António Guterres

Portugalský politik, zpočátku opovrhovaný socialistickými barony v prezidentském klání, zvítězil smířlivým stylem proti populismu André Ventury. „Vrátil jsem se, abych sjednotil,“ prohlašuje.

Podle Antónia Guterrese znamená konec smlouvy týkající se omezení počtu jaderných hlavic a jejich nosičů závažný okamžik. Žádná vyjednávání mezi ruskou a americkou stranou nenastala.

Konec platnosti smlouvy Nový START mezi Spojenými státy a Ruskem nemohl přijít v horší dobu, uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Smlouva týkající se omezení počtu jaderných hlavic a jejich nosičů přestala platit ve čtvrtek v 01:00 SEČ a podle Guterrese to znamená závažný okamžik, píše agentura AFP.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer SEČ uvedl, že Rusko a Spojené státy by měly dojednat zcela novou dohodu o omezení jaderných arzenálů, spíše než prodloužit končící smlouvu Nový START. Server Axios s odkazem na tři nejmenované zdroje o několik hodin dříve napsal, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že budou nadále dodržovat omezení obsažená ve smlouvě Nový START. To však podle agentur Bílý dům popřel.

Generální tajemník OSN varoval členské státy, že organizaci hrozí finanční kolaps. Státy podle něj dlouhodobě neplatí příspěvky. Největší přispěvatel do rozpočtu jsou USA, které ale pod Trumpovým vedením od financování ustupují.

Generální tajemník OSN António Guterres odmítl možnost uplatnění principu sebeurčení na Krym a Donbas a zdůraznil, že v tomto případě má přednost princip územní celistvosti Ukrajiny. Sdělil to na tisk…

Více než tři měsíce od uzavření příměří se frekvence útoků mezi Izraelem a teroristy z Hamásu snížila a do Pásma Gazy se daří dostat jídlo, jinak ale situace Palestinců zůstává zoufalá. Z měst jsou ruiny a statisíce lidí pobývají v provizorních stanech. Hamás sice oficiálně podporuje technokratickou správu Pásma, zbraně ale neodevzdal. A Izrael v mezičase podle médií tiše podporuje tajné „humanitární vysídlování“ Gazy.

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.

Rojí se otázky, co bude teď a pak s Venezuelou. Mělo by tam být především bezpečno. Což je agenda, kterou OSN beznadějně neovládá.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro se před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cilií Floresovou stanuli poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci. Prohlášení vyzývající k mírovému řešení krize podpořilo 26 unijních zemí. Podle vlády Španělska, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye představuje americká vojenská intervence ve Venezuele mimořádně nebezpečný precedens pro mír a regionální bezpečnost a je také ohrožením civilního obyvatelstva.

Americký vojenský zásah ve Venezuele už zítra projedná Rada bezpečnosti Spojených národů. Názory na zásah USA se různí.

Generální tajemník OSN António Guterres v pátek vyzval Izrael, aby zrušil zákaz činnosti desítek humanitárních organizací poskytujících pomoc v Pásmu Gazy, píše agentura AFP. Izraelský krok podle něj ještě dále zhorší humanitární krizi, které obyvatelé pásma čelí. Podle izraelského ministerstva pro záležitosti diaspory tyto organizace nevyhověly novým požadavkům na registraci.

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.

USA zasahovaly v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely proti tankeru, který čelí sankcím. Washington otevřeně připouští, že jeho cílem je změna venezuelského režimu, protože se Maduro podle nich podílí na obchodu s drogami.

Bezpečnostní složky Spojených států zasahují v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely proti plavidlu, které čelí sankcím, a snaží se ho zadržet, sdělily dnes agentuře Reuters tři zdroje.

V Pásmu Gazy už nepanuje hladomor, stojí v pátečním posudku zhotoveném iniciativou Integrované klasifikace potravinové bezpečnosti (IPC). Ke zlepšení situace podle posudku vedlo větší otevření palestinského území humanitárním i komerčním dodávkám potravin po říjnovém uzavření příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ačkoliv podmínky splňující definici hladomoru už v Gaze nejsou, situace je podle IPC nadále kritická.

V úterý 23. prosince se kvůli krizi mezi Venezuelou a Spojenými státy mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Ve čtvrtek o tom s odvoláním na diplomatické zdroje informovala agentura AFP s tím, že o schůzku požádal Caracas. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva mezitím podle agentury Reuters nabídl Venezuele a USA, že bude vystupovat jako prostředník, aby se předešlo ozbrojenému konfliktu v Latinské Americe.

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl a je nejvyšší za sledované období od roku 2017.

Jednání o závěrečném dokumentu klimatické konference COP30 v Belému pokračují i po jejím oficiálním konci včera ve 22:00 SEČ. Uvádí to agentury AFP a DPA. Největší spory panují například ohledně části textu, která by se měla týkat fosilních paliv. Není nyní jasné, kdy by mohlo brazilské předsednictví ohlásit dosažení dohody, nebo selhání jednání.

Johannesburg - Deklarace ze summitu lídrů skupiny G20 v Johannesburgu, přijatá bez účasti USA, zdůrazňuje závažnost klimatických změn, uvedla agentura Reuters. Text prohlášení jednomyslně přijali všichni přítomní členové skupiny, cituje agentura AP Vincenta Magwenyu, mluvčího jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy. Lídři obecně odsoudili útoky na civilisty a infrastrukturu a vyzvali k mírovému řešení konfliktů na Ukrajině, v Súdánu, Kongu a na palestinských územích. Rusko, Izrael ani jejich lídři Vladimir Putin a Benjamin Netanjahu jmenovitě zmínění nejsou.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzval státy, které se účastní klimatické konference COP30, aby dosáhly ambiciózních kompromisů. Vyjednavači musí projevit vůli a flexibilitu při jednání o konečném stanovisku konference, řekl na tiskové konferenci Guterres. Podle něj je nutné dosáhnout takových výsledků, které umožní v budoucnosti udržet nárůst teplot do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Oficiálně konference COP30 končí v pátek.

Trump oznámil, že jeho administrativa na summit nepošle nikoho. Zdůvodnil to tím, že v JAR je podle něj utlačována bílá menšina.

Světový den toalet je od roku 2013 oficiálním mezinárodním dnem OSN, který má inspirovat k řešení globální hygienické krize. Na celém světě žije 4,2 miliardy lidí bez ,,bezpečně řízené sanitace" a kolem 673 milionů lidí praktikuje otevřenou defekaci. Přitom cíl 6 udržitelného rozvoje si klade za cíl

V brazilském městě Belém dnes začíná klimatická konference COP30, která potrvá do 21. listopadu, a míří na ni lídři 160 zemí.

V pondělí začíná další klimatická konference, kde lídři světa budou řešit, jak zastavit globální oteplování a jak se na ně adaptovat. Z elegantního černého SUV čínské značky BYD vystupuje Luiz Inácio Lula da Silva, prezident Brazílie, hostitelského státu letošní klimatické konference COP30.

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.

Návrh na příměří předložila skupina zemí v čele s USA. Několik představitelů súdánské armády jej ale odmítá. Naopak súdánské polovojenské Jednotky rychlé podpory jsou ochotné humanitární příměří akceptovat.

Klimatický summit se v brazilském městě koná před konferencí COP30. Ve čtvrtek na plénu vystoupili například šéf OSN António Guterres nebo prezident hostující země Lula da Silva.

V brazilském městě Belém začal dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.

Summit o změnách klimatu v Belému odstartoval varováním generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese před vůdci, kteří jsou „zajatci zájmů fosilního průmyslu“

Belém (Brazílie) - Globální oteplení téměř jistě překročí 1,5 stupně Celsia, uvedl dnes podle agentury AFP předseda Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) Jim Skea na zahájení konference COP30. V brazilském městě Belém ležícím u ústí řeky Amazonky a na okraji deštného pralesa se do 21. listopadu koná setkání desítek tisíc politiků, diplomatů, vědců, ekologických aktivistů či zástupců domorodých obyvatel z asi 160 zemí světa. Chybí mezi nimi však vysocí představitelé Spojených států, protože administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla na letošní ročník žádného neposlat.

V brazilském městě Belém začal dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio

Současná klimatická opatření nestačí, nárůst globální teploty se oproti loňskému roku snížil jen nepatrně. Už v těchto dnech se v Brazílii potkávají starostové stovek měst, kteří hodlají pracovat na zlepšování klimatu ve městech.

Bývalou právničku izraelské armády Jifat Tomer-Jerušalmiovou zatkli kvůli údajnému mučení palestinského vězně. Únik videa na veřejnost schválila.

S blížící se klimatickou konferencí OSN (COP30) v Brazílii přinášejí světové organizace varování před nedostatečnými kroky ke snížení emisí. Podle OSN by současné klimatické plány omezily globální emise skleníkových plynů do roku 2035 jen o deset procent. Oxfam upozorňuje, že nejbohatší mají na růstu emisí nepřiměřený podíl, zatímco nové analýzy nevládních organizací identifikují 28 takzvaných „uhlíkových bomb“.

Rada bezpečnosti prodloužila mandát mise MINURSO o jeden rok, pro bylo 11 (členů), Angola se zdrželo hlasování

Svět se dohodl na cíli, ale jeho dosažení se zdá být v nedohlednu. Podle nejnovějších dat OSN z konce roku 2024 směřujeme při současných národních závazcích k oteplení o 2,6 až 3,1 °C do konce století – tedy výrazně nad plánovaný cíl 1,5 °C stanovený Pařížskou dohodou.

Brazilský nejvyšší soud předvolal na příští týden k výslechu guvernéra státu Rio de Janeiro Cláudia Castra, a to kvůli policejní operaci, při níž v úterý v Riu de Janeiro zemřelo nejméně 119 lidí. Akci kritizovaly organizace na ochranu lidských práv a její legitimitu zpochybnil i federální ministr spravedlnosti Ricardo Lewandowski. Co do počtu obětí šlo o největší policejní operaci v novodobých dějinách Brazílie, napsal server Deutsche Welle.

Co do počtu obětí šlo o největší policejní operaci v novodobých dějinách Brazílie, napsal server Deutsche Welle.

OSN oznamuje, že už neudržíme nárůst globální teploty pod 1,5 °C. Český premiér následně odmítá evropský emisní cíl a ministrem životního prostředí má být člověk, pro kterého je změna klimatu ideologický konstrukt. To je absurdní drama jménem Česko.

Světu se v nadcházejících letech nepodaří udržet růst globální teploty ve srovnání s předprůmyslovou érou pod 1,5 stupně Celsia. Na mimořádném zasedání Světové meteorologické organizace (WMO) to dnes prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. "Jedna věc už je jasná. V nejbližších letech

Světu se v nadcházejících letech nepodaří udržet růst globální teploty ve srovnání s předindustrální érou pod 1,5 °C a žádná země není v bezpečí před ničivými dopady extrémního počasí. Na mimořádném zasedání Světové meteorologické organizace (WMO) to řekl generální tajemník OSN António Guterres.

Globální obchodní systém založený na pravidlech je kvůli vzestupu cel a dalších obchodních bariér v ohrožení. Uvedl to včera generální tajemník OSN António Guterres. Upozornil, že největším problémům v této souvislosti čelí rozvíjející se země, informuje agentura Reuters.

Světu se v nadcházejících letech nepodaří udržet růst globální teploty ve srovnání s předprůmyslovou érou pod 1,5 stupně Celsia. Na mimořádném zasedání Světové meteorologické organizace (WMO) to prohlásil generální tajemník OSN António Guterres.

Ženeva - Světu se v nadcházejících letech nepodaří udržet růst globální teploty ve srovnání s předprůmyslovou érou pod 1,5 stupně Celsia. Na mimořádném zasedání Světové meteorologické organizace (WMO) to dnes prohlásil generální tajemník OSN António Guterres.

Plukovník Michael Randrianirina složil přísahu v budově ústavního soudu a stal se novým prezidentem Madagaskaru. Ve svém projevu slíbil posílení národní jednoty a lidských práv.

Nový prezident v projevu slíbil novou ústavu, ochranu lidských práv a hluboké reformy.

Přes dvacet premiérů a prezidentů včetně šéfa Bílého domu Donalda Trumpa se v pondělí účastnilo mírového summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Trump tam s egyptskými, katarskými a tureckými zprostředkovateli podepsal dokument o dohodě o příměří v Pásmu Gazy. Garanti amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, jimiž jsou vedle Spojených států ještě Egypt, Katar a Turecko, měli na schůzce odsouhlasit obecné principy plánu.

Jen málo témat vyvolává tolik diskuzí a přináší tak málo výsledků jako reforma Rady bezpečnosti OSN. Zejména války na Ukrajině a v Gaze však ukazují, jak nutná je - skrz veto Ruska a USA jsou totiž jakékoli reálné kroky nemožné.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Celosvětově se prosperita - ekonomický růst měří pomocí HDP (Hrubého domácího produktu). OSN by ráda změnu: "Je třeba měřit i sociální a environmentální aspekt". Hledá se tak nový ukazatel, který by tohle vše zohlednil. Nejde jen o výkřiky ekologů a organizací v sociální sféře, podobně se k tomu staví dlouhá řada ekonomů.

V září 2025 se v New Yorku v sídle OSN sešlo přes sto světových lídrů, aby představili nové závazky pro snížení emisí skleníkových plynů. Summit svolal generální tajemník OSN António Guterres pár týdnů před klíčovou listopadovou konferencí COP30 v Brazílii. Cílem summitu bylo připomenout naléhavost klimatické krize a přimět státy, aby ještě před COP30 v […]

Sankce byly obnoveny poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který to umožnil.

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.

„Jedná se o výhodnější variantu,“ hájí čistou energii António Guterres, který používá rozvoj obnovitelné energie v Indii a Číně jako důkaz toho, že Trumpovy útoky na environmentální program a omezování zelené politiky v Evropě nikam nevedou.

Donald Trump v pondělním projevu v OSN nenechal nit suchou na evropských zemích, ani na samotné OSN, když si postěžoval, že musel překonat nefunkční eskalátory a rozbilo se mu čtecí zařízení. Bílý dům nyní řeší, že někdo vypnul eskalátory úmyslně.