Svět potravin

Dá se rodina uživit za pouhých pět tisíc korun měsíčně, jak tvrdí samoživitelka Mette Kristiansen? Vyzkoušela jsem její úsporný model v českých podmínkách.

Samoobslužné pokladny pro mnoho lidí skutečně představují pohodlnou cestu, jak vyřídit drobný nákup během dvou minut. Jindy však celý proces přeruší chybové hlášení, červené světlo a zdlouhavé čekání na obsluhu. Kde leží hranice mezi efektivní službou a situací, kdy se z dobrovolné volby stává nepsaná povinnost, při níž zákazník vykonává práci pokladního, ale odpovědnost za chyby zůstává na něm?

Školní oběd patří k běžným kulisám dětství. Fronta s tácem, nezaměnitelná vůně polévky a věčná debata, zda bude k omáčce knedlík, nebo těstoviny. Za dveřmi kuchyně však musí fungovat podstatně přísnější režim. Středočeští hygienici během prvního pololetí uskutečnili 413 kontrol stravovacích zařízení pro děti a mladistvé. Ve 122 případech našli nedostatky a udělili 82 pokut.

Myčka nádobí má šetřit práci, vodu i čas. Ne každý spotřebič však splní všechna tři očekávání zároveň. Nový test spotřebitelské organizace dTest ukázal, že většina modelů sice dokáže nádobí poměrně dobře umýt, mnohem větší rozdíly se však objevují při sušení. Některé přístroje navíc na úsporný program potřebují tolik času, že by během něj člověk stihl uvařit večeři, sníst ji a vyrobit další várku špinavého nádobí.

Na etiketě se lákavě červenají čerstvě utržené plody, sklenice se pyšní sytým odstínem a dominantní nápis slibuje autentický zážitek z oblíbeného letního ovoce. Pohled na zadní stranu obalu však nezřídka přináší rozčarování.

Lesní borůvky jsou malá letní odměna za poškrábané kotníky, modré prsty a půlhodinové přesvědčování, že „tady ještě určitě něco bude“. Jenže právě u borůvek se pořád opakuje chyba, kterou mnoho lidí považuje za naprosto nevinnou. Utrhnout první hrst a sníst ji rovnou v lese. Bez omytí, bez přemýšlení, často s rukama od hlíny a jehličí. Většinou se nestane vůbec nic. Jenže existuje riziko, které sice není běžné, ale pokud už se naplní, může mít velmi vážné následky.

Zmrzlina patří v létě mezi potraviny, které se mohou pokazit ještě cestou z obchodu. Někdy pouze změkne na povrchu, jindy se v rozpáleném autě promění v tekutý krém. Samotné ledové krystalky ale nejsou spolehlivým testem zdravotní nezávadnosti. Rozhodující je především to, jak dlouho a při jaké teplotě zmrzlina povolovala. U malých dětí se navíc vyplatí postupovat podstatně opatrněji.

Provozovatel může ve svém areálu stanovit pravidla, nemůže je však vytahovat z klobouku až ve chvíli, kdy je dovolená zaplacená. Velký rozdíl navíc představuje zákaz skla, zákaz veškerých nápojů a situace, kdy host potřebuje vodu ze zdravotních důvodů.

Rozpálit dřevěné uhlí a položit na něj uzeninu zvládne každý. S rozděláním pravého ohně, jako jsme zvyklí my, táboráková generace, je už horší. Ale špekáčky, lidově buřty, miluje skoro každý. Víte ale, jak proměnit obyčejný špekáček v gastronomický zážitek? Vyžaduje to víc než jen žár. Navíc každá rodina a každý člověk nařezává špekáček jinak.

Dětská oslava nebo rychlá svačina na cestách může mít skutečně naprosto nečekanou dohru. Stačí, aby potomek snědl čokoládovou tyčinku s kapkou rumové tresti nebo vypil sklenici fermentovaného kefíru, a moderní policejní analyzátor dechu ukáže pozitivní hodnotu. Je vaše dítě ale skutečně opilé?

Letní charterové lety a dálkové linky do exotiky mají své rituály. Tím nejvýraznějším je moment, kdy uličku zatarasí palubní vozík s občerstvením. Zatímco cestující v zadních řadách hladově sledují pomalý postup posádky a doufají, že na ně zbude teplé kuře, několik jednotlivců v letadle už spokojeně obědvá. Nejde o prominentní hosty ani o VIP doplatky.

Zmrzlina dlouho nebyla obyčejná letní radost, ale pracný a drahý dezert. Vyžadovala led, sůl, hodiny ruční práce a dost peněz. V roce 1843 si Nancy M. Johnson z Philadelphie nechala patentovat ruční zmrzlinovač. Jedna klika, kovová nádoba a míchadlo zásadně změnily výrobu zmrzliny v domácnostech.

Uvařit rýži do zásoby a nechat ji chladnout na plotně je běžný rituál mnoha českých domácností. Tento zdánlivě nevinný zvyk však skrývá mikrobiologické riziko, které řada lidí podceňuje. Když rýže zůstane přes noc při pokojové teplotě, mohou se v ní pomnožit bakterie a vzniknout toxin, na který už nemusí stačit ani důkladný ohřev na pánvi nebo v mikrovlnné troubě.

Když se malý alergik vrátí z letního pobytu s akutními gastrointestinálními potížemi, vedení tábora nezřídka situaci bagatelizuje. Tradiční argumenty o aklimatizačním syndromu, celkovém vyčerpání nebo drobném dietním uklouznutí však mohou maskovat závažnější problém. Pro rodiče chronicky nemocného dítěte je v této fázi zásadní oddělit emoce od faktů a správně dešifrovat patofyziologické signály, které organismus vysílá.

Přetékající bufet až do poslední minuty přestává být v některých hotelech samozřejmostí. Provozovatelé zjistili, že právě u bohatých snídaní končí obrovské množství jídla v koši, a proto mění způsob doplňování pokrmů. Do kuchyní navíc nastupují kamery, váhy a umělá inteligence, která dokáže spočítat i cenu vyhozených vajec.

Najít jídlo, které splňuje přísná nutriční kritéria, zasytí dospělé po náročném dni a navíc projde neúprosným chuťovým filtrem dětí, bývá v běžném týdnu nadlidský úkol. Když jsem poprvé vyzkoušela upéct slanou placku na bázi zrnitého sýra, netušila jsem, že se z ní stane rituál a na našem večerním stole skončí dvakrát týdně.

Letní nákup melounu často připomíná ruskou ruletu, která končí bledou dužinou bez chuti. Rozhodla jsem se proto otestovat objektivní botanické a fyzikální znaky zralosti přímo u prodejních pultů. Zapomeňte na náhodné klepání; klíč k cukernatosti tykvovité zeleniny tkví v akustické rezonanci, struktuře voskového povlaku a specifických jizvách, které odhalují skutečný stav všemi oblíbeného letního plodu.

Léta jsem v letních měsících nechávala v kavárnách v součtu tisíce korun za ledové kávové drinky. Letos jsem se však rozhodla pro radikální krok, a vyplatilo se to. Vyměnila jsem baristu za obyčejnou skleněnou nádobu a nechala kávová zrna pracovat sama o sobě přes noc v chladu. Výsledkem mého experimentu je zjištění, že špičkový letní životabudič vzniká bez drahých technologií a šetří peněženku i žaludek.

Bufet plný stále stejných jídel, unavené pokrmy, alkohol pouze k obědu a za balenou vodu další účet. Hosté, kteří za letní dovolenou zaplatili desítky tisíc korun, mohou mít oprávněný pocit, že dostali něco jiného, než si objednali. Je však třeba brát na zřetel, že samotné označení all inclusive ještě neznamená nepřetržitý přísun jídla, prémiového alkoholu ani volný přístup ke všem hotelovým restauracím. Rozhodující je především to, co cestovní kancelář skutečně slíbila.

Nealkoholický koktejl už dávno nemusí být přeslazená limonáda s ovocem a deštníčkem. Podle hlavního barmana restaurace DIAN Jakuba Staňka ale bary stále dělají jednu zásadní chybu: pokoušejí se za každou cenu napodobovat slavné alkoholické drinky. Mnohem lepší je začít od čistého stolu a vytvořit nápoj s vlastní chutí, strukturou a charakterem. Jak má vypadat skutečně dobrý mocktail, proč může stát stejně jako koktejl s alkoholem a podle čeho host pozná poctivou barmanskou práci?

Papírový filtr dnes bereme jako samozřejmost. Vloží se do držáku, nasype se do něj mletá káva, zalije se horkou vodou a po pár minutách zůstane v konvici čistý nápoj bez sedliny. Na začátku tohoto běžného úkonu ale stála v roce 1908 Melitta Bentz z Drážďan, kterou unavovala káva plná lógru. Vzala mosazný kelímek, prorazila do něj otvory a jako první filtr použila savý papír ze školního sešitu svého syna. Z domácího pokusu se ještě téhož roku stal zapsaný vynález a později základ značky, jejíž jméno se s přípravou filtrované kávy spojuje dodnes.

Než si dnes host rezervuje stůl, často nejprve otevře Google, Mapy.cz nebo některou z gastronomických aplikací. Průměr 4,8 hvězdičky, fotografie naleštěného interiéru a stovky pochvalných komentářů působí téměř jako záruka, že večer nemůže dopadnout špatně. Jenže internetové hodnocení není nezávislá kontrola kvality. Je to soubor subjektivních zkušeností, jehož výslednou podobu může restaurace do značné míry ovlivnit. Něco zcela legálně, něco už za hranou zákona.

Najít na oblíbené potravině bílý či zelený povlak plísně vyvolá v každém z nás vlnu zklamání. Rychlé řešení v podobě nože a odkrojení napadené části, ke kterému se občas uchýlíme, však může být hazardem se zdravím. Zatímco u tvrdého sýra tento postup věda schvaluje, u chleba či jogurtu si zaděláváte na vážné potíže.

Tropické letní dny s sebou přinášejí sice radost z koupání, ale také momenty, kdy je vzduch v bytech i venku tak hustý, že by se dal krájet. První pomocí bývá stisknutí tlačítka na ovladači klimatizace. Jenže ledový vzduch z hučící krabice s sebou často přináší zablokovaný krk, rýmu nebo angínu. Málokdo přitom ví, že ten nejlepší vnitřní termostat máme přímo v kuchyni. To, co v létě naložíme na talíř, totiž dokáže s tělesnou teplotou udělat hotové divy.

Patříte mezi milovníky poctivých českých špekáčků? Pak možná uvítáte tip, jak je rychle a snadno zbavit slupky, třeba na pořádný poctivý buřtguláš.

Regály tuzemských supermarketů v posledních letech zažívají masivní invazi. Kamkoliv se podíváte, tam na vás útočí nápisy slibující vysoký obsah bílkovin. Proteinové tyčinky, high-protein jogurty, speciální kaše, pudinky nebo dokonce proteinové chipsy se staly symbolem moderního, zdravého a úspěšného životního stylu. Ale jsou pro nás skutečně tak prospěšné?

Kolem obchodního řetězce Tesco se v poslední době točí spekulace, které mohou od základu změnit způsob, jakým v Česku nakupujeme potraviny. Britská matka podle ekonomického tisku zvažuje, že prodá své prodejny ve střední Evropě. Pro nás, české zákazníky, to okamžitě vyvolává zásadní otázky. Skončí značka, na kterou jsme zvyklí desítky let? A máme se začít bát o své oblíbené zboží nebo ceny?

Dříve byla karafa vody vnímána spíše jako nadstandardní gesto pohostinnosti ze strany podniku, dnes ji ale mnoho návštěvníků restaurací považuje za naprostou samozřejmost a přirozený základ pitného režimu. Host má pocit, že žádá něco levného a zdravotně nezbytného, restaurace ale vidí jasné náklady - minimálně na servis a služby.

Při pohledu na balíček vanilkového cukru nebo kelímek poctivé smetanové zmrzliny málokoho napadne, že drží v rukou produkt jednoho z nejstřeženějších tajemství historie.

Spotřebitelé by měli zpozornět a zkontrolovat domácí zásoby masa i konzerv. Dozorové orgány upozornily na dva problematické masné výrobky, které se objevily na českém trhu.

Sbíráte houby do igelitky a čistíte je až druhý den? Hazardujete se zdravím, varuje mykolog. Česká houbařská vášeň často končí v momentě, kdy plný koš přineseme domů. Zatímco sběru jedovatých druhů se většina lidí úzkostlivě vyhýbá, masivní riziko v podobě sekundárních otrav z nesprávné manipulace často podceňujeme. Stačí nechat úlovek chvíli v igelitové tašce nebo v přehřátém autě a spustí se rychlý rozklad proteinů, který promění i prvotřídní hřiby v nebezpečný koktejl. Tohle základní pravidlo občas nezná ani vášnivý houbař.

Rohlík zabalený v ubrousku, banán v kabelce a dva sendviče připravené na celodenní výlet. Odnášení jídla z hotelových snídaní patří k tématům, která spolehlivě rozdělí hosty na dva nesmiřitelné tábory.

Celý meloun může zůstat při pokojové teplotě, rozkrojený však patří bez debat do lednice, ne však bez obalu. Nutriční specialistka Andrea Mokrejšová upozorňuje, že jeho vodnatá a málo kyselá dužina vytváří v teple vhodné podmínky pro množení bakterií.

Celý život hodně cestuji, dalo by se říci, že i gastrocestuji, a proto mě vždycky ušetřilo čas při výběru restaurace podívat se na recenze na Google. Téměř nikdy nejdu do podniku, který má méně než 4,8 z 5 hvězdiček a nutno říci, že se mi to zatím vyplácelo. Teď ale po poslední zkušenosti nevím, jestli to nebylo spíše placebo. Tohle se mi totiž skutečně stalo.

Nový sáček mouky obvykle putuje rovnou do kuchyňské skříňky. Právě tím si však někdy domů nastěhujeme nezvané hosty. V mouce, rýži, vločkách, ořeších nebo krmivu mohou být vajíčka skladištního hmyzu, přestože obal vypadá neporušeně. Jednoduchou prevencí je nechat nově koupenou potravinu nejméně čtyři dny v mrazáku. Musí se to ovšem udělat správně, jinak mouka zvlhne a dobrý úmysl skončí několika kilogramy slepených hrudek.

Instantní nudle patří k nejpopulárnějším rychlým jídlům, která si zejména školáci a teenageři rádi připravují sami. Evropou se však v současné době šíří epidemie salmonelózy, která zasáhla již čtrnáct zemí včetně České republiky, a vyšetřování zdravotních úřadů ukázalo na velmi varovný fenomén.

Slovo „tuk“ ve výživě spolehlivě rozbliká červenou kontrolku, ale ve světě ryb neplatí běžná pravidla. Zde je tou nejcennější komoditou. Pokud si odpíráte tučné ryby v domnění, že chráníte své srdce, nevědomky se připravujete o ten nejsilnější štít.

Velká mísa syrového salátu nemusí být pro tělo tím nejlepším. Výživová poradkyně Lenka Fotrová vysvětluje, proč vaření někdy zvyšuje využitelnost cenných látek, proč neexistuje jediná „superzelenina“ a kdy může i zdravá zelenina způsobovat potíže.

Internetové recepty nabízejí zdánlivě jednoduchou rovnici - jednu lžíci mletých chia semínek smíchejte se třemi lžícemi vody, nechte nabobtnat a vzniklou hmotou nahraďte jedno vejce. V sušenkách nebo lívancích může podobný postup fungovat. Když jsme však takzvané chia vajíčko vyzkoušeli v klasické bábovce, výsledek měl k nadýchanému moučníku daleko. Ukázalo se, že vejce není jen pojivo a univerzální náhrada ve skutečnosti neexistuje.

McDonald’s patří k nejznámějším globálním řetězcům, přesto jeho nabídka zdaleka není všude stejná. Když jsem vyjela za hranice vyzkoušet německou pobočku, zaskočila mě nejen cena nejdražšího menu, která po přepočtu dosahovala téměř 390 korun, ale především množství položek, které v české nabídce vůbec nenajdeme.

Cuketa v létě rychle zaplní záhon i kuchyň, ale nemusí pořád končit jen v plackách nebo buchtě. Její jemná chuť je naopak výhodou: dobře se kombinuje s česnekem, bylinkami, sýry, rajčaty, kořením i sladkými přísadami. Využít ji proto můžete do polévek, těstovin, salátů i moučníků.

Farmářské trhy ušly za poslední roky obrovský kus cesty. Ovoce a zelenina už neleží na pultech nahodile navršené v bednách, ale bývají vyskládané téměř jako výstavní exponáty. Na první pohled je znát, že si pěstitelé dávají záležet na tom, co zákazníkům nabídnou. Rajčata jsou pevná a vybarvená, meruňky bez otlaků, saláty svěží a bylinky nevypadají, jako by za sebou měly týdenní cestu přes několik skladů.

Nemocná dojnice může antibiotika potřebovat stejně jako člověk. Její mléko však během léčby nesmí ke spotřebitelům. Jiří Kopáček vysvětluje, jak se dodávky kontrolují a proč by jediná chyba mohla znehodnotit tisíce litrů mléka.

Čeká nás prodloužený víkend, a tak se vyplatí vědět, které dny můžeme vyrazit do supermarketů, abychom doplnili zásoby nebo se připravili na dovolenou. Během různých svátků se totiž otevírací doby obchodů mění.

Houbařská sezona letos zavítala dřív, než mnozí čekali, a v českých lesích se znovu probouzí jeden z nejpevnějších domácích rituálů. Houbaření je u nás téměř národní sport. Nejde jen o samotný sběr, ale i o ranní odchod do lesa, sledování počasí, opatrné mlčení o dobrých místech a také o první zprávy od známých, kteří už se vrátili s hřiby, zatímco jiní teprve zvažují, jestli má vůbec smysl vyrazit.

Příprava domácího ovesného nápoje vypadá na sociálních sítích až podezřele snadno: hrst vloček, voda, mixér a za pár minut údajně hotová alternativa kupovaného nápoje. Vyzkoušela jsem to přesně tak, jak radí internetové recepty. První dojem nebyl úplně marný, jenže skutečný test přišel až ve chvíli, kdy se domácí nápoj potkal s horkou kávou.

Na sluníčku dozrávají první kousky ovoce a přichází ideální čas užít si jejich sezónu naplno. Představte si sklenice plné barevných marmelád, které nám navodí letní atmosféru po celý rok. Stačí pár surovin, správný postup a během chvíle vzniká něco, co má úplně jinou hodnotu než jen obyčejná zásoba ve spíži. Domácí marmelády znamenají radost z tvoření, jednoduchost i návrat k tomu, co je přirozené. Moderní želírování k tomu přidává ještě něco navíc – méně cukru, více ovoce a výrazně snazší přípravu, než si pamatujeme z dětství.

Lyofilizační komory dnes bereme jako standard pro prémiové potraviny. Technologii však paradoxně masivně nastartovala potřeba uchovávat krevní plazmu a antibiotika během druhé světové války. Až potom přešla do potravinářství.

Tmavá barva, výrazná slanost a intenzivní chuť umami mohou svádět k představě, že sójová omáčka a tamari jsou prakticky totéž. Liší se však surovinami, způsobem výroby i využitím v kuchyni. Český odborník na fermentaci Miloslav Laštovička navíc ukazuje, že podobné dochucovadlo může vzniknout dokonce bez jediného sójového bobu.

Otevřít lahev s vybraným ročníkem, nechat ji vydýchat, vybrat správný tvar sklenice a u stolu strávit tři hodiny. Pro část dnešních dvacátníků a třicátníků je tato představa spíše svazující povinností než příjemným zážitkem. Vinařský průmysl prochází výraznou proměnou a vedle klasických lahví se stále hlasitěji hlásí o slovo formát, který by ještě před pár lety řada milovníků vína odmítla už od pohledu: plechovka.

Pokud můžete, rádi investujete nemalé peníze do lokální bio zeleniny, farmářského masa a čistých surovin bez aditiv. Pak ale celý tenhle drahý nákup vysypete na rýhovanou opotřebovanou pánev s oloupaným černým povrchem a celou snahu o zdravý životní styl spolehlivě pohřbíte. Vybavení kuchyně totiž zásadně ovlivňuje chemické složení jídla.

Venku panují nefalšované tropy, teploměr atakuje čtyřicítky a vzduch se doslova tetelí nad rozpáleným asfaltem. V takové výhni je led v nápoji přesně tím, co člověk potřebuje alespoň pro okamžité pocitové osvěžení. Jenže ruku na srdce – stejný kelímek plný ledové tříště dostanete u pokladny rychlého občerstvení i v prosinci, kdy venku mrzne, až praští.

Cukr v limonádě nepřehlédnete, protože ho legislativa přikazuje uvádět v tabulce výživových hodnot. S nejškodlivějšími transmastnými kyselinami to však bylo dlouho přesně naopak – zákon jejich uvádění v tabulce výslovně neumožňoval, takže spotřebitel neměl šanci z etikety poznat skutečné zdravotní riziko. Jaká další nebezpečí zůstávají skrytá za legislativními pravidly a proč zdravější alternativy často prohrávají s marketingem?

Prázdniny začaly a s nimi i cestování. Ovšem kromě lidí si “volno” může nečekaně vzít i elektřina a na ni napojené spotřebiče. Jak po návratu poznat, jestli na nás v mrazáku čekají balíčky masa, anebo tam už číhá biologická zbraň? Internetem se šíří snadný trik s mincí.

Majonézový salát, kuřecí sendvič nebo nakrájený meloun vypadají jako ideální svačina k vodě. Jenže v rozpálené tašce se z nich během pár hodin může stát bakteriální časovaná nálož. V létě totiž nejde jen o to, co jíme, ale hlavně jak dlouho to leží mimo lednici.

Se synem jsme vyrazili na samosběr jahod. Venku bylo 36 stupňů ve stínu, takže se zdálo jako dobrý nápad vyrazit hodně brzy a doufat, že v takovém vedru nebude mít stejný plán polovina populace. Bohužel měla, i když jindy to prý bývá ještě horší.

Rtuť teploměru šplhající vysoko nad tři desítky stupňů Celsia v lidech spolehlivě probouzí touhu po okamžitém ochlazení. Sklenice vody s hromadou ledových kostek, vychlazený meloun přímo z chladničky nebo ledová tříšť se v takových chvílích zdají být tou nejlogičtější záchranou. Jenže tak to není...

Letní dehydratace nemusí končit kolapsem na pláži, aby tělu začala škodit. Často se ozve mnohem dřív a nenápadněji: únavou, bolestí hlavy, horším soustředěním nebo podrážděností. Proč není dobré čekat až na žízeň, jak správně pít během horkých dnů a proč může být zrádná i klimatizovaná kancelář, vysvětluje MUDr. Jana Ježková z Oborové zdravotní pojišťovny.

Jakmile rtuť teploměru vyšplhá ke třicítkám, chování českých spotřebitelů prochází prudkou transformací. Touha po okamžitém ochlazení se promítá do nákupních seznamů téměř okamžitě, což potvrzují i aktuální data předních tuzemských obchodních řetězců pro ČTK.

Plechovka plná kofeinu a cukru se stala běžnou součástí školních svačin, v mnoha případech i jejich přímou náhradou. Kromě toho, že energetický nápoj nemá pro školáky žádný výživový přínos, se negativně podepisuje také na jejich fungování během výuky. Stát sice chystá tvrdé omezení a zvažuje, že prodej energetických nápojů dětem do 16 let úplně zakáže, jenže tato změna zatím visí ve vakuu.