programovým cílem ve státoprávní oblasti bylo dosažení nového vztahu k České republice a získání mezinárodněprávní subjektivity Slovenské republiky. Stejně jako nabytí politické a ekonomické svrchovanosti. K učinění těchto korků dostala vláda, podle Mečiara, mandát v demokratických volbách.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Slovenský premiér Vladimír Mečiar vyzval českou vládu ke zveřejnění přísně tajné zprávy o rozpadu Československa. Ta podle něj měla obsahovat časově rozpracovaná opatření pro případný rozpad federace. O den později se k „tajné zprávě“ vyjádřil bývalý český premiér Petr Pithart.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Polozapomenutí a stále směšnější zloději archívů a plnicích per Vladimír Mečiar a Václav Klaus zavzpomínali s třicetiletým odstupem v brněnské vile Tugendhat na rozdělení Československa. Vždy ...

KOMENTÁŘ. Polozapomenutí a stále směšnější zloději archívů a plnicích per Vladimír Mečiar a Václav Klaus zavzpomínali s třicetiletým odstupem v brněnské vile Tugendhat na rozdělení Československa. Vždy připraveni lhát o svojí neomylnosti přišli tentokrát dokonce s tvrzením, že kdyby Češi a Slováci už tehdy byli v Evropské unii, začali by po sobě střílet. Znal jsem oba pány osobně. Vždy

Slovenský premiér Vladimír Mečiar sice ve své řeči na historickém hradě Devíně hovořil o „sjednocování namísto rozdělování“, současně však horoval za „národní, státní a emancipační zájmy“ Slovenska. Sliboval též, že nedopustí, aby „o osudových otázkách národa rozhodovala úzká skupinka politiků z jedné nebo z druhé strany“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.

Konfrontovat rozhovor Václava Klause a Vladimíra Mečiara (pro RTVS, 30. 6.2022) s fakty nemá valný smysl. Osobních svědectví, historiografických knih, analytických textů jsou přehršle a jsou komukoli k dispozici. Ponechat jejich výroky zcela bez reakce ovšem nelze. Jsou lživé, manipulativní a mimo mísu. Povídání obou pánů nekorigoval žádný historik, ani protagonista opačného názoru (byť rozhovor následně hodnotili v televizi slovenští

Od rozdělení federace uběhlo skoro třicet let. Dva hlavní političtí aktéři té minulé doby, Václav Klaus a Vladimír Mečiar stále žijí, stejně jako žijeme i my, kteří si ještě Československo pamatujeme.

Jednání o rozdělení Československa před 30 lety byla už jen završením dlouhodobého procesu rozcházení Čechů a Slováků, řekl Klaus.

Československo se nám podařilo rozdělit férově a hlavně bez konfliktu, protože ten opravdu reálně hrozil. Mohlo dojít i na střelbu. Ve speciálním vysílání slovenské RTVS se na tom shodli český expremiér a později i prezident Václav Klaus společně se svým bývalým slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem. Právě tato dvojice se před 30 lety na rozdělení federace dohodla. Podle Klause byl navíc český a slovenský národ už dávno rozdělen sérií historických událostí.

Bývalý český prezident Václav Klaus a slovenský expremiér Vladimír Mečiar se ve čtvrtek po třiceti letech setkali v brněnské vile Tugendhat, kde svého času jednali o rozdělení Československa. Jejich debatu vysílal veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska. Oba tvrdili, že když v roce 1992 zasedli k jednání, o rozdělení federace už bylo rozhodnuto.

Hlasování v roce 1992 dopadlo šťastně. Revoluční hnutí definitivně nahradily strany.

Byl počátek léta 1992 a dolů Loretánskou ulicí si to valila rozložitá postava Vladimíra Mečiara. Tenkrát ještě chodili politici normálně po chodníku a nikdo z kolemjdoucích neměl ten hloupý nápad, aby si s nimi dělal exkluzivní selfíčko. Nebyly mobily a internet, proto i dolování informací bylo o dost složitější než dnes. A tak se na veřejnosti vědělo,

Slovenští poslanci rozhodují o vydání expremiéra Roberta Fica k vazebnímu stíhání. Čelí obvinění ze založení zločinecké skupiny a zneužívání moci, policie a finanční správy proti politickým oponentům. Sám obvinění odmítá.

Mikuláše Černáka se báli i ostatní bossové. Jak říká jeden jeho známý, byl vlkem mezi psy. Proslul svou chladnokrevností, chlubil se hláškou „není týdne, co někoho nezabiju“.

Česká vlajka je jedním z našich státních symbolů. Učíme se o ní už od základní školy. Od roku 1920, kdy byla schválena, prošla několika…

Už je zase pryč ta země, o niž jsme byli připraveni. Měl bych říct: kus země, protože pro mne to byla naše země.

Vždy při výročí rozdělení československé federace slyšíme pláč, jaká to byla nesmírná tragédie, že se společný stát po volbách v roce 1992 fakticky rozpadl a k 1. 1. 1993 se ustavily dvě samostatné republiky.

Společné soužití Čechů a Slováků v jednom státě se před třiceti lety pomalu chýlilo ke konci. Československo v roce 1992 vstupovalo do posledního roku své existence. K rychlému konci společného státu přispěly právě události z roku 1992. Pojďme si připomenout, jaké kroky vedly k zániku této středoevropské země.