Vladimír Mečiar

Rvačka mezi vrcholnými slovenskými politiky Igorem Matovičem a Robertem Kaliňákem je pouhým příznakem agresivní doby. Předvolební kampaň jasně ukazuje, že násilí je nejen tolerovatelné, ale i žádoucí.

V předvolební kampani na Slovensku opět padaly rány pěstí. Tentokrát k násilí sáhl kandidát koalice OĽaNO a přátelé. Atmosféra v zemi zhoustla už po středeční šarvátce politiků Směru a OĽaNO. Ke kampani se poprvé od dob Vladimíra Mečiara vyjádřili i slovenští psychiatři. Průzkum agentury AKO pro televizi JOJ naznačuje, že očekávané vítězství strany Směr Roberta Fica ještě není vůbec jisté.

Milion chvilek pro demokracii se po dlouhé odmlce opět zjevil na scéně. Pár stovek samozvaných Lotů vyčinilo ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi. Dovolil si posedět v restauraci s občanem Martinem Nejedlým – v minulosti poradcem prezidenta Zemana. Blažek se musel notně podivit, že když mu tolik věcí prošlo dříve, tentokrát ho bojovníci morálního kýče nenechají ani nic říct. A to mezi ně čacky přišel.

Znali se od svých čtrnácti let, založili spolu kapelu Elán. Společně pak zjišťovali, co všechno patří k muzikantské slávě. Vašo Patejdl a Jožo Ráž se sice povahově lišili, byli ale jak dva bráchové. Když měl Ráž v roce 1999 vážnou nehodu a ocitnul se v kómatu, právě Patejdl podle svědectví pamětníků pomohl svému parťákovi z nejhoršího tím, že mu pouštěl do sluchátek písničky Elánu. Nakonec je to paradoxně Patejdl, kdo z tohoto světa odešel jako první, zemřel 19. srpna 2023 ve věku 68 let.

Ešte sa ani nenarodila a už sa o nej písalo! Mamou Chiary Haršányovej (22) je totiž bývalá miss a televízna hlásateľka Gabriela Haršányová (52) a otcom  košický oceliarsky magnát a milionár Alexander Rezeš (+ 53). Budete sa diviť, aká krásna a nadaná Chiara je!

POLEMIKA / Karel Schwarzenberg nepochybně patří k osobnostem, které se významně zasloužily o naši svobodu a příslušnost k západnímu světu. Osobně si ho velmi vážím a obdivuji odkaz, kterým se jeho rod…

Keď pred 22 rokmi bývalá Miss a hlásateľka Gabriela Haršányová (52) oznámila svojmu vtedajšiemu milencovi Alexandrovi Rezešovi (†53), že s ním čaká dieťa, vysťahoval ju z luxusnej vily, kde spolu bývali. A pochyboval, či je dieťa vôbec jeho. Nakoniec testy DNA potvrdili, že je otcom Chiary. Dnes by bol na ňu hrdý. Viac sa dočítate v aktuálnom čísle časopisu Život.

Filmový festival v Karlových Varech dnes za osobní přítomnosti tvůrců nabídl životopisný dokument Pravda je nejdůležitější, portrét scenáristy, režiséra a básníka Eduarda Grečnera. Slovenský snímek režiséra Maroše Brázdy představuje dnes jedenadevadesátiletého Grečnera jako solitéra a filmového intelektuála žijícího v ústraní, obklopeného knihami. Uveden byl v sekci Návraty k pramenům. Grečner se letos na festivalu objevil poprvé od roku 1964.

Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) budou nově financované přímo ze státního rozpočtu, ke konci června skončila povinnost koncesionářů platit poplatky za veřejnoprávní vysílání. V posledních letech provoz instituce dotoval stát. Nový mechanismus má znovu přinést větší nezávislost na politicích, což je otázkou i pro Jaromíra Volka z Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS Masarykovy univerzity, který byl hostem vysílání Českého rozhlasu Plus.

Prezidenská debata na zahradě vil Tugendhat a Löw-Beer zahájila festival Meeting Brno, který připomíná památku brněnských Židů, Romů a Němců. A letos také rozpad Československa a vzájemnost dvou národů. Zuzana Čaputová v Brně mluvila i o svém rozhodnutí neobhajovat funkci, Petr Pavel nad tím vyjádřil lítost.

Na otázku, zda k sobě český a slovenský národ patří, hledali český prezident Petr Pavel a slovenská hlava státu Zuzana Čaputová odpověď v zahradách brněnských vil Löw-Beer a Tugendhat. Čtvrteční diskuze se stala zahájením a zároveň vyvrcholením festivalu Meeting Brno, symbolicky se odehrála v místech, kde Václav Klaus a Vladimír Mečiar před jednatřiceti lety rozhodli o rozdělení Československa.

Hlas věrných Čechoslováků ve veřejném prostoru roste. Toho využil Viktor Garaj ze Slovenska. Díky němu se lidé mohou znovu stát občany Československé republiky s právoplatnými doklady. Stačí, kdy…

Bývalý šéf Slovenské národní strany Ján Slota je vinný z ovlivňování justice. Rozhodl o tom soud v Banské Bystrici. Devětašedesátiletý Slota byl ale původně obviněný z korupce. Místo navrhovaných deseti let vězení mu soud vyměřil dvouletou podmínku se čtyřletou zkušební dobou.

Ačkoliv se mnozí s rozdělením Československa na dva samostatné státy ani doposud nevyrovnali a s nostalgií vzpomínají na společný stát, svět rozdělení dvou zemí bez použití síly oceňuje. I samotné rozdělení státu, jeho majetku a národní měny na dvě samostatné proběhlo zdárně bez větších otřesů tehdy mladičkých finančních trhů.

Slováci se vyslovili pro totalitu. Poměrně překvapivé zjištění přinesl průzkum veřejného mínění, jehož výsledky nedávno zveřejnil slovenský Denník N. Ukazují, že nadpoloviční většina voličů velké části stran se vyslovila pro to, aby Slovensko mělo silného vůdce, který se nebude muset ohlížet na demokracii.

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar (80) kontaktoval dva primátory krajských měst s cílem založit novou politickou stranu. Podle deníku Sme chtěl Mečiar před zářijovými předčasnými volbami založit stranu primátorů a starostů, ale byl neúspěšný.

Situace ještě nikdy nebyla tak nepříznivá pro vítězství demokratických stran. Tři roky vládnutí Igora Matoviče ve slovenské společnosti vytvořily frustraci a hněv, která je živnou půdou pro populisty typu Roberta Fica, popisuje politoložka a socioložka Soňa Szomolányi. „Letos nás čekají přímo superkritické volby. Pokud je vyhraje Fico, bude ohrožena sama slovenská demokracie. Inspiroval se Orbánem a poučil se,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Reportérka Weronika Gogola se provdala do Bratislavy. Hlavní charakteristikou tamního života je podle ní pomalost, „slow life“, klidné životní tempo.

Slovensko je krásná země. Má nádherná pohoří, nejznámější jsou pochopitelně Vysoké Tatry, ale existuje tam plno méně známých koutů, jež se velehorám vyrovnají, nebo je dokonce předčí. Na jihu země je pro změnu rovina, dlouhé lány úrodných polí. Trochu to připomíná slovenskou povahu. Samotní Slováci na to mají rčení „raz hore, raz dole“.

Za dvacet let nikdo tak výrazně nebojoval s inflací jako nová bankovní rada, napsal guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve svém sloupku pro MF Dnes.

Kandidáti na prezidenta popsali, jak před 30 lety vnímali zánik společného státu Čechů a Slováků. A také zavzpomínali, co tehdy dělali.

Třicet let po poklidném rozdělení federace zůstává Česká republika ekonomicky i sociálně před Slovenskem. Ačkoliv před deseti lety se zdálo, že Slováci za pár let Česko dotáhnou, záhy jim došel dech. „Neudrželi tempo reforem, ty vystřídala lhostejnost až apatie,“ řekl Ekonomu analytik České spořitelny a člen vládního poradního sboru NERV Petr Zahradník.

Duo Václav Klaus a Vladimír Mečiar by si za rozdělení Československa zasloužili Nobelovu cenu, protože jej dokázali dotáhnout bez ztrát na životech a násilností. Takový názor má politolog Oskar Krejčí, který působil jako poradce komunistických premiérů i později federálního předsedy vlády. Odborník a publicista v pořadu K věci na CNN Prima NEWS mimo jiné zhodnotil i dnešní vztahy mezi Čechy a Slováky, a vrátil se i k situaci, která panovala v době rozpadu federace.

Slavme vznik České republiky, jejíž třicáté výročí jsme si nedávno připomněli, protože se jednalo o návrat k tradici, návrat k normálu. Nejsou totiž důvody stýskat si po Československu. Je ...

Polovina české veřejnosti nyní považuje rozdělení Československa před 30 lety za správný krok, zatímco 39 procent ho hodnotí jako nesprávný a zbytek neví. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že o něco kritičtěji rozpad federace vnímají lidé, kteří jsou pamětníky této události.

Slováci rozdělením Československa a následným překonáním několika vnitropolitických krizí ztratili svůj největší mindrák - že jsou nestátotvorný národ. Tím, že Češi nedokázali naplnit sliby, které Slovákům vícekrát dali, si o rozdělení federace sami koledovali. ČTK to řekl bývalý český premiér Petr Pithart.

Československo rozdělily neprimitivnější nacionální vášně a vypočítavost, po rozdělení společného státu jsou si Češi a Slováci bližší, napsal dnes slovenský list Sme k rozpadu Československa na konci roku 1992. Podle deníku Pravda si Slováci své státnosti neváží. Listy se neshodly v názoru na okolnosti rozdělení Československa.

Česká republika 1. ledna 2023 slaví své 30. narozeniny. Stejně tak i Slovensko, se kterým dlouhá léta tvořila společný stát. I přes rozdělení však Češi a Slováci zůstali blízkými přáteli, řekl ve svém novoročním projevu premiér Petr Fiala (ODS).

Koncem roku uplynulo třicet let od pokojného rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). Historici, politologové, publicisté i širší veřejnost si opět kladou mnohé otázky.

ANALÝZA. Jak se daří Česku a Slovensku od chvíle, kdy se rozpadl společný stát? Historik, sociolog a ekonom popisují, kudy a proč se ubírají kroky obou zemí.

Přesně před třiceti lety vznikla samostatná Česká republika. Bývalé Československo tak tímto krokem nadobro zaniklo. Předcházela tomu jednání na nejvyšší úrovni o budoucnosti státu, která vedli tehdejší premiéři - Václav Klaus za českou stranu a Vladimír Mečiar za slovenskou. Rozdělení státu a nově vytyčené hranice přinesly podle Deníku komplikace některým občanům obou republik.

Od rozdělení Československa uplynulo již 30 let. Česko a Slovensko 1. ledna 1993 opustily společnou federaci a vydaly se vlastní cestou. Obě země a jejich národy si však zůstaly mimořádně blízké. Jak se nyní Češi a Slováci staví k tehdejšímu rozdělení? A je v pořádku, že o něm rozhodly politické špičky, nebo mělo proběhnout referendum?

Československo jsem před 30 lety rozdělit nechtěl, ale musel jsem respektovat touhu Slováků po samostatnosti, řekl Právu bývalý premiér a prezident Václav Klaus.

Rozdělení Československa považuje za správné 47 procent Čechů a 62 procent Slováků. Většina lidí v obou zemích pak míní, že se mělo rozhodnout v referendu. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi (ČT) a RTVS.

Rozdělení Československa považuje za správné 47 procent Čechů a 62 procent Slováků. Většina lidí v obou zemích pak míní, že se mělo rozhodnout v referendu. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi (ČT) a RTVS. Jeho autoři uvedli, že na Slovensku od posledního průzkumu před pěti lety vzrostl podíl kladných hodnocení rozpadu federace.

Vývoj v České republice a na Slovensku od rozdělení Československa na konci roku 1992 je příběhem úspěchu. V obou zemích ovšem byla tato cesta odlišná, na Slovensku se transformace podařila ...

Vývoj v České republice a na Slovensku od rozdělení Československa na konci roku 1992 je příběhem úspěchu. V obou zemích ovšem byla tato cesta odlišná, na Slovensku se transformace podařila navzdory počátečním problémům. ČTK to řekl prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov.

Spisovatel literatury faktu, esejista a scenárista Pavel Kosatík se obává, že část Čechů začíná mít ke Slovensku 30 let po rozpadu společného státu lhostejný vztah. Autor, který v knihách Slovenské století a Slovensko 30 let poté hodnotí vývoj samostatného Slovenska i vztahy mezi Čechy a Slováky po zániku Československa, míní, že Slováci mají zájem o českou politiku i kulturu. Není si však jistý, zda to tak funguje i opačným směrem. Kosatík to dnes řekl v rozhovoru s ČTK.

Krach slovenské vlády ohrožuje i Česko. V regionu pomáhala vyvažovat autoritativní kabinety v Maďarsku a Polsku. Návrat Roberta Fica by vše změnil.

Adéla Gjuričová mluví o rozpadu Československa a paradoxu, který tehdy vznikl, kdy i ti nejchudší volí pravici, jejíž politika je pak poškodí.

Snaha o emancipaci Slováků po sametové revoluci zprvu nebyla zřetelná, ale jakmile se projevila, už se nedal vývoj zabrzdit, zhodnotil v rozhovoru pro Právo situaci před rozpadem společného státu jeden z klíčových účastníků tehdejšího politického dění Petr Kučera.

Zesnulý Anton Rakický vedl v 90. letech slovenský podnik Petrimex, který byl původně mateřskou společností Agrofertu.

Bývalý šéf slovenské finanční správy František Imrecze našel naspodu svého auta přilepený podezřelý objekt. Obával se možné bomby a na jeho žádost mu byla přidělena policejní ochrana. Imrecze je svědkem ve sledované kauze, která se dotýká lidí napojených na stranu Směr-SD expremiéra Roberta Fica. S výbuchy aut má Slovensko zkušenosti zejména z 90. let, bombový útok se tehdy stal osudným Robertu Remiášovi, který hrál roli v dodnes nevyjasněných případech kolem bývalého předsedy vlády Vladimír Mečiara.

Slovensko 30 let poté – to je nová kniha Pavla Kosatíka, která se zabývá porevoluční historií Slováků. Vzestupy i pády jejich nového státu nahlíží jak z hlediska slovenského, tak českého.

Přímá volba prezidenta zůstává podle politologa Stanislava Balíka největší politickou systémovou chybou, kterou česká společnost po roce 1989 udělala. Vede k vyostřeným bojům, jež nezasypávají příkopy, ale naopak je prohlubují, uvedl Balík, jenž působí jako výzkumník v Národním institutu SYRI. Je také děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Jeho vyjádření poskytl médiím mluvčí SYRI Filip Vrána.

„Snížení důchodů někdejším komunistickým elitám dává smysl. Pomůže nám zkoumat kontinuitu minulého režimu s dneškem.“

Potlačit své ego je těžké. Ale v určitý moment prezidentských voleb nezbytné.

Konec všem nadějím na pokračování společného státu přinesla schůzka delegací Česka a Slovenska, která se konala šestého října 1992 v Jihlavě.

Pod stromem na zahradě brněnské vily Tugendhat sedí v košilích bez saka proti sobě Vladimír Mečiar a Václav Klaus. Fotografie, která se stala symbolem rozpadu Československa. Předsedové vítězných stran v parlamentních volbách se v Brně sešli přesně před 30 lety. 26. srpna 1992. Jednali o budoucnosti společného státu a rozhodli, že přestane existovat s koncem roku 1992.