17. listopad | 1989, 1939

Honza Cina patří k umělcům, kteří dokážou proměnit televizní úspěch v dlouhodobý růst. Po Tváři prošel profesními posuny i soukromými změnami, které mu otevřely prostor pro nový začátek. Jeho dnešní život působí klidněji, vyrovnaněji a plný energie, která se odráží v jeho projektech.

Před více než 36 lety došlo na Národní třídě v Praze k demonstraci, která nastartovala sametovou revoluci a pád komunistického režimu v tehdejším Československu. Jako každý rok, i letos proběhly po celé republice oslavy 17. listopadu. A jako každý rok u toho bylo veselo. Na sociálních sítích se později objevily falešné příspěvky s falešným výrokem prezidenta Petra Pavla o střílení do demonstrantů. Právě na tyto příspěvky jsme se podívali v dalším díle Řetězáku.

Vždy, kdy se v Čechách slaví významný svátek, objevují se v médiích ankety zkoumající, kterak se „nastupující generace“ vyzná v našich dějinách. A z těchto sond pak povstává onen přízrak „ztracené generace“.

Videozáznam z bezpečnostní kamery, která zachytila napadení seniora v den státního svátku 17. listopadu ve stanici metra Národní třída, ve čtvrtek zveřejnila policie. Důvodem je pátrání po svědcích incidentu. Případ policie vyšetřuje jako pokus o těžké ublížení na zdraví. Z dosavadního prověřování vše nasvědčuje tomu, že samotnému napadení předcházela slovní rozepře. Podezřelou je 17letá dívka.

Kandidát Motoristů na funkci ministra se chystá na schůzku s prezidentem. Filip Turek věří, že všechny pochybnosti kolem své osoby dokáže rozptýlit a Petra Pavla přesvědčí. Za výrok o „hajlování do ksichtu“ se omluvil.

Narodila jsem se v roce 1989 - dobu socialismu jsme ve škole probrat nestihli, dobové filmy považují tehdejší realitu a specifický slovník za samozřejmost, ale ne všechno se dá pochopit z kontextu…

Dezinformace i konspirační teorie kolem sametové revoluce jsou založeny na neznalosti dějinných souvislostí nebo bagatelizují a shazují autentický občanský projev. V našem projektu se na ně zaměříme. A vyvrátíme je.

V září 1989 přijela studovat češtinu, v Praze tato rodilá Američanka pak prožila pád komunistického režimu. Na neuvěřitelné týdny nemohla zapomenout a v roce 1994 se do Česka přestěhovala natrvalo. Své poslání Gwendolyn Albert poté našla v aktivismu a novinařině.

Zhroucení komunistického režimu v Československu šlo ruku v ruce s rozpadem celého sovětského bloku, který „načalo“ Polsko. KSČ chtěla docílit určitých reforem, ale ty přišly pozdě a v čase se nepotkaly s přáním většiny lidí, kteří už nechtěli jen dílčí reformy v rámci existujícího systému.

Poslanci Motoristů v čele s Filipem Turkem přišli před týdnem na Národní třídu k uctění památky 17. listopadu v obklopení početné soukromé ochranky. Mezi bodyguardy byli bývalí profesionální boxeři a bojovníci MMA, z nichž někteří mají navíc násilnou kriminální minulost. Novinky to zjistily, když zkoumaly fotografie a video záběry pořízené během akce na Národní třídě.

Prezident, ulice a „mafiánská“ vláda. Jak se Den boje za svobodu a demokracii změnil v referendum o Andreji Babišovi a budoucnosti polistopadového režimu.

Jaký byl listopad 1989? Podle novin, které 36 let odpočívaly na půdě, hodně hektický. Podívejte se, jak se měnila nálada ve společnosti den po dni. Nejdřív se demonstrace bagatelizovaly…

„Pod tím náporem už jsme znecitlivěli,“ myslí si hudebník Denis Bango alias Fvck_Kvlt o současné atmosféře mezi mladými lidmi na Slovensku.

Česká společnost si nedávno připomněla 17. listopad, jeden z nejdůležitějších dnů našich moderních dějin. A zatímco si připomínáme odvahu těch, kteří tehdy vyšli do ulic, současně čelíme otázce, jak si…

POLEMIKA: To, co se odehrávalo v Praze na Národní třídě v pondělí 17. listopadu 2025, je smutné. Volím záměrně toto poměrně prosté, nepřehnané slovo. Na Národní třídě se sice stejně jako v uplynulých 35 letech zapalovaly svíčky a přinášely tam květiny. Přišla tam řada lidí, kteří si toho, co se stalo 17. listopadu 1989, skutečně váží a kteří si to nezkresleně uchovávají v paměti. O atmosféře listopadu 1989 a o s tímto datem spojených ideálech, jak po komunismu vybudovat novou společnost a jak…

Pískání na politiky, potlesk, slzy dojetí při zpěvu hymny a Modlitby pro Martu, tentokrát v podání romských zpěváků, agenti, (ex)komunisté, demokratické hodnoty, hajlování i…

Od 17. listopadu se na sociálních sítích šíří dezinformace poslance Filipa Turka, podle nichž měla Sametovou revoluci řídit KGB, StB a Michail Gorbačov.

Na Václavském náměstí se k 17. listopadu zase udál Koncert pro budoucnost. A já si dovolím v reakci sepsat doslova obžalobu. Nikoliv právní, chraň mě ruka páně, ale společenskou, morální, mravní.

Je Filip Turek, kandidát Motoristů na ministra zahraničí, tak hloupý, nebo je to zlotřilý politik, který chce uspět pomocí šíření nesmyslů? Při oslavách listopadové revoluce různě blábolil. Například že mu „přijde zvláštní ta naivita toho, že si lidi opravdu myslí, že tu revoluci udělali studenti, a ne Gorbačov, KGB a spol., protože je jasný, že to byla řízená věc“. To je oblíbená konspirační teorie, kterou slýcháme už od revoluce. Jenže za 36 let nikdo nepředložil důkazy, že by tomu tak skutečně bylo. I Turek lže.

Brutální napadení proběhlo během státního svátku na Národní třídě. Sedmnáctiletá dívka v pondělí večer pobodala jednaosmdesátiletého muže ve vestibulu metra, sotva pár metrů od dění Sametové revoluce. Podle informací deníku Echo24 od svědka celé události, došlo k potyčce mezi seniorem a nezletilou dívkou během výstupu a nástupu z metra ve stanici Národní třída.

Oslavy 17. listopadu tradičně nasvítily rozdělenou českou společnost. Její část podle komentátora Luďka Staňka pokládá svátek za „svůj“ a nechce ho nikomu dát, už vůbec ne „náckovi“ Filipu Turkovi. V novém dílu podcastu Politická sezóna Staněk s bývalým ministrem spravedlnosti Janem Kalvodou diskutoval také o střetu prezidenta Petra Pavla a aspiranta na premiéra Andreje Babiše.

Kdekdo by čekal, že Filip Turek po skandálu s kontroverzními výroky na sociálních sítích zařadí zpátečku, ale opak je pravdou. Ve sváteční den 17. listopadu se s kolegy vypravil na Národní třídu, kde si připadal jako největší hvězda. Korunu tomu nasadil „zaručenou pravdou“ o událostech roku 1989.

Krátce po 17. listopadu 1989 se do oficiálního rozhlasového vysílání zase začala dostávat hudba, kterou se komunistický režim snažil umlčet. Slyšet tak byly opět hlasy Vladimíra Mišíka, Karla Kryla nebo Marty Kubišové, k jejichž písním si ale posluchači už před revolucí dokázali také najít cestu.

Je podivuhodné jak pouhé položení květin k uctění památky dvou bojů studentů za svobodu, vzdálených od sebe padesát let, dokáže odkrýt charakter, stav mysli a cíle aktérů obou aktuálně se střídajících formací, stejně jako jejich komentáře k významu tohoto dne.

Hodnoty, realismus a zájmy v zahraniční politice mají být v rovnováze. Diplomacie je přece práce se vztahy – a vztahy chceme mít i s těmi, jejichž způsoby nám moc nevoní.

Sedmnáctého listopadu proběhly všechny ustálené ceremonie spojené s dvojím historickým výročím. Připomínat ale neznamená sytit další z mnoha populárních historických mýtů.

Stálá přítomnost sovětských vojsk na československém území započatá okupací v srpnu 1968 nevyhnutelně vedla ke vzniku mnoha nejrůznějších incidentů mezi československými občany a sovětskými vojáky.

Málo se mluví o strachu, kterému museli čelit studenti a stávkující v podnicích, kteří se v roce 1989 zapojili do sametové revoluce proti komunistickému režimu, zejména na periferiích, řekl v Jihlavě divadelník Vladimír Mátl, který se jako devatenáctiletý zapojil do organizování protestů.

17. listopad je patrně nejvýznamnější český státní svátek. Minimálně co se týče veřejných aktivit české společnosti. Hlavní události se dějí na Národní třídě, kam postupně kdokoliv, včetně téměř všech českých politiků, přichází uctít odkaz sametové revoluce. I letos však příchod různých politiků doprovázel pískot a negace ze stran občanů. Není však možnost, že můžeme pískat na jakéhokoli politika oním odkazem sametové revoluce?

Filip Turek šel na Národní třídu oslavit 17. listopad a u toho do televize řekl , že převrat řídila KGB. Tomu se nejde ani smát. Tohle je opravdu kandidát na ministra zahraničí?

Milion chvilek uspořádal v Praze k výročí sametové revoluce demonstraci „Česko není na prodej“. Stala se trnem oku nastupující vládní koalici v čele s hnutím ANO. Jeho výhrady však zavánějí demagogií a pokrytectvím.

Vzpomínky na mládí, které jsme prožívali plni nadšených emocí, které dnešní mládež nezná. A je to škoda.

Oslavy 17. listopadu v Ostravě poznamenalo škaredé počasí. Od pondělního rána trápil moravskoslezskou metropoli chlad a neustálý déšť. Přesto se stovky lidí, mnohem více než bývalo zvykem v uplynulých letech, zúčastnily oslav 17. listopadu v centru města.

Tisíce lidí se dnes odpoledne zúčastnily na pražském Staroměstském náměstí demonstrace proti vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů. Organizace Milion chvilek pro demokracii, která akci pořádala, odhadla počet účastníků na zhruba 15.000. Zástupci organizace se domnívají, že nový kabinet vzniká na mafiánském principu, kdy se budoucí členové vzájemně vydírají. Vyzvali politiky k takovému chování, aby se lidé nemuseli scházet na náměstích. Další řečníci vyzývali účastníky akce, aby se více politicky angažovali, podporovali demokracii a bojovali proti lži.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali výročí 36 let od sametové revoluce. V debatě zmínili otázku odrazu revoluce v současné společnosti, dopad rozdělení Československa, hodnoty ve společnosti tehdy a dnes, čelení hrozbám i možné „zklamání z demokracie“. Pozvání přijali spisovatel, antropolog a textař Michal Horáček, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, ekonom a právník Dušan Tříska, někdejší odborový předák, bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a herec Jan Cina. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

Komentář: Česko si připomnělo 17. listopad. Jak revoluční události roku 1989 vedoucí k pádu komunistického režimu, tak i perzekuci studentů za nacistické okupace o 50 let dřív. Centrum dění se tradičně soustředilo na pražskou Národní třídu, kterou podle údajů operátora T-Mobile během dne prošlo zhruba 102.000 lidí. Příchody politiků, včetně prezidenta Petra Pavla, doprovázely silné emoce – pískot, výkřiky i slovní útoky. Pro ŽivotvČesku.cz na atmosféru a způsob vyjadřování části davu reagoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

K demokracii a svobodě kráčíme stále, neexistuje definitivní stav, sdělil k příležitosti 36 let od sametové revoluce v Interview ČT24 dramatik, spisovatel a polistopadový politik Milan Uhde. Demokracii je podle něj nutné neustále prověřovat. „Kde zvyk, tam velké nebezpečí,“ řekl moderátorovi Danielu Takáčovi. V nastavení politických institucí má však podle něj Česko dobré předpoklady.

Herečka Veronika Arichteva tráví poslední dny na sluncem zalité dovolené. Na dovolenou do Spojených arabských emirátů vyrazila společně s manželem Biserem a pětiletým synkem Lukou. Ani tak ale nezapomněla na výročí 17. listopadu a fanouškům do Česka poslala krásný vzkaz..

Občané Vsetína si společně s vedením města připomněli 36. výročí sametové revoluce u Památníku obětem totality. Součástí pietního setkání byl také hudební doprovod.

Je 17. listopad 2025. Zase hoří u pamětní desky na Národní třídě svíčky a přicházejí sem tisíce lidí.

Připomněli jsme si výročí 17. listopadu 1989, které je spojeno s revolucí s poetickým přívlastkem sametová. Revoluce bývají povětšinou krvavé, plné násilí a třísek z káceného lesa. Naše revoluce, která přinesla pád totalitního režimu vyznačujícího se vládou jedné strany, vynucováním jednoho názoru, pronásledováním a kriminalizací lidí s jinými postoji, zničujícím centrálně socialistickým řízením ekonomiky (které usilovalo o rovnost, ale ve skutečnosti přinášelo nespravedlnost), se ale odehrála…

Letošní 17. listopad připomněl nejen odvahu studentů, ale i to, jak snadno se může pietní místo stát jevištěm pro relativizaci samotné svobody. Filip Turek svým vystoupením na Národní třídě ukázal, že veřejná debata se nebezpečně posouvá směrem, kde má hlas nejspíš ten, kdo křičí nejhlasitěji.

Svátek demokracie se ani letos neobešel bez vyhrocených momentů a masivních demonstrací. Podívejte se na fotogalerii mapující celý den.

Představitelé města Plzně uctili Den boje za svobodu a demokracii, který byl vyhlášen na paměť událostí 17. listopadu 1989. Květiny u lavičky Václava Havla v Šafaříkových sadech a k Památníku obětem komunistického teroru na Anglickém nábřeží položily náměstkyně primátora města Plzně Lucie Kantorová (ANO) a radní města Plzně Světlana Budková (STAN). Doprovodil je radní Daniel Kůs (Piráti).

Na slovenská náměstí i přes déšť přišly desítky tisíc lidí. Premiér Robert Fico mezitím organizoval stranickou akci, kam lákal důchodce na guláš a hudbu Karla Duchoně, slovenského popového zpěváka 70. a 80. let.

V den, kdy si Česko připomíná svůj zlomový boj za svobodu a demokracii, dorazil do Kyjeva silný český symbol: vlajka potřísněná krví obětí sovětské okupace roku 1968.

Hudbu, občanský dialog a hodnoty svobody a demokracie propojil večerní Koncert pro budoucnost, který ozvučil Václavské náměstí. Pojistky demokracie a občanskou společnost přišly podpořit masy lidí.

Na bratislavském Náměstí svobody se v neděli v podvečer odehrály dva významné protesty – nejprve opoziční demonstrace „Nevezmú nám November“ a následně občanský protest Mír Ukrajině. Obě akce reagují na aktuální politickou situaci na Slovensku i výročí 17. listopadu, který dnes poprvé není dnem pracovního klidu. Stalo se tak po zásahu aktuální čtvrté vlády Roberta Fica.

I v letošním roce se v Českých Budějovicích u příležitosti oslav výročí 17. listopadu konala pietní akce Rozsviťme demokracii. Od budovy Jihočeského divadla se vydal průvod směrem na náměstí, kde z radnice zazněla česká hymna. Z pódia na náměstí pak k lidem promluvila primátorka Dagmar Škodová Parmová (ODS).

17. listopad má svoji ikonu a tou je bezesporu Václav Havel, pronásledovaný disident, který to dotáhl až na prezidenta Československé, respektive České republiky. Řada jeho citátů a výroků je známa po celém světě, ale je tu i další ikona - Albus Brumbál, největší kouzelník všech dob. I jeho citáty zná celý svět a velmi se podobají těm Havlovým. Rozeznáte je od sebe?

Na zcela zaplněné Národní třídě v Praze zazněla dnes v podvečer píseň Modlitba pro Martu. Jeden ze symbolů sametové revoluce přednesl v 17:11 z balkonu paláce Metro herec a zpěvák Jan Cina. V závěrečných taktech se k němu zpěvem přidali i přihlížející lidé. Poté tleskali a dlouze zvonili klíči, což byl před 36 lety rovněž jeden z charakteristických znaků shromáždění proti totalitní komunistické moci.

Chrudim – Lidé v Chrudimi chodí symbolicky zapalovat svíčky k morovému sloupu na Resselově náměstí. Připomínková akce Dne boje za svobodu a demokracii se tu ale konala i včera. Dohromady se pamětníci, aby zavzpomínali společně, nesešli. Svíčku studentům, kteří bojovali za svobodu 17. listopadu 1939 a 1989 byl dnes jako vedoucí představitel města zapálit také starosta František Pilný (ANO 2011). „Myslím si, že tyto historické události si je potřeba připomínat a dbát jejich odkazu,“ uvedl starosta František Pilný na vysvětlenou a u té příležitosti i trošku zafilozofoval: „Někdy mám pocit, že ta svoboda slova se trošku vytrácí, mrzí mě to, protože pak když někdo něco řekne, je různě nálepkován, osočován, mám taky pocit, že ve veřejném prostoru se objevuje spousta vulgarit,“ uvedl s odkazem na některé projevy nově zvolených poslanců Parlamentu ČR, ze kterých mu je prý smutno. Starosta také dodal, že je třeba nezapomínat, že svoboda jednoho končí přesně tam, kde svoboda druhého začíná a podle toho se chovat. Právě o den dříve se na stejném místě sešli sympatizanti opozičních stran a kromě zpívání v kruhu se také naplno rozebírala současná politická situace kvůli těžkému sestavování nové vlády. [[img:chrn_fullwidth:27380:Zdroj: Jaromír Pražan]] číst dál