Vladimír Mečiar

Situace ještě nikdy nebyla tak nepříznivá pro vítězství demokratických stran. Tři roky vládnutí Igora Matoviče ve slovenské společnosti vytvořily frustraci a hněv, která je živnou půdou pro populisty typu Roberta Fica, popisuje politoložka a socioložka Soňa Szomolányi. „Letos nás čekají přímo superkritické volby. Pokud je vyhraje Fico, bude ohrožena sama slovenská demokracie. Inspiroval se Orbánem a poučil se,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Reportérka Weronika Gogola se provdala do Bratislavy. Hlavní charakteristikou tamního života je podle ní pomalost, „slow life“, klidné životní tempo.

Slovensko je krásná země. Má nádherná pohoří, nejznámější jsou pochopitelně Vysoké Tatry, ale existuje tam plno méně známých koutů, jež se velehorám vyrovnají, nebo je dokonce předčí. Na jihu země je pro změnu rovina, dlouhé lány úrodných polí. Trochu to připomíná slovenskou povahu. Samotní Slováci na to mají rčení „raz hore, raz dole“.

Za dvacet let nikdo tak výrazně nebojoval s inflací jako nová bankovní rada, napsal guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve svém sloupku pro MF Dnes.

Kandidáti na prezidenta popsali, jak před 30 lety vnímali zánik společného státu Čechů a Slováků. A také zavzpomínali, co tehdy dělali.

Třicet let po poklidném rozdělení federace zůstává Česká republika ekonomicky i sociálně před Slovenskem. Ačkoliv před deseti lety se zdálo, že Slováci za pár let Česko dotáhnou, záhy jim došel dech. „Neudrželi tempo reforem, ty vystřídala lhostejnost až apatie,“ řekl Ekonomu analytik České spořitelny a člen vládního poradního sboru NERV Petr Zahradník.

Duo Václav Klaus a Vladimír Mečiar by si za rozdělení Československa zasloužili Nobelovu cenu, protože jej dokázali dotáhnout bez ztrát na životech a násilností. Takový názor má politolog Oskar Krejčí, který působil jako poradce komunistických premiérů i později federálního předsedy vlády. Odborník a publicista v pořadu K věci na CNN Prima NEWS mimo jiné zhodnotil i dnešní vztahy mezi Čechy a Slováky, a vrátil se i k situaci, která panovala v době rozpadu federace.

Slavme vznik České republiky, jejíž třicáté výročí jsme si nedávno připomněli, protože se jednalo o návrat k tradici, návrat k normálu. Nejsou totiž důvody stýskat si po Československu. Je ...

Polovina české veřejnosti nyní považuje rozdělení Československa před 30 lety za správný krok, zatímco 39 procent ho hodnotí jako nesprávný a zbytek neví. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že o něco kritičtěji rozpad federace vnímají lidé, kteří jsou pamětníky této události.

Slováci rozdělením Československa a následným překonáním několika vnitropolitických krizí ztratili svůj největší mindrák - že jsou nestátotvorný národ. Tím, že Češi nedokázali naplnit sliby, které Slovákům vícekrát dali, si o rozdělení federace sami koledovali. ČTK to řekl bývalý český premiér Petr Pithart.

Československo rozdělily neprimitivnější nacionální vášně a vypočítavost, po rozdělení společného státu jsou si Češi a Slováci bližší, napsal dnes slovenský list Sme k rozpadu Československa na konci roku 1992. Podle deníku Pravda si Slováci své státnosti neváží. Listy se neshodly v názoru na okolnosti rozdělení Československa.

Česká republika 1. ledna 2023 slaví své 30. narozeniny. Stejně tak i Slovensko, se kterým dlouhá léta tvořila společný stát. I přes rozdělení však Češi a Slováci zůstali blízkými přáteli, řekl ve svém novoročním projevu premiér Petr Fiala (ODS).

Koncem roku uplynulo třicet let od pokojného rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). Historici, politologové, publicisté i širší veřejnost si opět kladou mnohé otázky.

ANALÝZA. Jak se daří Česku a Slovensku od chvíle, kdy se rozpadl společný stát? Historik, sociolog a ekonom popisují, kudy a proč se ubírají kroky obou zemí.

Přesně před třiceti lety vznikla samostatná Česká republika. Bývalé Československo tak tímto krokem nadobro zaniklo. Předcházela tomu jednání na nejvyšší úrovni o budoucnosti státu, která vedli tehdejší premiéři - Václav Klaus za českou stranu a Vladimír Mečiar za slovenskou. Rozdělení státu a nově vytyčené hranice přinesly podle Deníku komplikace některým občanům obou republik.

Od rozdělení Československa uplynulo již 30 let. Česko a Slovensko 1. ledna 1993 opustily společnou federaci a vydaly se vlastní cestou. Obě země a jejich národy si však zůstaly mimořádně blízké. Jak se nyní Češi a Slováci staví k tehdejšímu rozdělení? A je v pořádku, že o něm rozhodly politické špičky, nebo mělo proběhnout referendum?

Československo jsem před 30 lety rozdělit nechtěl, ale musel jsem respektovat touhu Slováků po samostatnosti, řekl Právu bývalý premiér a prezident Václav Klaus.

Po listopadové revoluci v roce 1989 ucítili Slováci ve vzduchu možnost osamostatnit se od České republiky. Nedlouho po pádu komunismu dosáhli svého. V noci ze 31. prosince 1992 na 1. ledna 1993 vznikly dva suverénní státy. Dnes je tomu přesně 30 let. Pojďme se na tento historický milník podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.

Rozdělení Československa považuje za správné 47 procent Čechů a 62 procent Slováků. Většina lidí v obou zemích pak míní, že se mělo rozhodnout v referendu. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi (ČT) a RTVS.

Rozdělení Československa považuje za správné 47 procent Čechů a 62 procent Slováků. Většina lidí v obou zemích pak míní, že se mělo rozhodnout v referendu. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi (ČT) a RTVS. Jeho autoři uvedli, že na Slovensku od posledního průzkumu před pěti lety vzrostl podíl kladných hodnocení rozpadu federace.

Vývoj v České republice a na Slovensku od rozdělení Československa na konci roku 1992 je příběhem úspěchu. V obou zemích ovšem byla tato cesta odlišná, na Slovensku se transformace podařila ...

Vývoj v České republice a na Slovensku od rozdělení Československa na konci roku 1992 je příběhem úspěchu. V obou zemích ovšem byla tato cesta odlišná, na Slovensku se transformace podařila navzdory počátečním problémům. ČTK to řekl prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov.

Spisovatel literatury faktu, esejista a scenárista Pavel Kosatík se obává, že část Čechů začíná mít ke Slovensku 30 let po rozpadu společného státu lhostejný vztah. Autor, který v knihách Slovenské století a Slovensko 30 let poté hodnotí vývoj samostatného Slovenska i vztahy mezi Čechy a Slováky po zániku Československa, míní, že Slováci mají zájem o českou politiku i kulturu. Není si však jistý, zda to tak funguje i opačným směrem. Kosatík to dnes řekl v rozhovoru s ČTK.

Krach slovenské vlády ohrožuje i Česko. V regionu pomáhala vyvažovat autoritativní kabinety v Maďarsku a Polsku. Návrat Roberta Fica by vše změnil.

Adéla Gjuričová mluví o rozpadu Československa a paradoxu, který tehdy vznikl, kdy i ti nejchudší volí pravici, jejíž politika je pak poškodí.

Snaha o emancipaci Slováků po sametové revoluci zprvu nebyla zřetelná, ale jakmile se projevila, už se nedal vývoj zabrzdit, zhodnotil v rozhovoru pro Právo situaci před rozpadem společného státu jeden z klíčových účastníků tehdejšího politického dění Petr Kučera.

Zesnulý Anton Rakický vedl v 90. letech slovenský podnik Petrimex, který byl původně mateřskou společností Agrofertu.

Bývalý šéf slovenské finanční správy František Imrecze našel naspodu svého auta přilepený podezřelý objekt. Obával se možné bomby a na jeho žádost mu byla přidělena policejní ochrana. Imrecze je svědkem ve sledované kauze, která se dotýká lidí napojených na stranu Směr-SD expremiéra Roberta Fica. S výbuchy aut má Slovensko zkušenosti zejména z 90. let, bombový útok se tehdy stal osudným Robertu Remiášovi, který hrál roli v dodnes nevyjasněných případech kolem bývalého předsedy vlády Vladimír Mečiara.

Slovensko 30 let poté – to je nová kniha Pavla Kosatíka, která se zabývá porevoluční historií Slováků. Vzestupy i pády jejich nového státu nahlíží jak z hlediska slovenského, tak českého.

Dnes je to přesně 30 let, kdy se rozhodlo o rozdělení Československé republiky. 25. listopadu roku 1992 se poslanci tehdejšího federálního shromáždění rozhodli, že Češi a Slováci se od 1. ledna 1993 vydají každý svou cestou. Tento historický milník podrobně rozebírá podcast Youradia Talk Ozvěny minulosti.

Přímá volba prezidenta zůstává podle politologa Stanislava Balíka největší politickou systémovou chybou, kterou česká společnost po roce 1989 udělala. Vede k vyostřeným bojům, jež nezasypávají příkopy, ale naopak je prohlubují, uvedl Balík, jenž působí jako výzkumník v Národním institutu SYRI. Je také děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Jeho vyjádření poskytl médiím mluvčí SYRI Filip Vrána.

„Snížení důchodů někdejším komunistickým elitám dává smysl. Pomůže nám zkoumat kontinuitu minulého režimu s dneškem.“

Potlačit své ego je těžké. Ale v určitý moment prezidentských voleb nezbytné.

Konec všem nadějím na pokračování společného státu přinesla schůzka delegací Česka a Slovenska, která se konala šestého října 1992 v Jihlavě.

Pod stromem na zahradě brněnské vily Tugendhat sedí v košilích bez saka proti sobě Vladimír Mečiar a Václav Klaus. Fotografie, která se stala symbolem rozpadu Československa. Předsedové vítězných stran v parlamentních volbách se v Brně sešli přesně před 30 lety. 26. srpna 1992. Jednali o budoucnosti společného státu a rozhodli, že přestane existovat s koncem roku 1992.

Strom na zahradě brněnské vily Tugendhat a pod ním sedí neformálně, jen v košilích bez saka, Vladimír Mečiar a Václav Klaus. Tak vypadá známá fotografie Jefa Kratochvila, která se stala symbolem rozpadu Československa. Oba politici se ve vile na jednání o budoucnosti společného státu sešli přesně před 30 lety. Stanovili, že Československo přestane existovat s koncem roku 1992.

Před třiceti lety, 26. srpna 1992, podepsali v brněnské vile Tugendhat tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar smlouvu o rozdělení Československa. Šlo rozpadu státu tehdy zabránit?

Poklidné rozdělení státu před třiceti lety bereme jako samozřejmost. Nikdo však mírumilovný zánik státu tehdy nedokázal garantovat. Za klidný průběh rozdělení bychom dnes měli být Václavu Klausovi a Vladimíru Mečiarovi vděčni.

Bylo rozdělení Československa správné? Došlo k němu aspoň „správným“ způsobem? Dnes, 30 let po těch událostech, už jsou to jenom teoretické otázky a samo rozdělení nevzbuzuje velké vášně. Jedno ...

Snímky neformálního rozhovoru Václava Klause s Vladimírem Mečiarem na zahradě vily Tugendhat patří k obrazovým symbolům dělení Československa. Rozhovor se odehrál před 30 lety, konkrétně 26. srpna 1992.

Snímky neformálního rozhovoru Václava Klause s Vladimírem Mečiarem na zahradě vily Tugendhat patří k obrazovým symbolům dělení Československa. Rozhovor se odehrál před 30 lety, konkrétně 26. srpna 1992. Záběry politiků, kteří odložili saka, usedli pod rozložitý strom a dlouhé desítky minut jednali mezi čtyřma očima, pořídilo hned několik fotografů, ale neměli to snadné. Do vily ani její zahrady novináři nesměli, obsah rozhovoru dodnes znají jen tehdejší lídři české a slovenské delegace.

Tradiční módní veletrh oblečení a bot předvádí návštěvníkům různé variace od běžné konfekce po designové výstřelky. K veletrhu patří také soutěže a módní přehlídky.

V tipech na chytré čtení ve Finmag newsletteru se tentokrát podíváme do historie nedávné i pradávné. A taky trochu do budoucnosti. Témata? Válčení, dělení států i hračky.

Vrcholní politici se v souvislosti s rozdělením Československa pohybovali mimo ústavní rámec, což byl špatný vklad do budoucí politiky. Téma chybějícího referenda o zachování Československa by zasloužilo méně lehkovážný náhled. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Tomáš Zahradníček z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V pátek uplyne 30 let od doby, kdy Václav Klaus a Vladimír Mečiar, předsedové vítězných stran voleb v červnu 1992, v brněnské vile Tugendhat uzavřeli dohodu o rozdělení Československa k 1. lednu 1993.