Vodohospodářství

Vodní nádrže ve správě Povodí Moravy mají letos podle vodohospodářů mimořádně nízké přítoky. Červencové hodnoty u sledovaných přehrad často dosahovaly pouhých pěti až 14 procent dlouhodobého průměru. I přes výrazný nedostatek srážek však pokrývají zvýšené nároky na odběr vody a zlepšují průtoky v řekách. Na webu státního podniku o tom informovala mluvčí Jana Kučerová.

Přerovská radnice přistoupila kvůli dlouhodobému extrémnímu suchu k zákazu odběru vody z několika vodních toků. Omezení se vztahuje na Bystřičku, Moštěnku, Mlýnský náhon, Olešnici…

Vodní dílo Šance patří k nejvýznamnějším zdrojům pitné vody v Moravskoslezském kraji. Nádrž na řece Ostravici vznikla v letech 1964 až 1969 a dnes zásobuje především Ostravsko, Frýdecko-Místecko a část Karvinska. Vedle zásobování pitnou vodou chrání území podél Ostravice před povodněmi a v období sucha pomáhá udržovat potřebný průtok v řece.

V jedné oblasti pokrývající několik obcí na Brněnsku došla voda. Vodohospodáři vyzvali k omezení spotřeby. Spotřeba ještě vzrostla. Prý nepochopitelné. Ve skutečnosti přirozené a nepřekvapivé.

Dva roky po konci druhé světové války zasáhlo Československo ničivé sucho, které vysušilo koryta řek a zemi ohrozilo hladem. Skupina vodohospodářů však v katastrofě viděla životní šanci, jak konečně uvěznit divokou vodu za zdmi gigantických přehrad.

Premiér Andrej Babiš (ANO) oprašuje činnost Národní koalice proti suchu, která vznikla v roce 2018 za tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Podle premiéra chce vláda v příštích letech investovat do zadržování vody v krajině, vodohospodářské infrastruktury nebo budování malých vodních nádrží.

Na některých místech v Česku už sucho postoupilo tak daleko, že se vyčištěná odpadní voda stává důležitým „přítokem“. Odborníci nicméně varují, že vysoká koncentrace vody z čistíren může způsobovat problémy.

Lidé přijíždějí na parkoviště u Podolského mostu, aby si užili pohled na Orlickou přehradu. Naklánějí se přes kamenné zábradlí levobřežní vyhlídky a nechávají se fascinovat pohledem pod sebou. Na...

Co by měla podnikat obnovená národní koalice proti suchu z pohledu vodohospodářů? Čím může být ruskému režimu nepohodlný Američan, který se měl na pokyn Moskvy stát terčem atentátu v Polsku? A jaké úpravy ještě čekají tzv. dětský certifikát, který začne v Česku platit od příštího roku?

Hladina Orlíku od dubna klesla zhruba o 11 metrů. Pokud sucho nepoleví, začnou potřebný průtok Vltavy zajišťovat Slapy. Praze ale podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly nedostatek vody nehrozí.

Povodí Moravy za letošní léto eviduje zatím 12 větších úhynů ryb v tocích kvůli nedostatku kyslíku. ČTK to řekla mluvčí státního podniku Jana Kučerová. Je to nejvíce za poslední roky, loni jich za celé léto bylo osm, předloni tři. Například v Dyji pod nádrží Nové Mlýny letos v první polovině července uhynuly kvůli nedostatku kyslíku asi tři tuny ryb, v Zámecké Dyji a Staré Dyji pak až okolo šesti tun. Celkový počet tun vodohospodáři k dispozici nemají.

Orlická přehradní nádrž nabízí letos v létě rekreantům obnažené kamenité dno, lodě uvízlé vysoko nad vodou a ruiny obvykle skryté pod hladinou. O kolik mohou vodohospodáři ještě hladinu snižovat? Jak je na tom s vodou vltavská kaskáda jako celek? A jak na stav, který prý může nastat maximálně jednou za padesát let, pamatuje novela vodního zákona? Vladimír Kroc se ptal Petra Kubaly, ředitele Povodí Vltavy.

V provozu střediska vodovodních sítí v Novém Jičíně letos tráví své léto čtveřice brigádníků. Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) se totiž už podruhé zapojily do projektu Klíč ke světu. Ten pomáhá mladým lidem z dětských domovů osamostatnit se při vstupu do dospělého života.

V provozu střediska vodovodních sítí v Novém Jičíně letos tráví své léto čtveřice brigádníků. Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) se totiž už podruhé zapojily do projektu Klíč ke světu. Ten pomáhá mladým lidem z dětských domovů osamostatnit se při vstupu do dospělého života.

Jihlava obnoví část přivaděče z Hosova za 99,1 milionu korun. Projekt navazuje na vodojem Bukovno a další investice do vodárenské sítě.

Mimořádné sucho zasáhlo přes 50 procent území ve správě státního podniku Povodí Labe (PLA).

Hradec Králové - Mimořádné sucho zasáhlo přes 50 procent území ve správě státního podniku Povodí Labe (PLA). Přestože se v srpnu už neočekávají extrémní teploty až 40 stupňů Celsia, vodohospodáři předpokládají, že se sucho ještě prohloubení. Vodní nádrže ve správě podniku dál ale plní funkci záchranné sítě pro vysychající krajinu. Vyplynulo to z informací Povodí Labe.

Rozhovor s Ing. Janem Kopáčkem, vedoucím Městských lesů Český Brod, o významu dřevoprodukční, vodohospodářské, rekreační a vzdělávací funkce městského lesa, dalším směřování a aktuálních výzvách při správě majetku, doplněný pohledem Mgr. Aleny Kunclové, vedoucí Ekocentra Vrátkov. Lesní majetek města Český Brod představuje přibližně 820 hektarů pozemků určených k plnění funkcí lesa. Jedná se o souvislý lesní komplex lesa v údolí řeky Šembery na katastrech čtyř jiných obcí. Součástí správy je areál hájovny ve Vrátkově s ekocentrem a provozem na výrobu palivového dříví. Celý článek najdete zde.

Volary na Prachaticku postaví novou čistírnu odpadních vod (ČOV). Projekt by měl zlepšit kvalitu vody v lipenské nádrži. Současnou čistírnou protéká Volarský potok, který do přehrady přináší až 16 procent celkového objemu fosforu. Náklady na stavbu nové čistírny budou 100 milionů korun, dvě třetiny z toho zaplatí Jihočeský kraj. ČTK to řekl hejtman Martin Kuba (Naše Česko).

Znovu se objevují úvahy o vypuštění aspoň jedné či dvou Novomlýnských nádrží. Stejně jako na počátku 90. let, kdy o to usiloval jihomoravský přírodovědec Mojmír Vlašín.

Vodoprávní úřad v Jihlavě vyzval obyvatele a podnikatele v regionu, aby šetřili vodou. Omezit mají zejména mytí aut, zalévání zahrad, trávníků a hřišť, napouštění bazénů nebo kropení zpevněných ploch, uvedl mluvčí radnice Radovan Daněk. Úřad podle něj bude víc kontrolovat povolené odběry. Výzva k šetření vodou platí pro všechny obce spadající pod Jihlavu jako obec s rozšířenou působností.

Obnažené břehy Vírské přehrady na Žďársku nelze přehlédnout. Turisté sice do údolí řeky Svratky míří hlavně za vyhlídkami a adrenalinem na skalách, ale někteří při cestě kolem vody zkoumají, co všechno sucho odkrylo. Přehrada, která zásobuje pitnou vodou i brněnskou aglomeraci, byla na konci července naplněná pouze z 63 procent. A hladina bude klesat i dál.

Kvůli rekordnímu hydrologickému suchu čerpá Sušice pitnou vodu přímo z Otavy. Průtok řeky klesl na pětinu běžného stavu a vodohospodáři varují, že letošní hodnoty mohou být na řadě míst nejnižší za dobu měření.

Zub času se projevil na stavu, v jakém byla studánka na jihlavské Skalce. Tu teď město nechalo opravit. Jak ujistil mluvčí Jihlavy Radovan Daněk, obnova zachovala vzhled i funkčnost studánky.

Letošní sucho se výrazně podepisuje na množství povrchové vody v povodí Moravy a povodí Dyje. Důležité vodárenské nádrže jsou na tom podobně či hůř než ve velmi suchém roce 2018.

Irák řeší rostoucí nedostatek vody. Modernizace vodohospodářství bude v asijské zemi příležitostí i pro české dodavatele.

Průtoky v povodí Moravy a Dyje klesly hluboko pod červencový průměr. Nedostatek srážek snižuje také zásoby vody v nádržích.

Česká debata o adaptaci krajiny na klimatickou změnu se v posledních letech rozvinula do intenzity. Stále častěji se oceňují velké i malé přírodě blízké projekty, ať už jde o obnovu šumavských rašelinišť nebo tůní v zemědělské krajině. Abychom však z omezeného množství vody, které na území České republiky naprší, vytěžili maximum, musíme opustit intuitivní krátkozraké nadšení a přejít k zodpovědné celoplošné vodohospodářské bilanci a rozvaze. V nastupující éře extrémů počasí totiž rozšiřování permanentně napuštěných ploch tam, kde to z pohledu celé republiky nedává velký smysl, může paradoxně sucho i povodňová rizika dokonce i prohlubovat. (Text vznikl s využitím AI Gemini.)

Pětačtyřicet kilometrů z Budapešti do města Vác projel prezident Maďarského cyklistického klubu Gábor Kürti na kole korytem Dunaje. Hladina řeky je totiž v Maďarsku rekordně nízká.

Chystá se podzimní série obchodních misí českých firem z oblasti vodohospodářství. První výprava zamíří do Maroka.

Jihlava dokončila opravu studánky Na Skalce. Obnovila zdivo, fasádu i střechu, práce stály 150 tisíc korun.

Hádky kvůli tomu, zda zrušit vodní dílo Nové Mlýny na jihu Moravy kvůli častým úhynům ryb a znečištění vody, nemají smysl. Spor ekologů žádajících jeho zrušení a vodohospodářů, kteří to považují za totální nesmysl, lze vyřešit tím, že k dolní ze tří nádrží vznikne studie. Novinkám to řekl exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Vodohospodáři nesouhlasí s návrhem ekologů vypustit zcela nebo částečně soustavu tří vodních nádrží Nové Mlýny na jihu Moravy. Cílem je zamezit pravidelným letním problémům se zhoršenou kvalitou vody v řece Dyji a úhynům ryb. Podle Povodí Moravy by se situace nevyřešila, region by se potýkal se suchem, v době povodní by byly v ohrožení tisíce lidí.

Uprostřed Žďárských vrchů se skrývá vodní plocha, která konkuruje mořským destinacím. Velké Dářko s rozlohou 206 hektarů nabízí písčité břehy, teplou vodu a široké možnosti vodních sportů. Rybník založený v 15. století dnes slouží nejen jako rekreační oblast, ale plní i důležitou vodohospodářskou funkci.

Vodní dílo Nové Mlýny na jižní Moravě je dlouhodobě jablkem sváru. Na jedné straně stojí volání ekologů po radikálním vypuštění nádrží, obnově lužních lesů a řešení každoročních masivních úhynů tun ryb pod přehradou. Na straně druhé argumentují vodohospodáři rizikem destrukce sypaných hrází, ztrátou vodní rezervy pro období sucha a miliardovými náklady. Existuje však elegantní inženýrské řešení „něco mezi“: transformace kaskády na řízený polosuchý poldr. Co by to obnášelo a proč to dává smysl ekonomicky i ekologicky? (Text vznikl s využitím AI Gemini.)

Stav Dyje se po problémech s nedostatkem kyslíku zlepšuje, riziko ale podle odborníků trvá. Podle ekologa Kryštofa Chytrého by mohlo omezit množství sinic a tlející biomasy zprůtočnění alespoň části Novomlýnských nádrží a obnova říční krajiny. Ředitel pro správu povodí z Povodí Moravy Antonín Tůma to odmítá, tvrdí, že vypuštění nádrží není technicky ani z bezpečnostního hlediska možné a ohrozilo by jejich protipovodňovou i vodohospodářskou funkci. O problému diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Situace na řece Dyji pod vodní nádrží Nové Mlýny se díky postupné výměně vody zlepšuje, podle Povodí Moravy ale zůstává riziková. Největší hrozbu nadále představují přemnožené sinice, které v horkém a suchém počasí snižují množství kyslíku ve vodě. V minulém týdnu jejich vliv způsobil opakovaný úhyn ryb, vodohospodáři proto tok i nadále pečlivě monitorují.

Další ročník Cen Olomouckého kraje je tady. A vy nyní můžete hlasovat, dnes vám představíme dalšího kanditáta z kategorie: Cena veřejnosti za přínos v oblasti životního prostředí. Toto je projekt Vodohospodářských opatření ve Žlebu pod Zámečkem v areálu Běleckého Mlýna.

Situace na řece Dyji pod novomlýnskými nádržemi na jihu Moravy je pořád kritická kvůli nedostatku kyslíku, který spotřebovávají přemnožené sinice na vodním díle. Tyto problémy se v létě opakují pravidelně. „Finančně je to velmi náročné, se vším pomáhají dobrovolníci,“ říká pro Radiožurnál předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček.

Pokud jste někdy absolvovali vyhlídkový let nad českou vesnicí nebo nad rodinnými domy nad okraji města, určitě jste si všimli, že na každé druhé nebo třetí zahradě se nachází zahradní bazén.

Jirkov – Vodohospodáři zítra, ve čtvrtek 16. července, provedou plánované zkoušky pravé spodní výpusti na vodní nádrži Jirkov. V průběhu odpoledne proto dojde k výraznému kolísání a zvýšení průtoku vody v řece Bílině i v korytech pod vyrovnávací nádrží Březenec. Povodí Ohře vyzývá občany k maximální opatrnosti a varuje před vstupem do koryta toku.

Vodohospodáři přijali mimořádná opatření.

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.

Švédský ostrov Gotland, který se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody, přichází během letošní turistické sezony s neobvyklým opatřením. Místní úřady ve spolupráci s hotely vyzývají návštěvníky, aby místo sprchování využívali k mytí Baltské moře. Turistům zároveň zdarma rozdávají speciální biologicky odbouratelné mýdlo určené pro použití ve slané vodě.

Ve dnech, kdy rtuť teploměru překračuje tropickou třicítku, hledají lidé cesty, jak se ochladit. Jednou z možností je i koupání v přírodních vodách. V některých případech spojených s nepozorností nebo neopatrností se ovšem takové ochlazení může stát osudným. V našem příběhu ale naštěstí všechno dobře dopadlo.

Voda je jedním z nejcennějších přírodních zdrojů. Aby jí bylo dostatek i v obdobích sucha a zároveň dokázala chránit kraj při povodních, pečuje Povodí Odry o soustavu sedmi přehrad v Moravskoslezském kraji. Každá z nich má svou nezastupitelnou roli.

Napustit si v létě bazén pitnou vodou z vodovodu už v řadě obcí není samozřejmostí. Stát plošný zákaz nezavedl, omezení ale přibývají lokálně. Od Mikulovska přes Rataje nad Sázavou až po Dobřichovice obce kvůli suchu, slabým zdrojům a přetíženým vodovodům zakazují používat pitnou vodu k napouštění bazénů, zalévání nebo mytí aut. Někde se omezení týká i vody ze studní a vrtů.

Voda je nejcennější surovina, bez které by člověk přežil jen několik dní, přesto s ní ale v každodenním životě stále nehospodaříme tak, jak by bylo potřeba. Průměrný Čech spotřebuje jen splachováním toalety zhruba 25 litrů pitné vody denně. Když se toto číslo přepočítá na celou Českou republiku, odteče každý den do kanalizace objem vody odpovídající jednomu středně velkému rybníku. Ještě větší skryté ztráty však vznikají přímo v distribuční síti kvůli historicky zanedbané infrastruktuře. Televizní pořad Prima rok přinesl podrobný pohled na to, jak vodohospodáři na severu Čech plánují situaci radikálně změnit a jak do ochrany vodních zdrojů úspěšně zapojují nejmladší generaci.

Nedostatek pitné vody není komplikací pouze v horkých teplotách. Česká republika se dlouhodobě potýká s problémy, mnoho Čechů si to ale vůbec neuvědomuje. Většina lidí se sice snaží šetřit, podle výzkumů se ale k systematickým úsporám neposouváme.

New York City je město plné překvapení. Možná největší z nich je, jak absurdně čistá voda teče z tamních kohoutků – pochází totiž z největšího nefiltrovaného přírodního zdroje vody v USA, vzdáleného 160 kilometrů od americké metropole. Newyorská kohoutková voda je dílem hned dvou zázraků: technologického a také ekonomického. Přinášíme další ochutnávku z nového tištěného magazínu Finmag.

Pár kilometrů od kutnohorského centra leží rybník, pod jehož hrází padá voda dvěma vodopády do údolí protknutého středověkými štolami.

Opatření na posílení kapacity a zlepšení vodohospodářské bilance vodárenské nádrže Josefův Důl připravuje Povodí Labe. Cílem je zlepšit zabezpečení dodávek surové vody pro úpravnu vody Bedřichov. Ta zásobuje pitnou vodou značnou část Liberecka.

Vodohospodáři posílí kapacitu vodní nádrže Josefův Důl v Jizerských horách. Jde o další ze série opatření, jimiž reagují na stále větší sucho. Josefodolská přehrada je zdrojem pitné vody pro aglomeraci celého Liberce, včetně krajského města. Povodí Labe převede do přehrady vodu z Jeleního potoka.

Z povrchových lomů Libouš a Bílina by se v následujících desetiletích měla stát obří jezera, která zásadně změní tvář Ústeckého kraje. Vyplývá to z rozhodnutí české vlády o budoucím využití zbytkových jam po těžbě hnědého uhlí v regionu.

Každý den teče řekami, přehradami i vodovody voda, kterou považujeme za samozřejmost. Málokdo si ale uvědomuje, kolik práce stojí za tím, aby odborníci věděli, v jakém je stavu a zda splňuje všechny požadavky na kvalitu. Právě tím se zabývá laboratoř Povodí Odry. Zajišťuje monitoring povrchových vod, rozbory pitné, podzemní i odpadní vody a také analýzy sedimentů, zemin nebo kalů. Odborníci zde každoročně vyhodnocují na sedm tisíc vzorků.