Vodohospodářství

Jez v Rajhradě na řece Svratce prochází rozsáhlou rekonstrukcí za téměř 226 milionů korun. Stavebníci tento týden usadili druhou novou ocelovou klapku, která nahradí původní opotřebovaný prvek z poloviny minulého století. Modernizace má zajistit bezpečnější regulaci toku, stabilnější hladinu i lepší ochranu území před povodněmi.

Na jezu na řece Svratce v Rajhradě na Brněnsku jsou dvě nové ocelové klapky. Jejich montáž dokončili vodohospodáři ve středu odpoledne. Oproti původní konstrukci z poloviny minulého století mají nové klapky lépe regulovat přítok řeky tak, aby hladina vody nad jezem byla stabilnější. Celá rekonstrukce včetně stavby elektrárny vyjde na 225 milionů korun. Část pokryjí státní a evropské dotace. Hotovo má být do roku 2029.

Na jezu v Rajhradě osadili novou jezovou klapku. Rekonstrukce zahrnuje i malou vodní elektrárnu a rybí přechod.

Vodohospodáři odstraňují z nádrže Těrlicko rozsáhlé naplaveniny dřeva, které sem přinesla povodeň. Kmeny uvízlé v zátopě představují riziko pro lodní provoz i fungování vodního díla. S odklízením naplavenin pomáhá specializovaná technika hasičů, která umožňuje bezpečné rozebrání a odvoz materiálu z těžko přístupného terénu.

Vodohospodáři nechají v Oslavanech na Brněnsku upravit koryto řeky Oslavy. Bude nutné z něj za pomoci těžké techniky odstranit jez a také o kus dál práh pod hladinou, což je vlastně uměle vyvýšené dno řeky. Jde o dvě místa, která při tání ledu působí jako pomyslné špunty. Naposledy tam musely bagry odstranit nahromaděné kry o uplynulém víkendu.

Státní podnik Povodí Moravy v řece Oslavě v Oslavanech na Brněnsku odstraní pevné překážky, kvůli kterým se tam v zimě zasekávají ledové kry. Vodohospodáři museli kry v minulosti opakovaně rozbíjet těžkou technikou. Povodí o tom informovalo na svém webu. Výši investice neuvedlo.

Půda v Povodí Dyje se téměř každý rok potýká s výrazným nedostatkem vody, přičemž klimatická změna a s ní související růst teplot bude tento problém prohlubovat. Vědci proto společně se zemědělci a vodohospodáři hledají řešení, která by v krajině zadržela více vody. Na adaptačních opatřeních jsou podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe ochotni podílet se i Rakušané. Je proto stále vhodný čas se touto situací zabývat, řekl vědec při prezentaci projektu SaveWater.

Počet havárií vodovodní sítě v Praze loni stoupl na 4 616, což bylo meziročně o 33 více. Počet havárií na kanalizační síti meziročně vzrostl z 3 828 na 3 882. Informoval o tom Tomáš Mrázek, mluvčí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), která má v metropoli na starost distribuci vody.

Slavná římská lázeňská kultura měla v Pompejích své limity: nejstarší lázně nabízely vodu plnou nečistot, lidského odpadu i stop toxického olova.

Zdánlivě neškodný olej z pánve se v potrubí mění v tukové kry o váze několika tun. Důsledky? Havárie kanalizace, přetížené čistírny a účty, které nakonec zaplatíme všichni.

Mrazy, které celou Českou republiku sužovaly posledních pár dní, vytvořily silný led. Takto silný led vodohospodáři nepamatují celých dvacet let. S rostoucími teplotami ale nastává obleva, a tudíž jsou jezy v pohotovosti. Největší nebezpečí představují ledové nápěchy, tedy kry hromadící se u vodních děl a mostů, které mohou zadržet tok a zvýšit riziko povodní. Hlídané jsou jezy v Pardubicích a Přelouči.

Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech dokončilo první etapu projektu zabezpečení Oblastního vodovodu Karlovarska. V úseku dlouhém 3,4 kilometru dělníci položili paralelní potrubí, které může v případě poruchy nahradit současné. Zároveň může při nedostatku vody v přehradě Stanovice přivádět vodu z Ohře do úpravny vody v Březové u Karlových Varů. Samotná stavba nového vodovodního řadu byla v mnohém unikátní, řekl novinářům ředitel Vodáren a kanalizací Karlovy Vary Zdeněk Frček.

Setrvale mrazivé počasí, které v posledních dnech zasahuje většinu území České republiky, klade zvýšené nároky na vodohospodáře. Dlouhodobě nízké teploty vedou ke vzniku a postupnému zesilování ledových jevů na vodních tocích i vodních dílech. Tyto jevy je nutné pečlivě sledovat, a pokud je to možné, včas řešit. Vodohospodáři Povodí Labe proto přešli do režimu zvýšené bdělosti. Led podle nich může způsobit řadu provozních potíží i poškození konstrukcí jezů. A kritická situace může kvůli němu přijít při rychlé oblevě.

Vodohospodáři Povodí Labe kvůli mrazivému počasí přešli do režimu zvýšené bdělosti. Led na vodních tocích a vodních dílech sílí a v případě oblevy může způsobit problémy. Mráz negativně ovlivňuje také samotná vodní díla. Nutné jsou kontroly a odstraňování ledu, informoval ČTK mluvčí Povodí Labe Aleš Prokopec.

Do lednového vydání časopisu Lesnická práce jsme oslovili osmnáct respondentů z lesnicko-dřevařského sektoru s otázkami, jak hodnotí uplynulý rok 2025 ve své profesní oblasti a co očekávají od roku nadcházejícího. Odpovídali zástupci napříč celým sektorem – od organizací zastřešujících lesnicko-dřevařské podniky a nestátní vlastníky lesů přes lesnické školství, školkařství, myslivost a dřevostavitele až po vědu a výzkum. Vybrané rozhovory budeme postupně zveřejňovat během ledna na Silvariu. V první části přinášíme rozhovor s generálním ředitelem Lesů ČR Daliborem Šafaříkem, který rekapituluje nejvýznamnější události podniku v uplynulém roce a přibližuje jeho ekonomickou kondici i výsledky hospodaření. Vyjadřuje se rovněž k pokračování záměru výstavby nového sídla Lesů ČR a k letošním prognózám vývoje trhu s dřívím a biomasou.

Základní škola Tyršova ve Vyškově musí na tři dny zavřít kvůli masivnímu úniku vody. Doma tak od středy do konce týdne zůstane bezmála 600…

Pravěká vodohospodářská zařízení odkryli odborníci z Archeologického centra Olomouc (ACO) na závěr záchranného výzkumu u Kojetína na Přerovsku. I další nálezy tu dokládají dlouhodobé osídlení této oblasti od pravěku po raný středověk.

Stále se objevují snahy o stavby dalších přehrad a velkých poldrů a také snahy zajistit „profily“ tj. místa pro možnou stavbu přehrad v budoucnosti .

Zní to jako sci-fi, ale v Japonsku už to berou vážně. Klasická sprcha, kde člověk stojí pod proudem vody a mechanicky se mydlí, může být během několika let minulostí. Na její místo se hlásí technologie s názvem Mirai Ningen Sentakuki, volně přeloženo jako pračka na lidi.

Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech dokončilo první etapu projektu zabezpečení Oblastního vodovodu Karlovarska. V úseku dlouhém 3,4 kilometru dělníci položili paralelní potrubí, které může…

Pražané v příštím roce zaplatí za vodné a stočné 140,37 Kč bez DPH za metr krychlový. Cena tak meziročně vzroste o 3,93 %, tedy jen mírně nad úroveň inflace.

Paralelní potrubí v úseku dlouhém 3,4 kilometru, které může v případě poruchy nahradit to současné, bude nově pomáhat se zabezpečením Oblastního vodovodu Karlovarska. Při nedostatku vody v přehradě Stanovice může zároveň přivádět vodu z Ohře do úpravny vody v Březové.

Vodohospodářské sdružení Turnov letos slaví 30 let od svého vzniku a zahájení spolupráce s provozní společností Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. V rámci oslav proběhla řada kulturních, společenských i vzdělávacích akcí, jejichž cílem bylo zejména poděkování zákazníkům. Současně při nich byl zdůrazněn význam vodohospodářství jako každodenní součásti života ve městech a obcích. Důležitým cílem

Pražská vodohospodářská společnost (PVS), kterou vlastní hlavní město, plánuje příští rok investovat do obnovy vodohospodářské infrastruktury zhruba 4,39 miliardy korun, což je mírné navýšení oproti letošnímu plánu na 4,32 miliardy korun. Vyplývá to z prvního návrhu plánu investic PVS, který dnes schválili městští radní. Většinu peněz získá PVS od firmy Pražské vodovody a kanalizace (PVK) za pronájem vodohospodářské sítě.

Voda je zdrojem života, ale i rostoucím zdrojem napětí mezi státy. Tereza Vašinová, ředitelka platformy GERWRT a Mezinárodní prezidentské školy v Praze, propojuje technologii, diplomacii a vzdělávání s cílem proměnit prázdné fráze o ochraně vody v konkrétní činy. V rozhovoru pro Peak.cz vysvětluje, proč je třeba odvaha jednat, než se voda stane nejmocnější zbraní hromadného ničení. I proto vznikají mezinárodní iniciativy a platformy, které chtějí změnit přístup k vodní diplomacii – jednou z nich je GERWRT spolu s Mezinárodní prezidentskou školou.

Kvůli suchu a špatné dostupnosti pitné vody obce rekonstruují a staví obecní vodovody. Místní obyvatelé byli často závislí na vlastních studnách, ty ale vysychají nebo je voda z nich nekvalitní. Podporují je v tom dotační programy krajů i ministerstev zemědělství a životního prostředí. Například Vojnův Městec na Vysočině letos zahájil práce za sedmdesát milionů korun.

Minulý týden 7.-8. července 2025 proběhlo v New Yorku prestižní dvoudenní zasedání předních světových expertů, politiků a vědců zaměřené na řešení globálních vodních krizí a přípravu na konferenci OSN o vodě připravovanou na rok 2026. A Češi chtějí s řešením této problematiky významně přispět.

Velká přehrada etiopského znovuzrození (GERD) je hotová, oznámil premiér země Abiy Ahmed. Vodní dílo, které je největší v celé Africe, budí kontroverze už od začátku výstavby. Egypt a Súdán totiž mají dlouhodobé obavy, že přehrada bude narušovat tok životně důležitého Modrého Nilu.

Velká část dvousetkilometrového potrubí v Jihlavě je starší padesáti let. Právě stáří je důvodem častých poruch. Do oprav město investuje desítky milionů korun ročně, ale jsou postupné. Od začátku roku prasklo potrubí na různých místech už dvacetkrát. Poruchy jsou častější i kvůli mrazům.

Vodohospodářům dělají starosti nízké zásoby vody ve sněhové pokrývce, která je ve většině krajů v povodí Moravy nulová. Výjimkou je pouze Olomoucký kraj, ale i ten dosahuje pouze poloviny průměrných hodnot pro toto období.

Evropská komise se rozhodla s některými členskými zeměmi zahájit řízení o nesplnění povinností v oblasti kyberbezpečnosti a ochraně kritické infrastruktury. Komise proto zaslala výzvu 23 členským státům – Bulharsku, Česku, Dánsku, Německu, Estonsku, Irsku, Řecku, Španělsku, Francii, Kypru, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovensku, Finsku a Švédsku.

Na obnovu vodohospodářské infrastruktury a lesů po zářijových povodních vydá stát letos a v příštím roce celkem přes třináct miliard korun. Vláda zatím uvolnila zhruba polovinu této částky, v jednom ze dvou programů jsou peníze právě na tyto na opravy. Nejhůř je postižená Ostrava, město od státu obdrží téměř 594 milionů. Čistírny odpadních vod, které byly povodněmi méně poškozené, už se daří vracet do normálního provozu.

Pražská vodohospodářská společnost (PVS) a Pražské vodovody a kanalizace (PVK) mají na stole zásadní rozvojové projekty. S těmi se přijel přímo do Ústřední čistírny odpadních vod v Praze (ÚČOV) seznámit ministr zemědělství Marek Výborný.

Médiím to ve středu řekla mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková. Podobně plné byly přehrady i loni na jaře, horší situace byla třeba…

Technický ředitel Středočeských vodáren Bohdan Soukup v rámci sympozia „Budoucnost vody“, který v lednu pořádal Ecoista spolu s Deníkem, připomněl, že kyberbezpečnost je klíčovým tématem i pro vodohospodáře. Kladenský vodojem Future Tower je sídlem mezinárodního dispečinku, který zajišťuje bezpečnost mnoha vodárenských zařízení u nás i v zahraničí.

Unikátně zrekonstruovaný kladenský vodojem z roku 1933 se na konci ledna stal dějištěm sympozia Budoucnost vody - setkání předních odborníků na téma vody a udržitelnosti. Akci spolupořádal web Ecoista spolu s Deníkem.

Starosta Jan Konvalinka vysvětluje, proč došlo ke zrušení koncese na provozování vodohospodářské soustavy v Příbrami a co přinese vlastní model občanům města.

S Vánocemi přichází „olejová špička“. Co s použitým olejem? Využijte speciální fialové recyklační kontejnery, kam se vhazuje olej přelitý například do uzavíratelné PET lahve. Využít lze i sběrný dvůr.

Vodohospodářský majetek v Příbrami dosud provozuje společnost 1. SčV, smlouva vyprší na konci února příštího roku.

Na vodohospodářství by měla v příštím roce podle návrhu rozpočtu putovat jedna miliarda korun, je to o více než dvě miliardy korun nižší částka než v letošním roce. Letos se má do vodohospodářství rozdělit 3,03 miliardy korun.

Rekonstrukce čistírny má zvýšit její kapacitu. Nově by měla vystačit pro 65.000 obyvatel, nyní je to asi 40.000.

Cvičení Hyg-Toxy 2023 je zatím bez problémů, řekli a Českému rozhlasu generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrkos, pražský radní Michal Hroza…

Středočeští krajští zastupitelé schválili rozdělení 132 milionů korun na životní prostředí a zemědělství. Obce žádají dotace především na obnovu i stavbu nových vodovodů, čistíren odpadních vod, kanalizace a podobně, uvedl mluvčí hejtmanství David Šíma.

Do obnovy vodohospodářské infrastruktury firma investovala 2,34 miliardy korun, tedy o 131,3 milionu méně než v roce 2021. Vyplývá to z výroční zprávy firmy.…

Čtyři spolky se postavily proti zvýšení hladiny Novomlýnských nádraží o 35 centimetrů, řekla ve středu mluvčí jihomoravského krajského úřadu Alena Knotková. Do pondělí se…

Průtoky v řekách v povodí Moravy se aktuálně pohybují od 20 do 130 procent dlouhodobých průměrných květnových hodnot. Na většině míst vodohospodáři zaznamenávají postupný…

Pracovníci Povodí Moravy odklidí po vydatných deštích z Brněnské přehrady stovky tun naplavenin.

Projekt, který mimo jiné zahrnoval rekonstrukci hráze a vybudování nového bezpečnostního přelivu, byl po necelých dvou letech dokončen vloni v létě.

Projekt, který mimo jiné zahrnoval rekonstrukci hráze a vybudování nového bezpečnostního přelivu, byl po necelých dvou letech dokončen vloni v létě.

Cena vodného a stočného v Praze letos stoupla o 18,5 procenta. Celkem budou tento rok Pražané platit 128,13 Kč za kubík a meziroční nárůst se má do budoucna držet na dvou procentech nad inflací. Podle generálního ředitele Pražských vodovodů a kanalizací Petra Mrkose je tento plán dlouhodobě udržitelný a pro obyvatele Prahy nebude nijak dramatický.

Na kvalitu vody si lidé stěžují téměř ze všech městských částí.

Vodohospodáři z Povodí Moravy chystají pro řeku Kyjovku u Moravské Nové Vsi na Břeclavsku nové koryto s meandry a tůněmi. Jejich cílem je dát malému toku co nejpřírodnější podobu. Skoro dva kilometry dlouhou stavbu doplní také nové stromy a keře.

Ministerstvo životního prostředí spustilo nový dotační program na lepší hospodaření s dešťovou vodou. Pomoci by měl i s prevencí před extrémními srážkami. Na projekty je připraveno 2,5 miliardy korun.

V loňském roce byla podepsána smlouva na zpracování detailní analýzy. Ta měla zhodnotit stav vodohospodářského majetku, navrhnout varianty budoucího provozování a zhodnotit jejich výhodnost.

Vodohospodáři revitalizují řeku Kyjovku u Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. Práce na vodním toku mají pomoci říční nivě s obnovením schopnosti zadržovat vodu a zároveň zvýšit protipovodňové funkce. U říčky přibydou také nové stromy i keře.

Kvůli globálnímu oteplování se mění nároky na krajinu i na péči o vodu. Skloubit všechny zájmy je přitom v mnoha případech obtížné. Vědci teď chtějí navrhnout strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu, aby rozvíjela staletou rybářskou tradici a přitom splňovala požadavky společnosti 21. století.

Přínosem by mělo být zlevnění vody nebo udržení její přijatelné ceny pro koncového odběratele.

Stejně jako v minulých letech vzrostl kvůli teplému počasí zájem o napouštění bazénů. Vodohospodáři ale varují před jejich napouštěním z veřejných vodovodů. To totiž způsobuje problémy i dalším odběratelům a navíc jde o porušování smluv s dodavatelem.