17. listopad | 1989, 1939

Petr Miller byl mužem, bez kterého by dělníci v listopadu 1989 zůstali doma. Z kováře pražské ČKD se stal ministr práce a sociálních věcí. Co přišlo po pádu z politiky, by málokdo čekal: šel si pro podporu na úřad, který sám pomáhal zakládat.

Divadelní a filmová herečka, disidentka a jedna z prvních signatářek Charty 77 Vlasta Chramostová měla velmi dramatický osud. Při autonehodě přišla o malého syna, což vnímala jako Boží trest. Po roce 1968 se jí otočil život vzhůru nohama.

Olomouc je historickým městem, které je plné památek, historických budov i náměstí. Některá místa se v průběhu let změnila k nepoznání, jiná se zase nezměnila vůbec. Olomoucký Report se vydal po stopách historie a v novém seriálu některá místa navštívil. Podívejte se, jak velké změny jsou.

Je tomu už více než 35 let, kdy někdejší šéf komunistů Miloš Jakeš vstoupil nechtěně do našich dějin svým projevem na Červeném Hrádku a pronesl slova, která se stala terčem posměchu. Se sametovou revolucí se mu zhroutil svět.

Míváme tendenci srovnávat se se západními zeměmi a naříkat nad naší životní úrovní. Podle odborníků se však máme dobře, dokonce lépe než Francouzi.

S nástupem vlády Andreje Babiše se nejvyšší patra ministerstva obrany proměnila v seřadiště členů normalizační KSČ. Po Jaromíru Zůnovi a jeho „politickém“ opatrovníkovi Radovanu Víchovi se nyní objevil další bývalý komunista. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, nový vrchní ředitel vyzbrojovací sekce Ján Gurník po dvouleté kandidátské lhůtě vstoupil do totalitní strany 30. října 1986.

Před několika dny obletěla Česko smutná zpráva a smrti filmového a divadelního herce Jana Potměšila, který se i přes svůj hendikep dokázal vrátit k milovanému divadlu a užívat si rodinného života.

Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil. Člověk, který si navzdory těžkému osudu zachoval vnitřní svobodu.

Filip Turek se v nedělní Partii pokusil přirovnat Viktora Orbána k Václavu Havlovi. Srovnávat disidenta, který mocí pohrdal, s autokratem, který ji odmítal pustit, je víc než jen historický omyl.

Listopad 1989 znamenal zásadní politický zlom. Vedle veřejných událostí se však řeší i méně viditelné souvislosti, které mohly ovlivnit rychlost a průběh přechodu moci.

Předběžné výsledky sčítání dopravy už zveřejnilo Ředitelství silnic a dálnic. K dispozici jsou však zatím pouze čísla bez zhodnocení odborníků. Jak se změnila v Olomouci? DataReport přináší přehledné shrnutí.

Na podzim roku 1989 se komunistický režim v Československu zhroutil během několika týdnů. Jednou z klíčových otázek zůstává, zda jeho pád nebyl urychlen tím, že vedení KSČ ztratilo kontrolu nad ulicí.

Ačkoliv je pojem gulášový socialismus spojován zejména s Maďarskem, mnoho pamětníků tento termín používá i ve vztahu k naší minulosti. Na dobu, kdy si vládnoucí garnitura kupovala lidi určitým sociálním zabezpečením, vzpomínají mnozí s nostalgií.

Spojení jmen Jiří Suchý a Jiřina Švorcová zní jako oxymóron. Tyto neslučitelné osobnosti v minulosti propojil okamžik, jehož výsledkem byl dobrý skutek.

Byl disidentem, kterého StB marně lámala v celách. Po revoluci se stal elitním špionem, co bránil Česko před uranem. Portrét Františka „Čuňase“ Stárka – legendy, která dál provokuje i bez hvězd.

Novojičínští legionáři zhodnotili loňský rok, ve kterém si připomínali 80. výročí konce druhé světové války. Současně představili akce, které připravují na letošek. Pro veřejnost to bude třeba Branný den a 17. listopad.

Lidé málokdy uvěří, že se zásadní historické události odehrály zcela přirozeně.

Václav Havel bývá označován za velkého demokrata. Jeho výrok, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, se stal ikonickým. Je symbolem humanity a síly pozitivní komunikace. Havlovy ušlechtilé ideály ale v realitě občas drhly…

Právě končící rok je možné – pokud jde o českou politiku – vnímat jako završení etapy, jejíž počátek lze datovat volbami v roce 2010. A taky – což spolu souvisí – jako debakl polistopadové politiky. Vládu sestavily výhradně strany, které svůj program zakládají na kritice poměrů, jejichž základy byly položeny po sametové revoluci.

KOMENTÁŘ. Jsem Němec a český 17. listopad není můj svátek. Přesto je to pro mě každoročně silný zážitek, i když jsem to letos na Národní třídu osobně nestihl. I za moji svobodu se totiž bojovalo v Československu, třeba Chartou 77. V Německu takový svátek revoluce nemáme, a je to podle mě chyba. Stačí se podívat

Honza Cina patří k umělcům, kteří dokážou proměnit televizní úspěch v dlouhodobý růst. Po Tváři prošel profesními posuny i soukromými změnami, které mu otevřely prostor pro nový začátek. Jeho dnešní život působí klidněji, vyrovnaněji a plný energie, která se odráží v jeho projektech.

Před více než 36 lety došlo na Národní třídě v Praze k demonstraci, která nastartovala sametovou revoluci a pád komunistického režimu v tehdejším Československu. Jako každý rok, i letos proběhly po celé republice oslavy 17. listopadu. A jako každý rok u toho bylo veselo. Na sociálních sítích se později objevily falešné příspěvky s falešným výrokem prezidenta Petra Pavla o střílení do demonstrantů. Právě na tyto příspěvky jsme se podívali v dalším díle Řetězáku.

Vždy, kdy se v Čechách slaví významný svátek, objevují se v médiích ankety zkoumající, kterak se „nastupující generace“ vyzná v našich dějinách. A z těchto sond pak povstává onen přízrak „ztracené generace“.

Videozáznam z bezpečnostní kamery, která zachytila napadení seniora v den státního svátku 17. listopadu ve stanici metra Národní třída, ve čtvrtek zveřejnila policie. Důvodem je pátrání po svědcích incidentu. Případ policie vyšetřuje jako pokus o těžké ublížení na zdraví. Z dosavadního prověřování vše nasvědčuje tomu, že samotnému napadení předcházela slovní rozepře. Podezřelou je 17letá dívka.

Kandidát Motoristů na funkci ministra se chystá na schůzku s prezidentem. Filip Turek věří, že všechny pochybnosti kolem své osoby dokáže rozptýlit a Petra Pavla přesvědčí. Za výrok o „hajlování do ksichtu“ se omluvil.

Narodila jsem se v roce 1989 - dobu socialismu jsme ve škole probrat nestihli, dobové filmy považují tehdejší realitu a specifický slovník za samozřejmost, ale ne všechno se dá pochopit z kontextu…

Dezinformace i konspirační teorie kolem sametové revoluce jsou založeny na neznalosti dějinných souvislostí nebo bagatelizují a shazují autentický občanský projev. V našem projektu se na ně zaměříme. A vyvrátíme je.

V září 1989 přijela studovat češtinu, v Praze tato rodilá Američanka pak prožila pád komunistického režimu. Na neuvěřitelné týdny nemohla zapomenout a v roce 1994 se do Česka přestěhovala natrvalo. Své poslání Gwendolyn Albert poté našla v aktivismu a novinařině.

Zhroucení komunistického režimu v Československu šlo ruku v ruce s rozpadem celého sovětského bloku, který „načalo“ Polsko. KSČ chtěla docílit určitých reforem, ale ty přišly pozdě a v čase se nepotkaly s přáním většiny lidí, kteří už nechtěli jen dílčí reformy v rámci existujícího systému.

Poslanci Motoristů v čele s Filipem Turkem přišli před týdnem na Národní třídu k uctění památky 17. listopadu v obklopení početné soukromé ochranky. Mezi bodyguardy byli bývalí profesionální boxeři a bojovníci MMA, z nichž někteří mají navíc násilnou kriminální minulost. Novinky to zjistily, když zkoumaly fotografie a video záběry pořízené během akce na Národní třídě.

Prezident, ulice a „mafiánská“ vláda. Jak se Den boje za svobodu a demokracii změnil v referendum o Andreji Babišovi a budoucnosti polistopadového režimu.

Jaký byl listopad 1989? Podle novin, které 36 let odpočívaly na půdě, hodně hektický. Podívejte se, jak se měnila nálada ve společnosti den po dni. Nejdřív se demonstrace bagatelizovaly…

„Pod tím náporem už jsme znecitlivěli,“ myslí si hudebník Denis Bango alias Fvck_Kvlt o současné atmosféře mezi mladými lidmi na Slovensku.

Česká společnost si nedávno připomněla 17. listopad, jeden z nejdůležitějších dnů našich moderních dějin. A zatímco si připomínáme odvahu těch, kteří tehdy vyšli do ulic, současně čelíme otázce, jak si…

POLEMIKA: To, co se odehrávalo v Praze na Národní třídě v pondělí 17. listopadu 2025, je smutné. Volím záměrně toto poměrně prosté, nepřehnané slovo. Na Národní třídě se sice stejně jako v uplynulých 35 letech zapalovaly svíčky a přinášely tam květiny. Přišla tam řada lidí, kteří si toho, co se stalo 17. listopadu 1989, skutečně váží a kteří si to nezkresleně uchovávají v paměti. O atmosféře listopadu 1989 a o s tímto datem spojených ideálech, jak po komunismu vybudovat novou společnost a jak…

Pískání na politiky, potlesk, slzy dojetí při zpěvu hymny a Modlitby pro Martu, tentokrát v podání romských zpěváků, agenti, (ex)komunisté, demokratické hodnoty, hajlování i…

Od 17. listopadu se na sociálních sítích šíří dezinformace poslance Filipa Turka, podle nichž měla Sametovou revoluci řídit KGB, StB a Michail Gorbačov.

Na Václavském náměstí se k 17. listopadu zase udál Koncert pro budoucnost. A já si dovolím v reakci sepsat doslova obžalobu. Nikoliv právní, chraň mě ruka páně, ale společenskou, morální, mravní.

Je Filip Turek, kandidát Motoristů na ministra zahraničí, tak hloupý, nebo je to zlotřilý politik, který chce uspět pomocí šíření nesmyslů? Při oslavách listopadové revoluce různě blábolil. Například že mu „přijde zvláštní ta naivita toho, že si lidi opravdu myslí, že tu revoluci udělali studenti, a ne Gorbačov, KGB a spol., protože je jasný, že to byla řízená věc“. To je oblíbená konspirační teorie, kterou slýcháme už od revoluce. Jenže za 36 let nikdo nepředložil důkazy, že by tomu tak skutečně bylo. I Turek lže.

Brutální napadení proběhlo během státního svátku na Národní třídě. Sedmnáctiletá dívka v pondělí večer pobodala jednaosmdesátiletého muže ve vestibulu metra, sotva pár metrů od dění Sametové revoluce. Podle informací deníku Echo24 od svědka celé události, došlo k potyčce mezi seniorem a nezletilou dívkou během výstupu a nástupu z metra ve stanici Národní třída.

Oslavy 17. listopadu tradičně nasvítily rozdělenou českou společnost. Její část podle komentátora Luďka Staňka pokládá svátek za „svůj“ a nechce ho nikomu dát, už vůbec ne „náckovi“ Filipu Turkovi. V novém dílu podcastu Politická sezóna Staněk s bývalým ministrem spravedlnosti Janem Kalvodou diskutoval také o střetu prezidenta Petra Pavla a aspiranta na premiéra Andreje Babiše.

Kdekdo by čekal, že Filip Turek po skandálu s kontroverzními výroky na sociálních sítích zařadí zpátečku, ale opak je pravdou. Ve sváteční den 17. listopadu se s kolegy vypravil na Národní třídu, kde si připadal jako největší hvězda. Korunu tomu nasadil „zaručenou pravdou“ o událostech roku 1989.

Krátce po 17. listopadu 1989 se do oficiálního rozhlasového vysílání zase začala dostávat hudba, kterou se komunistický režim snažil umlčet. Slyšet tak byly opět hlasy Vladimíra Mišíka, Karla Kryla nebo Marty Kubišové, k jejichž písním si ale posluchači už před revolucí dokázali také najít cestu.

Je podivuhodné jak pouhé položení květin k uctění památky dvou bojů studentů za svobodu, vzdálených od sebe padesát let, dokáže odkrýt charakter, stav mysli a cíle aktérů obou aktuálně se střídajících formací, stejně jako jejich komentáře k významu tohoto dne.

Hodnoty, realismus a zájmy v zahraniční politice mají být v rovnováze. Diplomacie je přece práce se vztahy – a vztahy chceme mít i s těmi, jejichž způsoby nám moc nevoní.

Sedmnáctého listopadu proběhly všechny ustálené ceremonie spojené s dvojím historickým výročím. Připomínat ale neznamená sytit další z mnoha populárních historických mýtů.

Stálá přítomnost sovětských vojsk na československém území započatá okupací v srpnu 1968 nevyhnutelně vedla ke vzniku mnoha nejrůznějších incidentů mezi československými občany a sovětskými vojáky.

Málo se mluví o strachu, kterému museli čelit studenti a stávkující v podnicích, kteří se v roce 1989 zapojili do sametové revoluce proti komunistickému režimu, zejména na periferiích, řekl v Jihlavě divadelník Vladimír Mátl, který se jako devatenáctiletý zapojil do organizování protestů.

17. listopad je patrně nejvýznamnější český státní svátek. Minimálně co se týče veřejných aktivit české společnosti. Hlavní události se dějí na Národní třídě, kam postupně kdokoliv, včetně téměř všech českých politiků, přichází uctít odkaz sametové revoluce. I letos však příchod různých politiků doprovázel pískot a negace ze stran občanů. Není však možnost, že můžeme pískat na jakéhokoli politika oním odkazem sametové revoluce?

Filip Turek šel na Národní třídu oslavit 17. listopad a u toho do televize řekl , že převrat řídila KGB. Tomu se nejde ani smát. Tohle je opravdu kandidát na ministra zahraničí?

Milion chvilek uspořádal v Praze k výročí sametové revoluce demonstraci „Česko není na prodej“. Stala se trnem oku nastupující vládní koalici v čele s hnutím ANO. Jeho výhrady však zavánějí demagogií a pokrytectvím.

Vzpomínky na mládí, které jsme prožívali plni nadšených emocí, které dnešní mládež nezná. A je to škoda.

Oslavy 17. listopadu v Ostravě poznamenalo škaredé počasí. Od pondělního rána trápil moravskoslezskou metropoli chlad a neustálý déšť. Přesto se stovky lidí, mnohem více než bývalo zvykem v uplynulých letech, zúčastnily oslav 17. listopadu v centru města.

Tisíce lidí se dnes odpoledne zúčastnily na pražském Staroměstském náměstí demonstrace proti vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů. Organizace Milion chvilek pro demokracii, která akci pořádala, odhadla počet účastníků na zhruba 15.000. Zástupci organizace se domnívají, že nový kabinet vzniká na mafiánském principu, kdy se budoucí členové vzájemně vydírají. Vyzvali politiky k takovému chování, aby se lidé nemuseli scházet na náměstích. Další řečníci vyzývali účastníky akce, aby se více politicky angažovali, podporovali demokracii a bojovali proti lži.